1
masthead
17. dubna 1908 Císlo 107.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
bylo vídeňským divadlem pozváno, přes veškeré
nepřálalské projevy menší části vídeňské ve-
řejnosti. Avšak nemohlo setrvati na své návštěvě.
jakmile hostitel — divadlo na Vídeňce — da
na jevo, že jest nucen respektovati tylo projevy
Nemohla býti pochopitelně také převzala žádaná
zodpovědnost. Proto z vídeňských her sešlo.
Současně však byla již zahájena jednání o usku-
tečnění pohostinských her všech slovan
ských divadel v mocnářství na jevišti Ná
rodního divadla. Za tím účelem odjel již vrch
režisér Kvapil přes Vídeň, kde vyřídí nutné zá
věrečné formality, do Krakova a bylo do
psáno ostatním divadlům. Ke konci budiž kon
statováno, že styky mezi ředitelstvy Národního
divadla i »Theater a. d. Wien« zůstaly až do
konce zcela přátelskými. — Současně s touto
zprávou z ředitelství Nár. divadla obdrželi jsme
včera obdobnou zprávu z ředitelství Městského
divadla vinohradského, ohlašující, že týmz
projektem — totiž pozvati ostatní slovan-
ské scény v Rakousku do Prahy — obírá se
také správa tohoto ústavu. Jest jenom pochopi
telno, že obě naše přední scény umělecké tako-
řka současně podjaly se téhož plánu. Svědčí to
jenom o vysoké míře slovanské ho
uvědomění a plného pochopen
pro myšlenku slovanské vzájem-
nosti, v níž Praha, právem zvaná Prahou
slovanskou, až dosud vždycky si uhájila
primát — neboť myšlenka sama po kulturním
skandálu, jehož skyrna ulpí na Vídni nesmaza-
telně, se příliš živě a skoro samozřejmě nab
zela. Ale dostane se nám dojista souhlasu ve-
škeré české veřejnosti, projevíme-l
přesvědčení, že bude v zájmu podniku samého
a jeho zaručeného zdaru, dojde li k úspěšné
dohodě o jeho realisování. Není pochyby, že
akce tato potká se v naší veřejnosti s neome-
zenými sympatiemi a vřelou i účinnou pod
porou.
Kvapil
Vídeňka
Vídeň
Krakov
Rakousko
Praha
národní divadlo
Theater a . d . Wien
národní . divadlo
ředitelství městský divadlo
5
article
Z Vídně, 16. dubna. Dramaturg a vrchn
režisér Národního divadla Jaroslav Kvapil přijei
sem dnes ráno a večer odjel do Krakova. Z
svého pobytu zdejšího vyslovil se k redaktore
»Ztu«: »Za včerejšlho představení »Maryšes
sestoupil se výbor Národního divadla ku poradě
ve kteréž usneseno vyhověti námitkám ředitel
divadla »na Vídeňce« p. Karezaka a neprovozo-
vati pohostinské hry ve Vídni. Pánové ve vý
boru prohlásili, že nesměji vydati Národní di
vadlo, ústav to zemský, na pospas ulici, ovšem
trvajíce na zásadě, že Národní divadlo má totéž
právo představiti se cizině jako divadlo kterého-
koli jiného národa kulfurního. Ředitel Karezak
byl ještě včera telegraficky zpraven o tomto
usnesení. Odhodlali jsme se tedy uspořádali
slavnostní divadelní představení v Praze počát
kem května nebo počátkem výslavy. Provedeme
Iytéž iři hry, které jsme provozovati chtěli ve
Vídni: »Maryšu«, »Tři sestry« a »Hlamletae
ve stejném obsazení a ve stejné výpravě. P -
zveme do Prahy vážné vídeňské kritiky, aby
posoudíli, zdali nemáme plné právo zúčastnit
se umělecké soutěže, která jest mezinárodní
Jaroslav
Karezak
Maryša
Vídeň
Krakov
Praha
národní divadlo
Maryše
6
article
Jedu z Vídně do Krakova. Ředitel národního
divadla polského Solski prohlásil se s námi
solidárním a nepojede také do Vídně. Zamýšlím
proto pořádati v Praze řadu slovanských před
stavení, ve kterých spoluúčinkovati budou všechna
slovanská divadla monarchie: kromě polského
divadla též lidové chorvatské divadlo záhřebské,
srbské divadlo novosadské, slovinské divadlo
lublaňské, maloruské divadlo Ivovské a slováck
divadlo ochotnické v Uherské Skalici. Podo-
týkám jenom ještě, že včerejší projev sympatií,
vyslovený českým divadelním umělcům spolkem
příslušníků rakouských divadel, učinil na nás
dojem nejpřijemnější a že jsme za něj srdeč-
nými díky povinni německým kolegům.«
— Z Rokycan. (Pův. zpr.) Nesnesitelnéa
český národ před vším vzdělaným světem hlu-
boko pokořující poměry, jež zavládly v potla-
čování jazyka českého přiměly obecní zastupi
telstvo král. svob. města Rokycan v zasedáni
dne 14. t. m. k usnesení, v němž městské radě
uložilo, by po tak dlouho, pokud vylučován bude
jazyk český jako státní jazyk v zemích koruny
s Lorisem Ipanovem, kde po vyznání Lorisově pro
puká její láska. Přímo však opakem, až komicky
působí stereotypní ten prostředek, má li illustrovat
psaní udavačského dopisu Fedořina. Jiné pocity
rozechvění a zmatku, boje mezi oprávněným hledá-
ním pravdy a pouhou mstivosti čekali byste tu od
hudebního ličení scény.
První, dosti krátký akt, mine hudebně celkem
bezvýznamně. Jedině Fedořina přísaha pomsty je tu
vrcholnějším momentem, který však představitelka
dost dramaticky nevyzvedla. Z detailů zasluhuje
upozornění výstup starého Cyrila, zachycený s veri-
stickou životní věrnosti. Druhé jednán! poskytuje
skladateli větší rozmanitosti výrazu.
