ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 761651a0-8d70-11dc-b485-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 128, place 47, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. června 1909 Císlo 153.
4 article
s vyvlastněním jiného näroda. (llučná pochivalaa potlesk mezi českými radikály.) Schůze byla přerušena, aby řečníci mohli za- psati se d . meritorní debaty. Po jejím obnovení posl. dr. Šusteršič odůvodňo val meritum svého návrhu. Rozhodují tu pouze věc né důvody; osoby jsou úplně lhostejny. Jak jes naší povinností, necheeme jen schválit lichvářskou bunku. Pojednav o jednotlivých částech svého návrhu opřel se řečník sprostředkovacímu návrhu Redli- chovu, protože jest pouze hrou se slovy a znamení jen planou záminku, aby bylo möžho hlasovati prou vlastnímu přesvědčení Tento návrh byl by také politicky zcela bez- cenný. Neusnášejme se na ničem, co by záviselo na souhlasu Uher, nýbrž pouze na tom, co je v oberu působnosti našt vlády. Hlákováním o pilnosti návrhu Kalinova sněmovna popravila vládu. Suďle nyní také lichvářskou banku. (Hlučná pochvala.) M.p ber. Bienerth: Slavná sněmovno! Obno- vení velké děbaty o zřízení agrární a komerční ban- ky pro Bosnu a Herčegovinu dokazuje jasně veliký zájení pro tuto otážku, jejíž důležitost i vláda plně uznává. Je mi těžkou a snad také nevděčnou úlohou hájití po výmluvných slovech, která zde byla pro- nesena, opětně vládní stanovisko, poněvadž tuto otázku jsme již několikráte podrobně vyličili, mi- nistr financi i já sám. Dovolávám se svých zevrub- ných vývodů ve schůzi annekéního výboru 12. m. m. Se zřetelem na zájem, s jakým veškeří členové této sněmovny věc samu sledují, předpokládám, že jsou mé tehdéjivývody znány. Kdo podá úsudek čisti věený a skutečně prostý jakékoli politické oposiční myšlenky, nebude moci popříti, že vláda docílila mnoho, ba že bylo docíleno, co za daných okolností vůbee drelliti se dalo.
doktor Šusteršič Uhry Bosna Kalinovo sněmovna slavný sněmovna
5 article
Posl. Kalina: Jaké jsou to dané okolnostív Bar. Bienerth. Ovšem, k tomuto úsudku se nedospěje, líčí-li se, čeho bylo dosaženo, a priori jako zcela bezcenné a naprosto ničeho nedává se na úsilí vlády. Otázka t. zv. parity, kterou ani vláda neposunuje do popředí, bagatelisuje se, nebo dokonce se uvádí jako morální zkracování. A přece má význam, který nelze podceňovati, poněvadž jedná se o rovnoprávný vliv Rakouska na celou správu banky, jejíž činnost týká se vyvazení kmetů i jiných důležitých obchod- ních odvětví. Prosím, aby se uvážile, že zřízení agrární a komerční banky za všech okolností zůstane laktem, at už otázka vyvazení kmetů bude rozřešena jak- koli. Má tedy pro nás jistý význam, když vnitřní zařízení banky, která je povolána k důležitým ob- chodům ná agrárním poli v Bosně, poskytuje nám jistou záruku, že rakouské zájmy nebudou docela zanedbávány. Taková parita není úplně bezcennou něčím. co by se v žádném směru nemohlo považo- vati za vymoženost. (Výkřiky posl. dra. Šuster- šič e.j Předseda: Prosím, aby pan ministerský předseda nebyl přerušován. Bar. Bienerth: Vysocectěný pane poslanče dre. Šusteršiči! Dovolil jsem si vysvětliti, jak si ce- lou věc představuji. Pochopují, že s vašeho stanc- viska je to úplně lhostejno, pokud jde o vyvazení sedláků. Prosil jsem však, aby věc posuzovala se tak, že to, čeho jsme dosáhli v tomto směru, není s jiného stanoviska úplně bezcenné. Podařilo se mi tuším, vyjádřiti myšlenku, která mi při tom tanula na mysli.
Posl Kalina Bienerth Šuster Šusteršič Rakousko Boseň
6 article
Posl. Beet: Myšlenkut Bar. Bienerth: Více než myšlenku nemohu vyjádřiti. Svou myšlenku musíte vyjádřiti vy. (Ve- selost.) Rád bych však několikaslovy zmínil se, jak posuzuje se vliv, který bosenský sněm bude míti v této záležilosti. Myslili jsme, že řešení agrární otázky vůhec a zvláště řešení této otázky nemá se díti, dokudbosenský sněm nepronesl své votum, a že docilili jsme v tomto směru podstatného zlep- šení. Různými pány bylo své doby ve výboru a opět- ně i dnes poukázáno na to, že tomuto votu nesmí se přikládati tuze velký význam, poněvadž bosenský sněm, resp. příští jeho členové sotva prý budou s tc, aby pronesli v těto otázce odůvodněný úsudek. Měli snád byste pravdu, kdyby se snad prvnímu sněmu ihned po jeho sestoupení, předložila velká zásadní otázka, jsou-li poměry v Bosně a Hercego- vině již dnes takové, že by mělo býti všeobecné po- virně vyvazení pozemků provedeno či ne. To jest otázka, která ovšem vyžaduje pronikavějšího poroz- umění a přesnějších znalostí poměrů a zralejšího Msudku, než lze snad očekávat od členů prvého bo- senského sněmu. Avšak otázka, která Bude předložena zemskému sněmu, bude, jak se mi zdá, vlastně dosti prostá: jest to otázka, zda považuje zemský sněm za vhod- ně, aby se vyvazení kmetů a sice dobrovolné vyva- zování kmetů, které bylo dosud prováděno bosen- skou zemskou bankou a peněžními úděly, které mu- silv býti získávány s jiné strany, provádělo v tom smyslu, jaký se jeví ve stanovách bosenské agrární barky, anebo zda nemá vstoupiti na místo banky státní zřízení se státními drgány a do jisté míry také za pomoci zemských prostředků Myslím, že k zod- povědění těto otázky není potřebí velkého politické- ho vyškolení, jest to otázka hospodářská a tak pro- stá, že zajisté každý ze členů bosenského sněmu bude ji moci posouditi.
