ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 776b1350-75a2-11dc-a290-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 142, place 67, org 23, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
17. dubna 1908. Císlo 107.
4 article
tuce, aby parlamenty zdělávaly zákony přes hlavy vlád. Nejlepší zákony vycházejí z harmo- nie pokrokových vlád a pokrokových parl mentů. Kdy hlavní samosprávná Komise Bude se svým úkolem hotova, není ještě možno před vídat. Práce její je klopotná a nesmírně ob širná i složitá, protože každá končina ohromné říše má jiné podmínky. Až hlavní komise do- spěje k vypracování povšechných zásad samo- správy, budou k poradám ještě přizváni rozličn obyvatelé, aby komise slyšela mínění samorost lých praktiků z národa. Myslí se, že tyto práce budou skončeny v 3—5 letach, načež by přišly na řadu projekty ssmosprávy polské. evodenn Slovanské zbližení.
5 article
„Novoje Vremja“ praví, že Němei svým útiskem kovají pevné úvazky slovanské jednoty a vypočitává jejich zásluhy o slovanskou my šlenku, získané v nejposlednější době. Jsou to vyhlazovací boj Prušáků proti poznafíským Po lákům; nespravedlivý volební zákon v Rakou sku, jenž je horší starého, protože je falešnů založen na krásných deměkratických zásadách; útisk, kterým uherské Slovany tlačí Maďaři, uče- liví žáci, spojenci a napodobitelé Prušáků; ra- kousko-německé projekty balkánských drah; poslední německá obchodní smlouva s Ruskem jež mu je stále nesnositelnějším břemenem atd Němci urychlují proces slovanského zblížent. dávajíce Slovanům společný zájem, čímž se slo- vanská myšlenka dostává z mihavých hlubin theorií na jasný den praxe. List potom vypočílává známky slovanského zbližování, mezi nimiž zaznamenává také posel ství gen. Volodimirova do Prahy. Zvláště potěšli vé jest, žo dle slov „Nov. Vr.“ i rušti Poláe se rozohřávají pro slovanskou myšlenku až se vůdcové jejich v hosudarstvenně dumě pre- hlašují pro svolání slovanského sjezdu bez vý- hrady.
Prušák Maďar Němec Polá Rusko Praha Novoj Vremja
6 article
Rumunská vláda proti Židům. Rumunsko podle ustanovení berlínského kongresu musilo pojmouti do své konstituee čl. 5., jímž zůstavena úplná rovnoprávnost všem rumunským občanům bez ohledu na jejich ná- rodní původ a vyznání. Ustanovení toto bylo dí- lem anglického delegáta na berlínském kongre- zu, lorda Beaconsfielda, jenž při každé příleži tosti se zasazoval o prospěch svých souvěrců Čl. 5. byl Rumunsku vnucen, neboť ani vlády. ani lid nikdy tam Židům nebyl nakloněn. Pomét tonto k Židům spatřuje se v Rumunsku dosud.
Žid Beaconsfield Rumunsko
7 article
Vláda se v té příčině opírá na soublas jak země- dělské většiny národa, tak i národní intoligence Úřady velmi nerady zůstavují Židům plná ob- čanská práva a zejména jim překážejí, chtějí-l nabýti nemovitostí a usazovati se po vesnicích Zákonodárstvo, t. j. vláda a sněmovny, neohll- žejí se při tom přiliš na čl. 5. ústavy, vykláda- jíce jej tak, že se v něm rozumějí jen ti Židé, kteří byli v Rumunsku osedli již před tureckým panstvím a ne pozdější a noví přilezlíci. Žídé jsou tedy pořád v Rumunsku považováni za cizinee a v každém jednotlivém případě musejí se uchá- zeti u vlády i parlamentů o přijmutí do svazku státního občanstva. Mnozí o to žádají, ale málo- kterým bývá vyhověno. Obyčejně bývají od mrštěni z toho důvodu, že nedokázali svou stara. usedlost a nejsou občansky bezúhonní, při čemž se hledí také na jejich veřejné působení. Ale Židé i po svém odmrštění zůstali v zemi, pro vozovali své obvyklé živnosti obvyklými způsoby a brali útočiště k obcházení zákona a podplá- cení úřadů. Na tyto nešvary obrátila vláda přísnou po- zornost a vydala ke všem prefektům okružník, v kterém jim připomíná, že čl. 5. ústavy dlužno vykládati tak, jak dosud byl vykládán a prakti- kován, a že jsou z něho vyňati pozdější přišelci. nejsoucí rumunskými státními občany. Žide v okružníku výslovně jmenováni nejsou, ale každý vI, koho vláda má na mysli, když naři- zuje, aby „eizozemci, kteří se proti všemu prá- vu v zemi usadili, byli vyhnáni.“ Jen krátká
Žid Rumunsko
8 article
lhůta se jim popřává, aby své záležitosti uspořá- dali, ale již ode dne vyhlášení tohoto příkazu „eizí přilozlíci“ pozbývají práva uzavírati jaké- koli kontrakty a smlouvy s rumunskými státním občany.
9 article Štvanice Německa proti Italil.
