1
masthead
Strana 2. Číslo 113.
2
masthead
KATOLICKR LKSY,
3
masthead
Dne 26. dubna 1900.
4
article
Presse«, která blátem své jizlivosti pohazuje zvláště
posl. hr. K. Buquoye, jehož včerejší řeč spůsobila
pravou a zaslouženou sensaci. »N. Fr. Pr.« tvrdí, že
tato řeč dodává jistoty domněnce, že vzpruha, jež
vyvolala náhlou změnu ve vystupování Čechů, vy-
chází z feudální šlechty. Je to opět prý ta stará
taktika. Feudální šlechta se tváří, jakoby hořela zrovna
pro smíření, ale ve skutečnosti maří prý s veškerým
úsilím každé vyrovnání. Nepotřebujeme snad ani do-
kládati, že každé takovéto slovo je čiročirou vědomou
lží. Kdyby všecky politické strany v Rakousku byly
tak mírumilovné, jako je česká šlechta konservativní,
měli bychom v českých zemích vytoužený mír již
dávno. Ale protože by všecky ony německé politické
strany musily státi také na stanovisku naprosté spra-
vedlnosti, na jakém stojí česká konservativní šlechta
a protože toho nedovedou, trvá, bohužel! stav bo-
jovný dále.
K Buquoy
Čecho
Francie
Rakousko
Presse
5
article
Zajímavo jest, jak posuzuje dnešní politickou si-
tuaci předseda ministerstva, dr. šl. Körber. Vy-
jádřil se o tom v rozmluvě, již měl s vídeňským
dopisovatelem štýrskohradeckého časopisu »Tagespost«
a sice takto: »Vládě záleží na tom, aby oba sub-
komitéty dorozumívací konference — subkomitéty pro
úpravu jazykových poměrů při státních úřadech a pro
zákon o školách menšinových — rokovaly v krátké
době mezi kampaní sněmů českých a mezi zasedáním
říšské rady. Členové konferencí budou na jisto svo-
láni, ale členové snad na porady se nedostaví. Než,
ministerstvo předloží svou osnovu jazykovou říšské
radě přece. V podstatě jest to týž elaborát, který
byl vládou přichystán, když dr. Körber ujal se správy
státní. Všichni členové dorozumívací konference dávno
již o tomto operátu vědí. Je s podivem, že Čechové
právě ve chvíli, ve které svolává se říšská rada, po-
čínají tropiti lomoz. Jazykový zákon doznal ovšem
některých změn, které možno pokládati výsledkem
porad dorozumívací konference. Není také vyloučeno,
že nezávazné rozpravy s poslanci všech stran, které
konal dr. Körber za posledních dnů, daly podnět ke
změnám dalším. Hrozby obstrukce — pokračoval dr.
Körber
doktor
Čecho
6
article
Körber — neposuzují se ve vládních kruzích tragicky
Vláda samozřejmým způsobem učiní vše, aby nebez-
pečí obstrukce odvrátila. Trvá však co nejrozhodněji
na stanovisku — a to musí býti se vší určitostí po-
věděno — že nemůže býti pomýšleno na jednostranné
uspokojení Čechů. Kdyby Čechová provedli své hrozby
obstrukční, nebylo by jiného východu, než rozpustiti
poslaneckou sněmovnu. Na rozhodujících místech ni-
kdo nepomýšlí na státní převrat. —
Nevíme, čeho by dosáhl dr. Körber rozpuštěním
sněmovny, protože novými volbami nevzrostly by žádné
strany tak velice, jako strany radikální. Jinak bylo
by arciť, kdyby nové volby konány byly na základě
jiného volebního řádu, než li jaký je dnešní, ale ten
by bylo třeba dříve oktrojovati. Co se týče obstrukce,
již opovídají mladočeští poslanci, prohlásili jsme ji za
nebezpečnou, dvojsečnou, podlou zbraň, jež vše chce
dráti. Za žádných okolností nesmí ji podniknouti bez
dobré rozvahy, protože dojista vedla by k osamocení
nás Čechů a také arciť k úplnému rozbití dosavad-
ního útvaru pravice. Ozývají se v tom ohledu zá-
važné a výstražné hlasy již dnes. Tak na př. orgán
slovinských poslanců »Slovenec« apeluje na Mlado-
chce to přivésti dále! Ostatně kdo v ovzduší, v němž
děj se odehrává žije, sezná na první pohled, že jed-
notlivé figury Dreyerovy jsou v pravdě životní typy,
odkoukané ze školních poměrů.
