ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 77796b30-75a2-11dc-867a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 33, person 48, work 4, org 5
1 masthead
Ročník XXXXYIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 18. dubna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 108.
4 article
Na ranní a odpol. listy přelělkeí se v Poare v ažininíslra ns čivrt léta . . . 6 K —k s dojí doněsk2 K a. . : K o0k va filalv ěebe , 2 K n0 na měsíc . . Pošlost mě síe na trr lia . . . . 9 K eo s dvojí zlsllkou na měsle ne čtrrt ta . . . . 11 K co
5 article V trudných chvílích.
V trudných chvílích. Pocit všeobecné nejistoty, s nímž ode brala se říšská rada na prázdpiny veliko- noční, ovládl již i široké kruhy veřejnosti dostává se mu denně dalších popudů. Po slové říšští, kteří po nedlouhém zasedání jemuž předcházel více než čtvriletní oddych nebudou nikterak s to vnéstí utěšující náladu mezi své rozčarované voličstvo, nemajíce sami pevného podkladu, o nějž by se mohli opříti. Přesvědčiliť se ve Vídni, že ani vláda ani lidový parlament nejsou nikterak pány situace, vždyť i nejnalehavější státní nezbyt nost, jako zákon o nováčcích, musil být projednán mimořádně, jako nutný návrh Odtud se vyvozuje, že lidový parlament, jenz před Vánocemi došel zvláštní pochvaly před sedy ministerstva za svou pracovitost, nadále s těží bude schopen pravidelné práce. A spadá vina toho opraydu na lidový parlament? Kdo vlastně připravil mu v době čtvr letního odpočinku situaci tak málo nadějnou Kdo vůbec způsobil tento jeho dlouhý od počinek? Na otázky tyto jest jen jedna a to ne pochybná odpověď. Byli to ti, kdož uspořá daly výbojné vpády do české právní državy byla to dále vláda, kteráž proti násilí tomu nedovedla s plnou energií hajiti platný zákon a ustálenou praxi jeho používání. Na novo takto rozpoutaný zápas národ nostní projevil se ve svých účincích pociten všeobecné nejistoty mezi poslanci rady říšské podlomil činnost a sebevědomí lidového par lamentu a vnesl rozkladný jed do jeho ústrojí Avšak ani vládě neprospěla její slabos vůči útokům německým; pozbylať způsobi losti říditi parlament a pokračovati ve své výchovné práci v něm, od níž si předseda ministerstva bar. Beck tolik sliboval před Vánocemi.
Beck Vánoce Vídeň
6 article
Ale tato nezpůsobilost výchovná opustila vládu i v jině, než otázce národního smiřo- vání. Ona couvala i před klerikalismem házela chtivosti křesťanských sociálů sousto za soustem, až odhodlala se i k nedost ústavnímu zřízení nového ministerstva pro ně, což se jí povedlo prozatím pouze v lidové sněmovně, protože panská sněmovna tento další nutný návrh před Velikonocemi nevy- řídila. Takto zpříkřila vláda v krátké poměrně době zápasy národnostní a vzájemný pomě dvou největších skupin v lidovém parlamentě. křesťansko-sociální a sociálně demokratické To stačí nejen na otřesení existence sně movny, ale i na dohospodaření nynějšího ministerstva. Avšak strana křesťansko-sociální ješte jinak vehnala vládu do těžké tísně známým návrhem na upravení vojenských platů. Návrhem tím pro odpor uherské del gace připraven spor ve věci neobyčejně choulostivé, v otázce armádní, pro niž, jak známo, jsou kruhy rozhodující zvláště citlivé. Spor takto započatý působil asi mnohem více k pocitu všeobecné nejistoty mezi po slanci, protože zápas o záležitosti vojenské provázen byl před dvěma lety nejtěžšími kri- semi, jejichž obnovení je tím pravděpodob nější, čím rozháranější jsou poměry v této polovině říše a čím obrátněji si vede Košut. jenž nynější svou akci za uvedení strany neodvislé ve výhradní vládnoucí stranu v Uhrách obratně založil nejen na podnětu
Košut Uhry
7 article
