1
masthead
Strana 6. Číslo 113.
2
masthead
KATTOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 26. dubna 1900
4
article
tvrzení, že jednal na rozkaz svých představených,
pravil Lothair, že jest možno, že se Lacroix bude
tím hleděti omlouvati.
Z Vídně, 25. dubna. (T. k.) Vojenský věst-
ník oznamuje, že císař jmenoval prince Oldřicha
Virtemberského nadporučíkem u čtvrtého pluku
dragounů.
Z Brusselu, 25. dubna. (T. k.) Princ Wa-
losský zaslal přednostovi severního nádraží, Cro-
ciovi prostřednictvím zdejšího anglického vyslane-
ctví náprsní jehlici s brillianty.
Z Cařihradu, 24. dubna. (T. k.) 400 Ar-
ménů v Hekiari (vilajet Wan) přestoupilo na islam,
aby prý vyhnuli se náslí, spojenému s vymáháním
daní.
Lacroix
Virtemberský
Vídeň
Brusel
Wa
severní nádraží
Cro
Cařihrad
Ara
Hekiari
5
article
Zprávy hospodářské.
Zprávy hospodářské.
Hospodářský spolek ve Velešíně konal
dne 22. dubna veřejnou schůzi v hostinci pí. M. Bür-
gerové. Ke schůzi byl pozván dp František Kroi-
her, kaplan v Borovanech, aby pojednal »O otáz ee
obilních skladišť rolnických«. Četně
navštívená schůze dosvědčovala, jak živý zájem vzbudil
program schůze. Přednášející ujal se po srdečném uví-
tání p. J. Kamarýtem, předsedou spolku, slova,
aby v obšírné řeči probral dosavadní stav otázky
skladištní. Krátkými, ale obsažnými slovy poukázal
na stále rostoucí deficit rolnictva a na jeho příčiny.
Jednou z nich jsou stále klesající obilní ceny. Vedle
cizí konkurence sluší hledati příčiny nízkých cen obil-
ních v tom, že rolník musí obilí své prodávati ihned
po žních a to překupníkům ponejvíce židovským.
M Bür
František Kroi
J Kamarýt
Velešín
Borovany
6
article
Rolník nemůže býti sám dodavatelem, neboť může
nabídnouti pouze menší množství, a to ještě nestejné
jakosti. Mimo to nemůže rolník nikdy zaručiti, že
dodá nějaké obilí, neboť nikdy neví, zda obilí sklidí,
a zda bude prodeje schopné. Již na jaře bývá nouze
o hotové peníze a tak se různé dluhy hromadí a rol-
ník jest nucen ještě nežli žeň ukončil, mlátiti pro
trh. Ceny tehdy jsou ovšem žalostně nízké. Úřední
zprávy za řadu let dokazují, že ceny jsou nejnižší
vždy ku konci července a na začátku srpna, kdežto
do října, kdy většina prodejného obilí je v rukou
židů, ceny vstoupnou pravidelně o korunu, Užitek,
který takto obilním židům spadá do klína, obnáší
v Čechách ročně asi 10 milionů zlat. A co nejsmut-
nějšího — bez této třetí ruky nelze se nyní obejíti
ani prodavači ani potřebovateli. Veliké závody a erár
vždy raději zaplatí více, dostanou-li obilí stejné a ve
větším množství. Nákup v malém vyžaduje mnoho
času a práce s čistěním. Mimo to může obchodník, jenž
Čechy
7
article
ovládá obilní trh v celém hejtmanství, učiniti smlouvy,
že dodá jisté množství obilí, poněvadž živelní a jiné
pohromy, jež by stihly celý takový obvod, jsou za-
jisté výjimkou. A velcí spotřebovatelé musí míti aspoř
polovici každoroční potřeby již napřed pevně zakou-
penu. Tomu může skladiště odpomoci, neb ono má
členy po celém okresu ano i v širším okršku a má
tedy vždy téměř jistotu, že bude moci jisté množství
obilí dostati. Skladiště může podati kdykoliv nabídku
na značné množství obilí a to čistěného — stejné ja-
kosti a získá následkem toho vyšší ceny. Hlavně však
uchrání se člen družstva škody tím, že dostane sice
peníze hned po žních, ala obilí se hned neprodává,
nýbrž skladiště počká, až ceny stoupnou. Zisk, který
by jinak připadl překupníkům, zůstane rolníku. Mimo
to se také mnoho ušetří tím, že rolník není
nucen obilí jinam dovážeti a různé poplatky pla-
titi. Obnos, který se takto ušetří, jest velmi značný.