Ipanov
Cyril
Vídeň
Krakov
Praha
uherský Skalica
Rokycany
národní divadlo
srbský divadlo
Ivovský
7
article
Ruch taneční, v nějt mísí se zpěvy, polonézový
rythmus, názvuky na ruské romance ve vyslancove
chvále ruských žen, kde nejen povšechný ráz národní
ale i citát ze známého Alaběvova »Slavíčka« se ozývá
pikantně rythmisovaná i velmi pitoreskně instrumen
tovaná odvěť hr. Olgy Sukarevny, tof jsou podrobnosti
jež dobře by zkypřily vnímavost, kdyby co v pravd
mohutného, cit zachvacujícího po nich následovalo
Ani ještě první výjev mezi Fedorou a Ipanovem nen
z neobratného konce chycen. Giordano dává mu ode
hrávati se při zvucích klavíru, na němž v pozadi
»nový Chopin« Lasiňski společnosti nějaké chopinov-
sky zabarvené nokturno praeluduje. Také živé za-
končení jeho hry a převzelí motivu jejího orchestrem
není nevtipné. Ale pak následují scény, kdy na jevišti
i v orchestru zeje Toricelliova prázdnota. Nešťastné
intermezzo, kde orchestr, rozstříknut na jednotlivé
skupiny šmytců, líčí živými, avšak pro uklízení ná-
bytku a šlapání slubů na jevišti sotva slyšitelnými
figuracemi odehod hostí a potom ty jednotvárné, táhlé
tóny violoncell, jež mají napjati naší pozornost na
cosi tajuplného, co přijde a přijde jen onan zmíněný
Olga Sukarevna
Ipanov
Giordano
Toricelliův
8
article
již bombast melodické fráze při psaní udavačského
listu. Ani závěrečný výjev mezi oběma milenci není
již mohutný a provroucněný dosti, aby nahradio
trvalejí, co zde skladatel propásl. V těch scénách
autor prohrává svůj úspěch. Poslední jednání nemůže
již mnoho zachräniti. Začíná zvukomalbou, která ne-
býti jen tak napověděná, stydlivě v drobtech naho-
zená, mikroskopická, ve zvětšeném měřítku prozradila
by tislce chuti, sem do tohoto Švýcarska přenésti
celého Rossiniova »Tella«, s jeho šalmajemi a ptačími
zvuky, fanfárami lesnic i šoupavými tanci. Toť onen
typ B, shora naznačený, mosaika drobných, na první
pohled dosti duchaplných a graciosních nápadů. Skla-
dateli daří se buditi náladu vzdálenými zpěvy horalů
Je tu pěkné violové sólo, při němž sladko odhodlával
se k smrti. Crlkem i v tomto dějství, Giordanovi spíše
daří se momenty tklivé, ať již radostně, jako při
laskání se a cukrovánij milenců, ať žalně při smrti
Fedořině, nežli momenty dramatického napětí, kdy
Loris vyslovuje ortel nad udavačkou, jež mizí opěl
dosti paušálně odbyty výrazovou pomůckou typu A.
Tell
Giordano
Loris
Švýcarsko
9
article
Nemůžeme-li se nově uvedeným k nám dílem
nadchnouti, jsme za známost v ním vinohradskému
divadlu přece vděčni. Poslední dobou dostává se
k nám tak málo ukázek toho, co se děje jinde, že
ena větší část obecenstva, jež nemůže na ceslách
é analosti rozšiřovali, nebo snma z not ppernl
české a zároveň jazyk převážné většiny dome
rodého obyvatelstva z úřadů státních a auto-
nomních v krajinách většinou dnes německýel
a dokud nebude jazyku českému přiznána plná
rovnoprávnost s jazykem německým ve všeeh
oblaslech zemí koruny české, která formálna
státními základními zákony jest jemu zaručena
a dokud nedotknutelná práva jazyka českéhe
svévolně šlapána budou v prach, aby bez vý-
jimky a důsledně vracela každé podán
v jazyku německém, ať jest zasílá-
no od soukromníků, ať od úřad
státních či samosprávních jako
k úřadnímu jednání nezpůsobil
podání a aby vrácení toto odůvod-
ňovala tím, že německé úřady stát
ní i samosprávné nevyřizují a vra
cejí podání česká. Městská rada král.
svob. města Rokycan, dne 15. dubna 1908. Sta
rosta obce: J. Anichober.
J Anichober
Rokycany
10
article
— Češti zociální demokratě vídeňští a spolal
„Komenský“. Z Vídně, 16. dubna. „Dělnické Listy
oznamují, že „Zemský výbor česko-slovanské soci
álně-demokratické strany dělnické v Dolních Rakou-
sích“, pojednav o událostech na poslední valné hro
madě spolku „Komenský“, jenž se stal rejdštěn
živlů národně dělnických a státoprávních, jakož i
něklerých zjevech před valnou hromadou, dospě
k závěru, že ne nedoporučuje, aby sociální demo
kralé setrvali ve výboru ústředním a výborech jed
nollivých cdborů, ježto nyní a za daných poměrů
není mozno nésti zedpovědnost za vedení spolku
Dobytí českých veřejných škol ve Vídni, jež nelze
zietežňovali s nynějším vedením spolku „Komen
ský“, zůstává ovšem, jak jest samozřejmo, i dále
česko slovanské sociální demokracii vídeňské nejdů
ležitějším požadavkem, za který jest odhodlána, jako
dosud, i v budoucnosti zápasiti.
— Úmrtí. Včera zemřel p. František Pokorný
měšťan a majitel realit v Českém Brodě, v 81. roee
věku. Pohřeb bude v neděli o 4. hod. odpol. z domu
smutku.
— Nové rozhodnuti nejvyššího soudu. Píše s
nám: V zastoupení jednoho peněžního ústavu praž-
ského zažádal JUDr. Alois Rašin u c. k. obchod-
ního soudu v Praze o povolení exekuce zabavením
služného proti panu E. D., naddozorci finanční stráže
v Joha nesgoorgenstadtě v Sasku. Exekučním soudem
byl c. k. okresní soud v Blatně, který přijal české
povolení exekuce, ale vyřidil česky podaný návrh
na přikázání služného k vybrání po německu. G. k
krajský soud v Chebu českou stížno., dra. Rašína
v meritu zamíll, na cstatek hleděl jako stížnost do-
zorči a zamítl ji rovněž. Stížno: vyřídil po ně-
mecku. C. k. netvyšší soud rozhodnutím z 10
března 1908 č. j. R. II. 201/8-1 vyhověl rekursu
Komenský
Komen
Pokorná
JUDr
Rašin
E D
Vídeň
Dolní Raka
Český Brod
Praha
Sasko
Blatno
Cheb
11
article
JUDra. A. Pašína a zrušil usnesení c. k. kraj. sou
du v Chebu, ze vyřízení rckursu má se státi v ně
mecké řeči, z těchto podslatných důvodů: „V roz
hodnuli c. k. krajského soudu v Chebu o stížnosti
sepsané v řeči české jest obsaženo usnesení
že toto vyřízení rekursní má býti se-
psáno jen v řeči německé. Tento výrok n
odpovídá zákonným ustanovením a na nich založe
ným nařízením prováděcím. Neboť článek 19. odst
2. st. zákl. zákona z 21. prosince 1867 č. 142 r.z
v scuhlasu se zásadou pro soudy vyslovenou v § 13
vš. řádu soudn. rovnoprávnost řečí v zemi obvyklých
ve škole, úřadě a veřejném životě. Toto zákonné
ustanovení má, jak říšský soud již rozhodnutím z 15
dubna 1905 č. 115 ř. z. vyslovil, pro Čechy ten vý-
znam, že každý v télo zemi obvyklý jazyk jest nejer
ve svém obvodu, nýbrž v celé zemi rovnopráv-
ný. Této normě, která úřady této zomě jednak za-
vazuje přijímati a vyřizovati podání, která v jedné
ze zemských řečí sepsána jsou bez rozdílu, zdali do-
tčený jazyk v oné části země, v níž má úřad své sl-
dlo, jest obvyklým čili nic, dostalo se pro zeměpan-
ské úřady v Čechách nařízením z 19. dubna 1880
č. 14 z. z. na něž, jak nejvyšší soud cpětovně
také tišský soud v uvedeném rozhodnutí uznal, jako
jedno z možných provedení svrchu uvedeného státní-
ho základního zákona pro Čechy hleděti dlužno, bliž-
šího ustanovení, že dle zásady jazykové rovnopráv-
nosti všecky politické, soudní a návladnické úřady v
zemi povinny jsou na ústní neb písemné podán
stran pro strany vydaná vyřízení vyholoviti v oné
řeči zemské, v níz ústní návrh byl učiněn neb podán
A Pašín
Cheb
Čechy
krajský soud v Cheb
12
article
litereturu studovati, ztrácí rozhled a informaci. Praý
úkol vinohradské opery ovšem nepreslávám ani přes
exlempore „Butlerfly“ a „Fedory“, jež se prvé v
úspěchu nevyrovná, viděli v opeře komické a lidové
či lépe národní.