Štvanice Německa proti Italil. (Sensační odhalení.) Oproti lichotkám, jimiž Bülow teď v Římě zahrnuje Italii, uveřejňuje »Corriere d' Ilaliae sensační odhalení. V třísloupeovém článku tento list, inspirovaný Vatikánem, podává zprávu o neslýchaných intrikách Německa v Tripolisu proti Italii. Německo štve tam za kulisami mohamedánské oby- vatelstvo s úspěchem proti svému spojenci a to rozněcuje i nejnižší jeho pudy. I známé zavraždění patera Giudinn přičítá list Německu. Ač zná Německo dobře prastaré zámysly Ilalie na Tripolis, hledi z této země africké, rozkládající se přímo proti Sicilii, učiniti novou vlastní Bizerlu. Těmto sen- sačním odhalením budou v Římě jistě spíše věřiti nežli šalmajím Bülowa o totožnosti zájmů italsko-německých. Povážlivý stav východní olázky a Bulow v Římě. Kancléř německý měl rozmluvu s řím- ským zpravodajem »Berl. Tagblattuz, kteráž lis se úplně jistým pessimismem svým o optimismu, projevovaného v dosavadních hlu- hých zprávách slepých oficiosů, pokud užo »skvěté dohodě« v Římě doaažené psali Sděliv, že měl porady i s Rudinem, Luzzatem a Visconti-Venostou, bývalými a snad i příštími ministry, Bülow dodal: »Všuďe uznávána vážnost problemu východního, ale myslí se, že shoda mocí zůstane zachorána i oproti těžkým otázkám Shoda mocí jest důležitější než některý detail reformní akce ma- kedonské a naleznou se snad i prostředky. uvésti v soulad ruský i anglický projekt.« P - tom obrátil se Bülow — na diplomata až příliš jasně dost — proti Anglii; děl, že ne- chce proti siru Greyovi polemisovati, ale ovšem že prý od Německa nelze očekávat nadšení pro projekty, kteréž chovají v sobě nebezpečí. Sblížení anglo-německé jemuž oficiosové dělali v poslední době tak hlučnou reklamu, idyly původní, vyklubalose tedy v novém vydání svém jako pouhá báje pro velké děti.
Bülow Berl Rudin Luzzat Visconti Venosta Grey Německo Italit Řím Italia Vatikán Tripolis Sicílie Anglie Corriere d ' Ilaliae
10 article
Bůlow, Vatikán a střed. Bülow měl včera s papežem rozmluvu celo hodinnou, choť jeho rozmlouvala s Piem X. dvacet minut. Potvrzuje se dnes poznovu, že se v rozmluvě oné o polskou otázku ani neza- vadilo. Někdejší »Maie la Pologne ?« (»A což Polska?«) kardinála Merya del Val nedošlo nyní vůbec ohlasu. Za to vzali prý diplomat prote- stantský a diplomat katolický na paškál katol- ckou stranu německou »střed«. Ale i tu uznal prý Pius X. otázku tuto za čisté vnitřní olázku německou, do níž nelze se mu mísiti. Přes to odsoudil prý i on výstřelky »středu«, zvláště mladého jeho křídla. Ovšem jest známo, že tato největši katolická strana politická na nej- méně dbá pokynů a povelův hlavy katolické církve a na nejméně bude dbáti pokynův, kte- réž jí dá přes Řím — Berlin. Mezi Bülowem a Plem uznáno prý též, že již události ve ve Francii a Rakousku vyžadují, aby dobrý poměr mezi Vatikánem a Berlinem neby zkalen. Očišťování policie. Důsledkem škaredých odhalení z procesu Rullova jmenovala vláda madridská st. zástupce procesu toho Guyarra profektem policejním v Barceloně. Uložila mu, aby vyčistil Augiášův chlév tamní policie. Pravá to ovšem práce Sisyfova, kdyžtě každá polície politická, zvlástě ve službách politiekých stran, již od zrozen svého mívá v sobě zárodky nezhojitelné cho
Bülow Pius Pl Augiášův Sisyfův Vatikán Polsko Řím Berlín Francie Rakousko Barcelona Maia le Pologne Merya del Val
11 article
robnosti. K smrti odsouzení bratří Rul- lové pokusili se ve vězení o sebe- vraždu. Střeženi jsou teď dnem i nocí. Vy- konání trojnásobného rozsudku smrti odloženo ale na měsíce, protože vrchní soud musí akta zkoumati. Nežli bude prolit krev, rozleje se ještě veřejností hodně špíny a kalu, jimiž proces ten překypoval.
12 article Plamen vítěni l
Plamen vítěni l Pod názvem tím projevují německé listy liberální živé zadostučinění nad ohlášeným zave dením fakultativního spalování mrtvol v Prusku, ostatně reforma ta v Německu postupuje. Take vláda reuszká po delším odporu ji nyn schválila. V Pebrohraďě a v Berlině. Potvrzuje se nyní z Berlina, že ještě v dubnu budou podepsány smlouvy o zacho vání statu quo na Baltickém a Severním moři První v Petrohradě Ruskem, Německem, Švád- skem a Dánskem, druhá v Berlině Německem, Anglií, Francil, Hollandskem, Dánskem a Švěd- skem (nikoliv i Norskem, jehož neutralita jes chráněna již zvláštní smlouvou). Vilém II. a snltán Turchan paša odevzdá německému císal vlasinoruční list zultánův teprve na jeho zpá- teční cestě z Korfu. Vilém II. prohlédne si též v Puljř válečný přístav — rakouský. Kniže Fürstenberg, kterýž má i ve vnitřní politice ra- kouské vlivný hlas, odjede z Korfu dříve, aby se při známém společném holdu představil císaři Františku Josefu jako kníže němechého »buntu«.
