2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. dubna 1908. Císlo 108.
4
article
Význam střední školy tím více vynikne
uvážíme-li, že v 8 okresích, majících spád do
Znojma, není jediné střední školy české. Při
známé přízni našich vlád nemůžeme ovšem po-
čítati, že stát zřídí tento ústav a bude tu musiti
naše Matice opět do věci zasáhnouti. Matice
skutečně akce se ujala a podala žádost k mini-
sterstvu o povolení k otevření gymnasia. Máme
na mysli gymnasium reformní. Ale rok již žádust
leží ve stolku ministra, který nemá chuti ji vy-
říditi. Vždyť se jedná o vpád do německé državy
na jižní Moravě!
Avšak i když povolení k otovření středníhe
ústavu dosáhneme, není věc ještě vyřízena
Scházejí tu úplně prostředky na vydržování. At
doufáme, že národ český, který vždy tolik péče
věnoval na ochranu hranic české vlasti, který
na hranice své vlasti postavil své Chody a je
výsadami obdařil, že tento národ nenechá nej
jižnějších hranic své vlasti nechráněných. Kul-
turní náš stánek budiž pevnou tvrzí, o kterou
se příboj vln moře německého odrážeti bude.
A tuto tvrz vybudovati musí celý národ.
Základy k této tvrzi jsme položili zakoupe-
ním prozatímní budovy a místa stavebního —
ovšem na dluh. Máme-li však dílo započaté
šťastně dokončiti, musí nám přispěti všechen
český lid. Bojujeme nerovný boj za celý národ.
střežíme hranic českých bedlivě a věrně, necht
i národ svou hřivnou přispěje nám v tomte ne-
rovném boji. Spolek „Matice Znojemská“ ujal
se díla tohoto s láskou opravdovou a s velkým
sebezapřením. Dotazy a příspěvky řízeny budte
na „Matici Znojemskou“ nebo jejího starostu
dra. Viléma Velebu, advokáta ve Znojmě.
Veleba
Znojmo
Morava
Ata
Kula
5
article
Nový projev Björnsonův.
Nový projev Björnsonův.
V »Pester Lloydu« je dnes uveřejněn obaah
rozmluvy, kterou spolupracovník listu toho mě
s Björnsonem v Římě. Slavný Nor pověděl ma-
darskému novináři zcela otevřeně svůj úsudek
o maďarském útisku uherských Slovanů a o bu
douenosti Slovanstva vůbec. »Véřte mně,« pravil
»je mně velmi hořko, že musím útočiti a ob
viňovati, leč konám svou povinnost. Postup Uhen
proti slovanství poškozuje největší osvětové zá
jmy a proto musí býti potíráni. Ano, uherská
politika proti národnostem je pochybená, v zá-
kladech pochybená. Myslite, že můžete potírati
panslavismus. Směšno!
Panslavismus pokračuje, ano pokračuje. Ti
kdož mluví o slabotě Ruska, nevědí, že Rusko
síli. Bojovati proti panslavismu násilímje
šilenství.
Dále vyslovil se Björnson v ten smysl,ž
v Uhrách přiznává Maďarům nadvládu, ale z
míru s národnostmi. Od Slovanů doufá vše. J
velikou otázkou budoucnosti, mohou-li se Ger-
máné a Slované smírně dorozuměti, čili nie-
třecí plochou obou je právě Rakousko, po při-
padě Uhersko. Zde musí býti sjednán mír stů
co stůj.
Pro politiku protipolskou nenávidí Björnson
kaneléře Bülowa, kterého má za politika jako
úhoř hladkého, ale krátkozrakého, poněvadž
k vůli nepatrnému kusu půdy dával v sázku
budoucnost.
Björnsonův
Lloyd
Nora
Směšný
Ruska
Björnson
Maďar
Slovan
Bülow
Řím
Rusko
Uhry
Gera
Rakousko
Slovan
6
article
Björnson mysli, že Rakousko přejme rol
Kazimíra. Vše záleží na tom, mohou-li se Slo-
vané a Germáni dohodnouti. V říšském sněmě
to není možno, v nové říšské radě rakouské
ano. Björnson vidi tam již něco jako sblížení.
Setkávají se tam živly, které se dosud nikdy
nevyslovily. Tato rozprava může přivoditi mír-
(Zdá se, že se tu Björnson značně mýlí. Red.y
V Uhrách musejí učiniti totéž. Dnes che
se Uhersko opříti o Germánstvo, ale to je možno
jen tehdy, uzavře-li mír se Slovany. Proč se
bojíte velké jihoslovanské říše? Bude-li vše-
obecný mír, nebude vám nebezpečna. Také ná-
rodnosti by vás vřele podporovaly; chtějí ji
raději s vámi nežli s Předlitavskem.
Björnson skončil: dnes musí se u činiti mí
se Slovany. Vy jste na místě nejexponovanějším
Poškozujete největší osvětové zájmy, rozdmýchá-
vajíce ohen.
Björnson
Kazimír
Germán
Rakousko
Reda
Uhry
Uhersko
Předlitavsko
Slovan
7
article
Ruské události.