Provedení díla, hudebně, výpravou i režií, po-
stavilo opět do pěkného světla výkonnost mladé scé-
ny. Značný pokrok ve zpěvu, zejména v rozvíjen
hlasu a v inlonaci, učinila sl. Duška Vronský ch
jíž připadla titulní úloha. Dramaticky s Fedoru ješte
není, také naturel její, spíše měkký a dobrácký, to-
liko nutiti se musil k démonické pomstylačnosti této
pathétické hároiny, ale v citových místech ukázala
mnoho vroucnosti. A velké pomocníky úspěchu má
ve svém mládí a půvabu. Sl. Boubelova je sviž-
nou Olgou Sukarevnou, jež ani koirmelcem pře
schody nedala se vyrušiti ze své švítořivé nálady.
Loris Ipanov p. Jelinkův jest ještě nesmělý, v po-
hybech neohratný, hlasově chvílemi zaniká, přese
vše mírnění orchestru, jímž dirigent mu vychází
v ústrety, ale je to pěvec, který dobře cítí a správně
hudebně mysli, dovede býti velmi vřelým. Zbývá
mu ještě mnoho praxí se učiti, zvláště ve hře, mnobo
síliti. Ale čas jeho přijde. Tak krásný fond musí míti
budoucnost. Pollesku při otevřeně scéně dosáhl p
Jan Ouředník. Jeho baryton zni lahodně i vy-
datně, podání je rozvážné, přednes má élan. Někle-
rým slereotypním a nedosti pružným pohybům snad-
no odvykne při inteligenci, kterou jeví jeho hraa
podporuje krásná postava. Dlouhá řada črobných
úložek, jimiž opera oplývá, minula bez nehod, což
je vždy dobré znamení pro soubor. Celek nastudoval
a řídil temperamentně i delikátně p. L. V. Čelan-
ský. Rovněž režie p. Dobrovolného zasluhuje
pochvaly. Jen kdyby menších přestávek mezi akty
se od technického personálu vinohradského docílilo.
Fedora
Dušek Vronská
Boubelův
Olga Sukarevný
Jelinkův
Ouředník
L V Čelan
Dobrovolný
13
article
Působiva je alpská dekorace, výhled na ledovce, kte-
rou navrhl maliř p. Jos. Wenig. Návštěvnictv
vinohradského dívadla věnuje za pečlivé uvedení ne-
vinky opeře zajisté svou přízeň.
+ Hudba chrámová. V hlavním chrá m
týnském provedeny budou o svátcích veliko-
nočních tyto skladby s průvodem orkestru: v so-
botu o 5. hod. vzkřišení: Regina coeli do D-dur od
Fr. Brixi, Te Deum do D-dur od Vojtěcha Givovce,
2 Respousoria do C-dur a Pange lingua od V. B
Jandy. V neděli v 9 hod. ráno Kighinia velká mše
do Ddur, Grad., Off. a Pange lingua od V. B. Jandy.
Vídi aquam, Introit, Com. chorálně. Sola zpívají: pí.
Lokajová, pí. Zdrůbecká, pp. Aupěka, a Fišer. Účin-
kuje sbor a orkestr týnský. Dirigent V. B. Janda,
ředitel kůru téhož chrámu. — Ve farním ko
stele u sv. Havla v Praze-l. provedeny budou
na Boží hod o 10. hod. dopol. následující skladby
V. Mše od V. J. Horáka, Graduale »Haec dies«
Offertorium »Torra tremuit« od J. A. Starého, Pange
lingua od Em. Starého. Vše pro smíš. sbor, orchest
a varhany. Orchestr divadla »Uranie«. Dirigent
Starý. — Ve smíchovské basilice. N
Velký pátek o 8. hod.: Tractus chorál a Bernabei,
Pašije B. Kašpar, Improperie pro osmihlasý sbor
A. Lipp, Vexilla J. Binder a Ecce quomodo Jae.
Gallus. Na Bílou sobotu: Missa Panís apgelicus od
Wenig
Regina
Brix
Givovec
V B Janda
Grada
Janda
Lokajová
Zdrůbecký
Fišer
V B
Havel
V J Horák
Starý
Kašpar
Improperie
A Lipp
Vexill
J Binder
Jae
Gallus
Francie
Cdur
Ddur
Como
Praha
Solo
Torra
orchestra divadlo
Uranie
T Deum
14
article
sepsžno (§ 1. nař. z. 19. dubina 1880 č. 14 z. z.).“ —
Dle toholo rozhodnutí pokládá nejvyšší soud prosle
německé vyřízení českého podání za
zvláštní usnesení, že má býti vyholoveno
vyřízení jen v řeči německé a není proto potřeb
aby soud odmltl zvláštním usnesením vy-
hotovení české. Tím ovšem sližnost k nejvyššímu
soudu jest ve všech případech umožněna. (Uveře
nění tchoto důležitého rozhodnuti opozdilo se u nás
z té příčiny, že nám zasláno buď náhodou aneb
z jiné příčiny později, než dvěma jiným pražskýn
listům. — Red. „N. L.-
— Pocta. Společenstvo krajčí novoměstských
v Praze pořádá na oslavu dvacetiletého jubilea svého
velezasloužilého starosty pana Josefa Jirouska
ve čtvrtek 23. t. m. v 8 hod. več. slavnostní schůz
ve velké dvoraně pražské Měšťanské besedy.
