Periodikum ALTO Viewer

1

29. září 1905.

2

Číslo 268.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

stenských společenstev z Prahy a předměstí. Jměnem výstavního výboru uvítal účastníky sta- rosta pražského společenstva truhlářů pan Fr. Šrůma, který byl také za předsedu schůze zvolen; za náměstky zvoleni pp. Křížek Růžička a zapisovalelem pan Zavázal. V zahajovací řeči pan Fr. Šrůma vzpomenul nutnosti, aby se všichni účastníci stavu truhlář- ského pevně semkli a železnou organisaci utvo- řili. Appelloval, aby povstala mohutná, silná harmonie kollegů. Jen tím způsobem bude možno odstranit všechno zlo, které nás dosud proná- sleduje. Dnes máme podati důkaz, že jsme všichni jednoho smýšlení a že budeme se do máhati uskutečnění přísloví, že »Řemeslo má zlaté dno«. O aktnálních otázkách promluvil pan po- slanec J. Krejč!k. Především uvítal shro- máždění jménem obchodní a živnostenské komory pražské, která od počátku se zájmem sledovala veškeré práce výstavy truhlářské a dle své možnosti tyto práce morálně i hmotně podporovala, poněvadž vl, kterak důležitou je otázka moderního pořádání výstav. Jsme pře- svědčeni o tom, že přišli jste sem za účelem sdružení k činu na prospěch české národn práce. České živnostnictvo s českým relnike a českým intelligentem — ti všichni tvoří národ český, k jehož rozkvětu na poli kulturním všichní zdatně pracují. (Souhlas.)

Šrůma Křížek Růžička Zavázal J Krejč Praha Francie živnostenský komora

6 article

Výstava truhlářská a příbuzných odvětví pro- kázala na novo, že český řemeslník se svojí prae může se měřiti s eizinou. Jest to veliký pokrok uváží-li se, že cizina je vyzbrojena strojními zá- vody a velkým kapitálem. Nejen pokrok odborný ale i otázka hmotná jest to, která vás nutí, aby ste se ohlíželi po prostředeích k zvelebení svého stavu. Snadný boj to není, ale v boji tom pilná ruka řemeslníka bude vítězem! (Souhlas.) Řečník zmínil se o poměru českého živnostníka k českému dělníku a prohlásil, že není jediného českého živnostníka, který by byl naplněn nepřátelstvím k českému dělníku, jak se to často hlásá v so- cialistickém tisku. Naopak, český živnostníkje naplněn dobrou vůli, aby s dělníkem vycházel v přátelství. (Souhlas.) Vždyť většina českých ře- meslníků rekrutuje se z bývalých dělníků. Velký rozdíl je mezi dělníky, zaměstnanými u velko- průmyslu a u živnostníků. S oprávněnosti odů- vodněnou žádáme, aby dělnictvo nežádalo ne- možností, tak zejmena aby nežádalo u živnostníka kratší dobu pracovní, než jaká je zavedena u velkoprůmyslu a aby nechtělo větší mzdu. Dále se řečník zmínil o táboru dělnictva na Havlíčkově náměstí a pravil, že nebyla tam hlásána slova smíru a spokojenosti, nýbrž slova štvaní proli českému národu. Řečníci mají zodpovědnost z vrhání těchto falešných hesel do zástupu českého, svedeného dělnictva. Každý přece ví, že ani sbor obecních starších, ani zemský výbor nemůže za- vést reformu volební! Dlužno také vzpomenout tuhého boje, který v řemesle truhlářském zuři po dva roky. Stávkou dělnictva byl krutě po- škozen český řemeslník a dnes je veřejným tajem- stvím, že stávka poškodila také svedené dělnictvo

Havlíčkův náměstí

7 article

(Hlučný souhlas.) Řečník promluvil potom o nut- nosti stálého zvelebování se ve všech odvětvích živností a dále poukázal na nutnost podporování českých řemeslníků se strany českých konsu- mentů. Hesla »Svůj k svému!« má býti stále bedlivě pamatováno. Český lide, nenech utonouti české živnostnictvo v zápase s cizím kapitálem (Hlučný souhlas.) Pan Fr. Rösler, ředitel c. k. řemeslnické školy na Kladně, proslovil zajímavou přednášku »0 moderních snahách ve výzdob bytů« a z vývodů jeho vyjímáme těchto ně- kolik odstavců: Výstava, která měla být podnikem svépo- moeným, ukázala se jako náběh do modernya to povzbudilo pojednati o směrech moderny ve výzdobě bytů vůbec a v truhlářství zvláště. Pan přednášející především vyvodil, že moderna ve výtvarnictví jest výslednicí časového pokroku ve všech oborech. Není tedy libůstkou zařizo- vati byty moderně, nýbrž důsledkem časových požadavků a i vývinu vkusu jednotlivců. Intel- ligent zajisté přizpůsobí své obydlí nejen svému vkusu, ale také vymoženostem technickým a ze- jmena časovému stavu ve výtvarnictví, to jest módě. Charakterisovat sloh moderní jest are nesnadné, nieméně pan přednášející se pokusi uvésti hlavní body, jichž zejmena při řešení moderního nábytku dlužno šetřiti. Jsou to pře- devším: účelnost každého kusu nábytku v bytě, vhodnost rozměru i náležitá úměrnost, uplatněnl konstrukce a vkus výzdoby, kteráž vyhýbá se přeplnění a hledí všude vyhověti účelnosti.v moderně hraje velkou úlohu barvitost dřeva tu výstava ukazuje chvályhodný pokrok v mo- ření i jiné výzdobě, kteráž přirozený dekor, t. j. letopásuru tak krásně k platnosti přivádí. V výzdobě užívá se i kovu, skla, mramoru, f- jance, kteréž zejmena jsou na místě tam, kde usnadňují udržování čistoty a nábytek chrání.

