ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7768a250-75a2-11dc-a70e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 34, person 63, org 6
1 masthead
Ročník XXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 17. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 107.
4 article
Na ranní a odpol. Hist přadpldaf set v Prazo v adiulninfraal na měsír . . . . . . 2 K ne čtvrt leta . . . . B K —b s dvolí čenšikoe na měste ns čivit 1ta . . . . 7 K 50h ve Alialkách na nžle . . . . . . 2 K Bo Pošreur a mněsíe n vr . . . . 9 k o0 s drojí sksilko n. . ke
5 article A další vývoj?
A další vývoj? Velký pátek — dnešní den — hodí se velmi dobře k stručnému přehledu součas- ných, anebo okamžikových politických okol- ností, skličujících taktické postavení říšského poselstva českého. Nikoli pro symbolický ně- jaký vztah mezi pašijemi církevními a utrpe ním české věci, která má býti přece, ne- klamou-li všechny příznaky, teprve ukřižo- vána jazykovým zákonem Beckovým, k jehož co možná nejpříznivějšímu znění pro český lid povolání byli do kabinetu dva »dobří na- šinci«. Ale proto, že vývoj věcí dospěl těsně před letošními jarními svátky křesťanstva takového překypělého vyvrcholení, že umož- ňuje, ano vyzývá k jakémus určitějšímu zá- věru o politickém předvětí prvního a ktu prvního kusu Beckova vyrovnání mezi ná rodnostmi v Čechách. Dik svěžím faktům a událostem nejpo- slednějšího data stojí před očima užaslé. ano bezdeché naší veřejnosti politické skupi- nový obraz, představující »Národní klub« v tak výmluvných rysech, že všecka další práce na něm byla by jenom kaženímté jeho spanilosti. Stoupací raketa »tajného paktu mez mladočeskými vůdci a Němci«, vypuštěná z redakce ministersko-agrárního žurnálu, roz- prskla se sice naprosto v niveč, ale světlo, kterýmž ozářila své okolí, především pak místo, z něhož vypálena, do přálo krátký sic ale velmi poučný pohled do nejnitrnějších — snad bude hnedle možno říci — rozvalin českého vládního bloku. Neboť kdyby ještě i po předvčerejší události agrárnického odhalení o mladočeských spo- jencích aliance mezi poslanci agrárními mladočeskými vydržela k dalším vládním otročinám oslepeného českého Simsona ve filištínské Vídni, potom bychom měli co činiti s příkladem nejtěžšího politického kom promitování, přihodivšího se mezi dvěma politickými stranami — bez vzájemných ná- sledků pro další součinnost obou stran.
Beckův Němec Čechy Vídeň národní klub
6 article
Jak se věci mají dnes, nutno vzíti za za- jištěno, že odhalení »Venkovovo« jest napro- stým výmyslem. Ale pravda i nepravda tvrzení Práškova orgánu, samého ministra tak těžce pohmožďujícího, může míti na politické spo- jenectví českých vládních stran a tudiž také Národního klubu jen účinek dynamitový. Jestliže totiž dopadne všechno dle výpočtů mezi karakterními politiky obvyklých. Možno jest ovšem všechno, a pohříchu ani v této sítuaci, která podle všech pravidel slušné čestné logiky by měla míti jenom jedno ře šení, nelze býti neomylným prorokem. Jestiiže strany seskupené v Národním klubu daly si líbiti od vlády takové pohromy na českých právech, ale otrly a zůstaly ve službovlád- ním poměru k Beckovi, není vyloučeno, že dají si jedna ode druhé líbiti i obvinění velmi podobné, ne-li totožné se — »zrád cováním« (oblíbeně slovo vládního tisku českého, zvláště »Venkova«) a zůstanou v témže vládněslužebném svazku nadale Krutý úsudek, ale oprávněný! Avšak kdyby řešení dopadlo logicky snad i podle úmyslu tajem zahalených strůjců »odhalení«, shledalo by se ve chvíl předložení spásy jazykového zákona vlád ního, že není více na světě — »Národního klubu«, nebo aspoň nikoli již celistvého, dosavadní jeho podobě. Neboť není vylou čeno ani to, že intrika, která není české re presentaci na říšské radě k valné prestiži a již podle politického i úřadního postavení patrona agrárního listu vyžaduje nejzevrub nějšího vysvětlení, jest namířena i jen — ku početnímu zmenšení Nár. klubu! Leč tyto kombinace neuberou palčivosti trap nému případu. Máli nějakou dobrou stránku je to naděje ve — zmar jazykovéh zákona, prvního kusu posloup ného vyrovnání mezi Čechy Němci vládou podnikaného po konferen cích se zástupci obou stran.
