ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 77117e70-fda0-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 52, place 26, org 4, work 1
1 masthead
Strana 2. Číslo 113.
2 masthead
KATOLICKR LKSY,
3 masthead
Dne 26. dubna 1900.
4 article
Presse«, která blátem své jizlivosti pohazuje zvláště posl. hr. K. Buquoye, jehož včerejší řeč spůsobila pravou a zaslouženou sensaci. »N. Fr. Pr.« tvrdí, že tato řeč dodává jistoty domněnce, že vzpruha, jež vyvolala náhlou změnu ve vystupování Čechů, vy- chází z feudální šlechty. Je to opět prý ta stará taktika. Feudální šlechta se tváří, jakoby hořela zrovna pro smíření, ale ve skutečnosti maří prý s veškerým úsilím každé vyrovnání. Nepotřebujeme snad ani do- kládati, že každé takovéto slovo je čiročirou vědomou lží. Kdyby všecky politické strany v Rakousku byly tak mírumilovné, jako je česká šlechta konservativní, měli bychom v českých zemích vytoužený mír již dávno. Ale protože by všecky ony německé politické strany musily státi také na stanovisku naprosté spra- vedlnosti, na jakém stojí česká konservativní šlechta a protože toho nedovedou, trvá, bohužel! stav bo- jovný dále.
K Buquoy Čecho Francie Rakousko Presse
5 article
Zajímavo jest, jak posuzuje dnešní politickou si- tuaci předseda ministerstva, dr. šl. Körber. Vy- jádřil se o tom v rozmluvě, již měl s vídeňským dopisovatelem štýrskohradeckého časopisu »Tagespost« a sice takto: »Vládě záleží na tom, aby oba sub- komitéty dorozumívací konference — subkomitéty pro úpravu jazykových poměrů při státních úřadech a pro zákon o školách menšinových — rokovaly v krátké době mezi kampaní sněmů českých a mezi zasedáním říšské rady. Členové konferencí budou na jisto svo- láni, ale členové snad na porady se nedostaví. Než, ministerstvo předloží svou osnovu jazykovou říšské radě přece. V podstatě jest to týž elaborát, který byl vládou přichystán, když dr. Körber ujal se správy státní. Všichni členové dorozumívací konference dávno již o tomto operátu vědí. Je s podivem, že Čechové právě ve chvíli, ve které svolává se říšská rada, po- čínají tropiti lomoz. Jazykový zákon doznal ovšem některých změn, které možno pokládati výsledkem porad dorozumívací konference. Není také vyloučeno, že nezávazné rozpravy s poslanci všech stran, které konal dr. Körber za posledních dnů, daly podnět ke změnám dalším. Hrozby obstrukce — pokračoval dr.
Körber doktor Čecho
6 article
Körber — neposuzují se ve vládních kruzích tragicky Vláda samozřejmým způsobem učiní vše, aby nebez- pečí obstrukce odvrátila. Trvá však co nejrozhodněji na stanovisku — a to musí býti se vší určitostí po- věděno — že nemůže býti pomýšleno na jednostranné uspokojení Čechů. Kdyby Čechová provedli své hrozby obstrukční, nebylo by jiného východu, než rozpustiti poslaneckou sněmovnu. Na rozhodujících místech ni- kdo nepomýšlí na státní převrat. — Nevíme, čeho by dosáhl dr. Körber rozpuštěním sněmovny, protože novými volbami nevzrostly by žádné strany tak velice, jako strany radikální. Jinak bylo by arciť, kdyby nové volby konány byly na základě jiného volebního řádu, než li jaký je dnešní, ale ten by bylo třeba dříve oktrojovati. Co se týče obstrukce, již opovídají mladočeští poslanci, prohlásili jsme ji za nebezpečnou, dvojsečnou, podlou zbraň, jež vše chce dráti. Za žádných okolností nesmí ji podniknouti bez dobré rozvahy, protože dojista vedla by k osamocení nás Čechů a také arciť k úplnému rozbití dosavad- ního útvaru pravice. Ozývají se v tom ohledu zá- važné a výstražné hlasy již dnes. Tak na př. orgán slovinských poslanců »Slovenec« apeluje na Mlado- chce to přivésti dále! Ostatně kdo v ovzduší, v němž děj se odehrává žije, sezná na první pohled, že jed- notlivé figury Dreyerovy jsou v pravdě životní typy, odkoukané ze školních poměrů.
