ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 776dab60-75a2-11dc-b7bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 204, place 84, org 35, work 2
1 masthead
17. dubna 1908 Císlo 107.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
bylo vídeňským divadlem pozváno, přes veškeré nepřálalské projevy menší části vídeňské ve- řejnosti. Avšak nemohlo setrvati na své návštěvě. jakmile hostitel — divadlo na Vídeňce — da na jevo, že jest nucen respektovati tylo projevy Nemohla býti pochopitelně také převzala žádaná zodpovědnost. Proto z vídeňských her sešlo. Současně však byla již zahájena jednání o usku- tečnění pohostinských her všech slovan ských divadel v mocnářství na jevišti Ná rodního divadla. Za tím účelem odjel již vrch režisér Kvapil přes Vídeň, kde vyřídí nutné zá věrečné formality, do Krakova a bylo do psáno ostatním divadlům. Ke konci budiž kon statováno, že styky mezi ředitelstvy Národního divadla i »Theater a. d. Wien« zůstaly až do konce zcela přátelskými. — Současně s touto zprávou z ředitelství Nár. divadla obdrželi jsme včera obdobnou zprávu z ředitelství Městského divadla vinohradského, ohlašující, že týmz projektem — totiž pozvati ostatní slovan- ské scény v Rakousku do Prahy — obírá se také správa tohoto ústavu. Jest jenom pochopi telno, že obě naše přední scény umělecké tako- řka současně podjaly se téhož plánu. Svědčí to jenom o vysoké míře slovanské ho uvědomění a plného pochopen pro myšlenku slovanské vzájem- nosti, v níž Praha, právem zvaná Prahou slovanskou, až dosud vždycky si uhájila primát — neboť myšlenka sama po kulturním skandálu, jehož skyrna ulpí na Vídni nesmaza- telně, se příliš živě a skoro samozřejmě nab zela. Ale dostane se nám dojista souhlasu ve- škeré české veřejnosti, projevíme-l přesvědčení, že bude v zájmu podniku samého a jeho zaručeného zdaru, dojde li k úspěšné dohodě o jeho realisování. Není pochyby, že akce tato potká se v naší veřejnosti s neome- zenými sympatiemi a vřelou i účinnou pod porou.
Kvapil Vídeňka Vídeň Krakov Rakousko Praha národní divadlo Theater a . d . Wien národní . divadlo ředitelství městský divadlo
5 article
Z Vídně, 16. dubna. Dramaturg a vrchn režisér Národního divadla Jaroslav Kvapil přijei sem dnes ráno a večer odjel do Krakova. Z svého pobytu zdejšího vyslovil se k redaktore »Ztu«: »Za včerejšlho představení »Maryšes sestoupil se výbor Národního divadla ku poradě ve kteréž usneseno vyhověti námitkám ředitel divadla »na Vídeňce« p. Karezaka a neprovozo- vati pohostinské hry ve Vídni. Pánové ve vý boru prohlásili, že nesměji vydati Národní di vadlo, ústav to zemský, na pospas ulici, ovšem trvajíce na zásadě, že Národní divadlo má totéž právo představiti se cizině jako divadlo kterého- koli jiného národa kulfurního. Ředitel Karezak byl ještě včera telegraficky zpraven o tomto usnesení. Odhodlali jsme se tedy uspořádali slavnostní divadelní představení v Praze počát kem května nebo počátkem výslavy. Provedeme Iytéž iři hry, které jsme provozovati chtěli ve Vídni: »Maryšu«, »Tři sestry« a »Hlamletae ve stejném obsazení a ve stejné výpravě. P - zveme do Prahy vážné vídeňské kritiky, aby posoudíli, zdali nemáme plné právo zúčastnit se umělecké soutěže, která jest mezinárodní
Jaroslav Karezak Maryša Vídeň Krakov Praha národní divadlo Maryše
6 article
Jedu z Vídně do Krakova. Ředitel národního divadla polského Solski prohlásil se s námi solidárním a nepojede také do Vídně. Zamýšlím proto pořádati v Praze řadu slovanských před stavení, ve kterých spoluúčinkovati budou všechna slovanská divadla monarchie: kromě polského divadla též lidové chorvatské divadlo záhřebské, srbské divadlo novosadské, slovinské divadlo lublaňské, maloruské divadlo Ivovské a slováck divadlo ochotnické v Uherské Skalici. Podo- týkám jenom ještě, že včerejší projev sympatií, vyslovený českým divadelním umělcům spolkem příslušníků rakouských divadel, učinil na nás dojem nejpřijemnější a že jsme za něj srdeč- nými díky povinni německým kolegům.« — Z Rokycan. (Pův. zpr.) Nesnesitelnéa český národ před vším vzdělaným světem hlu- boko pokořující poměry, jež zavládly v potla- čování jazyka českého přiměly obecní zastupi telstvo král. svob. města Rokycan v zasedáni dne 14. t. m. k usnesení, v němž městské radě uložilo, by po tak dlouho, pokud vylučován bude jazyk český jako státní jazyk v zemích koruny s Lorisem Ipanovem, kde po vyznání Lorisově pro puká její láska. Přímo však opakem, až komicky působí stereotypní ten prostředek, má li illustrovat psaní udavačského dopisu Fedořina. Jiné pocity rozechvění a zmatku, boje mezi oprávněným hledá- ním pravdy a pouhou mstivosti čekali byste tu od hudebního ličení scény. První, dosti krátký akt, mine hudebně celkem bezvýznamně. Jedině Fedořina přísaha pomsty je tu vrcholnějším momentem, který však představitelka dost dramaticky nevyzvedla. Z detailů zasluhuje upozornění výstup starého Cyrila, zachycený s veri- stickou životní věrnosti. Druhé jednán! poskytuje skladateli větší rozmanitosti výrazu.