Posl Bienerth Boseň Myšlenkut Bara
7 article
Dle mého mínění může tato otázka v Bosen- ském sněmu způsobiti tím méně nějaké obtíže kdyžtě není vlastně žádného rozporu zájmů mezi majiteli pozemků (agy) na jedné straně a užívateli pozemků (kmety) na straně druhě. Nejedná se zde o řešeni otázky, zda vyvazení má se stati proti vůli majitelů půdy, neho mohly-li by ulrpěti tím zájmy majitelů půdy. Otázka zní jednoduše tak, zda by pro kmety bylo hospodářsky příznivějším a výhodnějším, kdyby obdrželi peníze od této banky, anebo jiným způsobem. Myslím, ž tento úkol můžeme klidně přenechati bosenskému zemskému sněmu, ale přece dovoluji si varovati před tím, aby význam této korporace, kterou ovšem do- sud neznáme, již předem byl tak velice snižován. (Volání: Ale také ne přehánění) O přohánění nelze mluviti. My ve vládě jsme si plně vědomi důležitosti a významu bosenské agrární otázky. Veřejnoprávní projednávání této zá- ležitosti je za všech okolnosti nejúčelnějším. Jednalo se také o otázku, jež nebyla zamítavě zodpovědéna, zda nemělo by dle okolnosti použito býti k temuto účelu dokonce i veřejných pro- středků. Vláda vynasnažila se co nejnaléhavěji a nejv hodněji, aby zjednala v tomto směru příznivý výsledek. Avšak dosud se nepodařilo provésti zá- daný obrat. Dovolte, abych několika slovy dotkl se resolučních návrhů právě projednávaných návrhů, jež kdysi v annek- čním výboru podal posl. Vukovič a které vehdy vět- šinou schváleny nebyly. Nyní slaví vzkříšení pilným návrhem posl. Šusteršiče a sp. Jedná se o tři návrhy.
Vukovič Bosna
8 article
Pokud jde o prvý návrh. má jím sněmovna pro- jeviti, že odsuzuje ignorování — myslím, že se to dá tak krátce říci — svého, 11. března t. r. v zále- žitosti bosenské agrární a komerční banky jedno- myslně učiněného usnesení. Dovoluji si poukázati že stav věci, jak byl 11. března, není zcela identi- cký s nynějším. (Výkřiky: Bohužel! . . .) Posl. Kalina: Bohužel! Teď máme již sankci Bar. Dienerth: ..,ale není identický aniv mém úmyslu. Zatím se nám podařily některé změ- ny. Nejscu tak nepatrně. Ostrá forma odsouzení jek v této resoluci se projevuje, není odůvodněna (Výkřiky.) Pokud jde o druhý bod resoluce, má býti usne- sením sněmovny vysloveno annulování garančního závazku, převzatého společným ministerstvem fi- nancí vůči bosenské agrární bance. Zdá se mi nutno v zájmu uhájení vážnosti sněmovny poukázati ti na hranice příslušnosti poslanecké sněmovny, jakož i vlády. Vzhledem k ustanovení stát. zákl. zákona soudcovské moci, kteréžto ustanovení týká se odvo- lání soudů k zachování práva, není parlament po- volán vynésti kasační rozsudek o právní platnosti úřady vyhlášené záruky a o neschopnosti její odů- vodniti právo. Takový rozsudek byl by příslušnými soudy ignorován. Žádným způsobem však nemohla by se zřetelem na to, že podané prohlášení, ať již se posuzuje jakkoli, jest prohlášením, společného mi- nistra, tedy representanta- společného mocnářství. jednostrannému rozhodnutí, ať už vlády nebo par- lamentu královstvi a zemí ná řišské radě zastoupe- ných, přínáležeti síla a účinek právního zrušení ono- ho prohlášení, Posl. dr. Kramář: My máme však zárukt uznati!