Hollandsk Vilém Turchan Vilém II Fürstenberg František Josef Prusko Německo Berlín Petrohrad Rusko Dánsko Anglie Francil Norsko Korf
13 article Roosevelt v Rakousku.
Roosevelt v Rakousku. Roosevelt přištím rokem, po uplynutí svého prosidentského úřadu, navštiví Evropu a zároveň Rakousko. Tento někdejší »ostrý jezdee- z Kubské výpravy a pozdější president p rvn republiky světa chce si vyžádati též audienci u hlavy státu, kterýž ve známém pořekadle latin- ském nazván byl ve světě posledním (in orbe ultima). Zvláště prý ale touží Roosevelt po chladu alpských hor.
Roosevelt Rakousko Evropa
14 article Bryan kandidátem presidentství.
Bryan kandidátem presidentství. Dle zpráv amerických i dosavadní odpůr i Bryanovi v demokratické straně rozhodli se při- jmouti jeho vůdcovství, i bude prý tudíž národ- ním sjezdem strany té v Denveru prohlášen za jejího kandidáta proti kandidátu Roosevelta republikánské strany Taftovi. Dohoda oposice a vlády v Belgii. Vláda belgická vyhověla nalehání oposice a odložila definitivní projednání konžské před lohy na dobu po volbách v červnu. O nové vládě anglícké a její politice. Noví členové dvacetičlenného ministerstva anglického s Asquithem v čele čekají na uvu- doní v úřad králem Eduardem v buckingham- ském paláci. V politice je po většině klid, je tedy dosti času i místa ke zprávám a úvahám o obnovené liberální vládě anglické. Změny v ministerstvu, jež Asquith provedl uznávají se jako velice zdařilé: kabinetu daly nové, zdatné pracovníky a zlepšily zároveň si tuaci liberální strany, jíž prý hrozila už roz- tržka. Ač radikalismu valně nepřeje, získal Asqužth přece pro obnovenou vládu tři liberály radikálního rázu, muže uznané síly, prokázanéh vzdělání a osvědčené práce. O novém kancléři pokladu Lloydu Goorgeovi se nyní zazname- nává, že na ministenské místo, po předsednictv nejdůležitější, vyšinul se vlastními silami. Na rodil se zcela chud, záhy osiřel, u mistra obuv níka byl vychován; dospěv, vybojoval si svoje místo silou svého ducha a na zásadách demo kratických.
Roosevelt Taft Asquith Eduard Asqužth Goorge Belgie
15 article
Druhým radikalně smýšlejícím a význačným členem nového kabinetu je Winston Churchill ministr obchodu. Churchill, muž toprve 34lety slyne jako znamenitý řečník, který vždy má po hotově všechny svoje bohaté vědomosti. P- vodně byl důstojníkem, potom stal se žurnali stou a jako novinářský zpravodaj zúčastnil se bunské války. Vrátiv se, byl zvolen do dolní sně- movny. Náleží mezi nejlepší její debntéry. Trojici radikální doplňuje nový ministr ná mořnictva Mae Kenna, mladý advokát, důvěrný přítel Asquithův. Státním podsekretářem tohot resortu jmenován byl Mac Namara, kdysi učite obecné školy, potom redaktor učitelského listu, nyní stane se tajným radou. Jak patrno, v Angli si při sestavování ministerstva počínají mnohem lidověji, nežli na př. v říši habsburské. Obnove- nému právě ministerstvu angliekému věstí jeho přátelé dobrou budoucnost. Němcům v říši Vilémově nyní nejvíce zá- leží na tom, jak se nynější vláda anglická chc- vati bude v politice zahraniční a světové. „Voss.
Churchill Asquithův Mac Namar Němec Voss Angl Vilémov Mae Kenn
16 article
Ztg.“ řeší si vlastní otázku, jak vláda anglická bude počovati o zachování míru. Činí tak výkla- dem, který vhodno je zaznamenali. „Země, tk velice odkázaná na průmysl vývozní, jako An- glie — čleme tam — trpí vždy válkou, při níž jest zúčastněna. Každá země je zákazníkem Anglie, Německo však, jímž se válečné fantasie vždy zabývají, je nejlepším zákazníkem An- glie. Zničení německého lodstva obchodního j v dosahu možnosti; vyváží ztrátu takového zá- kaznikn? Ještě blíže leží zničení německého lod- stva válečného; ale to by se neprovedlo bez znač ných obětí Anglie, bez obětí, které by zbylu čásť anglického lodstva srazily z místa, na kte- rém je nyní; rychle rostoucí lodstvo americké mělo by z toho hlavní výhodu. Prostředkujíeí postavení anglického obchodu by po pravdě- podobných, ale pomíjejících úspěších utrpělo škodu, největší pak anglický obchod bankovní. To finančníci angličtí už projevili před třemi roky. Nejvážnější banky a bankéři vyložili vláde zvláštním spisem, že v případě války, třeba i ví tězné, by ústřední prostřednické postavení lon dýnského světového trhu na vždy zaniklo.“ Proto soudí berlínsky list, že dobrá shoda evrop ských velmoci nebude Anglií porušena.
