Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 82, place 50, work 4, org 8
1
masthead
Strann 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. září 1905. Císlo 268.
4
article
v Uhrách vládlo opět trochu abso-
lutisticky, kdyby se tam nepodporoval;
živly revoluční, nýbrž vláda se opřela o národ
nosti, které byly králi vždy věrny. Kdyby ná
rodnosti nemaďarské nebyly v Uhrách zbareny
všech práv, dávno by byla krise rozřešena,
neboť domýšlivost Maďarů nebyla by vzrostl
do nynějších rozměrů. Jest čas, aby se i jiným
národnostem v Uhrách vrátila politická práva.
Národnosti r. 1848 a 1849 bojovaly pro Ra-
kousko a císaře, hájily dynastii. Ale za to,
když Madaři nabyli opět vrchu, dostalo se jim
špatné odměny. Kdyby se nyní historie obrátila
a odměna se dala těm, kdo byli hodni, hned by
se nalezl východ z uherského chaosu «
Jest chvály hodno, že dr. Lueger poznává,
že národnosti nemzďarské, tedy Slováci, Srbové,
Němci, Rumuni mají také politická práva, jež
se jim maji navrátiti. Snad se konečně vrát
k svému původnímu přesvědčení, s nímž pře
lety poprvé vstupoval do říšské rady, a uzná,
že podobná politická práva máme zde v Rakou-
sku i my Slované a ne pouze panujíeí
Němci.
Maďar
doktor
Lueger
Slovák
Srba
Němec
Rumun
Slovan
Uhry
Raka
5
article
Z Pešti, 27. září. (Ludvik Mocsáry
o národnostech.) Známý obrance nema
darských národností a bývalý uherský poslanee
Ludvik Mocsáry, vydal novou politickou
brožuru o krisi, jazyka velení a národnostní
olázce. Přimlouvá se v ní, aby strana neodvi-
slosti njala se vlády i když jí nebude povoleno
madarské velení. Až po příštich volbách nabude
ve sněmovně absolutní většiny, bude moci roz-
vinouti již s úspěchem otázku osobní unie a
samostatně uherské armády. Národní hnutl dojde
želaného cíle jen tehdy, budou-li Mzďaři mii
po svém boku i všechny ostatní národnosti.
Toho lze však doslci jen tehdy, provede-li se
poctivě národnostní zákon, odvolá-li se Berze-
viczova školní předloha, visící nad hlavami ne-
maďarských národností jako Damoklův meč
dá-li se výhost Banffovu šovinismu. Brožura.
pro kterou Mocsáry dlouho, ale marně hledal
tiskárnu, vytištěna v jágerské arcibiskupské
tiskárně.
Ludvik
Damoklův
Banffův
Pešť
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rakouské pořádky v ruském osvětlaní.
Půldruhého léta všechen rakousko-uherský
tisk ukazoval na vady Ruska, obnažené válkou
s Japonci a Rusové neměli kdy činiti pozorování
na Rakousku. Po tu dobu se mohlo zdáti, že
Rakousko Uhersko je nejspořádanějším, nejidcál-
nějším státem na světě a zejmena vzor, podle
kterého by mělo Rusko dostati se na cestu spásy-
Proto není jen poučno, nýbrž i zábavno čísti,
jak Rus pohliží a co vidí v Rakousku.
V »Ruských Vědomostech«, orgánu proti
Rakousku slavjanofilsky nezaujatém, obeznamuje
p. »Bukva« ruské čtenáře s výsledkem svého
pozorování, činěného ve Vídni.
Vídeňskou říšskou radu právem líčí jako
sbor všech proliv, ze kterých je složena polo
vina říše habsburské (v druhé polovině není
lépe); všecky ty protivy jsou spolu v neustálém
bojí, potírají se, nohy si podrážejí, a ani celek.
ani žádná z částí nemohou dospěti k jakýmkoli
výsledkům. Vídeňská říšská rada je vzor parla-
mentu, jaký býti nemá.
Japonec
Rus
Rusko
Rakousko
Vídeň
Rus
7
article
Za těch okolností bylo by rakouským mini-
strům velmi nesnadno opatřiti si většinu, ale na
štěstí pro sehe nemají v praxi této lopoly. Ka-
kouská konstituce, vlastně její působení a plat-
nost nutí rakouské národy, aby od ní očekávaly
velmi mnohého. Rakouští ministři vý-
hradně slouží koruně, fakticky nejsou
podčinění parlamentu a proto jen povrchně
na oko s ním počítají. Jejich zodpovědnost
před říšskou radou je pouze na papíře, jakoži
většina konstitučných práv občanů rakouského
mocnářství. Jsou to práva fiktiv ná,
v nichž není ničeho jasného, urči-
tého, nezvratného. V Rakousku všechna
neodvislá intelfigence je stále pod tajnou
policejní dohlídkou. V Rakousku do-
sud jsou v platnosti všecka vládní a úřadní na-
řízení i z dob nejtemnější reakce, a vláda, úřad,
policie mohou kdykoli se jim zlíbí, sáhnouti ke
kterémukoli z nich a jím týrati, hroziti i proná-
sledovati.