Ipanov Cyril Vídeň Krakov Praha uherský Skalica Rokycany národní divadlo srbský divadlo Ivovský
7 article
Ruch taneční, v nějt mísí se zpěvy, polonézový rythmus, názvuky na ruské romance ve vyslancove chvále ruských žen, kde nejen povšechný ráz národní ale i citát ze známého Alaběvova »Slavíčka« se ozývá pikantně rythmisovaná i velmi pitoreskně instrumen tovaná odvěť hr. Olgy Sukarevny, tof jsou podrobnosti jež dobře by zkypřily vnímavost, kdyby co v pravd mohutného, cit zachvacujícího po nich následovalo Ani ještě první výjev mezi Fedorou a Ipanovem nen z neobratného konce chycen. Giordano dává mu ode hrávati se při zvucích klavíru, na němž v pozadi »nový Chopin« Lasiňski společnosti nějaké chopinov- sky zabarvené nokturno praeluduje. Také živé za- končení jeho hry a převzelí motivu jejího orchestrem není nevtipné. Ale pak následují scény, kdy na jevišti i v orchestru zeje Toricelliova prázdnota. Nešťastné intermezzo, kde orchestr, rozstříknut na jednotlivé skupiny šmytců, líčí živými, avšak pro uklízení ná- bytku a šlapání slubů na jevišti sotva slyšitelnými figuracemi odehod hostí a potom ty jednotvárné, táhlé tóny violoncell, jež mají napjati naší pozornost na cosi tajuplného, co přijde a přijde jen onan zmíněný
Olga Sukarevna Ipanov Giordano Toricelliův
8 article
již bombast melodické fráze při psaní udavačského listu. Ani závěrečný výjev mezi oběma milenci není již mohutný a provroucněný dosti, aby nahradio trvalejí, co zde skladatel propásl. V těch scénách autor prohrává svůj úspěch. Poslední jednání nemůže již mnoho zachräniti. Začíná zvukomalbou, která ne- býti jen tak napověděná, stydlivě v drobtech naho- zená, mikroskopická, ve zvětšeném měřítku prozradila by tislce chuti, sem do tohoto Švýcarska přenésti celého Rossiniova »Tella«, s jeho šalmajemi a ptačími zvuky, fanfárami lesnic i šoupavými tanci. Toť onen typ B, shora naznačený, mosaika drobných, na první pohled dosti duchaplných a graciosních nápadů. Skla- dateli daří se buditi náladu vzdálenými zpěvy horalů Je tu pěkné violové sólo, při němž sladko odhodlával se k smrti. Crlkem i v tomto dějství, Giordanovi spíše daří se momenty tklivé, ať již radostně, jako při laskání se a cukrovánij milenců, ať žalně při smrti Fedořině, nežli momenty dramatického napětí, kdy Loris vyslovuje ortel nad udavačkou, jež mizí opěl dosti paušálně odbyty výrazovou pomůckou typu A.
Tell Giordano Loris Švýcarsko
9 article
Nemůžeme-li se nově uvedeným k nám dílem nadchnouti, jsme za známost v ním vinohradskému divadlu přece vděčni. Poslední dobou dostává se k nám tak málo ukázek toho, co se děje jinde, že ena větší část obecenstva, jež nemůže na ceslách é analosti rozšiřovali, nebo snma z not ppernl české a zároveň jazyk převážné většiny dome rodého obyvatelstva z úřadů státních a auto- nomních v krajinách většinou dnes německýel a dokud nebude jazyku českému přiznána plná rovnoprávnost s jazykem německým ve všeeh oblaslech zemí koruny české, která formálna státními základními zákony jest jemu zaručena a dokud nedotknutelná práva jazyka českéhe svévolně šlapána budou v prach, aby bez vý- jimky a důsledně vracela každé podán v jazyku německém, ať jest zasílá- no od soukromníků, ať od úřad státních či samosprávních jako k úřadnímu jednání nezpůsobil podání a aby vrácení toto odůvod- ňovala tím, že německé úřady stát ní i samosprávné nevyřizují a vra cejí podání česká. Městská rada král. svob. města Rokycan, dne 15. dubna 1908. Sta rosta obce: J. Anichober.
J Anichober Rokycany
10 article
— Češti zociální demokratě vídeňští a spolal „Komenský“. Z Vídně, 16. dubna. „Dělnické Listy oznamují, že „Zemský výbor česko-slovanské soci álně-demokratické strany dělnické v Dolních Rakou- sích“, pojednav o událostech na poslední valné hro madě spolku „Komenský“, jenž se stal rejdštěn živlů národně dělnických a státoprávních, jakož i něklerých zjevech před valnou hromadou, dospě k závěru, že ne nedoporučuje, aby sociální demo kralé setrvali ve výboru ústředním a výborech jed nollivých cdborů, ježto nyní a za daných poměrů není mozno nésti zedpovědnost za vedení spolku Dobytí českých veřejných škol ve Vídni, jež nelze zietežňovali s nynějším vedením spolku „Komen ský“, zůstává ovšem, jak jest samozřejmo, i dále česko slovanské sociální demokracii vídeňské nejdů ležitějším požadavkem, za který jest odhodlána, jako dosud, i v budoucnosti zápasiti. — Úmrtí. Včera zemřel p. František Pokorný měšťan a majitel realit v Českém Brodě, v 81. roee věku. Pohřeb bude v neděli o 4. hod. odpol. z domu smutku. — Nové rozhodnuti nejvyššího soudu. Píše s nám: V zastoupení jednoho peněžního ústavu praž- ského zažádal JUDr. Alois Rašin u c. k. obchod- ního soudu v Praze o povolení exekuce zabavením služného proti panu E. D., naddozorci finanční stráže v Joha nesgoorgenstadtě v Sasku. Exekučním soudem byl c. k. okresní soud v Blatně, který přijal české povolení exekuce, ale vyřidil česky podaný návrh na přikázání služného k vybrání po německu. G. k krajský soud v Chebu českou stížno., dra. Rašína v meritu zamíll, na cstatek hleděl jako stížnost do- zorči a zamítl ji rovněž. Stížno: vyřídil po ně- mecku. C. k. netvyšší soud rozhodnutím z 10 března 1908 č. j. R. II. 201/8-1 vyhověl rekursu
Komenský Komen Pokorná JUDr Rašin E D Vídeň Dolní Raka Český Brod Praha Sasko Blatno Cheb
11 article
