3
masthead
5. června 1909 Císlo 153.
4
article
s vyvlastněním jiného näroda. (llučná pochivalaa
potlesk mezi českými radikály.)
Schůze byla přerušena, aby řečníci mohli za-
psati se d .
meritorní debaty.
Po jejím obnovení posl. dr. Šusteršič odůvodňo
val meritum svého návrhu. Rozhodují tu pouze věc
né důvody; osoby jsou úplně lhostejny. Jak jes
naší povinností, necheeme jen schválit
lichvářskou bunku.
Pojednav o jednotlivých částech svého návrhu
opřel se řečník sprostředkovacímu návrhu Redli-
chovu, protože jest pouze hrou se slovy a znamení
jen planou záminku, aby bylo möžho hlasovati prou
vlastnímu přesvědčení
Tento návrh byl by také politicky zcela bez-
cenný. Neusnášejme se na ničem, co by záviselo na
souhlasu Uher, nýbrž pouze na tom, co je v oberu
působnosti našt vlády. Hlákováním o pilnosti návrhu
Kalinova sněmovna popravila vládu. Suďle nyní
také lichvářskou banku. (Hlučná pochvala.)
M.p ber. Bienerth: Slavná sněmovno! Obno-
vení velké děbaty o zřízení agrární a komerční ban-
ky pro Bosnu a Herčegovinu dokazuje jasně veliký
zájení pro tuto otážku, jejíž důležitost i vláda plně
uznává. Je mi těžkou a snad také nevděčnou úlohou
hájití po výmluvných slovech, která zde byla pro-
nesena, opětně vládní stanovisko, poněvadž tuto
otázku jsme již několikráte podrobně vyličili, mi-
nistr financi i já sám. Dovolávám se svých zevrub-
ných vývodů ve schůzi annekéního výboru 12. m. m.
Se zřetelem na zájem, s jakým veškeří členové této
sněmovny věc samu sledují, předpokládám, že jsou
mé tehdéjivývody znány. Kdo podá úsudek čisti
věený a skutečně prostý jakékoli politické oposiční
myšlenky, nebude moci popříti, že vláda docílila
mnoho, ba že bylo docíleno, co za daných okolností
vůbee drelliti se dalo.
doktor
Šusteršič
Uhry
Bosna
Kalinovo sněmovna
slavný sněmovna
5
article
Posl. Kalina: Jaké jsou to dané okolnostív
Bar. Bienerth. Ovšem, k tomuto úsudku se
nedospěje, líčí-li se, čeho bylo dosaženo, a priori
jako zcela bezcenné a naprosto ničeho nedává se
na úsilí vlády.
Otázka t. zv. parity, kterou ani vláda neposunuje
do popředí, bagatelisuje se, nebo dokonce se uvádí
jako morální zkracování. A přece má význam, který
nelze podceňovati, poněvadž jedná se o rovnoprávný
vliv Rakouska na celou správu banky, jejíž činnost
týká se vyvazení kmetů i jiných důležitých obchod-
ních odvětví. Prosím, aby se uvážile, že zřízení
agrární a komerční banky za všech
okolností zůstane laktem, at už otázka
vyvazení kmetů bude rozřešena jak-
koli. Má tedy pro nás jistý význam, když vnitřní
zařízení banky, která je povolána k důležitým ob-
chodům ná agrárním poli v Bosně, poskytuje nám
jistou záruku, že rakouské zájmy nebudou docela
zanedbávány. Taková parita není úplně bezcennou
něčím. co by se v žádném směru nemohlo považo-
vati za vymoženost. (Výkřiky posl. dra. Šuster-
šič e.j
Předseda: Prosím, aby pan ministerský
předseda nebyl přerušován.
Bar. Bienerth: Vysocectěný pane poslanče
dre. Šusteršiči! Dovolil jsem si vysvětliti, jak si ce-
lou věc představuji. Pochopují, že s vašeho stanc-
viska je to úplně lhostejno, pokud jde o vyvazení
sedláků. Prosil jsem však, aby věc posuzovala se
tak, že to, čeho jsme dosáhli v tomto směru, není
s jiného stanoviska úplně bezcenné. Podařilo se mi
tuším, vyjádřiti myšlenku, která mi při tom tanula
na mysli.
Posl
Kalina
Bienerth
Šuster
Šusteršič
Rakousko
Boseň
6
article
Posl. Beet: Myšlenkut
Bar. Bienerth: Více než myšlenku nemohu
vyjádřiti. Svou myšlenku musíte vyjádřiti vy. (Ve-
selost.) Rád bych však několikaslovy zmínil se, jak
posuzuje se vliv, který bosenský sněm bude míti
v této záležilosti. Myslili jsme, že řešení agrární
otázky vůhec a zvláště řešení této otázky nemá se
díti, dokudbosenský sněm nepronesl své votum,
a že docilili jsme v tomto směru podstatného zlep-
šení. Různými pány bylo své doby ve výboru a opět-
ně i dnes poukázáno na to, že tomuto votu nesmí se
přikládati tuze velký význam, poněvadž bosenský
sněm, resp. příští jeho členové sotva prý budou
s tc, aby pronesli v těto otázce odůvodněný úsudek.
Měli snád byste pravdu, kdyby se snad prvnímu
sněmu ihned po jeho sestoupení, předložila velká
zásadní otázka, jsou-li poměry v Bosně a Hercego-
vině již dnes takové, že by mělo býti všeobecné po-
virně vyvazení pozemků provedeno či ne. To jest
otázka, která ovšem vyžaduje pronikavějšího poroz-
umění a přesnějších znalostí poměrů a zralejšího
Msudku, než lze snad očekávat od členů prvého bo-
senského sněmu.