Rösler Francie Kladno Intel

8 article

Moderna však žádá, aby obydli v celkovém rámci bylo půvabné, v celku harmonické, ze- jmena v barvách souladně, klidné; tu pan přednášející z jednotlivých oborů v úpravě bytu zaměstnaných uvádí, jak souvisí s nábytkářstvím a jak důležito jest, by řešení obydlí dělo sev souvislosti těchto všech oborů. Zdárné řešen vyžaduje pak v složitějších úkolech součinnosti umělců. Jest žádoucno ba při zvýšených požu- davcích moderny nezbytno, by mezi řemesly a umělci nastalo těsnější sblížení. Pan přednášející zmiňuje se o některýci stinných stránkách v poměru architektů, zejmena jsou-li zároveň podnikateli, k řemeslníkům. Se souhlasem přijata byla jeho slova, jak se na řemeslníky úpravou vnitřní zaměstnané zapo- míná, v úpravě samě jak se šetři a jak ne- zřídka i při nákladných stavbách se na vnitřní výpravu, to jsou zejmena pak práce řemeslnické, nedostává peněz. Z téch příčin jest kýžené sbli- žení výtvarníků a řemesel nejvíce žádouci. Pak projednávány prostředky k šíření potřebných znaiosti v proudech moderny; doporučují se kursy, větší pozornost k museím a školám. Zvláště se pak zamlouvá působiti nejen vý- stavou truhlářskou, ale výstavou zařizení obydl vůbec působiti na vyškolení vkusu obecenstv i seznamování řemeslných kruhů na proudy ve výpravě bytů moderními směry rychle pokraču- jícl. Při tom jest dbáti i jiných vymoženosti techniekých, zvyšujících komfort obydlí i vyho- vujících požadavkům hygieny. V umělecké stránce spočívá nepopíratelně velká opora řemesel V uměleckých směrech skýtá se pramen hojné

9 article

zaměstnanosti a s toho stanoviska dlužno vážiti si pokroku moderny. Spočívá v tom také důle- žitý význam národohospodářský a to tim spíše uváží-li, že se tu jedná o zaměstnanost řemesl- nictva domácího. Tato zaměstnanost zvýší se. podaří-li se domácí naší výrobě dáti vlastní své- ráznost, jak toho některé ukázky na výstavě již jsou příkladem, neboť svéráznost ve slohu. tvorby vůbec, jest nejlepší záchranou proti zá- plavě výrobků cizích. A tak vyzněla přednáška přáním, by ze zdařilé výstavy se pokračovalo k zdokonalování výroby i pracovalo ke získán odbytu, ke cti a zdaru českého řemesla. Před- náška odměněna hlučným potleskem a p. řed Röslerovi srdečně blahopřáno. Pan F. Křížek zmínil se o přípravách k lelošní výstavce, vysvětlil, proč nastaly ně- které nedostatky její a ujistil, že společenstv na příště neopomene kráčeti s duchem času ku předu. Náhledy řečníkovy o dělnických bytech a o školatví odborném byly přijaty s hlučným souhlasem. Po vyslovení díků pánům řečníkům byl schůze skončena a účastníci odebrali se do prů- myslového paláce.

Rösler F Křížek

10 article

Odhalení pamětní desky mistru Václavu Brožikovi v Třemošné. (Původní zpráva »N. L. «.) Péčí plzeňského spolku přátel vědy a literalury české byla včera důstojným způsobem odhalene pamětní deska na domku čp. 57 »Na hamru« v TTře mošné, kdež dne 5. března 1851 narodil se jeden největších historických malířů českých Václav Brožík Z příčiny té oděla se Třemošná v háv slavnostní ze všech domků vlály prapory v barvách českých. Dopoledne o 11. hodině byla ve školní budově za velikého účastenství obyvatelstva třemošenskéhoa z dalekého okolí zahájena výstavka reprodukcí děl Brožíkových, které zapůjčilo umělecko průmyslové museum plzeňské. Výstavku zabájil říd. učitel p. Laibl, načež historický výklad k jednotlivým vystaveným obrazům podal pan professor J. Strnad z Plzně, jenž též stručně vyličil životopisná dáta Brožíkova. Výstavka těšila se značné pozornosti všech byla velice četně navštívena.

Brožik Brožíkův Laibl J Strnad Třemošná Plzeň spolek přátelit věda průmyslový muzeum plzeňský

11 article

O 2. hodině odpolední seřadil se na návsi Třemošné slavnostní průvod, jenž zahájen byl čieny obecního zastupitelstva se starostou p. Erete m v čele, dále spolek přátel vědy a literatury české v Plzni s místopředsedou prof. J. Strnadem spisovatelem J. K. Kloslermanem, přibuzní ze- snulého mistra, bratranec jeho továrník p. V. Bro- žík s rodinou a továrník Řlha s rodinou a velko- obchodník p. Jareš, deputace »Občanského klubu v Plznis, »České jednoty paní a divek v Plzni«, »Sdružení českých žurnalistů v Plzni«, Klub českých turistů z Plzně, sokolské jednoty z Třemošné, Ži- chlic a z Lasy, spolek vojenských vysloužilců z Tře- mošné, hasičského sboru z Třemošné, vzájemně se podporujících dělníků, Občanská beseda, hospodářský spolek, včelařský spolek, učitelstvo a veliký počet místního a okolního obyvatelstva Po přichodu k rodnému domku, na němž zasa zena deska s nápisem: »Pamatce slavného českého umělce mistra Václava Brožíka * 5. března 1851 15. dubna 1901 na rodný jeho domek zasaditi dal Spolek přátel vědy a literatury české v Plzni Občanský klub v Plzni«, a která ozdobena byla skvostným vavřínovým věncem se stuhami, které opatřeny byly nápisem: »Slavné paměti zvěčnělého kolegy, místra Václava Brožíka. Professorský sbor c. k. akademie umění v Praze“, prohlédli si příbuzní a četní účastníci slavnosti pokoj, v němž se narodi veliký český mistr.