JUDra. A. Pašína a zrušil usnesení c. k. kraj. sou du v Chebu, ze vyřízení rckursu má se státi v ně mecké řeči, z těchto podslatných důvodů: „V roz hodnuli c. k. krajského soudu v Chebu o stížnosti sepsané v řeči české jest obsaženo usnesení že toto vyřízení rekursní má býti se- psáno jen v řeči německé. Tento výrok n odpovídá zákonným ustanovením a na nich založe ným nařízením prováděcím. Neboť článek 19. odst 2. st. zákl. zákona z 21. prosince 1867 č. 142 r.z v scuhlasu se zásadou pro soudy vyslovenou v § 13 vš. řádu soudn. rovnoprávnost řečí v zemi obvyklých ve škole, úřadě a veřejném životě. Toto zákonné ustanovení má, jak říšský soud již rozhodnutím z 15 dubna 1905 č. 115 ř. z. vyslovil, pro Čechy ten vý- znam, že každý v télo zemi obvyklý jazyk jest nejer ve svém obvodu, nýbrž v celé zemi rovnopráv- ný. Této normě, která úřady této zomě jednak za- vazuje přijímati a vyřizovati podání, která v jedné ze zemských řečí sepsána jsou bez rozdílu, zdali do- tčený jazyk v oné části země, v níž má úřad své sl- dlo, jest obvyklým čili nic, dostalo se pro zeměpan- ské úřady v Čechách nařízením z 19. dubna 1880 č. 14 z. z. na něž, jak nejvyšší soud cpětovně také tišský soud v uvedeném rozhodnutí uznal, jako jedno z možných provedení svrchu uvedeného státní- ho základního zákona pro Čechy hleděti dlužno, bliž- šího ustanovení, že dle zásady jazykové rovnopráv- nosti všecky politické, soudní a návladnické úřady v zemi povinny jsou na ústní neb písemné podán stran pro strany vydaná vyřízení vyholoviti v oné řeči zemské, v níz ústní návrh byl učiněn neb podán
A Pašín Cheb Čechy krajský soud v Cheb
12 article
litereturu studovati, ztrácí rozhled a informaci. Praý úkol vinohradské opery ovšem nepreslávám ani přes exlempore „Butlerfly“ a „Fedory“, jež se prvé v úspěchu nevyrovná, viděli v opeře komické a lidové či lépe národní. Provedení díla, hudebně, výpravou i režií, po- stavilo opět do pěkného světla výkonnost mladé scé- ny. Značný pokrok ve zpěvu, zejména v rozvíjen hlasu a v inlonaci, učinila sl. Duška Vronský ch jíž připadla titulní úloha. Dramaticky s Fedoru ješte není, také naturel její, spíše měkký a dobrácký, to- liko nutiti se musil k démonické pomstylačnosti této pathétické hároiny, ale v citových místech ukázala mnoho vroucnosti. A velké pomocníky úspěchu má ve svém mládí a půvabu. Sl. Boubelova je sviž- nou Olgou Sukarevnou, jež ani koirmelcem pře schody nedala se vyrušiti ze své švítořivé nálady. Loris Ipanov p. Jelinkův jest ještě nesmělý, v po- hybech neohratný, hlasově chvílemi zaniká, přese vše mírnění orchestru, jímž dirigent mu vychází v ústrety, ale je to pěvec, který dobře cítí a správně hudebně mysli, dovede býti velmi vřelým. Zbývá mu ještě mnoho praxí se učiti, zvláště ve hře, mnobo síliti. Ale čas jeho přijde. Tak krásný fond musí míti budoucnost. Pollesku při otevřeně scéně dosáhl p Jan Ouředník. Jeho baryton zni lahodně i vy- datně, podání je rozvážné, přednes má élan. Někle- rým slereotypním a nedosti pružným pohybům snad- no odvykne při inteligenci, kterou jeví jeho hraa podporuje krásná postava. Dlouhá řada črobných úložek, jimiž opera oplývá, minula bez nehod, což je vždy dobré znamení pro soubor. Celek nastudoval a řídil temperamentně i delikátně p. L. V. Čelan- ský. Rovněž režie p. Dobrovolného zasluhuje pochvaly. Jen kdyby menších přestávek mezi akty se od technického personálu vinohradského docílilo.
Fedora Dušek Vronská Boubelův Olga Sukarevný Jelinkův Ouředník L V Čelan Dobrovolný
13 article
Působiva je alpská dekorace, výhled na ledovce, kte- rou navrhl maliř p. Jos. Wenig. Návštěvnictv vinohradského dívadla věnuje za pečlivé uvedení ne- vinky opeře zajisté svou přízeň. + Hudba chrámová. V hlavním chrá m týnském provedeny budou o svátcích veliko- nočních tyto skladby s průvodem orkestru: v so- botu o 5. hod. vzkřišení: Regina coeli do D-dur od Fr. Brixi, Te Deum do D-dur od Vojtěcha Givovce, 2 Respousoria do C-dur a Pange lingua od V. B Jandy. V neděli v 9 hod. ráno Kighinia velká mše do Ddur, Grad., Off. a Pange lingua od V. B. Jandy. Vídi aquam, Introit, Com. chorálně. Sola zpívají: pí. Lokajová, pí. Zdrůbecká, pp. Aupěka, a Fišer. Účin- kuje sbor a orkestr týnský. Dirigent V. B. Janda, ředitel kůru téhož chrámu. — Ve farním ko stele u sv. Havla v Praze-l. provedeny budou na Boží hod o 10. hod. dopol. následující skladby V. Mše od V. J. Horáka, Graduale »Haec dies« Offertorium »Torra tremuit« od J. A. Starého, Pange lingua od Em. Starého. Vše pro smíš. sbor, orchest a varhany. Orchestr divadla »Uranie«. Dirigent Starý. — Ve smíchovské basilice. N Velký pátek o 8. hod.: Tractus chorál a Bernabei, Pašije B. Kašpar, Improperie pro osmihlasý sbor A. Lipp, Vexilla J. Binder a Ecce quomodo Jae. Gallus. Na Bílou sobotu: Missa Panís apgelicus od
Wenig Regina Brix Givovec V B Janda Grada Janda Lokajová Zdrůbecký Fišer V B Havel V J Horák Starý Kašpar Improperie A Lipp Vexill J Binder Jae Gallus Francie Cdur Ddur Como Praha Solo Torra orchestra divadlo Uranie T Deum
14 article
sepsžno (§ 1. nař. z. 19. dubina 1880 č. 14 z. z.).“ — Dle toholo rozhodnutí pokládá nejvyšší soud prosle německé vyřízení českého podání za zvláštní usnesení, že má býti vyholoveno vyřízení jen v řeči německé a není proto potřeb aby soud odmltl zvláštním usnesením vy- hotovení české. Tím ovšem sližnost k nejvyššímu soudu jest ve všech případech umožněna. (Uveře nění tchoto důležitého rozhodnuti opozdilo se u nás z té příčiny, že nám zasláno buď náhodou aneb z jiné příčiny později, než dvěma jiným pražskýn listům. — Red. „N. L.- — Pocta. Společenstvo krajčí novoměstských v Praze pořádá na oslavu dvacetiletého jubilea svého velezasloužilého starosty pana Josefa Jirouska ve čtvrtek 23. t. m. v 8 hod. več. slavnostní schůz ve velké dvoraně pražské Měšťanské besedy.
