ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 77807010-75a2-11dc-85b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 34 celkem · entity: place 31, org 9, person 25, work 3
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemaědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 108. ze dne 18. dubna 1908.
7 article Náhradní smlouvy pojišťující pense soukromých úřadníků.
Náhradní smlouvy pojišťující pense soukromých úřadníků. Dle zák. ze dne 16. prosince 1906 ř. z. č. 1 E r. 1907 jsou pojištěním povinní zaměstnanci poji- štění z pravidla u všeobec. pensijního ústavu. Této pojišťovaci povinnosti lze učiniti za dost těž pojiště ním u náhradního ústavu (§ 65. z.) nebo náhradn smlouvou (§ 66. z). Pojištěním povinní zřízenci jednoho zaměstna- vatele mají býti z pravidla buď všichni u pens. ústa vu nebo všichni u jednoho pens. náhradního zařízení pojištěni. Za náhradní ústavy uznány budou pensijní ústa vy, pensijní a provisní a podobné pokladny, pak již zřízené zapenné pomocné pokladny za podmínek vs 65. zák. stanovených. Ani v podmínkách těchto, ani v celém zákoně není však opory pro ustanovení čl. 36. min. nař. prováděcích, dle něhož náhradními lístavy možno bude jen ony pensijní ústavy, provisní a podobné pokladny — bez ohledu na jich jméno — uznati, které jsou nebo budou zřízeny podle před pisů platných pro pojišťovací ústavy. Usta- novení to netýká se patrně zapsaných pomocných pokladen dle zák. ze 16. července 1892 ř. z. č. 202. protože v čl. 36. m. n. mezi ústavy, které předpisům pojišťovacích ústavů podrobeny býti mají, tyto po- mocné pokladny uvedeny nejsou.
8 article
Čl. 36. min. nař. proti znění zákona možnosl pojišťování v ústavech náhradních omezil, nebot zřízení úslavu náhradního podle předpisů, platných pro pojišť. společnosti, bude možným asi jen zá- vodům, které zaměstnávají velký počet úřadnicta (více než 100), nebo které dle § 65. č. 8. mohou vy kázati se dostatečnou zajišťovací reservou neb jinou zárukou, dle odhadů pojišťovací techniky vy- měřenou Nezřídí-li zaměstnatel náhradní úslav a nechce-l přistoupiti ke všeobec. pensíjnímu ústavu, může opa- třiti povinné pojištění svého úřadnictva náhradn smlouvou. Dle § 66. z. mají býti uznány náhr smlouvami: a) pod podmínkou, že jsou splněny obdobně pod mínky § 65. č. 1., 2., 3. z., pojišťovací smlouvy s t zemskými nebo zde k obchodu přípuštěnými poji Mťovnami, pok b) pod podmínkou, že jsou obdobně splněny podmínky § 65. č. 1., 2., 3. a 5. služební smlouvy še zeměmi, zast. okresy a obcemi, kterými jsou za- jištěny zřizencům ku pojištění povinným a jich po zůstalým naproti korporaci nároky bezprostředně ne- bo prontřředně pomocí fondu od korporace zcel neb částečně vydržovaného, nikoli samostatně exi- stujícího. Jsou-li tu podmínky pod b) dotčené, také slu- Eební smlouvy s jinými zaměstnateli mohou být uznány za náhradní smlouvy, když se zaměstnatel zaručí za své, právně závazné sliby, t. j. nejméně za ony požitky, které podle zákona pojištěncům pří- sluší, anebo když zaměstnatel dá kauci, která se vy- počte dle zásad pojišť. techniky čl. 36. min. n.
9 article
Dle téhož článku také všechna ona pensijní za- řizení (slanovy), která nejsou zřízena dle předpisů platných pro pojišť. společnosti, budou považován za pouhé smlouvy. Vedle náležitosti v § 66. zák. musí smlouva mez- zaměstnatelem a zaměstnancem býti zřízena dle před- pisů pro smlouvy platných, a může býti uděleno mi- nisterstvem též uznání určitému obsahu (stanovy pod.) smlouvy ku předu s tím účinkem, že smlouv dle toho obsahu uzavřená budo považovánaz smlouvu náhradní. Uznati smlouvu za náhradní ministerstvo může ale i když jsou splněny všechny podmínky nemusí Min. nař. v čl. 43. snaží se zjednati pro přijí fání členů, při dobrovolném pojišiční, při zvýšen nároků atd. stejné podmínky a jednání při smlouvách náhradních jako při pens. ústavu, ale některá jeho ustanovení, jako na př. d tom, že na osobní poměry pojištěnce při jeho přijímání do pojišť. smlouvy ná hradní jako na zdraví a stáří jeho nebo rodiny, po- měry hospodářské atd.) nesmí se vvzíti zřetel, s dají snadno obejíti tím, že zaměstnatel, který bude zaměstnance náhr. smlouvou pojišťovat, prostě osoby neduživé, s četnou rodinou, zadlužené atd. do svýcl služeb nepřigme.
