1
masthead
5. června 1909. Číslo 153.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
rokem se zvětšují. Otázka o ruském Konsulátu
v Praze dávno dozrála a za posledních patnáct
let Čechové na jeho zřízení neustále naléhali.
Vyřízení otázky zdržovalo se z počátku vinou
bývalého zahraničného ministra
hr. Lamzdoría, jenž té věci nepřál, a v po-
slední době podivuhodnou lhostejností minister-
stva k ruským obchodním zájmům. Povinnosti
ruského konsula v posledních letech v Praze ko-
nal duchovní pravoslavné církve otec Ryžkov.
Slovanská vlna, jež zachvátila
nyní naše obecenstvo, popohnala
tuto záležitost. Prvým ruským konsulem
pro české království jmenován na nejvyšší roz-
kaz kníže Grigorij Nikolajevič Tru-
Hecký, známý slavjanofil, cesto-
vatel po slovanských zemích, bratr
nebožtíka knížete S. N. Trubecké-
ho, rektora moskevské university.
Námořní aféra franconzská.
Bývalý ministr námořní Thomson, jejž
jeho odpůrci chtěli skompromitovati aférou dů-
stojníka Duponta, vysvětlil při vyšetřování
v ministerstvu, o jaké dokumenty se jednalo.
Požádal při svém odchodu z ministerstva Du-
ponta, aby na důkaz jeho neunavné a rozsáhlé
práce sebral příslušné doklady a poznámky, aby
v případě potřeby se mohl jimi vykázati pře
sněmovnou. Nejednalo se ani o originály, ani
o tajné a důležité listiny, ale — což bylo mini-
strovým právem — o reprodukci všech podrob-
nosti, jež měly ospravedlniti dlouhou jeho
správu a hájiti jeho osobní názory o nutných
změnách ve francouzském námořnictví, v pro-
gramu stavebním a v srovnávání s cizími ná-
mořními armádami. Dal uložiti tyto popisy do
školy námořních inženýrů, tudiž na míslě málo
tajemné, souvisící s ministerstvem. Dál vy-
kládal ministr aféru v Unienxu, prohlásil, že
úřadníci počlnali si správně a převzal za vše
zodpovědnost, co se událo za jeho ministerstvi.
Čecho
Lamzdoría
Ryžkov
Nikolajevič
S N Trubecký
Thomson
Dupont
Praha
moskevský univerzita
škola námořní inženýr
5
article
Prancouzské a německé dělostřeleclvo.
Z Pařiže. (Původní zpráva »N. L. «) D
visní generál dělostřelectva Massenet, jeden
z nejschopnějších generálů francouzské armádu
a příbuzný proslulého hudebního skladatele,
uveřejňuje v »Opinion« zajímavý odborný člá-
nek, v němž velmi zevrubné pojednává o otázce,
jsou-li výhodnější batterie o 6 kusech neboo
4 kusech a stavi věc do nového světla.
Dovozuje, že ke srovnání sily dělostřelectva
francouzského a německého nutno počítati nikoli
děla, nýbrž batterie. Francie se 120 děly a 30
batteriemi na armádní sbor má početní superi-
oritu nad Německem se 144 děly a 24 batte-
riemi při armádním sboru.
Názor tento setkává se v odborných kru
zích se všeobecným souhlasem a jest již jisto.
že baterie se 4 kusy bude ve Francií definilivně
zavedena.
P. R.
Z mezinárodního chemického kon-
gresu v Londýně.
(Původní zpráva »Nar. Listů«.)
Massenet
Francie
Německo
Londýn
Nara
6
article
Během kongresu sezval ruský chemik in-
ženýr Dvorkovič, který již 20 roků žije v Lon-
dýně, všechny Rusy a milovniky ruského jazyka
k přátelské schůzi do hotelu »Norfolk«. Dosta-
vili se tam přední zástupcové ruské vědy
industrie, aby se seznámili a spolu o chemi-
ckých i slovanských záležitostech promluvili.
Z Čechů dostavil se předseda české sekce prot
Brauner spolu se starým přítelem J. M. Str-
kovským, bývalým diakonem pražské ruské
církve, nyní diakonem poselské církve v Lon-
dýně. O politických záležitostech — politikan-
stvu — nemluvilo se vůbec, neboť první řečník.
jemuž bylo uděleno slovo, Bobuslav Francevič
Brauner, obrátil pozornost na kulturní zá-
ležitosti, všem Slovanům společně. Ve své řeči,
ruským jazykem pronesené, poděkoval za
srdečné přijetí, kterého se mu od ruských
bratří jako vždy dostalo, a dal srdečný výraz
svě lásky k ruskému národu, ruské vědě
ruské literatuře. Zejména poukázal na to, že
Rusové, nejsouce se svými věemi doma spo-
kojeni, hledají poučení výhradně na Západě.
Dvorkovič
Rus
Čecho
Brauner
Bobuslav Francevič Brauner
Slovan
Lon
Norfolk
Dosta
7
article
Brauner však prohlásil, že on je žákem Vý-
chodu, ruské vědy, žákem největšího ruského
chemika D. J. Mendělějeva, k jehož osobě ho
vázalo přátelství po půl lidského věku. Ke
konci promluvil ještě o svých dlouholetých
vztazích k ruské nauce a připil na její bu-
doucnost i na budoucnost velikého bratrského
slovanského národa. Tato srdečná, s upřímným
cilem pronesená slova přijata byla ode všech
přitomných s nadšením, kterému dali výrazi
další řečnici prof. Kablukov z Moskvy,
Walden z Rigy, Zaleskyj z Petrohradu
j. Zejména prof. Kablukov poukázal na
to, že rušti chemikově považují Braunera
za svého, neboť rušti studenti učí se dle jeho
stati v Mondělějevově knize »Osnovy
Chimiji.«
Tak stalo se, že všeslovanský chemik
Brauner slal se centrem tohoto večírku a
všichni další řečníci obraceli se k němu nebo
mluvili o něm.