Jirousek Praha
15 article
— Z obcí přadměstských. Ve schůzí městské rady na Smíchově, konané dne 15. dubna t.r za předsednictví starosty pana dra. Koldinského. zkoumány návrhy na úpravu městských sadů na Santošce a na zřízení nových verand, vypracované technickou kanceláří a usneseno, by veškeré úpravy byly s urychlením provedeny a jednotlivé práce by zadány byly ofertním řízením místním živnostníkům- Schváleno, aby materiál pro adresář, jež bude vydán koncem tohoto roku, byl zpracován městským úřa- dem. Učty za léky, poskytnuté chudým, poukázány obnosem 746 K 90 hal. k výplatě. S návrhem spo- lečnosti pro spalování mrtvol v Praze, aby na pořa sjezdu měst položena byla olázka zavedení fakulta- tivního pohřbívání ohněm, projeven souhlas. Přijata nabídka Pražské městské pojišťovny na pojištění proti nárokům na náhradu škody, jež by na obe jako majitelku plovárny třetími osobami byly vzne- seny a na pojištění plavčíků proti úrazu. Vzat n vědomí výsledek prohlídky školních budov, která ko- nána byla z důvodu bezpečnosti před ohněm,a schváleno, aby v zájmu zvýšení bezpečnosti dílek komisí navržené menší změny a úpravy ihned byly provedeny. Na rozbourání domu č. p. 22 přijata na- bídka pana stav. V. Binavce. Sdělení, že ředitel I.
Koldinský V Binavec Smíchov Santoška Praha
16 article
měšť. školy dívčí pan Jos. Kořenský dán byl k žá- dosti své od konce července t. r. na trvalý odpoči- nek, vzato na vědomí a usneseno doporučiti obee. výboru, aby mu vzhledem k jeho vynikajícím záslu- hám o školství příbytečné mimořádně i na čas pens povolil. Mimo to vyřízena řada záležitostí stavebních chudinských, místních, policejních atd. — Městské zastupitelstvo v Košířích konalo dne 15. dubna řádnou schůzi, v níž zvoleni byli pro nové obdoh členy místní školní rady pp. Ferd. Kimla, náměstek starostv. Theodor Javůrek, úřadník Hypoteční banky. cís. rada dr. Voj. Sommer, Josef Salivar, truhlář, Jan Dobrý, majitel domu, Josef Hora, zlatník. Žadosti pana Josefa Javůrka za povolení kapitalisace úrazove renty vyhověno. Usneseno, aby společně s městem Smíchovem požádána byla správa elektrických drah za položení dvojí koleje Plzeňskou třídou, abys docílilo pravide nější vozby a zároveň aby domábáno se bylo prodloužení trati od remisy elektrických dral až na četně obydlený konec města Košíř. Současně bude natéháno, aby po provedené stavbě kanálu v Plzeňské třídě na Smíchově bylo konečně již dávno úřadně schválené připojení trati košířské n trať hlavní provedeno. Návrh pana Theod. Javůrk za stanevení určité dovolené městským úřadníkům zřízencům přikázán městské radě; podobně postou- pen městské radě k projednání návrh léhož na zií- zení sociální komise, jejíž působnost pan navrho- vatel obšírně vyložil, Návrh na zakoupení usedlost »Kavalírky« nemohl se projednati, ježto nebyl dosta- tečný počet členů přitomen.
Jos Kořenský Kiml Javůrek Sommer Salivar Dobrá Hora Theod Košíře Smíchov
17 article
— Onemocnění hraběle na spálu a jeho uzdra- veni. Josef hrabě Seilern, nejstarší syn hraběte Sei- lerna, majitele panství na Moravě, onemocněl n začátku března na spálu. Mladý hrabě, který v Praz studoval, Lohyboval se před tim ve zdejších šlecht- ckých kruzích, navštěvoval plesy, divadla, až tu ná- hle objevila se u něho spála. Hrabě byl oopraven do vinohradské okresní nemocnice, kde jej primi p. dr. Semerád pečlivě ošetřoval a podařilo se mu nemocného zachrániti. Predev írem byl hrabě odve zen do Vídně k rodičům — Hrob Václava Matěje Krameria, zasloužilého českého buditele, spisovatele a nakladatele, jehož 100e tou památku úmrtí důstojně oslavil Spolek českoslovan ských knihkupeckých účetních v Praze (připadla na neděli dne 22. března t. r.) nachází se na olšanských hřbitovech úplně zapomenut. Jak zjistil jmenovaný spolek u správy hřbitovů olšanských, odpočívá Kra merius spolu se synem Václavem Radomilem v hro- bě č. 164 v 3 odd. na 2. hřbilově. Hrob jest neupra ven, zapadlý, takže každého vlastence naplňuje smut kem, jak málo jest o místo posledního odpočinku V. M. Krameria poslaráno. Bylo by záhodno, aby hrob tento důstojně byl upraven a aby byl stejně opatrován, jako se to děje s hroby výtečníků jiných a doufáme, že sl. rada král. hlav, města Pruhy na- řídi správě hřbitovů olšanských, aby hrob V. M. Kra- meria důstojně upravila. Veřejnost bude zajímati že nejstarší potomel, pravnuk V. M. Krameria žije v Praze. Jest to p. Alois Kramerius, který, bohužel žije ve velice neutěšených poměrech a ač pilně pra- cuje (živí se výrobou umělých květin), nedovoluje mu vysoké stáří a nemoc vydělati tolik, mnoho-i
Josef Seilern Dei Hrabě doktor Semerád Kramerius Václav Radomil V M Kramerius Morava Vídeň Praha Olšanský
18 article
Koenena, ostatní R. Foerster, B. Kašpar a chorál Při vzkříšení Te Deum pro sbor, varhany a žesťové nástroje od Koenena, Regina coeli Jos. Foerster Pange lingua J. Hanisch. Na Boží Hod: Vidí aquam Jos. Foerster, Introit Stehle, mše cyrillo-meth. pr sbor. varhany a orkestr od V. Řihovského, Graduale F. Z. Skuherský. Sekvence Ant. Foerster, Offertorium B. Kašpar a Pange lingua F. Hruška. Pak Fug C-mol od J C. F. Bacha pro varí any hraje prof. dr. Kaván. Odpoledne ve 3 hod. Nešpory od K. Douše. + Kencezt viztnosa na klavír pana Jasefa Jandy bude kenán již příští týden dne 23. dubna ve čtvrtek o půl 8. hodině večerní v hotelu »Central« (Hybern ská ulice). Koncertní klavír firmy Petrofovy jest ze skladu pana Mojmíra Urbánka v Praze. Lístky dostati lze v hudebním závodě pp. Mojmíra Urbánka, Fr. A Urbánka, Em. Wetzlera v Praze a J. Springra na Král Vinohradech, jakož i v den koncertu večer u pokladny. + Christian Sinding, který jest dirigentem po- sledního koncertu české jednoty pro orchestrální hudbu 25. dubna v Rudolfině, říditi bude program z vlast ních skladeb a to: Symfonii D-moll »Rondo infinito (dle básně Holgera Drachmanna) a klavírní koncer Des-dur, který hráti bude norský virtuos Karel Nissen, jenž s velikým ú pěchem koncertoval v Praze s Ed.