10 article
Podmínky, za kterých smlouvy náhradlním uznány býti mohou, v cit. § 65. č. 1., 2, 3., res b, jsou: ad 1. Nároky, členům ku pojištění povinným jich pozůstalým slíbené, musí se v průměru alespoi rovnati zákonným dávkám (§ 6.—19. a 25.—27. zák.) Smlouva těmito předpisy tedy žíditi se must. — V zákoně v § 65. nebyl citován § 31. z., který jední o právu pojištěnce, opatřiti si zvýšení čák nad zá- konitou výměru započítáním služebních let (koupě let). Čl. 44. m. n., jednající o náhr. smlouvách zemí okresů, obcí, ustanovuje však, že tyto korporace mus připustiti vpočítání nároků dle § 31, zák., a čl. 45 m. n., který jedná o náhr. smlouvách jiných zaměst natelů, vyžaduje i zde náležitosti čl. 44. m. n. tedy musí všichní zaměstnatelé při náhrad. smlou- vách podrobiti se též § 31.z. ad 2. Příspěvky členů, ku pojištění povinných, smějí přesahovati výměru, pro ně v § 33. ustanove- nou i podíl premie zaměstnavatelem placený v tom poměru, jak jsou požitky náhr. ústavu vyšší než gákonné. Ustanovení to vysvětluje blíže čl. 88. m. n ad 3. Přestoupí-li pojištěnec k pens. ústavů nel jinému náhr. ústavu, musí náhr. ústav poukázati obnos, který se rovná premiové reservě, která by měla býti nashromážděna pro tuto osobu, kdyby byla pojištěna u pensijního ústovu, pensijnímu ústa- vu neb onomu náhr. zařízení, u něhož na příšt pojištěním povinna bude. ad 5. Rozhodování sporů o statutárních nároclch a jich výši vyhraženo býti musí rozhodčímu soudu Ble sídla náhr. úslavu, místně příslušnému (§ 76.) nebo řádného soudu.
11 article
Min, nař. ale při náhr. smlouvách způsobem povážlivým samovolně vykládá, ba mění § 27 zák. Nikde se v §§ 25. až 27. z. nerozeznává pojištěn u pens. ústavu od pojištění od náhr, ústavu a o náhr. smlouvy a proto dle zák. též pro náhradní emlouvy by tato zák. ustanovení měla platiti, totiz že v případě § 24. č. 1. a 2. (když pojištěnec vystou- pil ze služby v § 1. odst. 1. zák. označené, tedy ze služby pojištěním povinné, nebo trvale je zaměstnán mimo obvod platnosti zákona), má pojištěnec nárok na vrácení jím zaplacených premií bez úroků — ženští členové na úplnou prem. reservu, vystoupí-li do E lel po sňatku z povinnosti pojišťovací. Slane-li se pojištěnec ve 12 letech po dospělosl poslední premie opět k pojištění povinen (a nebyla-l mu celá premiová reserva jako odbytné, nýbrž je ona jim placená část vyplacena) budou mu zapo- čteny již nabyté, resp přislušné zmenšené nároky dle § 26. z., totiž jen ty, které zbydou po vrácení premii-pojištěnci vyplacených; po 12 letech můž zaměstnanec žádati jen, aby mu z odbyté čekací doby bylo započteno 5 let. Protože nic jiného zákon ne- stanoví, je třeba míti za to, že zbytek prem. ressrv zůslane tam, kdo pojištěnec posledně byl pojištěn, tedy také u náhr. ústavu nebo zaměstnatele, který má náhr. smlouv.
12 article
Či. 48. č. 3. min. n. slanoví však pro náhradní smlouvy, že v případě zániku poj. povinnosti musl býti poukázány pensijnímu ústavu aspoň ty podíly premiové reservy, které by v pens. ústavě měly býti nashromážděny, buďto pro celý nebo ve smyslu 68 26 a 27. redukovaný obnos čák (t.j. obnos premil placených pojištěncem se jemu vráti, zbytek musí se odevzdati pensijnímu ústavu). Teprve tenkrá te, když by vstoupil pojištěnec zpět k dřívějšímu za- městnateli, připočtou se mu nároky dlívější k novým mle § 27. z. a pens. ústav zaměstnateli prem. reservu srátí. Ale — což když se úřadník, o něhož jde, k dří- nějšímu zaměstnaleli novrálí — na př. zemře?. Tu
13 article
není uslanoveno nic = v zäkoně se nepravl, že by premiová reserva se vrátila k dřivějšímu zaměstinatei —tedy, premniová reserva u zaměstnatele, který m náhr. smlouvy, nastřádaná, zůstane pensijnímu ústa vu a rozmnoží jeho fondy. Důvodu k tomu není proto že, svěřil li zákon vedení pojištění smlouvou náhrad- ní zaměstnateli, svěřil-li mu vyplácení a zarantován nároků osob živých, starých, jich vdov a sirotků mohlo svěřiti mu min. nař. též zkrácenou dle § 26 a 27. z. premiovou reservu osob, které se k němu do zaměstnání vrátí. Očelem opatření m. n. nebyla tedy pěče o tylo prem. reservy, aby se neztratily, a mohlo býti do- voleno i při smlouvách to, co je dovoleno při ústa- vech náhradních, u nichž zbytek premiové reservy zůstane a jen tenkráte se vydá jinému náhr. zaři- zení nebo pens. ústavu, když zde či tam dotyčná osoba pojištěním povinnou se znovu stala. Ustanovění čl. 43. min. n. je platné při nábr. smlouvách soukromých zaměstnatelů, čl. 45. min. n. též při náhradních smlouvách země. okresů a obcí, čl. 44. m. n., při náhr. smlouváci a pojišťovnami, neboť čl. 45. dovolává se čl. 44 a tento čl. 43. min. . Dle tohoto neuvěřitelněho předpi- su nejen majiteli závodu, ale ani pojišťovacímu ústavu, který uzavřel náhr. smlouvu, ale ani obei ani okresu, ba ani zemi žádné v celém Rakou- sku nesvěří se dle § 27. a 26. zák. zkrácená premlov reserva, a budou tito zaměstnatelé reservy premiové v případech § 25.—27. zák. odváděti — do Vídně také naše král. české — leč by ministerstvo opět jiné vysvětlení podalo.