Körber
Čecho
Čechová
Mlada
Dreyerův
7
article
Proto »Zkušební kandidát«, přese všechnu roz-
vléklost děje do scén vedlejších, působí dojmem dosti
silným. Prosím vás, kdo se dnes nechytí na heslo:
volnost přesvědčení? Kdo nezatleská těm lesklým
slovům, jimiž zkušebný kandidát chce pohřbíti starý
názor světový, byť na jeho místě nic, zhola nic lep-
šího nemohl postaviti? Darvinismus toho druhu ve
vědě dnes ovšem již je pohřben. Ale na divadle, jak
patrno, dovede ještě chytiti mladší generaci. Zůstane
však i zde, jak jsem přesvědčen, zcela neškodný.
Souhra jest zcela případná. Jistá vleklost mluvy
odpovídá situaci. Pan Vojan ve »Zkušebním kan-
didátu« má zase jednu roli, jež mu tak zcela přiléhá
k jeho individualitě. Pan Šmaha jako bývalý
statkář výborně charakterisuje kavalíra, jenž se stal
nyní krotitelem ježků. Paní Kvapilová a paní
Sklenářová-Malá přesně doplňují ten různo-
rodý domácí ensemble. Případné figurky ze sboru
profesorského podali pp. Seifert, Sedlá ček,
Pštross a Steinsberk.
Páně Želenského praepositus vynikal od-
měřeností mluvy i upjatostí každého pohybu. Slečna
Hilbertova jako snoubenka mladého Heitmanna
jako byla případna zjevem, tak zase svou naivku
přespříliš rozplihla. Student sl. Grégrovy jest ne-
způsobný tím, že vždy již v saloně kryje hlavu.
»Zkušební kandidát« jest tu více, tu
méně oprávněná satyra proti školnímu aparátu, ale
ten půjde klidně dál svou cestou. Probatum est.
Vojan
Šmaha
Kvapilová
Sklenářová
Seifert
Pštross
Steinsberk
Želenský
Hilbertův
Heitmann
Grégrův
8
article
čechy jménem slovanské vzájemnosti a slovanského
bratrství, aby upustili od obstruce proti investičním
předlohám. Jinak by na sebe uvalili daleko větší zod-
povědnost, nežli Němci, kteří způsobili svou obstrakcí
nepříznivé uherské vyrovnání, neboť předlohy inve-
stiční nemohou býti provedeny paragrafem 14. Ob-
strukcí nepotrestali by Mladočeši vládu, nýbrž oby-
vatelstvo, které přece pranic nezavinilo. Chudé Jiho-
slovanské země nemohou odkládati svých potřeb na
neurčitou dobu. Vždyť od času hrab. Badeniho pro
Jihoslovany nebylo učiněno pranic. Mladočeši by svou
obstrukcí sobě nepomohli a ostatní rakouské Slovany
by všecky poškodili. Bude-li pravice vinou Mlado-
čechů rozbita, pak se sotva již dá obnoviti.« Obáváme
se, že je v těchto slovech mnoho pravdy a proto platí
vůči mladočeským poslancům více než kdy jindy:
»Videant consules!« Ale jest ovšem i povinností vlády,
aby zabránila obstrukci a sice tím, že bez ohledu na
diktát nesmířitelných německých stran vyjde přátelsky
vstříc spravedlivým požadavkům českým.