Ruské události.
Z říšské dumy.
Z Petrohradu, 17. dubna. (K. k.) Na jed
nacím pořadu dnešní schůze je rozpoče
min. zahraničných v ěcí.
Přítomni jsou m.p. Stolypin a ministři za
hráničných věcí Izvolský a spravedlnosti Sčeglo
vitov; v diplomatické loži velvyslanci německý
s chotí a rak.-uh. hr. Berchtold s vysl. radou
princem Fürstenbergem, rumunský vyslanec aj
Po referentovi ujal se slova minist
Izvolský.
Pravil, že duma počala již pracovati na ží
doucích reformách. Před revisí rozpočtových
dotací zastupitelstov v cizině musí se provésti
reorganisace ústřední správy. Balkánské
záležitosti dotýkají se každého Rusa. S nimi je
nerozlučně spojeno vědomí živých dějinnýcn
tradicí Ruska, jeho mravních práv a mravníc
závazků. Hlavní zájem soustředí se nyní na
osud křesťanů v evropském Turecku. Pro Rusko
má tato otázka ve dvojím směru největší vý-
znam: 1. se zřetelem na dějinný úkol Rusku
vůči stejnověrcům a soukmenovcům, jichž po-
stavení třeba zlepšiti s vynaložením všech
sil; 2. poněvadž se musíme snažiti, aby n
této půdě nebyl dán podnět k ohrožujícím poli
tickým zápletkám a porušení obecného míru.
Stolypin
Berchtold
Fürstenberg
Rus
Petrohrad
Rusko
Turecko
8
article
Majíc na zřeteli tento cíl, uzavřelo Rusko již
r. 1897 dohodu s Rakousko-Uherskem
Ministr líčí základy této dohody, jež po šest
létech byla rozšířena mürzstegským programem
Tato dohoda není v širokých kru-
zích Ruska populární. Chování se spo-
lečnosti k oné politické kombinaci třeba vysvět-
liti nedostatečnou znalostí účelů dohody. N
tuto dohodu mohlo by se užiti diplomatického
terminu „protocole de désinteressement“. Jest
jasno, zaváží-li se mocnosti nejvíce interes
vané, že rebudou usilovat o žádn
výhody nebo výboje v Turecku, bu-
dou míti zcela příznivou. půdu pro energický
byť i pokojný vliv na Portu v příčině zahájen
reforem.
Tak pochopily tuto smlouvu také ostatn
evropské velmoci. Oba moji předchůdcové —
pokračoval ministr — kteří podepsali smlouvu.
byli, tuším, vedeni snahou, aby křesťanském
obyvatelstvů v Makedonii zabezpečili maximum
nutných reforem a zároveň aby Rusko poku
Ministr
désinteressement
Rusko
RakouskoUhersko
Turecko
Makedonie
9
article
možno co nejméně vysadili nebezpočí mezl
národních zápletek. Myslím také, že ruská spo
lečnost podceňovala výsledky reformní činnost
smluvních mocností.
Ministr upouští od vypočítávání těchto vý
sledků, jež ostatně potvrdily také ministři oslat
ních států ve svých prohlášeních. Zmiňuje s
jenom o tom, že větší výsledky nedostavily s
následkem zarmucujících okolností, jakož i ná
sledkem rostoucího nepřátelství mezi balkánský
mi národnostmi.
Naproti tomu ministr prohlašuje, že je prvn
povinností ministra zahraničních věcí býti pa-
mětliv, že jeho cílem musí býti ne diplomatická
vítězství, nýbrž odstraňování okolností.
jež by mohly vésti k nebezpečným
zápletkám. Proto bez rozpaků se odhodlal
nejlti cestou, na niž ho mnozí nutili. Nepodaí
protestu proti projektu novopazarsk
dráhy nebo proti -výkladu § 25. berlínské
smlouvy s Rakousko-Uherskem, nebo proti vý-
kladu smlouvy z r. 1897. Smlouva tato neob
sahovala ohraničení hospodářské nebo politicko
hospodářské činnosti mocností, při dohodě zu-
častněných. Ten neb onen výklad § 25. smlouvy
berlínské patrně by Rakousko Uhersku neby
překážel dosáhnouti od sultána skutečnou mož
nost stavěti novopazarskou dráhu. Přece však
nemohl ministr si tajiti, že projekt ten měn
podstatně situaci na poloostrov
balkánském. Spojení železniční sítě bo
senské s tureckou jeví se důležitým faktem za-
hraniční politiky. Třebas by mohl býti nazván
hospodářským, přece bude míti velmi v ážn
politické následky; na všechen způsok
může býti tento fakt považován za nepo-
chybnou výhodu Rakousko-Uherske
na balkánském poloostrově.