Avšak otázka, která Bude předložena zemskému
sněmu, bude, jak se mi zdá, vlastně dosti prostá:
jest to otázka, zda považuje zemský sněm za vhod-
ně, aby se vyvazení kmetů a sice dobrovolné vyva-
zování kmetů, které bylo dosud prováděno bosen-
skou zemskou bankou a peněžními úděly, které mu-
silv býti získávány s jiné strany, provádělo v tom
smyslu, jaký se jeví ve stanovách bosenské agrární
barky, anebo zda nemá vstoupiti na místo banky
státní zřízení se státními drgány a do jisté míry také
za pomoci zemských prostředků Myslím, že k zod-
povědění těto otázky není potřebí velkého politické-
ho vyškolení, jest to otázka hospodářská a tak pro-
stá, že zajisté každý ze členů bosenského sněmu
bude ji moci posouditi.
Posl
Bienerth
Boseň
Myšlenkut Bara
7
article
Dle mého mínění může tato otázka v Bosen-
ském sněmu způsobiti tím méně nějaké obtíže
kdyžtě není vlastně žádného rozporu zájmů mezi
majiteli pozemků (agy) na jedné straně a užívateli
pozemků (kmety) na straně druhě.
Nejedná se zde o řešeni otázky, zda vyvazení
má se stati proti vůli majitelů půdy, neho mohly-li
by ulrpěti tím zájmy majitelů půdy. Otázka zní
jednoduše tak, zda by pro kmety bylo hospodářsky
příznivějším a výhodnějším, kdyby obdrželi peníze
od této banky, anebo jiným způsobem. Myslím, ž
tento úkol můžeme klidně přenechati bosenskému
zemskému sněmu, ale přece dovoluji si varovati před
tím, aby význam této korporace, kterou ovšem do-
sud neznáme, již předem byl tak velice snižován.
(Volání: Ale také ne přehánění)
O přohánění nelze mluviti. My ve vládě jsme
si plně vědomi důležitosti a významu bosenské
agrární otázky. Veřejnoprávní projednávání této zá-
ležitosti je za všech okolnosti nejúčelnějším.
Jednalo se také o otázku, jež nebyla zamítavě
zodpovědéna, zda nemělo by dle okolnosti použito
býti k temuto účelu dokonce i veřejných pro-
středků. Vláda vynasnažila se co nejnaléhavěji
a nejv hodněji, aby zjednala v tomto směru příznivý
výsledek. Avšak dosud se nepodařilo provésti zá-
daný obrat.
Dovolte, abych několika slovy dotkl se
resolučních návrhů
právě projednávaných návrhů, jež kdysi v annek-
čním výboru podal posl. Vukovič a které vehdy vět-
šinou schváleny nebyly. Nyní slaví vzkříšení pilným
návrhem posl. Šusteršiče a sp. Jedná se o tři návrhy.
Vukovič
Bosna
8
article
Pokud jde o prvý návrh. má jím sněmovna pro-
jeviti, že odsuzuje ignorování — myslím, že se to
dá tak krátce říci — svého, 11. března t. r. v zále-
žitosti bosenské agrární a komerční banky jedno-
myslně učiněného usnesení. Dovoluji si poukázati
že stav věci, jak byl 11. března, není zcela identi-
cký s nynějším. (Výkřiky: Bohužel! . . .)
Posl. Kalina: Bohužel! Teď máme již sankci
Bar. Dienerth: ..,ale není identický aniv
mém úmyslu. Zatím se nám podařily některé změ-
ny. Nejscu tak nepatrně. Ostrá forma odsouzení
jek v této resoluci se projevuje, není odůvodněna
(Výkřiky.)
Pokud jde o druhý bod resoluce, má býti usne-
sením sněmovny vysloveno annulování garančního
závazku, převzatého společným ministerstvem fi-
nancí vůči bosenské agrární bance. Zdá se mi nutno
v zájmu uhájení vážnosti sněmovny poukázati ti
na hranice příslušnosti poslanecké sněmovny, jakož
i vlády.
Vzhledem k ustanovení stát. zákl. zákona
soudcovské moci, kteréžto ustanovení týká se odvo-
lání soudů k zachování práva, není parlament po-
volán vynésti kasační rozsudek o právní platnosti
úřady vyhlášené záruky a o neschopnosti její odů-
vodniti právo. Takový rozsudek byl by příslušnými
soudy ignorován. Žádným způsobem však nemohla
by se zřetelem na to, že podané prohlášení, ať již se
posuzuje jakkoli, jest prohlášením, společného mi-
nistra, tedy representanta- společného mocnářství.
jednostrannému rozhodnutí, ať už vlády nebo par-
lamentu královstvi a zemí ná řišské radě zastoupe-
ných, přínáležeti síla a účinek právního zrušení ono-
ho prohlášení,
Posl. dr. Kramář: My máme však zárukt
uznati!
Posl
Kalina
doktor
poslanecký sněmovna
9
article
Bar. Bienerth: Prosím za odpuštění, že pre
věc je lhostejno, zdali se zde uzná, neboť záruky
použije banka.
Posl. dr. Kramář: Ale my ji mäme zaplatiti
Bar. Bienerth: Vláda neměla by tedy žád-
ného prostředku, aby účinně vyhověla takové vý-
zvě, jaká má býti učiněna na základě tohoto usne-
sení.
Přicházím nyní k třetímu bodu resoluce, v něm
se žádá, aby vláda vystoupila proti návrhu ústavy
pro Bosnu a Hercegovinu a zmařila uplatnění tohoto
návrhu, jestliže v něm není ustanovení, že vyva-
zení kmetů má se prověsti na základě přísně ve-
řejném.