Posl Kalina doktor poslanecký sněmovna
9 article
Bar. Bienerth: Prosím za odpuštění, že pre věc je lhostejno, zdali se zde uzná, neboť záruky použije banka. Posl. dr. Kramář: Ale my ji mäme zaplatiti Bar. Bienerth: Vláda neměla by tedy žád- ného prostředku, aby účinně vyhověla takové vý- zvě, jaká má býti učiněna na základě tohoto usne- sení. Přicházím nyní k třetímu bodu resoluce, v něm se žádá, aby vláda vystoupila proti návrhu ústavy pro Bosnu a Hercegovinu a zmařila uplatnění tohoto návrhu, jestliže v něm není ustanovení, že vyva- zení kmetů má se prověsti na základě přísně ve- řejném. Souhlasím bezpodmínečně se zmíněným účelem návrhu. Také vláda považuje za jedině správné, aby vyvazení kmetů bylo prováděno pro každého, kdos ho přeje, přímým zasáhnutím veřejné moci a po- užitím její pomocných prostředků. Jestliže se zde tomto návrhu slučuje prostředek a účel, zdá se mně navrbovaný prostředek přece v jistém směru pováž- livým. Předslavte si, prosím, stav věci, kdyby ra- kouskou vládou ve smyslu tohote návrhu anebo to- hoto usnesení byl učiněn souhlas s ústavní osnovou bezpodminečně závislým na schválení takového usne- sení a kdyby — což jest vždy mežno — bylo uher- skou vládou, která jest v této otázce úplně rovno- právna, schválení takového usnesení odepřeno. (Vý- křiky.) Facit této kontroverse by byl, že by vůbee nedošlo k ústávní osnově. Tu ponechávám uvážen sněmovny, zda jest otázka vyvazení kmetů, pli všem svém významu skutečně tak důležitou, aby se snad zavedení ústavních poměrů v Bosně a Hercego- vině tím úplně ohrozilo.
Posl doktor Kramář Bosna a Hercegovina Boseň
10 article
A nyní, vážení pánové, nechci vaší trpělivosti děle nadužívati. Posl. dr. Diamand: Výborně! Bar. Bienerth: Musím si odepříti, abych po- lemicky odpověděl k obšírným výkladům, během debaty proneseným. Pouze u dvou pánů řečníků do- volím si malou výjimku. Jsem především rád, že mohu kvitovati slova p. navrhovatele, že proň roz- hodují výlučně věcné pohnutky. Posl. Kuhn: Ale ne Kaliny! (Veselost.) Bar. Bienerth: Pardon, jsou dva navrho- vatelé, tedy dra. Šusteršiče! (Veselost.) Jestliže vžak poznámka, kterou jsem učinil v annekčním vý- boru, vyvolala u něho snad jinou představu, pro- sím, by se mi to příliš nezazlívalo. Neboť při dů- sledně zamítavém stanovisku, jaké zaujímá se svou skupinou oproti vládě, je pro mě přirozeně velice těžko, ne-li dokonce nemožno, abych v každě jed- notlivé otázce učinil ostrou demarkační čáru mezi jeho taktickými pohnutkami a pohnutkami meritorními. (Veselost, hluč- ná pochvala a potlesk.) Posl. dr. Šusteršič: Jak tomu bylo při ko- tingentu nováčků? To je vděčnost! Teď děláte vti- py! Jihoslované jsou nyní poučeni! (Výkřiky.) Bar. Bienerth: Co jsem řekl, neobsahuje nie urážlivého a jsem velice překvapen, že p. poslanec to tak pochopuje. Posl. dr. Kramář mi dovolí, abych se také několika slovy zmínil o jeho vývodech. Vytkl vládě že v otázce agrární dělala pomyslně „nejhorší po- litiku“. Tuto výtku přijímám s klidem, poněvadž jes osudem každé politiky.
Posl doktor Diamand Kuhn Kalina Šusteršič Jihoslovan Kramář
11 article
To přihodí se právě každému, kdo jest políticky činným na vynikajícím místě a z takové kritiky není vyjmuť také pan posl. dr. Kramář. (Hlučný souhlas.) Avšak poslanec Kramář obvyklým způso- bem učinil výlet do zahraniční politiky, jenž dle měho názoru právě vzhledem na vyšší hlediska, se kterých při tom vyšel, měl se spíše státi na jiném místě. (Souhlas.) Jsem poslední, který by chtěl po- pírati anebo zkracovati kompetenci a oprávnění této srěmovny, zaujati stanovisko k nějaké otázce za- hraniční politiky. Mohu se dovolati toho, že jsem se nerozpakoval v kritické době, pokud to poměry při- pustily, informovati sněmovnu o udalostech zahra- níční polítiky. Jde-li všako kritiku celého směru zn hrauiční politiky, zdá se mi přece lepším, projevo- vati takovou kritiku v korporaci a na místě, na kte- rém mají činitelé, za zahraniční politiku zodpovědní také příležitost, podati také ihned obrannou a ob- jasňující odpověď. (Výkřík: V ulerském říšském sněmu!) Nevím, zda by to bylo v uherském říšském sněmu jiné, než zde. Poukazuji zde ještě na jednu poznámku posl dra. Kramáře, na kterou, jak myslím, má vláda od- povéděti. Tvrdí totiž, že Rakousko, pokud chce pře veřejným míněním Evropy ospravedlniti domně- lé porušení berlínské smlouvy, musí te- prve nabýti morálního titulu na Bosnu. „Nikdo netvrdí“, pravil posl. dr. Kramář, „že Rakousko získalo tento titul třicetiletou okupací.“ A přece se to tvrdí a také dokazuje, dokonce i stou- penci dra. Kramáře. Bývalí mladočeští říšští poslanci dr. Dyk, Köng a Hájek podnikli před lety studijní cestu po Bosně a Hercegovině a o svých pozorová- ních a zkušenostech vydali spis, v němž bez závisti uznali veliké kulturní výkony Rakouska v Bosně.