křesťanských sociálů, ale i na povážlivém stavu otázek vnějších, najmě balkánských. Přede dvěma lety, před dohodou vídeň- skou s koalicí uherskou, mohlo se ještě ve Vídni na to poukázati, že všichni národové této poloviny soustátí jsou za jedno. Jest tomu tak i nyní po vzpomenutých udůlostech zdejších ve sněmovně lidové i mimo ni? Bude vláda vídeňská vůbec s to, seřaditi ještě jedenkráte lidový parlameno v jednotný a jediný šik, kdyžtě sama k jeho zmalátnělosti tak vydatně spoluúčinkovala A přece na nátlak křesťanských sociálů v delegaci zavázali se určitými sliby jak mi nistr vojenství Schönaich, tak ministr věcí vnějších bar. Aehrenthal. Budou tito ochotni obětovati se proto, že zatím v Uhrách do- vedli příležitosti této použiti k akci, jež snad na okamžik se zastaví nějakým formálním kompromisem o době svolání delegací, kteráž však věcně nemůže býti vyřízena jinak, než změřením vzájemných sil, kteréž jakožto nejmenší zlo nutně přivodí krisi v jednom, ne-li ve dvou ministerstvech, ať již uherském a společném, neb v tomto a vídeňském.
Vídeň Uhry Schönaich
8 article
Některé časopisy vídeňské mají za to. že věc ani jinak skončiti nemůže, než pádem koaličního ministerstva uherského. Ale bude případný pád ten zárukou, že — podlehne Košut? Bude pak vůči vládě strany neodvis- lých posice vídeňské vlády výhodnější? A což ukáže-li se, že rozervané Před litavsko vůbec nedovede čeliti akci uherské. pokud se povede v mezích ústavních ? Bude potom možná, aby strana křesťansko sociální jakožto podněcovatel otázky tak kritické, zů stala ještě ve svazu stran, kteréž »podpo rují« ministerstvo bar. Becka? Či oslabování lidového parlamentu v ta kovéto choulostivé situaci děje se jen a je za tím účelem, aby byla pohotově záminka pro další a ještě delší odpočinek jeho, a aby se mohlo přikročiti k řešení sporu s Uhrami prostředky, jež se naleznou mimo postup pořadim ústavním?
Košut Beck Uhry
9 article
Ani takovéto konce otázky upravení platů vojenských nejsou vyloučeny, ba po- věsti, kteréz se navazují na nedávnou jízdu ministra zahraničních záležitostí do Pešti mluví o jakýchsi stopách cizí agitace Uhrách, kteráž prý snaži se způsobiti proti trojspolkovou náladu ve věcech balkánských ať už jsou podstatné či vymyšlené, nasvěd- čují tomu, že účinky situace mezinárodní mohou se naskytnouti i při pokusu řešiti vzniklý spor mezi stanoviskem obou delegaeí k úpravě platů vojenských. V této souvislosti jsou aspoň velice po dezřelé pokusy uherských politiků čeliti po věstem oněm šířením zpráv, jakoby v ze- mích jihoslovanských existovala nebezpečná propaganda, kteréžto obvinění mimo jiné do- vedlo až k vyzvání na souboj bánem Rau- chem předsedy chorvatského sněmu Medako viče. Podobné poslání připisuje se i přítom- nosti bělehradského vyslance hr. Forgáche při peštských poradách s bar. Aehrenthalem a zájezdu jeho až do Vídně S pocitem všeobecné nejistoty rozešli se poslanci říšští na velikonoční prázdniny,a příčiny této nejistoty se denně zhušťují. Maďaři i Němci zatím postupují bez- ohledně, kujíce železo, dokud jsou poměry plné nejistoty. Jenom my Čechové, jakobychom postrá- dali smyslu pro kvačící události, my pokra čujeme doma ve vojně ovšem veselé pouze pro naše národní odpůrce. A přece není národa, kterýž by nyní bděleji si měl počí nati, než národ náš, který by co nejpevněj měl semknouti řady své. Lze aspoň doufati, že sjezd poslaneu zemských ke konci t. m. do Prahy svolany postihne plnou vážnost dané situace a od činí, pokud se týče naší české domácnosti ne již jen pocit, ale skutečnou všeobecnou nejistotu, v níž jsme my Čechové se octli
Rau Maďar Němec Čecho Pešť Uhry Vídeň Praha
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. dubna. (Dr. Chiari o n rodnostní otázee.) Posl. dr. Chiar jenž spolu s Prademuž před dvěma lety vy stoupil s návrhom, aby se každý rakouský ná- rod o své osvětové potřeby staral sám a ze svě kapsy je platil, otiskuje v „něm. nacion. kore spondenci“ novou úvahu o národnostní otáze v Rakousku. Vychází, jako všichni Němei z předpokladu, že vedení ústředních úřadů mus býti jednotné, že pojímání práva, vojenství, vše- obecné zásady, školství, dopravy a pod. musejí se upraviti jednotně. Všechny takové úřady ústavy potřebují jazyka a tím ovšem dle názorů německých nemůže býti žádný jiný než něm- čina jakožto společný jednací sprostředkovací jazyk rakouský. Prohlášení němčiny za slátní jazyk nesmí se však pokládati za nějakou koncesi ve prospěeh Němeů, nýbrž musí se to státi z důvodů státn potřeby.