profesor J Strnad Kloslerman V Bro Řlh Jareš Brožík Třemošná Plzeň Plznis Praha spolek přátelit věda sdružený český žurnalista Plzeň občanský klub akademie uměný

12 article

Místopředseda spolku přátel vědy a literatury české v Plzni p. prof. J. Strnad vzpomněl zásluh spolků, které se přičinily o zasazení desky pamětní. načež ujal se slova jednatel spolku p. dr. J. K rá- lovec, který v řeči mezí jiným pravil: Zde na tomto prostém, ale milém, přívětivém domku zříte nově zas zenou, rovněž prostou ka- mennou desku, na které vryto je jméno, které vryto je i v paměť všeho vzdělaného světa, českého i cizího. Kdyby dnes vzdělaný ten svět o tom zpraven byl, že pořádá se zde oslava jména Broží- kova, že označujeme kolébku i u nich slavného muže, ze všech krajů širého světa dolehaly by k nám projevy uznání a diků.

profesor J Strnad doktor Plzeň spolek přátelit věda

13 article

Nám však nejde o to, abychom jménem Broží kovým rozvířili vzdělanou veřejnost a přijímali od ní jakékoliv projevy, nejde nám o to, abychom při oslavé jména Brožlkova tržili i slávu jmen svých nechceme rovněž slávu jména Brožíkova vnucovati jak to činí jiní národové, poněvadž to není třeba ale jde nám o to, abychom jednak spinili povinnost jakou nám k památce Brožíkově ukládá české svě domí, jde nám o to, aby Brožík ve světě pochopený a uznaný, pochopen a uznán byl i dou a, ve svém rodišti, mezi svými rodáky Když Občanský klub v Plzni projevil myšlénk zasazení pamělní desky na rodný domek Brožíkův navrhl spolku přátel vědy a literatury české v Plzn provedení myšlenky té, tu výbor náš hned seznal že spolek ten jako nejbližší středisko intelligence jest nejen příslušným, ale i povinným uskutečněn myšlenky té na se vzlli.

Brožlkův Brožíkův Brožík Plzeň občanský klub spolek přátelit věda

14 article

To pokládal za povinnost českým svědomím spolku našemu uloženou. Nešlo nám tudíž o to. abychom vzbudili účast široké veřejnosti ani české tím méně cizí, ale abychom splnili tuto milou svoj povinnost k významu Brožíkovu, a abychom cizině již známého Brožika, známým učinili i rodákům Tato prostá deska má nejen označovati,že v tomto domku stála kolébka velikého Brožíka, ale má připomínati i vlastnosti jeho, které ho velikým učinily a ve kterých je hoden následování Co učinilo Brožíka třemošenského Brožíken světovým? Brožík narodil se zde v tomto domku nepatrném ve kterém chudý jeho otec s četnou rodinou žil v po měrech chudých. Z chudoby vyšel tak jako i přečetné již velikány světového jména daly nám i světu požehnané doškove české střechy. V této chudobě mládí i v nuzných poměrech le jinošských naučil se Brožík znáti cenu života, důle žitost práce, kterou měl od mládí svého stále pře očima a seznal, má-li strom růsti vysoko, že třeba aby kořeny jeho braly sílu z hluboka, aby bouře ž vota jej nezvrátily.

Brožíkův Brožik

15 article

Bida a utrpení vštěpují člověku zkušenost a vní mavost, jakou nedá škola ani kniha. To osvědčilo se na Brožíkovi! Boj se životem vypěstí u člověka vůli a odho dlanost, kteréžto dvě cnosti jsou s to, vše zmoci všeho dosíci. Tyto dvě cnosti byly též Brožíkovi veslem kompasem na jeho pouti životem, ty jeho prací ří zeny přivedly ho do přístavu uznání a slávy. To chvál všichni životopiscí i soudruzi v povolání jeho, ž Brožik vynikal velikou vůlí, odvahou i pracovitostl A to bylo počátkem i základem jeho velikosti. Brožík jako český člověk, záhy pohroužil se v dě- jiny české a stále se k nim vracel. První jeho kresby a pozdější veliké obrazy čerpány byly z dějin českého národa. Brožíka poutaly dějiny slávy i utrpení českého národa. Poulala jej slavná doba husitská i neblahé následky katastrofy bělohorské. Z nich vybíral to co mohlo posíliti českého člověka. Vybírá události, kdy dcera českého krále stává se královnou dánskou, a v Dánsku svojí dobrotou stává se lidu světicí, že je opěvána dodnes dánskou písní národní. Vybírá nám a zobrazuje nám událost, kdy český král nabývá za nevěstu dceru mocného krále francouzského. Tím chce nám říci Brožik, že čeští králové z české krve a jejich rod i národ vílán byl a vážen u všech moc- ných králů evropských. Uvádí dále jak u českých králů sídlilo vždy pravé umění a věda, vzdělanost že u nich docházela štědré podpory: doba Karla, doba Rudolla. Brožík předvádí nám obrazem svým: volbu Jiřího Poděbradského za krále českého, ze taot« muž pio jeho.