doktor Kramář Dyk Köng Hájek Rakousko Evropa Bosna Boseň a Hercegovina Boseň Výkřík
12 article
(Výkřiky.) Citoval jsem jen tyto pány. Nejsem tak zběhlý v této záležitosti. A tato třicetiletá, cizozem- skými posuzovateli vysoce ceněná kulturní práce dáve sama morální právo na tyto obě země, jejichž zabrání bylo nezbytnou nutností. (Souhlas.) Nemůže překvapiti, když dr. Kramář zmínil se také při této příležitosti o spolku s Německem. Aliance, která po celá desetiletí zabezpečovala mín všem národům této říše bez rozdílu — také Čechům, p. dre. Kramáři — a která žádnému národu nepře- kážela v jeho vývoji (Hlučná pochvala), chová sa- ma v sobě tak silné argumenty přo své trvání, že prospěšnost spolku nepotřebuje býti dokazována te- prve slovy. (Pochvala.) Na konec bych si ještě dovolil vás požádati, vi- nite-li vládu z prodlení, byste nezapomínali, že ni- koho nelze zbaviti veškeré viny. Mohu poznovu jmě- nem vlády ubezpečiti, že se příště budeme ze- vrubně a ustavičně zabývati záleži- tostmi zabraných zemí. Pamatujte na to př svém votu a proneste svoje votum způsobem, který vládě umožní, aby se o ně opírala. Posl, dr. Redlich pravil, že v agrární otázce by porušen jeden z nejdůležitějších zájmů mocnářství Ve věci souhlasí všichni. Hozdíl jest pouze v dů- sledcích. Většina soudí, že při nynějším rozdělení sil mezi Rakouskem a Uhrami lze další trvání ny- nější rakouské vlády srovnati s nadějí, že uherské agrární bance bude učiněna přítrž. V bosenské sprá- vě je Kallayův duch nejvělším hřišníkem. Druhým hříšníkém jsou všechny rakouské vlády, které se neodvážily projednávati věcně bosenské otázky Většina odsuzuje co nejostřeji jednání bar. Buriana který jednal proti své úřadní povinnosti. Řečník kri- tisuje ostře stanovy, které dokazují, že Maďaři ne- mají smyslu pro jiné národnosti.
doktor Kramář Čecho Posl Redlich Kallayův Burian Maďar Německo Rakousko Uhry
13 article
Delšími vývody odůvodňuje své resoluce z nichž první žádá zákaz kotování a druhá obsahuje myšlenku celé sněmovně společnou, že vyvazení kmetů musí býti provedeno výhradně ústavem stát- ním za pomoci veřejného úvěru a s vyloučením vše- likého podniku soukromého. Resoluci tuto, chtěje do- síci co možno jednomyslného projevu sněmovny rozšířil tím, že k ní připojil odst. 3. Vukovič-Šuster- šičovy resoluce. Jeho znění liší se od textu Šu- steršičova jen tím, že zde se mluvilo k vládě tak jak se právě mluví, jestliže — a třebas jenom po ji- stou dobu — má někdo k vládě důvěru, že vyzvání. které jí bylo dáno, provede. (Hlasy u Jihoslovanů- Jak to učinil Biliňski!) Vláda musí předpisy, které jí dáme, splniti nebo odstoupiti. Můžete něčeho jiného do- sáhnoutí? Nejvýš, že ihned odstoupí. Ale jste si tim jisti, že to, co všichni společně chceme, pak lépe splníme? (Hlučný souhlas na levici.) Řečník vyslovuje se proti dvěma prvním reso- lucím Vukovičovým, poukazuje na to, že Uhrám přes to, že platí kvotu mnohem menší, přiznává se stejný vliv na správu Bosny jako Rakousku. Bosen- ská ústava nebude dána naší vládou, nýbrž absolu- tistickým panovníkem. Politický vliv na dílo to vy- konávají oba parlamenty svými vládami. Za těch okolností je právě možna jen dohoda. Klub naší strany nepovoli důvěru vládě, nle zníčí její politiekou ozistenci, prohlasí-li, že hodlá
Vukovič Šuster Jihoslovan Uhry Bosna Rakousko Biliňski
14 article
ponechai vyvazení kmetů agrärní Bance. Bosenský sněm nesmí se bagatelisovati. Ovšem záleží neoby- čejně mnoho na tom, kdo v oné době bude v čele Bosenské vlády. Troufáme, že bar. Burian tou do- bou již v úřadě nebude, Ministr financí bude musie se přesně držeti resoluce o zákazu kotování. Posl. dr. Kramáf; Jako se držel přesně dří- vějších rešolučí! Posl. Redlich: To už bylo s křížkem po fu nusu Zákaz kotoväní je prostředek, jímž by se zame- zilo agrární bance prováděti obchod se zástavními Zabývaje se vývody o zahraniční poli- tice, dovozoval řečník, že nynějšími snad mnéně přátelskými styky s Ruskem není vinno mocnářství. nýbrž politika carské říše a vliv politických činitelo v Rusku, kteří jsou blízci posl. Kramářovi. Politika dra. Kramáře záleží v tom, nestavěti katolické kře- sťanstvo proti pravoslavným. Čechové rakouští mo- hli by býti nanejvýše předvojem Ruska. Nebudou však nikdy moci uplatniti v Rusku svého ducha ra- dikalismu a svobody. Budoucnost rakouských Slo- van může býti jen v Rakousku, v němž musí pod- porovati rozvoj Jihoslovanů. Řečník kritisuje zevruhně státoprávní pomě Bosny a Hercegoviny a pojednává zevrubně o věc- ných a státoprávních důvodech, pohnuvších ho hla- sovati proti Šusteršicovu návrhu. Konečně podává svůj již známý návrh. (Hlučná pochvala a potlesk.) Zatím bylo 36 hod. a předseda Pattai pro nlásil, že tokování přerušuje proto, že na 6. hodinu jest ustanovena schůze rozpočtového výboru. Posl. Čech vzhledem na důležitost projedlnáva- ného předmětu navrhl