Chiari Posl doktor Chiara Prademuž Praha Rakousko
11 article
Mimo obor těchto ústředních státních po třeb může se jednotlivým národům poskytnout možnost volného rozvoje. Bylo by jen třeba ři diti se takovýmito zásadami: 1. koruna a kom petentní činitelé musili by přesně vytknouti cen- tralistické, pro všechny národy závazné a pro slát nezbytné požadavky a takovým způsobem utvořiti určitý kruh společných věcí. 2. V rám království a zemí, jichž kompotence by se uznala, musilo by se provésti přesné rozhrani- čení dle národností, jež by vedlosk utvoření čistě národních i jazykově smíšených krajů. Národní rozhraničení mělo by zejména ten účel, aby se vytknula platnost různých jazyků v úřadech ve vzájemných stycích národů. 3. Příslušníei každého národa, nehledě k teritoriálnímu roz- dělení, byli by zapsáni v katastru a tvořili by samostatné národní těleso, pro něž by se mu- sily zřiditi zvláštní národní, samosprávně úřady a instiluce, jejichž kompetonce by se však vzla- hovala pouze na otázky osvřlové a národní mohla by míti z počátku jen ráz poradný. Pro středky na národní účely musily by se opatr vati zvlástními dávkami, rozvrženými přiměřeně dle národního katastru.
12 article
Zde máme stručnými slovy vyjádřená vše chna blahá přání rakouských Němců. Němčina budiž prohlášena za státní jazyk, státní správa budiz eo nejvíce scentralisována, budíž prove- deno národní rozhraničení a až se rozhruničen provede, dovolí se z milosti neněmockým ná rodům, aby si stavěli na svém čistě národním území nové školy a jiné ústavy ze svých peněz při čemž stát by ovšem nebyl povinen přispěti jim ani haléřem. Němci beztoho mají už ny škol a jiných ústavů, státem bohatě vyprave- ných, více než mohou stráviti, a proto se mohou sátní podpory do budouena klidně zříci. Chiarův výklad je na všechen způsob opět za- jímavý příspěvek, abychom poznali, na jaký ja- zykový zákon pro království české by přistoupili Němei. V Praze, 17. dubna. (O příštím halič- ském místodržiteli.) V časopisech vy- skytla se již celá řada jmén různých kandidátů na místodržitelský stolec, uprázdněný v Hali násilnou smrtí hr. Potockého. V „N. W. Journ.