Práškův Beck Čecho Němec národní klub
7 article
A tím i naděj v konec nejméně chlubné ano řekněme přímým slovem nejpotupnější éry českých parlamentních dějin za dvace osm let, éry, která započala pod názvem který se již nikdo pronésti neodváží, názvem »vlivu a moci« a vedena byla pod heslem positivní politiky, negativními výsledky a absurdum uvedeně. Na Golgotu nepůjde, nedá se přibíti na kříž národnostních dohodovacích konferenci a podobných snah, tak prohlásil bar. Beck v rozpočtovém výboru dne 29. ledna. MMa příliš mnoho lásky k životu, než aby prý chtěl zemříti tak bolestnou smrlí. Nuže leccos nasvědčuje tomu, že bude od tohoto spasitele národa českého odňat takový hořký kalich a že bude odňat i on narodu českému su- chou, nekrvavou cestou »modré« smrti všech bývalých ministrů Bylo by k tomu zapotřeb jenom jedné věci. Pokání a dobrého před- sevzetí, dokonalé a úplně lítosti všech na- šich českých mužů v Narodním klubu shro- mážděných nad hříchy, spáchanými na české věci až dotud. Stale ještě nejsou to hříchy smrtelné, neboť stále ještě lze je napravit stále ještě nepodmiňují neodvolatelně věčnou smrt českého práva jazykového a nena vratný konec jednoty a celistvosti naš vlasti Zapotřebí k tomu rozpomenuti před po sledním činem a jeho skutečným dosahem, a zmařen bude úklad nejosudnějšího démona. jenž kdy v rukou třímal politické osudy ná roda, »ano« a »ne« české politické budou enosti, bar. Becka, největšího požitníka dů věry českého říšského poselstva mezi všem dosavadními premiéry vídeňských vlád.
Beck Stale Golgota
8 article
Přihoda s agrárně ministerským »odha lením« jest zároveň karakteristikou i me- mentem hloubky, do níž svezl se politický vývoj český na svém spádu. Je to, abychom tak řekli, jakostná známka ovzduší, v jakém zraje osud nejdražších a nejsvětějších všem Čechům zájmů. Zdá se, že opravdu není za- potřebí dalších ukázek z dnešní dílny státni- ckého umění, jež má uvésti český národ ke splnění podmínek, za jakých teprve hodla započíti život volného a svým určením vlád- noucího národa. Odtud může býti jenom jedna cesta, nemá-li se národ minouti s tě- mito podmínkami, od nichž doufá svému trvání se všemi ostatními národy kulturními A ta může věsti jenom vzhůru, neboť níže — ani nelze. Hořkost z této smutné pravdy počíná s rozmáhati i v kruzích, od jichž rozhodnui závisí obrat. Situace se stává nesnesitelnou
Čecho
9 article
a rozčarování ze sebeklamu vlivu a moci ano i positivní politiky mezi českými poslanci všech zbraní a strun nabývá stále na šiř i hloubce. Předvídá se konec sjednocení českých klubů, kteréž nemělo dosud jiných výsledků. než ztráty českých posic. Již jsme zazna- menali z kruhů poslaneckých i hlas, z něhož by se mohla čerpati naděje, že není vše ztraceno, že na troskách vládního klub jednoty české možno zbudovati novou jed- notu říšských zástupců českých za účelem zí- skávání posic, nikoli jich obětování pro dva ministry Čechy a za české hlasy pro státn nezbytnosti Nechť však nejbližší politické příběhy české za parlamentní prázdně utváří se jak koli, jedna věc nesmí z mysli aktivních po litiků českých puštěna býti. Ziracené posice mohou býti nazpět dobyty jenom v tom pří padě, nebude-li vzdána ústřední pevnost Celý svět vidí, že pevnost základních práv jazykové rovnosti ve správě státní v Čechach lze držeti proti všem útokům naprosto a ne zdolně. Vydání její závisí od vůle jejich ve litelů Jazykový zákon Beckův podle zpráv. kteréž mu předcházejí, jest jenom návrhem na kapitulaci. Pamatujme na to, až se nám naskytne příležitost pozorovati statečnost obhájců če- ské pevnosti ve chvíli dané tím, jestlize chod událostí neučiní do té doby všechný obavy zbytečnými . ..