Burian Posl doktor Kramáf Redlich Kramář Čecho Jihoslovan Šusteršicův Rusko Rakousko Bosna a Hercegovina Čechy
16 article
pokračovati ve schůzi až do ukončeného projednávání a hlasování dle jmen o tomto návrhu. Čechův návrh přijat hlasováním dle jmen 221 hlasem proti 200. Posl. Laginja precisuje poznovu za hlučné po- chvaly svých stoupenců, stanovisko Jihoslovanů končí svou řeč návrhem na konec debaty. Posl. Wolí navrhl, aby se hlasovalo dle jme o Laginjově návrhu, což bylo dostatečně podporo- váno. Při vyvolání jména posl Berndta vznikl hluč- ný nepokoj. Volalo se: „„Berndt není přítomen!“ So- ciální demokralé volají: „Hlasovalo se ne a Berndu není přítomen. To byl podvodl.“ Na levici se rozhořčeně protestuje. Trvalý vel- ký hluk. Na otázku zapisovatele posl. V. Kotláře je-li posl. Berndt přítomeh, ozývají se hlučné pro- testy na levici. Volá se ustavičně: „Konec!“ a „Abzůz Kotlář?“ Hluk trval asi 10 minut. Předseda, který opětně zvoní, jest nucen (za hla sování) přerušiti schůzi na 20 minut. přerušili schůzi na 20 minut. V 7.40 hod. objevuje se předseda opět ve sně- movně. Vládní lavice jest prázdná. Na levici, ze- jména se strany křesťanských sociálů a německých radikálů se opět volá za velikého hluku, aby schůze byla skončena. Strany oposiční zůstávají klidně n svých místech. Předseda nepřetržitě zvoní ale nemůže si zjednati sluchu. Za hluku oznamuje, že
Čechův Posl Jihoslovan Laginjův Berndt so Bernd kotlář
17 article
opět přerušuje schůzl. aby se mohla konati konference klubovních před- Asi po 20 min. vrací se předseda do sněmovny a zvoní, V tom okamžiku levice volá: „Koneo!“a „Abzůu presidiuml Předseda opětně zvoní a žádá klid. Prohlašuje že posl. Kotlář hodlá učiniti prohlášení o svém cho- vání. Bouřlivě se volá: „Konec!“ a „Abz ůe Pattail Předseda žádá zapisovatele, by pokračoval. ve vyvolávání jmen. Zapisovatel Schuhmaie marně se pokouší v ohlušujícím hluku, aby mu byle rozuměno. Předseda Patřai prohhlasuje, že pro vřav musí schůzi ukončiti. Příští ohlásí písemně. (Hluční pochvala na levici.) Sněmovna se zvolna vyprazdňuje. Poslanci se- trvávají ještě dlouho v kuloárech a debatují vzru šeně o událostech Konec schůze v 8.20 hod.
Schuhmaie
19 article
Proslýchá se, že na konferenci klubovních před- sedů, které se nezůčastnili předsedové klubů kře- sťansko-sociálního, Němců, Poláků a Rumunů, po- dal poslanec Udržal prohlášení, že posl. Kotláv neměl žádného urážlivého úmyslu a že posl. Kotlán sám dá ve sněmovně příslušné prohlášení. Předseda Pattai prohlásil, že jest ochoten oznámiti to nepřítomným klubovním předsedůma skončil konferenci. Předseda odebral se E uvedeným nepřítomným klubovním předsedům a sdělil jim prohlášení posl Udržala. Tito však odvětili, že trvají bezpodmínečně na ukončení schůze.
Němec Polák Rumun Udržal Kotláv Kotlán
20 title
Slovanské porady.
21 article Petrohrad, 28. května.
Petrohrad, 28. května. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) B. Dnešním dnem ukončena veřejná jed nání porad našich. Zejtra ještě sejde se vý- konný výbor, aby přijal eventuální resoluci, vy jadřující výsledky porad. Jeli jsme — zvláště my Češi — s neval- nými nadějemi do Petrohradu. Všeobecná si- tuace, v níž Slovanstvo se nalezá, zajisté opravňovala toto chmurnější nazírání. Ukázalo se ale, že protivenstvími slovanská myšlenka sllí; poněvadž učí práci a vede k pochopení dosahu snah naších. To jest radostný výsledek petrohradských porad, vyšlých z počátků danýeh lonskou cestou dra. Kramáře do Petrohradu. A druhý moment: naučilí jsme se říci si pravdu. V tom znamení provedeny konferene petrohradské a ukázaly, že jsme na cestě pravá. Dílo slovanské součinnosti přetrpělo chvile těžké, jde ale jimi k lepšímu budoucnu. To jest vý- sledek porad, o kterých ostatně dovolíme s ještě napsati souhrnný úsudek. Zatím obmezujeme se na referát o pora- dách dnešních. Předseda dr. Kramář zahajuje jednání.