Vídeň
14 article
Podkladem tohoto uslanovení zajisté nemůže být nedůvěra, neboť jistota obcí, okresů, zemí a pojišto- ven není přece horší než u pens. ústavu nikým ne- garantovaného. Důvod tohoto ustanovení težy lež jinde; je to touha konfiskovati pro pens. ústav pre- miové reservy, které propadnou Obnosy, kterými měla býti rozmnožována pre- miová reserva úřadnictva jednoho zaměstnatele tím úřadnictvu tomu poskylnula lepší jistota — jednou sníženy premie neb zvýšeny požitky — ode- berou se prostě temuto kruhu zaměstnanců a při- padnou ústřednímu ústavu. Ustanovení čl. 43. č. 3. m. n. v zákonu odůvot něno není, a bude na správním soudním dvoru, aby rozeznal zákon od min nař., v bodu tom neudržitel- ného — ale ty dlouhé a drahé cesty k správnímu soudu! Čl. 43 m. n. se také sice dovolává čl. 39. m. n. ale sluší porovnati oba. V č. 3. čl. 43. m n. se praví že zaměstnavatel, který má náhr. smlouvu, must prem. reservu vydati pens. ústavu a se zavázati,ž stane-li se pojištěnec pojištěním povinným u téhož zaměstnavatele, bude mu přiznáno připojení nových nároků k těm, které dříve nabyl (event. dle § 27. re- dukovaným) a sice teprve po tom, když pens. ústav mu prem. reservu vráti. To tedy je ustanovení jasné. Premiová reserva musí se vydati hned pens, úsla- vu, jakmile úřadník přestane býti pojištěním povin- ným a pens. ústav ji vrátí, stane-li se úřadník opěí pojišt. povinným — nestané-li se již úřadník poj po- vinným, nechá si prem, reservu pens. úslav. Jinak je to v čl. 39. m. n., dle něhož náhr. ústav vydá reservu onu teprve pro případ, že úřadník stane se znovu pojišť. povinným u pens. ústavu, nek jiného pens, zařízení; zatím si ji tedy ponechá u sebe.
15 article
Čl. 39. spadá pod hl. a) náhradní úslavy, čl. 49 pod hl. b) náhr. smlouvy; ustanovení čl. 43. je ted speciální pro náhr. smlouvy a platné pro ně přes to. že týž čl. 43. se dovolává též ustanovení čl. 39. m.n Čl. 44. ovšem ustanovuje, že pro služební stlou- vy zemí, okresů a obcí (a dle čl. 45. jiných zaměstn- vatelů) platí čl. 43. m. n. „a tou obměnou“, že při zániku pojištění dle § 25. z., musí býti pouká zány obnosy k zachování čák polřebné. Čl. 43. č. 3. stanoví, že premiové reservy s musí poukázati „zanikne-li pojišť. povin- nost“ a tato dle § 24. zaníká: 1. vystoupením ze služby, pojištěním povinně 2. v případě trvalého zaměstnání mimo obvo platnosti zák. o poj. pens. soukr. úřadníků; 3. požíváním renty invalidní, respi starobní § 25. mluví ale jen o zániku poj. povinnosti dle 24. č. 1. a 2. E toho jde, že tato „obměna“ v čl. 44. m. n. d- tčená týká se stízení povinností pojišťoven v případě § 24. č. 3., kdy tyto také prem. reservu budou po- ukazovati, kdežlo obec, okres, země (soukr. zaměst- natel) prem. reservu nevydají jen v případech § 24 č. 1. a 2. z.
16 article
Porovnáme-li znění čl. 39., 43. a 44. m. n., nena- lezneme podkladu, dle něhož by bylo lze tuto „obmě nu“ jinak, snad ve prospěch autonomie a decentra- lisace vykládati a tedy také nelze říci, že v případl čl. 44. obměněn je článek 43. č. 3. článkem 39. m.n Čl. 44. dal by se však vykládati také v neprospěch zaměstnatelů i země, okresů a obcí — totiž tak, ž tito zaměstnatelé v případě § 24. č. 1. a 2. musí po- ukázati prem reservy „s tou obměnou“ čl. 43. č. 3 že nemají vůbec nároku za žádných okol- ností ani ne za podmínekv čl. 43. č. 3. mn zmíněných na vrácení prem. reservy od pens, ústavu V zákoně je dále stanoveno pro ten případ, ž pojištěnec (při změně závodu, u něhož je ve službě svým pojištěním přejde od náhr. zařízení k pens ústavu, prem. reserva se odevzdá pens. ústavu, co platí i v případě opačném.
17 article
Zaměstnatelé, jichž služební smlouvy se poklá dají za náhradní, jsou povinní každoročně podkí ministerstvu zpravu a slalistické výkazy o svém ho- spodaření, stavu a uložení fondů a ustanoveno blíž v zák. a m. n., jak si při správě a ukládání fondů počínati jest, Zajímavo jesť ustanovení o přihlašoväní osob vznášení nárcků Zákon v § 54. praví, že k zem. úřadovn pens. ústavu náležejí pojištěnci v jejím obvodu za- městnaní a jich zaměstnatelé. Porovnáme-li § 54. ss 4l. zák., který udává, že členy pensijního úslavu jsou zřízenci u něho pojištění a jich za- městnatelé, vídíme, že k zemské úřadovně příslušeji zaměstnatelé a zaměstnanci v obvodu jejím bez rozdílu, jsou-li pojištěni v pens. ústavu, neb u ji- ného náhrad. zařízení a to má nemalé důsledky. Dle § 55. z náleží zem. úřadovnám mezi jiným přijímání přihlášek, týkajících se pojišt. povinnosti, konrola pojišťovací a přihlašovací povinnost a dle § 73. z. náleží zaměstnatelům (bez rozdílu) přihla- šovati a odhlašovati pojištěním povinné osoby, po- dávati zprávu polit. úřadům a zem. úřadovnám okolnostech rozhodných pro pojišťovací poměr a sice jest zaměstnalelům dle § 73. z. posl. odst. činiti při- hlášky a oznámení u zemské úřadovny.