Brožík Karel Poděbradský Bida Dánsko

16 article

své vlastnosti stal se miláčkem českého lidu bez roz- dílu náboženství tak, že volba jeho byla jedno myslnou, naznačuje tu a ukazuje, že správu zemí če- ských a národa dovede i muž z českého lidu říditi, jer je-li svědomilým, poctivým a přičinlivým. tak že sna od tohoto krále lépe spravovány země české nebyly. Ukazuje, abychom muže rázu Poděbradova si tak vážili tak vyznamenávali, jako to naší předkové či- nili svému králi Jiříkovi Ve svém obraze: Komenský před měst skou radou amsterodámskou ukazuje nám jak dovedla si cízina vážiti si našeho učitele národů když z vlastní olčiny byl vypuzen. A tak všude nabádá Brožík k poznávání českýc dějin svými obrazy, z nich čerpati můžeme hrdost sebevědomí nárdtdiní. Ale kdyby nám nebyl Brožík nic jiného vykonal než že namaloval jediný obraz, již proto si zasluhuje vděčnosti, lásky a uznání našeho Brožík první postavil v českém národě Hu sů pomníkl On prvý zaburcoval národem, kdy již ji klímal, a představitele české slávy a piety zapomínal Brožík zosobnil lidu českému Husa, zasil sěmě husi. ské myšlenky znovu v národ český, tak že rostla pk a sílila, že byla s to opříti se aristokratické drzosti jež zneuctíti se snažila jměno Husovo.

Poděbradův Jiřík Komenský Brožík Hu Hus Husův

17 article

Tento mocný odpor proti urážlivým slovům, z ně hož vyšla bohatá sbírka na Husův pomník, našla sílu jedině v tom, že český lid viděl v zosobněném Husovi Brožíkově to, zač se bije a viděl nejen myšlénku, ale i postavu Husovu. Ba co více, Brožíkův Hus lak vžil se v celý národ, že dnes postava Husova nedá se jinak myslili, a lid český přijal ji jako hislorickou pravdu. Tak si představuje Husa i zlobu jej i národ náš soudící a odsuzující. Tak chce míti národ náš Husa zosobněného na nejpřednějším místě této jeho rodné půdy Brožík byl laké zosobněnou energií vůle, konánía činů, a to přivodilo, že z malého hošíka třemošen- ského stal se šlechtic jména světového, ověšený řády několika států, obdařený nejvyššími vyznamenáními stal se členem předních ústavů uměleckých. On do- nesl se svým jménem i české jméno tam, kde posud málo bylo známo, on zjednal mu tam úctu, vážnost i obdiv. On proslavil a známými učinil dějiny českého národa. Největší sbírky obrazů a obrazárny i jednollive ve městech světových evropských i zámořských maj obrazy českého malíře, rodáka třemošenského. A všemocný tisk i chvály hodná podnikavost na- kladatelská roznesla jméno Čecha Brožíka i jeho obrazů do celého světa Práce tedy a látka k obrazům čerpaná Brožík velikým učinila. V jeho obrazech nehistorických, z života pracujícího lidu čerpaných, vysvítá láska ku práci na více obrazech znázorněná A tyto vynikající vlastnosti jeho: lásku ku práci k dějinám národa českého oslavujeme a uznávám zasazením pamětní desky.

Husův Hus Brožíkův Brožíkův Hus Hus Brožík Čecho

18 article

Ke konci své řeči vyzval shromáždění, aby veli- kému mistru provolalo „Sláva!“ čemuž s nadšenín četně shromážděným lidem vyhověno Potom zapěla „Mladá garda“ Hlaholu plzeňského „Chorál národa českého“ Jménem Občanského klubu v Plzni promluvil ko morní rada p. M. Pokorný, jenž v delší řeči po- ukázal k tomu, že V. Brožík z chudé chaty vyšel prodělal těžkou školu života, než si zabezpečil slušnou existenci. Pracoval vytrvale a uím vyšinul se mezi nejpřednější malíře českého národa, kteříž pohlížejí k němu s neobmezenou úctou a láskou. Máme k tomu příčinu, poněvadž vtělil nejkrásnější a nejdůležitější momenty našeho národa ve svá díla, momenty to naš slávy, na kterou stále vzpomínáme, že se nevrací. Zmiňuje se o historií pořízení desky a konstatuje že Občanskému klubu, jenž k takovému uctění podně dal, vyšel s největší ochotou vstříc spolek vědy a lite ratury české v Plzni, jemuž za vše děkuje Deska byla provedena nepatrným nákladem avšal upřímnou láskou a zbožností a je skromným dokladen geniálnosti mistra Brožíka, jehož památce provolává Slávu! Pan D. Tengler jménem obce děkuje všem kteří se přičinili o uskutečnění této slavnosti, zejmena oběma spolkům, které desku pořídily, řečníkům př slavnosti, majitelům rodného domku, všem korpora- cím, spolkům a obecenstvu, které se této slavnost zúčastnilo, a prohlásil, že obec s láskou a hrdost bude opatrovati tuto desku. Zapěním národní hymny „Kde domov můj“ byl tato důstojná slavnost skončena. Blahopřejně dopisy a telegramy ke slavnosti za- slali: sbor professorský c. k. akademic umění v Praze Umělecká beseda v Praze, výtvarný odbor Umělecke besedy v Praze, rektor uměl. akademie prof. Mas Pirner, poslanec Fr. Schwarz, vydavatelstvo a redakce „Zlaté Prahy“, ředitel C. Rypl a j