Čech Kramář doktor Petrohrad
22 article
Malorus Slavinský dotýká se vývoje maloruské otázky. Sám byl za to trestán, ž měl maloruské knihy, Hnutí maloruské není reakční, Bylo vždy demokratickým a pokroko- vým. Hrabě Olizar navrhl vypracování resoluce, která by zdůraznila rovnost a svobodu slovan- ských názorů. Žádá, aby resoluce tato platila i pro Malorusy, kteří dle její znění zařídí svoji součinnost ve hnutí novoslovanském. Bulhar Bobčev mluví jmenem jihoslo- vanských delegátů a přednáší jich společné usnesení, dle kterého jižní Slované na dále plně souhlasí s řešením pražského sjezdu. Z tím účelem nutno získati pro ně souhlas všech národů slovanských. V prvé řadě přáli si nut- nost dohody rusko-polské ve smyslu spravedl- nosti a práva. Dále jihoslovanští delegáti jsou přesvědčeni o nutnosti užšího sblížení jihoslo- vanských států. (Potlesk.) Polák, člen dumy hosud. Dymša, do- týká se otázky cholmské Rusi. Otázka tato byla již v r. 1866 dotčena, ale všichni, i Rusové vyslovili se proli dělení. Dnes návrh tento se vrací. V cholmské Rusi pravoslavní s katoliky prostupují, škol polských tam neni (při toms
Slavinský Olizar Malorus Bulhar Bobčev Slovan Polák Dymša Rus
23 article
mluví o ohrožení ruského jazyka !). Rozhrani- čení provádí se dle návrhu vládního způsobem přímo neslýchaným, v ruské části mají být Poláci úplně udušeni, nemají mlti žádných práv. Jest to nové násilí na polském národu, s nímž on nikdy souhlasiti nemůže. Kdo v Praze při- znal rovnosti slovanských národů, nemůže byt pro tento projekt. (Potlesk.) Srb M. Šajkovič: V době, kdy řešen otázka slovanské banky, ustavena v Petrohradě Slovanská komora obchodní. Uvádi clle její. Má povznášeti vzájemné obchodní styky slovanské, pracovati na statistických výkazech, zřizovati filiálky za hranicemi, podávati infor- mace, pořádati výslavy, sjezdy odborné, vstupo vati do sťyku se stejnými korporacemi a pod. Žádá o podporu snah těchto. (Pochvala.) Člen dumy Stachovič (z Moskvy): Kon- ference naše vyznačuje se otevřenosti, pravdou a upřímností. To sluší vítati. Proto třeba lito vati, že někleři řečníci položivše důraz na věe malé, dělají z nich otázky veliké. To vadi ře- šení. Není správno při řešení otázky rusko- polské stále jen a jen obraceti pozornost n otázku Malorusů haličských. Půda resoluee pražské jest správná — nutno konečně odvrh- nouti názory starých slovanofilů, kteří nebyl panslavisty, ale panrusy. Neoslavismem obrod se celé Slovanstvo. (Potlesk.) Člen gos. dumy Maklakov: Otázk slovanskou citem řešiti nelze, ale reální prací.
Polák Srb M Šajkovič Stachovič Praha Petrohrad Moskva Kon
24 article
Otázku slovanskou dnem řešiti nelze, ale po- stupně. Jest významno, že zde celá řada lidí dala výrazu svým citům a přáním. V. tom jest po krok oproti Praze, že zde v Petrohradě se mluv otevřeně a ne na důvěrných poradách. At se ukázalo, jaká jest souvislost všech slovan ských národů. Bosenská otázka dotkla se všech Slovanů a zasáhla v jich styky a totéž plai o otázce polské, která jest rovněž otázkou celo- slovanskou. Bez Slovanů ruských a silného Ruska neučiní ani Slované rakoušti pokroku A silné Rusko jest podmíněno rozřešením otázky rusko-polské. Že vláda ruská ničeho neučinila našem duchu, tomu nelze se diviti; bylo by žádoucno, aby účastníci pražské konference pod- jali se práce v dumě. Nesouhlasí s vývody prof Filěviče, v prvé řadě s jeho názory na malo- ruskou národnost. Chtějí-li míti Malorusové svoj kulturu, nutno se z toho radovati; získá tím jen kultura celého Ruska. Jestli snad v Haliči Úkrajinci drží s Němci, na Rusi tomu tak není, zde ellí se věrnými příslušníky říše ruské. Kom- binovati otázku rusko- maloruskou s otázkou Rusů v Haliči, znamená pracovati do rukou germa- nismu. Jest proti dělení cholmské Rusi. Dokud nedostane se Polákům autonomie, nelze přistou- piti k rozhraničení národnímu. Předloha cholmské jest protislovanskou a nikdo, kdo stojí na pražské resoluci, nemůže s ní souhlasiti. (Potlesk.) Gen. Volodimirov vrací se k vývodům Slavinského a Dymše. Slavinský žádá kulturnía národní osamostatnění při zachování jednoty říše ruské. To jest mu sympatickým. Dymša dotkl se rozbraničení cholmské gubernie. I. bez dělen možno dáti Polákům i Rusům jich práva. Jes proti dělení. (Potlesk.) ane
Slovan Filěvič Němec Rus Polák Slavinský Dymš Praha Petrohrad Rusko Halič Rus
25 article
Dr. D. A. Vergun polemisuje s Dymšou v cholmské gubernií jest dle prof. Frančev 76 Rusů, je-li z nich polovina katolíky, zůstal přece jen Rusy. Dymša smísil otázku nábožen skou s národností — toť nepřípustno. Stojí na podkladu usnesení pražského, ale to žádá r- spektování i národnosti ruské. Bylo by správno hlasováním tamního lidu zjistiti přání jeho ohledně rozdělení. Rozdělení jest otázkou sociální. Jes to boj proti polské šlechtě, která tam katoliso- vala. Rozdělení toto jest nutno, snad dnešn chvile není vhodna. Jest povinnosti neoslovan ských členů dumy spojiti otázku rozdělení cholm- ské gubernie s udělením polskému národu práv na jeho půdě. Tyto principy již dříve hlásal. S politikou krajní pravice dumy nesouhlasí (Souhlas.) Prof. Filěvič. Vídeňský kongres nesta novil hranice polské na Východě a při rozdělen Polsky zabírala ještě oblasti ruské. Cituje »Nár Listy«, kde uveden poměr Poláků a Rus v Cholmsku. Data tato ukazují nesprávnost vý vodů posl. Dymše, proti kterému polemisuje Miljutin byl pro rozdělení, jež r. 1866 se ne- provedlo jen proto, že nebylo centra nové gu- bernie. Rozdělení národní zmenší třecí plochy jde o zachování ruské půdy pro Rusy pro budoueno. Otázka ukrajinská svázána s cholm- skou otázkou. Maloruské hnutí bylo kulturním. ale v nové své éře stalo se politickým. Voláme po jednotě Slovanstva a při tom mluvíme o 3 ru- skýcu národech — jaký v tom rozpor ! (Souhlae i odpor.)