8
article
hynouti. Všecko řečené jest ovšem theorie, ale tyto zásady
došly již provedení v Bavorsku, kde nyní 37 skladišt
působí. Kdyby nebyla skladiště blahodárným zaříze-
ním, nebyla by se tolik rozšířila. Dp. řečník uvádí
pak podrobnější data o skladištích v Pöchlarnua
v Litoměřicích a pokračuje: jak možno zaříditi skla-
diště? Dle dosavadních poměrů nelze jinak než druž-
stvem dle zákona ze dne 9./4. 1873. Dotyčné spole-
čenstvo má opatřiti v obvodu svém 30 procent zaři-
zovacího kapitálu, stát a země mají dle návrhu země-
dělské rady dáti po 15 proc. subvence. Zbytek 40
procent uhradí se nezúročitelnou půjčkou státu a země
po 10 proc. (dle dosavadní praxe) a půjčkou z jubi-
lejního fondu cís. Františka Josefa. Tato půjčka má
mimo jiné tu výhodu, že fond reviduje všecky účty
družstva a následkem toho není se co báti zprone-
věření, poněvadž by se mu dříve přišlo na stopu,
než by nabylo většího rozsahu. Zemský svaz spole-
čenstev obstará druhou úřední revisi. Kdyby ostatní
svépomocné ústavy byly měly veřejnou revisi, ne-
bylo by došlo k úpadkům záložen, cukrovarů, atd.
Obchodní manipulaci představujeme si krát e takto:
Rolník, člen dostane od peněžního ústavu 70 proc.
ceny dodaného obilí, jako zálohu na účet družstva.
Za tyto zálohy ručí budova skladiště, trojnásobné ru-
čení členů družstva, a závazek, že družstvo učiní své
dodávky splatnými u téhož peněžního ústavu. Jakmile
se obilí prodá, odepíše dotyčný ústav zálohu a zbytek
František Josef
Bavorsko
Pöchlarnu
Litoměřice
9
article
buď vyplatí, anebo připíše k dobrému. Členu pak
se vyplatí zbytek tržní ceny. Zisk z prodaného
obilí se dělí dle počtu podílů a dodaného obilí až
na kouci správního roku. Nečlen dostane ve skladišti
tržní cenu, ale nároků na zisk nemá. Člen se zava-
zuje na svůj členský účet jen na vlastních polích vy-
pěstované obilí dodávati pod trestem vyloučení. Jinde
rolnictvo se chápe svépomoci, i u nás jsou poměry stejné.
chopme se jí také. Snad jsme schopni jako jiní. Kdo si sám
pomoci nechce, zaslouží zahynouti. My však nechceme za-
Přednáška byla přijata s nadšeným souhlasem. Správce
školy pan J. Carda vyslovuje pochybnosti nebude-li
režie veliká. Dp. Frant. J. Kroiher odpovídá, že
i obilní obchodník ma režii a v mnohých ohledech
větší, neb má ve svém skladišti celý kapitál, nemá
subvencí, sýpky své má často dost daleko od dráhy
atd. Po té vykládá poméry ve skladišti borovanském
a podal celou řadu praktických pokynů pro agitaci.
Na konec navrhl, aby se ihned začalo upisovati. —
Upsáno bylo hned 110 podílů a také hned složeno
zápisné. Práce přípravné a agitační svěřeny výboru
hospod. spolku a doporučeno, aby si přibral důvěr-
níky z obcí. Dejž Bůh, aby tento pro naši krajinu
tak důležitý podnik šťastně a brzo dokončen byl.