Souhlasím bezpodmínečně se zmíněným účelem
návrhu. Také vláda považuje za jedině správné, aby
vyvazení kmetů bylo prováděno pro každého, kdos
ho přeje, přímým zasáhnutím veřejné moci a po-
užitím její pomocných prostředků. Jestliže se zde
tomto návrhu slučuje prostředek a účel, zdá se mně
navrbovaný prostředek přece v jistém směru pováž-
livým. Předslavte si, prosím, stav věci, kdyby ra-
kouskou vládou ve smyslu tohote návrhu anebo to-
hoto usnesení byl učiněn souhlas s ústavní osnovou
bezpodminečně závislým na schválení takového usne-
sení a kdyby — což jest vždy mežno — bylo uher-
skou vládou, která jest v této otázce úplně rovno-
právna, schválení takového usnesení odepřeno. (Vý-
křiky.) Facit této kontroverse by byl, že by vůbee
nedošlo k ústávní osnově. Tu ponechávám uvážen
sněmovny, zda jest otázka vyvazení kmetů, pli
všem svém významu skutečně tak důležitou, aby se
snad zavedení ústavních poměrů v Bosně a Hercego-
vině tím úplně ohrozilo.
Posl
doktor
Kramář
Bosna a Hercegovina
Boseň
10
article
A nyní, vážení pánové, nechci vaší trpělivosti
děle nadužívati.
Posl. dr. Diamand: Výborně!
Bar. Bienerth: Musím si odepříti, abych po-
lemicky odpověděl k obšírným výkladům, během
debaty proneseným. Pouze u dvou pánů řečníků do-
volím si malou výjimku. Jsem především rád, že
mohu kvitovati slova p. navrhovatele, že proň roz-
hodují výlučně věcné pohnutky.
Posl. Kuhn: Ale ne Kaliny! (Veselost.)
Bar. Bienerth: Pardon, jsou dva navrho-
vatelé, tedy dra. Šusteršiče! (Veselost.) Jestliže
vžak poznámka, kterou jsem učinil v annekčním vý-
boru, vyvolala u něho snad jinou představu, pro-
sím, by se mi to příliš nezazlívalo. Neboť při dů-
sledně zamítavém stanovisku, jaké zaujímá se svou
skupinou oproti vládě, je pro mě přirozeně velice
těžko, ne-li dokonce nemožno, abych v každě jed-
notlivé otázce učinil ostrou demarkační čáru
mezi jeho taktickými pohnutkami a
pohnutkami meritorními. (Veselost, hluč-
ná pochvala a potlesk.)
Posl. dr. Šusteršič: Jak tomu bylo při ko-
tingentu nováčků? To je vděčnost! Teď děláte vti-
py! Jihoslované jsou nyní poučeni! (Výkřiky.)
Bar. Bienerth: Co jsem řekl, neobsahuje nie
urážlivého a jsem velice překvapen, že p. poslanec
to tak pochopuje.
Posl. dr. Kramář mi dovolí, abych se také
několika slovy zmínil o jeho vývodech. Vytkl vládě
že v otázce agrární dělala pomyslně „nejhorší po-
litiku“. Tuto výtku přijímám s klidem, poněvadž jes
osudem každé politiky.
Posl
doktor
Diamand
Kuhn
Kalina
Šusteršič
Jihoslovan
Kramář
11
article
To přihodí se právě každému, kdo jest políticky
činným na vynikajícím místě a z takové kritiky
není vyjmuť také pan posl. dr. Kramář. (Hlučný
souhlas.) Avšak poslanec Kramář obvyklým způso-
bem učinil výlet do zahraniční politiky, jenž dle
měho názoru právě vzhledem na vyšší hlediska, se
kterých při tom vyšel, měl se spíše státi na jiném
místě. (Souhlas.) Jsem poslední, který by chtěl po-
pírati anebo zkracovati kompetenci a oprávnění této
srěmovny, zaujati stanovisko k nějaké otázce za-
hraniční politiky. Mohu se dovolati toho, že jsem se
nerozpakoval v kritické době, pokud to poměry při-
pustily, informovati sněmovnu o udalostech zahra-
níční polítiky. Jde-li všako kritiku celého směru zn
hrauiční politiky, zdá se mi přece lepším, projevo-
vati takovou kritiku v korporaci a na místě, na kte-
rém mají činitelé, za zahraniční politiku zodpovědní
také příležitost, podati také ihned obrannou a ob-
jasňující odpověď. (Výkřík: V ulerském říšském
sněmu!) Nevím, zda by to bylo v uherském říšském
sněmu jiné, než zde.
Poukazuji zde ještě na jednu poznámku posl
dra. Kramáře, na kterou, jak myslím, má vláda od-
povéděti. Tvrdí totiž, že Rakousko, pokud chce pře
veřejným míněním Evropy ospravedlniti domně-
lé porušení berlínské smlouvy, musí te-
prve nabýti morálního titulu na Bosnu.
„Nikdo netvrdí“, pravil posl. dr. Kramář, „že
Rakousko získalo tento titul třicetiletou okupací.“
A přece se to tvrdí a také dokazuje, dokonce i stou-
penci dra. Kramáře. Bývalí mladočeští říšští poslanci
dr. Dyk, Köng a Hájek podnikli před lety studijní
cestu po Bosně a Hercegovině a o svých pozorová-
ních a zkušenostech vydali spis, v němž bez závisti
uznali veliké kulturní výkony Rakouska v Bosně.
doktor
Kramář
Dyk
Köng
Hájek
Rakousko
Evropa
Bosna
Boseň a Hercegovina
Boseň
Výkřík
12
article
(Výkřiky.) Citoval jsem jen tyto pány. Nejsem tak
zběhlý v této záležitosti. A tato třicetiletá, cizozem-
skými posuzovateli vysoce ceněná kulturní práce
dáve sama morální právo na tyto obě země, jejichž
zabrání bylo nezbytnou nutností. (Souhlas.)
