Ročník XXXXIX

err 2 soaal v itorné

V Praze, v sobotu 5. června 1909. medoeee sdtbtiz oda e s tdee mtoe

tz ollaanr

Číslo 153.

Na ranni avečerní listy předplácí se V Praze v admlnlstraci 2 K — na měsie na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsie na čtvrt leta . . . . 7 K enk vo filišlkáchí 2 K 30 na měsic. . Požton: na ěrtjeta ! . . . 9 K e „ dvoti zásilko na měsin, na čtvrt iotha

Na jevišti a za kulisami. Říšská rada konala ve své předvčerejš a včerejší schůzi divy udatnosti proti zří zení — výsadní uherské banky, jíž propůj čeno bylo souhlasem obou vlád i právo vy vazovati selské pozemky v annektovaných zemích. Udělením tohoto práva bance uher- ské dostalo se politice maďarské co do Bosny nejen dalekosáhlého úspěchu a vlivu, porušena byla parita obou částí soustátí zá konem z roku 1880 ve příčině Bosny a Her cegoviny vyhražená, a zasáhnuto bylo velmi citelně i do oboru příslušnosti slíbeného oběma zemím ústavního uspořádání. Bylo tedy dosti důvodů pro lidový parlament ví- deňský, aby proti postupu tomu zaujal co nejrozhodnější stanovisko, byť i na straně vládní se hotová událost vysvětlovala tím, že při ní použila všeho svého vlivu a více dosíci nemohla, kdežto Maďaři na obranu svého úspěchu se dovolávali toho, že se od počátku annexe jednostranně uváděli do země němečtí osadníci a že několik vídeňskýc bank již po leta používá rozšíření své čin- nosti i na území bosenské. Ve čtvrtek dostal se na pořad jednací pilný návrh jiho slovanského poslance Šuster- šiče, předáka slovinských klerikálů, kterým se žádalo, aby se pokáralo povolení dané ke zřízení agrární a obchodní banky pro Bosnu a Hercegovinu, aby záruky společného ministerstva financí za půjčku k vyvazení bosenských a hercegovských kmetů (rolníků) byly prohlášeny za neplatny a aby vlá da byla vyzvána odepříti svého souhlasu k osnove ústavy pro Bosnu a Hercegovínu, nebude l do ní výslovně pojato ustanovení, že od onoho okamžiku, kdy ústava ta nabude plat nosti, vyvazení kmetských pozemků jest po- važovati za verejnou záležitost a že použí- vání zemských prostředků k tomu prováděno bude výhradně orgány zemské správy.

Přihlédne li se bllže na jednotlivě části tohoto nutného návrhu, shledá se, že ostří jeho není namířeno proti ministerstvu poku se týče předsedovi ministerstva bar. Biener- thovi, ježto pokárání zní všeobecně a týká se vlastně společného ministra financí Buriana, ostatní dva odstavce pak obsahují obinezení výsady udělené. Toto posouzení nutného návrhu Šusteršičova jest pro všecek průběh následujícího rokování nezbytným voditkem. nemá-li pozorovatel opodál stojící zbloudit v chaosu zdánlivě vzniklém. Předseda mini- sterstva zajisté také takto na něj pohlížel jinak by nebyly strany tak zvané vládní většiny pro něj hlasovaly a již předem pro- hlašovaly, že budou pro pilnost návrhu Šusteršičova hlasovati, jak to po klubovním výkladu dra. ryt. Chiara učinil na př. svaz německo nacionální. Skutečně také včera po rozpravě o for málním vyřízení návrhu toho byla pilnos jeho uznána jednomyslně a již tente kromobyčejný výsledek hlasování sám o sobe by dostačil za důkaz, že udatnému potýkán na jevišti parlamentním předcházelo mén válečné vyjednávání zákulisní. Kdo by o věci byl snad přes to v po chybnostech a dal se unésti hlomozícími zvěstmi vídeňskými, toho odkazujeme na souběžný pilný návrh poslance českého Ka- liny, kterýž žádal na sněmovně, aby vyslo- vila své přesvědčení, že vláda nynější není způsobilou, aby hájila práv a zájmů králov- ství a zemi na radě říšské zastoupených při úpravě státoprávního poměru k Bosně Hercegovině. Jest ovšem pravda, že návrh tento dosáhl při hlasování prosté většinya že podal důkaz o veliké síle opposice, ale bylo by ukvapením, domnívati se, že bude tento výsledek dosti účinným, aby způsobi