Rakousko
Uhersko
10
article
Rusko má na poloostrově balkánském jen
jeden cíl: zvelebovati blaho jednotlivých tam
ních států a zlepšiti osud křesťanů v Turecku
Proto můžeme chovati se k výhodě, kterou Ka-
kousko-Uhersko dosáhlo, bez závistí a be
nepřízně. Zároveň musíme se snažiti, aby
z toho nevznikla škoda ani státům balkánským.
ani křesťanům v Turecku. Proto nepřišli jsme
s protestem, nýbrž s návrhem podporovati n
balkánském poloostrově všecky železniční pro-
jekty, státům balkánským užitečné.
Na důkaz, že myšlenka, kterou se řídím
a která byla mocnostmi sympaticky přijata
v Evropě se posuzuje správně, poukazují na po-
slední parlamentní řeč italského ministra Tittona
»Stavba novopazarské dráhy nemůže býti R-
kousko-Uhersku odpírána. Odepříti musil by n
pouze monopol železniční na poloostrově bal
kánském.«
Smlouvu s Rakousko-Uherskem
pokračuje ministr, přijal jsem jako odkaz, kter
mi byl velmi cennou zárukou míru na balkán-
ském poloostrově. Uvázal jsem se v dědictví v
chvíli, kdy Rusko otřeseno válkou a těžkým
vnitřními zmatky, potřebovalo záruky naprot
jakýmkoli zahraničním zápletkám. Staraje
především o konečnou likvidaci následků ports-
mouthské smlouvy a zavedení bezpečného poli-
tického pořádku ve východní Asii, snažil jsem
se současně energicky použíti co nejlépe k
zlepšení postavení makedonských křesťanů spa-
rátu v rukou Ruska a Rakousko-Uherska. Vážně
jsem se věnoval uskutečnění zvláště důležite
justiční reformy.
K tomu cíli byl vypracován projekt, který
byl předložen velmocem. Myslilo se při tom, že
mocnostmi schválený projekt bude odevzdán
Portě a podporován jednomyslně zástupci moc
Ruska
Rusko
Turecko
Ka
kouskoUhersko
Evropa
RakouskoUhersko
Asie
RkouskýUhersko
11
article
Vidíte, že jsem co nejloválněji dbal nejen
znění, nýbrž také ducha Ruskem uzavřených
úmluv a současně použil jsem všech prostředků
abych v mezích těchto úmluv vyvinul co nej-
větší diplomatickou působnost ve prospěch ma
kedonských oprav; dosud však nebylo to koru
nováno konečným úspěchem. Jsz si plně vědom
svých závazků, hledám i nadále prostředky
abych ochránil před nebezpečenstvím tak nutn
nám zahraničný mír a dosáhl žádoucích vý
sledků.
Ministr rozpráví o železničním pro-
jektu balkánském, s kterým se rak.-
uherský ministr zahraničních věcí bar. Aehren-
thal vytasil v delegaeích a který v posledn
době tolik vzrušil ruskou společnost. Cituje vý-
vody ruských a zahraničních novin o tomto pro-
jektu, jimiž se žádá, by Rusko rázně vzepřelo
se rakousko-uherskému projektu, porušujícímu
smlouvy z let 1897 a 1903 a na balkánském
poloostrově jednalo samostatně a neodvisle.
Pro Rusko je tím přirozenější podporovati
při tom balkánské státy, poněvadž Rusko samo
nežádá na poloostrové balkánském žádných
výhod. Ale ruský návrh neobsahoval žádného
praktického prostředku pro pacifikaci Makedonie.
Zmíněná řeč ministra Tittona obsahuje pozoru-
hodnou myšlenku, že by se moenosti mohly do-
hodnouti v tom směru, že by považovaly stavbu
železnice v Makedonii za podstatného činitel
projektovaných oprav.
Ruska
Titton
Rusko
Aehren
Makedonie
12
article
Konečně muším se zvláštním povděkem při
pomenouti, že i Rakousko-Uhersko prohlásilo.
že souhlasí v zásadě s naším návrhem a tudí
případ pozbyl definitivně vší příkrosti.
Železniční otázka je však vedlejším živlem
v makedonském problému. Hlavním úkolem zu-
stává provésti heodkladné opravy. Nás
tísní myšlenka, že se pro makedonské křesťany
nedosáhlo ničeho positivního, ničeho definitiv-
ního. Proto soustředil jsem všechny své snahy
k tomu, abych nalezl nejlepší a nejbezpečnějš
prostředek ku provedení oprav. Justiční oprava.
vypracovaná společně s Rakousko- Uherskem, na-
razila na neočekávané obtíže. Aby situace ne-
byla přiostřena, považovali jsme za záhodno.
netrvati na tom, aby projekty byly Portě podány
Tak se stalo, že se makedonské reformy za-
stavily na poloviční cesté.
Poněvadž s naslavší teplou roční dobou může
se boj o Makedonii ještě přiostřiti, přišla anglick
vláda se samiostatným projektem. Veřejné mánění
Ruska přijalo anglický návrh velmi sympaticky. N
prvý pohled zasluhuji skutečně výtky, že jsem se ne-
přidal ihned se vší rozhodnosti k návrhům a že jsem
podal protiprojekt, v čemž snad mnozí z váz spatřo-
vali nesmělé, nedostatečné, polovičaté opatření. T
jest mi podnětem, abych své jednání co možná p
drobně objasnil.