Rakouská byrokracie je neobyčejné
slepá a krajně zkažená. Všeeka jest jako svra
bem pokryta, massou dekretalných jizev a ne-
Všude, ve všech rakouských zemích, vn
převládají a panují Němci, kteří jak v dobrém
tak ve zlém bývaji neobyčejně houževnatí a dů-
slední. Německá byrokracie Rakouska rozvrací
společenské mravy a sama se rozvraci jimi. Je
prodejná, panovačná a nadutá. Bývalý předseda
říšské rady, starý Chlumecký, s litostí a rozhoř-
čením pronesl se o tomto jevu, že »Trinkgelde
(rusky »vzjatka«, zpropitné) je speciálně rakou-
ský obyčej, rozšířený od lokajů a úřadních
sluhů až po nejvyšší úřadníky, ano i členy
kabinetu. (Afféry Giskrova, Banhansova, Pinova.
Úřadnické pořekadlo rakouské praví: »Jede Exi
stenz muss bezahlt sein«, což by znělo v pře-
kladu: »Každá včelka z každého kvílku po diš-
krečičce bere.«
Na každého časem dojde, jak příklac
ukazuje.
řestí.
Němec
Chlumecký
Pinův
Ka
Rakousko
Afféra Giskrův
8
article
Pobyt bulbarského exarcha v Sofij
způsobuje tam všeobecný rozruch a radostný
ohlas; nyní navštívil exarcha také srbský diplo-
matický agent Simič. »Večerna Pošča« v úvod-
níku nadepsaném »Spasibo« vděčně kvituje
článek »Nového Vremene« na prospěch Bulharska
v otázee exarehátu bulharského a proti snaze
přeložiti ho sultánem z Cařihradu do Sofi je
přední list ruský dovozuje, že sultán nemá
k tomu práva, neboť příčilo by se to 62. článku
berlínské smlouvy. Sofijská »Več. Pošča« na
konec praví, že jediným článkem pro budoue
všeslovanskou církev jest a zůstane
bulharský exarchát, což jest v zájmu Ruska
celého jižního Slovanstva.
Od října zahájí v Sofiji nová »Kreditn
banka« svou činnost, ředitelé její Šuch a dr-
Točkov dleli tam tyto dni za účelem přípravných
praci. Rovněž dleli tam zástupci videňské
»Länderbanky« (dr. Adler a Douner)
v jedné z nejbližších schůzí banky té bude
rozřešena otázka činnosti její v Sofji.
V Sofiji střídají se až nápadně nyní cizí
zástupei, což svědčí o vážnosti situace na
Balkáně. Nyní dlel zde též zástupce londýnských
»Timesů«.
Rakousko-uherský diplomatický agent a gen
konsul v Sofiji baron dr. K. Braun opusti
po ročním pobylu Sofiji, jsa určen do Dráždan
na nové působiště vyslenecké. V Sofiji nijak ne
projevil svůj směr. V diplomatických kruzíeh
byl obliben.
Ústřední klub »Národn! str anye
svolává v polovici října sjezd zástupců z venkova
k poradě o organisaci strany, sjezd strany bude
příštího roku.
Simič
Šuch
Točkov
Adler
Douner
K Braun
Sofij
Sofij
Nový Vremen
Bulharsko
Cařihrad
Sofi
Rusko
Balkán
Kreditn banka
Timesy
Národn
Večern Pošča
9
article
Schůzka Tittona s Bülowem.
Italský ministr vnějších záležitostí Titton
odjel do badenského Badenu, aby se setka
s kaneléřem německým Bülowem. Rozumí se.
že oficiálně se ujišťuje, že schůzka má ráz
soukromý a že žádná »zvláštní« otázka politická
nezavdala k ní podnětu. Avšak přepnutí ruské
akce opět do Evropy a plány rakouské na Bal-
káně, posledními několika případy dost včasně
prozrazené, a vůbec celé přesunutí mezinárod-
ních kombinací jsou zajisté vážny dost, aby
schůzku obou státníků vysvětlily. A zrov na
v nenadálosti její zračí se váž-
nost celé nynější polohy mezi-
národni.
Opět zcizení vojenských fajemsfví ve Francii.
V dělostřeleckém skladišti Lemanchově byla
podle listů pařížských spáchána veliká krádež
vojenských listin. Poddůstojník jeden, jenž jest
podezřelým, byl — pod dozor postaven.
Povstání v německé osadě východoafrické.
Generální guvernér tamější telegrafuje
dnes z Dares-Salamu, že se povstání dále ne
šíři. Zatím ostatně v tomto okruhu, který již
zachválilo, jest mohutné, dost, aby po celé měsíce
dalo co činiti branné moci německé, pokud ji
lze v oszdách disponovati.
Zahájení sněmu bavorského.
Sněm bavorský byl zahájen princem vla-
dařem. Trůnní řeč konstatuje, že nepopíratelné
zlepšení hospodářských poměrů přes ochabnuu
něklerých zdrojův příjmových umožnilo hověti
vzrůstajícím požadavkům a to bez zvýšení při-
mých daní. Avšak k úhradě některých mimo-
řádných výdajův pomýšlí se na půjčku. Trůnní
řeč ohlásila předlohu o získání faleských drah.
Titton
Bülow
Salam
Baden
Evropa
Francie
Darés
Balakáně
10
article
V Praze, 28. září.
Praha
11
article
Rozhodnutí o norské formě státní.