Beckův Čechy
10 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 16. dubna. (Společný roz počet.) V Pešti bylo smluvenc, že společní ministerská porada kabinetu rakouského a uher ského, v niž se má rozhodnouti o společnén rozpočtu říšském na r. 1909 a mimo jiné tedy také o zvýšení důstojnických platů, má se ko- nati dne 23. t. m. Ale i s tohoto terminu sešlo a porada odložena až do 30. t. m. a sice na ža- dost rakouské vlády, klerá prý pro jiné běžno věci neměla času, aby společný rozpočet vzal- v úvahu. V Praze, 16. dubna. (Jazykový zt kon.) Vystupování německých stran všech o stínů proti právům českého jazyka v královstv českém a zvláště chomutovský němocký sjez opravňovaly domněnku že bar. Beck upustí marné snahy upraviti zakonem jazykové poměry v naší vlasti, poněvadž nový spravedli vý zákon nepřipustí Němci, my pak nového zákona nepotřebujeme, ježto naše práva jsou jasnými zákony zaručena a jest jen třeba, aby jich vlád a úřadové dbali. Ve vídeňských poslaneckýeh kruzích kolovala tyto dni pověst, že vládní ja zyková akce je odročena. Dnes však vláda p věsti takové popirá s podotknutím, že na návrhu jazykového zákona se pracuje nepřetržitěa práce ty se blíží už ke konci, takže expertí obo národních táborů budou ještě během tohoto mě síce vyzváni, aby přijeli do Vídně na poradu o vládním elaborátu. V Praze, 16. dubna. (Nepevné post- vení bar. AehrentkalaKošutovský „Egye těrtés“ zabývá se ještě nedávnou pešťskou ná vštěvou bar. Aehrenthala a zamítá vůbec my- šlenku že by zvýšení důstojnických platů bylo možno vytrhnouti z celého komplexu sporných
Beck Němec Praha Pešť Vídeň
11 article
vojenských otázek, tyto však dle dosud platné úmluvy nynější koaličné vlády s panovníkem možno řešiti teprve tehdy, až bude proveden oprava volební. Vezmeme-li — píše dál „Egyet.“ — v úvahu také dojem, jejž v Uhrách způsobila bezdůvodná Aehrenthalova výtka, ž se po zemi toulají emisaři různých zahraničnýeh států, mohou společné ministerské konference položené do Vídně koncem tohoto měsíce, mí ten výsledek, že se bar. Aehrenthal odebere n zasleužený odpočinek. V Praze, 16. dubna. (Národno stn otázka v Uhrách.) Nedávno „Pest. Ll. otiskl úvahu býv. ministra bar. Banffa o náro nostní otázče v Uhrách. V úvaze tohoto známéh- maďarského šovéna a horlitele pro pomaďařen všech uherských Slovanů a Rumunů byl nový pouze apel k dynastii, aby podporovala pomada- řovací akci, poněvadž pouze jednolitý maďarský národ v Uhrách může jí býti bezpečnou oporou v budoucnosti. V témž listě píše dnes o téže otázce vůdce uherských liberálných Srbů, dr Mich. Polit. Jest přirozeno, že se s baronem Banffem neshoduje, až na jediný požadavek, že národnostní zákon v Uhrách potřebuje opravy ovšem nikoli opravy in pejus, jak si přeje Banffy, nýbrž in melius. Nikdy jsem nepo- píral, píše dr. Polit, a všechny národnosti jso v tom se mnou za jedno, že madarskému kmenu náleží v Uhrách hegemonie, vůdcovství, nikoli však neobmezené vrchni panství nad ostatnímn kmeny. Toto vůdcovství Maďarů má se projevo- vati všude tam, kde běží o zabozpočení jednoty uhorského stálu; proto maďarský jazyk má bez- podmínečně vládnouti ve všech ústředních úřa dech. Na periferii ve správě má však nabýt platností národní moment různých národností
Aehrenthalův Rumun Srba Mich Maďar Uhry Vídeň Praha Banff
12 article
Jednotě uherského státu nehrozilo by tím n jaké nebezpečí. Do rukou národností nepřesl by nijaká státní moc, poněvadž by zůstala z jištěna ústředním úřadům. Také nemá smyslu viniti národnosti z odstředivých snah; nemaji k něčemu takovému dosti síly a zvláště všichn Nemadaři v Uhrách cítí se dobrými uherskými vlastenci. Uhrám však hrozí nebezpočí, jestliže spravedlivé nároky národnostní nebudou uko- jeny; Nemadaři nejsou osadníci, roztroušenít a tam mezi obyvatelstvem, nýbrž tvoří polovinu všeho obyvatelstva. Bude-li se státní správa k národnostem chovati stále tím způsobem, jejž nebožtík bar. Senney nazval asijským hospodá? stvím, pak ovšem hrozi Uhrám nebezpečí, že Evropa v poměrech, ve kterých národnosti žij v Uhrách, bude znenáhla