V jedné ze svých posledních řečí prohlásil an
slický ministr zahraničních věcí, že Anglie, pod
vajíc ten neb onen návrh na řešení makedonsk
ností.
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Makedonie
Rusko
Anglie
13
article
otázky, nesmí v žádněm případě jednati odděleně
od ostatních mocí, anebo neodvisle, anebo v odporu
s evropským koncertem. V tom by bylo nebezpeč
pro obecný mír a co je nebezpečím pro Anglii, jest
dvojnásobným nebezpečím pro Rusko. Každý roz
umě smýšlející Rus bude přesvědčen, že Rusko pře
to, že provedení makedonských oprav je nutno, ne
může se vydati pro tento účel v nebezpečí válečných
zápletek. Vyskytneli se nějaký projekt, musíme uvá-
žiti, má-li nadějí, že bude v celém svém rozsahu vše-
mi mocnostmi přijat, poněvadž na tomí závisí jehe
přijetí Tureckem. Ale projekt sira Edvardh Greye ob
sahuje věci, které — jak je mí určitě známo — n
mají naděje ani na jednomyslný souhlas mocností
ani na dobrovolné přijetí sultánem. Prostudovav po
drobně předmět, rozhodl jsem se poduti známé mo-
difikace anglických návrhů. Musili jsme se bedlivě
při tem vyvarovati všeho, v čem by sultán moh
spatřovati porušení svých výsostných práv. Již s0
let žijeme v míru a přátelství s Tureckem, s nímž
hraničíne podél dlouhé hraníce kavkazské. Musím
si konečně Hci: Mnohá opatření, jako jmenování ge
nerálního guverněra, jsou v očích sultánových toté
jako počátek politické odluky Makedonie od turecké
drzavy. Ministr konstatuje, že Bozorčí úloha, kten
byla uložena civilním zmocněncům Ruska a Rakou
sko-Uherska v Makedonii, neodpovídá již nynější si-
tuaci a že úspěšnějšího uskutečňování oprav lze do-
sci pouze získáním ostatních mocí pro aktivnějš
účast. Tím podává Rusko nejlepší důkaz, že naprosto
nemá soheckých záměrů.
Rus
Ruska
Anglie
Rusko
Turecko
Makedonie
Edvardh Grey
Raka skýUhersko
14
article
Také v četnické otázce postavil se minist
na čistě praktické stanovisko.
S velkým povděkem může dumě sděliti
Rakousko Uhersko, nejvíce interesované, ničeho
nenamitá proti aktivní účasti všech mocností n
reformách a schválilo v plném rozsahu opačný
projekt. I Německo vyslovilo souhlas. Se zvláštn
ochotou setkali jsme se ve Francii v plněm
souladu se srdečným poměrem mezi oběma spo-
jenci. Ve zcela kategorické formě připojíla se
Italie. Také z odpovědi Anglie, od níž bylo s
nadíti vážného odporu, dá se čekati, že mezi
petrohradským a londýnským kabinetem bude
docíleno konečné dohody. Anglie upouští o
dvou nejobtižnějších částí, totiž od jmenován
jednoho generálního guvernéra a ztenčení ture-
ckého vojska za příslušnou záruku mocností.
O ostatních částech se ještě vyjednává.
pročež se ministr o nich nebude šířiti. Řekne
se — pokračuje ministr — že se e vropský
koncert v minulých dobách stále stavě
proti cílům ruské politiky na Východě. To je
z části pravdou, bylo by však chybou domni-
vati se, že se věc ta vždy bude opakovati
Evropský koncert byl nepřátelský, ježto měl
podezření, že Rusko sleduje na balkánském
poloostrově sobecké účely a teritoriálnt výboje.
Ježto však nyní nelze pochybovati o nezištných
snahách Ruska, a je jasno, že Rusko chce
uklidnění Makedonie a zachování statu quo,
rovnováhy na balkánském poloostrově, dá se
čekati, že mocnosti, slodující týž cíl, půjdou
jednomyslně s Ruskem.
Rusko zřejmě dokazuje svou upřímnou
touhu po míru a jeho politika nepodléhá nebez-
pečným obratům. Základní rysy na s
politiky jsou nezměněny. Budeme
co nejloválněji nejen a Rakousko Uherskem, ale
se všemi týž cíl sledujícími mocnostmi postu-
povati ve jménu blaha křesťanů v Turecku, po-
kojného rozvoje balkánských států a zachování
statu quo.
Rakousko
Uhersko
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Makedonie
Rakousko Uhersko
Turecko
15
article
Ministr nemá pochybností ve příčině pod
pory Německa. Kn. Bůlow zeela upřímně pro
hlásil, že od Německa nelze očekávati nadšen
pro návrhy neuskutečnitelné nebo nebezpečné
Však ruský projekt nejeví se německé vládě
nejen neuskutečnitelný nebo nebezpečný, nýbrž
naópak jako projekt zaslubující plného souhlasu.
