1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 108. ze dne 18. dubna 1908.
7
article
Náhradní smlouvy pojišťující pense
soukromých úřadníků.
Náhradní smlouvy pojišťující pense
soukromých úřadníků.
Dle zák. ze dne 16. prosince 1906 ř. z. č. 1
E r. 1907 jsou pojištěním povinní zaměstnanci poji-
štění z pravidla u všeobec. pensijního ústavu. Této
pojišťovaci povinnosti lze učiniti za dost těž pojiště
ním u náhradního ústavu (§ 65. z.) nebo náhradn
smlouvou (§ 66. z).
Pojištěním povinní zřízenci jednoho zaměstna-
vatele mají býti z pravidla buď všichni u pens. ústa
vu nebo všichni u jednoho pens. náhradního zařízení
pojištěni.
Za náhradní ústavy uznány budou pensijní ústa
vy, pensijní a provisní a podobné pokladny, pak již
zřízené zapenné pomocné pokladny za podmínek vs
65. zák. stanovených. Ani v podmínkách těchto, ani
v celém zákoně není však opory pro ustanovení
čl. 36. min. nař. prováděcích, dle něhož náhradními
lístavy možno bude jen ony pensijní ústavy, provisní
a podobné pokladny — bez ohledu na jich jméno —
uznati, které jsou nebo budou zřízeny podle před
pisů platných pro pojišťovací ústavy. Usta-
novení to netýká se patrně zapsaných pomocných
pokladen dle zák. ze 16. července 1892 ř. z. č. 202.
protože v čl. 36. m. n. mezi ústavy, které předpisům
pojišťovacích ústavů podrobeny býti mají, tyto po-
mocné pokladny uvedeny nejsou.
8
article
Čl. 36. min. nař. proti znění zákona možnosl
pojišťování v ústavech náhradních omezil, nebot
zřízení úslavu náhradního podle předpisů, platných
pro pojišť. společnosti, bude možným asi jen zá-
vodům, které zaměstnávají velký počet úřadnicta
(více než 100), nebo které dle § 65. č. 8. mohou vy
kázati se dostatečnou zajišťovací reservou neb
jinou zárukou, dle odhadů pojišťovací techniky vy-
měřenou
Nezřídí-li zaměstnatel náhradní úslav a nechce-l
přistoupiti ke všeobec. pensíjnímu ústavu, může opa-
třiti povinné pojištění svého úřadnictva náhradn
smlouvou. Dle § 66. z. mají býti uznány náhr
smlouvami:
a) pod podmínkou, že jsou splněny obdobně pod
mínky § 65. č. 1., 2., 3. z., pojišťovací smlouvy s t
zemskými nebo zde k obchodu přípuštěnými poji
Mťovnami, pok
b) pod podmínkou, že jsou obdobně splněny
podmínky § 65. č. 1., 2., 3. a 5. služební smlouvy
še zeměmi, zast. okresy a obcemi, kterými jsou za-
jištěny zřizencům ku pojištění povinným a jich po
zůstalým naproti korporaci nároky bezprostředně ne-
bo prontřředně pomocí fondu od korporace zcel
neb částečně vydržovaného, nikoli samostatně exi-
stujícího.
Jsou-li tu podmínky pod b) dotčené, také slu-
Eební smlouvy s jinými zaměstnateli mohou být
uznány za náhradní smlouvy, když se zaměstnatel
zaručí za své, právně závazné sliby, t. j. nejméně
za ony požitky, které podle zákona pojištěncům pří-
sluší, anebo když zaměstnatel dá kauci, která se vy-
počte dle zásad pojišť. techniky čl. 36. min. n.
9
article
Dle téhož článku také všechna ona pensijní za-
řizení (slanovy), která nejsou zřízena dle předpisů
platných pro pojišť. společnosti, budou považován
za pouhé smlouvy.
Vedle náležitosti v § 66. zák. musí smlouva mez-
zaměstnatelem a zaměstnancem býti zřízena dle před-
pisů pro smlouvy platných, a může býti uděleno mi-
nisterstvem též uznání určitému obsahu (stanovy
pod.) smlouvy ku předu s tím účinkem, že smlouv
dle toho obsahu uzavřená budo považovánaz
smlouvu náhradní.
Uznati smlouvu za náhradní ministerstvo může
ale i když jsou splněny všechny podmínky nemusí
Min. nař. v čl. 43. snaží se zjednati pro přijí
fání členů, při dobrovolném pojišiční, při zvýšen
nároků atd. stejné podmínky a jednání při smlouvách
náhradních jako při pens. ústavu, ale některá jeho
ustanovení, jako na př. d tom, že na osobní poměry
pojištěnce při jeho přijímání do pojišť. smlouvy ná
hradní jako na zdraví a stáří jeho nebo rodiny, po-
měry hospodářské atd.) nesmí se vvzíti zřetel, s
dají snadno obejíti tím, že zaměstnatel, který bude
zaměstnance náhr. smlouvou pojišťovat, prostě osoby
neduživé, s četnou rodinou, zadlužené atd. do svýcl
služeb nepřigme.
10
article
Podmínky, za kterých smlouvy náhradlním
uznány býti mohou, v cit. § 65. č. 1., 2, 3., res
b, jsou:
ad 1. Nároky, členům ku pojištění povinným
jich pozůstalým slíbené, musí se v průměru alespoi
rovnati zákonným dávkám (§ 6.—19. a 25.—27. zák.)