Körber Čecho Čechová Mlada Dreyerův
7 article
Proto »Zkušební kandidát«, přese všechnu roz- vléklost děje do scén vedlejších, působí dojmem dosti silným. Prosím vás, kdo se dnes nechytí na heslo: volnost přesvědčení? Kdo nezatleská těm lesklým slovům, jimiž zkušebný kandidát chce pohřbíti starý názor světový, byť na jeho místě nic, zhola nic lep- šího nemohl postaviti? Darvinismus toho druhu ve vědě dnes ovšem již je pohřben. Ale na divadle, jak patrno, dovede ještě chytiti mladší generaci. Zůstane však i zde, jak jsem přesvědčen, zcela neškodný. Souhra jest zcela případná. Jistá vleklost mluvy odpovídá situaci. Pan Vojan ve »Zkušebním kan- didátu« má zase jednu roli, jež mu tak zcela přiléhá k jeho individualitě. Pan Šmaha jako bývalý statkář výborně charakterisuje kavalíra, jenž se stal nyní krotitelem ježků. Paní Kvapilová a paní Sklenářová-Malá přesně doplňují ten různo- rodý domácí ensemble. Případné figurky ze sboru profesorského podali pp. Seifert, Sedlá ček, Pštross a Steinsberk. Páně Želenského praepositus vynikal od- měřeností mluvy i upjatostí každého pohybu. Slečna Hilbertova jako snoubenka mladého Heitmanna jako byla případna zjevem, tak zase svou naivku přespříliš rozplihla. Student sl. Grégrovy jest ne- způsobný tím, že vždy již v saloně kryje hlavu. »Zkušební kandidát« jest tu více, tu méně oprávněná satyra proti školnímu aparátu, ale ten půjde klidně dál svou cestou. Probatum est.
Vojan Šmaha Kvapilová Sklenářová Seifert Pštross Steinsberk Želenský Hilbertův Heitmann Grégrův
8 article
čechy jménem slovanské vzájemnosti a slovanského bratrství, aby upustili od obstruce proti investičním předlohám. Jinak by na sebe uvalili daleko větší zod- povědnost, nežli Němci, kteří způsobili svou obstrakcí nepříznivé uherské vyrovnání, neboť předlohy inve- stiční nemohou býti provedeny paragrafem 14. Ob- strukcí nepotrestali by Mladočeši vládu, nýbrž oby- vatelstvo, které přece pranic nezavinilo. Chudé Jiho- slovanské země nemohou odkládati svých potřeb na neurčitou dobu. Vždyť od času hrab. Badeniho pro Jihoslovany nebylo učiněno pranic. Mladočeši by svou obstrukcí sobě nepomohli a ostatní rakouské Slovany by všecky poškodili. Bude-li pravice vinou Mlado- čechů rozbita, pak se sotva již dá obnoviti.« Obáváme se, že je v těchto slovech mnoho pravdy a proto platí vůči mladočeským poslancům více než kdy jindy: »Videant consules!« Ale jest ovšem i povinností vlády, aby zabránila obstrukci a sice tím, že bez ohledu na diktát nesmířitelných německých stran vyjde přátelsky vstříc spravedlivým požadavkům českým.
Němec Badeni Jihoslovan Mlada Ob
9 article
Katolicko-politický lidový spolek v Sol- nohradě konal těchto dnů svou třicátou výroční valnou hromadu. Kanovník Dauner pravil při tom, že valná hromada koná se pod dojmem dvou udá lostí: úmrtí kardinála Hallera a poutnické solno- hradské výpravy do Říma. Kardinál Haller pochopil již v mladých letech význam katolické spolkové čin nosti ve veřejném životě a přál jak v Tridentu tak v Solnohradě katolicko-politické činnosti a následkem toho i katolicko-politickému spolku. Spolek ten stál neustále v nejužším styku se svým vrchnopastýřema nikdy nepronesl ani jediného slova, jakoby mu poli- tický směr byl nepříjemným. Sněmovní většina do r. 1890 a pak po r. 1896 těšila jej rovněž tak, jako jej zarmucovalo její povalení. — Potom přešel řečník na poutnickou výpravu a sdělil ze slyšení u sv. Otce, že měl čest, odevzdati spolkový diplom s hol- dem spolku katolických mistrů, spolku křesťanských dcer a dělnických spolků v Solnohradsku. Svatý Otec udělil spolku a všem jeho členům požehnání. Korutanský sněm schválil osnovu zákona, kterým ustanovuje se počátek školního roku v Koru- tansku na Velikonoce. Německo-liberální listy nesou toto ustanovení velice těžce. Ustanovování začátku školního roku jest prý předmětem vyučovacího řádu, jehož upravení nepřísluší dle říšského školního zá- kona zemskému zákonodárství, nýbrž nejvyšší správě vyučování. Korutanský sněm překročil prý proto meze své působnosti a pracuje do rukou — auto- nomie. Pro německou svobodomyslnost, netoužící nežli po také centralisaci, zrovna dost, aby hlubokým smut- kem zastírala svou ohyzdnou tvář, prolévala při tom současně slzy krokodilí a kypěla žlučí hněvu. Haličský miuistr krajan dr. Pientak přibyl dnes ráno do Lvova a súčastuil se dopolední schůze sněmu haličského.