18 article
Dle čl. 49. m. n. je povinen náhr. ústav podat výkáz svých člonů a oznamovati změny — pensij- nímu ústavu: také při náhradních smlcuvách jest po vinen zumněstratel tento výka z pens. ústavu po- . Není ale z ustanovení čl. 49. m. n. jasno, zda- při náhradních smlouvách také změny ohlašují s pens. ústavu a není také jasno při porovnání čl 49. m. n. s § 73. a 55. z., zdali tato v čl. 49. m. n stanovená ohlašovací povinnost (ústavu pensijnímu) nahražuje v zák. v § 73. a 55. stanovenou (zem úřadovně) nebo, zdali čl. 49 m. n., vedle povinnost zákonného hlášení u zem. úřadovny zavedl pro ná- hradní zařízení novou povinnost ohlašování osol ku pojištění povinných a jich změn jaké pensijním ústavu. Dle § 55. č. 2. má zem. úřadovna přijímati ná vrhy od pojištěnců vznesené a přikazovati je rentov komisi (která dle § 60. z. se volí z výboru zem. úřa dovny) k rozhodnutí, které má býti o přiznání nebe odmítnutí nároků na rentu neb o výměře a odnět renty, jednohlasné — jinak o tom rozhoduje předsta vensivo pensijního fondu. dati.
19 article
Úřadovna zemská zaslavule výplalu renly, oa- nímá renty a podpory řízením od rentové komise prováděným, vede evidenci pojištěných důchodníků předpisuje a vybírá premie. 1 když uznati dlužno, že zem. úřadovna předpi- suje a vybírá premie jen od členů pená ústavu ne od náhr. zařízení a že tento odst. 3. v § 55. z. je pouze nepřesnou dikcí, přicházíme přece k tomu náhledu, že vztahuje se ustanovení o evidenci po- jišť. povinnosti a kontrole požitníků, přihlášce členů, výměře a zastavování požitků dle § 55. č. 1., 2. , 4- 5, 6. zák. nejen na členy pens. ústavu, ale i n všechny zaměstnance a zaměstnatele v obvodu zem. úřadovny bez rozdílu, zdaali jsou pojištění v pens. ústavu, náhr. ústavu, nebo náhradní smlou- vou a že také jen zem. úřadovna dle § 74. z. bude oprávněna dáti zaměstnance prohlédnouti lékařem zkkoumati nároky pojištěnce. Také § 73. z. mluvío zaměstnateli i zřízenci, nečině rozdílu. Zaměstnatel s náhradní smlouvou mŘ řadu po- vinností, na př. vybere příspěvky, různé zprávy musí podávati zem. úřadovně a pens. ústavu, namnoze pod sankcí trestní, musí připustiti kontrolu, podá- vati výkazy, zaručiti se za požilky nebo dáti kauci vypláceti renty — ale při výplatě rent musí se ř diti rozkazem zem. úřadovny, resp. pens, ústavu nemaje sám žádných práv; on není oprávněn vyše třiti lékařem, je-li žádost o invalidní rentu odůvod- něna, nemá na přiznání renty vlivu.
20 article
Zaměstnatelé a zřízenci s náhradní smlouv u náležejí sice k zem úřadovně, ale členy výboru 59. z., delegáty pro val. hromady zem. úřadoven (§ 62.) i pro val. hromadu pens. ústavu (§ 50.) mo- hou býti pouze členové pensijního ústavu, tedy jen oseby tam pojištěné a jich zaměstnatelé. Zákon činí pátrný rozdíl v těchto §§ mezi členy pens. ústavu a příslušníky zem. úřadoven, jak tomu svědčí porovnání § 46. odst. 2. (dle něhož val. hro- mada pens. ústavu volí ze svých oprávněných členů předslavenstvo) s § 50. z. odst. 1. a 2. (dle něhož delezáti zem. úřadoven se volí ze čle- nů zemských úřadoven, ale tito musí býti členy pens. ústavn), pak s §§ 59. a 62. z., dle nichž také členové výboru z. úřadovny a delegáti val. hro- mad z. úřadoven musí býti členy pens. ústavu. Náhledu našemu svědčí také rozdíl stylisace 9 46. a 59. z. Dle § 46. z. val. hromad pens. ústavu voli členy představenstva „ze svých členů“; dle § 59. z. čenové výboru zem. úřadovny voli se „ze členů pensijního ústavu, k zem. úřadovně náležejících“ tedy ne pouze ze členů zemské úřadovny bez roz- nu Také v čl. 4. m. n. se uvádí, Že pojištění po- skytuje členům pensijního ústavu právo zůčastniti se ve správě pens. ústavu.
penzijní ústav práv zůčastniti
21 article
Zásada, že má býti úřadník v příčině nároků svých pensijních neodvislým od zaměstnatele,je správná; kéž nebude příliš odvislým od správy pens ústavu! Jsou však závody, které po dlouhá lela opa- třovaly úřadnicivu pense, nečekavše na pens. zákon. nebo pojistily úřadnictvu značné obnosy. Ony v- konaly akt povinnosti morální. Mnohá zařízení dobře prosporovala, poskytoval úfadnictvu více, než co zákon stanovi a jsou při pady, že závod to činil pouze ze svých prostředků a úřadníci nepřipláceli ničcho. Zvláštní odměny se těmto pečlivým o své úřad níctvo závodům nedosthlo; uznávání takových zaři zení usradněno nebylo. Existující již pensijní zaří zení bude uznáno náhradním ústavem, pokud vyho vuje předpisům o pojišťovacích ústavech platným — jirak jen pouhou smlouvou uznáno býti může. Závody mohou svá stará pensijní zařízení roz- děliti dle čl. 36. m. n. na plnění požitků zákonných a vyšších („Mindestleistungen“ a „Mehrleistungen“ — a pro ně domáhati se uznání ministerského jako náhradní ústavy neb smlouvy, nebot dle § 69.z pokud by uznání nebylo uděleno, mohou zákonná plnění započtena býti na smluvní jen v tom poměru ve kterém zaměstnatel přispíval k uhražení zákon- ných plnění. Toto rozdělení bude ale radno učiniti a bude dobře, když závody, které chtějí poskytovai úřadnictvu více, než zákon předpisuje, oddělí od 1. ledna 1909 správu i fondy požitků zákonných úplně od požilků vyšších.