Němec Chiarův Potocki V N W Journ Praha
13 article
rozpisuje se o téže věci „vynikající polský pol tik“, patrně přívrženěc strany demokrašické který si přeje, aby přestala stará výsada kon- sorvativné šlechty na hodnost místodržitelskou. Potřebujeme v Haliči místodržitele — praví s v „N. W. J.“ — který by nebyl už předem u Malorusů nenáviděn a podezírán a byl by sou časně člověk moderní, chápající moderní svět Potrebujeme místodežitele, který se spokojí tím že je místodržitelem a nebude si hráti na míst krále. Jest veřejné tajemství, že ministersk předseda, ministři vnitra a spravedinosti mj potiže s haličskými úřady. Vláda žádala, aby se s Malorusy jednalo spravedlivě, ale ve Lvov ji poslouchali jen na půl ucha. Ve Vídni viděl jasně, ale ve Lvově byli slepi ke všem přízna kům bouře. Takový system se musí změniti. N to je třeha spolehlivého místodržitele, jenž by Halič spravoval ve smyslu spravedlivých a sná šelivých idei ústřední vlády a své instrukce při jímal z Vídně, nikoli však od polské šlechtick koterie. Tím samým jest už řečeno, že kandida tury, jako Badenova a Bobrzyňského, jsou v loučeny.
Malorus Badenův Bobrzyňský Halič Lvov Vídeň
14 article
Podobný smysl má úvaha „Nov. Reformy I tento list připouští pouze takového místo držitele, jehož politické vyznání by neohnožoval směr demokratický, jenž při posledních volbáe! sněmovních nabyl vrchu. Halič se fakticky de mokratisuje. Toho musejí dbáti i rozhodujíe kruhy. Nový místodržítel musí rozřošiti spo rusko-polský, ale může to učiniti jen na základ- demokrátickém, musí míti o demokratické či nitele porozumění a nesmí už předem v dom kratických kruzích buditi nedůvěru ke své osob Vzhledem k pověstem, že kandidátem míst držitelství jest také býv. zemský maršálek, h Stanislav Badeni, krakovský „Czas“ má dnes ze Lvova zprávu, dle níž hr. Badení bude ji v nejbližších dnech jmenován opět z emský maršálkem, čím samo sebou odpadne pode zření, že by se ucházel o stolec místodržitelský
Baden Halič
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 17. dubna.
Praha
17 article
Židé a třoti hosudarstvenná duma, Ruští Židé zavalili poslance hosudarstvenn dumy brožurami a pamětnými soisy o položen Židů v Rusku, o židovské, rovnoprávnosti atd Počátek učiněn před měsícem brožurou „Trage die šestimilonového národa“. Od té doby ne mine dne, aby všichni dumští poslanci neob- deželi poštou nějaky tiskopis, určený k agitae pro věc židovskou v Rusku. V tiskopisech s dokazuje, že Židé jsou nejnadanější, nejčilejší nejosvícenější, nejčestnější, nejnezištnějšíz všech národů, a že všechny pohromy jen prote Rusko stíhají, že ruský národ nechce této pravdy uznati a Židům dáti právo, aby se rozšířili p celém prostranství ruské země. V jedné z těc brožur, nazvané „O pravě žiteljstva jevrejev“ dokazuje se, že všichní ruští caro v zasazovali se o zrušení židovsk resevace, ale nemohli to provésti pro ol por národa; nyní ale prý, když národ si zvoli do zákonodárného sboru nejlepší vé muže, jsou tilo mužové povoláni, aby rozhodli při obou národů, židovského a ruského, a oni, chlějí- slouti lidmi vzdělanými, nemohou jinak, než dáti za pravdu národu židovskému. A jakmil mu za pravdu dají a „ěrtu židovské osedlosti“ zruší, hned nastoupí v Rusku nová era, epoch všeobecného blaha, rozkvětu obchodu, průmyslu. věd, umění atd. Tato agitace je známkou, že židovská otáz ka brzy bude hosudarstvennou dumou vzale na přetřes.
Žid Rusko
18 article
V drobném prodejii za 9 rnul dalo o sobě . . odpelsdni . . . . aa zl Ve sillalkách na venkovšt ranní čisla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4 l Inseráev plati se hotovd napřel Předplscení s lnserty plijímá sdmlsi strace v Marianské slici č. a Tam nacházejí se též redakne Giskirna zerpečise „Nirodnich Listi“ Eakoplsy se novraesjl.