spatřovati novou M kodonii. Z Vídně, 15. dubna. (Návšťěva rakou- ských universit.) Dle stavu koncem roku 1907 byle dle úřadní zprávy ministerstva osvěty na rakouských universitách posluchačů a po- sluchaček, řádných, mimořádných i hospilanta na pražské české 3911, na lvovske polské 3710, na krakovské polské 2791. na německých ve Vídni 8690, v Inšpru ku 1106, ve Štyrském Hradci 2028, na ně- mecké v Praze 1718 a v Černoveích Dle fakult bylo na české universitě pražské 126 bohoslovců; 1724 právníci, 551 mediků (z nichž 8 řádných posluchaček), 1510 filosof (z nichž 22 řádných a 99 mimořádných poslu chaček).
Uhry Evropa Vídeň Inšpr Štyrský Hradec Praha český 3911
13 article
V drobném prodejít rmní čísle o sobě . . . za e odpolerdlní . . . . na zh Ve llislkách na vezkovs raaní čialo. . . . . . . . 10k sdpolední . . . . . . . . 4k 1nserát plati se hotově hapřei. Předplaeani a Inserty přijímá sdminl- strace v Marinnské ulici č s Tam nacházejí se též redakee tiskárna n expedica „Národních Listě“ Bukopiny se novracsji
Marinnský ulice
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 16. dubna
Praha
16 article
Černohorský kníže Nikola v Petrohradě.
Petrohrad Nikola
17 article Veliký kníže Nikolaj Nikolajevič vystroji
Veliký kníže Nikolaj Nikolajevič vystroji k poctě černohorského knížete hostinu, na níž byli také: ministr vojenství gen. Rediger, jeho pomocník gen. Polivanov, náčelník hlavního štábu Evert a j. Hostitel pronesl zdravici: „Vaše královská Výsosti, jsem sevýslovně šťasten, že jsem shro- máždil pod svým krovem téměř všechny nejvyšší představitele ruské armády a mohu uvítati u seb vás, gospodaru, vůdce junáckého černohorského lidu, jejž jste vodili k vítězstvím, ověnčivším vás i vaše Černohorce nehynoucí slávou. Jménem všech zde přítomných piju na zdraví vaše, vaší rodiny i bratrského lidu černohorské ha, odvěků našeho spojenee. Kníže Nikola odpověděl: „Vaše imperator- ská Výsosti, mezi šťastné dni svého života budu počítat i den dnešní, jenž mne pod vaším kr- vem a za vaším stolem sjedinil se slavným sborem nejstarších představitelů ruského vojska Den tento dává mně, vezdy věrnému spo- jenci Ruska, šťastnou příležitost, vyslovit před vámi, veliké kníže, a skrze vás, pánové bratrský pozdrav mé malé družiny veškeré moe- né armádě ruské. Mezi shromážděnými náčel- níky vojsk vidím i souratníky nezapomenutel- ného roditele vašeho, naučené vítěziti a tvořiti veliká junáctví tam, , na slovanském jihu, kde od nepamět- na moje malá Černá Hora nezvral. ně stála na stráži Slovanstva. Vaše imperátorská Výsosti i vy, pánové, tovařiši moji ve zbrani, budme věčně pamětlivi odkazů svých předků a sjednoceni ve společném díle, bodře vykonejme své na slá- vu naší veliké slovanské rodinya na radost hosudárovu! Ať žije hosu- dar imperátor, hosudaryně imperatrice, jejich nejvyšší rodina a ruské chrabré vojsko! Ať ži- jete i vy, veliké kníže, a rovněž i vy, chrabří představitelé ruské vojenské služby!“
Nikolajevič Polivanov Evert Černohorec Nikola Rusko
18 article
Otázka samosprávy království polského. Jsou dva projekty samosprávy královstei polského. Prvý vypracoval člen generál-guberná- torské správy varšavské, p. Podgorodnikov; je to tody projekt úřadní. Druhý vypracoval par Adolf Suligowski; vychází tedy z lůna polskéh národa. Prvý projekt, jakž přirozeno, směřuje k to- mu, aby úřadům zachováno bylo co nejvíce moci, druhému pak jest ideálem široká samo- správa lidová. Oba projekty prozatím odpočívají a odpočí- vati budou, až k otázce samosprávy v královstv polském dospěje hlavní komise pro rozšířent zemské samosprávy, zřízená při ministerstvu vnitra. Komise tato pracuje o návrzích na zlep šení a rozšíření zemské (gubernské) samosprávy ve vlastním Rusku. Hlavní komisi je pomocn několik podkomisí, složených z rozličných stát. ních úřadníků a z delegátů gubernských zem- Hlavní samosprávná komise nelíbí se mno- hým poslancům hosudarstvenné dumy, kteří žárlivě patří na to, že vláda se chápe počinu v díle tak vážném a populárném; al ovšem nutno se uklidniti, neboť není účelem konsti- stev.