Smlouva těmito předpisy tedy žíditi se must. —
V zákoně v § 65. nebyl citován § 31. z., který jední
o právu pojištěnce, opatřiti si zvýšení čák nad zá-
konitou výměru započítáním služebních let (koupě
let). Čl. 44. m. n., jednající o náhr. smlouvách zemí
okresů, obcí, ustanovuje však, že tyto korporace mus
připustiti vpočítání nároků dle § 31, zák., a čl. 45
m. n., který jedná o náhr. smlouvách jiných zaměst
natelů, vyžaduje i zde náležitosti čl. 44. m. n.
tedy musí všichní zaměstnatelé při náhrad. smlou-
vách podrobiti se též § 31.z.
ad 2. Příspěvky členů, ku pojištění povinných,
smějí přesahovati výměru, pro ně v § 33. ustanove-
nou i podíl premie zaměstnavatelem placený v tom
poměru, jak jsou požitky náhr. ústavu vyšší než
gákonné. Ustanovení to vysvětluje blíže čl. 88. m. n
ad 3. Přestoupí-li pojištěnec k pens. ústavů nel
jinému náhr. ústavu, musí náhr. ústav poukázati
obnos, který se rovná premiové reservě, která by
měla býti nashromážděna pro tuto osobu, kdyby
byla pojištěna u pensijního ústovu, pensijnímu ústa-
vu neb onomu náhr. zařízení, u něhož na příšt
pojištěním povinna bude.
ad 5. Rozhodování sporů o statutárních nároclch
a jich výši vyhraženo býti musí rozhodčímu soudu
Ble sídla náhr. úslavu, místně příslušnému (§ 76.)
nebo řádného soudu.
11
article
Min, nař. ale při náhr. smlouvách způsobem
povážlivým samovolně vykládá, ba mění § 27
zák. Nikde se v §§ 25. až 27. z. nerozeznává pojištěn
u pens. ústavu od pojištění od náhr, ústavu a o
náhr. smlouvy a proto dle zák. též pro náhradní
emlouvy by tato zák. ustanovení měla platiti, totiz
že v případě § 24. č. 1. a 2. (když pojištěnec vystou-
pil ze služby v § 1. odst. 1. zák. označené, tedy ze
služby pojištěním povinné, nebo trvale je zaměstnán
mimo obvod platnosti zákona), má pojištěnec nárok
na vrácení jím zaplacených premií bez úroků —
ženští členové na úplnou prem. reservu, vystoupí-li do
E lel po sňatku z povinnosti pojišťovací.
Slane-li se pojištěnec ve 12 letech po dospělosl
poslední premie opět k pojištění povinen (a nebyla-l
mu celá premiová reserva jako odbytné, nýbrž je
ona jim placená část vyplacena) budou mu zapo-
čteny již nabyté, resp přislušné zmenšené nároky
dle § 26. z., totiž jen ty, které zbydou po vrácení
premii-pojištěnci vyplacených; po 12 letech můž
zaměstnanec žádati jen, aby mu z odbyté čekací doby
bylo započteno 5 let. Protože nic jiného zákon ne-
stanoví, je třeba míti za to, že zbytek prem. ressrv
zůslane tam, kdo pojištěnec posledně byl pojištěn,
tedy také u náhr. ústavu nebo zaměstnatele, který
má náhr. smlouv.
12
article
Či. 48. č. 3. min. n. slanoví však pro náhradní
smlouvy, že v případě zániku poj. povinnosti musl
býti poukázány pensijnímu ústavu aspoň ty podíly
premiové reservy, které by v pens. ústavě měly
býti nashromážděny, buďto pro celý nebo ve smyslu
68 26 a 27. redukovaný obnos čák (t.j. obnos premil
placených pojištěncem se jemu vráti, zbytek musí se
odevzdati pensijnímu ústavu). Teprve tenkrá te,
když by vstoupil pojištěnec zpět k dřívějšímu za-
městnateli, připočtou se mu nároky dlívější k novým
mle § 27. z. a pens. ústav zaměstnateli prem. reservu
srátí. Ale — což když se úřadník, o něhož jde, k dří-
nějšímu zaměstnaleli novrálí — na př. zemře?. Tu
13
article
není uslanoveno nic = v zäkoně se nepravl, že by
premiová reserva se vrátila k dřivějšímu zaměstinatei
—tedy, premniová reserva u zaměstnatele, který m
náhr. smlouvy, nastřádaná, zůstane pensijnímu ústa
vu a rozmnoží jeho fondy. Důvodu k tomu není proto
že, svěřil li zákon vedení pojištění smlouvou náhrad-
ní zaměstnateli, svěřil-li mu vyplácení a zarantován
nároků osob živých, starých, jich vdov a sirotků
mohlo svěřiti mu min. nař. též zkrácenou dle § 26
a 27. z. premiovou reservu osob, které se k němu
do zaměstnání vrátí.
Očelem opatření m. n. nebyla tedy pěče o tylo
prem. reservy, aby se neztratily, a mohlo býti do-
voleno i při smlouvách to, co je dovoleno při ústa-
vech náhradních, u nichž zbytek premiové reservy
zůstane a jen tenkráte se vydá jinému náhr. zaři-
zení nebo pens. ústavu, když zde či tam dotyčná
osoba pojištěním povinnou se znovu stala.
Ustanovění čl. 43. min. n. je platné při nábr.
smlouvách soukromých zaměstnatelů, čl. 45. min. n.
též při náhradních smlouvách země.
okresů a obcí, čl. 44. m. n., při náhr. smlouváci
a pojišťovnami, neboť čl. 45. dovolává se čl. 44
a tento čl. 43. min. .
Dle tohoto neuvěřitelněho předpi-
su nejen majiteli závodu, ale ani pojišťovacímu
ústavu, který uzavřel náhr. smlouvu, ale ani obei
ani okresu, ba ani zemi žádné v celém Rakou-
sku nesvěří se dle § 27. a 26. zák. zkrácená premlov
reserva, a budou tito zaměstnatelé reservy premiové
v případech § 25.—27. zák. odváděti — do Vídně
také naše král. české — leč by ministerstvo opět jiné
vysvětlení podalo.
Vídeň
14
article
Podkladem tohoto uslanovení zajisté nemůže být
nedůvěra, neboť jistota obcí, okresů, zemí a pojišto-
ven není přece horší než u pens. ústavu nikým ne-
garantovaného. Důvod tohoto ustanovení težy lež
jinde; je to touha konfiskovati pro pens. ústav pre-
miové reservy, které propadnou
Obnosy, kterými měla býti rozmnožována pre-
miová reserva úřadnictva jednoho zaměstnatele
tím úřadnictvu tomu poskylnula lepší jistota —
jednou sníženy premie neb zvýšeny požitky — ode-
berou se prostě temuto kruhu zaměstnanců a při-
padnou ústřednímu ústavu.