Deset členů norského storthingu podalo
dnes ve sněmu tento návrh, kterýž v zásadě
čelí k tomu, aby ještě před polovi-
nou listopadu svolán byl stort-
hing ústavodárný, by rozhodlo
příští norské formě státní. Pro pří-
pad odmítnutí opatření toho žádá se v návrhu
dále, aby otázka budoucí státní formy norské
odročena byla až do doby po volbách v r. 1906.
V odůvodnění návrhu svého praví navrhovatelé,
že předpokladem pro nabidnuti norské koruny
princi z rodu Bernaďottův, bylo rychlé a snadné
spořádání poměru mezi oběma zeměmi. Před-
poklad ten se však nesplnil. Dále se poukazuje
na odmílavé úsměšky, s jakými nabídka ve
Švédsku přijata byla. Norský lid nechce přijati
krále za podmínek Švédskem učiněných, poně-
vadž v příčině příští státní formy s vé
jest volným. Veliká většina lidu
přeje si nade vši pochybnost re-
publiky, jež, jak lze čekati, na odpor
ciziny nenarazí. Nehledě ale i k názoru nor-
ského lidu, zdaž král či republika, nemůže býti
rozporů o tom, že otázka tato záviseti musí od
lidu sama. Nynější storthing nemá
mandátu určovati vládní formu,
leda že by to bylo žádoucím pro bezpečnost
země. Takové nutnosti však není. Kdy b
tudíž přes to provedena byla
volba krále, selkala by se nově dosazena
moc královská s malými sympatiemi a se sla-
bou jen důvěrou lidu.
Švédsko
ča republika
Bernaďottův
12
article
Nepokoje v anglické državě africké.
Mezi domorodci jihoafrických osad angli-
ckých chystají se nepokoje, kteréž vládu kap-
skou naplňují značnými obavami. Porážky
německých vojsk dodaly domorodcům odvahya
náčelníci, zvláště kmene benitského, mají co
činiti, aby zdrželi mladé mužstvo kmene svého
od povstání
Z parlamentních výborů
Z Vídně, 28. září. (C. B.)
Immunitní výbor za předsednictví rytlře
Starzynského přikázal dnes posl. Chocovi referát
o dvou žádostech za vydání posl. Sehnala
K referentovu návrhu usnešeno, jedné z těchto žá-
dosti nevyhověti.
Předseda nabádal referenty důtklivě
aby již v příšli schůzi předložsli své zprávy o žá-
dostech za vydání poslanců pro urážky na cti
aby se nepromlčely.
Starzynský
Vídeň
13
article
Interview
Interview
se seniorem samosprávy české po
slancem Karlem Adámkem, příse-
dicím zem. výboru král. českého
Adámek
15
article
Z Bulharska.
Bulharsko
16
article
Krajské zřízení.
Pokračuje v rozhovoru svém o problemech české
samosprávy, položil jsem panu přísedielmu dalš
otázku: Jsou důvody, aby samospráva naše dovršena
byla zřízením krajakým? Důvody správní i ná-
rodní?
Pan přísedící zemského výboru odvětil:
Návrh na zřízení župních zastupitelstev
učinil posl. Schwarz na sněmě král. českého
již v letech osmdesálých. Zřízením krajských
zastupitelatev by byla organisace okresních za-
stupitelstov ústrojně doplnéna a jimi by bylo
také zastaveno stále větší přetěžování zemského
výboru méně důležitými agendami.
Při zemském výboru bylo učiněno podán
v r. 1870 26.000, 1880 39.000, 1890 50.000
1900 97.000, 1903 123.000, letos vzrostou as
na 140.000.
Kromě toho progresivně vzrůstá také agenda
technického oddělení, zem. účtárny a j. orgáno
správy zemské.
Má-li sněm a zemský výbor nabyti fysické
možnosti ku podnikání všech naléhavých úkol
Schwarz
17
article
zákonodárných a nemá-li se racionálná správa
zemská při progresivně vzrůstající sgendě zem-
ského výboru státi nemožnou, tož musí být
sněm i zemský výbor sproštěn přítěže spousty
věcí méně důležitých, jež té doby v jich obon
spadají, a musí býti i provedeno soustavné do-
plnění naší samosprávně organisace, aby mohlo
býti uskutečněno přiměřené rozdělení agend samo-
správných.
Na sněmě i na říšské radě bylo opětně do-
kazováno, že jest nezbytnou potřebou, aby naše
samosprávná organisace byla doplněna zřízením
župních zastupitelstev, na něž by byla především
přenesena čásť agendy zemského výboru, jako
vyřizování mnohých rekursů (chudinských,
stavebních a j.), povolování přirážek obecních
a okresních do jisté výše a j. Krajská zastupi-
telstva by nabyla nemalé důležilosti při prová
dění větších pro více okresů nebo celý kraj
důležitých podniků komunikačních, při zakládán-
společných ústavů humanitních, vzdělávacích
jiných, k jichž zřizování se jednotlivým okre
sům nedostává prostředků.
18
article
Po stránce správní jest také důležitým, že
by zřízením těchto zastupitelstev krajských byle
v království českém při odvolacím řízenít
samosprávné stolice.