Další přípitky byly proneseny jazykem
ruským, českým, polským a bulharskýma
všichni řečníci projevili přání, aby Slované se
seznamovali s jazyky všech ostatních bratři
a aby se spojili ke společné práci na čest
všeslovanské nauky a kultury.
Brauner
Mendělějev
Kablukov
Walden
Mondělějevův
Chimij
Slovan
Moskva
Petrohrad
Zaleskyj
8
article
Nový vládni výnos o zkouškách
maturitních.
Ministe vyučování hr. Stürkgh vydal právě
všem zemským úřadům školním výnos, obsahující
nová prováděcí ustanovení k předpi-
sům o maturitních zkouškách středo-
školskýc b.
Ve výnosu tom vykládá ministr nejörvé, ktersk
ze zpráv o posledních zkouškách matuřitních na
gymnasiích a reálkách poznal s uspokojením, že cel-
kem se zkušební komise přičinily, by novým předpš-
sům o zkouškách těch vyhověly, a že jednaly nejen
dle slov, nýbrž i podle ducha předpisů těch. Proto
také číselný výsledek zkoušek jest uspokojivý. V ně-
kterých případech však, komise nepojaly správně
smysl nových předpisů a některé jich jednotlivost
špatně vykládaly, ba ojediněle jednaly i přímo
proti nim.
Proto vydává nyní ministr nové vysvětlivky
pokyny k předpisům o zkouškách maturitních, a žádá
maturitní komise, by se podle nich řídily.
Stürkgh
9
article
Dosud se konaly písemné maturitní zkoušky
v květnu a ústní i uprostřed června, čímž se pozbylo
mnoho drahocenného času. Protože školní rok trvá
do 15. července, dlužno ústní zkoušky ma-
turitní konati počátkem července nebo
nejdříve v posledních dnech červnových,
zkoušky písemní však nemaj! se ko-
nati přede dnem 10. června. Výjimka se
povolí pouze ústavům s počtem žactva mimořádně
velkým.
Písemné práce z jazyka vyučovacího musí být
různé, t. j. dlužno je vybrati ze tři různých oborů
navzájem nikoli příliš blízkých. Zemský školní in-
spektor může dle své úvahy z lhemat předložených
sestaviti novou skupinu o třech thematech. Také jest
oprávučn žádati themata nová, kdyby se mu nejevila
vhodnými themata, která se mu předloží. Protože
volba z daných themat z oboru jazyka vyučovacího
způsobila mezi kandidáty poněkud rozčilení, doporu
čuje se, by již za školního roku byli žáci na postup
takový navykáni, a to tím způsobem, že se jim již
při školních úlohách dá na vybranou thema, a t
jedno ze dvou nebo tří themat, která se jim
předloží.
10
article
Při písemných pracích dlužno hleděti na vyspě-
lost kandidátovu; musí tedy odpadnouti mechanická
klasifikace a číselné vypočítavání chyb a jenom
takto řízené oceňování písemných pracl.
Pokud jde o dobu, po kterou zkouška trvati má.
může ji komise pro kandidáty, o jejichž zraloste
není pochyby, zkrátiti na dobu nejmenší a za to ji
prodloužiti na dobu delší než jedna hodina při kan-
didátech, o jejichž zralosti pochybnost jest.
Výnos potom ustanovuje způsob zkoušky z jed
nollivých předmětů; na konci vykládá, že všichni
členové zkušební komise jsou při zkoušce povinn
podporovali odborného učitele; kdyby pak předsed
komise se přesvědčil, že komise zneužívá svých
práv, je povinen podati o tom zprávu zemské školní
radě a pak působiti na učitelský sbor, aby se zprávy
takové neopakovaly. Po případě dlužno o tom refe-
rovati ministerstvu.
Členové komise jsou povinni posuzovati kandi-
dáta nikoli jenom podle svého oboru, nýbrž celkově
podle jeho odpovědí na dané otázky; nesprávno je.
jestliže hlasovali pro nezpůsobilost kandidátovu, aby
nebyl uznán jednomyslně způsobilým, když z ně-
kterého předmětu dle jejich přání nevyhovoval, ačkol
celkově se jevil způsobilým; může býti uznan způ-
sobilým také jen většinou blasů. Předseda komise je
povinen, v tom smyslu komisi poučiti.
11
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Mužná a při tom korektní, i po stránce
zákona kovaná odpověď rektora prof. Bertla
c. k. presidiu místodržitelství v král. českém se-
tkala se v celé české veřejnosti se živý m za-
dostučiněním. V tomto pocitu jest mnoho
ethického, je to mravní uspokojení nad karakte-
rem, celým, pevným, zkrátka, mužným zjevem
na jednom z oněch míst, na nichž mužů třeba.