J Carda
František
J Kroiher
bůh
10
article
Spolek Gisela ku pojišťování věna dít-
kám. V účetním roce 1899 vystavilo se 17.000 no-
vých pojistek na pojištěný kapitál 19 a půl milionu
korun. Stav pojištění zvýšil se po odečtení zrušení
následkem splatnosti, redukce neb zastavením placení
premií z 89 500 pojistek s kapitálem 113 4 mil. na
96.700 pojistek s kap. 121.4 mil. Příjem premiový
zvýšil se z 5.48 na 5.80 mil. kor. Na splatných ka-
pitálech se vyplatilo 1.08, na dividendách 0.19 mil.
korun. Fondu premiových reserv udělena byla dle
účetní zprávy dotace 4.59 mil. kor., čímž vzroste na
30.79 mil. kor., kteréž hlavně v pupilárních cenných
papírech uloženy jsou.
Gisela
no
11
article
První ústav pojišťující službu vojen-
skou. Z předložené nám účetní zprávy za rok 1899
lze pozorovati, že nový obchod v roce 1899 korun
646.900 pojištěného kapitálu zabírá, že příjem premií
oproti r. 1898 K 1,404.641.19 o K 146.035.36, tedy
ve správním roce se na K 1,550.676.55 zvýšil. Příjmy
úroků vykazují též pozoruhodné zvýšení a obnáší K
157.642.25. Ústav vyplatil též v uplynulém roce šesti
členům pojištěné kapitály v úhrném obnosu K 5988.
čímž prozatím, ač jen nepatrný úbytek členů ústavu
národohospodářského užitku, kterýž tento ústav při-
náší, částečným se stal.
Nové továrny v Maďarii. V Maďarii je
zlatý déšť. Ze všech stran hrnou se továrníci, aby
stavěli zde továrny. Eirma Salcher a Winter vystaví
přádelnu v Prešpurku, žid ryt. Leon zřídí též přádelnu
Evžen D'ffennach továrnu na konservy, berlínská banka
postaví ve Fogaraši továrnu na celulosu. Židi Perucové
vystaví v Papě tkalcovnu, bělidlo a apreturu. Továr-
ník Henrych zřídí tkalcovnu na 1000 stolic v Tr-
nově. Továrník Pujotti zřídí továrnu na hedvábné
látky. V Maďarii je nyní zlatý déšť, jen ať se ne-
promění v krach.
Vývoz koní z Uher vzrůstá ještě stále i přes
konkurenci Ameriky a Německa. V posledních devíti
měsících minulého roku bylo z Uher vyvezeno 28.513
vojenských, jezdeckých a tažných koní, kdežto dří-
vějšího roku obnášel vývoz koní v téže době 25.233
kusů; příbytek obnáší tedy více než 3000. Jest za-
jímavo, že vývoz do Italie, Francie a Německa vzrostl
kdežto do Rakouska a na Východ se zmenšil. V po-
sledních 9 měsících minulého roku bylo totiž vyve-
zeno do
Salcher
Winter
Leon
Žid
Henrych
Pujotti
Prešpurk
Papa
Uhry
Amerika
Německo
Francie
Rakousko
12
article
r. 1898
r. 1899
Italie
. . . 5.788 . . . 7.638
Francie . . . . . 1.176 . . . 3.440
Německa . . . . 1.205 . . . 1.495
Rakouska . . . . 12.740 . . . 11.739
Rumunska . . . . 3.154 . . . 2.958
Turecka
. . . 1.367
Rakousko jest tedy ještě stále nejsilnějším odběrate-
lem uherských koní.
Pěstování ovocných stromů. Čistění kmenů
a tlustších větví od mechů a lišejníků a oškrabování
odumřelé, suché kůry děje se nejen za tím účelem,
aby se vzrušila životní činnost kůry, nýbrž jest nutno
i k potírání hmyzu, jenž hledá v zimě ochrany v trhli-
nách a prohloubeninách kůry, za suchými šupinami
kůry a v mechu kmenů. Tím způsobem zničí se
hlavně housenky zaviječe jablečného, které dlí ve spo-
lečném zimním obalu. Hlavní zřetel se musí vzíti na
tak zvané houby, tlum to vajíček zaviječe houbového,
ježto se tak možno s malým namáháním zbaviti ve-
likého množství škůdlivců, kdežto později, až se hou-
senky vylíhnou, jest již těžko na ně se dostati, ježto
nezůstanou v společných houfech, nýbrž rozlezou se
po celém stromě. Tlumy vajíček leží obyčejně v po-
době jasně šedohnědých hub rozličné velikosti na
spodní straně tlustších větví na místě, kde se tyto
od kmenu odvětvují, tedy na místě lehko přístupném.