Koenen R Foerster Kašpar Regina Jos Foerster J Hanisch Introit V Řihovský Graduale Skuherský Antonín Pange F Hruška profesor doktor Kaván K Douš Kencezt Jasef Janda Petrofův Urbánek em Wetzler Sinding infinito Holger Drachmann Nissen Praha Francie Springra Rudolfina Offertorium B Central Královský Vinohrady symfonie Dmoll
19 article
Griegem dne 16. dubna 1906. Vstupenky po 6 K. 4 K a 3 K na sedadla, po 2 K a K 1.60 na místa k slání, prodávají se v hudebních závodech pp. Fr- A. Urbánka (Ferdinandova třída vedle Náredního divadla), Mojm. Urbánka (Jungmannova třída čís. 12 Hlávkův palác) a v kanceláři českého filharmonického družstva na Václavském náměstí č. 53. + Hlabolský dům. V úlerý večer konal stavební výbor Hlaholského domu svou poslední schůzi, ode- vzdal Hlaholský dům definitivně zástupcům » Hlabolue a pak se rozešel. Významný pro pražský »Hlahole den ten byl oslaven společnou slavnostní večeři v hlaholské dvoraně, jíž přítomni byli členové výboru stavebního, členové výboru »Hlaholu«, členové výboru komitétu pro zřízení vlastních místností Hlaholských a členové Hlaholského kroužku; přípitky, v nicbž trefně vystižena byla situace myšlenky samostalného domu Hlaholského, pronesli pp. architekt Schlaffer školní rada Adámek, starosta »Hlaholu« Tadra, JUDr Motejl, ředitel Havlik a učitel Lichtner, vyznívaly v přání, aby »Hlaholu« i komitétu bylo nyní umožněno celý finanční plán stavební rok jako rok provádět a tak dluh, na domě váznoucí, postupně umenšovati Že se i hlaholilo, netřeba ani připomínati.
Grieg František A Urbánek Ferdinandův Urbánek Jungmannův Schlaffer Adámek Hlahol Motejl Havlik Lichtner Václavský náměstí Nárední divadlo Mojm Hlávkův palác Hlabolský dům Hlahol Tadra
20 article Dramatické umění
Dramatické umění „Maryša“ ve Vídni. Z Vídně, 16. dubn Jak se proslýchá, bude se dávati „Maryša“ bratr Mrštíků v příšti saisoně v Raintundově divadle, kte- ré dívadlo mají nyní v nájmu ředitelé divadle „na Vídeňce“, kde byly zmařeny pohostjnské hry Na- rodního divadla. pro skrovnou výživu svou a svě slsžičkě žený nulne potřebuje. Dobrotivým lidumilům naskytuje se př- ležitost učiniti dobrý skulek. — Oslavy Svatopluka Čeoba. Dne 5. t. m. pe řádal damský odbor Ústřední Matie školské v Dobrušce slavnostní abademii n paměť Svatopluka Čecha v krásně vyzdobeném pavi- lonu městských sadů. Zásluhou a neunavnou pěř velertěné předsedkyně paní Zachově, choři stavitele místní dráhy, vydařila se talo slavnostní pocta zvět nělého básníka nade vše uspokojivě a vynesla fondu Čechovu obnos přes 100 K. Akademii zahájila slečna Moravcova proslovem, dále nově zvolený poslane pan Holanec přednáškou o životě a působení Svato pluka Čecha, dále účinkovali pan Karel Krauser sl. Tichá recitací, paní Zachová a pan Nekola před- nesem písní, sl. E. Burianová a učitel p. Novák hro na klavír. Damská pěvecká jednota »Vlasta« a sa lonní orchestr s panem Chmelařem pěkně doplni program, tak že akademie tato zůstavila zajist u každého návštěvníka milý dojem. — Vzdělá- vací odbor tělocvičné jednoty »Sokol- na Král. Vinohradech pořádá dne 24. t. m o 1/28. hod. večer v Národním domě »Tryznu Svato- pluku Čechovi«. O básníku promluví pan prof. dr.
Maryša Mrštík Vídeňka Čeob Čecho Zachův Čechův Moravcův Holanec Krauser Nekola E Burianová Novák Vlasta Král profesor Vídeň Dobruška Vinohrady Raintundov divadlo Sokol národní dům » Tryzna Svata
21 article
Al. Pražák. Dále účinkují p. R. Budil, pl. R. Budilová Balákova, sl. L. Laudova a pan inženýr J. Barek U klavíru pan inženýr Fr. Procházka. Vstupné: vy hražené sedadlo 1 K. sedadlo 80 h, k stání 30 h. — Upomínku na Svatopluka Čecha pořádá Akad mický odbor Občanské besedy v Břev nově s městským zastupilelstvem a sdruženým spolky v sále »u Trnobranských« o Božím hodě ve- likonočním přesně o 1/23. hod. odpolední. Přednášet bude univ. prof. dr. Máchal, recitovati pp. Čermát Dražil a pí. St. Pavlová. Vslup je volný. Vzhleden k tomu, že upomínka pořádána jest za součinnost místní organisace sociálně-demokratické i dělnické jednoty tělocvičně, účastní se příslušníci strany z jisté v počtu největším.