Polobozi německé university pražské u vědomi
že jsou jim k disposici ministerští i mistodrži
telští hromové, nerozpakovali se použiti instanční
cesty ke spravení své žáhy a dopustili se něčeho,
zač by se museli vlastně stydět, kdyby deklamace
o německé přimosti, otevřenosti a svobodomysl-
nosti nebyly pouhou deklamační frásí. Dali vy-
hotoviti papírového strašáka, ale rektor Berti
ukázal, že není mužem bledé bázně, strašáka
několika stručnými větami rozebral a poslal na
horu s poučením o důstojnosti a neod-
vislosti vysokého učení, o neo-
vislosti a volnosti svobodného vy-
slovení myšlenek. To jsou věci, o nichž
pánově na německé universitě předstirají, že jsou
jim tak drahé a hle, sami na ně sáhli svým
žalobnietvím! Český rektor, který zabránil pre-
judici zakročování správy vyučovací proti rektoru
pro jeho imatrikulační řeč na svobodné, své-
právné akademické půdě pronesenou, zasluhoval
by si vlastně adresy díků všech akademických
senátů v říši, neboť obhájil důstojnost a neod-
vislost všeho vysokého učení před vysokým byro-
kratismem, podníceným na akademickou svobodu
a neodvislost — německou universitou pražskou
profesor
Bertl
Berti
12
article
České technice a jejím studentům možno blaho-
přáti k takovému výchovnému vzoru, k takovému
učitelijed né z nejvzácnějších diseiplin — pevnosti
karakteru. Nadšení akademického občanstva če-
ského pro rektora Bertla jest pochopitelné a jest
svědectvím dobré mravní půdy, na niž studentstvo
stojí. Čím hlubší a čím všeobecnější jest vrouei
přichylnost, jakou svému milovanému rektoru
osvědčují, tím radostněji sluší to vítati, srdce
z něhož promluvil, se k němu hlásí. Prozatím
však mělo by při tom zůstati, slačiloť ukázati,
že za rektorem Berilem stojí celá akademická
obec, studenti i sbor profesorský. Především by
se mělo hleděti k tomu, aby právě slova, pro
něž rektor Bertl hnán k zodpovědnosti, nebyla
vyvracována skutky studentstva. Nenapadá nám
ani ve snu, chtlt snad hasit — dosti vzácný
zápal českého studenta pro šlechetnou věc, ale
upříti nelze, že leží v tom jistá nesrovnalost,
když studenti pořádají třeba jen trojdenní de-
monstrační stávku. Nesmí se zapomenout, že
právě v imatrikulační řeči své, pro niž pohnán
k zodpovědnosti, děkuje rektor Bertl studentům,
že se nedali svésti provokacemi
že manifestovali mužným klidem,
že pochopili vážnost studia. Jestliže
tedy demonstrují studenti stávkou, zdaž tedv
nedemonstrují vlastně proti svému rektoru
Bertl
13
article
Rovněž nelze říci, že by i ostatní usnesení
manifestační schůze všetechnické snášela se
s pojmem klidu, jejž rektor Berti klade nade
vše. A takž by se mohlo myslet, že student-
stvo, chce-li demonstrovat, mělo by míti na
zřeteli především jeho přáni! A nezapomí-
nati na pravidla taktiky! Dosud nenl
třeba sáhati k prostředkům, kteréž budou n
místě tenkrát, kdyby přípis rektora Bertla
k místodržitelství neměl býti považován za defini-
tivní odpověď na kárný list dra. Hochenburgra,
k jehož smutné proslulosti list ten jest jenom
přimnožením!
Berti
Bertl
doktor
14
article
— Petrohradský slovanský sjezd a jeho do-
jem na dvorní kruhy. Z Vídně sděluje se, že
„Kerr. Austria“ přinesla tuto zprávu: Vystupo-
vání posl. Kramáře, Klofáče, Hribara a Hlibovi-
ckého na petrohradském slovanském sjezdu uči-
nilo ve dvorních kruzích pomyslně
nejšpatnější dojem a toto vystupování
členů Slovanské jednoty považuje se za těžké
poškození slovanských zájmů v Ra-
kousku. V těchto kruzích, jakož i v celém
parlamentě nemůže býti žádné pochybnostio
tom, že slanovisko austroslovanských delegátů
v Petrohradě a v Moskvě proti státu a ko-
runě (1!) musí míti v zápěti nejneůspěšněj-
ší konsekvence pro vládní schop-
nost slovanských stran. Zjevné vystu-
pování těchto pánů pro autonomii Bosny
a Hercegoviny, kterýžto požadavek by byi
přede dvěma měsíci vedl málem k válečným
zápletkám, vyvolalo ve všech rozhodujících kru-
zích až k nejvyšším činitelům trva-
lé rozhořčení“. Nevíme, kým byla
Kerr
Klofáč
Hribar
Hlib
Vídeň
Petrohrad
Moskva
Bosna a Hercegovina
Austria
Vystupo
15
article
„Korr. Austria“ zmocněna k takovému bulletinu
„Korr. Austria“ zmocněna k takovému bulletinu
a pokud se z dáli či blízka shoduje se skuteč
nými náladami v kruzích, jichž ledví „Austria“
tak dobře zná. V každém připadě bude dobře.
nechati takové zprávy před požitím trochu vy-
stydnout, neboť zřídlo jejich jest dobře známo.
Až dosud je zjištěno, že nejhroznější rozčilen
nad vystupováním austroslovanských delegátů
v Petrohradu jest majetkem austrogermánských
poctivců Ira a Mallika, kteří tomuto svému trva-
lému rozhořčení ve čtvrteční schůzi poslanecké
sněmovny dali nepokrytý projev. Bezedná pro-
pasť lásky k habsburské monarchii, jakou za-
chvácen tábor, v němž proroky jsou oba řečení
patrioté rakouští Iro i Mallik, jest věru příslo-
večná. A z toho všeho vyplývá na základě uji-
štění „Korr. Austrie“ závěr, k jehož domyšlení
není zapotřebí ani tak valných myslících mohut-
ností. Vyvolavači nadšeného „Hoch Hohen-
zollern!“ v poslanecké sněmovně a budovatelé
Velkoněmecka na troskách naší monarchie byli
by tedy téhož názoru o vystupová-
ní austroslávských delegátů v Pi-
těru!! „Austroslávští delegáti“ nenechají se
patrně másti tímto nápadným souladem nálad a
nejvýše si asi pomyslí, že záští propagatorů
„Hochzielu“ německých patriotů v Rakousku
jest najisto zaslouženější, než „nachhaltende
Entrůstung“ kruhů, o nichž mluví „Korr. Au-
stria“. Neboť vystupování austroslavských dele-
gátů v Petrohradě jest prací proti králi pru-
skému toho času, ale jenom až do času nej-
věrnějšího spojence mocnářství habsburského
Ir
Petrohrad
Bezedná
Velkoněmecko
Rakousko
Austria
poslanecký sněmovna
Mallik
16
article
— Proti agitaci za definitivu okresnich
školních inspektorů dosud se pramálo podniká
a hrozi tak nebezpečí, že po neblahém vzoru
haličském stanou se z okr. inspektorů, dosud
z řad profesorstva středoškolského nebo učitel-
stva měšť. škol prozatímně ustanovovaných.