Jirousek
Praha
15
article
— Z obcí přadměstských. Ve schůzí městské
rady na Smíchově, konané dne 15. dubna t.r
za předsednictví starosty pana dra. Koldinského.
zkoumány návrhy na úpravu městských sadů na
Santošce a na zřízení nových verand, vypracované
technickou kanceláří a usneseno, by veškeré úpravy
byly s urychlením provedeny a jednotlivé práce by
zadány byly ofertním řízením místním živnostníkům-
Schváleno, aby materiál pro adresář, jež bude vydán
koncem tohoto roku, byl zpracován městským úřa-
dem. Učty za léky, poskytnuté chudým, poukázány
obnosem 746 K 90 hal. k výplatě. S návrhem spo-
lečnosti pro spalování mrtvol v Praze, aby na pořa
sjezdu měst položena byla olázka zavedení fakulta-
tivního pohřbívání ohněm, projeven souhlas. Přijata
nabídka Pražské městské pojišťovny na pojištění
proti nárokům na náhradu škody, jež by na obe
jako majitelku plovárny třetími osobami byly vzne-
seny a na pojištění plavčíků proti úrazu. Vzat n
vědomí výsledek prohlídky školních budov, která ko-
nána byla z důvodu bezpečnosti před ohněm,a
schváleno, aby v zájmu zvýšení bezpečnosti dílek
komisí navržené menší změny a úpravy ihned byly
provedeny. Na rozbourání domu č. p. 22 přijata na-
bídka pana stav. V. Binavce. Sdělení, že ředitel I.
Koldinský
V Binavec
Smíchov
Santoška
Praha
16
article
měšť. školy dívčí pan Jos. Kořenský dán byl k žá-
dosti své od konce července t. r. na trvalý odpoči-
nek, vzato na vědomí a usneseno doporučiti obee.
výboru, aby mu vzhledem k jeho vynikajícím záslu-
hám o školství příbytečné mimořádně i na čas pens
povolil. Mimo to vyřízena řada záležitostí stavebních
chudinských, místních, policejních atd. — Městské
zastupitelstvo v Košířích konalo dne 15. dubna
řádnou schůzi, v níž zvoleni byli pro nové obdoh
členy místní školní rady pp. Ferd. Kimla, náměstek
starostv. Theodor Javůrek, úřadník Hypoteční banky.
cís. rada dr. Voj. Sommer, Josef Salivar, truhlář, Jan
Dobrý, majitel domu, Josef Hora, zlatník. Žadosti
pana Josefa Javůrka za povolení kapitalisace úrazove
renty vyhověno. Usneseno, aby společně s městem
Smíchovem požádána byla správa elektrických drah
za položení dvojí koleje Plzeňskou třídou, abys
docílilo pravide nější vozby a zároveň aby domábáno
se bylo prodloužení trati od remisy elektrických dral
až na četně obydlený konec města Košíř. Současně
bude natéháno, aby po provedené stavbě kanálu
v Plzeňské třídě na Smíchově bylo konečně již
dávno úřadně schválené připojení trati košířské n
trať hlavní provedeno. Návrh pana Theod. Javůrk
za stanevení určité dovolené městským úřadníkům
zřízencům přikázán městské radě; podobně postou-
pen městské radě k projednání návrh léhož na zií-
zení sociální komise, jejíž působnost pan navrho-
vatel obšírně vyložil, Návrh na zakoupení usedlost
»Kavalírky« nemohl se projednati, ježto nebyl dosta-
tečný počet členů přitomen.
Jos
Kořenský
Kiml
Javůrek
Sommer
Salivar
Dobrá
Hora
Theod
Košíře
Smíchov
17
article
— Onemocnění hraběle na spálu a jeho uzdra-
veni. Josef hrabě Seilern, nejstarší syn hraběte Sei-
lerna, majitele panství na Moravě, onemocněl n
začátku března na spálu. Mladý hrabě, který v Praz
studoval, Lohyboval se před tim ve zdejších šlecht-
ckých kruzích, navštěvoval plesy, divadla, až tu ná-
hle objevila se u něho spála. Hrabě byl oopraven
do vinohradské okresní nemocnice, kde jej primi
p. dr. Semerád pečlivě ošetřoval a podařilo se mu
nemocného zachrániti. Predev írem byl hrabě odve
zen do Vídně k rodičům
— Hrob Václava Matěje Krameria, zasloužilého
českého buditele, spisovatele a nakladatele, jehož 100e
tou památku úmrtí důstojně oslavil Spolek českoslovan
ských knihkupeckých účetních v Praze (připadla na
neděli dne 22. března t. r.) nachází se na olšanských
hřbitovech úplně zapomenut. Jak zjistil jmenovaný
spolek u správy hřbitovů olšanských, odpočívá Kra
merius spolu se synem Václavem Radomilem v hro-
bě č. 164 v 3 odd. na 2. hřbilově. Hrob jest neupra
ven, zapadlý, takže každého vlastence naplňuje smut
kem, jak málo jest o místo posledního odpočinku
V. M. Krameria poslaráno. Bylo by záhodno, aby
hrob tento důstojně byl upraven a aby byl stejně
opatrován, jako se to děje s hroby výtečníků jiných
a doufáme, že sl. rada král. hlav, města Pruhy na-
řídi správě hřbitovů olšanských, aby hrob V. M. Kra-
meria důstojně upravila. Veřejnost bude zajímati
že nejstarší potomel, pravnuk V. M. Krameria žije
v Praze. Jest to p. Alois Kramerius, který, bohužel
žije ve velice neutěšených poměrech a ač pilně pra-
cuje (živí se výrobou umělých květin), nedovoluje
mu vysoké stáří a nemoc vydělati tolik, mnoho-i
Josef
Seilern
Dei
Hrabě
doktor
Semerád
Kramerius
Václav Radomil
V M Kramerius
Morava
Vídeň
Praha
Olšanský
18
article
Koenena, ostatní R. Foerster, B. Kašpar a chorál
Při vzkříšení Te Deum pro sbor, varhany a žesťové
nástroje od Koenena, Regina coeli Jos. Foerster
Pange lingua J. Hanisch. Na Boží Hod: Vidí aquam
Jos. Foerster, Introit Stehle, mše cyrillo-meth. pr
sbor. varhany a orkestr od V. Řihovského, Graduale
F. Z. Skuherský. Sekvence Ant. Foerster, Offertorium
B. Kašpar a Pange lingua F. Hruška. Pak Fug
C-mol od J C. F. Bacha pro varí any hraje prof. dr.