22 article
Ministorstvo může totiž odvolati uznáni n- hradnímu ústavu a patrně též smlouvě, není-li již podmínek pro uznání to (§ 67., odst. 4.). V pří- padě tom — jakož i tenkráte, když dobrovolně by zaměstnatel, který má uznané náhradní zařízenl, chtěl přestoupiti k pens. ústavu — bude třeba pře- věsti celou pojišťovací podstatu náhradního zařízení na pens. ústav a odevzdati dle § 70. z. pens. ústav kapitál, který dle zásad poj. techniky stačí k úplně- mu uhrazení příslušných nároků a dle čl. 50. m. n. nutno vykázati reservu premiovou pro nároky zá- konné i pro nároky vyšší a kapitály k úhradě premiové reservy sloužící. Pravděpodobno jest, že zaměstnatelé, poskytující požitky vyšší zákonných. snažiti se budou, aby aspoň ohledně těchto vyšších rent a fondů k jich vybývání sloužících, byli samo- stalni a že nebudou chtiti tyto, fondy vydati pens ústavu, i když by nucení byli k vydání fondů, týka jících se zákonných požitků. Kdyby zaměstnatelé nepřikročili k rozdělení o 1. ledna 1909 a vedli společný fond po delší řadu let bude rozdělení v době pozdější spojeno s velkou ob tíží, ne-li nemožné, proto, že premiové reservy pr požitky zákonné a vyšší, po řadu let neodlišovan a v jednu reservu splývající, bude téžko později p četně zjišťovati — a minist. nařízení v čl. 50. star se již nyní také o kapitály, sloužící k úhradě nárok vyššíchl K uhrazení služného řídících úřadníků pens ústavu a zem úřadoven přispívá stát ročně 100.00 K a tu při drahé režii a zkušenostech s úrazovne bylo by nejvýše na čase, aby bylo uvažováno strany zaměstnaných i zaměstnatelů, zdali by se ne- měly sdružiti průmyslové a obckodní závody obor přihuzných za tím účelem, aby seskupily pojištěn úřadnictva svého u společných náhr. ústavu; snad banky by mohly vzíti iniciativu do rukou.
23 article
Vedle toho mělo by býti postaráno co nejdřív kruhy poslaneckými o náležité vysvětlení míst nejas- ných zákona i min. nařízení, mezi nimiž zajiste n poslední, při nejmenším nejasnou otázkou jest, zdali o výměře pense zemského úřadníka nebude rozhodovati zemská rentová komise resp. pens. ústav a zdali nebude země král. českého dle min. nař. po- vinna v případě, že úřadník její přestane býti poji štěním povinným, za jistých okolností nashromáždě nou prem. reservu poslušně vydati pensijnímu ústa vu do Vídně za účelem zajištění pensijních nároků úřadníka toho pro případ, že by se do služeb zem ských vrátill Dr. V. M Z trhů peněžních (17. dubna). Poslední výkan anglické banky konstatuje zhoršení stavu. Oběh ban kovek stoupl o 223.000 lib. šterl, kovový poklad po- klesl o 1.8 mil. lib. šterl, ovšem současně pokle portefenille o 0.74 mil. na 30 mil. lib. šterl. Celkový stav banky jest příznivější, než loni a bude se dál ještě lepšiti, poněvadž v posledních dnech množís zprávy, že z Ameriky počne se zlato opětně vraceti — Také stav banky francouzské poněkud se zhotšil Oběh bankovek stoupl o 30 mil. na 4899 mil. fr. což způsobeno bylo vybíráním z běžných účiů. Ko vový poklad stoupl o 19.9 mil. na 2796 mil. fr. (loni činil pouze 2583.6 mil. fr.). Celkový stav banky jest značně příznivější oproti loňsku. Obchodní s živnostenská komora v Plzni konale dne 13. dubna 1908 za předsednictví presidenta Josefa Houdka II. řádnou plenární schůzi. Po před- stavení nového člena kemory Emericha Mace nauera, majitele lihovaru a pivovaru v Ulicích. a sděleních prosidiálních schválena jednací zpráv o činnosti komory za IV. čtvrtletí 1907. — Zpráv kontrolora pokladny o upotřebení prostředků komor- ních a o stavu pensijního fondu a jubilejních fond v z. 1907 byla po vysvětlení několika dotazů vice-
doktor Houdek Mac Vídeň Amerika Plzeň
24 article
sekrelářem drem. Klasemí vzata na vědomí a schvá lena. — Koncěptními praktikanty komory jmenován JUDr. Gustav Heidler, právní praktikant zemské ho soudu ve Vídni, a dr. Arnošt Čipera v Plzni akcesistou komory Joseí Pleschinger, úřadní městské apořitelny v Benešově. — K. r. Anf. Mašek podal zprávu o potřebě reformy řizení ve věcech vod- ních a odůvodnil návrhy, aby řízení ve věcech vod ních přeneseno bylo z politických úřadů na soudy a pokud by to nebylo možno, aby vydán byl jednaci řád pro toto řízení se stanovením určitých lhůt pro jednotlivé úkony, dále by úřadníkům uložena byla zodpovědnost za škodu, kterou stranám způsobí př tomto řízení hrubým zaviněním nebo nedbalostí, by pro vodní řízení přidělen byl úřadům potřebný počel dostatečně vzdělaného úřadnictva, by ustanovení byl zvláštní úřadníci k hájení veřejných zájmů, by úřadn znalci byli povinni stranám udíleti žádaná« vysvětlen a před stranami prováděti nulná měření. Vyšší úřady nemají soudcovskou neodvislost podřízených úřade porušovati návody, jak v určilé věci má býti rozho- dováno a jen při nesprávném užití nebo výkladu zá- kona mají zakročovati. Konečně má všem politickým úřadům býti připamatováno, že minislerským naří zením z 28. září 1908, čís. 31.254, nebylo zamýšleno aby při zakládání nových průmyslových podníků sla rá vodní práva proti zákonu byla poškozována, nýbrá že mají býti trvající práva chráněna a že trvající prům závody mají miti přednost při rozšiřování ve smyslu zá- konných ustanovení, zejména §§ 3., 94. 102. vodníhe