M Pokorná V Brožík Brožík D Tengler profesor Pirner Schwarz C Rypl Plzeň Praha Francie spolek věda

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Osud parlameniu. Tak zvanou ústavou vyměřeno je trvání říšské rady právě tak, jako sněmů zemských, na šest let. Jest jediný soud, že jest to trvání příliš dlouhé a že doporučuje se. aby zkrácena byla perioda zasedaci. Že touha, aby období bylo kratší je odůvodněna, toho nej výmluvnějším dokladem zajímavý zjev, že guil- lotina, již koněl se parlamentní perioda, snese se s nejvyšších míst z pravidla mnohem dříve. než lbůta vyprší. Ve své řeči, kterouž zahájii bar. Gautsch nynější krátké zasedání parlamentu vídeňského, dotkl se rovněž otázky, jak dlouho ještě bude slavná sněmovna pohromadě. A co v tomto ohledu řekl, věru nelze pokládati za po- klonu, učiněnou tomuto zákonodárnému sboru. Jakkoli mohlo býti s povděkem víláno nepřímé prohlášení jeho, že nehodlá použíti pohodlného paragrafu 14. pro ten případ, že by způsobem parlamentním nebyly povoleny tak zv. státní ne- zbytnosti, přece zarazila velmi nemile slova, že svou ústavně-normální periodu odbude si říšská rada jen pro ten případ, že všechno učiní, čebo si přeje vláda, jinak že ji bude učiněn konec

20 article

Slova ta zněla jako vyhrůžka, i mohla se prá- vem vykládati v ten smysl, jakoby cheť vlády chtěl poslance donutiti, aby bez odmluvy vyho- věli tomu, co na nich vláda žádá. Máme za to že závěrečný passus řeči barona Gautsche vy volal efekt zcela jiný, než na jaký byl vypo- čten. Byl to výrok deplacovaný, který jen tím dal by se vysvětliti, že snad předseda minister- stva měl v úmyslu poslance v očích voličů kompromitovati. Nebude nyní asi výčitka vzácná že poslanci té či oné strany proto se podvolují vládě, že obávají se předčasného rozpuštění sněmovny poslanců. Ve skutečnosti má ovšem vláda větší příčinu chvěti se před novými vol- bami, než poslanci. Tolik je jisto, že strany umírněné, totiž takové, jež dosud zdráhaly se užiti nejkrajnějších kroků parlamentních, sesí- leny z nových voleb do Vídně se nevrátí, na- opak zisk z nastávající volební kampaně budou míti zcela jistě strany radikální a proudy ne- organisované. V Čechách zejmena lze očekávati chaos. A jak pochodí baron Gautsch se sně- movnou posunutou ješlě o několik stupňů dá na levo, pouči nás snad již blízká budoucnost nebude-li do té doby s politického jeviště smeten — po třeti. — Šlechta v nynějších politických zápa- sech. Dvě řeči, jež proneseny byly včera ve vídeňském parlamentě, vlastně některé výroky nich učiněně, zasluhují, aby byly zvlášť regi- strovány. Rozhodný národní odpůrce náš, bez- ohledný dr. Lecher, jenž zejmena v době, kdy řádila německá obstrukce, získal si málo závi děnou a pochybnou slávu, který ale zrovna tak dovede býti nepohodlným vlastním politickým přátelům, horlil ve své řeči s neobyčejnou prud- kostí proti šlechtě. Zvláště proti dvorní kama

Gautsch Šlechta doktor Lecher Vídeň Čechy

21 article

rille. Pravil mezi jiným: »Kam zavedla národy plné sily a života politika šlechty, k tomu od strašujících přikladů je nadbylek. Co stalo se politikou šlechty z národa českého — aneb co učinila šlechta z národa polského? A já věru nezávidím Maďarům příští osud jejich, nevy prostí-li se v čas ze spáru své šlechty — — Hned na to přihlásil se ke slovu zástupce če- ských velkostatkářů hrabě Sylva Taroucea. Baron Gautsch vyslovil se v řeči své široce a dlouze o národnostních bojích, o jazykových sporech, o druhé české universitě — však to pana hraběte Sylva Tarouccu pranic neinteres- sovalo. Věcí těchto se ve své řeči ani nedo- tknul. Za to ale jménem strany své vyslovi koruně nejpokornější vděk za to, že tak statečně a rozhodně hájí něme- cké komando v armádě s něme- ckou řečí služební.. Tak zněla slav- nostní enunciace české konservativní šlechty otázce, jež obsahují interess všeho národa na- šeho i národů jiných. Némecké »hapták« je tak zvané šlechtě české či »historické« důležitější než všechny ostatní veliké nerozřešené problémy Pan hrabě Sylva Taroucca jakoby byl cílil po třebu potvrditi to, co před ním tvrdil dr Lecher.