R Budil R Budilová Balákův L Laudův J Barek Procházka Čecho Trnobranský profesor doktor Máchal Čermát Dražil Stanislav Pavlová Francie Břve
22 article
— Měšťanská beseda v Praze žádá své pány členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlouho letého člena pana Ant. Tringlera, instalatéra. Pohřek koná se dnes v pátek o 3. hod. odpolední z domu čís. 8 v Jilské ulici na hřbitov olšanský. — Čeští rodičové v Oseku u Duchcova uspořá dají v neděli dne 19. dubna o 10. hod. dopol. v řejnou schůzi, kterou svolává Politický klub prn Duchcov a okolí. Pořad: »Česká škola v Oseku její nedostatky.« Hojná účasť českých rodičů z Osek a okolí žádoucna. — Z čimosti České besedy v Krakově. Ochotníe zdejší Besedy sehráli dne 11. t. m. Štechovu veselohru „Třetí zvonění“. Po dlouhém odpočinku tohobo od- boru seznali jsme, že chová v sobě skutečně síly umělecky nadané. Za zvuků ouvertury k „Prodaně nevěstě“ dvorana Klubu poštovních úřadníků oživila se českým hovorem četné distinguované společnost krekovské. Hudbu obstarala kapela 100. pěš. pluku Po divadle byl animovaný večírek v míslnostech be- sedních. — Dne 24. března t. r. uctila Česká besea v Krakově důstojně památku našeho velikána Svalo pluka Čecha. Hluboce procitěný proslov dra. Přerov- ského a řeč o významu a působení Svatopluka Čecha proslovená dp. Hrobařem, zanechaly hluboký dojem v posluchačstvu. Z dalšího programu večera dlužno uvésti recitace Čechových básní pí. Havlíkoveu. několik moravských národních písní a konečně kon- certní čísla p. inženýra Volléra na pianě. Výbon České besedy zva v kruhy svoje veškeré příznivce. jakož i krajany, kteří do Krakova zavitají.
Antonín Štechův Čecho Hrobař Čechův Havlíkoveu Praha Olšanský Osek Duchcov Krakov Přerov Český škola v Osek Český beseda
23 article
— Sludeniský věstník. Pání Wanderer a La dánek, oblíbení pražští humoristě, budou s ne všední ochotou říditi kabaret při VI. Majales dn 3. května na Žofině. Začálek pestrého programu přesně o 8. hodině vačerní. Vstupenky budou dány do předprodeje již příšti týden, rovněž tak vstupenky na slavnost samu. Vstupenky na věneček možno již leď zakoupiti denně od 3—6 hod. odpoledne v míst nosti Akademického odboru Národní jednoty severo české (Spálená ulice 26), kde se přijímají reklamac Na věneček zve se pouze poštou a k pozvánces přikládá pro pohodli pp. návštěvníků složní list po šlovní spořitelny, jímž lze vstupenku objednati. Svaz česko-slovanského studentstva Komise pro pořádání sjezdu slovanského studenistv koná důležitou schůzi v sobotu 18. t. m. o 4. hod ve Svazu.
Pání Wanderer Le dánek
24 article
— Úřadování o velikonocích. Předdslavenslva spo lečenstev řezníků pražských na základě společného usnesení oznamují, že v neděli velikonoční 19. dubna 1908 budou krámy řeznické zavřeny. Obecenstvos žádá, aby své potřeby obstaralo do soboty večer. — U městského úřadu na Král. Vinohr- dech úřaduje se dnes v pátek a zejíra v sobotu pouze do 12 hod. pol. — Z městského úřad v Karlíně. Na Velký pátek a Bílou sobotu úřa dovnti se bude pouze do 12 hod. pol. V měst. d chodě vydávati a přijímati se budou peníze do 1/4 12. hod. pol. — Představenstvo společenstva pekar v Praze a obcích pol. obvodu upozorňuje, že dle na- řízení místodržitelského v neděli velikonoční jes výroba při živnosti pekařské dovolena do 8. hodiny ranní a prodej pak do 12. hod. polední. Výroba za- počíti má o 12. hod. noční. — Z městské h úřadu ve Vršovicích. Za příčinou čištění úřad ních místností úřaduje se v pátek dne 17. t. m pouze do 12 hod. pol., v sobotu dne 18. t. m. se neúřaduje — Ustavující schůze pražského odboru Jednoty úřadníků záložen v zemích koruny české konala s v neděli dne 12. t. m. za čelného účastenství členstv v místnostech Choděrova restaurantu. Schůzi zahá- jil předseda ústředního výboru p. Antonín Čížek poukázal k důležitosti dne, kdy uskutečněno slou- čení Spolku záloženských a zaslavárenských úřad- níků v Jednotu. Kolega A. V. Pragr nastínil stručni vývoj organisace záloženského úřadnictva, zdůrazni důležitost pražského odboru a dotkl se působen Sdružení českoslovanského úřadniciva poněžních ústavů, jež novystupuje právě vždy přátelsky vůci Jednotě, kdežlo talo nevystoupila dosud mimo meze vlasiní obrany. Kolega Hepner referoval na to o prů- běhu rozpuštěné schůze, jež v týž dne pod jměnem
Král Choděrův Čížek A V Pragr Hepner Karlín Praha Vršovice
25 article
„Sensační odhalení zlořádů v zaslavárnách“ v „Mer- kuru“ se konala a kde nedůstojným způsobem napadl učilel V Tomek nejen správy zastaváren, ale i úřad- nictvo: přítomné členstvo s rozhožčením odsoudile úloky a přikázáno výboru pražského odboru zahá jit kroky k obhájení kolegů zaslavárenských. Při před- sevzatých volbách zvolení předsedou p. Aug. Jaku- bička, místopředsedou p. Karel Emler, I. jednatelen p. Jan Ruml, II. jednalelem p. Jan Papík, zapisovate- lem p. Karel Hladík, pokladníkem p. Bernard Taške účelním p. Josef Štroff; členy výboru pp. Frant Kyšperka, Václav Mudra, Eduard Válek; revisory účtů pp. Rudolf Dvořák a Václav Urbánek — Ve prospěch prvního českého pymnasla v Vidni uspořádají u přiležitosti pouti emauzské denní hosté od Helmů v mistnostech restaurace »u Helmů- v Praze II. ve Vodičkově ulici koncert. Vzhledem ku prospěchu télo dobrě kulturní věci upozorňují se ná vštěvníci pouti, aby neopomenuli koncert navštíviti O zábavu bude postaráno. Dary. Vdově HIavlové, trpíci pod b stialitou německou, zaslány byly do kancelá ře Národní jednoty severočeské tyto obnosy: Kolda 2 K, inž. M. Žanta 2 K, inž. J. Hlaváček v Lito myšli 2 K, dr. Fr. Vaina v Nové Pace 20 K, Mg. Ph Bochýnek v Lieblingu v Uhrách 2 K. učitelský sbo v Cehnicích 3 K 40 h, B. S. 2 K, K. S. S. 3 K. dr Rychlik v Praze 10 K, Karel Aupěka, c. k. poštoví kontrolor, 5 K, Nejmenovaný 2 K, B. Bobek 1K Neznámý 2 K, J. Pokorný, pozlacovač 2 K, A. Dědek z Král. Vinohradů 1 K. Další příspěvky přijímá kan- celář Národní jednoty soveročeské v Praze II., Spá- lená ul. 26. — Z Nemyčevsi. Po přednášcep dr. Žitného z Prahy vybráno bylo na popud p. posl Vaňka mezi členy Čtenářsko-hospodářské besedy z korun ve prospěch Národní jednoty severočeské.