Suligowski Rusko
19 title
FEUILLETON
20 article Literatura.
Literatura. Naše knihy.
21 article
Karel Rožek: Deset povidek o manžel ství a milování. Vilímkovy knihovny sv. 5.—7 Cena 3 K. V Praze 1908. Rožkova jména bude vždy vděčně vzpomí náno mladou literární generaci. Podařiloť se mu jím založeným a vedeným časopisem „Srdce“ v krátké době soustřediti skoro všechny mlad pracovníky, jichž umělecké potence došly v „Srdci“ zajímavého zobrazení svých kvasicíel snah i prvních, skutečných úspěchů. Teprve dnes, po letech, kdy „Srdce“ (i pozdější „Mo derní život“) zanikly, dovedeme plně ocenit vy- znam podobné mladé, seriosní revue. Dnešní mladá generace, poněvadž postrádá vlastního svého účelného orgánu, neprojevuje se již s ta- kovou uměleckou ukázněností, ba zdá se často. že jí není vůbec; a kde přece hlásí se ke slovu, její výraz je nepřiléhavý, daleký, hluchý a falešný. S odvahou, hodnou zdárnějšího díla. opovthuje důsledně vším, co patří minulosti, vy- smívá se odcházející generací, znehodnocuje i práce vlastních svých souvěkoveů. Při své měl- ké, nadmuté nekritičnosti, která postrádá na prosté znalosti české literární historie, zapo- míná se tak dalece, že „trhá“ vše, co stvořila domácí literatura, uspokojujíe se pošetile modla- řením a koketováním s cizinou. Není souvisle linie mezi starší generací a mladými předbojov- níky, není také valných, šťastných produktů, ji miž tyto nezkušené vrstvy obohatily naše písem- nictví.,
Rožek Vilímkův Rožkův Praha
22 article
Jest přirozeno, že nepožívají ani čelně př- zně mezi čtenářstvem. Není právě příjemno ml sto hodnostných, opravdových děl spokojit se s nezáživnými polemikami, vždy plnými osobní novraživosti, jimž věnují naše pokrokové listy největší čásť svých kritických sloupců. A je to zároveň smutný dokument doby, jej umělecké nehospodárnosti a pochybené quality vnitřní, že ani v těchto osobních projevech ne- zůstáváme v domácích mezích, nýbrž přenášíme je beze sludu i za hranice, takže dík našim lite rárním hyperkritikům cizina sice dobře ví ašech našich myších zápasech a osobním, spi
23 article
navém prádle, ale nie o positivní práci a oprav dových krásných jejich vyvrcholeních. Všeoběcné znechucení jest jen přímým dů sledkem této podryvné činnosti. Mnozí ze spiso vatelů zřekli se vůbec veřejných projevů, mnoz odmlčeli se na delší dobu. Mezi poslední patří i Karel Rožek. P zániku „Srdce“ jen zřídka kdy sešli jsme se v listech s jeho tvorbou, zvláště prosovanou. Ale nová kniha „Deset povídek“ dokazuje, že spisovatél neodpočíval. Studoval tiše život, ne chal sesíliti svcu vlohu a to, co viděl a prožil uložil do své poslední knihy. Ideový klíč k eyklu „Deseti povídek o man želství a milování“, nacházíme v poslední, nej půvabnější a nejrozkošnější ze všech, v pří běhu o lilifch, který je plný svěžího, muse tovského rozmaru a něžné psychologie. Autor jak sám doznává, ohce ve svých povídkách ře šiti nebo dokumentovati určité formy, jež vyvi nuly se z poměru muže a ženy, těchto dvou životorodých elementů, z nichž každý je plný ni čivé sily, nízkosti, zlých vášní, povznešení obětavosti, ale jichž svazek, požehnaný harmo nickými city, vytvořuje to nejsvětější, nejkru tější, ale i nejvyšší v životě — život sám Široká scenerie cyklu, v nichž všechny záhadne vztahy lidského srdce, zvířecích pudů i rostlmn ného vydráždění nacházejí vroucího a přilna vého projevu, zvyšuje jen umělecký účin knihy Rožkovy a pietní dedikace mistru Arbesovi v do slovu, ozařuje ji velikým slitováním básníkovy duše se všemi trpícimi, k nimž se sklání s lask vou účastí.