doktor Vergun Rus Jes profesor Filěvič Polák Polsko
26 article
Člen dumy gos. Miljutin: Když se mluvi o právech Poláků, uned miuví se o dání práv Malorusům a i Bělorusům. Ruskou otázku nutno řešiti jen v carství ruském při pevnosti a jednotě říše. V minulém roce řečník opětně se prohlásil pro rovnoprávnost slovanských ná- rodů a také letos na sjezdu slovanských spolk — polské listy tento fakt zkroutily a řekly, ž řečník se domáhal stejných práv pro Poláky jako pro Němce, což není pravda. Nutno praco- vati k silnému Rusku při dání národních práv Polákům, kteří arci musí se cítiti plně občany ruské říše. Žádá ale i v Haliči rovnoprávnos Poláků s Rusi. Obrací se k položení Slovano v Uhrách, kterým tak bědně se vede. I je nutn získati pro naše snahy. Ruský národ annex Bosny neuznal. (Souhlas.) R. Dmowski: Poláci nežádají privilejl žádají práva kulturního národa. S Vergunem snadno by se dorozuměl, mluvil pro dání práv Polákům a pak pro řešení cholmské gubernie. Odtamtud přišly petice za oddělení, na někte- rých není ani jednoho nefalšovaného podpisu. I pravoslavní vyslovili se proti dělení, poněvadz by tím byly rozvráceny jich sociální poměry- Když by se lid vyslovil pro rozdělení většinou, podrobí se rád. Jest příliš demokratem. Přesné statistiky národnostní o cholmské gubernii není Dnes tam jest 25 procent neruského a nepol ského obyvatelstva, protože tam Němci směji volně kupovati půdu, což Polákům nedovoleno Poméry jsou spletity, jsou tam i uniatští Poláci. Rozhraničení cholmské má zvláště význam ná- boženský. A pak: na ruské části nemá být polský jazyk připuštěn, v polské bude polský s ruským rovnopráven. Východní hranice pol- ského carství stanovena r. 1905, jest to nej menší rozsah Polsky. Cholmská otázka předsta vila se tak: ukázalo se, že jsou Rusové, kter
Polák Malorus Němec R Dmowski Rus Rusko Halič Rus Uhry Bosna Polsko kulturní národ
27 article
chtějí v lásce žíti a Poláky, a Rusové, kteří tak nechtějí. (Pochvala.) Posl. Dudykievič ukazuje oproti Lvovu i Maklakovu na to, že proto ukázal na otázku polsko-ruskou v Haliči, protože haličtí Poláci odmítli účast a tím opustili půdu pražského usnesení. Ruský národ v Haliči je tak silným, že si uháji svou půdu — ale tím Poláci haliču také rozbíjejí neoslavism. Rusové ve vídeňském parlamentu mají sílu i proti Ukrajincům i proti Polákům i proti vládě. (Souhlas.) Stachovič: Neoslavism znamená práci, to uvádí proti Miljutínu, který mluvil o souvi- slosti staroslavismu a neoslavismu. Rozdí neoslavismu a starého slavismu jest v tom, že žádá samostatnost kulturní každého národa, na tomto podkladu sešli se poprvé všichni Slo- vané v bratrské lásce. Po faktických poznámkách Slavinské ho (zdůrazňuje nutnost politické jednoty ruského národa, tři národy jsou pouze po stránce kul- turní a jazykové — bylo neštěstím, že část ruského národa připadla k Haličí), Dymse (opravuje statistická data, přednesená prof. Fila- víčem), Vasiljev a (poslání slovanských porad není rozdírati staré rány, nýbrž stanoviti práci pro budoucno) pronesl závěrečně slovo K ra- sovský, který kladl důraz proti Slavinskému na jednotu ruského národa po všech směrech. Při dnešním školství jsou maloruské gubernie nejvíce gramotnosti. (Potlesk.) Dr. Kramář končl sehůzi. Resoluce můze přijmouti výkonný výbor, nikoli široké porady.