Ustanovení čl. 43. č. 3. m. n. v zákonu odůvot
něno není, a bude na správním soudním dvoru, aby
rozeznal zákon od min nař., v bodu tom neudržitel-
ného — ale ty dlouhé a drahé cesty k správnímu
soudu!
Čl. 43 m. n. se také sice dovolává čl. 39. m. n.
ale sluší porovnati oba. V č. 3. čl. 43. m n. se praví
že zaměstnavatel, který má náhr. smlouvu, must
prem. reservu vydati pens. ústavu a se zavázati,ž
stane-li se pojištěnec pojištěním povinným u téhož
zaměstnavatele, bude mu přiznáno připojení nových
nároků k těm, které dříve nabyl (event. dle § 27. re-
dukovaným) a sice teprve po tom, když pens. ústav
mu prem. reservu vráti. To tedy je ustanovení jasné.
Premiová reserva musí se vydati hned pens, úsla-
vu, jakmile úřadník přestane býti pojištěním povin-
ným a pens. ústav ji vrátí, stane-li se úřadník opěí
pojišt. povinným — nestané-li se již úřadník poj po-
vinným, nechá si prem, reservu pens. úslav.
Jinak je to v čl. 39. m. n., dle něhož náhr. ústav
vydá reservu onu teprve pro případ, že úřadník
stane se znovu pojišť. povinným u pens. ústavu, nek
jiného pens, zařízení; zatím si ji tedy ponechá
u sebe.
15
article
Čl. 39. spadá pod hl. a) náhradní úslavy, čl. 49
pod hl. b) náhr. smlouvy; ustanovení čl. 43. je ted
speciální pro náhr. smlouvy a platné pro ně přes to.
že týž čl. 43. se dovolává též ustanovení čl. 39. m.n
Čl. 44. ovšem ustanovuje, že pro služební stlou-
vy zemí, okresů a obcí (a dle čl. 45. jiných zaměstn-
vatelů) platí čl. 43. m. n. „a tou obměnou“, že
při zániku pojištění dle § 25. z., musí býti pouká
zány obnosy k zachování čák polřebné.
Čl. 43. č. 3. stanoví, že premiové reservy s
musí poukázati „zanikne-li pojišť. povin-
nost“ a tato dle § 24. zaníká:
1. vystoupením ze služby, pojištěním povinně
2. v případě trvalého zaměstnání mimo obvo
platnosti zák. o poj. pens. soukr. úřadníků;
3. požíváním renty invalidní, respi starobní
§ 25. mluví ale jen o zániku poj. povinnosti dle
24. č. 1. a 2.
E toho jde, že tato „obměna“ v čl. 44. m. n. d-
tčená týká se stízení povinností pojišťoven v případě
§ 24. č. 3., kdy tyto také prem. reservu budou po-
ukazovati, kdežlo obec, okres, země (soukr. zaměst-
natel) prem. reservu nevydají jen v případech § 24
č. 1. a 2. z.
16
article
Porovnáme-li znění čl. 39., 43. a 44. m. n., nena-
lezneme podkladu, dle něhož by bylo lze tuto „obmě
nu“ jinak, snad ve prospěch autonomie a decentra-
lisace vykládati a tedy také nelze říci, že v případl
čl. 44. obměněn je článek 43. č. 3. článkem 39. m.n
Čl. 44. dal by se však vykládati také v neprospěch
zaměstnatelů i země, okresů a obcí — totiž tak, ž
tito zaměstnatelé v případě § 24. č. 1. a 2. musí po-
ukázati prem reservy „s tou obměnou“ čl. 43. č. 3
že nemají vůbec nároku za žádných okol-
ností ani ne za podmínekv čl. 43. č. 3. mn
zmíněných na vrácení prem. reservy od pens, ústavu
V zákoně je dále stanoveno pro ten případ, ž
pojištěnec (při změně závodu, u něhož je ve službě
svým pojištěním přejde od náhr. zařízení k pens
ústavu, prem. reserva se odevzdá pens. ústavu, co
platí i v případě opačném.
17
article
Zaměstnatelé, jichž služební smlouvy se poklá
dají za náhradní, jsou povinní každoročně podkí
ministerstvu zpravu a slalistické výkazy o svém ho-
spodaření, stavu a uložení fondů a ustanoveno blíž
v zák. a m. n., jak si při správě a ukládání fondů
počínati jest,
Zajímavo jesť ustanovení o přihlašoväní osob
vznášení nárcků
Zákon v § 54. praví, že k zem. úřadovn
pens. ústavu náležejí pojištěnci v jejím obvodu za-
městnaní a jich zaměstnatelé. Porovnáme-li § 54. ss
4l. zák., který udává, že členy pensijního
úslavu jsou zřízenci u něho pojištění a jich za-
městnatelé, vídíme, že k zemské úřadovně příslušeji
zaměstnatelé a zaměstnanci v obvodu jejím bez
rozdílu, jsou-li pojištěni v pens. ústavu, neb u ji-
ného náhrad. zařízení a to má nemalé důsledky.
Dle § 55. z náleží zem. úřadovnám mezi jiným
přijímání přihlášek, týkajících se pojišt. povinnosti,
konrola pojišťovací a přihlašovací povinnost a dle
§ 73. z. náleží zaměstnatelům (bez rozdílu) přihla-
šovati a odhlašovati pojištěním povinné osoby, po-
dávati zprávu polit. úřadům a zem. úřadovnám
okolnostech rozhodných pro pojišťovací poměr a sice
jest zaměstnalelům dle § 73. z. posl. odst. činiti při-
hlášky a oznámení u zemské úřadovny.