Maďar Tarouce Baron Gautsch Taroucca Lecher

22 article

— Zajímavou statistiku předních evrop- ských universit uveřejňuje docent české lékařské fakulty p. dr. Ot. Srdínko ve svém článku »Po- známky z cesty do Anglie« v »Časopisu lékařů českých« (vyšlo jako zvláštní otisk). Autor zmi- ňuje se o tom, že na svých studijních cestách navštívil již 26 universit. Co do počtu poslu chačstva, zaznamenává pisatel, stojí česká uni- vérsita — srovnáme-li oněch 26 vyjmenovaných do řady — na místě osmém (Berlín 13 155, Paříž 12.171, Vídeň 6009, Neapol 5165, Mnichov 4526, Lipsko 4365, Oxfor 3538, Praha (česká universita) 3508, Cambridge 2878, Turin 2700, Řím 2685, Bonn 2448, Halle 1948, Vratislav 1740, Heidelberg 1534 Vůči tomuto čiselnému srovnání jest zajisté svrchovaně oprávněn stesk, připojený autorem jak následuje; »Co se však vypravení většiny ústavů na české universitě dotýče, stojí tato, bereme-li ohled n počet posluchačů, na místě posledním. Pojímáml český ústav anatomický a histologicko embryologický jako celek, mohu s klidným svědomím prohilásiti, že tak skromně zařízený a na učebné pomůcky chudý ústav při větší universitě, jakou jest pražská česká. se nenajde. U nás všude jen zříti jest stísněnosl v místnostech a chudobu — jedním slovem — ne dostatek peněz. Setrvání všech těch ústavů v bu- dově české fakulty lékařské na další dobu zna- mená jen živoření; zde pomůže jen stavba nových budov pro některé ústavy a dostatečné dotace na zakoupení učebných pomůcek a přístrojů, aby ústavy naše aspoň něco měly z toho, čeho jinde pro blaho lidstva, totiž k řádnému vzdělání lé- kařů, dávno se užívá

doktor Otakar Srdínko Anglie Berlín Paříž Vídeň Neapol Mnichov Lipsko Oxfor Praha Cambridge Řím Bonn Halle Vratislav Heidelberg český lékařský fakulta Turin 2700

23 article

— Podvodný pamětní spis k c. k. místo- držiteli. Plzeňští Němci obrátili se na místo- držitele království českého pamětním spisem. v němž žádají, aby nevyčkávaje ani rozhodnut přislušných instanci bez odkladu nařídil ole- vření nových poboček na německých školách v Plzni. Aby snáze došli sluchu pro své kveru- lantství, zfalšovali poměr letošní školní návštěvy k loňské o celých 71 žáků ve svůj prospěch tím, že snížili podvodně loňskou číslici, aby vyšel přírostek 118 děti. Ve skutečnosti přibyl německých dětí pouze 42. Jednoduchým srov- náním skulečných dat vyšel úskok na jevo. i bude učiněno opatření, aby českým dodatkem k pamětnímu spisu místodržitel byl zpraven o skutečných poměrech na německých školách v Plzni. Podle »Plz. Listů« naplňují plzeňšt Němci své školy umělým způsobem. Z Nýřan dováží se do německých obecných a měšťan ských škol plzeňských každodenně nejméně 30 dětí. Děti přespolních, kteréž plzeňské školy smějí navštěvovati pouze se svolením školníeh úřadů, jest na německých školách, jak zjištěno více než 50, rozhodně víc, nežli celý letošn přírostek na německých školách.

Němec Plzeň Nýřany

24 article

— Český dar slovenskému musen. Po dílníci továrny na cellulosu v Martině dostanou tyto dni deselikorunový doplatek na každou akcii. Ještě i po tomto doplatku zbývá na každý podil jedna koruna. Musejní společnos slovenská žádá, aby se podílníci této koruny zřekli ve prospěch musejní budovy, jež má bý během r. 1906 provedena; získalo by se tak 8—9 tisic korun. Prosím snažně české podí- níky, aby tuto korunu z každé akcie Slovensku ponechali. Národní společnosť slovenská vyčkává s napjetím, co uděláme. Nechť ji nezklameme Dokažme vzájemnost skutkem Zámožnější podílníci ať ponechají Slovensku desetikorunové doplatky. Aby se sešel dar větší, prosím kde koho, aby v této době, zároveň s podílníky cellulosy. jednu korunu slovenskému museu daroval. Adressuje se: Museální slovenská společnost v Turč. Sv. Martině. Kéž nevolám na darmo — Zástupcové čeští ve Francii. Z Paříž telegrafuje se ze včerejška: Dnes ráno přibyl sem purkmistr pražský dr. Srb s českou deputací, vyslanou k odhalení pomníku krále Jana a byl uvítán deputací pařížské obecní rady. — Odpoledne odebrali se dr. Srh a čeští delegáti na radnici, kdež je přijal gen. tajemník prefektury Autrand. Česká deputace odevzdala mu zlatou medailli, jež byla v sezen sboru pražských obecních starších dne 3. čer vence udělena pařížskému prefektu Selvesovi.

doktor Srb Jan Autrand Selves Slovensko svazek . Martin Francie Paříž Museální slovenský společnost

25 article

— Osobní. Císař schválil opětné zvolení vrchního stavebního rady dra. Josefa Hlávky za předsedu české akademie císaře Františka Josefa I. pro vědu. literaturu a umění v Praze, na stanovní výkonnou dobu tří let. — Císař potvrdil opětnou volbu tajného rady ministra dra. ryt. Antonína Randy předsedou I. třídy, řádného professora české university dra. Karia Vrby předsedou II. třídy, gymnasiálního professora ve výsl. Františka Kotla předsedou III. třídy a vrch- ního stavebního rady dra. Josefa Hlávky predsedou IV. třídy české akademie věd v Praze; opětnou volbu řádného professora české university dra. Bohuslava Raymana blavním jejím tajemníkem na další tř léta. — Řádný professor na české vysoké škole techni- cké v Brně, architekt Josef Bertl, jmenován by řádným professorem nauk o vysokých stavbách a sla- vivu na české vysoké škole technické v Praze, — Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Popova dcera odborného přednosty v ministerstvu orby, pan dr. Richard Ehrenleld slaviti budou sňatek manželský dne 30. září t. r. o 12. hod. polední ve votivním chrámu ve Vídni. — Položení základního kamena k městskému divadlu na Král. Vinohradech stalo se včera o 10 hodině dopolední bez zvláštních okázalých a hlučných projevů domácí slavností, obmnezenou na representační kruhy obce vinohradské. Ačkoliv stavba divadla po- kročila iiž do výše prvého, v zadní části dokonce