Kaván. Odpoledne ve 3 hod. Nešpory od K. Douše.
+ Kencezt viztnosa na klavír pana Jasefa Jandy
bude kenán již příští týden dne 23. dubna ve čtvrtek
o půl 8. hodině večerní v hotelu »Central« (Hybern
ská ulice). Koncertní klavír firmy Petrofovy jest ze
skladu pana Mojmíra Urbánka v Praze. Lístky dostati
lze v hudebním závodě pp. Mojmíra Urbánka, Fr. A
Urbánka, Em. Wetzlera v Praze a J. Springra na Král
Vinohradech, jakož i v den koncertu večer u pokladny.
+ Christian Sinding, který jest dirigentem po-
sledního koncertu české jednoty pro orchestrální hudbu
25. dubna v Rudolfině, říditi bude program z vlast
ních skladeb a to: Symfonii D-moll »Rondo infinito
(dle básně Holgera Drachmanna) a klavírní koncer
Des-dur, který hráti bude norský virtuos Karel Nissen,
jenž s velikým ú pěchem koncertoval v Praze s Ed.
Koenen
R Foerster
Kašpar
Regina
Jos
Foerster
J Hanisch
Introit
V Řihovský
Graduale
Skuherský
Antonín
Pange
F Hruška
profesor
doktor
Kaván
K Douš
Kencezt
Jasef Janda
Petrofův
Urbánek
em
Wetzler
Sinding
infinito
Holger Drachmann
Nissen
Praha
Francie
Springra
Rudolfina
Offertorium B
Central
Královský Vinohrady
symfonie Dmoll
19
article
Griegem dne 16. dubna 1906. Vstupenky po 6 K.
4 K a 3 K na sedadla, po 2 K a K 1.60 na místa
k slání, prodávají se v hudebních závodech pp. Fr-
A. Urbánka (Ferdinandova třída vedle Náredního
divadla), Mojm. Urbánka (Jungmannova třída čís. 12
Hlávkův palác) a v kanceláři českého filharmonického
družstva na Václavském náměstí č. 53.
+ Hlabolský dům. V úlerý večer konal stavební
výbor Hlaholského domu svou poslední schůzi, ode-
vzdal Hlaholský dům definitivně zástupcům » Hlabolue
a pak se rozešel. Významný pro pražský »Hlahole
den ten byl oslaven společnou slavnostní večeři
v hlaholské dvoraně, jíž přítomni byli členové výboru
stavebního, členové výboru »Hlaholu«, členové výboru
komitétu pro zřízení vlastních místností Hlaholských
a členové Hlaholského kroužku; přípitky, v nicbž
trefně vystižena byla situace myšlenky samostalného
domu Hlaholského, pronesli pp. architekt Schlaffer
školní rada Adámek, starosta »Hlaholu« Tadra, JUDr
Motejl, ředitel Havlik a učitel Lichtner, vyznívaly
v přání, aby »Hlaholu« i komitétu bylo nyní umožněno
celý finanční plán stavební rok jako rok provádět
a tak dluh, na domě váznoucí, postupně umenšovati
Že se i hlaholilo, netřeba ani připomínati.
Grieg
František
A Urbánek
Ferdinandův
Urbánek
Jungmannův
Schlaffer
Adámek
Hlahol
Motejl
Havlik
Lichtner
Václavský náměstí
Nárední divadlo
Mojm
Hlávkův palác
Hlabolský dům
Hlahol
Tadra
20
article
Dramatické umění
Dramatické umění
„Maryša“ ve Vídni. Z Vídně, 16. dubn
Jak se proslýchá, bude se dávati „Maryša“ bratr
Mrštíků v příšti saisoně v Raintundově divadle, kte-
ré dívadlo mají nyní v nájmu ředitelé divadle „na
Vídeňce“, kde byly zmařeny pohostjnské hry Na-
rodního divadla.
pro skrovnou výživu svou a svě slsžičkě žený nulne
potřebuje. Dobrotivým lidumilům naskytuje se př-
ležitost učiniti dobrý skulek.
— Oslavy Svatopluka Čeoba. Dne 5. t. m. pe
řádal damský odbor Ústřední Matie
školské v Dobrušce slavnostní abademii n
paměť Svatopluka Čecha v krásně vyzdobeném pavi-
lonu městských sadů. Zásluhou a neunavnou pěř
velertěné předsedkyně paní Zachově, choři stavitele
místní dráhy, vydařila se talo slavnostní pocta zvět
nělého básníka nade vše uspokojivě a vynesla fondu
Čechovu obnos přes 100 K. Akademii zahájila slečna
Moravcova proslovem, dále nově zvolený poslane
pan Holanec přednáškou o životě a působení Svato
pluka Čecha, dále účinkovali pan Karel Krauser
sl. Tichá recitací, paní Zachová a pan Nekola před-
nesem písní, sl. E. Burianová a učitel p. Novák hro
na klavír. Damská pěvecká jednota »Vlasta« a sa
lonní orchestr s panem Chmelařem pěkně doplni
program, tak že akademie tato zůstavila zajist
u každého návštěvníka milý dojem. — Vzdělá-
vací odbor tělocvičné jednoty »Sokol-
na Král. Vinohradech pořádá dne 24. t. m
o 1/28. hod. večer v Národním domě »Tryznu Svato-
pluku Čechovi«. O básníku promluví pan prof. dr.
Maryša
Mrštík
Vídeňka
Čeob
Čecho
Zachův
Čechův
Moravcův
Holanec
Krauser
Nekola
E Burianová
Novák
Vlasta
Král
profesor
Vídeň
Dobruška
Vinohrady
Raintundov divadlo
Sokol
národní dům » Tryzna Svata
21
article
Al. Pražák. Dále účinkují p. R. Budil, pl. R. Budilová
Balákova, sl. L. Laudova a pan inženýr J. Barek
U klavíru pan inženýr Fr. Procházka. Vstupné: vy
hražené sedadlo 1 K. sedadlo 80 h, k stání 30 h. —
Upomínku na Svatopluka Čecha pořádá Akad
mický odbor Občanské besedy v Břev
nově s městským zastupilelstvem a sdruženým
spolky v sále »u Trnobranských« o Božím hodě ve-
likonočním přesně o 1/23. hod. odpolední. Přednášet
bude univ. prof. dr. Máchal, recitovati pp. Čermát
Dražil a pí. St. Pavlová. Vslup je volný. Vzhleden
k tomu, že upomínka pořádána jest za součinnost
místní organisace sociálně-demokratické i dělnické
jednoty tělocvičně, účastní se příslušníci strany z
jisté v počtu největším.