18
article
Dle čl. 49. m. n. je povinen náhr. ústav podat
výkáz svých člonů a oznamovati změny — pensij-
nímu ústavu: také při náhradních smlcuvách jest po
vinen zumněstratel tento výka z pens. ústavu po-
. Není ale z ustanovení čl. 49. m. n. jasno, zda-
při náhradních smlouvách také změny ohlašují s
pens. ústavu a není také jasno při porovnání čl
49. m. n. s § 73. a 55. z., zdali tato v čl. 49. m. n
stanovená ohlašovací povinnost (ústavu pensijnímu)
nahražuje v zák. v § 73. a 55. stanovenou (zem
úřadovně) nebo, zdali čl. 49 m. n., vedle povinnost
zákonného hlášení u zem. úřadovny zavedl pro ná-
hradní zařízení novou povinnost ohlašování osol
ku pojištění povinných a jich změn jaké pensijním
ústavu.
Dle § 55. č. 2. má zem. úřadovna přijímati ná
vrhy od pojištěnců vznesené a přikazovati je rentov
komisi (která dle § 60. z. se volí z výboru zem. úřa
dovny) k rozhodnutí, které má býti o přiznání nebe
odmítnutí nároků na rentu neb o výměře a odnět
renty, jednohlasné — jinak o tom rozhoduje předsta
vensivo pensijního fondu.
dati.
19
article
Úřadovna zemská zaslavule výplalu renly, oa-
nímá renty a podpory řízením od rentové komise
prováděným, vede evidenci pojištěných důchodníků
předpisuje a vybírá premie.
1 když uznati dlužno, že zem. úřadovna předpi-
suje a vybírá premie jen od členů pená ústavu
ne od náhr. zařízení a že tento odst. 3. v § 55. z.
je pouze nepřesnou dikcí, přicházíme přece k tomu
náhledu, že vztahuje se ustanovení o evidenci po-
jišť. povinnosti a kontrole požitníků, přihlášce členů,
výměře a zastavování požitků dle § 55. č. 1., 2. , 4-
5, 6. zák. nejen na členy pens. ústavu, ale i n
všechny zaměstnance a zaměstnatele v obvodu
zem. úřadovny bez rozdílu, zdaali jsou pojištění
v pens. ústavu, náhr. ústavu, nebo náhradní smlou-
vou a že také jen zem. úřadovna dle § 74. z. bude
oprávněna dáti zaměstnance prohlédnouti lékařem
zkkoumati nároky pojištěnce. Také § 73. z. mluvío
zaměstnateli i zřízenci, nečině rozdílu.
Zaměstnatel s náhradní smlouvou mŘ řadu po-
vinností, na př. vybere příspěvky, různé zprávy musí
podávati zem. úřadovně a pens. ústavu, namnoze
pod sankcí trestní, musí připustiti kontrolu, podá-
vati výkazy, zaručiti se za požilky nebo dáti kauci
vypláceti renty — ale při výplatě rent musí se ř
diti rozkazem zem. úřadovny, resp. pens, ústavu
nemaje sám žádných práv; on není oprávněn vyše
třiti lékařem, je-li žádost o invalidní rentu odůvod-
něna, nemá na přiznání renty vlivu.
20
article
Zaměstnatelé a zřízenci s náhradní smlouv u
náležejí sice k zem úřadovně, ale členy výboru
59. z., delegáty pro val. hromady zem. úřadoven
(§ 62.) i pro val. hromadu pens. ústavu (§ 50.) mo-
hou býti pouze členové pensijního ústavu, tedy jen
oseby tam pojištěné a jich zaměstnatelé.
Zákon činí pátrný rozdíl v těchto §§ mezi členy
pens. ústavu a příslušníky zem. úřadoven, jak tomu
svědčí porovnání § 46. odst. 2. (dle něhož val. hro-
mada pens. ústavu volí ze svých oprávněných
členů předslavenstvo) s § 50. z. odst. 1. a 2. (dle
něhož delezáti zem. úřadoven se volí ze čle-
nů zemských úřadoven, ale tito musí býti
členy pens. ústavn), pak s §§ 59. a 62. z., dle nichž
také členové výboru z. úřadovny a delegáti val. hro-
mad z. úřadoven musí býti členy pens. ústavu.
Náhledu našemu svědčí také rozdíl stylisace 9
46. a 59. z. Dle § 46. z. val. hromad pens. ústavu
voli členy představenstva „ze svých členů“; dle § 59.
z. čenové výboru zem. úřadovny voli se „ze členů
pensijního ústavu, k zem. úřadovně náležejících“
tedy ne pouze ze členů zemské úřadovny bez roz-
nu
Také v čl. 4. m. n. se uvádí, Že pojištění po-
skytuje členům pensijního ústavu právo
zůčastniti se ve správě pens. ústavu.
penzijní ústav práv zůčastniti
21
article
Zásada, že má býti úřadník v příčině nároků
svých pensijních neodvislým od zaměstnatele,je
správná; kéž nebude příliš odvislým od správy pens
ústavu! Jsou však závody, které po dlouhá lela opa-
třovaly úřadnicivu pense, nečekavše na pens. zákon.
nebo pojistily úřadnictvu značné obnosy. Ony v-
konaly akt povinnosti morální.
Mnohá zařízení dobře prosporovala, poskytoval
úfadnictvu více, než co zákon stanovi a jsou při
pady, že závod to činil pouze ze svých prostředků
a úřadníci nepřipláceli ničcho.
Zvláštní odměny se těmto pečlivým o své úřad
níctvo závodům nedosthlo; uznávání takových zaři
zení usradněno nebylo. Existující již pensijní zaří
zení bude uznáno náhradním ústavem, pokud vyho
vuje předpisům o pojišťovacích ústavech platným —
jirak jen pouhou smlouvou uznáno býti může.
Závody mohou svá stará pensijní zařízení roz-
děliti dle čl. 36. m. n. na plnění požitků zákonných
a vyšších („Mindestleistungen“ a „Mehrleistungen“
— a pro ně domáhati se uznání ministerského jako
náhradní ústavy neb smlouvy, nebot dle § 69.z
pokud by uznání nebylo uděleno, mohou zákonná
plnění započtena býti na smluvní jen v tom poměru
ve kterém zaměstnatel přispíval k uhražení zákon-
ných plnění. Toto rozdělení bude ale radno učiniti
a bude dobře, když závody, které chtějí poskytovai
úřadnictvu více, než zákon předpisuje, oddělí od 1.
ledna 1909 správu i fondy požitků zákonných úplně
od požilků vyšších.