Návrh vládní na obnovení krajských
správ v Čechách, roku 1900 říšské radě před-
ložený, všech těchto ohledů nešelřil a vzbudí
svými nesmyslnosimi všeobecný úžas!
Župní zřízení v království českém jest insti
tueí starobylou a při jeho obnovování v nové.
moderni formě musí býti brán náležitý zřet
k jeho historickému vývoji.
Někdejší kraje tvořily zvláštní, teritoriálně
a hospodářsky ucelené správní organismy.
Čechy
19
article
Krajská zastupilelstva samo-
správná by neměla býti ani přím
ani nepřímo uvedena v odvislos
od politických úřadů a musila by
jim býti propůjčenamoc výkonná
Provedení télo reformy maří Němci, sta
více nad věenou její potřebu záměry poli-
tieké a snažíce se pomocí organisování kraj-
ských zastupitelstev uspíšiti administrativní dě-
lení království českého dle národností. Krajská
zastupitelstva mají býti Němcům vílaným pro-
středkem k sestrojení tak zv. uzavřeného ně-
meckého území v tomlo království, v němž by
byly naše české menšiny vydány německému
furoru na pospas.
K takové organisaci krajských zastupitel-
stev, jíž by byla jednotná veřejná správav
tomto království porušena nebo ohrožena a jež
by byla etapou k trhání našl vlasti dle národ-
nosti, my areiť nikdy nemůžeme přivoliti. Pr
zřizování krajských zastupitelstev musí býti brán
zřetel k historickému vývoji krajského zřízen
v král. českém a musí rozhodovati pouze prak
tické potřeby správy, poměry komunikační a pod
Jazyková otázka.
Palčivé věci dotkla se další otázka moje: V ja-
kém směru představujete si úpravu jazykové otázky
u samosprávných sborů a úřadů, zvláště u okresních
Pan okresní starosta odvětil stručně ale
názorně, totiž poukazem na praxi svého okresu
Samosprávné sbory mají nepopiratelné právo
k ustanoveni své řeci úradní. V našem okres-
ním zastupitelstvu od r. 1865 přijímáme veškerá
podání v obou zemských jazycích a vyřizujeme
je úřadní řečí českou. Praxe tato se dobře
osvědčila.
Němec
20
article
Výkonná moc v samosprávě.
Staré tužbě platil můj dotaz: Do jaké míry byl-
by záhodno pověřiti samosprávné sbory (okresní)
mocí výkonnou?
Zeela určitě a jasně, byť i s trpkým zabar-
vením vyzněla odpověď:
Odepřením samostatné moci výkonné octla
se okresní zastupitelstva v tisnivé odvislosti od
politiekých úřadů. Při provádění nálezů aj
okresních zastupitelstev politickými úřady vzni
kají za časté netoliko spory, ale také průtahy
jimiž se mnohdy stává sám výkon bezpředmět
ným. Takovouto praxi béře veřejná správa.
zvláště pak autorita okresních zastupitelstev ve-
likou škodu. Poměry tyto jsou tím povážlivěj-
šími, protože u nás dosud není k au-
tonomním orgánům takové váž-
nosti, jako k orgánům politickým.
Dějiny naše vůbec učí, že jsme se sice
dovedli podrobovati autoritě cizinců, avšak že
jsme si nevážili autority těch, jež jsme sami
k vládě povolávali. Touto chybou dosud trpime.
Jak poníženi býváme i proti pod-
řízeným orgánům správy země-
panské, jak hrdopyšně dovedeme
za často stavěti na odiv svou ne-
vážnost k orgánům samospráv-
ným, jež jsme sami volili! Propůj-
čením výkonné moci okresním za-
stupitelstvům by byla odstraněna
čelná překážka jich zdárného vý-
21
article
Odborné školtví a samespráva.
Odborné školtví a samespráva.
Konečně tázal jsem se:
V jaké míře bylo by záhodno učiniti škol
ství odborné nejen finančně, ale i vnitřní orgu-
nisaci svou závislým od samosprávy?
Také tu pan přísedící výboru zemského
jenž zvláště i v tomto oboru byl horlivě pra-
coval, odpověděl stejně ochotně a — poučně
Při veliké různosti kulturních a hospodář-
ských poměrů v královstvích a zemích naší po-
lovice říše, jež mají důležitý vliv na vývoj ve-
škeré, zvláště pak průmyslové výroby, jest uni-
formování odborného školství průmyslového dle
jednolných centralistických šablon na velikou
újmu rozkvětu tohoto důležitého odvětví odbor-
ného vyučování a překáží také pronikavému,
oplozujieímu vlivu tohoto školství na rozkvě
našeho průmyslu, kterýž může vyniknouti neto-
liko solidní, dokonalou prací, ale po výtce své-
rázností a původnosti a nikoliv pouhým mecha-
nickým napodobením cizích vzorů.
22
article
Proto jsme po všecky časy nalehali na de-
centralisování odborného školství, aby mohlo
býti přizpůsobeno našim zvláštním poměrům a
potřebám. Snahy tyto maří centralističtí Němci,
kteří kladli houževnatý odpor také přijetí ře-
meslnických škol do správy zemské a kteři
také z politických příčin až dosud znemožnili
nalehavě potřebné definitivní upravení poměrů
pokračovacích škol průmyslových a j. zákonem
zemským. Němci také zmařili pokus decentrali-
sační, drem. Gautschem za vlády Taaffovy
v tomto oboru podniknutý: mínim zřízení po-
radních sborů pro průmyslové školství při sprá-
vách zemských.