definitivní, centrální správě a vládnímu systému
zcela sloužící orgánové. Vyslovili jsme se několi-
kráte již pro zlepšení materiálního stavu a upra-
vení těžké služby okr. školních inspektorů a ne-
může nám býti vytýkáno, že jsme proti uzáko-
nění jich definitivy z jakékoliv animosity. Pře-
jeme inspektorům zlepšení, ale protestujeme
v zájmu prospěchu národního školství, aby tak
vysoce důležitý, neobyčejně vlivný a pro vzdě-
lání mládeže našeho národa směrodatný úřad.
jakým je úřad školdozorce, svěřován byl trva-
le a neodvolatelně. Kandidáti inspektor-
ství sice jako dobří inspektoři osvědčiti se mo-
hou, ale nemusí, a přece školství národní je
nám tak drahocennou a pro kulturu národa vy-
soce důležitou institucí, že nemůžeme souhla-
siti, aby neodvolatelně a trvale odevzdáno bylo
dozoru inspektorům, definitivně ve službách vlá-
dy ustanoveným, od vlivu a kontroly české auto-
nomie a vůbec české veřejnosti neodvislým.
17
article
Bylo-li již nyní velmi za těžko odstraniti neb
záměniti osobu inspektora, který se svůj úřad
nebyl, což teprv byla by celá veřejnost bezmoe-
ná proti špatnému inspoktoru, který jakožto de
finitivní vládní funkcionář nemusil by dbáti ni-
koho jiného než vůle vysoké školské byrokracie,
Kdo nepřeje si úplného vydání školství do rukou
centrální správy, kdo má ještě smysl pro posílení
autonomie a znárodnění školství, kdo přeje po-
kroku školství, ten není pro definitivu okr. in-
spektorů. Není inspektora bez definitivního po-
stavení; neboť každý je buď definitivním uči-
telem nebo profesorem. Není tedy třeba defini-
tivy nové. Proto varujeme, aby nedali se vlivní
činitelé zlákati předstíráním, že je definitivy in-
spektorům třeba pro zajištění služebních po-
měrů. Jak se dovidáme z kruhů poslaneckých,
je sněmovna poslední dobou přímo bombardo-
vána deštěm petic a dopisů, žádajících definitivu
inspektorskou. Jsou to zvláště Němci a — Po-
láci, kteří si definitivních inspektorů přejí. Chá-
peme to. Ale nechápeme, jak možno, aby se dai
Němec
18
article
autonomisté a svobodomyslní naši lidé zlákati
soustavnou, čilou a houževnatou agitací in-
spektorů pro dožadování se požadavku tak po-
myslu samosprávy se příčicího. Inspektoři,
podléhajíce kázni své nové organisace, využí-
vají horlivě svých známostí, styků i svého osob-
ního vlivu a alarmují pro svůj požadavek kde
koho, o němž se domnívají, že má na poslance
vliv. Nedá se upříti, že pracují pro své zájmy
velmi čiperně. Mají v evidenci všechny strýčky,
tchány, bratrance i tety poslanců, nešetří listy
i visitkami, návštěvami i důvěrnými rozhovory
s vlivnými osobnostmi všech politických stran.
Proto, že pracují zcela potichu a nikdo jejich
akci neparalysuje, je obava, že na konec se
svou by prorazili, kdyby naše veřejnost včas se
neozvala a neprohlásila, že si definitivy inspek-
torské nepřeje, poněvadž více cení prospěch
rozvoj školství, než osobní prospěch jednotlivců,
třeba zcela jinak sympatických a zasloužilých.
19
article
— Česká voda na německý mlýn. Stalo
se, čeho by byl nikdo neočekával: právě dnes
týden, v pátek dne 28. kvělna t. r. dotištěn byl
v brněnské »Moravské Orlici« článek »K jazy-
kovému zákonu«, »kaciřská epištola, za niž ne-
převzala redakce zodpovědnosti«. Tato kacířská
epištola přimlouvá se za reciproční jednojazvě-
nost dle německého programu, žádá národnostn
rozhraničení i pro Moravu a doporučuje nově vy-
jednávání o vyřízení otázky jazykové a to na
základě jazykových předloh Bienerthových. Tento
článek může býti považován přímo za sensační
úder de jazykově-právního programu českého
a tolikéž za sensační událost lze považovati, že
byl vytištěn na úvodním místě osobního orgánu
nynějšího českého ministra krajana a to bezpro-
středně před jubileem jeho šedesátých narozenin.