22
article
Ministorstvo může totiž odvolati uznáni n-
hradnímu ústavu a patrně též smlouvě, není-li
již podmínek pro uznání to (§ 67., odst. 4.). V pří-
padě tom — jakož i tenkráte, když dobrovolně by
zaměstnatel, který má uznané náhradní zařízenl,
chtěl přestoupiti k pens. ústavu — bude třeba pře-
věsti celou pojišťovací podstatu náhradního zařízení
na pens. ústav a odevzdati dle § 70. z. pens. ústav
kapitál, který dle zásad poj. techniky stačí k úplně-
mu uhrazení příslušných nároků a dle čl. 50. m. n.
nutno vykázati reservu premiovou pro nároky zá-
konné i pro nároky vyšší a kapitály k úhradě
premiové reservy sloužící. Pravděpodobno jest, že
zaměstnatelé, poskytující požitky vyšší zákonných.
snažiti se budou, aby aspoň ohledně těchto vyšších
rent a fondů k jich vybývání sloužících, byli samo-
stalni a že nebudou chtiti tyto, fondy vydati pens
ústavu, i když by nucení byli k vydání fondů, týka
jících se zákonných požitků.
Kdyby zaměstnatelé nepřikročili k rozdělení o
1. ledna 1909 a vedli společný fond po delší řadu let
bude rozdělení v době pozdější spojeno s velkou ob
tíží, ne-li nemožné, proto, že premiové reservy pr
požitky zákonné a vyšší, po řadu let neodlišovan
a v jednu reservu splývající, bude téžko později p
četně zjišťovati — a minist. nařízení v čl. 50. star
se již nyní také o kapitály, sloužící k úhradě nárok
vyššíchl
K uhrazení služného řídících úřadníků pens
ústavu a zem úřadoven přispívá stát ročně 100.00
K a tu při drahé režii a zkušenostech s úrazovne
bylo by nejvýše na čase, aby bylo uvažováno
strany zaměstnaných i zaměstnatelů, zdali by se ne-
měly sdružiti průmyslové a obckodní závody obor
přihuzných za tím účelem, aby seskupily pojištěn
úřadnictva svého u společných náhr. ústavu; snad
banky by mohly vzíti iniciativu do rukou.
23
article
Vedle toho mělo by býti postaráno co nejdřív
kruhy poslaneckými o náležité vysvětlení míst nejas-
ných zákona i min. nařízení, mezi nimiž zajiste n
poslední, při nejmenším nejasnou otázkou jest, zdali
o výměře pense zemského úřadníka nebude
rozhodovati zemská rentová komise resp. pens. ústav
a zdali nebude země král. českého dle min. nař. po-
vinna v případě, že úřadník její přestane býti poji
štěním povinným, za jistých okolností nashromáždě
nou prem. reservu poslušně vydati pensijnímu ústa
vu do Vídně za účelem zajištění pensijních nároků
úřadníka toho pro případ, že by se do služeb zem
ských vrátill
Dr. V. M
Z trhů peněžních (17. dubna). Poslední výkan
anglické banky konstatuje zhoršení stavu. Oběh ban
kovek stoupl o 223.000 lib. šterl, kovový poklad po-
klesl o 1.8 mil. lib. šterl, ovšem současně pokle
portefenille o 0.74 mil. na 30 mil. lib. šterl. Celkový
stav banky jest příznivější, než loni a bude se dál
ještě lepšiti, poněvadž v posledních dnech množís
zprávy, že z Ameriky počne se zlato opětně vraceti
— Také stav banky francouzské poněkud se zhotšil
Oběh bankovek stoupl o 30 mil. na 4899 mil. fr.
což způsobeno bylo vybíráním z běžných účiů. Ko
vový poklad stoupl o 19.9 mil. na 2796 mil. fr. (loni
činil pouze 2583.6 mil. fr.). Celkový stav banky jest
značně příznivější oproti loňsku.
Obchodní s živnostenská komora v Plzni konale
dne 13. dubna 1908 za předsednictví presidenta Josefa
Houdka II. řádnou plenární schůzi. Po před-
stavení nového člena kemory Emericha Mace
nauera, majitele lihovaru a pivovaru v Ulicích.