R Budil
R Budilová Balákův
L Laudův
J Barek
Procházka
Čecho
Trnobranský
profesor
doktor
Máchal
Čermát Dražil
Stanislav
Pavlová
Francie
Břve
22
article
— Měšťanská beseda v Praze žádá své pány
členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlouho
letého člena pana Ant. Tringlera, instalatéra. Pohřek
koná se dnes v pátek o 3. hod. odpolední z domu
čís. 8 v Jilské ulici na hřbitov olšanský.
— Čeští rodičové v Oseku u Duchcova uspořá
dají v neděli dne 19. dubna o 10. hod. dopol. v
řejnou schůzi, kterou svolává Politický klub prn
Duchcov a okolí. Pořad: »Česká škola v Oseku
její nedostatky.« Hojná účasť českých rodičů z Osek
a okolí žádoucna.
— Z čimosti České besedy v Krakově. Ochotníe
zdejší Besedy sehráli dne 11. t. m. Štechovu veselohru
„Třetí zvonění“. Po dlouhém odpočinku tohobo od-
boru seznali jsme, že chová v sobě skutečně síly
umělecky nadané. Za zvuků ouvertury k „Prodaně
nevěstě“ dvorana Klubu poštovních úřadníků oživila
se českým hovorem četné distinguované společnost
krekovské. Hudbu obstarala kapela 100. pěš. pluku
Po divadle byl animovaný večírek v míslnostech be-
sedních. — Dne 24. března t. r. uctila Česká besea
v Krakově důstojně památku našeho velikána Svalo
pluka Čecha. Hluboce procitěný proslov dra. Přerov-
ského a řeč o významu a působení Svatopluka Čecha
proslovená dp. Hrobařem, zanechaly hluboký dojem
v posluchačstvu. Z dalšího programu večera dlužno
uvésti recitace Čechových básní pí. Havlíkoveu.
několik moravských národních písní a konečně kon-
certní čísla p. inženýra Volléra na pianě. Výbon
České besedy zva v kruhy svoje veškeré příznivce.
jakož i krajany, kteří do Krakova zavitají.
Antonín
Štechův
Čecho
Hrobař
Čechův
Havlíkoveu
Praha
Olšanský
Osek
Duchcov
Krakov
Přerov
Český škola v Osek
Český beseda
23
article
— Sludeniský věstník. Pání Wanderer a La
dánek, oblíbení pražští humoristě, budou s ne
všední ochotou říditi kabaret při VI. Majales dn
3. května na Žofině. Začálek pestrého programu
přesně o 8. hodině vačerní. Vstupenky budou dány
do předprodeje již příšti týden, rovněž tak vstupenky
na slavnost samu. Vstupenky na věneček možno již
leď zakoupiti denně od 3—6 hod. odpoledne v míst
nosti Akademického odboru Národní jednoty severo
české (Spálená ulice 26), kde se přijímají reklamac
Na věneček zve se pouze poštou a k pozvánces
přikládá pro pohodli pp. návštěvníků složní list po
šlovní spořitelny, jímž lze vstupenku objednati.
Svaz česko-slovanského studentstva
Komise pro pořádání sjezdu slovanského studenistv
koná důležitou schůzi v sobotu 18. t. m. o 4. hod
ve Svazu.
Pání Wanderer
Le dánek
24
article
— Úřadování o velikonocích. Předdslavenslva spo
lečenstev řezníků pražských na základě společného
usnesení oznamují, že v neděli velikonoční 19. dubna
1908 budou krámy řeznické zavřeny. Obecenstvos
žádá, aby své potřeby obstaralo do soboty večer. —
U městského úřadu na Král. Vinohr-
dech úřaduje se dnes v pátek a zejíra v sobotu
pouze do 12 hod. pol. — Z městského úřad
v Karlíně. Na Velký pátek a Bílou sobotu úřa
dovnti se bude pouze do 12 hod. pol. V měst. d
chodě vydávati a přijímati se budou peníze do 1/4 12.
hod. pol. — Představenstvo společenstva pekar
v Praze a obcích pol. obvodu upozorňuje, že dle na-
řízení místodržitelského v neděli velikonoční jes
výroba při živnosti pekařské dovolena do 8. hodiny
ranní a prodej pak do 12. hod. polední. Výroba za-
počíti má o 12. hod. noční. — Z městské h
úřadu ve Vršovicích. Za příčinou čištění úřad
ních místností úřaduje se v pátek dne 17. t. m pouze
do 12 hod. pol., v sobotu dne 18. t. m. se neúřaduje
— Ustavující schůze pražského odboru Jednoty
úřadníků záložen v zemích koruny české konala s
v neděli dne 12. t. m. za čelného účastenství členstv
v místnostech Choděrova restaurantu. Schůzi zahá-
jil předseda ústředního výboru p. Antonín Čížek
poukázal k důležitosti dne, kdy uskutečněno slou-
čení Spolku záloženských a zaslavárenských úřad-
níků v Jednotu. Kolega A. V. Pragr nastínil stručni
vývoj organisace záloženského úřadnictva, zdůrazni
důležitost pražského odboru a dotkl se působen
Sdružení českoslovanského úřadniciva poněžních
ústavů, jež novystupuje právě vždy přátelsky vůci
Jednotě, kdežlo talo nevystoupila dosud mimo meze
vlasiní obrany. Kolega Hepner referoval na to o prů-
běhu rozpuštěné schůze, jež v týž dne pod jměnem
Král
Choděrův
Čížek
A V Pragr
Hepner
Karlín
Praha
Vršovice
25
article
„Sensační odhalení zlořádů v zaslavárnách“ v „Mer-
kuru“ se konala a kde nedůstojným způsobem napadl
učilel V Tomek nejen správy zastaváren, ale i úřad-
nictvo: přítomné členstvo s rozhožčením odsoudile
úloky a přikázáno výboru pražského odboru zahá jit
kroky k obhájení kolegů zaslavárenských. Při před-
sevzatých volbách zvolení předsedou p. Aug. Jaku-
bička, místopředsedou p. Karel Emler, I. jednatelen
p. Jan Ruml, II. jednalelem p. Jan Papík, zapisovate-
lem p. Karel Hladík, pokladníkem p. Bernard Taške
účelním p. Josef Štroff; členy výboru pp. Frant
Kyšperka, Václav Mudra, Eduard Válek; revisory
účtů pp. Rudolf Dvořák a Václav Urbánek
— Ve prospěch prvního českého pymnasla v
Vidni uspořádají u přiležitosti pouti emauzské denní
hosté od Helmů v mistnostech restaurace »u Helmů-
v Praze II. ve Vodičkově ulici koncert. Vzhledem ku
prospěchu télo dobrě kulturní věci upozorňují se ná
vštěvníci pouti, aby neopomenuli koncert navštíviti
O zábavu bude postaráno.