Nirodnich List
19 article
F. I. Bulgakov. „Novému Vremeni“ zemřel hlavní redakto F. I. Bulgakov. Zesnulý nar. se r. 1852 v Timé v kurské gubernii. V Kursku studoval gymna- sium. Záhy se oddal žurnalistice a literatuře. Na universitu se odebral do Petrohradu. Poslouchal nejprve klasickou filologii, potom se věnoval vý- chodním jazykům. Ještě na universitě stal se sekretářem při zahraničném oddělení censurya sekretářem společnosti milovníků starých ja- zyků. Současně se zabýval pedagogikou, poli- tikou a bibliografií. O bibliografických jeho pra- cích pochvalně se vyjádřil Vatroslav Jagič. Roku 1880 byl v Charkově souzen jeden z jeho druhů v letech studentských, obžalován z nihilismu. Obžalovaný před tím žil v cizině na pas F. I. Bulgakova, na nějž padlo pode- zření, že jest účastníkem revolučního ruchu ni- hilistů. Bulgakov byl následkem toho nucen vzdáti se úřadu při censuře i druhého sekre- tářství, a zůstal s rodinou na boličkách. Tehdy ho „Novoje Vremja“ příjalo mezi své spolu- pracovníky, v jejichž kruhu setrval až do sve smrti. Turecká universita pro Makedonii. Hilmi paša loni založil v Solunu tureckou universitu. Počátek učinil otevřením právnické fekulty, aby z ní vyšli moderně vzdělaní úřad- níci, kteří by se uchopili makedonské správya seudnictví a zreformovali je za podpory turecké vlády dříve, než se velmoci o návrbu makedon- ských reforem dohodnou. Čin Hilmi paše zdál se ubohým pokusem, jejž nic neočekává kromě fiaska.
Bulgakov Vatroslav Jagič Hilmi paša Hilmi Timý Kursk Petrohrad Charkov Makedonie Novoj Vremja
20 article
Profesory právnické fakulty makedonsk ustanoveni vesměs Turei, počtem osm. Všiehni nabyli odborného vzdělání v západní Evropě. hlavně v Paříži. Studentů je prvý rok zapsán 361, z nich je 308 moslemů rozličných národ- ností, dále 18 Řeků, 16 Židů, 9 Sebů, 7 Bul- harů, 1 Assyrec (Turek křesťanské víry), 1 Ar- mén a 1 Kucovlach. Mimořádní posluchači se nepřijímají. Kdo chce býti přijat, musí se po- drobiti přijímací zkoušce z tureckého jazyka, literatury a ještě některých předmětů. V prvém semestru šlo všecko dobře. Ale v druhém už bylo zpozorováno, že profesoři vnu- kají posluchačům idey, o kterých se konserva- tivným vyznovačům koranu nikdy nezdálo. Zá- padoevropské idey nejživěji působí na Arnauty. Na fakultu dalo se zapsati také dosti mnoho dn- stojníků solunské posádky. Ani oni neodolali novým ideám, a tak se stalo, že se mozi mladou tureckou inteligenci, občanskou i vojenskou, objevilo hnuti, které si obralo za ell zreformo- vati tureckou říši podle vzeru evropských států. Hnutí nezůstalo dlouho utajeno, a když se prozradilo, nastalo zatýkání, vylučování, vypoví- dání, Hlavně jsou postiženi důstojníci a studenti arnautské národnosli.