Hlávek Randa Vrba Kotl Rayman Bertl Popův doktor Ehrenleld Král Praha Brno Vídeň Vinohrady český akademie císař František Josef I II český akademie věda český vysoký škola technický v Praga

26 article

druhého patra, vyčkáváno s položením základního kamene na významný den svatováclavský. Slavnost konala se v přední lásti staveniště, kdež místnost bu- budoucího přizemního loyeru květinovou dekoracía draperjemi v barvách národních proměněna v prostorný sál. Uprostřed na bíločerveném podstavci umístěn základní kámen, pro jehož umístění upravena ve hlavní zdi pod budoucím prahem hlavních vstup- ních dveří z fogeru do hlediště příslušná prostora. Rázem 10. hodiny, když před tím již se místnost na- plnila zvanými hosty, zahájil slavnost vinohradský „Hlahol“ chorálem Bendlovým. Poprvé nesly se pro- storami divadla velebné zvuky české písně. Potom ujal se slova starosta města p. Jos. Višek, jenz stručnými slovy nastínil vývoj myšlenky i stavby di- vadla, jež půvolně projektováno bylo v zahradě Ná- rodního domu, a teprve, když záložna vinohradská po koupi býv. Eichmannovy zahrady věnovala po- zemek samostatný, od původní myšlenky upuštěno a vypsána veřejná soutěž, v níž prvou cenou poctěn byl projekt p. arch. Aloisa Čenského, jenž se také po nepatrných změnách provádí. Obci vinohrad- ské uděleno povolení ku provozování her divadelních a starosta, vzpomenuv při této příležitosti blahovolné přízně panovníka, provolal jemu slávu. Uvítav pak jměnem městské rady zástupce vládní, místodrž. radu Procházku a polic. radu Pelráska, zástupce vinohrad- ské záložny JUDra. B. Jahna a řed. Kavku, pravil pan starosta, že ne bez příčiny klade se základní kámen divadla, jež má býli chrámem umění, školou života a zdrojem osvěty, v den patrona země české. neboť nepřízeň doby vždy více na národ náš doléhá tak, že mimoděk na rty vstupují slova starého cho- rálu, svatý Václave, vojvodo české země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynouti nám, ni budoucím.

Bendlův Eichmannův Čenský Procházka Pelráska B Jahn Kavka svatá Václav Hlahol obec vinohrad Judra

27 article

Srdečná tato slova doznala všeobecného ohlasu, na- čež městský lajemník p. Ot. Červinka přečetl obsah zakládací listiny, jež do kamene základního vložena ve zvláštním měděném pouzdře. Mimo to v pouzdro uloženy běžné mince, denní listy a ona čísla časo- pisu „Divadlo“, obsahující vyobrazení a zprávy o po- stupu stavby. Potom přikročeno ke klepání na kámen, jehož obsah vrchní deskou uzavřen. Jednotlivé poklepy s významnými hesly zahájil místodržitelský rada p. Procházka, po něm následoval nám. okr. starosty p. Bureš, rada Petrásek, předseda vinohradské záložny p. dr. Jahn, starosta města p. Jos. Víšek a náměstek jeho M. Bílek, členové stav. dozorstva pp. stav. rada Staněk Boh., inž. Prokopec a stav. Holeček a řadu projevů ukončil projektant arch. A. Čenský. Když „Hlahol“ zapěl chorál „Svatý Václave“, významná slavnost ukončena a základní kámen zazděn. — Kluby občanské. Z občanského klubu v Holešovicích-Bubnech. Ve schůzi výborové, konané 27. září t. I., s roztrpčením konstatováno, že v letošním státním rozpočtu opětně není zařaděna po- ložka na slavbu zdejší reálky. Za tou uříčinou usnesl se výbor zaslati důtklivé telegramy ministerstvu fi- nací, kde záležitost tato uvázla, dále klubu českých poslanců ve Vídni a našemu zástupci posl. inž. Kaf- tanovi. Mile dotkla se zpráva o výsledku ankety po- řádané za účelem vystrojení přístavu zdejšího, od něhož naše VII. čásť očekává dalekosáhlého rozvoje.

Otakar Červinka Procházka Bureš Petrásek doktor Jahn Víšek M Bílek Staněk Boh Ing Prokopec Holeček A Čenská Václav Mil Holešovice Bubno Vídeň Hlahol