Při kladení vajíček dávají motýlové přednost starým
ovocným zahradám, poněvadž mají tlustší kmeny.
Německo
Rakousko
Rumunsko
Turecko
13
article
V takovém porostu schází zřídka škůdce, možno ho
však nyní poměrně nejsnáze vyhladiti; tlumy vajíček
nesmí se však pouze seškrabati a na zem hoditi
nýbrž musejí býti sesbírány a spáleny.
Z Lysé. Kde půdy trochu oschly, pilně se seje.
ale některé pozemky dosud leží pod vodou, a kdo ví
vyschnou-li letos. Následkem přílišných a častých
povodní mnoho obilí vyhynulo, kdežto na jiných po-
zemcích sníh je byl vyležel a nyní zaorávány býti
musí. Místo vyhynulého obilí nejvíce oves bude set.
Hraboši způsobily velmi mnoho škod zvláště na je-
telích. Ovocné stromoví má mnoho na květ. Zvěře
a ptactva k jaru za krutých vánic mnoho zhynulo
a zašlo.
Hraboš
Lysá
14
article
Železářský průmysl starých Indů. Nej-
zajímavější památkou staroindického umění kovářského
jest sloup Kutub u Delhi, jenž jest přes sedm metrů
vysoký a váží více než 6000 kg. Dle nápisu na
něm vytepaného pochází sloup ten z 9. století před
Kristem. Obrovští nosiči z kujného železa, jichž bylo
užito v chrámě Karavak v Madrasu a v chrámě Puri
v Orisse, dokazují také, na jak vysokém stupni stál
kdysi indický železářský průmysl. Litá ocel byla
zhotovena v Indii již před 3000 roky. Nástroje
z lité ocele byly nalezeny v hrohech, jež pocházejí
z doby kolem roku 1400 před Kristem. Ocel, jíž se
používá k hotovení damascenských mečů, jest též in-
dického původu. Stará jedna listina udává následující
o původu ocele: Čistý magnetovec z krajiny Mirta-
palli a mangan obsahující hnědel z Kondapuru byly
smíseny po třech na dva díly s prachem z dřevěného
uhlí a skelnými truskami v uzavřených kelímkách
z ohnivzdorné hlíny. Po 24hodiném pálení shledán
byl na dně kelímku polokulovitý kus ocele, jenž jsa
dále zpracován, hodil se znamenitě k vyrábění mečů
a jiných ocelových předmětů. Indický ocelový prů-
mysl dosáhl ve středověku nejvyššího stupně, od 17
století upadal a nyní již úplně zanikl.
Krist
Madras
Puri
Orissa
Indie
Kutub u Delhi
kg
15
article
Vídeňská neněžní bursa. Dne 25. dubna. (Zá-
věrečné kursy.) Únorová renta 98.50. Květnová renta
98 40 Rakouská korunová renta 98 50. Stříbrná renta 98 40.
Rakouská zlatá renta 98.25. Uherská zlatá renta 97.40
Uherská kor. renta 92.—. Losy z r. 1860 celé 135.75.
Losy z r. 1860 pět. 159 75. Losy z roku 1864 202 —. Losy
kreditní 399.—. Losy z roku 1854 164.—. Komunalní losy
387 50 Tisské losy 139.00 Turecké losy 118.—. Úvěrní
akcie 229.9). Anglobanka 121 75. Unionka 147 15 Banka
pro země rak. 1 3.80. Uherské kreditky 186.75 Bankovní
jednota 131 85 Ústav pro úvěr pozem. 260.—. Unionky
pražské 131.—. Živnostenská banka 13).—. Lvov-Černo-
vická —.—. Státní dráha 133 40. Lombardy 23 80 Št. Hr
Köfl 134.—. Severní dráha —.—. Severozáp. dráha 118.00
Pardubická dráha 90 25. Polabská dráha 121.(0. Česká sev.
dráha —.—. Buštěhradská A) — .—. Buštěhradská B) 302.—
Pražsko-duchcovská dráha —.—. Duchc.-Podmokelská 152.30
Ústecko-Teplická 314.—. Vídeň. tramwayky 131.25. Nové víd.
tramwayky 126 —. Dunaj. paroplavba 70.00. Tur. tabák.
rež. 156.00 Tov. na zbraně 179.—, Alpinky 271.00. Rim-
Muráňské 311.—. Pražské železářské 566.—. Záp.- české
uhelné —.—. Sev. české uhelné —.—. Mostecké uh. 449.—.