Anglie Německo
17 article
Mobilisace anglického loďstva. „Národní Listy“ uveřejnily onehdy telegr fickou zprávu, že britská admirakita nařídila k dni 25. června mobilisaci válečného loďstva an glického. Mobilisace týká se loďstov Severního moře a Atlantického oceánu, ostatních nikoli rovněž neplatí pro množství lodí záložních a ná- bradních, jež se namnoze rovnají lodím aktiv- ním, ani pro loďstva v cizozemských přístavech. Rozkazem admirality bude tody vlastně jen čásť lodstva britského uvedena na stav válečný. Mobilisováno bude: 38 řadových lodí, 32 pan- céřových křížáků, 70 chráněných křížáků obhlídkových lodí, 130 ničitelů lodí, 65 torpé- dových lodic, 40 podmořských člunů a 26 pomocných lodí, celkem loďstvo více nežli 400 lodí čítající. Toto loďstvo, ačkoli neznamená ce- lou námořní vojenskou moc britskou, je počtem i válečnou silou větší nežli veškorá lodstva. kterýchkoli dvou států, jež by své lodní slly spojily. Mobilisací řečenou má se celému světu dovoditi, že Anglie je na moři mocnější nežl spojené síly kterýchkoli dvou velmocí, že An- glie v posledních letech takovou myšlenku sle- dovala a že ji také uskutečníla.
severní moře Anglie
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Pro velikonoční číslo, jež vyjde v neděli dne 19. dubna 1908 ráno, přijímati bude administrace našeho listu inseráty dnes v pátek po celý den. V sobotu pak i v době polední až do 4. hod. odpolední Po velikonocích vyjdou „Nár. Listy“ v úterý dne 21. dubna v obvyklou hodinu polední.
19 article
— Starostátnický orgán brněnský, vlastně jelo pražský depisovatel, pokračuje včera v po- lemice s námi. Z toho, co povídá ku předmětu sporu, nestojí ani jota za hovor, ale „M. O.“ ve svém včerejším pražském dopisu o naší „meth - dě“ napsala, že „odsuzuje methodu tuto také proto, poněvadž ona to jest, jež zapří- čiňuje (1!) vzrůst nevážnosti k žur- nabistice a vyvolává snahy po je- jím sesměšňování.“ To proto, že jsme pražským dopisům „Mor. Drlice“ vytkli „měl- kost“ a „domýšlivost“. Nemůžeme za to, že pro obě tyto vlastnosti, jimiž nejen pražské dopisy v „Mor. Orlici“ vynikají, není v jazyce českém shovívavějších synonym. Své tvrzení však do- kážeme, aspoň na dvou svěžích případech a do- kážeme, že methoda „Moravské Orlice“ za- sluhuje mnohem přiléhavějšího označení, než jakého u nás bylo o ní užito. Jestliže list ně- jaký užije o žurnalistických protivnících svých vlastních názorů o positivní politice takových obratů, jako „Mor. Orlice“ (v článku „Smutn zjevy“ ze dne 29. února t. r.), že „házejí poli- tické bestii na ulici zapáchlé dršťky a kus staré koniny“, mluví-li o „nafouněné vzdělanosti a od- bornosti“, „hašteřivosti a hulvátství“, o „ko- ňařském politickém ostrovidu“, a jestliže týž list potom mluví o vzrůstu novážnosti k žur- nalistice, jakého označení zasluhuje — tato
M O Mor Orlik moravský Orlice Orlice
20 article
jeho methoda? Jestliže dále nějaký list, jak to učinila „Mor. Orlice“ a právě její pražský dopí- sovatel, poučuje někoho jiného o skloňování vlastních jmén listů a sám užívá formy „s míe místo „s mějí“ a tak hrubých germanismů, jak „předpokládají“ „svou dobou“ anebo nejno- věji také désného „zapříčiňuje“ (1!), ja- kého označení zasluhuje methoda tohote — sit venia — „Bartošovoe“, který není a to, ani jednu větu po česku mysliti? Jestliže pak list, který má žurnalisticky největší spoluvinu na mo- ravských smiřovačkách, tomto proslulém, díle míru moravského, odvažuje se nás, kteří jsme mu po léto předpovídali všechny škodné náslod- ky moravského paktu, mentorovati a kárati v na- šem zápasu proti tomu, aby v Čechách nedošlo ke kopii moravského vzoru, zdaž potom není náš úsudek o tomto počínání jako „mělkém“a „domýšlivém“ pomyslně nejmirnější?! Myslíme, že „M. O.“ může míti dosti na tomlo vyřízení sporu; nám aspoň nemůže býti její pražský do- pis dosti znamenitým důvodem k polemickému románu na pokračování! — K odřeknutí vídeňských her. Ku po- drobné informaci dává ředitelství Národního di- vadla k disposici pragmatické vylíčení postupu posledních udalostí: Dne 15. dubna došel ráno ředitele Schoranze přípis ředitelství »Theater a. d. Wien«, v němž obšírně a nalebavě bylo žá- dáno, aby ředitelství Národního divadla uvážilo situaci, do krajních mezí přiostřenou posledními projevy se strany radikálních Němců. Bylo s dovoláváno také známého výroku posl. Wolta v Chomutově o krveprolit. Na tento dopis odpověděl ředitel Schmoran depeší následujícího znění: Chcete-li tedy skutečně nechati lpěti na starém rakouském císařském městě Vídní hanbu, že ovlá- dána jest neurvalými Prusy z Čech, račte sami laskavě převziti za to zodpovědnost vůči dějinám.