Nemůže překvapiti, když dr. Kramář zmínil se
také při této příležitosti o spolku s Německem.
Aliance, která po celá desetiletí zabezpečovala mín
všem národům této říše bez rozdílu — také Čechům,
p. dre. Kramáři — a která žádnému národu nepře-
kážela v jeho vývoji (Hlučná pochvala), chová sa-
ma v sobě tak silné argumenty přo své trvání, že
prospěšnost spolku nepotřebuje býti dokazována te-
prve slovy. (Pochvala.)
Na konec bych si ještě dovolil vás požádati, vi-
nite-li vládu z prodlení, byste nezapomínali, že ni-
koho nelze zbaviti veškeré viny. Mohu poznovu jmě-
nem vlády ubezpečiti, že se příště budeme ze-
vrubně a ustavičně zabývati záleži-
tostmi zabraných zemí. Pamatujte na to př
svém votu a proneste svoje votum způsobem, který
vládě umožní, aby se o ně opírala.
Posl, dr. Redlich pravil, že v agrární otázce by
porušen jeden z nejdůležitějších zájmů mocnářství
Ve věci souhlasí všichni. Hozdíl jest pouze v dů-
sledcích. Většina soudí, že při nynějším rozdělení
sil mezi Rakouskem a Uhrami lze další trvání ny-
nější rakouské vlády srovnati s nadějí, že uherské
agrární bance bude učiněna přítrž. V bosenské sprá-
vě je Kallayův duch nejvělším hřišníkem. Druhým
hříšníkém jsou všechny rakouské vlády, které
se neodvážily projednávati věcně bosenské otázky
Většina odsuzuje co nejostřeji jednání bar. Buriana
který jednal proti své úřadní povinnosti. Řečník kri-
tisuje ostře stanovy, které dokazují, že Maďaři ne-
mají smyslu pro jiné národnosti.
doktor
Kramář
Čecho
Posl
Redlich
Kallayův
Burian
Maďar
Německo
Rakousko
Uhry
13
article
Delšími vývody odůvodňuje své resoluce
z nichž první žádá zákaz kotování a druhá obsahuje
myšlenku celé sněmovně společnou, že vyvazení
kmetů musí býti provedeno výhradně ústavem stát-
ním za pomoci veřejného úvěru a s vyloučením vše-
likého podniku soukromého. Resoluci tuto, chtěje do-
síci co možno jednomyslného projevu sněmovny
rozšířil tím, že k ní připojil odst. 3. Vukovič-Šuster-
šičovy resoluce. Jeho znění liší se od textu Šu-
steršičova jen tím, že zde se mluvilo k vládě tak
jak se právě mluví, jestliže — a třebas jenom po ji-
stou dobu — má někdo k vládě důvěru, že vyzvání.
které jí bylo dáno, provede. (Hlasy u Jihoslovanů-
Jak to učinil Biliňski!)
Vláda musí předpisy, které jí dáme, splniti
nebo odstoupiti. Můžete něčeho jiného do-
sáhnoutí? Nejvýš, že ihned odstoupí. Ale jste si tim
jisti, že to, co všichni společně chceme, pak lépe
splníme? (Hlučný souhlas na levici.)
Řečník vyslovuje se proti dvěma prvním reso-
lucím Vukovičovým, poukazuje na to, že Uhrám
přes to, že platí kvotu mnohem menší, přiznává se
stejný vliv na správu Bosny jako Rakousku. Bosen-
ská ústava nebude dána naší vládou, nýbrž absolu-
tistickým panovníkem. Politický vliv na dílo to vy-
konávají oba parlamenty svými vládami. Za těch
okolností je právě možna jen dohoda.
Klub naší strany nepovoli důvěru vládě, nle
zníčí její politiekou ozistenci, prohlasí-li, že hodlá
Vukovič
Šuster
Jihoslovan
Uhry
Bosna
Rakousko
Biliňski
14
article
ponechai vyvazení kmetů agrärní Bance. Bosenský
sněm nesmí se bagatelisovati. Ovšem záleží neoby-
čejně mnoho na tom, kdo v oné době bude v čele
Bosenské vlády. Troufáme, že bar. Burian tou do-
bou již v úřadě nebude, Ministr financí bude musie
se přesně držeti resoluce o zákazu kotování.
Posl. dr. Kramáf; Jako se držel přesně dří-
vějších rešolučí!
Posl. Redlich: To už bylo s křížkem po fu
nusu
Zákaz kotoväní je prostředek, jímž by se zame-
zilo agrární bance prováděti obchod se zástavními
Zabývaje se vývody o zahraniční poli-
tice, dovozoval řečník, že nynějšími snad mnéně
přátelskými styky s Ruskem není vinno mocnářství.
nýbrž politika carské říše a vliv politických činitelo
v Rusku, kteří jsou blízci posl. Kramářovi. Politika
dra. Kramáře záleží v tom, nestavěti katolické kře-
sťanstvo proti pravoslavným. Čechové rakouští mo-
hli by býti nanejvýše předvojem Ruska. Nebudou
však nikdy moci uplatniti v Rusku svého ducha ra-
dikalismu a svobody. Budoucnost rakouských Slo-
van může býti jen v Rakousku, v němž musí pod-
porovati rozvoj Jihoslovanů.
Řečník kritisuje zevruhně státoprávní pomě
Bosny a Hercegoviny a pojednává zevrubně o věc-
ných a státoprávních důvodech, pohnuvších ho hla-
sovati proti Šusteršicovu návrhu. Konečně podává
svůj již známý návrh. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Zatím bylo 36 hod. a předseda Pattai pro
nlásil, že tokování přerušuje proto, že na 6. hodinu
jest ustanovena schůze rozpočtového výboru.