Česká montaní spol. 410.—. Napoleony 19.26. Paříž 96 45.
Londýn 242.77. Německá města 118.35. Ruble papír. 255.——
Z Vídně, 25. dubna. (T. k.) Po uhájení průběhu
stlačily berlínské záznamy, konec mírně zotavený, renty chabé.
Na dodatečné burse: Pražské železárny 572.—, alpinky
272.75 — Eskontní sazby 43/2—47/4.
Pražská pledinová bursa. Dne 25. dubna 1900.
št
Tov
19.26
Lvov
Černo
Hradec
Ústecko
Vídeň
Dunaj
Zápy
Paříž
Londýn
16
article
Cena za 50 silogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice
váhy 76—80 kg. na 1 hektolitr 8.70- 9.25. Žito 70—73 kg.
těžké 7.70—8.—. Ječmen výhěr 0.C0—0.00, obyčejný 7.6)
až 7.80, Oves bílý 6.25—6.40, obyčejný 6.—6 15. Kuku-
řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.70—4.—, nelisované
4.25—4.50. Sláma cepy mlácená 2.10—2.50, sláma ku stlaní
1.60—1.80. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.:
Pšeničná mouka čís. O: 30.50—00.00, č. 1: 29.50—C0.00,
č. 2: 28 00—00.C0, č. 3: 26 00—00.00, č. 4: 24.00—00.00,
č. 5: 22.00—00.00, č. 6.: 20.50—00.00, č. 7: 18.50—-00.00,
č. 8: 14.00—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I.: 24.— a
0.C0, č. II.: 23 00—(0.00, č. III.: 18.50—00.00, č. IV.:
14 50—00.00. Pšeničné otruby 11.00—11.20, žitné otruby
11.50—11.80. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření
900 10.00, ke krmení 0.00—0.—, Hrách k vaření žlutý
9.50 -10.60, k vaření zelený 10.25—11.50. Čočka 12 00 až
23.—. Zemčata k jídlu 2.50—2.70, k pálení líhu 1.60. až
1.80 — O lejnatá semena: Řepka 13.40 až 13.50. Mk
26.50—27 50, Kmín —00—00.00. Sušené ovoce:
Švestky 16 50—20.00, hrušky 12.00—26.—, křížaly 9 00. a
11.—. Jetelová semena červená 49.00—81.—, bíl
23.— až 43.—. Sužená čekanka: 8.40—8 50.
Káva. V Hamburku, 25. dubna. Platilo se n
březen 44.50, na květen 37.25, na září 38.50, na prosinec
39.00 marků.
Líh. V Praze, 25. dubna. Za 1000 litrů stupř.
pohot. zboží líhu čistěného K 112.50—113.—. Surového
bramborové 40.(0—40.50, surového melasového 39.50—— 40.—
V malém K 1.— až 1.50 a výše.
Cukr. V Praze, 25. dubna. Z Ústí n. L. první
výrobek platil pohotově K 27.30—27.45, na říjen— prosine
24.65—24. 75.
Kuka
Sláma
Řepka
Švestka
Hamburk
Praha
Ústí
kg
10.60
17
article
Král. české zemské divadlo v Praze
Národní divadlo.
202. hra (2. čtvrt.) v předpi.
Ve čtvrtek, 26. dubna.
Eugenij Oněgin.
Opera o třech jednáních. Text dle básně Puškinovy přeložila
Marie Červinková-Riegrová. Hudbu složil Petr Iljič Čajkov-
skij. Vystavil regisseur p. Jos. Šmaha, řídí první kapelník
p. Ad. Čech.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod
Král
Eugenij Oněgin
Puškinův
Červinková
Riegrová
Petr Iljič Čajkov
Šmaha
Praha
Čechy
národní divadlo . 202