pád vlády; o postavení této rozhodne hlaso- vaní o meritu návrhu Šusteršičova a tu se také ukáže, zda-li zákulisní jednání, jež všemu rokování předcházelo, bude dosti účinné, aby udrželo vládu nad vodami. Přinesly totiž již ve čtvrtek peštské listy tyto výpočty o hlasování rady říšské: pil- nost návrhu Šusferšičova bude zajisté při- jata jednohlasně, ale při rokování o věcném obsahu návrhu zůstanou oba jeho prvé odstavce, pokud totiž týkají se i po- stupu vlády rakouské při zřízení bosenské banky, v menšině a pouze třetí odstavec. stanovící, že vyvazení pozemků má se díti ústavně a veřejně a nikoli jakožto podnikání soukromé, dosáhne většiny. Když se ve vládních kruzích takto počítalo, není po- chybností ani nejmenší o tom, že se tak mohlo díti pouze na základě předchozího zakulisního vyjednávání. Byla tedy vláda na určitý výsledek hlasování již předem zaří- zena, a že ani všecka oposice, jež při hla- sování o návrhu Kalinově dosáhla pozoru- hodné většiny — nevedlá útok na postavení bar. Bienertha, to prohlásil dr. Kramář vý- slovně, řka: »Ve vlastním nitru souhlasí ovšem všechny strany v této otázce s naším názorem, ale druzí nemají prostě odvahy jednati dle svého přesvědčení, poněvadž jim jde o drahou hlavu ministerského předsedy. Budou-li hlasovati s námi (pro pilnost), da- rujeme jim my, oposice, min sterského předsedu.« Ježto návrh Kalinův, kterýž nedosáhl dvoutřetinové většiny, dále do počtu bráti nelze, není pravděpodobno, že by p. před seda ministerstva bar. Bienerth spěchal ihned do dvorního hradu podati demisi, aniž by vyčkal výsledku rokování o meritu navrhu Šusteršičova.

Nejbližší otázkou po formálním hlaso vání bylo ovšem, má-li se přikročiti ihned k rokování ve věci samě, či má-li se v jed- nání pokračovati v nejbližší schůzi, jak s přál předseda sněmovny, a sice příští úterý i tu hlasovalo se velmi bojovně a většina dvacetihlasová vyslovila se pro to, bezo kladně rokovati dale, což opětně pokládáno za zřejmý úspěch oposice. Z krátka, posavadní dvoudenní kampař zachovala i tu svou okázalou bojovnost — než nedospěla ani večer ke kýženému roz uzlení, protože rokování večerní po zajíma vých episodách a intermezzech bylo přeru- šeno a příští schůzi svolá předseda písemně. Události tyto jsou tím pozoruhodny, že lze na nich znatelně sledovati, pokud bojovnost byla upřímná a pokud sloužila jenom za hustý závoj, za nímž by vláda vyvázla z ne- příjemné pro ni záležitosti banky agrární Rovněž zasluhuje povšimnutí, že peštské listy svými informacemi na to upozornily že konečné hlasování o návrhu Šusteršičové — nezasadí ministerstvu žádné smrtelné rány Měl-li předseda sněmovny opravdu obavu. že by hlasování o věcné stránce návrhu ne- dopadlo pro vládu prospěšně, získáno ukon- čením večerní schůze potřebného času, aby se mohlo pokračovati v jednání zakulisním.