Dary. Vdově HIavlové, trpíci pod b
stialitou německou, zaslány byly do kancelá
ře Národní jednoty severočeské tyto obnosy:
Kolda 2 K, inž. M. Žanta 2 K, inž. J. Hlaváček v Lito
myšli 2 K, dr. Fr. Vaina v Nové Pace 20 K, Mg. Ph
Bochýnek v Lieblingu v Uhrách 2 K. učitelský sbo
v Cehnicích 3 K 40 h, B. S. 2 K, K. S. S. 3 K. dr
Rychlik v Praze 10 K, Karel Aupěka, c. k. poštoví
kontrolor, 5 K, Nejmenovaný 2 K, B. Bobek 1K
Neznámý 2 K, J. Pokorný, pozlacovač 2 K, A. Dědek
z Král. Vinohradů 1 K. Další příspěvky přijímá kan-
celář Národní jednoty soveročeské v Praze II., Spá-
lená ul. 26. — Z Nemyčevsi. Po přednášcep
dr. Žitného z Prahy vybráno bylo na popud p. posl
Vaňka mezi členy Čtenářsko-hospodářské besedy z
korun ve prospěch Národní jednoty severočeské.
Tomek
Aug
Emler
Ruml
Papík
Hladík
Taške
Štroff
Mudra
Válek
Dvořák
Urbánek
Kolda
Ing
M Žant
J Hlaváček
S K
K S S K Rychlik
Aupěk
B Bobek
J Pokorná
Dědek
Král
Žitný
Vaněk
Helm
Praha II
Vodičkův ulice
Nová Paka 20 K
Cehnice
Praha 10 K
Spat
Nemyčeves
Praha
Františkův Kyšperk
26
article
— Nadace. Z ročních úroků nadání Kurtovaa
loterního pro nevěsty rozdělí se požitky nadační
272 K na rok 1908 čtyřem chudým, zachovalým dce-
rám pražským neb i jiných příslušníků na výbavu
svatební a síce po 68 K. Žádosti nejdéle do 31. kvělna
1908 v podacím protokole humanitního referátu magi-
strátu král. hlav. města Prahy (Rytířská ulice čis
404——I., »Stará rychta« I. patro, dvéře č. 5. — Dn
30. července 1908 poděleno bude z úroků nadání pro
zedníky a tesaře k další práci neschopné, za
loženého p. Janem Novotným, architektem v Praze.
v roce 1875 zemřelém, pět chudých hodných, př
stavbě v neštěstí upadlých a ku práci neschopnýci
zedníků, tesařů neb nádenníků podporami po 63
64 h. Žádosti do 31. května 1908 v podacím protokola
refetátn humanitniho, »Stará rychta« — Z úroků na-
dání pro slažebné, založeného architeklem Janem
Novoloým, jenž dne 15. kvělna 1875 v Praze ze-
mřsl, podéli sbor obecních starších král, hlav. města
Prahy dne 30. června 1908 pět služebných, ku práci
již na dále nezpůsobilých osob částkami po 64 K.
Novotná
Jan Novoloý
Praha
27
article
Nárok na toto nadání mají hodní, v neštěstí upadlí,
k práci neschopní neb zmrzačení služebníci obého
pohlaví, jichž poctivost, věrnost, píle a mravnost zji-
štěny jsou a kteří nejméně deset let v jedné službě
byli. Z účastenství vyloučeni jsou lokajové, koči, do-
movníci a panské atd., kteří u panstva neb bohatých
lidí sloužili. Žádosti do 31. května 1908 včetně v po-
dacím protokole referátu humanitního ve »Staré
rychtás
— Vůně středověku. Před časem bylo učiněno
trestnímu soudu oznámení zvláštního druhu. Ano-
nym sděloval totiž, že se do Čech dopravuje pod-
loudným způsobem velké množství elektro-homeopa-
tických prostředků, které sem dává dopravovati Theo-
dor Kraus, vydavatel časopisu pro elektrotherapii
v Řezně. Hlavní sklad těchto zázračných léků pry
jest na Kampě, odkud se rozesílají do rozných filiálek
nebo přímo odběratelům, kleří za léky musí plati
velké obnosy. Dále sděloval anonym, že hlavním
šiřitolem a doporučovatelem těchlo „zázrčných pro-
středků“ jest Olakar Griese v Žižkově, vydavatel
časopisu „Isis a Paracelsla“, který lidem také hádá
z hvězd a staví horoskopy. Jeden horoskop stojíu
něho 30 K a slihuje, že za 100 K vyučí každého
písemně v tomto umění. Dle udání dalo se již mnoho
lidi vyučit, ale každý prý mlčí, poněvadž se stydí.
Theo
Kraus
Isis
Paracelslo
Čechy
Řezno
Kampa
Žižkov
Olakar Griese
28
article
Na dotvrzení správnosti svého tvrzení přiložil anc-
nym prospekt časopisu „Isis a Paracelsia“, sborníku
pro synthelické sludum filosofických systémů, ná-
boženství, okultismu a pro vyrábění hermelického lé-
čení. Jeho vydavatel Ot. Griese skutečně se tam n-
bízi k seslavení horoskopu, při čemž nežádá víc, nežli
udání hodiny a minuty narození. Za příčinou astro-
logické korekce se však doporučuje sděliti také v áz
né nchody životní jako jsou: svatba, počet dětí,
datum úmrtí rodičů. Jako honorář za horoskop žáda
p. Griese 30 K a. za písemné vyučení horoskopii
100 K. Mimo to doporučuje dále ve své „Isis“ k nor-
málnímu mlazení těla „Theorii výživných solí Julia
Hensela“ a pro zdravou kůži „šítové neho buničité
kazajky“. V arsenále jeho výtečných léků nalézá se
také ovšem „Elektrophor“, prostředek přimo zázrač-
ný, který léčí všecko: hysterii, záduchu, špotnou
náladu, malarii, bledničku i hučení v uších. Co kdo
chce! Ale tohle přece není ještě to pravé panaceumí
Isis
Paracelsius
Otakar
Griese
Hensel
Isis
29
article
Kdo chce být úplně zdráv, šťasten a spokojen, ten
si musí opatřiti od pana Krausu z Řezna proti zka-
ženým šťávám v těle „elektro-homeopalické“ pro-
stredky, které vynašel hrubě Cesare Mattci v Iialii,
„jenž byl ovšem nevinně velice proná sledován
utrpěl mnohé příkoři“. K poučení lidstva vydal také
p. Griese o tomto zázračném léčivu, jehož vynaleze
pokládal prý všechen italský národ za vělší zázrok
nežli s krví sv. Januaria, brožurku, kde to hezky
vypsáno, jak se těch léků užívá a kdo už se kdy
jimi úplně uzdravil. Je to tam černé na buiém,
tak to přece musí býti pravda! A jak je tahle nová
věda bohatá! Pro každou částku těla a pro každou
nemoc dostane kazdý lék ve zvláštní labvičce a můž
si dle libosti vybrat: sarofoloso, liufetico, angioitico,
canceroso, pešlorale, marina, venoreo, vermilugo,
domíin atd a6l. A poněvadž je vědecky dokázáno
že v těle lidském probíhají elektrické proudy, vynašel
také hrabě Matici různé „elekáriky“, které se také
prodávají v láhvičkách. Nejpůsobivější jsou žlutá,
modrá, červená a bílá elektřina a pomáhají od všeho
Kdesí s ní dokonce vyláčili i idíotismus, jak p. Griese
ve své brožuře uvádí, ale škoda, že nepíše u koho.