28 article

Usneseno pořádali ještě před zasedáním sněmu člen- skou schůzi, ke které přizváni budou veškeří vý- znamní činitelé a inleressenti vůbec. Předneseny byly stesky na liknavé provádění prací při kladení kolejí elektrické dráhy k divadlu „Uranii“. Touto nepřístoj- ností trpí velice nejen navštěvovatelé divadla a okolní obecenstvo, neboť neupraveností této cesty vázne ve- škerá komunikace. Dále přednesena byla žádost uči- telstva, aby klub resp. zástupci občanstva zdejšího zasadili se o to, aby učitelstvu pražskému dostalo se podobných slev na elektr. drahách městských, jakých dosud požívají magistrátní úřadníci, jelikož učitelstvo zdejší stoji rovněž ve službách obce pražské. Refe- rováno bylo o adresáři živnostníků, řemeslníků a ob- chodníků VII. části, který nákladem Občanského klubu vydán a pak ve veřejných místnostech a úřadech vy- věšen bude. Adresář tento ve formě brožurkové ob- sahovati bude adresy oněch živnostníků, kteří jsou členy klubu a kromě toho zadní čásť téhož vyhražena je pro inserty uvnitř uvedených živnostníků a ob- chodníků. Adresář tento občasně dle potřeby a vzrůstu obyvatelstva bude redigován a doplňován. Usneseno zaslati deputaci král. hlav. města Prahy s primátorem drem. V. Srbem v čele holdovací telegram jménem ob- čantsva VII. části pražské do Crécy, kde tyto dny slavnostně odhalen bude pomník králi českému Janu Lucemburskému, který jako věrný spojenec Francie na poli válečném vypustil chrabrého ducha svého. K nastávajícím doplňovacím volbám do sboru obec- ních starších usneseno pořádati voličskou schůzi týden před volbami.

Srb Jan lucemburský Refe Praha Francie Crécy

29 article

Blskup Huyn a Němci. Z Jihlavy sděluje »Korresp. Pappenheimova« tento charakteristický obrázek německého fanatismu: Ve středu počaly zde biřmovací obřady. Biskup Huyn měl u příležitosti t kázání v kostele. Nejprvé německy, potom česky. Když počal česky, zvedlo se demonstrativně německé posluchačstvo a opustilo kostel. Hr. Huyn udeřil rozechvěn pěstí o kazatelnu, ale kázal dále. Druhého dne ráno mělo se konati biřmování samo. Dříve pak než počal akt církevní, dal biskup kostel uzavřília klíče sobě přiněsti. Potom zvolal: »Klekněte !« Poně- vadž dospělí tomu nevyhověli, opakoval biskup zvo- lání: »Klekněte, sice zastavím biřmování!« Nyní poslechli skorem všichni, ale někteří pronášeli po- známky nebo se pousmáli. Biskup zvolal znovu: »Zde se nežvaní a nesměja!« Pro toto vystoupení biskupovo zavládlo prý mezi Němci jihlavskými roz- čilení tak hrozilánské, že většina jich prý sejmula prapory, jež biskupu na počest vyvěsila. Z tohoto jistě v německém smyslu zbarveného líčení jest zjevno, že Němci jihlavšti nevěděli vlastně, čí jsou, zdaž věřícími ovečkami či vzdornými liberály, ale v zášti proti Čechům že se jako vždy svorně sešli.

Huyn Němec Poň Čecho Jihlava Hradec

30 article

— »Volkslap« a český sjezd v Brně. Z Brna, 28. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) K nedělnímu svému »Volkstagu« připravují se Němci horečně. Nákladem obecním staví se stožáry od nádraží až k něme- ckému domu, na nichž budou vláti velkoněmecké prapory. Brněnští Němci chtějí aspoň zevnějškem ukázati veřejnosti německost Brna. K účastenství na »Volkstagu« agituje se na venkově na všech stra- nách. I ve smíšených obcích najímají se lidé, kte rým slibuje se zaplacení dráhy a útraty. Obyčejně přijede do obce agent, zaplatí soudak píva a pak přijde se svým návrhem. Na úhradu výloh za ta- kové výpravy sbírají se v Olomouci, ve Znojmě, v Jihlavě, ve Šternberku a jinde peníze po domech.

Němec Brno Olomouc Znojmo Jihlava Šternberk

31 article

Provolání k českému sjezdu nalepena byla dnes v brněnských ulicích. Olemována jsou slovanskou trikolorou, která tolik dráždí příživníky radnice. Tak dnes dopoledne stavilel Bacher rozlícen rozkázal svému nádenníku, by strhl české provolání v ulici Ferdinandské. České listy vyzývají k hojné účasti li český z Brna a okoli. Na četných místech budou v neděli z rána důvěrné schůze a z nic půjde se korporativně k Besedním domu. Účasť zejmena brněnských před- městí bude obrovská. Z četných obcí našeho venkova ohlášeny byly již hromadné návštěvy. Němci, by zvýšili náladu svého Volkstagu, najímají české hu- debníky pro sobotní pochodňový průvod i pro Volkstag- Rohrer má zajištěny již tři kapely. Mezi najatýmí budebníky jsou bohužel také tři členové sokolskéíi kapely ze Šlapanic. Jaká nálada ovládá pověstnou zdejší městskou policii, patrně asi na základě uděle- ných vyšších instrukcí, vysvítá z následujícího pří- padu: Dnes dopoledne na ulici Ferdinandově před mnoha svědky prohlásil strážník č. 29 v rozmlavě o nedělním českém sjezdu na otázku, co bude policie dělati: »Ich werde in das Luder drein- hauen!« (Budu do té sloty sekati!) — Nový úlok Němců na české školy v Žideni- cích. Z Brna, 28. září. (Pův. zpráva »Nár. Listůr.) Obci židenické vnucena byla německá čtyřtřídka se 2 pobočkami, škola to, navštěvovaná bohužel vět- šinou dětí českých. Letošní zápis do ní nevypadl však dle přání Němců a proto připadli na tuto my- šlenku: Vyloučili ze školy na Vranovské v Brně řádně zapsaných 19 dětí ze Ži- denic a poukázali je na německou školu v Žide- nicích, aby ji posilili. Je důvodná domněnka, že v věci této má prst okresní hejiman Schön.

Bacher Němec Volkstag Ferdinandův Schön Ferdinandský Brno Šlapanice Buda