Pozemštění odborných škol průmyslových
jest nárokem racionální politiky živnostenské
právě proto nenalézá ve vládních kruzích přízně.
Za nynějších poměrů zemského hospodářství
není, také z příčin finančních, na ten čas n
provedení této reformy valné naděje.«
Zbývá nám již jen veřejný dík panu po-
slanci za horlivost, s jakou na podnět náš
hleděl netoliko osvětliti boláky naší samo-
správy, nýbrž i zcela positivně naznačil, jak by
se vyléčiti daly. Kéž najdou se jen ve v 3e ch
okresích mužové, kteří by ve směrech vylknu-
tých dále pracovati chtěli !
Němec
Gautsch
Taaffův
23
article
Politická schůze na Moravě.
Politická schůze na Moravě.
Politický spolek v Prostějově uspořádal v neděl
dne 24. t. m. veřejnou schůzi lidu v Hradčanech.
v obci na rozhraní okresu prostějovského, kojelinského
i vyškovského. Schůze, jež ve velmi hojném počtu
shromáždila občanstvo z 11 obcí jmenovaných tři
okresů, zejmena ovšem rolnictvo i dělnictvo z blízkých
závodů, vyznačovala se nerušeným, vážným a přece
velice rozhodným rázem a dobře charakteriso-
vala smýšlení lidu našeho, zejmena nejkonservativ-
nější třídy jeho, rolnictva, v krilické situaci nynější
Touha po rázném, sebevědomém a neústupném po
stupu jak na zemském sněmu tak i na říšské radě do-
kumentuje se jasně nejen v resoluci jednomyslně při-
jaté, ale léž v řečích řečníků z lidu, kteři prostým,
nehledaným způsobem, bez frásí, tlumočili svrcho-
vanou netrpělivost a nespokojenost lidu našeho. Přáli
bychom si, aby ve schůzi té a ve schůzích podobných
byl přitomen zástupce ústřední vlády vídeňské
Morava
Hradčany
spolek v Prostějov
24
article
Předsedou zvolen byl star. Sosik, předseda sbo-
ru starostenského na Prostějovsku, načež poslanec dr-
V. Perek promluvil o poměrech na moravském
sněmě zemském. Trpce vytýkal, jak se u našich
politiků podceňuje význam sněmu zemského, ač se
tu právě nejvíce škody nám děje jak na poli hospodář-
ském tak na kulturním i konečně politickém. Provádí
se tu politika osobni, jindy zas čistě stavovská, ač
jedinou správnou úlohou českých poslanců jest, do-
máhati se nyní řešení zásadních otázek národně poli-
tických, jež se týkají životních požadavků celéhe ná-
roda českého na Moravě: především opravy volebního
řádu, od níž pak odvisly jsou též otázky hospodářské
Účelu toho dosáhnouti by se dalo vyjednáváním s od-
půrci; pak důsledným opposičním postupem na sně-
mě; ale poněvadž Němci jeví bezohlednost vůči nám
bude se musit sáhnouti k prostředkům nejkrajnějším
k obstrukci české. (Hlučný souhlas.) Ta všal
se musí prováděti nejen ve sněmě, ale též ve výborech
a ve výboru zemském — všude musíme se plně uplat
niti jako zástupci veliké většiny obyvatelstva. (Scu-
hlas.) My Češi na Moravě máme k obstrukci nesko-
nale více příčin, než Němci na sněmě českém, kde
se česká většina úzkostlivě vyhýbá všemu, co by se
mohlo zdáli příkořím pro Němce. Zejmena jest třeb
krajního odporu proti zvýšení zemských přirážek ve
prospěch německého hospodářství
Nejen celé shromáždění, nýbrž i řečníci p. star
Gabrlík, obchodník p. Čelechovský i přítomný kněz
projevují souhlas s vývody posl. dra. Perka a žádají
aby česká delegace na sněmě postupovala proti Něm
cům co nejrázněji.
V Perek
Němec
Čech
Gabrlík
Perk
Prostějovsko
Morava
Německo
25
article
Poslanec p. Reichstädter líčí pak situae
na radě říšské, dvojakost vlády Gautschovy, jenž snad
osobně jedná kavalirštěji, ale celkem peměry jsou
za něho takově, jako za Körbra; působí to zhoubně
i u nás doma, kde lid se politicky uspává, zájem
věci veřejné klesá — rezavíme jako pluh, kterým se
neorá. Ve vyšších kruzích se ctázka česká bagatelisuje.
a musí býti snahou české delegace, aby otázka česká
nebyla úplně v pozadí zatlačena otázkou uherskou
Přiznává, že mnozí poslanci češti jsou proti kterému-
koli ostřejšímu vystoupení (Hlučný nesouhlas.), nie-
méně třeba opět činněji zasáhnouti v běhy poli tické.
zejmena při jednání, jež se jistě rozvine o všeobecnén
právu hlasovacím. Třeba, aby byly rozřešeny nejen
známé dva požadavky české, ale též řada jiných vel-
kých olázek — zejmena sestátnění drah. (Souhlas.)