Mor M O Němec Prus Čechy Chomutov Vídeň národní di Schoranza přípis ředitelství » Theater a . d . Wien národní divadlo
21 article
Schimoranz. Po polednách došla z Vídně telegraficky tato odpověd: Máme na mysli stále jen uměleckou udalost. Můžete převzíti plnou zodpovědnost, že náš starý umělecký ústav bude ušetřen politických skandálů? Věc stává se denně horší. Nutno učiniti konec. Podnikněte tedy kroky. Srdečný pozdrav. Divadlo na Vídeňce. Další kroky ponechal ředitel Sehmoranz rozhodnuti správního výboru Národního divadla, který se sešel po prvém jednání večerního pře- stavení »Maryše« a rozhodl se upustiti oa pořádání her ve Vídni. Pozhodnutí toto ozná- meno bylo ihned ředitelství »Theater a. d. Wiene telegramem; Nemáme a neměli jsme naprosto úmysl vysazo- vati Váš starý umělecký ústav politickým skandá- lům. Sledujeme pouze umělecké cíle a podvolu- jeme se tedy Vašemu naléhání. S díkem a pozdra- Schmoranz. vem Národní divadlo do poslední chvíle trvalo na provedení smluvených představení, k nimž
Maryša Schmoranz Vídeň Vídeňka národní divadlo Theater a . d . Wien
22 article
lidskost a pravé víry: to jsou mohutné základy jeho děl, která vzrušují celý svět. Lze tudíž předpokládati. že i česká veřejnost uvitá s nejvřelejšími sympa- tiemi české vydání spisů Zolových, zvláště když vy- cházejí v levném vydání (sešit pouze za 20 h). * Boj o rukopisy Královědverský a Zelenohor- ský není ještě ukončen a jak „Švanda dudák ve svém dubnovém čísle podařenou povídkou uka- zuje, bude trvat ještě v daleké budoucnosti; v témže čísle, vedle mnohých jiných humoristických a satiri- ckých článků dočiláme se satiricky miněné také vzpo- mínky na Sv. Čecha, jež přichází právě v době, kdy kde kde ve vzpomínkách na našeho slavného básník hleděl urlatniti především svoji skromnou osobnost „Švanda Dudák“, nyní měsíčník, vychází nákladem P. Topiče v Praze. P'ředplatné na celý rok činí 10K Sešit po 1 K. * Setrané spisy velikýchi našich spisovatelá zá- roveň vycházejí nákladem F. Topiče v Praze. Pová- žíme li, že jsou to spisy autorů: Václava Beneše Tře- bízského, Sv. Čecha, Jana Nerudy a Ignáta Herr- manna, spisy, které nemají chyběti v zádné veřejné knihovně českého inteligenta, můžeme právem mlu- viti o vynikajícím kulturním. díle národním.
Zolův Švanda Čecho Švanda Dudák Setraný Beneš Neruda Herr Praha
23 article
* Sebrané spisy V. Beneše Třebízského v laci- ném vydání pro nejširší vrstvy lidu dospívají zvolna zvého zakončení, neboť vychází právě díl XII. (svazel o 80 str po 20 hal.) a veškeré spisy obsahují díl šestnácte. Přihlížíme-li k bohatým premiím, na ně každý odběrntel Spisů má právo, můžeme směle tvr- diti, že jest to nejlevnější vydání díla nejpopulárněj- čího českého spisovatele. Právě vydaný 59. svazel přináši sbírku povídek „Z různých dob“ (pořadí šestě) a obsahuje z drobných prací Třebízského pra- vé perličky prosaické tvorby původní * Druhého vydání sebraných spisů Svatopluk Čecha vyšel tento týden sešit 2. (po 32 hal.) a úči- něn počátek básníkovými pamětmi z let jinošských obestřených závojem belletristickým; dílo nese ná- zev „Druhý květ“ a jezt z prací Čechových nej méně dosud známo. * Sebrané zpisy Jana Nerudy vycházejí zároveř ve dvou řadách v sešitech o 2 arších po 32 hal. Rada I. zaujímá belletrii tohoto slavného a dosud nedosti oceněného spisovatele, řada II. přináší kritické jeho práce, o nichž dr. Ot. Theer napsal, že „ukáží nám autora Ballad a romanci v leckterém novém odstínu a doplní jeho fysiognomii o nejeden charakleristický rys.“ Teprve kritickými spisy budeme míti dokonalí obraz tohoto fenomenálního a do jisté míry i epochál- ního našeho spisovatele. Obě řady dospěly již k se šitu 32. V řadě I. vycházejí „Arabesky“', v řado II. „Divadlo“ * Sebraných spisů Ignáta Herrmanna, ohoto če- ského Dickensa, pašeho to nejlepšího humoristy, vy- šlo právě čís. 71. (dvouarch. sešit eleg. výpravy z 82 hal) Šestá kniha Herrmannových spinu přináší obrázky ze života „přespočeiných“ a jmenují se „Staří mládenci“. Že o dobrý a vzácný hu- mor není tu právě nouze, rozumí se při jméně auto- rově samo sebou. Časem k „Spisům“ vrátlme se d- kladným a ocenivým článkem.