Němec
Badeni
Jihoslovan
Mlada
Ob
9
article
Katolicko-politický lidový spolek v Sol-
nohradě konal těchto dnů svou třicátou výroční
valnou hromadu. Kanovník Dauner pravil při tom,
že valná hromada koná se pod dojmem dvou udá
lostí: úmrtí kardinála Hallera a poutnické solno-
hradské výpravy do Říma. Kardinál Haller pochopil
již v mladých letech význam katolické spolkové čin
nosti ve veřejném životě a přál jak v Tridentu tak
v Solnohradě katolicko-politické činnosti a následkem
toho i katolicko-politickému spolku. Spolek ten stál
neustále v nejužším styku se svým vrchnopastýřema
nikdy nepronesl ani jediného slova, jakoby mu poli-
tický směr byl nepříjemným. Sněmovní většina do
r. 1890 a pak po r. 1896 těšila jej rovněž tak, jako
jej zarmucovalo její povalení. — Potom přešel řečník
na poutnickou výpravu a sdělil ze slyšení u sv.
Otce, že měl čest, odevzdati spolkový diplom s hol-
dem spolku katolických mistrů, spolku křesťanských
dcer a dělnických spolků v Solnohradsku. Svatý
Otec udělil spolku a všem jeho členům požehnání.
Korutanský sněm schválil osnovu zákona,
kterým ustanovuje se počátek školního roku v Koru-
tansku na Velikonoce. Německo-liberální listy nesou
toto ustanovení velice těžce. Ustanovování začátku
školního roku jest prý předmětem vyučovacího řádu,
jehož upravení nepřísluší dle říšského školního zá-
kona zemskému zákonodárství, nýbrž nejvyšší správě
vyučování. Korutanský sněm překročil prý proto
meze své působnosti a pracuje do rukou — auto-
nomie. Pro německou svobodomyslnost, netoužící nežli
po také centralisaci, zrovna dost, aby hlubokým smut-
kem zastírala svou ohyzdnou tvář, prolévala při tom
současně slzy krokodilí a kypěla žlučí hněvu.
Haličský miuistr krajan dr. Pientak
přibyl dnes ráno do Lvova a súčastuil se dopolední
schůze sněmu haličského.
Dauner
Haller
doktor
Pientak
Řím
Trident
Solnohrad
Solnohradsko
Lvov
dema spolek katolický mistr
spolek křesťanský dcera
10
article
K císařské návštěvě v Berlíně. Dnešní
berlínské časopisy oznamují, že uvítání císaře Fran-
tiška Josefa v Braniborské bráně bude zvláště slav-
nostní. Na Pařížském náměstí rozestaví se ministři
a jiní zástupci státních úřadů vedle městských kor-
porací. Članové magistrátu dostaví se za vedení vrch-
ního purkmistra v plném počtu; rovněž tak členové
městského zastupitelstva. Po uvítací řeči vrchního
purkmistra podá císaři jeho dceruška kytici. K úřad-
ním deputacím přiřadí se zástupci zdejších rakousko-
uherských spolků, aby rovněž holdovali císaři při
jeho vjezdu.
Zákon Heinzeův není ještě nadobro po-
hřben, jak utěšovali se v německé říši lžisvobodomy-
slní obhájci pěstování nahotin v umění. Strana kato-
lického středu nepřestane usilovati o uzákonění po-
daného návrhu. Prohlásil to nově těchto dnů v Ko-
líně nad Rýnem vlastní původce návrhu, posl. Ro
sen. Pravilť m. j., že zákon musí býti uskutečněn,
kdyby třebas vládě bylo proto odstoupiti, neboť »Pán
Bůh může také po křivých cestách kráčeti«.