Pan red. Drobný poukazuje na naši nedosta-
tečnou organisaci politickou; kdyby lid náš srazil se
v politické spolky, podal by nejen důkaz o politické
uvědomělosti své, ale byl by též v příhodné chvíl
snadno mobilisován a měl by pak větší váhu, než
dosud.
Když byli ještě jiní rolnici projevili souhlas s vý
vody těmito, navrhuje rolník p. Šádek luto
resoluci:
Reichstädter
Gautschův
Drobná
Šádek
26
article
„My účastníci veřejné schůze v Hradčanech dn
24. září 1905 vyslechnuvše poslance dra. Václava
Perka a F. R. Reichstädtra i jiné řečníky prohlašu
jeme:
Vyzýváme české poslance zemské, aby v příštín
zasedání sněmu zemského důrazně se zasadil
o vážné řešení velkých našich požadavků ná-
rodně politických, z nichž na prvém místě
jest oprava zemského volebního řádu na základecl
nejširších a spravedlivých, jimiž by dostalo se českému
lidu také na sněmu zemském patřičné většiny bez
ohledu na velkostatkáře a bez obmezení velem kuriat-
ním. Poslanci čeští nechí po případě též obstruke
a bez ohledu na tak zvaně smiřován
vynutí si konečně, aby byly respektovány naše opráv-
něně požadavky národně politické. Nechť není po-
stup poslanců českých politikou drobečkovou a poli-
tikou stavovskou, nýbrž přišla doba řešení zásadních
požadavků všenárodních, jimž ustoupiti musí drobné
požadavky rázu okresního, neboť jen splněním našich
základních požadavků vyroste zdravé ovoce úspěchů
hospodářských a osvětových. Proti zpupnosti něme-
cké většiny jen rázný postup může býti úspěšným
a struna české trpělivosti již nesmí býti více napínána.
doktor
Perk
F R Reichstädtra
Hradčany
27
article
Kdyby pak vyskytl se návrh na zvýšení zemských
přirážek, nechť nepřipustí toho poslanci čeští za žád-
nou cenu. V tom souhlasíme úplně s projevem staro-
stenského sboru prostějovsko-plumlovského, jejž žá-
dáme, aby i nadále pečlivě pozoroval a střežil veřejný
život náš na poli národním, hospodářském i osvě-
lovém
Vůči poselstvu svěmu na radě říšské sice
máme úplnou důvěru a víme, že postup svůj zalíd
dle nejlepšího svědomí svého, ale pokládáme za po-
vinnost nelajiti se tím, že český lid jest na-
prosto nespokojen snynější vládou bar-
Gautsche a nemá k ní důvěry ani pro jeho minulost
ani pro jeho dosavadní činy. Nevěříme v upřímnost
vlády Gautschovy a poslanci čeští by dle mínění na-
šeho pochybili, kdyby v nynější situaci, přivoděné
zvláště krisí uherskou, za ni tahali kaštany z ohně.
Gautschův
prostějovskýplumlovský
28
article
Poslanci naši nechť využitkují každé vhodně příleži-
tosti, aby v nesnázích vlády dokázali, že pez rozře-
šení české olázky není možno ozdravili poměry v celé
Stanovisko státoprávní budiž poslanci na-
šimi vždy nepokrytě hájeno, otázka úplné rovnopráv-
nosti jazykové a česká universila v Brně pak jest při-
rozeným důsledkem spravedlivosti, a nesmí býti vlá-
dou odkládány, chce-li vláda okázati jen drobet dobr
vůle. Poněvadž přijde na přetřes též otázka všeobec-
ného, rovného a přímého práva hlasovacího, žádáme
poslance své, aby byli věrni lidovému programu če-
ského národa.
V ohledu hospodářském žádáme zejmena, aby
tato polovice říše byla připravena na možnou rozluku
od Uher zvláště sestátněním drah soukromých, úpra-
vou tarifů, rozumnou politikou celní a podporováním
požadavků tříd výrobních, rolnictva, živnostnictva
dělnictva.
Resoluce přijímá se s dlouhotrvajícím souhlasem
jednomyslně, a když byl místopředseda spolku pan
Spáči! z Kralic poukázal na nutnou reformu daně
pozemkové, skončena byla za všeobecného uspokojení
schůze, jejíž nuch a usnesení zasluhují dobré úvahy
zvláště dnes, kdy schází se opět říšská rada v ovzduší
tak nejasném a neutěšeném
říši.
Brno
Uhry
Kralice
29
article
Truchlivé postavení c. k. poštovnich
a telegrafních zřízencí.
Truchlivé postavení c. k. poštovnich
a telegrafních zřízencí.
Ve velkém sále Plodinové bursy na Havlíčkově
náměstí v Praze konala se včera odpoledne schůze
c. k. poštovních a telegrafních zřízenců. Sešli s. z toho
důvodu, aby si před veřejností postěžovali na krom-
obyčejně smutné a truchlivé své postavení. Po řadu
let již si stěžují, mnoho peticí podali — ale dosud
bezvýsledně. Vláda dosud nesplnila žádného z kardi
nálních požadavků svých zřízenců této kategorie
proto se scházejí opětně a znova předkládají přisluš-
ným činitelům řadu svých stesků o trapném svém
postavení se žádostí za nápravu a odpomoc. Mnoho
žalob včera proneseno — ale ještě více bylo zamlčeno
v paměti služební přísahy. Kdyby veřejnost byla za-
svěcena do celé té mizerie, v jaké žije a zmírá po-
štovní a telegrafní zřízenectvo, zajisté by vzbudila
nejširší zájem a sympathie. Jest povinností všech
příslušných orgánů, aby jednou konečně steskya
žádosti této kalegorie prozkoumaly a aby jim po právu
a spravedinosti vyhovšly!