V Beneš Čecho Čechův Neruda doktor Otakar Theer Herrmann Herrmannův
24 article
* Velký člověk. Dokud déjiny Řudou líčit jen ži voty králů, dotud nebude pro přítomnou dobu pravdi- vým heslo, že dějiny jsou učitelkou lidstva. Chee- me-li z dějin čerpat poučení, jak nutno žít a vycho- vávat dorost, abychom sílili a rostli, musíme svů zřetel obraceti k minulosti a životu sice také králů avšak nikoli jen králů, proslavivších se válkami a ví- ce méně problematicky slavnými činy, ale králů prá ce a velké duše. Učme se z dějin, z živolopisů našich velikánů ducha, jak nutno se připravovat, učit, pra- covat, aby nás život a doba nepřekvapily, nýbrž aby- chom rostli nad ně. Takovou knihou, která má nám otevříti všecky prameny, z nichž vyrost na příkla náš nejslavnější básník Sv. Čech, slibuje býti kniha prof. Ferd. Strejčka, která s prostinkým názvem
Čo profesor Ferd Strejček CheeI
25 article
„O Svatopluku Čechovi“ počala právě vycházeli u F. Topiče v Praze. V prvém sešitě (sešit o 32 str po 40 hal) vylíčena jest rodina, z níž Sv. Čech vy- šel; s podivuhodnou citlivostí zachyceny jsou tu pře- četné okolnosti a vztahy rodinné, jež byly přímo při- pravenou a úrodnou prstí pro příští mohutný kmen duchem a srdcem velikého člověka. V druhém sešitě přistupuje autor k vylíčeni vlastního živola básní kova. Oba přítomné sešily svým obsahem svědčí o hluboca seriosním pojetí velkolepého díla, které do jisté míry vzrostlo pod přímým spoluúčastenstvím láaníkovým. Knihu nelze ani dosti doporučiti nejen kruhům vychovatelským, ale rodičům vůbec; že n mládež bude vylíčený život působit zářivým příkla den, podněcujícím k následování, nelze pochybo- * Vystavme pomník Sv. Čechovi, velíkému naše- mu národ. básníku, vystavme mu pomník předovšín ve svých srdcích a duších poznáním a pochopenín
Čecho Čo Praha
26 article
slavného jeho díla Takový pomník bude živým zdro- jem našeho nadšení a opravdové, vřelé lásky k vla- sti. Poznají-li všecky vrstvy našeho národa temnto ži- votedárný pramen, není pochyby, že pak hravě v nedlouhé době dojde i k velkolepému pomníku z kovu a kamene. Nejprve však nutno dokonale po- znat dílo básníka, porozumět mu a procitit je a pak teprve možno stavět smělou apotheosu naší lásk k našemu slavnému pěvci. Nyní naskytá se nej vhodnější příležitost, aby splnilo se naše přání, výše tlumočené, neboť nakladatelství F. Topiče v Praze počalo po druhé vydivati spisy Sv. Čecha, tentokráte sebrané, tedy obsahující veškerou jeho tvorbu. Sebra- né srisy Sv. Čecha počaly vycházeti memoirovým dílem jeho, nazvaným „Druhý květ“. Právě v- šel druhý sešit tohoto vysoce zajímavého spisu (se- šil po 32 hal), ale zároveň i dílo úplné za 2 K 40h (Ve skvostné, eleg. vazbě za 3 K 80 h) * „Knihovna sberniku věd právních a státních. B. Rada státovědecká. Čís. XII. Doc. dr. Dra chovský: „Rakouské účetnictví stát ní.“ (Cursík a Kohout v Praze.)
Čecho B Rada docent doktor Praha
28 article
* Karel Horký: „Pátek. Prosy, feuilletony zápisky.“ Tiskem a nákladem knihliskárny Ed. Le schingra v Praze. „Chřest“. Jeho ráeionální pěstění a konservo vání. Úpravil Kar. Sousedík, okr. zahradník v Plzni Nákladem vlastním, Tisk J. Strojila v Blatné.
Horká Pátek Prosa Sousedík J Strojil Praha úpravil Kara Plzeň Blatná
29 article Vilímkova kiihovna: Felix Téver: „Du
Vilímkova kiihovna: Felix Téver: „Du še nezakotvené“, díl E. Sokol: „šlunce“. Román. Nákladema Píší v Brně. * Sbírka zákonů živňostenských čís. 2. „Prová děcí předpisy a ministerská nařízení jimiž se doplňují zákonem ze dne 5. února 1907 čís 26 f. z. upravený rak. řád živnostenský, jakož i zá- kon o koncesofaných živnostech stavebních, daný dne 26. pros. 1893 čís. 193 ř. z.“ Sestavil a upravi Vít Pavlik, tajemník Zemské jednoty řem. a živ spol. v král. českém. Tiskem a nákladem Eman. St vína v Praze * Dr. Friedrich S. Krauss: „Slavisch Volkforschungen.“ Abhandlungen über Glauben, Ge- wohnheitrechte, Sitten, Brauche und die Guslarenlie der der Sudslaven. Verlag von Kilhelm Heim Leipzig. „Tiroler Verkelira. u. Hotolbuch“, herausgeber von Landesverband für Fremdenverkeha in Tiro Sechste Auflage 1908. Innsbruck * „Vídeň.“ Praxtický rádce a průvodce. Naps Ant. Záruba. Vydalo naklad. družstvo „Máje Kniht. dra. Ed. Grégra a syna v Praze. * „Prou“. Roman von Jul. Kraus. Verla Brůder Suschitzky. Wien * Praktischa Grammatik dar serhisch-kroatischen Sprache fir dan Selbsteunierrichl. Theoretisch- prakui sche Anleitung zur tchnellen Erlernung durch Selbsl unterricht. Von M. E. Muža. Vierte Auflage.