a sděleních prosidiálních schválena jednací zpráv
o činnosti komory za IV. čtvrtletí 1907. — Zpráv
kontrolora pokladny o upotřebení prostředků komor-
ních a o stavu pensijního fondu a jubilejních fond
v z. 1907 byla po vysvětlení několika dotazů vice-
doktor
Houdek
Mac
Vídeň
Amerika
Plzeň
24
article
sekrelářem drem. Klasemí vzata na vědomí a schvá
lena. — Koncěptními praktikanty komory jmenován
JUDr. Gustav Heidler, právní praktikant zemské
ho soudu ve Vídni, a dr. Arnošt Čipera v Plzni
akcesistou komory Joseí Pleschinger, úřadní
městské apořitelny v Benešově. — K. r. Anf. Mašek
podal zprávu o potřebě reformy řizení ve věcech vod-
ních a odůvodnil návrhy, aby řízení ve věcech vod
ních přeneseno bylo z politických úřadů na soudy
a pokud by to nebylo možno, aby vydán byl jednaci
řád pro toto řízení se stanovením určitých lhůt pro
jednotlivé úkony, dále by úřadníkům uložena byla
zodpovědnost za škodu, kterou stranám způsobí př
tomto řízení hrubým zaviněním nebo nedbalostí, by
pro vodní řízení přidělen byl úřadům potřebný počel
dostatečně vzdělaného úřadnictva, by ustanovení byl
zvláštní úřadníci k hájení veřejných zájmů, by úřadn
znalci byli povinni stranám udíleti žádaná« vysvětlen
a před stranami prováděti nulná měření. Vyšší úřady
nemají soudcovskou neodvislost podřízených úřade
porušovati návody, jak v určilé věci má býti rozho-
dováno a jen při nesprávném užití nebo výkladu zá-
kona mají zakročovati. Konečně má všem politickým
úřadům býti připamatováno, že minislerským naří
zením z 28. září 1908, čís. 31.254, nebylo zamýšleno
aby při zakládání nových průmyslových podníků sla
rá vodní práva proti zákonu byla poškozována, nýbrá
že mají býti trvající práva chráněna a že trvající prům
závody mají miti přednost při rozšiřování ve smyslu zá-
konných ustanovení, zejména §§ 3., 94. 102. vodníhe
Klasemí
JUDr
Heidler
doktor
Čipera
Pleschinger
r . Anfa
Mašek
Vídeň
Plzeň
Benešov
Koncěptní praktikant
25
article
zákona a § 294. a 404. zákona občanského. Návrhy
tyto byly po doporučujících řečech cís. r. Zucker
manna a k. r. Zdráhala a Říhy jednomyslně schvá-
leny. Vysloven souhlas s dobrým zdáním, jímž před
sednictví doporučilo, by říše naše přistoupila k ma-
dridskému ujednání ve přičině potla-
čení nepravých udání původu zboží
s dalšími kroky, jež předsednictví komory na pod-
poru tohoto přístupu učinilo. Dobré zdání zevrubně
vyličuje zájem vývozního pivovarského průmyslu
plzeňského na potlačení nepravých udání původu
zboží. Madridské ujednání poskytuje předpisy svými
pro obvod států smluvních (Brasilie, Francie, Velká
Britanie, Portugaisko, Španělsko, Švýcary, Tunis)
toho času nejvhodnějších prostředků k potlačení těte
nekalé soutěže. Vzhledem k ustanovení čl. 4., dle
něhož soudy mají o tom rozhodovati, zdaž pro určit
zboží označení původu pozbylo povahy místnía
stalo se označením druhu, dlužno domáhati se též
pro výrobky průmyslu pivovarského zvýšené ochirany
dle analogie ochrany výrobků vinařství, pro ktero
tato výhrada čl. 4 neplatí. Dále jest žádoucím, aby
vláda působila téžku přistoupení Německa, nejvěl-
šího vývozního odbytiště plzeňského piva, k madrid-
skému ujednání. K. r. Recht vylíčil zájem, jejž na
ochraně madridské konvence má plzeňská výrob
mlýnských kamenů. Valná schůze schválila zprávu
o inícrmačním kursu živnostensko-
právním v Plzni, jejž komora k návrhu k. r
. Tkadlce pořádala od 9. března do 2. dubna 1908
Zucker
Zdráhal
Říha
Recht
Tkadlec
Brasilia
Francie
Velká Británie
Španělsko
Švýcary
Tunis
Německo
živnostenskýprávní v Plzeň
26
article
Návrh I. výboru, aby komora, připojujíc se k pelici
obchodní komory korutanské, podala ministerstvu ob-
chodu žádost ve příčině vydání novely k živnosten-
skému řádu, kterou by mezery řádu živnostenského
ve příčině podávání průkazu způsobilo sti
pro živnosti obchodní byly doplněny, byl
schválen. Z jubilejní nadace císaře Františka Josefa 1.
bylo udeleno 23 stipendií po 80 K osiřelým učňům
po obchodnících a živnostnících z obvodu komory. —
Komora schválila konečně návrhy výboru na udělení
stipendií a subvencí. — Přijat nutný návrh k.r
Schertlera, aby komora domáhala se zřízení
poštovního úřadu na Saském předměstí v Plzni. Panu
cís r. Emilu Eggerthovi vyslovena důvěra ko-
mory vzhledem k útokům uveřejněným v „Píseckých
Listech“, pro stanovisko, které zaujal v komoře př
jednání o koncesování ebchodu s láhvovým pivem.
Bursovní záznamy cen uhelných. Oficiálně ae
sděluje z pražské bursy: Dne 18. dubna vyjde
druhé číslo přílohy ke kursovnímu listu pražské bursy.
obsahující záznamy uhlí. Oproti číslu prvnímu
rozmnoženy záznamy o důl ducheovskosmoste
cký a falknovskoloketský, dále o ceny tř
známek avatoňovického uhlí. Dile byly vzaly
na žádost zúčastněných kruhů do přilohy ceny a ngli-
ckého uhlí, jakož i koksu.
Nároky vídeňských obchodníků s uhlím vůčí se
verní dráze. Vídeňské uhelně firmy obrátily se na
ředitelství severní dráhy se žádostí o vrácení části
dopravného a jiných poplatků, vzniklých v době ob
tíži dopravních před kontingentováním dopravy horno
slezského uhlí. Větší výlohy vznikly obchodníkům
hromaděním se vagonů a dopravou po vzdálenějšíeh
tratích baz jich viny a proto žádají na severní dráze
náhradu. Suma náhrad byla by asi značná, neboť do
sahuje u jednotlivých firem až 40.000 K a více.
František Josef
Schertler
Eggerth
Plzeň
Dila
27
article
Uherské zemské ústřadní úvěrní společenstv
uveřejňuje právě svou výroční zprávu, v níž se prav
že loňská peněžní krise nezůstala bez účinku na
ústav. Počet členů stoupl ze 498.379 na 525.972
jichž podíly činily 47,974 184 K. Vklady společen-
stvem spravované činily 56 mil. K, kdežto reservní
fond sloupl na 5 mil. K. Čistý přebytek činí 293. 145
kor. Ústav utrpěl některé ztráty a proto navrhuje
ředitelstvo, aby přebytku bylo použito k úhradě ztrál.
Rak. severozápadní dráha Na válné hromade
severozápadní dráhy, která se koná 29. května, bude
jednáno také o dvou návrzích správní rady. Prv
týká se změny zúročení prioritní půjčky 28 mil. k
usnesené r. 1903 a sice ze 31/2 proc. na 4 proc.
druhý změny stanov pensijního fondu. Při výměře
pense má býti totiž na příště započítáno také 40proe.
příbytečně.