Proto jsem úplně přesvědčen, že návrhy setkají
se s nejloyálnější podporou Německa. Naše v-
lice přátelské vztahy k Německu nebyly ani na
okamžik přerušeny. Že se ministru podařilo
zjednati projekt uskutečnítelný, dokazují tele-
gramy, vyslovující souhlas, došlé z různých
měst Bulharska, kde se těchto dnů konaly tá
bory, tak z Küstendilu, na hranicích make-
donských.
Ministr jest přesvědčen, že makedonšt
křesťané pochopí, skýtá-li jim Rusko největš
morální podporu, že nemůže podniknouti nie.
co by vedlo k branné srážce, ježto Rusko po-
třebuje přodevším mír ke vzpružení sil, otřese-
ných za minulá léta. Pokud jde o blízký Vy
chod, musí se Rusko říditi zdravým egoismem,
který konečně jest prospěšnějším také balkán-
ským státům a balkánským národům, kteří bu-
dou spatřovati v Rusku přirozeného přítele
obhájee a potřebují mohutné, kvetoucí Rusko
Zdravý egoismus nepříčí se národní politice, je
naopak její první nezbytnou podminkou. Jsem
přesvědčen, končí ministr, že právě zdravý
egoismus v této historické chvili jest jasnou.
nespornou potřebou ruského národa. (Pochvala
na všech stranách.)
Přihlásilo se o slovo 12 řečníků.
Ruska
Německo
Bulharsko
Küstendil
Rusko
16
article
Vadce kadetů Miliukov mluvil celou hodinu
a prohlásil, že ministr poukázal na dva póly: Na
citlivou stránku ruského srdce a zdravý egoismus.
Naše balkánská politika musí se skutečně pohybo-
vati mezi těmito póly. To však nedálo se vždy. Ná
egoismus k balkánskému poloostrovu nebyl vždy pros
stranickosti. Byla chvíle, kdy Slované, námi osvobo-
zení, nás podezřívali, že chceme osvobozenou zemí
proměniti v dunajskou gubernii. Tehdy jsme neznal
zdravého egoismu a stali jsme-se z osvoboditelů
utlačovately. Anglie hrála si tehdy na ochránce
protektora Buiharska. Následující období specialní
smlouvy s Rakousko-Uherskem jest charakterisováno
egoismem, který snad byl zdravým pro balkánský
poloostrov, ne však pro naši zahraniční politiku.
V mürzstegské smlouvě byli jsme jen my nezištni
Netečnost silného bulharského živlu v Makedonii za-
bránila nám zjednati v Makedonii autonomii.
Vážné rozklady Persi
Z Petrohradu, 16. dubna. (Spb. Ag.) Mi-
nistr zahraničních věcí Izvolský, učinil pro pře-
padnutí pohraniční stráže u Beliasveru vážné
rozklady u perské vlády prostřednictvím tehe-
ranského vyslance a žádal za nejenergičtější
opatření na potlačení leupežnictví a za potre
stání vinníků. Perský ministr to také slíbil
Z Baku a j. míst na Kavkaze vysílají se posily
pohraniční stráži na perských hranicích.
Přerušené vyjednávání s Japonskem.
Z Petrohradu, 17. dubna. (K. k.) Dle »Rěči-
bylo dodatečné vyjednávání o změně rusko-ja-
ponské rybářské smlouvy, kterou si Japonsk
přálo, přerušeno definitivně na přání m.- p. Sto
lypina. Experti odjeli.
Slovan
Anglie
Rakousko
Uhersko
Makedonie
Petrohrad
Bak
Kavkaz
Japonsko
Aga
17
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Za parlamentních prázdnin.
Z Vídně, 17. dubna. Ministerský předsed
bar. Beck měl včera před svým odjezdem na
ostrovy Brionské rozmluvu s místopřudsedou
ukrajinského klubu posl. Vasilkem, jenž dnes
odjel do Nizzy. Chef kabinetu vrálí se z veliko
noční dovolené teprve ve středu. Do té dob
odpočívati bude veškerá vnitřní politika, poku
jde o vládu, a také nebude rozhodnuto o jme
nování nového místodržitele haličského. Ukra-
jinský klub jest v úplném rozkladu. Prof. Ro-
mančuk vzdal se již hodnosti předsodnictví
místopředseda posl. Vasilko hodlá následovati
jeho příkladu.
Kdo bude místodržitelem v Haliči?
