ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 770a5280-fda0-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 23, person 27, org 3, work 2
1 masthead
Číslo 113.
2 masthead
V Praze, dne 26. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 masthead
Reďzkce. z4míristracee sxDedice Przha, Pštrossovs altcs, číslo 200—II. Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Moxapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlívé číslo za 8 b. Telefon redarce č. 1128.
Pštrossovs
5 masthead Slunce vychází ve 4 hodiny 48 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 9 minut večer.
Slunce vychází ve 4 hodiny 48 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 9 minut večer. Ctvrtek: Sv. Kletus I., papež a mučeník. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Mikuláše na Malé straně od 23.—26. t. m. Přadplstné pro Prakv s donáškou do domu: měsíčně. . . . . K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.440 celoročně . . . . K 93.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 8.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cízozem- ska: Měmecka a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtyrtletně . .. K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Mikuláš Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Bela Anglie Rusko Měmecko svazek . Kletus I Italia
6 masthead
Č. jedn. Pr. 26400
7 article
Jménem Jeho Veličenstva císaře! C. k. zemský co tiskový soud v Praze uznal k ná- vrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 19. dubna 1900 čís. Ss. 268/00 takto právem Obsah článku »Kdy již jednou prohlédneme« otištěného v periodickém, v Praze tisknutém a vydávaném tiskopisu »Kato- lické Listy« ze dne 17. dubna 1900 čís. 104. zakládá skut- kovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 302. tr. z. Zabavení periodického časopisu »Katolické Listy« č. 104. ze dne 17. dubna 1900 se schvaluje dle § 489 ř. tr, další rozšiřování téhož čísla se rapovídá dle § 493. ř. tr. a naři- zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku. Důvody: V závadném článku tom hledí se obyvatele státu k ne- přátelskému strannictví proti sobě popuditi, c ž zakládá skut- kovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 302. tr.z Proto by o návrhům c. k. stát. zastupitelství vyhověno jak shora uvedeno. V Praze, dne 23. dubna 1900. Dr. Woka u n. Panu Josefu Kratochvílovi, redaktoru v Praze, Pštrossova ulice č. 200—II.
Kato doktor Wok Kratochvíl Praha Pštrossův ulice
8 article
Bez státní německé řeči žádné Rakousko. V Praze, dne 26. dubna. Čím dále tím více shazují se sebe němečtí nacionálové řízu rakouského patriotismu, pomalu jim již nezbývá ani listu fíkového a oni objevují se beze studu v naprosté nahotě velezrady nad Rakouskem. Předevčírem vyšly v zemském sněmě z ně- meckých úst výkřiky: »Bez státní německé řeči žádné Rakousko!« — Až do nedávna volali: »Pryč od Říma!« a myslili si při tom: »Pryč od Rakouska!« předevčírem však již křičeli bez obalu: »Pryč od Rakouska!« Výkřiky tyto opakují se teď v Rakousku vždy častěji a začínají již býti majetkem šir- ších davů. V Čechách, jak známo, je mnoho tak zva- ných hareských kanárků, k nimž bychom mohli přirovnati ty kanáry prušácké, trojbarevné, kteří německému lidu stále předzpěvují: »Pryč od Ra- kouska!«, »Pryč od Rakouska!« a předzpěvuje-li se to sto- a tisíckráte ve sněmích, ve schůzích všeho druhu, pak není divu, ozývá-li se zpěv prusko-německých kanárův vždy hlasitěji a častěji z německého lidu. Vinu toho nese neuvěřitelná
Rakousko Praha Řím Čechy
9 article
shovívavost, ba přímo lhostejnost vídeňských stát- níků a benevolence jisté části byrokracie. Schö- nerer, Wolf, Iro a celá ta kumpanie vlastizrádců mají ku svým rejdům doposud volné pole. Co v letech třicátých a čtyřicátých dělo se od Mazziniho a Garibaldovců v zemích italských, to děje se dnes na německém území, odkud udr- žuje se čilé spojení s Německem, při čemž ně- mecká marka na cestách hraje důležitou roli. Dříve se říkalo, že rubl cestuje po Balkáně, teď to v plné míře platí o německé marce, jejíž úkolem je na smíšeném území zařizovati protestant- sky prušácké stanice. Toto řádění německých irredentistů na půdě rakouské, měroupřirozenou musí buditi. odpor všech rakouských Němců, kteří ještě podrželi si kousek zdravého úsudku a s ním i rakouského patriotismu. V postavení dosti kritickém ocitli se ti Němci, kteří z jistého oportunismu a snadi z bázně o své mandáty netroufali si oněm irre- dentistům zjevně odpor klásti i když tito volali: »Pryč od Říma!« Máme tu na zřeteli stranu Lueger Scheicherovskou. Čtenáři budou příjemně překvapeni, sdělíme-li s nimi, že právě v těchto dnech vyšla z péra dra. Scheichera brožurka nadepsaná: »sterreich im Jahre 1920.« Dr. Scheicher, jak známo, často miliskoval se německými nacionály na říšské radě, nyní však zdá se, že z té hříšné lásky již vystřízlivěl. Dnes již poznává, že snáze spojí se voda s ohněm, nežli německý radikál s Římema to proto, že srdce jeho posedlá jo váční. Pr.