Žid Turek Evropa Paříž profesor právnický 1 Ara 1 Kucovlach Řek Seb Assyrec
21 article
Vatikán ve službách Berlina. S velikým zájmem sleduje návštěvu Bůlowa ve Vatikánu tisk francouzský. »Eelair« proje- vuje mínění, že návštěva Viléma II. na Korfu a Bülowa v Kvirinále a Vatikáně má za účel sesíliti vliv německý na Východě na moři středozemním na úkor vlivu anglického. Římský dopisovate! »Echa de Paris«, který má také styky s Vatikánem, tvrdí že Bülow hleděl zjednati souhlasu papežov k osamostatnění německých katolických missi na Východě a zvláště v Čině oproti dosavad- nímu francouzskému poručenství nad missiemi vůbec. Bülow stěžoval prý si, ač nepřimo, na útoky katolického tisku v Německu proti jeho osobě, ale ubezpečil prý papeže, že roztržka
Vilém II Korf Bülow Kvirinála Paris Vatikán Berlín Německo
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. met V Praze, dne 17. dubna 1908. (Fariseové.) Celý velikonoční týden jes naplněn tím slovem potupným, které přece kdysi bylo přívlastkem velmi lichotným; fari seové byli zajisté pravověrní Židé, Židé, kteř věřili všemu a plnili vše, co jim zákon ukládal Ale zapomněli arci uvésti v souhlas s tím svou duši, zapomněli, že „ne člověk pro sobotu, ale sobota pro člověka učiněna jest“. A kulturní člověk doby moderní s lehce od valeným rtem jde přes tyto fariseje pohrdave a s jásáním k svých velikým cílům, jde za pra dou a krásou, jde za svým posláním a koná kul turní svou práci... tak pyšně mluví malíř, bá ník.. o svém vysokém umění, jak hrdě staví s novinál a literát do služeb přísné morálky, jak každý z nás moderních je jenom pln snahy kul- turní a osvětné! A jaci jsme při tom fariseové! Fariseové kterým staří fariseové židovští by se nebyli an zdáli mohli rovnati! Když se tak ve dnech pa šijových zahloubáte do svých myšlenek, nemů žete než přispědčiti duchaplné knize Gorsově ) která právě nyní rozlélá se po světě.
Gorsův Praha
23 article
Umění a krása! Velicí mistři a nesmrtelná díla! Ve skutečnosti — ukazuje Gors — nej větší čásť skutečně velikých lidí pro umění n měla smyslu anebo se opájela výrobky tuze pod prostředními. Co do nás učebnice aesthetik cpou je lež: že toliž jen ten předmět je krásný o němž lze něco významného říci a že nestně jen stvořiti něco, co se libí, nýbrž že člověk má si při tom také něco myslit. Oficiální litera tura a noviny tuto lež opakují, šíkovní lidé vy hledávají potom skrytý smysl obrazu a díla lite rárního, lidé průměrní nechtějí platiti za bar bary anebo nedouky, tedy vyjí s vlky —a odtud chvála malovaných sedláků, vyhledávání duš vv portrétech, stopování tajné myšlenky literár ních děl — věci, jimž dnes už sotva kdo věří *) Gors, Chladné úvahy o umění, vědě al Gecb. Lipsko. 1908 (něm.)
Lipsko
24 article
jako věřili fariseové židovští, a věři-li, věří proti svému přesvědčení. Gors ukazuje, jak lidé rádi se dívají na dobré obrazy proto, že lehce v nich vidí a se orientují — ale ne, že by se opájeli jejich obsahem; ukazuje, jak každá skutečn krajina, když ničím jiným již tím volným citem třetího rozměru, nekonečně vyniká nad každý sebe umělečtější obraz a jak také velicí malíř tuto svou inferioritu velmi dobře cítili. Domnělá pravda velikých krajinářů spočívá právě v je- jich nepravdě; fotografie to ukazuje zcela bez- pečně. Když chceme míti pěknou krajinu fot - grafovánu, krajinu, jež by jako obraz dělala jistě sensaci, vidíme, že má plno chyb: tu nám zamezuje rozhled telegrafní tyč, tu nám vadí větev stromu, tu stojí stromky na nepravém místě, tu je zas veliká prázdnota atd. To vše- chno obraz malířův retušuje — obraz není sice pravdivý, ale za to krásný. Umělec napodobuje přírodu ne proto, aby se zbavil svých lyriekých a metafysických cito nějakých, ne aby „něco řekl“ — jak si papou- škujeme jeden po druhém — nýbrž z neodoli- telného pudu, tak jako dítě a divoch. Chce napo- dobit svůj model, přírodu a ti sentimentáln umělci, kteři do svých obrazů vkládají ješte svou emoci, inu ti právě — malují a kresl špatně. Víme to všichni, ale neopovažujeme i to říci navzájem.