Beck
Vasilko
profesor
ro
Vídeň
Nizza
Halič
18
article
* Z Vídně, 17. dubna. Všecky kandidatury
na uprázdněný stolec místodrži telský jsou po-
sunuty do pozadí a v popředi zůstala samo
jediná kandidatura posl. dra. Michala Bobrzpn-
ského. Podle našich informací byl tento posla-
nec navržen ve vší formě vládě za chef
politické správy v královatví haličském a byl
také uveden důvod, pro který si Poláci, jak
konservativci, tak lidovci přejí, by dr. Bobrzyň-
ski stal se dědicem po hr. Potockém. Dr. Bobr
zvňski je mladší, než se myslí. Jest mu teprv
59 let. Několik let již tráví na odpočinku. B
dřive profesorem na universitě v Krakově
potom stal se předsedou zemské školní rady
pro království haličské, ve kteréžto funkci dosta
také hodnost tajného rady. Dr. Bobrzyňski byi
nedávno opětně kandidátem pro úřad polského
ministra krajana, také však svého času pro
obor mínisterstva vyučování. Nejvážnější byl
jeho kandidatura pro ministerstvo vyučován
r. 1893, kdy y parlamentě jako na burse ob
chodovalo se s portefsuilly kabinetu Windisch
graelzova. Tenkráte pracovalo se velmi usilovně
k tomu, by prof. dr. Bobrzyňski převzal miní
sterstvo vyučování. Akce ta však byla zmařen
zvláště ředitelem kanceláře poslanecké sněmovny
dvorním radou Halbanem, který byl odpůrcem
Bobrzyňského a vymohl, že místo něho jme
nován byl prof. dr. Madeyski.
Michalus Bobrzpn
Polák
doktor
Bobrzyně
Potocki
Bobrzyňski
profesor
Halban
Bobrzyňský
Madeyski
Vídeň
Krakov
poslanecký sněmovna
19
article
Uherská politika.
Z Pešti, 17. dubna. »Magvar Hirlape
ofieiální orgán vládní, zabývá se na čelném
místě zvýšením platů důstojnických takto: »Po-
chybena je taktika vídeňských novin. Uhersko
nemůže býti donuceno žádnou sentimentalitou,
ještě méně pak osočováním a nejměně pak
brozbami, aby poměry posuzovalo tak, jako je
posuzuje hr. Latour a ostatní rytíři. V Před
litavsku jest vojsko projevem státní myšlenky,
v Uhrách musí naopak státní myšlenka uherská
a národní pokrok dojíti projevu ve vojsku. Není
pravda, že my v Uhrách nemilujeme vojsko
Jsme právě tak národem vojenským jako jimi
jsou v Předlitavsku. Bitvy byly vyhrány na
společném bojišti také uherskou krví. V čele
prohraných bitev stáli Rakušané s historickým
jmény. Než nečiňme sobě žádných velkopátečních
kázání o vojenských věcech. Nemáme žádné
příčiny posuzovati vážně hrozby korespondence
Luegrovy, jakož i ostatních listů vídeňskýeh
o krisi. Vídeňský ohňostroj má více kouře nežl
plamenů.«
Z Vídně, 17. dubna. Dr. Wekerle, předsede
uherského ministerstva, přijede sem 23. t. m
na slyšení, které bude míti u panovníka. Bude
také míti rozpravu se společným ministrem vo-
jenství Schönaichem a ministrem věcí zahra
ničních bar. Aehrenthalem. Zdá se býti pravdě-
podobným, že osud deřegaci na r. 1909 vůbee
a zvláště zlepšení platů důstojnických bude roz
hodnuto již za tohoto pobytu dra. Wekerla.
Z Pešti, 17. dubna. Poslanec Viszonta
zaznamenal v knize dotazů na říšském sněme
dotaz o posledních událostech.
Latour
Rakušan
doktor
Wekerle
Viszont
Pešť
Uhry
Předlitavsko
Vídeň
20
article
Poměry v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 17. dubna. Zemská vláde
navrhla, by prof. Manojlovič dán byl de
pense, protože jako poslanec srbské strany pode-
psal veřejný list proti bánovi.
Ze Záhřeba, 17. dubna. Posl. dr. M ed
kovič přijal souboj s bánem Ranchem a jme-
noval svoje svědky. Sekundanti obou soků měl
dnes odpoledne společnou poradu Rauchovým
svědky jsou plukovník šl. Korda a šl. Jelačič
Medakovičovými posl. Lorkovič a major Úzelac.
Dovolená arcivévody Josefa Ferdinanda.
Ze Styrského Hradce, 17. dubna. Dl
zprávy zdejší »Tagsp.«, listu toho došlé o
osobnosti, jež má dobré styky a arcivěvodou
Josefem Ferdinandem, vyžádal si arcivévoda půl
roční dovolenou zvláště proto, aby uspořáda
hospodářské poměry rodinných statků v Italii.
Na statcích těch se špatně hospodařilo pro
rodinu velkovévodů toskánských, takže jí majetel
ten skoro nic nevynášel. Velkovévoda Ferdinand
IV. toskánský považoval se za italského emi-
granta, který tudíž nemůže vkročiti na půdu
italskou, nemohl tedy nikdy osobně kontrolovat
správu svých statků, jichž cena odhadnuta byl
na 20 mil. lir v době, kdy italská vláda chtěl
je převziti. Arcivévoda Josef Ferdinand, nyn
hlava rodu, vzdal se hodnosti velkovévodsk
(dříve pravilo se a »Nár. Listy« také zazname-
naly, že cisař František Josef již nikomu z rodu
toskánského titul velkověvodský nepřizná —
pozn. red.) a pojede na delší dobu do Italie
by osobně zreorganisoval správu tamaích ro-
dinných statků.
profesor
Manojlovič
Posl
doktor
Rauchův
Korda
Jelačič
Úzelac
Josef Ferdinand
Ferdinand
František Josef
Chorvatsko
Záhřeb
Styrský Hradec
21
article
Sympatie pro čin Sičynského.