Bienerthův
Morava
20
article
Článek ten nedošel přes sensační svůj obsah po-
všimnutí, jakoby byl býval přehlédnut. Dne
teprve uchopil se ho »Prager Tagbl.« a otevřeně
jej uvital. Přiznal dokonce, že Němci musejí
dorozumění přáti více než Čechové, protože prý
Němci jako národ pokročilejší než Čechové jsou
také způsobilejší, aby ocenili požehnání smírného
soužití obou národů. Jen když padá dvojjazyč-
nost a nastoluje se jednojazyčnost! »Prager
Tagbl.« zahleděl se do kacířské epištoly brněn-
ské tak hluboko, že již ukládá českým politikům.
aby zásadám v epištole obsaženým dopomohli
k vítězství ve svém vlastním národě. Páně
Mercyův orgán pražského kasina vžil se totiž do
své vlastní myšlénky, že kacířská stať »Morav-
ské Orlice« tlumočí stanovisko ministra dra. Žáčka
a nejbližších jeho přátel — neboť jinak prý by
se nebyla dostala do jeho orgánu — a chce nyní,
aby se celý český národ vyslovil ve smyslu stati
»Moravské Orlice«, pak prý bude Němcům možno,
by se dali do vyjednávání s Čechy. Pozorujeme
německé laskominy, pozorujeme, jak sloupei
»Moravské Orlice« nahnán byl proud české vody
na německý mlýn, ale doufáme zároveň, že nemá
Prager Tagbl
Němec
Čecho
Prager
Žáček
Morava
moravský Orlice
Čechy
ský Orlice
Tagblishing
21
article
hybné síly vůbec a dokonce ne tolik, aby roz
točil kola, jichž pohybem by rozdrcen byl jeden
z hlavních základů českého jazykového programu
i skutečného positivního práva.
— Jubilejní výroční valná schůze Národm
jednoty pošumavské bude v neděli, dne 20.
června t. r. v 10 hodin dopol. ve velké zasedae
síni staroměstské radnice. Pořad: 1. Slavnostní
sbor. Pěvecký kruh „Tovačovský“. 2. Zahájen
schůze. 3. Zprávy funkcionářů. 4. Projevy zu-
častněných korporací. 5. Doplňovací volby ústř.
výboru, náhradníků a přehlížitelů účtů. 6. Volne
návrhy, přání a dotazy. 7. Závěrečný sbor. Pe-
vecký kruh „Tovačovský“.
Rodinné zprávy. Slč. Máňa Šindelářo v
a p. Jose! Vobořil slaví sňatek manželský dne
6. června 1909 o 10. hod. dopol. v hlav. far. chrámu
sv. Prokopa v Žižkově.
— Změna rodového jména. Pan Jaroslav
Katz, vrchní revident c. k. statních drah v Praze,
zaměnil své rodové jméno »Katz« na základě výnosu
c. k. místodržitelství pro král. české č. 40.685 za dne
23. května 1909 za jméno »Kaldae.
— Pocta. Dne 3. t. m. odevzdala starostov
Sokola p. Josefu Čepkovi ze Satalie zvláštní
deputace, sestávající z pp. Eman. Šulze a Jos.
Koubka, starosty obce Bořanovic, diplom čestného
členství hospodářsko-občanské besedy v Bořanovicích.
Toto první čestné členství obdržel p. Josef Čepek za
své zásluhy o zemědělství.
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi
byla špaličková dlažba z australského dřeva jarah
na novém mostě u Štvanice zadána Ant. Kubešovi.
Tovačovský
Máňa Šindelářo
Jose
Vobořil
Prokop
Katz
Kaldae
Čepek
Eman
Koubek
Antonín
Kubeš
Žižkov
Praha
Bořanovice
hospodářskýobčanský beseda
22
article
— Dáno svolení k tomu, aby komise pro kanalisaci
Vltavy odstranila dva ledoborce před provisorním
mostem na Štvanici, které překážejí postupu pro-
vádění plavebních komor. — Usneseno, aby do po-
roty k posouzení návrhů na přestavbu radnice staro-
městské povolán byl dále pan arch. Fanta. Zadané
plány budou uloženy v domě čp. 18—I., veřejně pří-
stupny budou však teprve po výroku poroty.
— Státní průmyslové škole v Praze povolena bude
prohlidka stavby obecního domu u Prašné brány. -
Slib povinnestí měšťanských vykonali pp. Alois
Sedláček, režisér a člen činohry Národoího di-
vadla, a Václav Hodek, mistr tesařský. — Měst-
skému úladu král. věn. města Hradce Králové za-
půjčeny budou plány a rozpočty vychovatelny na
Rokosce. — Sboru obecních starších předložen bude
návrh na změnu pravidel o číslování domů: dále
naviženo bude, aby zavedlo se orientační číslování
(nová čísla domovní) na král. Vyšehradě a v Hole-
ševicích-Bubnech; pro domy na Palackého nábřež
určena budou prozatímní čísla orientační. — Janu
a Ludmile Šulovým povolena byla stavba domu n
nároží ulice Kozí a Bílkovy. — Josefu Vajshajtlovi
uděleno povolení ke stavbě domu v ulici Žalecké.
— Ze správní rady elektrických podniků praž-
ských. V míslnostech elektrických podniků konala se
včera odpoledne porada personální komise a stano
vila terna k obsazení různých míst. Na místo vý-
běrčího došlo přes 300 žádostí. Přištlho týdne bude
sa konati definitivní volba
Z obci předměslských. Městská rad
na Král. Vinohradech poděkovala Záložně
vinohradské za dar 10.000 K k účelům osvětovým
dobrodějným. K žádosti rektoráfu c. k. české vysoké
školy technické problásila, že obec přijme pro ústav
chudých města Král, Vinohradů nadání 5000 K
Fanta
Sedláček
Národoí di
Hodek
Jan
Šulův
Bílkův
Vajshajtl
Král
Vltava
Hradec Králové
Rokoska
Vyšehrad
Bubno
Palacký
Žalecký
Vinohrady
státní průmyslový škola v Praga
ústav chudá město Královský
obecní dom
23
article
Tech.dra. Olakara Bureše, úřad. oprávněného arch.