Wolf Mazzini Němec Lueger Scheicherovska doktor Scheicher Německo Balkán Řím
10 article
Scheicher ve svém spisku vdí tyto radikály inter- nované v blázinci. Naprostá změna ústavy jest obsa- hem jeho snu o znovuzrozeném Rakousku r. 1920. Příčinou k tomu je mu: nerozum státní řeči se strany radikálů (Wurzel- haften) a stlačení Neněmců rakouských na nerovnocennost. To prý byly ty dva hadry, kterými říšská rada byla rozvášňována k takovým výbuchům zuřivosti, že mnozí již chtěli cizí mocnosti k zakročení se dožebrávati, nebo že konečně musilo býti trochu ráznosti v Rakousku samém býti nalezeno. Toto druhé nebylo však maličkostí, protože všecka mi- nisterstva v Rakousku v sobě ani ždibec energie (kromě na Čechy. Pozn. red.) nemívala. Scheicher konečně našel muže energického v osobě Luegra (?) Když říšská rada — tak popi- suje Rakousko v budoucnosti — opět proměnila se ve zvěřinec (Tollhaus), tu vydral se z úst pre- sidenta výkřik: Což tu není muže, jenž by zde udělal pořádek? S radostí mu své místo postou- pím. Za dvě hodiny bude se díti volba. A z urny vyšel dr. Lueger jako předseda sněmu. Jeho prvním činem bylo, že dal ty koře- náče (Wurzelheften) a socínky odvésti do blázince, načež měl důraznou řeč o mocné proměně poměrů v Rakousku a o bratrství všech národů. Přestati mají spory jednotlivých zemí, konec všemu potla- čování národů. Energicky postavil se Lueger na- proti velikášství Němců a povýšil žíznící ostatní národy prohlášením němčiny za řeč dorozumívací ná- rodů rakouských a přetvořením Ra- kouska na federaci národů. Ničemný centralismus došel svého konce a každý národ má svou samosprávu ve své řeči. Ve Vídni je pouze nejvyšší státní rada místo ministrů, složená z vy- slanců všech národních států. Dorozumívací řečí stala se sice němčina, ale každý Rakušan přiučil se některé řeči slovanské.
Lueger Němec Rakušan Rakousko Čechy Vídeň
11 article
Dr. Lueger je Scheichrovým Herkulem, jenž má vykliditi ten ohromný byrokratický — on ustanovil spravedlivé soudce, zmenšil armádu úředníků, sezemštil velkoprůmysl. Především ale vyčistil školy od politických zlořádů. Národové sami vládli svými miliony a pro ty veliké a vysoké lu- piče, kteří z potu a krve lidu bohatnou, nechal nastavěti šibenice. Zle sice řádil Lueger proti zidem vídehským, alo ještě kgř. p4: la.. ka ličským. On Rakousko oblažil zničením židov- ského tisku. Toto své Rakousko budoucnosti nazývá dr. Scheicher snem, bohužel, že jen snem. — Leč i tento sen má pro nás něco útěšného, že se ko- nečně začíná v hlavách křesťanských sociálů sví- tati — až na hlavu P. Opitze. Dr. Scheicher konečně dospěl k tomu, že Rakousko i bez německé Staasssprache může exi- stovati.
doktor Lueger Scheichrův Herkules Scheicher P Opitz Rakousko
12 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 25. dubna. K situaci. Skoro všecky německé vídeňské listy prudce útočí na české poslance, kteří na sněmě království českého pozvedli svého hlasu proti vládě a rozvinuli na něm v plné síle celou otázku jazy- kovou. V první řadě, jako obyčejně, stojí »N. Fr.