Ze Lvova, 17. dubna. Dle zprávy »Slow
polsk.« docházejí na adresu Miroslava Sičyn-
ského do budovy, kde je držán ve vazbě, denn
denně četné projevy blahopřejné k činu, který
provedl. Vyšetřující soudce ovšem všechny listy
takové zadržuje z moci úřadní.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 17. dubna. Letos bylo v ně-
kterých krajích srbských spácháno velice mnoho
vražd úkladných, aniž se podařilo vypátrati pa
chatele. Také o příčinách vražd těch nepraví
se nic určitého. Dle »Slampy« bylo od počátku
dubna jedině v okrese radnickém spácháno
dvacet vražd.
polsk
Sičyn
Lvov
Srbsko
Bělehrad
22
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Císařův list vdově hr. Potockéhe.
Z Křešovic, 17. dubna. (K. k.) Císař zasla
vdově hr. Potockého tento vlastnoruční list
Velectěná hraběnko ! Nemohu opomenouti prvého
dne, kdy bylo Vašemu manželi uchystáno lůžko
k věčnému odpočinku, abych Vám opět ne-
projevil, jak vřelou mám účast s Vaším krutým
osudem, cítě s Vámi, jak velkou ztrátu utrpěla
jste Vy i já. Skoro neznám jiné útěchy pro Vá
velký bol, leč obecný smutek pro tohoto ušlechti-
lého syna, Mému srdci tak blizko stojíeího pol-
ského národa a jistotu, že jeho jméno bude ve
vzpominkách nadále žíti pro nezištnou oddanost
veřejnému blahu. Zvěčnělému, který zločinnou
rukou zasažen ještě v okamžiku, kdy patřil
smrti v tvář, mne ujisťoval svou věrností, za-
chovám vždy nejvděčnější vzpominku.
Z ministerské rady francouzské.
Z Paříže, 17. dubna. (K. k.) Dnes konala
se v Elysejském paláci ministerská rada,
která se zabývala situací v Marokku. Ministr
práce Viviani oznámil, že podnikatelé, kteří
převzali provedení státních přístavní ch
prací v Marokku, byli vesměs soudně vy-
zváni, aby dostáli svým závazkům.
Dále oznámeno, že stávkářů v pařiž-
ské živnosti stavitelské ubylo.
M.-p. Clémenceau a ministří Pichon
Picquart měli odpoledne delší rozmluvy s gene-
rálem Lyauteyem. V telegramu majora Pierrona
se praví, že v boji u Talzazy padlo pouze
19 mužů a 40 raněných vrátilo se ihned mezi
bojovníky. Ztráty Harkasů jsou prý značné.
Křešovic
Potocki
Viviani
Clémenceau
Pichon
Picquart
Pierron
Paříž
Maroko
Elysejský palác
23
article
Marocké události.
Z Colombecharu, 16. dubna. (Havas) Har-
kasové táhli včera do Buni Unifu. Na pochodu
vrazili na pluk saharských střelců z ochran-
ného předvoje oddělení majora Plerrona. Došl
ku prudké střelbě, za níž byli usmrcení
čtyři střelci a 13 poraněno. Střelci ustoupili,
vzavše sebou mrtvé i raněné. Mezi mrivými je
prý také důstojník. Generál Vigy nařídil čtyřem
kolonám, aby daly se na pochod a odrazily
Harkasy.
Z Paříže, 17. dubna. (Havas) V bojiu
Talzazy měl sbor majora Pierron
28 mrtvých, mezi nimi důstojní ka.
a asi 100 zraněných, mezi nimi deset
důstojníků
Z Colombecharu, 17. dubna. (K. k.) Boj
u Talzazy byl velmi prudký. Francouzské
vojsko rozrazílo šiky Harkasů, pronásledovalo je
rázně přes 10 km a způsobilo jim při tom
značné ztráty. Berbeři zanechali mnoho mrtvých,
raněných a zajatých
Z Paříže, 17. dubna. (K k.) Podle telegra-
fické zprávy majora Pierrona sestávala vojenská
moc Harkasů z víco než 2000 pěšáků a 300
jezdců.
Havas
Haro
Vigo
Talzaz
Pierron
Colombechar
Berber
Harkas
Buni
Paříž
major Plerrona
km
24
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Středosvropský hospodářský spolak a Ilalie.
Z Vídně, 17. dubna. (»N. F. P.«) Bývalý
italský ministr financí Luzzati přijal prof. Feil-
bogena z Vídně, který mu vyložil, že by v Italii
mohla býti založena sekce středosvropského ho-
spodářského spolku. Feilbogen pozval též Luz-
zattiho do Vídně, aby tam seznal zařízení
středoevropského hospodářského spolku. Luzzatti
slíbil, že přijede do Vídně, bude-li míti čas,
aby vyslovenému přání vyhověl.