Posl. Čech vzhledem na důležitost projedlnáva-
ného předmětu navrhl
Burian
Posl
doktor
Kramáf
Redlich
Kramář
Čecho
Jihoslovan
Šusteršicův
Rusko
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Čechy
16
article
pokračovati ve schůzi
až do ukončeného projednávání a hlasování dle jmen
o tomto návrhu.
Čechův návrh přijat hlasováním
dle jmen 221 hlasem proti 200.
Posl. Laginja precisuje poznovu za hlučné po-
chvaly svých stoupenců, stanovisko Jihoslovanů
končí svou řeč návrhem na konec debaty.
Posl. Wolí navrhl, aby se hlasovalo dle jme
o Laginjově návrhu, což bylo dostatečně podporo-
váno.
Při vyvolání jména posl Berndta vznikl hluč-
ný nepokoj. Volalo se: „„Berndt není přítomen!“ So-
ciální demokralé volají: „Hlasovalo se ne a Berndu
není přítomen. To byl podvodl.“
Na levici se rozhořčeně protestuje. Trvalý vel-
ký hluk. Na otázku zapisovatele posl. V. Kotláře
je-li posl. Berndt přítomeh, ozývají se hlučné pro-
testy na levici. Volá se ustavičně: „Konec!“ a
„Abzůz Kotlář?“
Hluk trval asi 10 minut.
Předseda, který opětně zvoní, jest nucen (za hla
sování)
přerušiti schůzi na 20 minut.
přerušili schůzi na 20 minut.
V 7.40 hod. objevuje se předseda opět ve sně-
movně. Vládní lavice jest prázdná. Na levici, ze-
jména se strany křesťanských sociálů a německých
radikálů se opět volá za velikého hluku, aby schůze
byla skončena. Strany oposiční zůstávají klidně n
svých místech. Předseda nepřetržitě zvoní
ale nemůže si zjednati sluchu. Za hluku
oznamuje, že
Čechův
Posl
Jihoslovan
Laginjův
Berndt
so
Bernd
kotlář
17
article
opět přerušuje schůzl.
aby se mohla konati konference klubovních před-
Asi po 20 min. vrací se předseda do sněmovny
a zvoní, V tom okamžiku levice volá: „Koneo!“a
„Abzůu presidiuml
Předseda opětně zvoní a žádá klid. Prohlašuje
že posl. Kotlář hodlá učiniti prohlášení o svém cho-
vání. Bouřlivě se volá: „Konec!“ a „Abz ůe
Pattail
Předseda žádá zapisovatele, by pokračoval. ve
vyvolávání jmen. Zapisovatel Schuhmaie
marně se pokouší v ohlušujícím hluku, aby mu byle
rozuměno.
Předseda Patřai prohhlasuje, že pro vřav
musí schůzi ukončiti. Příští ohlásí písemně. (Hluční
pochvala na levici.)
Sněmovna se zvolna vyprazdňuje. Poslanci se-
trvávají ještě dlouho v kuloárech a debatují vzru
šeně o událostech
Konec schůze v 8.20 hod.
Schuhmaie
19
article
Proslýchá se, že na konferenci klubovních před-
sedů, které se nezůčastnili předsedové klubů kře-
sťansko-sociálního, Němců, Poláků a Rumunů, po-
dal poslanec Udržal prohlášení, že posl. Kotláv
neměl žádného urážlivého úmyslu a že posl. Kotlán
sám dá ve sněmovně příslušné prohlášení.
Předseda Pattai prohlásil, že jest ochoten
oznámiti to nepřítomným klubovním předsedůma
skončil konferenci.
Předseda odebral se E uvedeným nepřítomným
klubovním předsedům a sdělil jim prohlášení posl
Udržala. Tito však odvětili, že trvají bezpodmínečně
na ukončení schůze.
Němec
Polák
Rumun
Udržal
Kotláv
Kotlán
20
title
Slovanské porady.
21
article
Petrohrad, 28. května.
Petrohrad, 28. května.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
B. Dnešním dnem ukončena veřejná jed
nání porad našich. Zejtra ještě sejde se vý-
konný výbor, aby přijal eventuální resoluci, vy
jadřující výsledky porad.
Jeli jsme — zvláště my Češi — s neval-
nými nadějemi do Petrohradu. Všeobecná si-
tuace, v níž Slovanstvo se nalezá, zajisté
opravňovala toto chmurnější nazírání. Ukázalo
se ale, že protivenstvími slovanská myšlenka
sllí; poněvadž učí práci a vede k pochopení
dosahu snah naších. To jest radostný výsledek
petrohradských porad, vyšlých z počátků danýeh
lonskou cestou dra. Kramáře do Petrohradu.
A druhý moment: naučilí jsme se říci si
pravdu. V tom znamení provedeny konferene
petrohradské a ukázaly, že jsme na cestě pravá.
Dílo slovanské součinnosti přetrpělo chvile těžké,
jde ale jimi k lepšímu budoucnu. To jest vý-
sledek porad, o kterých ostatně dovolíme s
ještě napsati souhrnný úsudek.
Zatím obmezujeme se na referát o pora-
dách dnešních.
Předseda dr. Kramář zahajuje jednání.
Čech
Kramář
doktor
Petrohrad
22
article
Malorus Slavinský dotýká se vývoje
maloruské otázky. Sám byl za to trestán, ž
měl maloruské knihy, Hnutí maloruské není
reakční, Bylo vždy demokratickým a pokroko-
vým. Hrabě Olizar navrhl vypracování resoluce,
která by zdůraznila rovnost a svobodu slovan-
ských názorů. Žádá, aby resoluce tato platila
i pro Malorusy, kteří dle její znění zařídí svoji
součinnost ve hnutí novoslovanském.