Kraus
Cesar Mattec
Griese
Januario
Řezno
Iialie
30
article
Člověk si tak bezděky myslí, že snad s tou „elek-
trikou“ mazali samého slavného vynálezce . .. Na
toto oznámení vypálrala policie, že sklad zázračných
prostředků proti všem nemocem jest u vdovy Krau-
sově na Kampě a zabavila u ní 5 beden láhviček
různých lektvarů a „eleklrik“, které dány do uscho-
vání k soudu. S účostněnými osobami bylo pak za-
vedeno trestní řízení, které skončilo tim, že spisy
byly postoupeny přestupkovému soudu, kde se bude
vdova Krausová a spol. zodpovídati z prodeje ne-
dovolených léčiv,
— Dva plavci vorů utonuli na Štěpánském jez
v Praze. Nevýslovně tesklivé podívání naskytlo se
včera o 3411. hod. dopolední čelnému obecenstvu,
které se uříralo po mostě Františka Josefa a po Běl-
ského třídě od mostu směrem k Vltavské ulici
Bubnech. Před zrakoma přečetných diváků byly zma
řeny životy dvou plavců voru, kdežto třelímu plavci
po nadlidském namahání podařilo se na rozvodněné
Krausová
František Josef
Běla
Kampa
Praha
Bubno
31
article
Vltavě vyplouti do bezpečí. Neštěstí stalo se u vráte
tak zv. Štěpánského jezu, ženoucího vodu na Hl-
movské mlýny. Toto místo jest pro plavbu vorů nej-
nebezpečnější a zejména při zvýšené hladině vodní
musí být na každém voru více plavců, aby zhroucenl
a roztržení voru zabránili. Vzdor tomu dělo se velmí
zhusta, že vory po proplutí jezem novomlý nským
(pod mostem Františka Josefa) zhroutí se a při dosti-
žení vrátek jezu Helmovských mlýnů roztrhají se
spojky jednotlivých pramenů. V takovém případě
plavci buď seskočí s voru do řeky a plovou do bez-
pečí, anebo setrvají na zbylých pramenech, odkudž
pozdéji na loďkách jsou vyzvobozeni. K poskytnutí
záchrany jest stále umístěna lodice pod Štěpánským
jezem — ale toto opatření včera úplně selhalo, ne-
boť nešťastní dva plavci byli vzpřičícími se kládam
usmiceni dříve, než přes jez propluli. Opravdu zvlášt-
ní výstražná nehoda stala se vrátnému Josefu Ka-
lendovi — klerý včera ve svém povolání zahynul —
v úterý dopoledne. Kalenda řídil vor, který se u osud-
ného tohoto jezu zhroutil a roztrhal. Část voru ještě
František Josef
Josef Ka
Kalenda
Vltava
Helmovský mlýn
32
article
dnes nalézá se u novomlýnských mlýnů. Vrátný Ka-
londa i s ostatními dvěma plavci vstoupil do loďky
a vrátili se na Vyšehrad, aby se připravili k nové
plavbě na jiném voru. Včera se Kalendovi nehoda
opakovala — tentokrá te ji však zaplatil svým živo-
tem! Pro plavbu vorů hladina Vltavy byla velmi pří-
znivá, nebot hladina stoupla o 58 cm nad normál,
takže vory pluly se zvětšenou rychlostí. Včera dopo-
lodne zabájil vrátný Josef Kalend a, 57 roků starý
a na Vyšehradě bydlíci, plavbu voru z Vyšehradu
do Libně S ním na voru, náležejícím firmě Emi
Möller v čís. 36-VI., nalézali se plavci 35letý Olto
Martinek a Karel Hrůza. Vor byl 133 metry
dlcuhý, kteréž okolnosti přičítá se neštěstí, nebot
největší délka voru má být 60 metrů. Znalci tvrdí
však, že délka voru neštěstí nezpůsobila a skutečně
také zjištěno, že katastrofa stihla přední část voru.
Kalenda
Josef kalendy
Olto Martinek
Hrůza
Ka
Vyšehrad
Vltava
Libeň
e Möller
33
article
Ver, osvědčeným plavcem Kalendou řízený, proplul
šťastně vrátky obou jezů, zdržujících vodu mezi smí-
chovským a novcměstským jezem, proplul bez zá-
vady také vrátky nad Karlovým mostem a odtud
klidně plul vor pod nový most Mikulášský, dále pon
most Františka Jesefa. Zde s velkou rychlostí vjel
vrátky novomlýnského jezu do mohutných peřejl
Vrátný Kalenda s plavcem Hrůzou stáli u vesel v
přední části voru a statně veslovali, aby voru dli
správný směr. Na mostě shromáždilo se mnoho obe-
censtva, které s velkým napjetím sledovalo úsilí plav-
ců. Nesčelněkráte se jim plavba zdařila, ale tentokrát
zlý osud plavce provázel. Vor nešťastnou náhodou
minul správný směr plavby a přední jeho část pro
středkem narazila na pravý dřevěný ledolom vrátek.
Plavec Hrůza pustil veslo a utíkal po voru nazpět.
aby bidlem pomáhal voru dáti jiný směr. Vrátný ka-
lenda jako statečný kapitán stál na svém místě, ani
o krok neustoupil. Snad by se byl skokem do rozče-
řených vln zachránil, ale dříve ještě, než pustil ve-
slo, katastrofa nastala. Rozpůlená přední
část voru zvrátila se totiž na část dru-
hou a pohřbila statečného vrátného
Kalenda
Jesef
Hrůza
Vera
Karlová most