Dauner Haller doktor Pientak Řím Trident Solnohrad Solnohradsko Lvov dema spolek katolický mistr spolek křesťanský dcera
10 article
K císařské návštěvě v Berlíně. Dnešní berlínské časopisy oznamují, že uvítání císaře Fran- tiška Josefa v Braniborské bráně bude zvláště slav- nostní. Na Pařížském náměstí rozestaví se ministři a jiní zástupci státních úřadů vedle městských kor- porací. Članové magistrátu dostaví se za vedení vrch- ního purkmistra v plném počtu; rovněž tak členové městského zastupitelstva. Po uvítací řeči vrchního purkmistra podá císaři jeho dceruška kytici. K úřad- ním deputacím přiřadí se zástupci zdejších rakousko- uherských spolků, aby rovněž holdovali císaři při jeho vjezdu. Zákon Heinzeův není ještě nadobro po- hřben, jak utěšovali se v německé říši lžisvobodomy- slní obhájci pěstování nahotin v umění. Strana kato- lického středu nepřestane usilovati o uzákonění po- daného návrhu. Prohlásil to nově těchto dnů v Ko- líně nad Rýnem vlastní původce návrhu, posl. Ro sen. Pravilť m. j., že zákon musí býti uskutečněn, kdyby třebas vládě bylo proto odstoupiti, neboť »Pán Bůh může také po křivých cestách kráčeti«.
Fran Josef Berlín pařížský náměstí ko Rýn
11 article
Municipální volby ve Francii, ustanovené na den 6. května, vyvolaly, jak jsme již pověděli, živou a potěšitelnou volební agitaci mezi fraucouz- skými katolí ky. Utvořilo se více volebních vý- borů, ze kterých dva vydaly ke katolíkům již zvláštní provolání. Vyzývají v něm, aby na každém kandi- dátu žádali závazné prohlášení a sliby. M. j. má kandidát býti žádán za odpověď na následující otázky »Jste svobodným zednářem? — Jestliže ano, chcete se zříci neblahé činnosti zednářské? — Co soudíte o Dreyfusově aféře a hanebné výpravě proti armádě, ku kteréž byla záminkou? — Schvalujete politikua skutky ministerstva Waldeck- Rousseauova? — Jste pro úplnou spolkovou a vyučovací svobodu?« atd. Francouzští katolíci staví se dle všeho na stanovisko naprosté opatrnosti a bylo by záhodno, aby tohoto jejich příkladu následovali při všelikých volbách také katolíci zemí jiných. Ukrutnosti v Konžsku. Známé nám již ukrutnosti, které byly spáchány na domorodcích státu na řece Kongu, staly se včera poznovu předmětem rokování belgické sněmovny. Příčinu k tomu
Dreyfusův Rousseauův Kong Francie ministerstvo Waldeck
12 article
zavdal na tomto místě uvedený již dotaz, jejž v tom ohledu podalposl. Lorand. Min. zahran. záležitostí četl přípis generálního tajemníka konž- ského, který vyvrací útoky, kteréž učiněny byly ve sněmovně na stát na Kongu, a poukazuje na ve- liké dílo civilisační, provedené v této divoké zemi. Ministr vojenství vyslovil uznání důstojníkům, kteří k dílu tomu přispěli. Neodvislý posl. Colfs pravil, že agenti, kteří dali domorodce ubiti, uposlechli roz- kazů svých představených, a žádal, by belgickým dů- stojníkům bylo zakázáno jíti do Afriky. Vander- velde (socialista) útočil na systém kořistnický, který je zvykem na Kongu. V řeči své útočil Vandervelde i na krále, a tázal se, kterak bude učiněn konec tomuto řádění. Hrabě Ursel soudil, že zprávy o ukrutnostech zasluhují, aby byly nově prozkoumány a celá záležitost podrobena nestrannému vyšetření. Předem odsuzovati nelze nikoho, zvláště když ob- žaloba vznikla prý v cizině. Záležitost amerických missionářů. Z Wa- shingtonu oznamují, že vyjednávání, týkající se záleži- tosti amerických missionářův činí potěšitelné pokroky Americký jednatel v Cařihradě sdělil tam telegra- ficky, že Porta má v úmyslu, dostáti všem závazkům, které převzala vůči americkému vyslanci v Cařihradě, Strausovi. Očekává se však, že následkem mnohých naléhavých povinností Turecka uplyne nějaký čas, nežli patřičný obnos bude Porta moci vyplatiti.