Polák Rus Posl Maklakov Ukrajinec Stachovič Miljutín Dyms profesor Fil Vasiljev Slavinský doktor Kramář Lvov Halič
28 article
Mluvili jsme otevřeně o slovanských otázkách Jest to poprvé mezí Slovany. Mluveno o bosen- ské olázce, Srbové zde prohlásili své stano- visko: všichni my máme zájem na tom, aby Srbové bosenšti uhájili svoji národnost. Rakoušt Slované učiní vše, aby Srbům dostalo se jich práv v Bosně. (Pochvala.) Přechází k otázce rusko-polské. Netřeba býti pessimistou. Ani jeden z nás nevyslovil se proti dání národních práv na jich rodné půdě, kéž není to jen teoretické uznání, nýbrž ať všichni eítí se čestně vázáni v tom smyslu pracovati. (Pochvala.) Řeč hr. Olizara ukázala, že obtíž v řešení polsko-ruské otázky tam spočívá, kde oba ná- rody se prostupují. I v tom směru dosaženo všeobecné shody, že nutno oběma i zde dáti rovnoprávnost. Otázky naše za den řešiti nelze, nutno si uvědomiti principy řešení, To se stalo a byly jednotně schváleny co se cholmské gu- bernie týče, až na Filěviče všichní prohlásili vnesení otázky této v dumu za nevčasné. Olázka maloruská zabrala hojně naši pozornost.
Srba Slovan Boseň
29 article
Slavinský prohlásil potřebu politické jed- noty ruské — to sice malý výsledek, ale vzhle- dem k haličským Ukrajincům je to pokrok. Pro kulturní snahy Malorusů má pochopení, ale ne- třeba z otázky této činiti tak sporný bod, jak se děje. Ukrajinské otázky řešiti nelze — necht se i zde jde cestou spravedlnosti a lásky. Končí. Přijeli jsme sem a neznali, jak bude. Po tom, co bylo, možno říci, že možno a nutno dále pracovati ve smyslu neoslavismu. (Souhlas.) Ale nutno plně a vždy uznati naše zásady. Máme před sebou veliké otázky; věří, že se nám po- daří založiti lepší budoucno pro Slovanstvo, re- spektované a silné. Za námí dnes valna většina veřejného mínění. Dej bůh, aby záhy byla re- šena otázka rusko-polská, hlavní naše otázka. Naděje se, že na budoucím sjezdu zjistíme, ž naže dílo dobře se daří. (Potlesk dlouhotrvajíel.) Dru. Kramářovi jako předsedovi se všestranně gratuluje. Možno jen radovati se z tohoto úspěchu jednání, které ukázalo, že pravdou konečné Slovanstvo dostane se ku práci za své obrození v duchu pokroku a s vobody.
Slavinský Ukrajinec Malorus bůh Kramář
30 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. června. (Polský hlas o si- tuaci.) Ve vídeňském dopise „Nov. Ref.“ čte- me následující vylíčení politické situace na po- čátku letního zasedání říšské rady. Slovanská jednota a socialisté tvoří dnes pevný šik proti- vládní; jejich solidárnost a společenství mizi však, jakmile se přikročí ku práci positivní. Na druhé staně Němci a Poláci, jako vládní většina, ukázali se nástrojem ne dosti pevným, na vše- chen způsob pak příliš slabým proti náporu tak silné oposice. Theoreticky ukazuje se tedy znova, že jedině možnou a podmínkám odpovídající vládní většinu v Rakousku může vytvořiti pouze koalice, ve které by byly zastoupeny všechný větší národnosti. V praxi však tato zdravá my- šlenka dá se velmi těžce provésti, poněvadž Němci se nechtějí s nikým děliti o panství; bo- jíce se vzrůstajícího vlivu slovanských národů, rozbili jednu koalici a znemožňují druhou. Proto zamítají všeliké pomyšlení o dohodě s Čechy.
Němec Polák Praha Rakousko Čechy
31 article
Bez dorozumění česko-německého, bez dělnosti českého sněmu nemůže býti ani řeči o parla- mentní koalici. Rakouská politika nemůže vyjíti ze začarovaného kruhu a nemůže se dostati přes mrtvý bod sporu česko-německého. Za takových poměrů začíná letní parlamentní kampaň. V Praze, 4. června. (Uherská kris e.) Dr. Wekerle byl dnes opět u slyšení. Dle infor- mací „N. W. Tagbl.“ podal panovníku zprávu, že vládní plán na rozřešení krise ukázal se ne- splnitelným a proto sám Wekerle není s to říditi dále akci, směřující k rozřešení krise. Wekerle navrhl panovníku, aby vyslechl mínění vůdeů koaličných stran, především Košuta a hr. An- drásse. O Košutovi je známo, že navrhne zřízení ministerstva, sestaveného výhradně z členů stra- ny neodvislosti. Ale stejně je známo, že koruna návrhu toho nepřijme, poněvadž účastenství čle- nů strany neodvislosti ve vládě spojuje s pod- mínkou, že v ministerstvě budou zastoupeni také přívrženci vyrovnání z r. 1867. Košut ohlásí pak výsledek svého slyšení ve schůzi strany. Při- pustí-li strana další trvání koalice, je klidné roz- řešení možno. Zvítězí-li v ní však názory ban kovní skupiny, nastane v krisi vážný obrat, je hož dosabu je ještě těžko dohlédnouti.
doktor Wekerle N W Tagbl Košut Praha
32 title
Politické zprávy zahraničné.
33 article
V Praze, 4. června.
Praha
34 article
Ruský konsulát pro Čechy zřízen. Ruský konsulát pro Čechy se sídlem v Pra- ze konečně zřízen a prvým ruským konsulem u nás jmenován kníže Grigorij Níkolajevíč T ru- becký. „Svěť“ k tomu poznamenává: Naše obchod- ní obraty a Čechami rychle vzrůstnjí a každým
Níkolajevíč Čechy