Také došlé zprávy, že i ministr financí B liňský hodlá dvoudenního rokování použit za záminku k vlastní demisi, záhodno brát opatrně — mají asi za účel sraziti polské kolo pro hlasování dle výše uvedeného vy počtu ve schůzi příští Jinak bylo po oba dva dny více zápa- seno o zásadní názory politické než o agrárn banku, takže rokování mělo ráz mnchem širší. Křížily se tu kordy nejen mezi vlád- ními stranami a oposicí, ale i mezi vlastními skupinami této, což zvláště vyniklo ve pří- čině názorů na poměr k Německu v táboře poslanců českých. Pro další postup stran oposičních není to právě zvláště povzbuzu jící předehrou.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 154.) (Zvláštní telel. zpřáva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 4. června. Situace se dnes o celých 180° otočila: vět- šina polsko-německá proměnila se v menšinu napřed 7hlasovou, potom 21hlasovou a když hrozilo nebezpečí, že bude poražena po třetí. s ní pak celý kabinet a celý systém, Něme způsobem násilným třetí hlaso- vání dlejmenrozbili a zmařili, takže po dvojím přerušení musila býti schůze uza- vřena, president však nemohl vyhlásiti, kdy bude příští. Druhá polskosněmecká koalice jest nalomena. Má trhliny a pukliny, které se nedají již zaceliti. Jenom ještě nějaký náraz a bude v troskách a rozvalinách. Obrat přišel pro vládní většinu tak náhle že nemohla se vpraviti v roli menšiny. Užila bru- tálností, by roztřískala plenární schůzi. Zámin- kou učinila si, že zapisovatel Václav Kotlá urazil posl. Berndta, stejně jako si za sněmu království českého Něme pro svou obstrukci učinili zámin- kou známou záležitost aktuár- skou. Naproti tomu oposice slovansko-sociálně demokratická vedla si veskrze věcně, parla- mentně a konstitučně, neužívajíc žádných pro středků fysických, ani pokřiku, ani jásotu, ný- brž spoléhajíc jedině na sílu svého počtu. Ještě jiná událost sběhla se mimo sně- movnu: rozbil se klub ruský ve dvě skupiny: malou skupinu bukovinskou o 5 čle- nech a haličskou o 20 poslancích. Ruská dele- gace jest nyní rozlříštěna na tři skupiny: Na klub staroruský, rusko-haličský a rusko-buko- vinský. Staroruský klub jest ve Slovanské jed- notě, bukovinský ve vládě, haličský jest pak od- hodlán k tuhé oposici. Vedle toho možno kon- statovati, že kolo polské v dosavadním složen přestalo existovati. Polská strana lidová, která do něho vkročila po posledních volbách, nehla sovala. Vítězná oposice opouštěla s myslí povzne senou parlamentní palác.

* o e Zaznamenáváme chronologicky průběh z jímavé sehůze, resp. pokračování její; Z Vídně, 4. června. (6 h. 45 m.) Při hlasování dle jmen, navrženém posl Čechem o českémenávrhu, by schůze nebyla — jak chtěl předseda — skončena, nýbrž a b se v ni pokračovalo, byla vláda poražen na hlavu. Oposice zvítězila 21hlasovou většinou. Pro pokračování ve schůzi hlasovalo 221, pro konec schůze 200 poslanců. Rozruch za hlasování byl pro- nikavý, jakého jsme již dlouhá léta neviděli. Když však yvhlášen byl tento skvě- lý výsledek a vítězství spojené oposice, tato je vyslechla s důstojným klidem. Neozval se ni je- diný projev Za htasování došlo k četným zjevům velm zajímavým. Všichni ministři, kteří jsou poslanci, hlasovali pro konec schů ze také dr. Žáček. Když posl. svob. pán dvor.r. Hock a dr. Ofner hlasovali s oposicí proti konci schůze, ozval se jednomyslný pokřik „Fuj“, který byl v plenu přehlušen demonstra- tivním potleskem sociálních demokratů a Slo vanů. Před hlasováním vyšli všichn poslanci polské strany lidové, posl dr. Korytowski a P. Pastor, Všeněmci a někteř Vlachové.

Hlasování samo sledováno bylo v celé sně movně s napjetím největším. Při písmeně O měla oposice většinu 2 hlasů, při jméně Rolsberg 19 hlasů, při jméně Sláma František 24 hlasů. naposledy 21 hlasů. Když posl. Maštálka nazna- čil prsty obou rukou většinu 24 hlasů, posl. dr. Jabloňski udélal pravicí kříž nad ministerskou lavicí, V loži ministerské nalézali se sekční che ministerstva vyučování Kaněra, ryt. dr. Hussa- rek, dr. Pesch a dvor. r. dr. rytíř Madeyski, kteří přišli, by přítomni byli jednání rozpočtového vý- boru, jenž byl však odřeknut. Na lavici mini- sterské byli všichni členové kabinetu, vyjímaje ministra zeměbrany Georgia, jehož nepřítomnost nikterak nepřekvapila. Vzbudilo však všeobecný podiv, že nebyl na svém místě mini s t dr. Biliňski. Hned poťom roznesly se zprávy, že v dnešní ministerské radě, ko- nané v parlamentní budově, ministr financi dr Biliňski podal demiisi. (7 hod. 5 min.) Ministerskárada se- šla se v parlamentě po třetí. (7 hod. 25 min.) Schůze musila býti právě na 10 minut přerušena. Obstrukce — vládních stran! Stal se zjev v Rakousku ještě nebývalý vládní strany, vidouce, že jsou v menši ně zahájily obstrukční taktiku. Již 3hodinová řeč, kterou mluvil v meritorní debatě profesor dr Redlich, měla tento ráz. Nemůžeme než vy sloviti hluboké své politování, že tento poslanec, nadaný po každé stránce, neodvislý a svobodo- myslný, propůjčíl se k takové roli pomahačské pro vládu. Když byl pilný návrh posl. Čecha, byse ve schůzi pokračovalo, přijat, promluvil stručne dr. Laginja, který navrhl konec debaty. Po tomto návrhu navrhl posl. Wolf hla- sování dle jime n. To se ihned zahájilo.