Rožek Rožkův Arbes
24 article
Různé názory o lásce, jíž kupčí i posvě- cuje se naše společnost, jsou tu promitnuty s do konalou uměleckou jemností, vysloveny pr stě a poctivě. A již tento požadavek, ktert u dnešních knih není bohužel samozřejmý, při- bližuje knihu čtenáři, nechává zahloubat se její ušlechtilý názor vplynout do našeho nilra Kniha Rožkova je uměleckým projevem oprar dové lásky k životu, její hloubky a její pravdy která odpouštějíc, dožaduje se sama též odpu V našem praktickém životě, v němž mnohdy se obchoduje s lidským srdcem, je i rozhodným protestem proti svatokrádeži nejniternějších eitt a znesvěcení duševní hodnoty člověka. Povídky, které třeba všechny nejsou stejn výše, nesou všude zřejmou snahu autorovu po štění. jeviti svůj názor způsobem přesvědčivým Poukazuji jen na jemnou psychomalbun v povídce „Dobré přítelkyně“, vřelost v příběhu „Za vzpominkou“, lehkou účinnou satyru v „Piačím motivu“ a ide- ově nejhlubší „O no“. „Plavby po větru“ i při provedení velmi opatrném nesou v sobě mnoho románovitého. Stylový ráz cyklu je čistý, ne umělkovaný, líčení hutné a přiléhavé. Některá zevní nedopatření bylo možno lehce odstraniti. Kniha vyšla v elegantní knihovně Vilím- kově, která do svého desátého ročníku zařadila již pět českých autorů. Tento potěšující fakt neměl by zůslati nedoceněn naší čtenářskou obcí. Snad potom spíše vedle anglické, ruské. orientální a bůh milý ví jaké ještě, dočkali by chom se i českéknihovny, která by mohla přinášeti též rozměrná díla domácího písem nictví, a jež našim kruhům literárním zůstává dosud dalekým, vytouženým ideáleml Quido M. Vyskočil.