Velmi četně navštívenou včerejší schůzi zahájil
předseda místní skupiny p. Jos. Šesták a uvítal
zejmena: zástupce městské rady pražské p. ob. st
Wejžvaldu, dále p. kontrolora Barocha, zástupce Jed-
noty státních zřízenců, strany agrární a národně so-
ciální. Schůze zúčastnili se tito delegáti: p. Bílek
z Plzně, pp. Pulc a Kohout z Rakovníka, p. Volek
z Tábora, p. Papež, zástupce Řtíšského srolku poštov.
zřízenců, a p. Mährig z Vidně, pp. Nieger a Glaser
z Liberce, p. Friml z Nepomuku, pp. Vašátka a Krafk
z Pardubic, p. Vich r Chrud'mi, p. Čebiš ze Slaného.
pp. Šmejkal a Vyhlídal z Č. Brodu. Delegátům provo-
láno upřimné „Na zdar!
Šesták
Wejžvald
Baroch
Bílek
Pulc
Kohout
Volek
Mährig
Nieger
Glaser
Friml
Vašátko
Krafk
Vich
Čebiš
Šmejkal
Vyhlídal
Havlíčkův náměstí
Praha
Plzeň
Rakovník
Tábor
Liberec
Nepomuk
Pardubice
Č . Brod
30
article
Zástupce městské rady král. hlav. města Prahy
p. ob. st. Wejžvalda prohlásil, že mílerád přev eal
úkol delegování a dodal: Jest všeobeeně známo, ž
městská rada a sbor ob. starších vzdor tísni finančních
poměrů obccních učinily vše možné, by poměry
hmotné veškerého úřadniciva obecního pyly zlepšeny.
Městská rada neustala ve své snaze a zasadila se již
dvakráte na rozhodujících místech, aby také poměry
hmotné veškerého úřadnictva státního zvýšením aktiv-
ního přídavku poněkud byly upraveny. Buďte tedy
ubezpečeni, že městská rada snahy vaše v tomto
směru bude podporovati, neboť jest všeobecně známo,
že služba poštovní a telegrafní jest služpou velmi
zodpovědnou a namáhavou. Vím to ze své zkušenosti,
neboť jsem v ní sešedívěl. A proto přeji vám ct. pánové
jměnem král. hlav. města Prahy a jménem svým
úplného zdaru vašemu snažení! Hlučný souhlasa
potlesk)
Pan prof. Velich pravil za stranu agrárni, že
tato strana chce spravedlnost jak pro rolnictvo tak
i pro ostatní stavy, spravedlnosi vždy a všude. Proto
také bude podporoval snahy těchto zřízenců.
Předseda p. Šestůk s politováním uvedl, že
požadavky zřízenců dosud nebyly splněny, leč ne-
vzdával se naděje, že jednou jim přece pude vyhověno.
Proto povzbuzoval neztrácet důvěry.
Program schůze obsahoval osm odstavců důleži-
tých zájmů, týkajících se c. k. poštovních a telegraí-
ních zřízenců. Obsažné referáty pronesl:
Pan Josef podůřadník z Libně, o zlepšení po-
měrů poštovních zřízenců pošt neerárních a o zkrá-
cení provisoria služby výpomocně na 1 rok, rozmno-
žení definitivních míst v obvodu c. k. pošt a telegr.
ředitelství v král. českém s počátečním platem 1000 k
ročně.
Wejžvald
profesor
Velich
podůřadník
Praha
Libeň
městský rada král
31
article
Pan Domorázek, c. k. pošt. sluha v Praze, refe-
roval o požadavku zvýšení aktivního přidavku pro
Prahu, předměstí a Plzeň na 50%, pro druhé města
na 40%, event. na 30 — a o zrušení slepých stupňů
a zařadění starobního přídavků na místě lěchto, jakož
i upravení postupových poměrů necertifikovaným po-
štovním služebníkům po 12leté službě poštovní.
Telegrafní dozerce p. Malát promluvil o zvý-
šení pense vdovám a sirotkům a drahotním přídavku.
Poštovní sluha p. Bouřil z Král. Vinohradů
referoval o zrušení tajné kvalifikace, zákonném sta-
novení každoroční dovolené a vydání statutu pro vý-
pomecné pošt. služebníky, dále o rozmnožení služen-
ního personálu a úpravě pracovní při c. k. poštovních
úřadech v král. českém.
Řeči byly provázeny hlučným souhlasem.