Když pak byl vyvolán německý agrární po- slanec Bernt, ozvaly se dvakrát po sobě hlasy. Poslanci česko-agrární dávali však dobře pozor a postihli, ž e posl. Berno ve sněmovně vůboc nobyl! Volali: Zde někdo švindléřským způsobem za něj hlasoval. Němei na levici vyskočili a vzplanuli, po- čali bušiti na pulty, lomoziti a křičeti, tak, že se vhlasování nemohlo po kračovati. Několik minut marně zapisovatelé Kotlář Tomášek a Schuhmeier volali jména poslanců do vřavy. Tolikéž marně zvoníl předseda dr. Patlai. Posl. Pernerstorfer, místopředseda, sedíc po jeho levici, naléhal na něj, aby v hlasování se pokračovalo. Posl. Wolf a Stransky komandovali německé poslance k ryku a jeku. Když tento neustál, přerušil předseda schůzi na 10 minut. Všichni poslanci oposice jsou však ve sněmovně. Německý švindl při hlasování. (7 h. 47 m.) Schůze byla opět zahájena o 7. hod. 35 min. Sotva objevil se na presidiál- ním stolci dr. Patiai, počal řev antisemitů, ně- meckých nacionálů a německých radikálů. Posl. Wolí volal: „Kotlář mus pryč, sice všecko rozbijeme na pa- drtl Posl. Kotlář opovážil se to tiž konstatovati, že posl. Berndt nen ve sněmovně, že však za něj někdo dva- krát hlasoval. Na němocké straně bylo pokři- kováno: „Kotlář se musí omluviti! Hlasy na pravici k levici: „Vy švindlu- jete a — Kotlář se má omluvit! Kdykoli dr. Pattai zdvihne zvonec, spouští křesťanští sociálové, vedení posl. Silbererem, Pantzem a Prochaskou a celá dosavadní většína, Poláky vyjímaje, indiánský pokřik. Když neutuchá, přerušuje dr. Pattai o pět- ně schůzi na 10 minut a prosí před- a stvlíe ne

V drobném prodejie ranni čislo o sobě . . za s večerní . . . . . . . ka 4 h Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10n večerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá sdministrace v Marianské ul., o. Tam nacházojí se též redakce, tiskárna a expedice „Národních Llstů Rukopisy ze nevracejl.

sedy klubů, by sešli se do rudéh sálu ke konferenci. Vůdcové dosavadních vládních stran však odepřeli obeslati tuto konfe- renci? Vítězná oposice slovansko - sociálně-demo- kratická zachovává vzorný klid a důstojné ticho. Ministerská rada ještě trvá. V 8 hod. 15 min. zahájena byla plenární schůze po třetí. Sotva dr. Pattai zazvonil, křičeli na něj po- slanci křesťansko-sociální: „Ne!“, „Ne!“ a po- slanec K. H. Wolf opět řval, že musí zapiso- vatel Kotlář odprosit, posl. Silberer pak křičel „Abcůg Pattai. Zapisovatel Schuhmeier počal čísti ze seznamu dále, avšak vyslovil jenom jedno jmé- no. Dále se nedostal. Byl přehlušen. Potom předseda dr. Pattai pro- hlásil, že schůzi končí a příští svo- lá písemně. V 8 hod. 18 min. bylo po všem. Poslanci zůstali v zasedací síni jenom malou minutku. Po- tom se vše hrnulo na chodby, kde dr. Pattni uji- šťoval německé poslance, že posl. Kotlář nemá viny pražádné, Ministerská rada ještě trvá. (8 hod. 50 min.) Předseda dr. Pattai pro- hlásil poslancům, že plenum poslanecké sně- movny nebude svoláno před úterkem.