Klasemí JUDr Heidler doktor Čipera Pleschinger r . Anfa Mašek Vídeň Plzeň Benešov Koncěptní praktikant
25 article
zákona a § 294. a 404. zákona občanského. Návrhy tyto byly po doporučujících řečech cís. r. Zucker manna a k. r. Zdráhala a Říhy jednomyslně schvá- leny. Vysloven souhlas s dobrým zdáním, jímž před sednictví doporučilo, by říše naše přistoupila k ma- dridskému ujednání ve přičině potla- čení nepravých udání původu zboží s dalšími kroky, jež předsednictví komory na pod- poru tohoto přístupu učinilo. Dobré zdání zevrubně vyličuje zájem vývozního pivovarského průmyslu plzeňského na potlačení nepravých udání původu zboží. Madridské ujednání poskytuje předpisy svými pro obvod států smluvních (Brasilie, Francie, Velká Britanie, Portugaisko, Španělsko, Švýcary, Tunis) toho času nejvhodnějších prostředků k potlačení těte nekalé soutěže. Vzhledem k ustanovení čl. 4., dle něhož soudy mají o tom rozhodovati, zdaž pro určit zboží označení původu pozbylo povahy místnía stalo se označením druhu, dlužno domáhati se též pro výrobky průmyslu pivovarského zvýšené ochirany dle analogie ochrany výrobků vinařství, pro ktero tato výhrada čl. 4 neplatí. Dále jest žádoucím, aby vláda působila téžku přistoupení Německa, nejvěl- šího vývozního odbytiště plzeňského piva, k madrid- skému ujednání. K. r. Recht vylíčil zájem, jejž na ochraně madridské konvence má plzeňská výrob mlýnských kamenů. Valná schůze schválila zprávu o inícrmačním kursu živnostensko- právním v Plzni, jejž komora k návrhu k. r . Tkadlce pořádala od 9. března do 2. dubna 1908
Zucker Zdráhal Říha Recht Tkadlec Brasilia Francie Velká Británie Španělsko Švýcary Tunis Německo živnostenskýprávní v Plzeň
26 article
Návrh I. výboru, aby komora, připojujíc se k pelici obchodní komory korutanské, podala ministerstvu ob- chodu žádost ve příčině vydání novely k živnosten- skému řádu, kterou by mezery řádu živnostenského ve příčině podávání průkazu způsobilo sti pro živnosti obchodní byly doplněny, byl schválen. Z jubilejní nadace císaře Františka Josefa 1. bylo udeleno 23 stipendií po 80 K osiřelým učňům po obchodnících a živnostnících z obvodu komory. — Komora schválila konečně návrhy výboru na udělení stipendií a subvencí. — Přijat nutný návrh k.r Schertlera, aby komora domáhala se zřízení poštovního úřadu na Saském předměstí v Plzni. Panu cís r. Emilu Eggerthovi vyslovena důvěra ko- mory vzhledem k útokům uveřejněným v „Píseckých Listech“, pro stanovisko, které zaujal v komoře př jednání o koncesování ebchodu s láhvovým pivem. Bursovní záznamy cen uhelných. Oficiálně ae sděluje z pražské bursy: Dne 18. dubna vyjde druhé číslo přílohy ke kursovnímu listu pražské bursy. obsahující záznamy uhlí. Oproti číslu prvnímu rozmnoženy záznamy o důl ducheovskosmoste cký a falknovskoloketský, dále o ceny tř známek avatoňovického uhlí. Dile byly vzaly na žádost zúčastněných kruhů do přilohy ceny a ngli- ckého uhlí, jakož i koksu. Nároky vídeňských obchodníků s uhlím vůčí se verní dráze. Vídeňské uhelně firmy obrátily se na ředitelství severní dráhy se žádostí o vrácení části dopravného a jiných poplatků, vzniklých v době ob tíži dopravních před kontingentováním dopravy horno slezského uhlí. Větší výlohy vznikly obchodníkům hromaděním se vagonů a dopravou po vzdálenějšíeh tratích baz jich viny a proto žádají na severní dráze náhradu. Suma náhrad byla by asi značná, neboť do sahuje u jednotlivých firem až 40.000 K a více.
František Josef Schertler Eggerth Plzeň Dila
27 article
Uherské zemské ústřadní úvěrní společenstv uveřejňuje právě svou výroční zprávu, v níž se prav že loňská peněžní krise nezůstala bez účinku na ústav. Počet členů stoupl ze 498.379 na 525.972 jichž podíly činily 47,974 184 K. Vklady společen- stvem spravované činily 56 mil. K, kdežto reservní fond sloupl na 5 mil. K. Čistý přebytek činí 293. 145 kor. Ústav utrpěl některé ztráty a proto navrhuje ředitelstvo, aby přebytku bylo použito k úhradě ztrál. Rak. severozápadní dráha Na válné hromade severozápadní dráhy, která se koná 29. května, bude jednáno také o dvou návrzích správní rady. Prv týká se změny zúročení prioritní půjčky 28 mil. k usnesené r. 1903 a sice ze 31/2 proc. na 4 proc. druhý změny stanov pensijního fondu. Při výměře pense má býti totiž na příště započítáno také 40proe. příbytečně. Českým podnikatelům! V Březnici prodává se veřejnou dražbou dne 30. května t. r. továrna n margarin, jež velice dobře mohla by prosperovati a cizí konkurenci v tomto odvětví čelití. Továrnu t chce do svých spárů za babku dostati — a také, ne- vyskylne-li se český kupec, tutéž dostane — vídeň ská firma Federer a spol, která vlastně žávod ten do dražby přivedla. 1 pozorňujeme na případ ten doufáme, že se najdou češti lidé, kteří příležitosti této použijí a německé firmě tuto továrnu nepustí. Naříkáme často na rozmach cižího kapitálu a když jedná se o vybudování domácího podniku — zapínají čeští lidé i naše ústavy kapsy. A podnik takový, jako jest zřízení české továrny na margarin, zasluhuje uvážení. Upozorňujeme české kruhy podnikatelské v čas, zdali ale ne nadarmo?