pro absol. posluchače techniky, kdyby vysoká tato
škola změnila se v úslav s jinou, než výhradně če-
skou vyučovací řečí. Vysloven souhlas s vystoupe-
ním českých členů zem. výboru král. českého proli
jazykovým vládním osnovám. K návrhu společ. za-
hiradolků a květinářů usneseno požádati obyvatelstv
o výzdobu oken a balkonů květinami a věnovati
k tomu účelu po příkladu společenstva peněžile
ceny; okrašlovací spolek pověřen provedením pří-
slušných kroků. K návrhu okrašlovacího spolkul usne-
seno, aby k výstavě okenních květinových ozdol
byla propůjčena okna radnice a aby okolí hlavního
vchodu do votivního chrámu sv. Ludmily bylo za-
hradnicky upraveno. Týž spolek požádán, aby dl
svých stanov se přičiňoval o vkusné udržování za-
hrádek v Hálkově třídě. Městská rada připojila s
k žádosti Svazu českých spořitelen o zřízení poboč-
ných pošt. spořitelen v Praze a v Brně. Uděleno
více povolení ke stavbám domů a ke změnám sta-
vebním. Vysloven souhlas s osnovou nového stěho-
vacího řádu. Ministerstvu vnitra, místodržitelství
polic. ředitelství podána naléhavá žádost o roz
množení bezpečnostní strá že a zřízení
druhého polic. komisařství na Král. Vinohradech
poslanci za město Král. Vinobrady, pp. Václav Choe
a Josef Sláma, požádáni, aby zasadili se o nej-
rychlejší vyhovění. Sněmovně poslanců na radě
říšské podána petice, aby st. úřadníkům na Král.
Olakar Bureš
svatý . Ludmila
Hálkův
Král
Choe
Sláma
Praha
Brno
svaz český spořitelna
24
article
Vinohradech vyplácen byl aktivitní přídavek jako
Praze; stejné žádosti zaslány minist. presidiu
místodržitelství. Min. obchodu požádáno, aby tele-
fonické vedení prováděno bylo podzemními kabely.
Vyhověno žádosti místního odboru Ústřední Matice
školské a spolku pro odívání chudé školní mládeže
o obvyklé darování ovoce v Riegrových sadech a pro-
půjčení sadů těchto k zahradní slavnosti. Probudilým
stavebním ruchem dostoupil počet domů na Král. Vino-
hradech č. pop. 1508 a poslední úřadní statistická
zpráva vykázala na Král. Vinohradech 75 266 obyvatelů.
— Banket na počest opět zvoleného slarosly
dra. Karla Groše uspořádán byl pěčí správního vý-
boru Měšťanské besedy pražské ve čtvrtek dne 3.
t. m. ve velkém sále besedním, který k tomu účelu
p. K. Bürgermeistrem nádhernou květinovou výzdo-
bou byl opatřen. Již záhy před osmou hodinou ve-
černí naplněn byl prostorný sál besední vybranou
společností; dostavili se oba pp. náměstkové dr.
Štych a Jirousek, četní členové rady městské a sboru
obecních starších, velitelé a důstojnické deputace
ozbrojených sborů měšťanských, magistrátní a sta-
vební radové a přednostově úřadů obecních, ředitel
a úřadníci obecních podniků, zástupcové duchoven-
stva a učitelstva, členové správního výboru Měšťan-
ské hesedy, zástupcové spolků učitelských, úřadni-
ských a živnostenských a přečetní členové Besedy.
Král
Groš
K Bürgermeister
doktor
Štych
Jirousek
Praha
Riegrův sad
Vinohrady
25
article
Po osmé hodině dostavil se starosta dr. Groš, který
uvítán byl předsednictvem a členy správního vý-
boru a za zvuků národní hymny uveden na čestné
místo. Po hostině, vypravené pěčí restauratéra be-
sedního p. Křížka velmi skvěle, zahájil řádu přípitků
pan místopředseda Besedy, advokát dr. Fuhrich
který kladl důraz na to, že Beseda, která svého času
účinně zasáhla v zápas o počeštění obecního zastu-
pitelstva, zůstávajíc věrna tradicím, uspořádal
dnešní slavnost na počest nově zvoleného starosty.
jemuž v úřadě jeho přál všeho zdaru v zájmu celé
naší veleobce i v zájmu Měšťanské besedy jako
prvního střediska české inteligence. Řečník vzpo-
mněl slov p. starosty, který ve své instalační řeči
všechny vážné živly ke společné práci pro blaho
obecní důtklivě vyzýval a projevil naději, že v no-
vém domě represehtačním česká společnost v pevný
a velký celek se semkne. Šťastnému úřadování pana
starosty a vyplnění velkých úkolů, jež sobě za eíl
vyznačil, přál řečník hojného zdaru. (Hřímavý sou-
hlas a potlesk.) Jměnem veškerého úřadnictva obec-
ního pronesl zdravici senior magistrátu, mag. rada
p. dr. Růžička, který zejména poukázal na přátel-
ský poměr mezi starostou a veškerým úřadnictvem.
za jeho taktního a obezřetného vedení opravdu s ra-
dostí pracujícím. Za ozbrojené sbory měšťanské
srdečnými slovy připil p. primátoru jako vrchnímu
veliteli ozbrojených sborů polní vikář P. Janků, za
výbor besední p. Vendelín Mottl a konečně
ob. starší a předseda sdružení strany národní p. dr.
doktor
Groš
Křížek
Fuhrich
Růžička
Mottl
vý dům
sdružený strana národní p
26
article
Jan Vlček. — Starosta p. dr. Groš vřelými slovy
vzdal díky správnímu výboru Besedy, který oslavu
tuto uspořádal, a zejména s důrazem vytkl, že pocla
ta neplati osobě, nýbrž důležitému a významnému
úřadu starosty a prvního občana našeho král. hlav.
města. Poukázal na obtíže a nesnáze, jež se zodpo-
vědným úřadem tímto jsou spojeny a dovolával se
součinnosti všech dobře smýšlejících živlů, aby věc
naší první veleobce co nejlépe mohla býti opatřena.