Luzzati
profesor
Feil
Vídeň
25
article
Sváteční klid.
26
article
Z Vídně, 17. dubna. Dnes nebylo žádné
plodinové, ani peněžní bursy, ani žádného do-
bytčího trhu. Dnešní sváteční obchod na burs
minul úplně mdle, poněvadž nebylo žádných
podnětů.
Plavby Lloydu.
Z Terstu, 17. dubna. (K. k.) Odpluly včera
lloydové parniky: »Imperator« z Bombaye do
Adenu, »Vorwärts« z Colomba do Bombaye
»Carniola« z Alexandrie do Terstu; »Arcikníž
František Ferdinand« předevčírem z Colomba
do Rangoonu, »Thalia« dnes z Malty do Syra-
kus, »Körber« 14. z Adenu do Bombare,
»Austria« 15. z Port Saidu do Teratu a » Mlel-
pomene« přibyla včera z Rěky do Livorna.
Obchodní smlouva s Rumunskem.
Z Vídně, 17. dubna. Již delší dobu mluví
se o přípravách k vyjednávání o obchodní
smlouvu rakousko-rumunskou. Nyní se sdélo-
valo, že k vůli jednání tomu přijede v nej-
bližsí době do Vídně ministerský předseda ru-
munský Stourdza. Naproti tomu odpovídá se
z Bukurešti z tamních kruhů vládních, že ru-
munská vláda nepodniká dosud ničeho v řečené
záležitosti, zůstavujíe příslušné podněty rakou-
skému ministerstvu zahraničních záležitostl.
Lloyd
František Ferdinand
Körber
Vídeň
Terst
Aden
Vorwärts
Colombo
Bombay
Alexandrie
Rangoon
Malta
Syrus
Bombare
Port Said
Rěky
Livorno
Rumunsko
Bukurešť
Austria
Colomba
27
article
Stav pšení k polovisi dubna.
E Vídně, 17. dubna. (K. k) Po neobyčejně kráe
ném podzimu náslodovala normální a velmi mírná
zima mimo Halič, kde byly tuhé mrazy. Orná pole
byla trvale na prospěch osení zmrzlá. Osení mohlo
ponejvíce dobře přezimovati. Stav ozimů jest velmi
dobrý a oprávňuje k nejpříznivějším nadějím. Osení
ozimního žila bude asi lepší a silnější než ozimní
pšenice. Ozimní ječmen a ozimní řepka rovněž dobře
přezimovaly. Podobně i jeteliště a louky, které maj
krásnou zelenou barvu. Misty způsobili hraboší velmí
citelnou škodu. Nejvíce poškozeny byly západní Ha-
lič, východní Halič, částečně též Dolní Rakousy
Morava. Poškození však v celku neměle značnějšího
významu
Suchý březen měl krásně dny. Osení následkem
častých dešťů koncem března a počálkem dubnia de-
bře se vyvinulo. Přes to bylo by žádoueím teplejí
počasí. Osev ovsa a lelního ječmene měl dobrý prů-
běh. Sadba bramborů byla z většiny opět zahá jena
Také se sadbou cukrovky se započalo. Nebude však
asi skončena do konce dubna. Ječmen skoro b
výjimky dobře přezimoval a jest mocně vyvinutý. Jen
z některých krujin západní Haliče došly nepřízni-
vější zprávy c stavu chmele. Réva jest dobře zacho-
vána, také ovocné stromy dobře přestály zimu.
Misty
jítbrý
Ječmen
Vídeň
Halič
Dolní Rakousy Morava
východní Halič
28
article
Poděkování.
Poděkování.
Výbor Spolku ku podpoře chudých
kandidátek učitelství koná milou povinnost
když děkuje sl. Městské radě na Král. Vinohradech
a všem lidumilným činitelům, jichž vzácná příze
přispěla ke zdaru koncertu, pořádaného dne 28. březn
v Národním domě na Král. Vinohradech.
Zvláštním díkem povinní jsme P. T. laskavě
účinkujícím: sl. M. Krylově, koncertní recitatorce, pi.
E. Schleichlové za laskavý doprovod, sl. E. Vrchlické.
dramatické umělkyni, miss M. Ward-Mayeró, virtu-
osce na housle, koncertní pěvkyni sl. R. Ženíškově,
koncertnímu mistru p. prof. A. Krásovi a koncert-
nímu pěvci p. Ing. C. J. Nevolovi.
Vřele děkujeme české žurnalistice za uveřejnění
zpráv, jakož i všem, kdož o prodej vstupenek s
přičinili, kdož přeplatky a slevami finanční zdar kon-
certu zajistil.
Král
M Krylův
E Schleichlová
E Vrchlický
M Ward
Mayeró
R Ženíškův
profesor
A Krása
Inga
J Nevol
Vinohrady
národní dům na Královský