Bulhar Bobčev mluví jmenem jihoslo-
vanských delegátů a přednáší jich společné
usnesení, dle kterého jižní Slované na dále
plně souhlasí s řešením pražského sjezdu. Z
tím účelem nutno získati pro ně souhlas všech
národů slovanských. V prvé řadě přáli si nut-
nost dohody rusko-polské ve smyslu spravedl-
nosti a práva. Dále jihoslovanští delegáti jsou
přesvědčeni o nutnosti užšího sblížení jihoslo-
vanských států. (Potlesk.)
Polák, člen dumy hosud. Dymša, do-
týká se otázky cholmské Rusi. Otázka tato byla
již v r. 1866 dotčena, ale všichni, i Rusové
vyslovili se proli dělení. Dnes návrh tento se
vrací. V cholmské Rusi pravoslavní s katoliky
prostupují, škol polských tam neni (při toms
Slavinský
Olizar
Malorus
Bulhar
Bobčev
Slovan
Polák
Dymša
Rus
23
article
mluví o ohrožení ruského jazyka !). Rozhrani-
čení provádí se dle návrhu vládního způsobem
přímo neslýchaným, v ruské části mají být
Poláci úplně udušeni, nemají mlti žádných práv.
Jest to nové násilí na polském národu, s nímž
on nikdy souhlasiti nemůže. Kdo v Praze při-
znal rovnosti slovanských národů, nemůže byt
pro tento projekt. (Potlesk.)
Srb M. Šajkovič: V době, kdy řešen
otázka slovanské banky, ustavena v Petrohradě
Slovanská komora obchodní. Uvádi
clle její. Má povznášeti vzájemné obchodní styky
slovanské, pracovati na statistických výkazech,
zřizovati filiálky za hranicemi, podávati infor-
mace, pořádati výslavy, sjezdy odborné, vstupo
vati do sťyku se stejnými korporacemi a pod.
Žádá o podporu snah těchto. (Pochvala.)
Člen dumy Stachovič (z Moskvy): Kon-
ference naše vyznačuje se otevřenosti, pravdou
a upřímností. To sluší vítati. Proto třeba lito
vati, že někleři řečníci položivše důraz na věe
malé, dělají z nich otázky veliké. To vadi ře-
šení. Není správno při řešení otázky rusko-
polské stále jen a jen obraceti pozornost n
otázku Malorusů haličských. Půda resoluee
pražské jest správná — nutno konečně odvrh-
nouti názory starých slovanofilů, kteří nebyl
panslavisty, ale panrusy. Neoslavismem obrod
se celé Slovanstvo. (Potlesk.)
Člen gos. dumy Maklakov: Otázk
slovanskou citem řešiti nelze, ale reální prací.
Polák
Srb
M Šajkovič
Stachovič
Praha
Petrohrad
Moskva
Kon
24
article
Otázku slovanskou dnem řešiti nelze, ale po-
stupně. Jest významno, že zde celá řada lidí dala
výrazu svým citům a přáním. V. tom jest po
krok oproti Praze, že zde v Petrohradě se mluv
otevřeně a ne na důvěrných poradách. At
se ukázalo, jaká jest souvislost všech slovan
ských národů. Bosenská otázka dotkla se všech
Slovanů a zasáhla v jich styky a totéž plai
o otázce polské, která jest rovněž otázkou celo-
slovanskou. Bez Slovanů ruských a silného
Ruska neučiní ani Slované rakoušti pokroku
A silné Rusko jest podmíněno rozřešením otázky
rusko-polské. Že vláda ruská ničeho neučinila
našem duchu, tomu nelze se diviti; bylo by
žádoucno, aby účastníci pražské konference pod-
jali se práce v dumě. Nesouhlasí s vývody prof
Filěviče, v prvé řadě s jeho názory na malo-
ruskou národnost. Chtějí-li míti Malorusové svoj
kulturu, nutno se z toho radovati; získá tím
jen kultura celého Ruska. Jestli snad v Haliči
Úkrajinci drží s Němci, na Rusi tomu tak není,
zde ellí se věrnými příslušníky říše ruské. Kom-
binovati otázku rusko- maloruskou s otázkou Rusů
v Haliči, znamená pracovati do rukou germa-
nismu. Jest proti dělení cholmské Rusi. Dokud
nedostane se Polákům autonomie, nelze přistou-
piti k rozhraničení národnímu. Předloha cholmské
jest protislovanskou a nikdo, kdo stojí na pražské
resoluci, nemůže s ní souhlasiti. (Potlesk.)
Gen. Volodimirov vrací se k vývodům
Slavinského a Dymše. Slavinský žádá kulturnía
národní osamostatnění při zachování jednoty říše
ruské. To jest mu sympatickým. Dymša dotkl
se rozbraničení cholmské gubernie. I. bez dělen
možno dáti Polákům i Rusům jich práva. Jes
proti dělení. (Potlesk.) ane
Slovan
Filěvič
Němec
Rus
Polák
Slavinský
Dymš
Praha
Petrohrad
Rusko
Halič
Rus
25
article
Dr. D. A. Vergun polemisuje s Dymšou
v cholmské gubernií jest dle prof. Frančev
76 Rusů, je-li z nich polovina katolíky, zůstal
přece jen Rusy. Dymša smísil otázku nábožen
skou s národností — toť nepřípustno. Stojí na
podkladu usnesení pražského, ale to žádá r-
spektování i národnosti ruské. Bylo by správno
hlasováním tamního lidu zjistiti přání jeho ohledně
rozdělení. Rozdělení jest otázkou sociální. Jes
to boj proti polské šlechtě, která tam katoliso-
vala. Rozdělení toto jest nutno, snad dnešn
chvile není vhodna. Jest povinnosti neoslovan
ských členů dumy spojiti otázku rozdělení cholm-
ské gubernie s udělením polskému národu práv
na jeho půdě. Tyto principy již dříve hlásal.