Vilímkův Téver E Sokol Pavlik Eman doktor Friedrich Krauss Heim Leipzig Naps Antonín Záruba Grégr Roman on Jula Kraus Muža Brno Praha Sitten Innsbruck Vídeň Wien Slavisch Volkforschungen Abhandlungen übry Glauben Verlag on Kilhelm Tiroler Verkeliro Verla Brůder Suschitzky Brauche und die Guslarenlie der der Sudslaven Fremdenverkeh in Tiro Sechste Auflag
30 article
* Václav Soukup: „Chlest, nejjemnějš jarní zelenina v kuchažské úpravě“. Vyzkoušen předpisy ku přípravě rozmanitých pokrmů, poléveka omáček ze chřestu, nakládání, sušení i úchovu chře stu čerstvého. Nalezne v ní každá kuchařka i hospo- dyně znemenité pokyny k úpravě chřestu, čímž za- vděčí ze nejenom svým hostům u stolu, ale vyhoví i labužníkům. Obsahuje též populárně p. Jos. Novým, agronomem, psaný návod, jak se mají chřestovay zakládati a chřost racionálně pěstovati. Knihkupectv Hejdy a Tučka v Praze. „Zlatá Praha“, velký illustrovaný týdenník Nakladatelství J. Otty v Praze. Vyšlo 30. číslo z re- produkcemi uměleckých děl mistrů světového jména „Rouhání Kristu“ A. van Dyka, celostranný obraz J B. Tiepola, italského malíře ze XVII. století „Cesta na Kalvarii“. Textová část vyniká příspěvky před- ních českých spisovatelů. Výslavní časopis „Zlat Prahy“ přináší mimo informační články zdařilé i- lustrace, zvláště velký obraz „Panorama výstavy“ dle obrazu arch. J. Skopalíka. Redaktory „Zlaté Pr- hy jsou A. B. Dostál a V. Oliva. Výstavní časopi pořádá Karel Vika
Soukup Chlest Jos Nová Hejda Tuček J Ott Krist A Dyk Tiepolo J Skopalík A B Dostál V Oliva Vic Praha J B Zlata Praha zlatý prha
31 article Hudba.
Hudba. + Podora. Lyrická opera o 3 jednáních. Dle Sardouova dramatu sepsal Arturo Colautti. Přeložil F. Soldán. Hudbu složil Umberto G ier dano. (Na Městském divadle Král. Vinohradů poprv 15. dubna 1908.) Umberto Giordano není již u nás sklada- telem zcela neznámým. Národní divadlo, které býval velmi hbité s uváděním nových zjevů a proudů, po- spíšilo si 5. května 1897 seznámit nás s timto skla datelem, nastudovavši jeho zpěvohru »André Chenier sotva rok po jejím značném úspechu v milánské Scale. Tote dílo, dík výbornému librelu, založilo vlastně jméno skladatelovo, neboť před tím Giordano. který jest ovšem poměrně ještě mlád (nsrozen 186 ve Foggii) platí tedy dle pojmů cizího uměleckého světa ještě za mladého autora, kdežto u nás odsuzo- vala by jej mláď pomalu již do starého železa), ne- měl valně štěstí. V soutěží Sonzognově 1889 podlehí »Cavallerii« Mascagnia, na popud Sonzogoův složená třlaktová »Mala víla« (v Římě 1892) přes první hluk jenž se s ní dělal, zvláště s připitkem druhého děj ství, brzy zanikla, dvojaktovka »Regina Diaz« ustou- piti musila nešťastným sběhem okolností Donizettiově opeře »Maria di Rohan«, jež má s ní stejnou látku. Starý mistr a jeho slavný interpret Battistini zvítězili v neapolském divadle San Carlo nad divadlem Mer- cadante, jež po třech představeních nuceno vzdátis nerovného zápasu (1894). Ani »Fedora«, s kterou nyní seznamují nás vinohradští, neudělala mnoho na milánském Teatro Lirico 1898. Teprve zase jeho »Siberia«, ač v Italii dobyla jen úspěchu čestného (1903), zachytila o dvě léta později v Paříži, kam přinesla ji vlašská společnost na divadlo Sary Bernhardtové.