Za veřejné působení málo kdo u nás dočká se vděku
uznání, přece však je možno žádati, aby snahy mu-
žů, kteří obětavě věnují se pěči o obecní záležilosti,
býly posuzovány poctivě a spravedlivě. Řečník ke
konci připil zdaru a rozkvětu naší metropole a stře-
dísku její inteligence. Měšťanské besedě. (Hlučný
potlesk.) Při slavnosti účinkovalo kvarteto „Kytara“
a dále hudební kapela pěšího pluku č. 11. řízením
kapelníka p. Pičmana. Společnost setrvala do pozd-
ních hodin v přátelské zábavě.
— Likvidatoři sv. - Václavské záložny v Praze
v likvidaci, zapsaného společenstva s ručením ne-
obmezeným, vyzývají tímto každého, kdo má ještě
vklad ve sv. Václavské záložně v Praze nebo jakou-
koliv jinou pohledávku oproti této záložně, aby
za příčinou vyrovnání pohledávky své nejdéle
do 6. července 1909 v místnosti České záložny
v Praze—I, na Staroměstském náměstí čís. 22, ji
buďlo ústně mezi 11. a 12. hod. dopol, neb písemně
s přesným označením jména a příjmení i adresy
přihlásil, jinak každý nárok oproti této záložně,
který v uvedené lhůtě nebude přihlášen, pozbude
veškeré platnosti, ježto po uplynutí této lhůty ihned
za výmaz firmy »Sv. Václavská záložna v Praze
v likvidaci, zapsané společenstvo s ručením neobme-
zeným« žádáno bude.
— O tvoření německých názvů českých obel.
Vlček
doktor
Groš
Pičman
svatý
Praha
staroměstský náměstí
Český záložna
27
article
Orgány německého kasína v Praze lamentují, ze
zemský výbor vyslovil souhlas, aby obec Pisečnice
měla v českém i německém jazyku stejný názeva
hořekují, že má zmizeti dosavadní německý název
Schrebersdorf, ačkoliv tohoto názvu užívá i ve svých
publikacích ústřední statistický úřad ve Vídni. Tento
úřad jest známý svojí germanisující činností, již na
pranýř postavil Ústřední svaz slovanských novinářů,
který dokázal, že ústřední statistický úřad systema-
ticky přetvořuje slovanské názvy obcí a dědinek. Za-
jimavý doklad o tom sděluje se nám ze Semil.
Pisečnice
Schrebersdorf
Praha
Vídeň
Semily
28
article
S tímto městem sousedí Podmoklice, velmi rozsáhá
obec, jejíž údoli u Bytouchova nazývalo se ode
dávna Řiky (ze starobylého názvu Řeky). Ještě při
stavbě trati jiho-severo německé spojovací dráhy
měla čásť obce toto označení, ba na trati od Semil
do Železného Brodu jsou čtyry tunely do dnes ozna-
čeny jako »Řické« tunely. V úřadních označeních
však Ríky vyhynuly. Když se před čtvrt stoletím ně-
mectví začalo v Podmoklicích roztahovat, bylo Něm-
cům velmi nesnadno vyslovovat Řiky a pr to zvolili
si nové označení pro část obce Podmoklic, v níž
stojí rozsáhlá továrna firmy F. Schmitt: nazvali ji
»Iserihal«. Toto označení dostala i řícká pošta a
odtud se přeneslo do úřadních stalistických publi-
kaci. Aby se nezdálo, že se Čechům nějak ubližuje,
opatřil se jim překlad nového označení a tak vzniki
»Jizerodol«, nyní stále i českými kruhy užívané ozna-
čení. Podmoklické zastupitelstvo učinilo by dobře,
kdyby Podmoklicům vrátilo starý název Řík a vy-
mýtilo »Jizerodol«l
— Torecké volby v Hodeníně. Z Hodoní na,
3. června. Dnes ukončeny byly zde volby obecní
(III. sbor), při nichž objevila se korupce radniční
kliky německé v pravém světle. Německé bašty ra-
dniční pozvolna na Moravě klesají — celá řada ven-
kovských měst dříve s německou nadvládou, propadla
již svému osudu. Proto na zbývajících baštách ně-
mecké radnice drží se zuby nehty posledního zbytku
své vlády. To bylo také při volbách hodonínských.
F Schmitt
Čecho
Podmoklice
Semily
Železný Brod
Německo
Morava
Řika
Řek
29
article
O tom, kterak český živel v Hodoníně musí přiráž-
kami platit i na podniky německé, ač svoje kultorní
ústavy vydržuje si z českých sbírek, netřeba se zmi-
ňovati. Volby obecní, včera skončené, děly se za
policajiské asistence. Policajti hlidali seznamy, aby
je nikdo nemohl opsat. Němci však dávno měli již
opisy seznamů a proto z jich voličů nezůstal jediný
doma. Jakým švindlem působila německá klika ra-
dniční v těchto volbách, o tom svědčí již ta okol-
nost, že s české strany bylo podáno přes 2000 re-
klamacl. K volbám sváželi Němci svoje voliče v ko-
čárech, kdežto na straně českých voličů budilo roz-
trpčenost, že až 2 hodiny musili mnohdy čekati v
volební síni, než byli vyvoláni. A ta manipulace při
volbě! S Němci volili lidé neplnoletí, kteří ani v Ra-
kousku nemají práva volebního, kdežto čeští živnost-
níci, po léta platící daň, byli odmítáni. Německý
kapitál Redlichův a císafský velkostatek — byly hlav-
ními činitéli při volbách. Poněvadž blavní čislici če-
ského voličstva tvoří dělnictvo zdejší tabákové to-
várny, zařídili Němci volby od 7—-12 hod. dopol.a
od 1—5 hod. odpol. Tím se podařilo Němcům, že
české hlavy zredukovány byly asi o 8% oproli vol-
bám dřívějším. Hodonín má 80% českého lidu —
a komandují ho na radnici Němci.