Fran
Josef
Berlín
pařížský náměstí
ko
Rýn
11
article
Municipální volby ve Francii, ustanovené
na den 6. května, vyvolaly, jak jsme již pověděli,
živou a potěšitelnou volební agitaci mezi fraucouz-
skými katolí ky. Utvořilo se více volebních vý-
borů, ze kterých dva vydaly ke katolíkům již zvláštní
provolání. Vyzývají v něm, aby na každém kandi-
dátu žádali závazné prohlášení a sliby. M. j. má
kandidát býti žádán za odpověď na následující otázky
»Jste svobodným zednářem? — Jestliže ano, chcete
se zříci neblahé činnosti zednářské? — Co soudíte
o Dreyfusově aféře a hanebné výpravě proti armádě,
ku kteréž byla záminkou? — Schvalujete politikua
skutky ministerstva Waldeck- Rousseauova? — Jste
pro úplnou spolkovou a vyučovací svobodu?« atd.
Francouzští katolíci staví se dle všeho na stanovisko
naprosté opatrnosti a bylo by záhodno, aby tohoto
jejich příkladu následovali při všelikých volbách také
katolíci zemí jiných.
Ukrutnosti v Konžsku. Známé nám již
ukrutnosti, které byly spáchány na domorodcích státu
na řece Kongu, staly se včera poznovu předmětem
rokování belgické sněmovny. Příčinu k tomu
Dreyfusův
Rousseauův
Kong
Francie
ministerstvo Waldeck
12
article
zavdal na tomto místě uvedený již dotaz, jejž v tom
ohledu podalposl. Lorand. Min. zahran. záležitostí četl
přípis generálního tajemníka konž-
ského, který vyvrací útoky, kteréž učiněny byly
ve sněmovně na stát na Kongu, a poukazuje na ve-
liké dílo civilisační, provedené v této divoké zemi.
Ministr vojenství vyslovil uznání důstojníkům, kteří
k dílu tomu přispěli. Neodvislý posl. Colfs pravil,
že agenti, kteří dali domorodce ubiti, uposlechli roz-
kazů svých představených, a žádal, by belgickým dů-
stojníkům bylo zakázáno jíti do Afriky. Vander-
velde (socialista) útočil na systém kořistnický, který
je zvykem na Kongu. V řeči své útočil Vandervelde
i na krále, a tázal se, kterak bude učiněn konec
tomuto řádění. Hrabě Ursel soudil, že zprávy
o ukrutnostech zasluhují, aby byly nově prozkoumány
a celá záležitost podrobena nestrannému vyšetření.
Předem odsuzovati nelze nikoho, zvláště když ob-
žaloba vznikla prý v cizině.
Záležitost amerických missionářů. Z Wa-
shingtonu oznamují, že vyjednávání, týkající se záleži-
tosti amerických missionářův činí potěšitelné pokroky
Americký jednatel v Cařihradě sdělil tam telegra-
ficky, že Porta má v úmyslu, dostáti všem závazkům,
které převzala vůči americkému vyslanci v Cařihradě,
Strausovi. Očekává se však, že následkem mnohých
naléhavých povinností Turecka uplyne nějaký čas,
nežli patřičný obnos bude Porta moci vyplatiti.
Kong
Vandervelde
Ursel
Port
Straus
Kongo
Afrika
Wa
Cařihrad
Turecko
13
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Pařížský arcibiskup Richard vysvětil dne
22. t. m. znovu vyloupený a silně poškozený kostel
v Aubervilliersu. Když opouštěl kostel, pronášeli před
ním shromáždění socialisté a anarchisté protikatolické
výkřiky a zpívali revoluční písně.
Římané ve svatém týdnu. Ačkoliv sv. Otec
od založení sjednocené Italie nevykonává veškeré ob-
řady ve svatém týdnu, jak se konaly dříve, přece ná-
vštěva kostelů římských ve svatém týdnu se strany
římských občanů jest stejně četná, jako za dob dří-
vějších. Jest totiž starým zvykem u Římanů na ze-
lený čtvrtek a velký pátek navštíviti 7 předních ba-
silik věčného města. Zvyk ten koná i nynější italská
královna Marguerita.