S politikou krajní pravice dumy nesouhlasí
(Souhlas.)
Prof. Filěvič. Vídeňský kongres nesta
novil hranice polské na Východě a při rozdělen
Polsky zabírala ještě oblasti ruské. Cituje »Nár
Listy«, kde uveden poměr Poláků a Rus
v Cholmsku. Data tato ukazují nesprávnost vý
vodů posl. Dymše, proti kterému polemisuje
Miljutin byl pro rozdělení, jež r. 1866 se ne-
provedlo jen proto, že nebylo centra nové gu-
bernie. Rozdělení národní zmenší třecí plochy
jde o zachování ruské půdy pro Rusy pro
budoueno. Otázka ukrajinská svázána s cholm-
skou otázkou. Maloruské hnutí bylo kulturním.
ale v nové své éře stalo se politickým. Voláme
po jednotě Slovanstva a při tom mluvíme o 3 ru-
skýcu národech — jaký v tom rozpor ! (Souhlae
i odpor.)
doktor
Vergun
Rus
Jes
profesor
Filěvič
Polák
Polsko
26
article
Člen dumy gos. Miljutin: Když se
mluvi o právech Poláků, uned miuví se o dání
práv Malorusům a i Bělorusům. Ruskou otázku
nutno řešiti jen v carství ruském při pevnosti
a jednotě říše. V minulém roce řečník opětně
se prohlásil pro rovnoprávnost slovanských ná-
rodů a také letos na sjezdu slovanských spolk
— polské listy tento fakt zkroutily a řekly, ž
řečník se domáhal stejných práv pro Poláky
jako pro Němce, což není pravda. Nutno praco-
vati k silnému Rusku při dání národních práv
Polákům, kteří arci musí se cítiti plně občany
ruské říše. Žádá ale i v Haliči rovnoprávnos
Poláků s Rusi. Obrací se k položení Slovano
v Uhrách, kterým tak bědně se vede. I je nutn
získati pro naše snahy. Ruský národ annex
Bosny neuznal. (Souhlas.)
R. Dmowski: Poláci nežádají privilejl
žádají práva kulturního národa. S Vergunem
snadno by se dorozuměl, mluvil pro dání práv
Polákům a pak pro řešení cholmské gubernie.
Odtamtud přišly petice za oddělení, na někte-
rých není ani jednoho nefalšovaného podpisu.
I pravoslavní vyslovili se proti dělení, poněvadz
by tím byly rozvráceny jich sociální poměry-
Když by se lid vyslovil pro rozdělení většinou,
podrobí se rád. Jest příliš demokratem. Přesné
statistiky národnostní o cholmské gubernii není
Dnes tam jest 25 procent neruského a nepol
ského obyvatelstva, protože tam Němci směji
volně kupovati půdu, což Polákům nedovoleno
Poméry jsou spletity, jsou tam i uniatští Poláci.
Rozhraničení cholmské má zvláště význam ná-
boženský. A pak: na ruské části nemá být
polský jazyk připuštěn, v polské bude polský
s ruským rovnopráven. Východní hranice pol-
ského carství stanovena r. 1905, jest to nej
menší rozsah Polsky. Cholmská otázka předsta
vila se tak: ukázalo se, že jsou Rusové, kter
Polák
Malorus
Němec
R Dmowski
Rus
Rusko
Halič
Rus
Uhry
Bosna
Polsko
kulturní národ
27
article
chtějí v lásce žíti a Poláky, a Rusové, kteří tak
nechtějí. (Pochvala.)
Posl. Dudykievič ukazuje oproti Lvovu
i Maklakovu na to, že proto ukázal na otázku
polsko-ruskou v Haliči, protože haličtí Poláci
odmítli účast a tím opustili půdu pražského
usnesení. Ruský národ v Haliči je tak silným,
že si uháji svou půdu — ale tím Poláci haliču
také rozbíjejí neoslavism. Rusové ve vídeňském
parlamentu mají sílu i proti Ukrajincům i proti
Polákům i proti vládě. (Souhlas.)
Stachovič: Neoslavism znamená práci,
to uvádí proti Miljutínu, který mluvil o souvi-
slosti staroslavismu a neoslavismu. Rozdí
neoslavismu a starého slavismu jest v tom, že
žádá samostatnost kulturní každého národa,
na tomto podkladu sešli se poprvé všichni Slo-
vané v bratrské lásce.
Po faktických poznámkách Slavinské ho
(zdůrazňuje nutnost politické jednoty ruského
národa, tři národy jsou pouze po stránce kul-
turní a jazykové — bylo neštěstím, že část
ruského národa připadla k Haličí), Dymse
(opravuje statistická data, přednesená prof. Fila-
víčem), Vasiljev a (poslání slovanských porad
není rozdírati staré rány, nýbrž stanoviti práci
pro budoucno) pronesl závěrečně slovo K ra-
sovský, který kladl důraz proti Slavinskému
na jednotu ruského národa po všech směrech.
Při dnešním školství jsou maloruské gubernie
nejvíce gramotnosti. (Potlesk.)
Dr. Kramář končl sehůzi. Resoluce můze
přijmouti výkonný výbor, nikoli široké porady.
Polák
Rus
Posl
Maklakov
Ukrajinec
Stachovič
Miljutín
Dyms
profesor
Fil
Vasiljev
Slavinský
doktor
Kramář
Lvov
Halič
28
article
Mluvili jsme otevřeně o slovanských otázkách
Jest to poprvé mezí Slovany. Mluveno o bosen-
ské olázce, Srbové zde prohlásili své stano-
visko: všichni my máme zájem na tom, aby
Srbové bosenšti uhájili svoji národnost. Rakoušt
Slované učiní vše, aby Srbům dostalo se jich
práv v Bosně. (Pochvala.) Přechází k otázce
rusko-polské. Netřeba býti pessimistou. Ani jeden
z nás nevyslovil se proti dání národních práv
na jich rodné půdě, kéž není to jen teoretické
uznání, nýbrž ať všichni eítí se čestně vázáni
v tom smyslu pracovati. (Pochvala.)