Rožkův M Vyskočil
25 article
* Vilém Mrštík: A. F. Pisemskij. (Světova knihovha sv. 639.—640. Rediguje Jaroslav Kvapil Za 40 hal. Nákladem J. Otty v Praze. Mrštíkova obsažná studie i životopis Pisemskéh odhaluje nám teprve v pravém světle velikost hloubku románů a dramat tohoto tak málo až do- posud v Evropě uznávaného autora ruského. V kníž ce přítomné ne bez pohnutí dočteme se o krutých osudech a o stálém zápasení o existenci, bytí své jež byly Pisemskému údělem, Jak jeho práce nej- prvé nenalezly porozumění ni nejmenšího ani n Rusi, ani kdež jinde: byloť v nich snad příliš hloub- ky a přiliš skutečného pojetí života lidského, nez aby se mohly ihned ujali, aby se jim mohlo záhy ponozuměti. Až teprve ve století dvacátém protíra přední kritikové velkých národů evropských oči prohlašují práce Pisemského za pravé skvosty lite ratury ruské, stavíce je i nad díla hýčkaného obecen- stvem i kritikou Gorkého. Toť ovšem skorem ob- vyklý osud skkutečně velikých mužů! Naše kruhy literární dnes rovněž vzdivají hold realistickým, snad právě proto tak úchvatným dojímajícím romá- nům, z nichž zvláště „Tisíc duší“ otřese svým tónem heznadějným duší i velmi otrlého čtenáře, vzdávjí hold i dramatům Pisemského — „Baalu“ a nejnověji „Holkému osudu“. Hokl jistě zasloužený! Vzhledem na preméru „Hořkého osudu“ na di- vadle Národním i na vzrůstající u nás zájem o práce Pisemského přichází informační knížka Mrstikova za- jisté právě v čas a vhod. * Hamuš Jelinek: Melancholikové. Studi z dějin sensibility v literatuře francouzské. Za K 2.40 Nákladem J. Otty v Praze. Autor této první větší české studie o sensibili- tismu v hteratuře ličí na prvních stránkách knihy svojí úpadek literatury jalešné senlimnentálnosti
Mrštík A F Pisemskij svatý . 639 Kvapil J Ott Mrštíkův Pisemskij Gorký Baal Praha Evropa Rus Hamuš Jelinek
26 article
„krásných pastýřů a pastýřek“, který nastal v Hite ratuře francouzské v XVIII. sloletí. Přechází pal k objasnění vzniku „melancholiků literárních“, ktei Fruncii i svět celý obohatili pracemi tak veliké ceny umětecíé, literární. Stopujeme tu rozvoj talentu velikého Rousseaua, zajímavé profily básníků spiso vatelů jako A. Chěniera a Chateaubrianda. Banuš Jelínkovi podařilo se prací svou znamenitě přispět k poznání aměrů literatury francouzské před i ne dlouho po Velké revoluci. * Ant. Nečásek: Vločky. Povídky a humo- resky. (Ottovy Laciné knihovny národní sv. 223. Za K 1.60. Nákladem J. Otty v Praze. Hezká hrstka drobnějších prací, někdy pravýc románků, někdy pouhých episod z českého spole- čenského života Skorem každá črtička tu kořeněne více měně ostrou satirou, břitkým vtipem, kterým zasahuje Nečásek právě nejbolavější místa v naší společnosti, v našemm živobytí. Neschází tu na mno hých místech ani určitého idyllického nádechu, ná- ladovosti, procítěnosti. Jest tomu tak zvláště u ro- mánové cpisody „Akáty“ i u historie zklamané tiché dívěí lásky „Rosa“. Skorem humoristácky — nl pravíme výslovně skorem, neboť u některých molivo táto črty musíme se s dojmem hlubokým pozastavi — působí „Skřivánci“. Následující práce „Kočár jest skorem řelavou satirou na bezhlavost některých „hlav“ našich okresů venkovských. Čistě humoristi- ckým tónem. Nečáskovi nejpřirozenějším, vyzněly črty „Piano“, „Kožich“, „Premiéra“ a j. drobnější
Rousseau Chěnier Chateaubriand Banuš Jelínek Nečásek Ottův J Ott Rosa Kočár Praha národní svatý . 223
27 article
Za to úvední povídka, vlastně romá nek — „Oči, kter se smějí“ — nutká ku přemýšlení. Napsá no tu mno ho trpkého, ale pravdivého; zde také nejostřeji bičuj se poměry některých vrstev naší společnosti. Po- stavy nejzajímavější, paní Danešové a Ronce n jsou právé určité vykresleny * HI. G. Wells: První lidé na Měsíci. Přeložil F. B. Autorisované vydání. Anglická Knihovna. Ra- da II. Sv. 25. Nakladatel J. Otto v Praze. Cena 2 K 60 h. Skromný učenec, pan Cavor, vynajde látku, kte- rá je neprostupna gravitaci, jako je dřevo nepro- stupno světlu. Sestrojí pak dutou kouli, opatřenou velmi komplikovaným mechanismem, vstoupí s svým přítelem, panem Bedícrdem, do koule a vylet na — Měsíc. Thema tedy