Praha
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zkušební kandidát. Hra o 4 jednáních. Napsal Max Dreyer. Přeložil B. Ka- minský. Zkušební kandidát Dreyerův má svou silnou, pronikavou tendenci. Boj mladých proti oko- vům školního byrokratismu. Svoboda »vědy« a vol- ného slova s katedry učitelské. A ať již se halí v roucho posměšné satyry až do poloviny třetího jednání, ať v další části osten svůj s realistickou věrností vbodá do starých, po rozumu mladé gene- race již přežilých tradic, právě pro svou netajenou tendenci Zkušební kandidát mladé mysli na sebe strhuje. Tomu ovšem děkuje kus za svůj úspěch, byt jinak stavba jeho nikterak nevynikala nad prostřednost novějších prací. Mladý Heitman, zkušební kandidát, se vším zá- palem vkročil na stupně učitelské. Je nadšený vy- chovatel. Chce býti apoštolem darvinismu. Pryč se starým názorem světovým o stvoření světa. Pryč s biblí a starou věrou v Stvořitele všehomíra. Jak k svému názoru dospěl, jak neúprosnou logikou, opíraje se o své výzkumy drobnohledné přišel k závěrům »o věčném vývoji organismů«, to ovšem nepovídá. Tuším, že sám to neví. Deklamuje sice o tom, že rozdílu mezi bytostmi organickými a neorganickými na nejnižších tvarech ani drobno- hledem nelze přesně stanoviti, — a co dál? Dejme tomu, že nelze tak stanoviti. Jest pak správna de- dukce jeho, že rozdílu opravdu není? Má právo ozum z toho, když tupé oko, byť bylo drobnohledem
Dreyer Dreyerův
14 article
sebe lépe vyzbrojeno, něčeho neznamená, prostě vy- voditi, že to neexistuje? Takový smělý škrt nepro- vádí se s takovou ležerností, jako když svíčku sha- sínáme. Ale už jest to tak na světě. Volejte po klidu logiky, kde rozum i srdce hárá neklidem svedené mladosti! Ale Heitman již patří k těm, kteří se dušují, že přišli již pravdě na kloub, jedva několik kroků po cestách hledání učinili; že už ji drží v hrsti jako lapenou mušku. A pak ovšem zcela přirozeno, že chtějí býti jejími hlasateli po celém širém světě. Heitmann mladým oktavanům již hodil kousek svého světla. Dotekl se ve svém výkladě příro- dopisném něčeo, co se skrývá v pyšné větě »o věč- ném vývoji všehomíra«. V mladých hlavách to zaburácelo. Mohli na něm oči nechat. A to ovšem kandidáta profe- sury blaží. Rozpaluje nadšení. My bychom spíše řekli: lichotí ješitnosti. Ale zpráva o prvém výkladu mladého učitele donesla se k uším praeposita, evangelického inspek- tora nad ústavem. Ten sdělí nemilou věc řiditeli školy Ebrhardovi a řiditel chce celou aféru šikovně urovnati. Pan kandidát ve formě zkušební přednášky, jíž jsou přítomni sbor i pan praepositus, má věc nějak otočiti, omluviti, zkrátka odvolati. Kandidát slíbí. Ohledy na neutěšené finanční poměry v rodině, na štěstí brzkého sňatku, mu tak velí. Přijde rozhodující výstup. Ale pohled na mládež, na to slibné pole duší, prahnoucích po pravdě, tak jej nadchne, že neodvolá. Nechce přec lhát tam, kde po svém názoru rozséval pravdu. Slova dřívější jen
Heitmann
15 article
znovu potvrzuje. A dávaje škole s Bohem, končí okřídlenými slovy: »Kdo pravdu zná a ne- poví, ten darebák je hotový.« Silný charakter, že ano? Škoda, že zkušenost nemohla jej poučiti, jak člověk další prací a stu- diemi přesvědčení své uceluje a zaokrouhluje. Jak mnohdy sezná, že to, co před lety měl za pravdu pravdoucí, mění se lety v dým omylu. Práce berlínského dramatika Dreyera náleží mezi ony, jež nevynikajíce složitostí děje, libují si za to v přesném detailování okolí, v podrobném líčení pro- středí, v něž malý, ale pronikavý obraz jest zaramo- ván. Tak již rodina Heitmanova se skládá z něko- lika osobitých, ostře od sebe se odrážejících figur. Je tu starý Heitmann, bývalý statkář, — zkra- chovaná nicka. Karty a pitky dosavad jsou jeho nej- slabší stránkou. A když není peněz, krátí si čas vy- chováváním ježků. Učí je prý tancovati. Vtip jeho jest ostrý, sarkastický. V pravdě šibeniční humor.- Jeho žena živí lopotně rodinu modním obchodem. Je pracovitá, spořivá, poctivá každým slovem. K nim druží se jich příbuzná, učitelka Geisslerova. Hořce nese, že v povolání svém musila tolik slevit se svých ideálů, rovněž nějak darvinismem opřených. A při tom tajně miluje mladého Heitmanna, vidouc ho pevně stojícího na vrcholi »svobodné vědy a vol- ného přesvědčení«. Připomíná ovšem celým svým zje- vem Rebekku z Ibsenova Rosmersholmu. Potrefná jest i skupina profesorského sboru; většina jich potají brojí proti všemu ostudnému byro- kratismu školnímu, — ale nechají to plavat. Jiný zase stále jen se koří řiditeli i praepositovi. Patrně
Dreyer Heitmann Geisslerův Rebekka Ibsenův Rosmersholm svobodný věda profesorský sbor