Jednatel místní skupiny p. Vaněk shrnul hlavní
myšlenky v resoluci, v níž stanoveny následující po-
žadavky poštovních a telegrafních zřízenců:
„My, na veřejné spolkové schůzi dne 28. září t.r.
v Plodinové burse v Praze shromáždění c. k. poštovní
a telegrafní zřízenci a zástupci skupin v král. českém
žádáme slušně vys. vládu, aby, přihlížejíc k velice
neutěšeným jak platovým tak postupovým poměrům,
jakož i neblahým poměrům drahotním poštov. a te-
legrafního služebnictva v král. českém, ať při úřadech
erárních či neerárních, ráčila v době nejbližší ná-
sledující spravedlivé a oprávněné požadavky splniti:
1 Zlepšení a upravení služebních a platových
poměrů poštovním zřízencům poštovních úřadů ne-
erárních tím způsobem, aby tito zřízenci převzati byli
do správy státní, jak tomu jest u c. k. přespolních listo-
nošů a byli vypláceni přímo pokladnou c. k. poštov-
ního ředitelství a nikoliv pp. poštmistry, jak se až
dosud děje.
Domorázek
Malát
bouřit
Král
Vaněk
Praha
32
article
II. Zkrácení doby provisorní po způsobu c. k.
stráže bezpečnosti a finanční na místě dosavadního 8-
až 9letého trvání poštovní doby provisorní, jakoži
zavedení statusu pro výpomocné poštovní služebníky,
jak tomu jest u c. k. služebníků delinilivních.
III. Rozmnožení definitivních míst poštovního
služebnictva v obvodu působnosti c. k. pošt. a telegr.
ředitelství v král. českém o 600 a to s počátečním pla-
tem 1000 korun na místě dosavadního platu 800 K
ročně, neboť v král. českém jest největší počet sil vý-
pomocných, což v druhých korunních zemích tohoto
mocnářství se nevyskytuje a v druhém případě jest
zvýšení platu z 800 K na 1000 K proto správně žá-
dáno, ana v této periodě platové výchova dítek a ucho-
vání zdraví, resp. tělesných sil nejtížeji doléhají n
každého poštovního zřízence
IV. Upravení postupových poměrů c. k. pošt. zrí-
zencům necertifikatistům. po 12leté službě poštovní
na roveň poměrům certifikovaných poštovních zří-
zenců, přišedším po 12leté službě vojenské do služeb
poštovních, jmenovaných ihned c. k. expedlenty.
V. Zvýšení aktivního přídavků pro Prahu, před-
městí a Plzeň na 50, pro druhá venkovská města
dle nynějších poměrů drahotních, bez ohledu na počet
obyvatelů na 40%, jakož i udělení 20% drahotního
přídavku veškerému poštovnímu služebnictvu v král.
českém, neboť nynější platové poměry nikterak ne-
odpovídají bezohlednému vykorisťování lidu zvýšo-
váním cen všech nejpotřebnějších potravin, jakož
činže a paliva.
Praha
33
article
VI. Upravení poměrů platových c. k. telefonním
a telegrafním dozorcům, zvláště paušálu cestovného.
VII. Zvýšení pense vdovám a sirotkům po zří-
zencích poštovních ročně na 600 korun a výchovného
na 100 korun pro každé dítko, neboť tyto při nynější
všeobecné drahotě trpí velice bídou a nouzí, jsouce
na skrovnou pensi v obnosu 400 korun odkázány, ji-
ného příjmu nemajíce.
VIII. Dále žádáme slušně za zákonně stanoven
každoroční dovolené pro výpomocné i definitivní po-
štovní zřízence všech kalegorií, jakož i stanovení ne-
dělního klidu v neděli a ve svátky v celém roce a roa-
množení služebního personálu u c. k. poštovních úřa-
dů v Čechách, jakož i poměrné upravení doby pracovni
u úřadů těchto a konečně zrušení tajné kvalifikacea
zavedení řádného disciplinárního řízení, zastoupeného
ze třetiny služebnictva, třetiny výkonného úřadnictva
a třetiny zástupců ředitelství. Vznášíme. na pány
poslance všech stran snažnou prosbu, aby požadavky
v této resoluci vytčené nejen ze všech sil podporovali,
ale také o konečně a brzké splnění jich u vlády se
zasadili.“
Resoluce tato jednomyslně byla přijata a shro
máždění rozcházelo se touhou, aby zřízencům vy-
slovená přání byla splněnc
—ver.
Čechy
34
article
O budoucích úkolech českých
truhlářů.
O budoucích úkolech českých
truhlářů.
V restaurantu Bukovského na výstavišti
v Král. Oboře sešli se včera dopoledne čelní
mistři truhlářšti z Prahy, předměstí i z venkova.
Vyhověli pozvání společenstva truhlářů pražských
a výkonného výboru II. odborné výstavy tru-
hlářské a shromáždili se, aby se seznámili,
spřátelili a tuhý svazek nerozlučnosti navzájem
uzavřeli, jehož jest zapotřebí, aby odvrácen
byla pohroma, hrozící tomuto odvětví celou řa-
dou nepřátel.
Schůzi navštívili zejmena také zástupce
obchodní a živnostenské komory pan poslanec
J. Krejčík, komorní rada pan Chadima, ředitel
řemeslnické školy na Kladně pan F. Rössler,
inž. pan Šedivý za technologické museum,
živnostenský komisař dr. Burda, inspektor
živn. společenstev dr. Polák a zástupcové živno-
Bukovský
Král
J Krejčík
Chadim
F Rössler
Ing
Šedivá
doktor
Burda
Polák
Praha
Kladno
II