Kong Vandervelde Ursel Port Straus Kongo Afrika Wa Cařihrad Turecko
13 article Zprávy církevní.
Zprávy církevní. Pařížský arcibiskup Richard vysvětil dne 22. t. m. znovu vyloupený a silně poškozený kostel v Aubervilliersu. Když opouštěl kostel, pronášeli před ním shromáždění socialisté a anarchisté protikatolické výkřiky a zpívali revoluční písně. Římané ve svatém týdnu. Ačkoliv sv. Otec od založení sjednocené Italie nevykonává veškeré ob- řady ve svatém týdnu, jak se konaly dříve, přece ná- vštěva kostelů římských ve svatém týdnu se strany římských občanů jest stejně četná, jako za dob dří- vějších. Jest totiž starým zvykem u Římanů na ze- lený čtvrtek a velký pátek navštíviti 7 předních ba- silik věčného města. Zvyk ten koná i nynější italská královna Marguerita. Pohřeb dp. katechety Antonína Hartla konal se ve čtvrtek 19. t. m. za krásného počasí v Nové Pace. Hojné účastenství svědčilo, jaké oblibě se zesnulý těšil. Z Jičína súčastnili se mimo jiné: oba c. k. páni inspektoři Hladký a Strnad, vrchní berní rada p. Režný, oba páni řiditelé měšť. škol, uči- telky a 8 žaček v Pánu zesnulého, které přinesly krásný věnec. 28 kněží, z nichž 5 spolužáků, s vdp. vikářem Janem Sehnalem z Bělohradu v čele, dopro- vodilo spolubratra k poslednímu odpočinku. Dojemné kázání pronesl vp. V. Rameš. R i. p. Triduum u sv. Tomáše. Ve čtvrtek, dne 26. t. m. započne v chrámu Páně u sv. Tomáše na Malé Straně slavné »Triduum« k uctění Nejblahosl. Panny Marie Matky Dobré Rady a potrvá až do so- boty, dne 28. t. m. Každý den sloužena bude o půl sedmé hod. ranní mše sv. s průvodem varhan a od- poledne bude o půl šesté hod. české kázání, po něm zpívaná Litanie Loretanská a sv. požehnání. Pobož- nost ukončí se v sobotu Ambrosianským chvalozpěvem a sv. požehnáním.
Richard Říman Marguerita Hartl Hladká Strnad Režná Sehnal V Rameš Tomáš Aubervilliers Nová Paka Jičín Bělohrad pannus Marie Matek Dobrá Rada
14 article Zprávy denní.
Zprávy denní. * Slavná katolickádemonstrace v Chocni. Co že, v Chocni že by bylo možné nějaké slavné osvědčení katolické? V té Choeni rozkřičené za hu- sitskou a radikální? Vždyť Choceň stala se hlavním útočištěm dra. Eduarda Grégra, jakmile se stal ne- možným ve Vysokém Mýtě. Od té chvíle až ná- padně často přijížděl do své věrné Chocně, kteráž vždy mu vycházela vstříc jako nějakému světci. Vy- šel mu vstříc »rázný« Sokol v plné parádě; vyšly mu vstříc panny choceňské nesouce mu kytice lásky a oddanosti; vyšli mu vstří opatrní otcové města. VJ Chocni každému slovu z neomylných úst Grégrových vycházejícímu provoláváno »Sláva« a Staročechům i kle- rikálům hromové »Pereat!« Choceňští předáci svému zbožňovanému Grégrovi na své duše se vždy zaklí- nali, že jsou husity každým coulem a to snad již do- cela z »15.« století, aby tomu jako jistě věřil.A v této Chocni »husitské« že by se byla udála nějaká vážná demonstrace katolická? A přece jest tomu tak. Dne 16. dubna totiž započal ndp. biskup Eduard Jan ve vikariatu vysokomýtském svou generální visitaci. Ve středu dne 18. t. m. měl odpoledne svůj příjezd ze Zámrsku do Chocně. Vdp. děkan choceňský pí- semně v pravý čas uvědomil městskou radu o tomto pří- chodu, aby tato mohla uchystati svému vrchnímu pa- stýři náležité uvítání. Než, poněvadž až na 13 dobro- myslných členů obecního výboru ostatní všichni jsou stoupenci Grégrovými a rozhodnými husity i s panem purkmistrem, zmařili tito potřebnou výborovou schůzi, aby se nemohlo státi žádné příznivé usnešení ohledně
Grégr Grégrův Eduard Jan Choceň Vysoký Mýto Pereat Zámrsk