Březnice Federer
28 article
Obchod s pálenými lihovými nápoji v uzavře- ných nádebách. Za účelem odstranění dosavadní ne- jasnosti v předpisech o obchodu s lih. nápoji v uza- vřených nádcbách a dosažení jednotného postupu úřadů při provádění příslušných předpisů vydalo 10 dubna c. k. ministerstvo obchodu výnos všem poli- tickým zemským úřadům, v němž se m. j. uvádí- Za zapečetěné láhve dlužno pokládati takové, jichž uzávěrka je tak zařízena, že bez použití pomocných prostředků (vývrtky, nože, nůžek, kleští a p.) ne- může býti ihned bez námahy otevřena a je opafřena zařízením, jež teprve po svém porušení umožňuje otevření uzávěrky a nastalé otevření tímto poruše- ním činí zjevným. Takto zapečetěnými lahvemi jsou na př.: láhve, jež uzavřeny jsou zátkou těsně vpu- štěnou až k úrovní okraje lahvového a na nichž se kromě toho nalézá se zátkou a okrajem láhve spo- jená pečeť nebo podobný povlak lakový, voskový parafinový a p, nebo se zálkou a okrajem láhve spojená pečetní známka, viněta, proužek papírový nebo brdlo láhve obepínající obal staniolový, nebo na níž se nalézá hrdl * láhve obepínající obal z kovu (na př. uzávěr šroubový), pergamenu, papíru, kůže lýka a p. jenž za pečetěním, sešněrováním, plombou nalepením vinět nebo pásků paplrových je s lahví tak spojen, že nastalé otevření závěru je znatelno nebo konečně láhve, jichž hrdlo je uzavřeno šněro- váním z drátu, lýka, stuhy, šňůry, z jehož porušen lze poznati, že uzávěrka byla otevřena, Láhve uza-
29 article
vřeně závěrem šroubovým: nelo zátkou sklenēnou korkovou neb dřevěnou, z hrdla láhve vyčnívající jež kromě teho uzávěrku upevňujícím zalepením, zat šněrováním, zaplombováním a pod. jsou tak opa- třeny, že uzávěrka ihned bez použití pomocných pro- středků nemůže bez námahy býti otevřena a že ote- vření nastalé je znatelno, pokládají se rovněž za láhve zapečetěné. Uvedení firmy na uzávěrce láhva jost ovšem jakožto záruka pro původní pinění vý- znamné a nelze je vytýkati. Pro bezpečnost uzávěrky však je uvedení firmy na uzávěrce bezvýznamné nemůže tudiž tvořiti požadavek pro zapečetěné láhve v řečeném smyslu. Odpadají tudíž příslušné požat davky, vyslovené ve výnosech fin. min. ze 16. října 1881 a 12. července 1899. — Další část výnosu upra vuje postup úřadů při porušení těchto predpisů, při čemž lišiti dlužno, zda konstatováno bylo pouhé umistění nezapečetěných lahví v obchodních míst- nostech, zákaznictvu přístupných, či skulečný pro- dej pálených lihovin v takových lahvích. V prvém případě nastoupiti má jen trestní řízení živn, úřadu nle“žívn. řádu na základě min, nař. ze 17. listopadu 1885, v druhém případě však zavésti má živn. úřad stíhání pro neoprávněný výčep, resp. drobný prodei pálených lihovin a fin. úřad řízení v příčině zapra- vení spotřební dávky vedle trestního řízení dle § 17 a lin. 1., zák. z 23. června 1881, při čemž se dopo- ručuje vzájemná dohoda mezi příslušným živn. fin. úradem Nový báňský podnik na zlalo a stříbro, olové. zinek a měď v jihovýchodních Čechách. V Plzni usta- vilo se družstvo pod firmou »Kutací společnost na zlato, stříbro a jiné kovy na českomoravské vysočině mezi Pelhřimovem a Jihlavou se sídlem v Plznie.
Čechy Plzeň Pelhřimov Jihlava Plznie
30 article
Tato společnost zajistila si na uvedené nerosty bobatý terain se 658 výhr. kutišti, kdež se již ve středověku na přečelných místech na tyto kovy s velikým pro- spěchem dolovalo a zvlášť u nejvyšší míře na terainu tonto společností vyhraženém. Již loňského roku po- čala řečená společnost s dolováním — s předběžnými pracemi kutacími — a nyní na jaře bude ihned a se hloubením šachet pokračováno, jakmile to jen počasí v těto hornatině dovolí. Jest žádoueno, by česká pod- nikavost co nejvíce se zůčastnila, neboť by tím mimo jiné i hospodářsky slabý český jih posilněn byl. D se proto očekávati, že bude velikou výhodou, kapitál v domácí podník slibně uložiti. Zvláště se upozorňuje, že může každý o průběhu prací a prospěchu těchto se přesvědčiti. Nynější majitelé, aby umožnili účast českého kapitálu na tomto mnohoslibném podniku, rozhodli se ku založení společnosti se 128 základními podíly (později kuksy), z nichž čásť se teď odprodi. Dolazy zodpoví výše jmenovaná kulací společnost. Ake. společnost saverni dráhy. Koncem tohoto měsíce konána bude bilanční schůze správní rady akc. společnosti Ferdinandovy severní dráhy. Čistý výnos bude asi menší než v r. 1906. Hlavní příjem, t. j. výkupná renta od státu bude stejná, t. j. 16.47 mil. kor. Také výnos uhelen a baňské dráhy do- sábne jako loni sumy asi 3 mil. K. Oproti tomu zmenšily se však příjmy na úrocích. V celku po- ktesly asi o 200.000 K. Mimo to správní výlohy stouply asi o 200.000 K. tak že výnos poklesne celkem asi o 400.000 K. t. j. 5 K na akcil. Zdali bude dividenda posledních tři let (K 272.50) snížena, není dosud jisto. Je pravděpodobno, že bude činit 270 K.