Českým podnikatelům! V Březnici prodává se
veřejnou dražbou dne 30. května t. r. továrna n
margarin, jež velice dobře mohla by prosperovati
a cizí konkurenci v tomto odvětví čelití. Továrnu t
chce do svých spárů za babku dostati — a také, ne-
vyskylne-li se český kupec, tutéž dostane — vídeň
ská firma Federer a spol, která vlastně žávod ten
do dražby přivedla. 1 pozorňujeme na případ ten
doufáme, že se najdou češti lidé, kteří příležitosti
této použijí a německé firmě tuto továrnu nepustí.
Naříkáme často na rozmach cižího kapitálu a když
jedná se o vybudování domácího podniku — zapínají
čeští lidé i naše ústavy kapsy. A podnik takový, jako
jest zřízení české továrny na margarin, zasluhuje
uvážení. Upozorňujeme české kruhy podnikatelské
v čas, zdali ale ne nadarmo?
Březnice
Federer
28
article
Obchod s pálenými lihovými nápoji v uzavře-
ných nádebách. Za účelem odstranění dosavadní ne-
jasnosti v předpisech o obchodu s lih. nápoji v uza-
vřených nádcbách a dosažení jednotného postupu
úřadů při provádění příslušných předpisů vydalo 10
dubna c. k. ministerstvo obchodu výnos všem poli-
tickým zemským úřadům, v němž se m. j. uvádí-
Za zapečetěné láhve dlužno pokládati takové, jichž
uzávěrka je tak zařízena, že bez použití pomocných
prostředků (vývrtky, nože, nůžek, kleští a p.) ne-
může býti ihned bez námahy otevřena a je opafřena
zařízením, jež teprve po svém porušení umožňuje
otevření uzávěrky a nastalé otevření tímto poruše-
ním činí zjevným. Takto zapečetěnými lahvemi jsou
na př.: láhve, jež uzavřeny jsou zátkou těsně vpu-
štěnou až k úrovní okraje lahvového a na nichž se
kromě toho nalézá se zátkou a okrajem láhve spo-
jená pečeť nebo podobný povlak lakový, voskový
parafinový a p, nebo se zálkou a okrajem láhve
spojená pečetní známka, viněta, proužek papírový
nebo brdlo láhve obepínající obal staniolový, nebo
na níž se nalézá hrdl * láhve obepínající obal z kovu
(na př. uzávěr šroubový), pergamenu, papíru, kůže
lýka a p. jenž za pečetěním, sešněrováním, plombou
nalepením vinět nebo pásků paplrových je s lahví
tak spojen, že nastalé otevření závěru je znatelno
nebo konečně láhve, jichž hrdlo je uzavřeno šněro-
váním z drátu, lýka, stuhy, šňůry, z jehož porušen
lze poznati, že uzávěrka byla otevřena, Láhve uza-
29
article
vřeně závěrem šroubovým: nelo zátkou sklenēnou
korkovou neb dřevěnou, z hrdla láhve vyčnívající
jež kromě teho uzávěrku upevňujícím zalepením, zat
šněrováním, zaplombováním a pod. jsou tak opa-
třeny, že uzávěrka ihned bez použití pomocných pro-
středků nemůže bez námahy býti otevřena a že ote-
vření nastalé je znatelno, pokládají se rovněž za
láhve zapečetěné. Uvedení firmy na uzávěrce láhva
jost ovšem jakožto záruka pro původní pinění vý-
znamné a nelze je vytýkati. Pro bezpečnost uzávěrky
však je uvedení firmy na uzávěrce bezvýznamné
nemůže tudiž tvořiti požadavek pro zapečetěné láhve
v řečeném smyslu. Odpadají tudíž příslušné požat
davky, vyslovené ve výnosech fin. min. ze 16. října
1881 a 12. července 1899. — Další část výnosu upra
vuje postup úřadů při porušení těchto predpisů, při
čemž lišiti dlužno, zda konstatováno bylo pouhé
umistění nezapečetěných lahví v obchodních míst-
nostech, zákaznictvu přístupných, či skulečný pro-
dej pálených lihovin v takových lahvích. V prvém
případě nastoupiti má jen trestní řízení živn, úřadu
nle“žívn. řádu na základě min, nař. ze 17. listopadu
1885, v druhém případě však zavésti má živn. úřad
stíhání pro neoprávněný výčep, resp. drobný prodei
pálených lihovin a fin. úřad řízení v příčině zapra-
vení spotřební dávky vedle trestního řízení dle § 17
a lin. 1., zák. z 23. června 1881, při čemž se dopo-
ručuje vzájemná dohoda mezi příslušným živn.
fin. úradem
Nový báňský podnik na zlalo a stříbro, olové.
zinek a měď v jihovýchodních Čechách. V Plzni usta-
vilo se družstvo pod firmou »Kutací společnost na
zlato, stříbro a jiné kovy na českomoravské vysočině
mezi Pelhřimovem a Jihlavou se sídlem v Plznie.
Čechy
Plzeň
Pelhřimov
Jihlava
Plznie
30
article
Tato společnost zajistila si na uvedené nerosty bobatý
terain se 658 výhr. kutišti, kdež se již ve středověku
na přečelných místech na tyto kovy s velikým pro-
spěchem dolovalo a zvlášť u nejvyšší míře na terainu
tonto společností vyhraženém. Již loňského roku po-
čala řečená společnost s dolováním — s předběžnými
pracemi kutacími — a nyní na jaře bude ihned a se
hloubením šachet pokračováno, jakmile to jen počasí
v těto hornatině dovolí. Jest žádoueno, by česká pod-
nikavost co nejvíce se zůčastnila, neboť by tím mimo
jiné i hospodářsky slabý český jih posilněn byl. D
se proto očekávati, že bude velikou výhodou, kapitál
v domácí podník slibně uložiti. Zvláště se upozorňuje,
že může každý o průběhu prací a prospěchu těchto
se přesvědčiti. Nynější majitelé, aby umožnili účast
českého kapitálu na tomto mnohoslibném podniku,
rozhodli se ku založení společnosti se 128 základními
podíly (později kuksy), z nichž čásť se teď odprodi.
Dolazy zodpoví výše jmenovaná kulací společnost.