Řeč hr. Olizara ukázala, že obtíž v řešení
polsko-ruské otázky tam spočívá, kde oba ná-
rody se prostupují. I v tom směru dosaženo
všeobecné shody, že nutno oběma i zde dáti
rovnoprávnost. Otázky naše za den řešiti nelze,
nutno si uvědomiti principy řešení, To se stalo
a byly jednotně schváleny co se cholmské gu-
bernie týče, až na Filěviče všichní prohlásili
vnesení otázky této v dumu za nevčasné. Olázka
maloruská zabrala hojně naši pozornost.
Srba
Slovan
Boseň
29
article
Slavinský prohlásil potřebu politické jed-
noty ruské — to sice malý výsledek, ale vzhle-
dem k haličským Ukrajincům je to pokrok. Pro
kulturní snahy Malorusů má pochopení, ale ne-
třeba z otázky této činiti tak sporný bod, jak
se děje. Ukrajinské otázky řešiti nelze — necht
se i zde jde cestou spravedlnosti a lásky. Končí.
Přijeli jsme sem a neznali, jak bude. Po tom,
co bylo, možno říci, že možno a nutno dále
pracovati ve smyslu neoslavismu. (Souhlas.) Ale
nutno plně a vždy uznati naše zásady. Máme
před sebou veliké otázky; věří, že se nám po-
daří založiti lepší budoucno pro Slovanstvo, re-
spektované a silné. Za námí dnes valna většina
veřejného mínění. Dej bůh, aby záhy byla re-
šena otázka rusko-polská, hlavní naše otázka.
Naděje se, že na budoucím sjezdu zjistíme, ž
naže dílo dobře se daří. (Potlesk dlouhotrvajíel.)
Dru. Kramářovi jako předsedovi se všestranně
gratuluje.
Možno jen radovati se z tohoto úspěchu
jednání, které ukázalo, že pravdou konečné
Slovanstvo dostane se ku práci za své obrození
v duchu pokroku a s vobody.
Slavinský
Ukrajinec
Malorus
bůh
Kramář
30
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. června. (Polský hlas o si-
tuaci.) Ve vídeňském dopise „Nov. Ref.“ čte-
me následující vylíčení politické situace na po-
čátku letního zasedání říšské rady. Slovanská
jednota a socialisté tvoří dnes pevný šik proti-
vládní; jejich solidárnost a společenství mizi
však, jakmile se přikročí ku práci positivní. Na
druhé staně Němci a Poláci, jako vládní většina,
ukázali se nástrojem ne dosti pevným, na vše-
chen způsob pak příliš slabým proti náporu tak
silné oposice. Theoreticky ukazuje se tedy znova,
že jedině možnou a podmínkám odpovídající
vládní většinu v Rakousku může vytvořiti pouze
koalice, ve které by byly zastoupeny všechný
větší národnosti. V praxi však tato zdravá my-
šlenka dá se velmi těžce provésti, poněvadž
Němci se nechtějí s nikým děliti o panství; bo-
jíce se vzrůstajícího vlivu slovanských národů,
rozbili jednu koalici a znemožňují druhou. Proto
zamítají všeliké pomyšlení o dohodě s Čechy.
Němec
Polák
Praha
Rakousko
Čechy
31
article
Bez dorozumění česko-německého, bez dělnosti
českého sněmu nemůže býti ani řeči o parla-
mentní koalici. Rakouská politika nemůže vyjíti
ze začarovaného kruhu a nemůže se dostati přes
mrtvý bod sporu česko-německého. Za takových
poměrů začíná letní parlamentní kampaň.
V Praze, 4. června. (Uherská kris e.)
Dr. Wekerle byl dnes opět u slyšení. Dle infor-
mací „N. W. Tagbl.“ podal panovníku zprávu,
že vládní plán na rozřešení krise ukázal se ne-
splnitelným a proto sám Wekerle není s to říditi
dále akci, směřující k rozřešení krise. Wekerle
navrhl panovníku, aby vyslechl mínění vůdeů
koaličných stran, především Košuta a hr. An-
drásse. O Košutovi je známo, že navrhne zřízení
ministerstva, sestaveného výhradně z členů stra-
ny neodvislosti. Ale stejně je známo, že koruna
návrhu toho nepřijme, poněvadž účastenství čle-
nů strany neodvislosti ve vládě spojuje s pod-
mínkou, že v ministerstvě budou zastoupeni také
přívrženci vyrovnání z r. 1867. Košut ohlásí pak
výsledek svého slyšení ve schůzi strany. Při-
pustí-li strana další trvání koalice, je klidné roz-
řešení možno. Zvítězí-li v ní však názory ban
kovní skupiny, nastane v krisi vážný obrat, je
hož dosabu je ještě těžko dohlédnouti.
doktor
Wekerle
N W Tagbl
Košut
Praha
32
title
Politické zprávy zahraničné.
33
article
V Praze, 4. června.
Praha
34
article
Ruský konsulát pro Čechy zřízen.
Ruský konsulát pro Čechy se sídlem v Pra-
ze konečně zřízen a prvým ruským konsulem
u nás jmenován kníže Grigorij Níkolajevíč T ru-
becký.
„Svěť“ k tomu poznamenává: Naše obchod-
ní obraty a Čechami rychle vzrůstnjí a každým
Níkolajevíč
Čechy