Ake saverni dráha Ferdinandov severní dráha
31 article
Výsledky německých plavebních zpolečnosti. Pro německé plavební společnosti nebyl loňský rok pří- znivým. Skorem všechny byly nuceny snížiti divi- dendu. »Hamb. Beitiäge« přinášejí cifry, týkající s deviti největších brémských a hamburských spole- ností. Společnosti ty mají 342 mil. mar. akc. kapitálu a docílily 69.3 mil. mar. čistého zisku. Průměrn dividenda činila v r. 1906 7.72 proc. a v r. 190 5.94 proc. Jediná společnost »Hlansa« mohla zvýšit dividendu ze 6 na 8 proc., kdežto na př. hamborsko- americká linie snížila ji s 10 na 6 proc. a sever- německý Lloyd s 81/2 na 41/2 proc. Výplata kuponů 4proc zástavních listů hypolečul banky království českého. Kupony šproc. záslavních listů, jak na zlaté tak i na koruny znějicích, jakoži úroky z vinkulovaných 4proc. záslavních listů hy- poteční banky království českého, dnem 1. května 1908 splatně, vyplácejí se dnem 27. dubna 1908 počínaje ve všední dny beze vií srážkv. Výměna v květnu 1008 prošlých falonů 4proe. kor. zástavních listů hypoteční banky královstvi če- ského za nové kuponové archy. Talony 4proc. kor. zástavních listů hypoteční banky království českého, v květnu 1908 prošlé, budou dnem 18. květn 1908 počínaje za nové kuponové archy vyměňo- vány a sice vždy v pondělí, ve středu av pátek u pokladny bankovní. Potřebné k tomu se- znamy (konsignace) bezplatně se vydají, Trhy. V Heřmanově Městel bude příšt výroční a dobytčí trh dne 27. dubna. Banky, záložny a spořitelny. Slav rakousko-uherského banku 15. dubna 1908. (K. k.) Oběh bankovek 1771,645.000 K (— 23,996.000 K), kovový poklad 1497,588. 000 (+ 7,853.000) K, zásoba směnek 425,582.000 — 60,203.000) K, lombardy 78,303.000 K (— 3,464.000 K), oběh bankovek daně pro- stých 125.942.000 K (+ 31,848 000 K).
Heřmanův Městel hypolečul banka hypoteční banka
32 article
Frhy peněžni. Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 17. dubna. (Zpráva Živn. banky.) 17. dubna 16. dubn Diskontní . . . . . . . . 371.— 373.— Baku . . . . . . . . . . . 500.— 501.— Caspienne . . . . . . . . . 4 175.— 4100.— Sormovo . . . . . . . . . 106.— 196.— rusko-čínská banka. . . . . . 179 — 179.— Ruská průmyslová banka . . . 230.— 278.— Peřrohradské metallurgické . . . 140.— 140 — Kolomna . . . . . . . . . 172.— 174.— Putilovské železo . . . . . . 82.— 82 50 Fénix. . . . . . . . . . . 146.50 146. — Pařížská bursa. Z Pařiše, 17. dubna.“ (Počáteční bursa.) Bproe. renia 94.40. Smýšlení mdlé. Z Paříže, 17. dubna. (Telegr. závěrečné kursy.) Bproc. renta 96.47, italská renta 103.85, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1170, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25 121/4. rakou- sků zlatá renta 98.10, uherska zlatá renta 94 10. otomanská banka 725.—, tabáková režie 444.— turecké losy 180.—, Smýšiení mdlé Bavlna a bavlněná příze. Z Liverpoolu, 16. dubna. (K. k.) Úřadní z- znamy. American good ordin. 4.72, low middlin- 5.16, middling 5.50, good middling 5.76, fully goog middling 5.86, middling fair 6.12, Pernam fair 6.18, good fair 6.54, Ceara fair 6.18, good fair 6.49, Egvp- tian brown fair 6%, brown fully good fair 7/ brown good 83/4, Peru rough good fair 9.35, fair 9.85, good —.—, fine 10.85, moder, rough fair 7.25, moder. good fair 8.25, good 9.10, smooth fair 5.98, good fair 6.18, M. G. Broach good 47/2, fine 5/1, Bhownuggar good 41/2, fully good 4/4, fine 4/ Oomra I. good 4/1. tully good 41/4. fine 411/10s Scinde fully good 35/4, fine 34. Bengal fully good 3/, fine 3/4. Madras Tinneveily good 415/1e.
Caspienne Sormův Fénix Pařiš M G Broach Petrohrad Bak Kolomna Paříž Londýn Liverpool Peru průmyslový banka Egvp zpráva živnostenský . banka
34 article
z. V Praze, 17. dubna. Londýnský záznam stříbra z 16. dubna 1908 činil 25.31 penny za stand. unci. při současném kursu londýnské devisy K 240.40. činí tudiž cena 1 kg ryzího stříbra K 88. 13. Měd čilská stálá, pohotová 58/, liber šterl., na tři měsíce 591/2 liher sterl. — CIn stálý, pohotový 144.25 lib. sterl., na 3 měsíce 143.25 liber šlerlinko.
Praha kg