známé, které již dávno zprocoval Jules Verne ve svém románu. A přece jak voliký rezdíl mezi oběma spisyl H. G. Wells do- vede nejen výborně použíti všecky nejmodernější objevy a výzkumy vědecké, ale i, nadán nesmírnou fantasii, necbvyklým důmyslem a mistrovskou rou- linou splsovatele-umělce, dokáže foho, že podlehnete jeho suggescím a věříle — alespoň pro okamžik — tomu, co jste četli. V přítomném románu líčí Měsíe a jeho obyvatele do podrobností až neuvěřitelnýchí Měsíc popisuje jako těleso duté a v jeho ohromných propastech a jeskyních žijí tvorové, podobní velkým mravencům. Tverové inteligentní, již mají svoji kul- turu, státnické zřízení, sociální život, nejvýš doko- nalý, obrovské stroje, předčící daleko pozemské vy nálezy — ale žádné náboženství. Jedině otazce ná boženské se aulor zůmyslně vyhnul. Jinak doved
Daneš Ronec G Wells Otta Cavor Bedícrd Jules Verne Praha Rada II
28 article
ve svém románu tak dokonale a poulavě vylíčiti ten- to bizzarní svět, že čtenář po přečtení lituje, že čell jen výmysl. — chiěl by, aby celek byl skutečností Slohem konstatujícím, úsečným, trochu drsným (tato drsnost se v anglickém originále dobře snese, ale v překladě, příliš měrném, uráži) popisuje ne- známé scenerie krajin s neznámou vegetací, v ne- známém osvětlení. Všecko je opravdu nové, překva- pující, nezvyklé a frapraniní. Způsobem nejserios- nějším seznamuje nás s tvory nejpodivuhodnějšími to tak, že je vidíme v celé jejich příšerně skutečnosti Silná individualita Wellsova zračí se zvláště v tom že jeho romány zanechávají mocné umělecké dojmy a tim se právě liší od mnohých dourodružných fantastických spisů moderních. H. G. Welis je síc překládán do všech světových jazyků, ale mimo svoji vlast. Anglii, není dosud tak oceňován, jak by toho zasluhoval. — Překlady jeho děl vyžadují nejen dá- kladnou znalost angličiny, neboť jeho styl je velmi nepřístupný — ale i velikou zásobu běžných výrazů technických. Té postrádáme v překladě přítomném. kde čteme na př. na str. 82.: „znetvořena točitostí skla“ (misto „vypouklosti“). Je zde mnoho podob- ných míst a tyto nesprávně volené výrazy jsou vel- mi na újmu srozumitelnosti. Také, jak shora po- dolknuto, je překlad příliš věrný a tedy příliš drsný. K. Weinfurter. české mluvě neslušicí.
Wellsův H G Welis K Weinfurter Anglie
30 article
* České vydání Zolových spisů. Polřeba myšlen- kové hluboké četby jeví se u nás neobyčejně citelně a proto dlužno vždy s největším zadostučiněním při- jati zprávu, že i českému čtenářstvu dostane se pří- ležitosti, seznámiti se s tím neb oním slavným auto- rem jiného národa. Nakladalelství Jos. R. Vilimka v Praze podjalo se chvályhodného úkolu, ve zvláštní levné sbírce předvésti soustavně českému čtenářstvu vše, co nejslavnějšího a nejzajímavějšího v oboru belletrie chovají cizí národové a co znáti jesl povin- ností každého myslícího člověka. Sbírka a případně jest nazvána „Slavní autoři literatur svě- tových“ a redakci její převzal prof. Fr. Seka- nina. Počátek její zahájen spisy Zolovými a to jeho velkolepým válečným románem „Rozvrat“, v němž slavný autor svým geniálním způsobem líčí hroznou a krvavou válku francouzsko-pruskou r. 1870-1 po ní následující rozvrat, jenž zasáhl zpustošenoua prohnilou Francii. Zolův talent vyrostl za zvlášťních porněrů, Vime, že v prvé polovici minulého stolet vládl v umění všech národů romantismus Proti ně- mu povstal v letech padesátých a šedesátých odpor pod heslem realismu, jehož principem jest pravdi- vost. Realismus chce, aby umění opíralo se o sku- tečnost, aby působilo mocí pravdy. Realisté analy- sují nízké vášně, jako ničemnost, lakotu a vilnost. avšak ani lo nestačilo některým umělcům a proto vyhnali tento realismus až k nejzazším krajnostem pod heslem tak zv. naturalismu. A byl to právě Emil Zola, jenž pro svá díla vybíral jen pravdy bru- tálně příkré a ukrutné, čímž ziskal sobě nejenom množství nadšených ctitelů, ale i -spoustu zavilých nepřátel, kteří napjali veškeré síly, aby tohoto mo- derního evangolistu umlčeli. Pravda, ideje pokroku.
Zolův Nakladalelství Jos R Vilimek Zola Praha Francie . Seka Francie