Pohřeb dp. katechety Antonína Hartla
konal se ve čtvrtek 19. t. m. za krásného počasí
v Nové Pace. Hojné účastenství svědčilo, jaké oblibě
se zesnulý těšil. Z Jičína súčastnili se mimo jiné:
oba c. k. páni inspektoři Hladký a Strnad, vrchní
berní rada p. Režný, oba páni řiditelé měšť. škol, uči-
telky a 8 žaček v Pánu zesnulého, které přinesly
krásný věnec. 28 kněží, z nichž 5 spolužáků, s vdp.
vikářem Janem Sehnalem z Bělohradu v čele, dopro-
vodilo spolubratra k poslednímu odpočinku. Dojemné
kázání pronesl vp. V. Rameš. R i. p.
Triduum u sv. Tomáše. Ve čtvrtek, dne
26. t. m. započne v chrámu Páně u sv. Tomáše na
Malé Straně slavné »Triduum« k uctění Nejblahosl.
Panny Marie Matky Dobré Rady a potrvá až do so-
boty, dne 28. t. m. Každý den sloužena bude o půl
sedmé hod. ranní mše sv. s průvodem varhan a od-
poledne bude o půl šesté hod. české kázání, po něm
zpívaná Litanie Loretanská a sv. požehnání. Pobož-
nost ukončí se v sobotu Ambrosianským chvalozpěvem
a sv. požehnáním.
Richard
Říman
Marguerita
Hartl
Hladká
Strnad
Režná
Sehnal
V Rameš
Tomáš
Aubervilliers
Nová Paka
Jičín
Bělohrad
pannus Marie Matek Dobrá Rada
14
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Slavná katolickádemonstrace v Chocni.
Co že, v Chocni že by bylo možné nějaké slavné
osvědčení katolické? V té Choeni rozkřičené za hu-
sitskou a radikální? Vždyť Choceň stala se hlavním
útočištěm dra. Eduarda Grégra, jakmile se stal ne-
možným ve Vysokém Mýtě. Od té chvíle až ná-
padně často přijížděl do své věrné Chocně, kteráž
vždy mu vycházela vstříc jako nějakému světci. Vy-
šel mu vstříc »rázný« Sokol v plné parádě; vyšly
mu vstříc panny choceňské nesouce mu kytice lásky
a oddanosti; vyšli mu vstří opatrní otcové města.
VJ Chocni každému slovu z neomylných úst Grégrových
vycházejícímu provoláváno »Sláva« a Staročechům i kle-
rikálům hromové »Pereat!« Choceňští předáci svému
zbožňovanému Grégrovi na své duše se vždy zaklí-
nali, že jsou husity každým coulem a to snad již do-
cela z »15.« století, aby tomu jako jistě věřil.A
v této Chocni »husitské« že by se byla udála nějaká
vážná demonstrace katolická? A přece jest tomu tak.
Dne 16. dubna totiž započal ndp. biskup Eduard Jan
ve vikariatu vysokomýtském svou generální visitaci.
Ve středu dne 18. t. m. měl odpoledne svůj příjezd
ze Zámrsku do Chocně. Vdp. děkan choceňský pí-
semně v pravý čas uvědomil městskou radu o tomto pří-
chodu, aby tato mohla uchystati svému vrchnímu pa-
stýři náležité uvítání. Než, poněvadž až na 13 dobro-
myslných členů obecního výboru ostatní všichni jsou
stoupenci Grégrovými a rozhodnými husity i s panem
purkmistrem, zmařili tito potřebnou výborovou schůzi,
aby se nemohlo státi žádné příznivé usnešení ohledně
Grégr
Grégrův
Eduard Jan
Choceň
Vysoký Mýto
Pereat
Zámrsk