25 article
Normální člověk nedovede před obrazy snít; to dovedou jen děti a básníci. Ale tu s právě dostavují literáti; jejich výklady, patheti- cké a povídavé, suggerují člověku normálnímu to, co v něm, ani v díle pozorovaném není. Je to suggesce, chválí-li se Goethe jako myslitel — neboť sotva kdo zná a četl jeho prósu; obdiv Bismarka je suggesce, neboť sotva kdo dovede jeho výkon posoudit; chvála Rafaela — sug gesce, neboť všichni jsou zklamáni, když vidí potom skutečného Rafaela atd. Milý čtenáři. ruku na srdce: kdo u nás nevelebí Kollára — a kolik lidí z nás dnes ho skutečně čte? Obdiv Komenského? Suggesce! Který čtenář průměrný dovede jeho práci ocenit? Skvělé výkony naši politiky? Suggosce! Ale dost těch kacfřských myšlenek ... Literatura! Co tu je farizejství! Normáln člověk se nepřizná za nie na světě, že je mu poutavá kniha mnohem milejší (třebas hloup a nemožná) nežli pathetická a dionysická. „Sluš- ný“ člověk čte „lehkou“ lekturu jen tehdy, když ho nikdo nevidí, anebo když má nějakou omluvu, nemoe, jízdu po železnici atd. " Ten farizej! A člověk slušný se stydí, že nečetlto a ono chválené dílo klasické: dá se tedy do něho, přečte je namahavě a nerad a má pak po- cit radosti, že se mu podařilo oklamat sebe i jiné.
Goethe Kollár Komenský Suggesec Suggosec
26 article
Co jistě poutá každého, jsou vyprávění ne slušná „píkantní“, ze sféry pohlavního života Je to faktum — píše Gors — že takové pikan nosti každý rád čte. Je to velmi zarmucující pr moralistu, ale nieméně pravda. Vážní mužov pokládají za svou povinnost, aby se nad tako vým svinstvem (jestliže ho nenapsal Řek, Ri- man nebo Boccaccio) mravně rozčilovali — ale titíž vážní mužové, sedí-li v hospodě, poslou- chají nejraději vtípy a anokdoty velmi dvoj- smyslné, anebo vůbec nedvojsmyslné. A lidí skutečně cudných je tak málo, že věru nemo účelu, abychom se druh před druhem tak farisej sky rozčilovali. Beztoho moralisté jsou jen protn tak přísní, že závidí druhým jejich talent, jel se dovedou bavit . .. A baví nás dále — nikoli verše, poněvadž nám je hrozně jedno, proč básník byl šťasten čili nešťasten; my máme své starosti — dra mata, romány a novelly. Baví proto, že všichni si rádi stavíme povětrné zámky; nepřiznáme se k tomu ovšem veřojně — neboť jsme lidé kulturní. Ale skoro každý z nás si tak někly pomyslí, co by dělal, kdyby měl milion; neb kdyby byl císařem, nebo kdyby svedl cizí ženu („v myšlenkách“ — dodává jedovatě Gors) nebo kdyby byl tím či oním... Každý z nás má touhu vmýšletí se do situac, v nichž by měl všechnu moc v rukou, anebo zas byl zne- uznán a pronásledován. .. A romány a dramata se nám právě proto líbí, že této naší fanta ii podávají volné pole a hojnou látku — ale d konce ne snad pro základní ideu anebo sličn jamby ...