Tomek Aug Emler Ruml Papík Hladík Taške Štroff Mudra Válek Dvořák Urbánek Kolda Ing M Žant J Hlaváček S K K S S K Rychlik Aupěk B Bobek J Pokorná Dědek Král Žitný Vaněk Helm Praha II Vodičkův ulice Nová Paka 20 K Cehnice Praha 10 K Spat Nemyčeves Praha Františkův Kyšperk
26 article
— Nadace. Z ročních úroků nadání Kurtovaa loterního pro nevěsty rozdělí se požitky nadační 272 K na rok 1908 čtyřem chudým, zachovalým dce- rám pražským neb i jiných příslušníků na výbavu svatební a síce po 68 K. Žádosti nejdéle do 31. kvělna 1908 v podacím protokole humanitního referátu magi- strátu král. hlav. města Prahy (Rytířská ulice čis 404——I., »Stará rychta« I. patro, dvéře č. 5. — Dn 30. července 1908 poděleno bude z úroků nadání pro zedníky a tesaře k další práci neschopné, za loženého p. Janem Novotným, architektem v Praze. v roce 1875 zemřelém, pět chudých hodných, př stavbě v neštěstí upadlých a ku práci neschopnýci zedníků, tesařů neb nádenníků podporami po 63 64 h. Žádosti do 31. května 1908 v podacím protokola refetátn humanitniho, »Stará rychta« — Z úroků na- dání pro slažebné, založeného architeklem Janem Novoloým, jenž dne 15. kvělna 1875 v Praze ze- mřsl, podéli sbor obecních starších král, hlav. města Prahy dne 30. června 1908 pět služebných, ku práci již na dále nezpůsobilých osob částkami po 64 K.
Novotná Jan Novoloý Praha
27 article
Nárok na toto nadání mají hodní, v neštěstí upadlí, k práci neschopní neb zmrzačení služebníci obého pohlaví, jichž poctivost, věrnost, píle a mravnost zji- štěny jsou a kteří nejméně deset let v jedné službě byli. Z účastenství vyloučeni jsou lokajové, koči, do- movníci a panské atd., kteří u panstva neb bohatých lidí sloužili. Žádosti do 31. května 1908 včetně v po- dacím protokole referátu humanitního ve »Staré rychtás — Vůně středověku. Před časem bylo učiněno trestnímu soudu oznámení zvláštního druhu. Ano- nym sděloval totiž, že se do Čech dopravuje pod- loudným způsobem velké množství elektro-homeopa- tických prostředků, které sem dává dopravovati Theo- dor Kraus, vydavatel časopisu pro elektrotherapii v Řezně. Hlavní sklad těchto zázračných léků pry jest na Kampě, odkud se rozesílají do rozných filiálek nebo přímo odběratelům, kleří za léky musí plati velké obnosy. Dále sděloval anonym, že hlavním šiřitolem a doporučovatelem těchlo „zázrčných pro- středků“ jest Olakar Griese v Žižkově, vydavatel časopisu „Isis a Paracelsla“, který lidem také hádá z hvězd a staví horoskopy. Jeden horoskop stojíu něho 30 K a slihuje, že za 100 K vyučí každého písemně v tomto umění. Dle udání dalo se již mnoho lidi vyučit, ale každý prý mlčí, poněvadž se stydí.
Theo Kraus Isis Paracelslo Čechy Řezno Kampa Žižkov Olakar Griese
28 article
Na dotvrzení správnosti svého tvrzení přiložil anc- nym prospekt časopisu „Isis a Paracelsia“, sborníku pro synthelické sludum filosofických systémů, ná- boženství, okultismu a pro vyrábění hermelického lé- čení. Jeho vydavatel Ot. Griese skutečně se tam n- bízi k seslavení horoskopu, při čemž nežádá víc, nežli udání hodiny a minuty narození. Za příčinou astro- logické korekce se však doporučuje sděliti také v áz né nchody životní jako jsou: svatba, počet dětí, datum úmrtí rodičů. Jako honorář za horoskop žáda p. Griese 30 K a. za písemné vyučení horoskopii 100 K. Mimo to doporučuje dále ve své „Isis“ k nor- málnímu mlazení těla „Theorii výživných solí Julia Hensela“ a pro zdravou kůži „šítové neho buničité kazajky“. V arsenále jeho výtečných léků nalézá se také ovšem „Elektrophor“, prostředek přimo zázrač- ný, který léčí všecko: hysterii, záduchu, špotnou náladu, malarii, bledničku i hučení v uších. Co kdo chce! Ale tohle přece není ještě to pravé panaceumí
Isis Paracelsius Otakar Griese Hensel Isis
29 article
Kdo chce být úplně zdráv, šťasten a spokojen, ten si musí opatřiti od pana Krausu z Řezna proti zka- ženým šťávám v těle „elektro-homeopalické“ pro- stredky, které vynašel hrubě Cesare Mattci v Iialii, „jenž byl ovšem nevinně velice proná sledován utrpěl mnohé příkoři“. K poučení lidstva vydal také p. Griese o tomto zázračném léčivu, jehož vynaleze pokládal prý všechen italský národ za vělší zázrok nežli s krví sv. Januaria, brožurku, kde to hezky vypsáno, jak se těch léků užívá a kdo už se kdy jimi úplně uzdravil. Je to tam černé na buiém, tak to přece musí býti pravda! A jak je tahle nová věda bohatá! Pro každou částku těla a pro každou nemoc dostane kazdý lék ve zvláštní labvičce a můž si dle libosti vybrat: sarofoloso, liufetico, angioitico, canceroso, pešlorale, marina, venoreo, vermilugo, domíin atd a6l. A poněvadž je vědecky dokázáno že v těle lidském probíhají elektrické proudy, vynašel také hrabě Matici různé „elekáriky“, které se také prodávají v láhvičkách. Nejpůsobivější jsou žlutá, modrá, červená a bílá elektřina a pomáhají od všeho Kdesí s ní dokonce vyláčili i idíotismus, jak p. Griese ve své brožuře uvádí, ale škoda, že nepíše u koho.