Ake. společnost saverni dráhy. Koncem tohoto
měsíce konána bude bilanční schůze správní rady
akc. společnosti Ferdinandovy severní dráhy. Čistý
výnos bude asi menší než v r. 1906. Hlavní příjem,
t. j. výkupná renta od státu bude stejná, t. j. 16.47
mil. kor. Také výnos uhelen a baňské dráhy do-
sábne jako loni sumy asi 3 mil. K. Oproti tomu
zmenšily se však příjmy na úrocích. V celku po-
ktesly asi o 200.000 K. Mimo to správní výlohy
stouply asi o 200.000 K. tak že výnos poklesne
celkem asi o 400.000 K. t. j. 5 K na akcil. Zdali
bude dividenda posledních tři let (K 272.50) snížena,
není dosud jisto. Je pravděpodobno, že bude činit
270 K.
Ake
saverni dráha
Ferdinandov severní dráha
31
article
Výsledky německých plavebních zpolečnosti. Pro
německé plavební společnosti nebyl loňský rok pří-
znivým. Skorem všechny byly nuceny snížiti divi-
dendu. »Hamb. Beitiäge« přinášejí cifry, týkající s
deviti největších brémských a hamburských spole-
ností. Společnosti ty mají 342 mil. mar. akc. kapitálu
a docílily 69.3 mil. mar. čistého zisku. Průměrn
dividenda činila v r. 1906 7.72 proc. a v r. 190
5.94 proc. Jediná společnost »Hlansa« mohla zvýšit
dividendu ze 6 na 8 proc., kdežto na př. hamborsko-
americká linie snížila ji s 10 na 6 proc. a sever-
německý Lloyd s 81/2 na 41/2 proc.
Výplata kuponů 4proc zástavních listů hypolečul
banky království českého. Kupony šproc. záslavních
listů, jak na zlaté tak i na koruny znějicích, jakoži
úroky z vinkulovaných 4proc. záslavních listů hy-
poteční banky království českého, dnem 1. května
1908 splatně, vyplácejí se dnem 27. dubna
1908 počínaje ve všední dny beze vií
srážkv.
Výměna v květnu 1008 prošlých falonů 4proe.
kor. zástavních listů hypoteční banky královstvi če-
ského za nové kuponové archy. Talony 4proc. kor.
zástavních listů hypoteční banky království českého,
v květnu 1908 prošlé, budou dnem 18. květn
1908 počínaje za nové kuponové archy vyměňo-
vány a sice vždy v pondělí, ve středu av
pátek u pokladny bankovní. Potřebné k tomu se-
znamy (konsignace) bezplatně se vydají,
Trhy. V Heřmanově Městel bude příšt
výroční a dobytčí trh dne 27. dubna.
Banky, záložny a spořitelny.
Slav rakousko-uherského banku 15. dubna
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1771,645.000 K
(— 23,996.000 K), kovový poklad 1497,588. 000
(+ 7,853.000) K, zásoba směnek 425,582.000
— 60,203.000) K, lombardy 78,303.000 K
(— 3,464.000 K), oběh bankovek daně pro-
stých 125.942.000 K (+ 31,848 000 K).
Heřmanův Městel
hypolečul banka
hypoteční banka
32
article
Frhy peněžni.
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 17. dubna. (Zpráva Živn. banky.)
17. dubna 16. dubn
Diskontní . . . . . . . . 371.— 373.—
Baku . . . . . . . . . . . 500.— 501.—
Caspienne . . . . . . . . . 4 175.— 4100.—
Sormovo . . . . . . . . . 106.— 196.—
rusko-čínská banka. . . . . . 179 — 179.—
Ruská průmyslová banka . . . 230.— 278.—
Peřrohradské metallurgické . . . 140.— 140 —
Kolomna . . . . . . . . . 172.— 174.—
Putilovské železo . . . . . . 82.—
82 50
Fénix. . . . . . . . . . . 146.50 146. —
Pařížská bursa.
Z Pařiše, 17. dubna.“ (Počáteční bursa.) Bproe.
renia 94.40. Smýšlení mdlé.
Z Paříže, 17. dubna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. renta 96.47, italská renta 103.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1170, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25 121/4. rakou-
sků zlatá renta 98.10, uherska zlatá renta 94 10.
otomanská banka 725.—, tabáková režie 444.—
turecké losy 180.—, Smýšiení mdlé
Bavlna a bavlněná příze.
Z Liverpoolu, 16. dubna. (K. k.) Úřadní z-
znamy. American good ordin. 4.72, low middlin-
5.16, middling 5.50, good middling 5.76, fully goog
middling 5.86, middling fair 6.12, Pernam fair 6.18,
good fair 6.54, Ceara fair 6.18, good fair 6.49, Egvp-
tian brown fair 6%, brown fully good fair 7/
brown good 83/4, Peru rough good fair 9.35,
fair 9.85, good —.—, fine 10.85, moder, rough fair
7.25, moder. good fair 8.25, good 9.10, smooth fair
5.98, good fair 6.18, M. G. Broach good 47/2, fine
5/1, Bhownuggar good 41/2, fully good 4/4, fine
4/ Oomra I. good 4/1. tully good 41/4. fine 411/10s
Scinde fully good 35/4, fine 34. Bengal fully good
3/, fine 3/4. Madras Tinneveily good 415/1e.
Caspienne
Sormův
Fénix
Pařiš
M G Broach
Petrohrad
Bak
Kolomna
Paříž
Londýn
Liverpool
Peru
průmyslový banka
Egvp
zpráva živnostenský . banka
34
article
z. V Praze, 17. dubna. Londýnský záznam stříbra
z 16. dubna 1908 činil 25.31 penny za stand. unci.
při současném kursu londýnské devisy K 240.40.
činí tudiž cena 1 kg ryzího stříbra K 88. 13. Měd
čilská stálá, pohotová 58/, liber šterl., na tři
měsíce 591/2 liher sterl. — CIn stálý, pohotový
144.25 lib. sterl., na 3 měsíce 143.25 liber šlerlinko.
Praha
kg