Z Vídně, 4. června. (K. k.) V další debatě o pilných návrzích posl. Šu- steršiče a Kaliny ve příčině bosenské agrární banky posl. Kalina prohlásil ve svém doslovu, že rakouská vláda by bývala s to energickým jednáním zameziti zřízení banky. Kdyby byla řekla panovníkovi, že musí hůjiti jednomyslné usnesení sněmovny, nebyla by lichvářská banka mohla býti sankciono- vána. Nota předsedy rakouského ministerstva společ- nému ministrovi financí je obžalovacím spisem proti vládě. Vláda nevyhověla však ani jednomyslným usnese- ním sněmovny o s nížení daně cukerní a zaopatření vdov a sirotků po vojínech, ve vojně zahynulých. Stojíme zde tudíž vůči skutečnému systému. V celé otázce annexe musí býti zachováno též státoprávní stanovisko království českého. Se státoprávního stanoviska annekční předloha měla býti podána zemským sněmům. Také obyvatelstvu Čech musí býti umožněno, rozhodovati o svém vlastním osudu. Právě zkušenosti, kterých už nabyli Slované v této říši nabádají, aby jiní ná- rodově nebyli zároveň postiženi.

Bylo překvapujícím, že včera posl. dr. Kramá tak malomyslně a resiznovaně mluvilo budoncnosti národů slovanskýak Rečník má pevnou naději a pevné přesvědčení, že slovanští národově jednou všecky obtíže vítězně přemohcu. Naproti Daszyňskému prohlašuje řečník: Poměry v Rusku, jednání tamější vlády, stanovisko dynastie a byrokracie, potlačování sebevědomí ná- roda ruského neschvaluje zajistě žádný Slovan. (Po- chvala.) Netřeba všák choditi až do Ruska, abychom viděli takové poměry, možno je viděti také v Ra- kousku. Na lavicích poslanců českých sedí mnozí, kteři za své svobodomyslné názory chtějí snášeti dlouholetý žalář. Slované chtějí solidaritu na podkladě pravé demokracie. Má býti povznešeno sebevědomí, hospodářská, politická a du- ševní síla každého, i nejnižšího. Má zříditi se po- spolitost pravých bratří s rovným právem. (Pochvala mezi českými radikály.)

Národ, jako ruský, má tolik duševní síly, že může dospěti i k největším vymoženostem kultury, má však i sílu, zbaviti se despolismu. Právě v Če- chách jsme poznali, jak národ sám musil se vyši- nouti k vymoženostem hospodářského, politickéhoa kulturního života a proto budujeme všichni na pevné víře v sílu lídu a s tohoto stanoviska nemůžeme považovati za správné, že mluvil zde vůdce české politiky způsobem, jenž musí lid depri- movali. Právě do posledních let, v nichž český ná- rod byl od vlády tak utlačován, spadá období jeho hospodářského, kulturního a finančního rozmachu, Žádný národ nevytvořil za tak nepříznivých poměrů tolik, jako národ český. Chceme naopak duši národa vsugerovati víru v jeho vlastní moc a sílu, v mož- nost samostatného státního života. Řečník apeluje konečně na Poláky, aby nezapomínali, že vši- chni Slovaně protestovali proti expropriační otázce v Prusku a aby proto Poláci neprojevovali souhlas