Sardouův Colautti F Soldán Umberto G Umberto Giordano Chenier Giordano Sonzogoův Diaz Rohan Battistini Fedora Scala Foggia Mala Řím Paříž divadlo Královský národní divadlo Donizettiov opera Sana Carlo divadlo Mer Teatro Lirico Sara Bernhardt
32 article
Střídavé osudy vidíme tedy provázeti díla skla- datele, jenž v základu není o mnoho horší Mascagnia Puccinia a Leoncavalla, v tvorbě své bere se timže směrem a zajisté dle sil svých přispěl k vytvoření se onoho bromadného pojmu, jejž známe pod etiketou mladoitalské školy nebo verismu. S nimi spojuje bo výběr látek, pathétických, vášnivých až do krutosti a rafinovaných dramaticky. Spojuje rozvášnivělá melodická linie, smyslná až do hrubosti a často hluchá ve svém nabubřelém pathosu, a hned vedl ní zase drobný detail, mosaika v píkantních kresbách roztroušená, jejíž motivky zdají se býti velmi rozto- milé na dálku, z blízka však podezřelou bývá jieh originalita, nebo jsou to motivky skutečně tak křebké. že nevydržely by na delší dech. Toť ony dva typy ustálených výrazových prostledků celé školy, jež mohli bychom označiti typ A a typ B. Pro záliby mladoitalské školy není nepřiznačne že ráda uchyluje se k látkám melodramatickým, ba k takovým, jež mohli bychom nazvati divadelním krvákem. Tim jsou »Sedlák kavalír«, »Komediant »Toska«. A takovou tklivohrou s pozadím vražd žalářů, svádění a udavačství je také Sardouova »Fe- dora«. Kus virtuosně zkloubený, ale v jádru nic vle než melodram. Vladimír, snoubenec kněžny Fedory Romazovy. zabit důvěrným přítelem svým, hrabětem Lorisem Ipanovem. Vraždu zabaluje tajemný závoj, v prvním okamžiku zdá se, že padl z politických důvodů, js synem nenávíděného policejního ředitele. Vrahov podařilo se uprchnouti do Paříže. Kněžna Fodora následuje ho tam z Petrohradu, aby na něm pomstila smrt Vladimírovu. Probudí v Lorisoví lásku, ab
Leoncavallo Tim Sedlák Toska Sardouův Vladimíra Romazův Ipanov Vrahov Fodor Vladimírův Paříž Petrohrad
33 article
v rozhodné chvíli mohla se ho zmocniti. Ale chytne se do vlastní léčky. Ipanov vyjeví ji pravou příčinu, proč zabil Vladimíra: přistihl ho u své ženy. Na důkaz předloží Fedoře milostné dopisy Vladimírovy, v nichž ujišťoval jeho manželku, že ani sňatek s Fedorou, kterou bere si jen pro její bohatství, ni- čeho nezmění na jeho lásce a jejich poměru. Takové ponížení ovšem ženy neodpouštčjí. Fedora stane s nyní opravdu milenkou Lorisovou. Štěsti prudké je- jich lásky má však brzy býtí zkaleno. Fedora před tím z pomstychtivosti udala vedle celé řady svých krajanů také bratra Lorisova ruské policií z nihili- stických rejdů. Je zatčen a utopí se v žaláři, kam vnikla voda. Matka zemře bořem. O všem tom do- vídá se Loris Ipanov, právě když došla ho do Svýcar kde s Fedorou světí líbánky, zvěsť o amnestif,a když doufal sejíti se opět na rodné půdě s drahou matkou. Ipanov přísahá neznámé udavačce pomalu. »Zabiju ji. — Odpustím jenom mrtvě!« Slyšic ta- kový ortel, Fedora požije ihned jedu. Když dojde psaní, které ji jmenuje tou udavaékou (původně byl v podezření nevinný polský skladatel Boleslav La- siúski), Ipanov chce ji v prvním návalu znškrtiti. Ale jed již působí a předejde jeho pomstu. Fadora klesá mrtva, marně Loris zveda ji do své náruce, odpouštěje jí. Libreitista, dramatik Colautti, z jehož původn tvorby dosud nic k nám neproniklo, přejal drama Sardouovo s nepatrnými zkratkami nebo zas pří- davky z ohledů na hudebníka (tak plesové výjevy druhého aktu). Ze čtyř jednání zůstala tři dosti stručná a ráz na ráz klapavou mechaniku Sardouovu sledující. Drama mívalo v dobách, kdy nehledalo se ještě hlubší, vniternější umění, svou popularitu.
Vladimíra Vladimírův Fedora Lorisův Ipanov Slyšic Boleslav Le Colautti Sardouův Drama
34 article
Bylo en vague i na českých prknech. Bezpečná technika Sardouova, jíž neselže žádný effekt, slavila svého času všude úspěchy pochopitejné. Co však o té doby vyprchalo z její obliby, stává se dnes dílu na ní založenému skoro osudným. Celé to složité pásmo kriminálních příběhů neckává nás již chlad- nými; jeho osnovatelé, nepopřávajíce nahlédnouti hlouběji do svých duší, jsou nám lhostejnými cizí, jako pouhé páky toho všeho bez hlubší po- třeby v pohyb uvedeného, sebe virtuosněji zamota- ného a odmotávaného děje. Skladatel také mnoho ze svého nepřispívá ku psychologickému prorážení postav. Jeho hudba také popisuje a líčí spíše jen zevně. Svrchu zmíněná patrona pro výbuchy vášně, náruživá, pathěticky nabobtnalá melodie, kterou zpívá orchestr, při čemh neskrblí se ani homofonií ani unisony, musí stačiti na vše: ať milenci v blahu lásky tonou, ať titulní rekyně soptí pomstou, nebo jen listinu nihilistů sestavuje. Při tom jsou ty melodie čistě veristického ražení tak málo od sebe odlišeny, že znajíce jednu znáte všechny. Jsou si podobny jako vystřídávající se vlny téhož příboje. Že v dobře volených oka- mžicích nepostrádají jisté suggestivnosti, již poslu- chač podichne, jak svědčí na př. finale druhého jednání, nelze ovšem popříti. Účin jejich leží právě v jejich pathětičnosti, kryje-li se tato s průběhem děje na jevišti. To je možno ve výjevech Fedory
Sardouův Fedora