Kraus Cesar Mattec Griese Januario Řezno Iialie
30 article
Člověk si tak bezděky myslí, že snad s tou „elek- trikou“ mazali samého slavného vynálezce . .. Na toto oznámení vypálrala policie, že sklad zázračných prostředků proti všem nemocem jest u vdovy Krau- sově na Kampě a zabavila u ní 5 beden láhviček různých lektvarů a „eleklrik“, které dány do uscho- vání k soudu. S účostněnými osobami bylo pak za- vedeno trestní řízení, které skončilo tim, že spisy byly postoupeny přestupkovému soudu, kde se bude vdova Krausová a spol. zodpovídati z prodeje ne- dovolených léčiv, — Dva plavci vorů utonuli na Štěpánském jez v Praze. Nevýslovně tesklivé podívání naskytlo se včera o 3411. hod. dopolední čelnému obecenstvu, které se uříralo po mostě Františka Josefa a po Běl- ského třídě od mostu směrem k Vltavské ulici Bubnech. Před zrakoma přečetných diváků byly zma řeny životy dvou plavců voru, kdežto třelímu plavci po nadlidském namahání podařilo se na rozvodněné
Krausová František Josef Běla Kampa Praha Bubno
31 article
Vltavě vyplouti do bezpečí. Neštěstí stalo se u vráte tak zv. Štěpánského jezu, ženoucího vodu na Hl- movské mlýny. Toto místo jest pro plavbu vorů nej- nebezpečnější a zejména při zvýšené hladině vodní musí být na každém voru více plavců, aby zhroucenl a roztržení voru zabránili. Vzdor tomu dělo se velmí zhusta, že vory po proplutí jezem novomlý nským (pod mostem Františka Josefa) zhroutí se a při dosti- žení vrátek jezu Helmovských mlýnů roztrhají se spojky jednotlivých pramenů. V takovém případě plavci buď seskočí s voru do řeky a plovou do bez- pečí, anebo setrvají na zbylých pramenech, odkudž pozdéji na loďkách jsou vyzvobozeni. K poskytnutí záchrany jest stále umístěna lodice pod Štěpánským jezem — ale toto opatření včera úplně selhalo, ne- boť nešťastní dva plavci byli vzpřičícími se kládam usmiceni dříve, než přes jez propluli. Opravdu zvlášt- ní výstražná nehoda stala se vrátnému Josefu Ka- lendovi — klerý včera ve svém povolání zahynul — v úterý dopoledne. Kalenda řídil vor, který se u osud- ného tohoto jezu zhroutil a roztrhal. Část voru ještě
František Josef Josef Ka Kalenda Vltava Helmovský mlýn
32 article
dnes nalézá se u novomlýnských mlýnů. Vrátný Ka- londa i s ostatními dvěma plavci vstoupil do loďky a vrátili se na Vyšehrad, aby se připravili k nové plavbě na jiném voru. Včera se Kalendovi nehoda opakovala — tentokrá te ji však zaplatil svým živo- tem! Pro plavbu vorů hladina Vltavy byla velmi pří- znivá, nebot hladina stoupla o 58 cm nad normál, takže vory pluly se zvětšenou rychlostí. Včera dopo- lodne zabájil vrátný Josef Kalend a, 57 roků starý a na Vyšehradě bydlíci, plavbu voru z Vyšehradu do Libně S ním na voru, náležejícím firmě Emi Möller v čís. 36-VI., nalézali se plavci 35letý Olto Martinek a Karel Hrůza. Vor byl 133 metry dlcuhý, kteréž okolnosti přičítá se neštěstí, nebot největší délka voru má být 60 metrů. Znalci tvrdí však, že délka voru neštěstí nezpůsobila a skutečně také zjištěno, že katastrofa stihla přední část voru.
Kalenda Josef kalendy Olto Martinek Hrůza Ka Vyšehrad Vltava Libeň e Möller
33 article
Ver, osvědčeným plavcem Kalendou řízený, proplul šťastně vrátky obou jezů, zdržujících vodu mezi smí- chovským a novcměstským jezem, proplul bez zá- vady také vrátky nad Karlovým mostem a odtud klidně plul vor pod nový most Mikulášský, dále pon most Františka Jesefa. Zde s velkou rychlostí vjel vrátky novomlýnského jezu do mohutných peřejl Vrátný Kalenda s plavcem Hrůzou stáli u vesel v přední části voru a statně veslovali, aby voru dli správný směr. Na mostě shromáždilo se mnoho obe- censtva, které s velkým napjetím sledovalo úsilí plav- ců. Nesčelněkráte se jim plavba zdařila, ale tentokrát zlý osud plavce provázel. Vor nešťastnou náhodou minul správný směr plavby a přední jeho část pro středkem narazila na pravý dřevěný ledolom vrátek. Plavec Hrůza pustil veslo a utíkal po voru nazpět. aby bidlem pomáhal voru dáti jiný směr. Vrátný ka- lenda jako statečný kapitán stál na svém místě, ani o krok neustoupil. Snad by se byl skokem do rozče- řených vln zachránil, ale dříve ještě, než pustil ve- slo, katastrofa nastala. Rozpůlená přední část voru zvrátila se totiž na část dru- hou a pohřbila statečného vrátného
Kalenda Jesef Hrůza Vera Karlová most