Němec
Redlichův
Hodonín
30
article
— Ceští a němečtí úřadníci král. českého. Píše
se nám: Spolek německých zemských úřadnísů král,
českého, jak denní listy německé již oznámily, vešel
v život. Dokázali tím němečtí úřadníci zemští, že
dovedou klidně, beze vší okázalosti, bez kastovnictví
sloučiti se pod společný prapor bez rozdilu kategorií.
A jak vypadají poměry u nás? Před 10 lety založilo
několik nadšenců »Spolek zemských úřadníků král.
českého« v blahé naději, že stane se střediskem
všech kategorií českého úřadnictva zemského. Však
naší češti úřadníci zemští, zvláště u zemského vý-
boru, vyhledávají a zakládají stále malé kluby, tří-
štící síly a společného ústředí nevyhledávají. Výbor
»Spolku zemských úřadníků král. českého« pokusil se
mnohokráte o sloučení, leč byl až dosud vždycky
odmitnut, v mnohých případech až způsobem nedů-
stojným Nieméně v zájmu našem nejvlastnějším
voláme tímto veřejně a naposledy, dokud ještě čas,
po sloučení nynějších klubů, abychom tak spojenými
stlami a mobutností uhájili bez tak již zubožené
hmotné poměry své. Zanechme lhostejnosti, dnešní
doba jistě mluví jadrně a pozdě bude, probudí-li nás
údery skutečnosti. Jako mobutný a každému impo-
nující celek dojista získáme patřičné záštity v našich
kruzích poslaneckých, jak se tomu těší kolegové
Němci. Proto všechny kolegy dosud neorganisované
žádáme timto, aby bez odkladu stali se členy nej-
většího representanta veškerého zemského úřadnictva
»Spolku zemských úřadníků král. českého«, který tak
ostražitě hájí zájmy a vyhledává přátelské styky.
Němec
spolek zemský úřadník král
31
article
Zároveň doufáme pevně, že všechny trvající kluby
vezmou v náležitou úvahu nynější poměry a přičiní
se, aby co nejdříve veškeré české zemské úřadnictvo
stálo pod společnou vlajkou. Správní výbor »Spolku
zemských úřadníků král. českého.«
— Civilní kapely proli Národní jednotě severo-
české? »Hudební Ohzor«, oficiální orgán »Odboro-
vého sdružení hudebníků pro království české« v čísle
ze dne 1. června t. r. rozebírá případ zákazu vojen-
ských sborových velitelstev pražských, jímž zakazuje
se vojenským kapelám účinkování při slavnosti Ná-
rodní jednoty severočeské »Praha Duchcovu a Mostu«
ve dnech 19. a 20. t. m. Zdá se, že páni kapelníci
nedobře pochopili situaci Národní jednoty severo-
české, kteráž v celé věci nemá nejmenší viny a proto
překvapují nás poslední řádky výše zmíněného článku,
jenž pravl: »Pokud se týká dodatku, že Narodní
jednota severočeská náhradu za vojenské hudby
najde, dovolíme si uvésti, což kdyby se tak nestalo?
Most
spolek zemský úřadník král
Praha Duchcov
32
article
A bylo by skutečně záhodno, aby tentokrále, ne-
budou-li učiněny budebnictvu našemu zvláštní vý-
hody (I) nejen pro přílomný čas, ale i pro bu-
doucnost, nepropůjčil se nikdo za vojenské hudby
k vytahování kaštanů z ohně! Uvidime!« Těchto ně-
kolik řádků znamená vlastně vybrůžku, kterousi
Národní jednota severočeská, resp. výbor slavnosti
»Praha Duchcovu a Mostu« nezaslouží. Bylo řečeno
srozumitelně, že na slavnosti účinkovati měly vojen-
ské kapely jedině proto, že povoláním civilních hu-
deb zdojnásobily by se náklady, neboť vojenským
hudbám, majícím pevné, se strany podnikatelů ne-
rozvížitelné smlouvy, musil by se vyplatiti plný po-
platek, i kdyby se účinkování odřeklo. Tak značné
vydání na sebe slavnostní výbor vziti nemůže a aní
nesmí, má-li býti výtěžek slavnosti, určený fondu pro
zřízení českých měšťanských škol v Podkrušnohoři,
co největší. Známo jest zajisté celé české veřejnosti.
že Národní jednota severočeská v boji civilních kapel
proti vojenským jest za jedno s kapelami civilními.
což dokazuje ten fakt, že před lely u příležitosti
slavnosti na Žofíně skutečně odřekla vojenský koncert
a raději platila penale. Než výčitky, jichž tehda se
dostalo Jednotě, že zbytečně zkracuje výtěžek, nedo-
volují tontokrate důkazy opělovati. Také dobře jest
známo výše zminěnému sdružení, že Národní jednota
severočeská užívá k svým podnikům výhradně kapel
civilních : namátkou jmenujeme jen z poslední doby
Uvidime
Most
Žofín
slavnost » Praha Duchcov