Řek Ri Boccaccio
27 article
Slávu dnes dělají noviny a knihy. A tenje nejslavnější — pokládá se proto za nejvýznam nějšího — o kom se nejvíc píše. Nejvice se piše o básnících a umělcích vůbec, pak o politiefel a státnících, mnohem méně o učencích a vůbe ne o obchodnících a podnikatelích. Básnik dost nepatrný stane se beze všeh. nesmrtelným; jeho dílo a život je registrová v historiích literatury, každý slušný člověk mu znát jeho jméno — a proto se pokládá za dů ležitého muže, ač třebas nevykonal nic víc, než že vydal svazek básní, které nikdo nečte. — Jméno učence potlouká se asi 20 let v různých bibliografiích a příručkách; pak ale zase zmizí Jen největší zůstávají — ale i ty znají pravi delně jen odborníci. — Naprosto neznámi všal velikému publiku (a normálnímu vzdělanci) zů- stávají velicí obchodníci a podnikatelé. Pro ně není tak zvané nesmrtelnosti; neboť normální vzdělanoc obchodní čásť novin a inseráty, kde jejich jména jsou, nečte, nečte ze zásady. „Kul turní člověk“ dneška neví, že je mnohem těžší nějaký velik, podnik založiti a vésti, nežli dát vytisknout několik knížek. Že veliký podnikatel jako Carnegie nebo Krupp musí vynaložiti mno- hem více rozumu, energie a práce, nežli několik básníků, romancierů a malířů; že jejich výkony mají mnohem větší vliv na běh světa, nežli tra- gedie a obrazy — a že by na př. bez Goeth bylo dnešní Německo v celku zrovna tak vy- padalo, jako dnes, nikoli však bez Kruppa.
Carnegie Krupp Goeth Německo
28 article
Tak se děje, že vzdělanec, moderní kul- turní člověk, má naprosto převrácené míněn o faktorech, jež jsou důležity pro kulturu. Lite ráti a umělci si myslí a říkají to stále, jen oni jsou nositelé kultury; noviny to po nich opakují — normální člověk musí tomu věřiti A ví přece, že to není pravda. Neboť každý z nás má touhu, býti moe ným, bohatým a ušlechtilým — ale skoro ni kdo z nás, přiznáme-li se k tomu a jsme-l upřímni, nikterak netouží po tom, aby četl vše chna nesmrtelná díla literatur světových a vidě všechna 'slavná díla umělecká. Aby byl člověl pokládán za „vzdělance“, musí opravdu pro- louskati veliké množství tádnícb knih. Ale to ae- činí nikdo z touhy po kultuře, po „harmonickém vytvoření csobnosti“, jak řikají fariseové, nýbrz z toho prasprostého důvodu, že je to člověku trapno, slyšet neustále něco chválit, čeho sám nezná. Jako nikdo se nechová dobrovolně ne- slušně, tak také se nikdo nepřizná rád ke sv novědomosti. Člověk čte díla nesmrtelná, pro- tože „musí“, protože by ho pokládali za bar- bara. Ale jinak jsou mu přece mnohem před- nější práce vlastní povinnosti nebo pro zábavu a sport.
29 article
A co činí, činí většinou z pudu: rozený básník básní, že musí, mathematik taktéž. A ne snad z nějaké abstraktní touhy po pravdě nebo krás- Obyčejný člověk nemá žádného zvláštního svě- tového názoru — naopak, jeho názor na vě i spočívá v tom, jak se chová k ostatním lidem, je-li poctivý či ústupný nebo svéhlavý; v jeho náklonnostech, v jeho energii, pracuje-li rád hodně či je-li indolentní a jen lehce žije den ode dne. A vlastní cena člověka spočívá v tom, vykoná a ne v sentimentálních a krasořečnických úvahách o životě. Je docela jedno, věří-li v pa- peže, anebo v Marxe; na jeho činy to nemá nej- menšího vlivu, je-li jinak řádný muž. A kulura moderního člověka záleží v tom, aby se dobře choval a slušně oblékal, aby byl sám sebou jist, aby věděl, kolik může vykonati a zač stojí,a aby nikdy nezapomínal, že druzí lidé zase jiné věci umějí lépe nežli on. Moderní člověk ne- smí se rozplývati v omezených a přepjatých ci- tech, má býti pravdivý k sobě a k jiným a stačí, když ví, jak jiní lidé myslili a myslí, aby zby- tečně sám nechtěl si ukládati a řešití nějaké záhady světové. A naprosto nemusí člověk kul- turní s líčenou rozkoší se pohroužeti do duše nějakého hodného Fridolina. Neboť mysliti si že jen umělec a učenec representují pravé vzdě- lání — je farisejství Tak píše Gors (a arci ještě mnoho jiného, Řekl bych, že o tom ponechávám úsudek laska- vému čtenáři; ale bojím se, aby ri tu větu ne prohlásil také za — farisejství.
Gors Marx
30 title
K. M.B.
M B