FEUILLETON. Mor. Kras v rukou Němců. Mor. Kras je údolí, počínající u Obřan- směréM podél státní dráhy z Brna ku Praz a táhnouci se přes Bilovice, Adamov Blansko, Rájec ke Svitavám, v prave pak zabíhající od Adamova Josefov- skýmúdolím přes Křtiny až k Ocho zi o kus dále paralelně Skalským údolím k Macoše a Sloupu. Není, myslím, turisty a výletníka, kterýž by neprocestoval Mor. Kras nebu ho aspoň neznal z popisů a odbornýel V české literatuře jest dostatečně znám dílo dra. Absolona, kterýž po stránce odbor ně má nemalé zásluhy o jméno Mor. Krasu. Mlor. Kras uzavírá v sebe bohatství roman tfkých i podzemních krás. Jmenujme jen na př Macochu, jeskyně sloupské a šo- ůvské, Byčí skálu, Výpustek, Ma rianskou jeskyni, údolí Josefov- ské, Skalské, Chocholu, z. níž naský- uje se poutniku malebný obraz lesního oceánu bílými vesnicemi a tmavě-zelenými hřbety lesn tvranovských a adamovských, jeskyně fochuzské atd.! V Mor. Krasu vzaly svůj pů- vod četné práce moravských literátů, kteřiž sem vyjíždí. Merhaut zde vzal látku pro své četné drobné povídky a zakončil románem „Vranov“. Jos. Holý odtud má Adamovské lesy »Malebný komplex vrchů, lesů, údolí, vesnic, skal a jeskyň, kterýž se nazývá Mor. Krás, rozpro- stírá se kolem ryze českých vsí národně dost probudilých ruchem blízkého Brna. Jen kapilál a závody v těchto oblastech jsou z velké části německé, namnoze i germanisační.

knihi. Již na začátku údolí Mor. Krasu jest ně- mecká továrna v Obřanech, o něco dále veliká cementárna německá, kteráž jistě sou- středí kolonii německých délníků, v Bilovi- eích samotných, kteréž za léta jsou okupo- vány Němci brněnskými jest velkomlý Němce Jullinka, v Adamově parní pilař- ské závody Petzoldovy germanisační spo- lečnosti, v Rájci pilařské závody Drucke rovy a za Rájcem počínaje až ke Svitavám jest údolí nabito německými továrnami. Za čistě ně- mecký dlužno považovati personál knížete Liechtensteina a veškeré jeho úřadni- ctvo. Na druhé straně opět má Mor. Kras řadu podniků, dílen a továren českých, leč ty nevy- váží většinu německou a její kapitálový vliv. Kdo nechce býti slepým ku poměrům, toho pře- kvapuje jak organisovaně brněnští Němci zmoe- ňují se Mor Krasu pomocí germanisační turi- stiky. Až do nedávné doby byli Němci k Mor. Krasu dost lhostejni. Po létech devadesátých byli odtud vypuzeni. Silnější vpád objevil se před dvěma lety, kdy německým turistům, sou- středěným ve spolku „Verein der deutschen Tou- risten“ propůjčil kníže Liechtenstein údolí Jose- fovské a Křtinské. Telidy zmocníli se Býčí skály.

Výpustku a všech ostatních jeskyní v tomt údoli, jakož i nové známé jeskyně u Křtin, na- zvané „Marianská jeskyně“ a provedli ihne „očistu“ tím, že zgermanisovali jejich názvy z velké slavnosti německé a převzali je ve vlastni správu s ustanovením svých průvodců a se stano- venou taxou pro návštěvníky. Později propůjčil jim kníže Liechlenstein i svůj úhledný lesní zámek ve Křtinách (majitelem jeho byl někdejší hr. z Bubna, později šl. Teuber) ke zřízení dětské kolonie, jakož i provisorní ško- ly německé pro tyto děti. Od té doby zvýšil se do údoli Mor. Krasu příliv Němeů a bar. d'El- vert častěji bývá hostem ve Křtinách. Pro českou obec Krtiny tím ovšem povstáv nebezpečí a kdyby Schulverein postavil nebo otevřel zde německou matiční školu, byl by to prvý pokus o germanisaci Křtin, neboť lze se z našeho stanoviska obávati zde zahnízděného deutschíreundlišství. K tomu ještě druží se ta okolnost, že do Křtin má býti přeložen lesní úřad knížete Liechtensteina, čímž rozšířen bude značně počet Němců, takže nebezpečí jest zvý- šeno. Po několikaletém mlčení zase jednou brněnský list radniční a germanisační promluvi o Mor. Krasu. V německém Deutsches Hausu v Brně seřadily se šiky Němců a odtáhly do Mor.

Krasu, kdež konala se velká oslava 10letého trvání spolku německých turistů. Tedy upro- střed ryze českého kraje zase po letech Němci se shromáždili a dali nám tak důkaz, že za dobu naší české skleslosti a liběho spánku stali se výhradnými pány Mor. Krasu jako v létech 1887. Kdo dnes jde naším krajem, má smutný dojem, neboť se nalézá až příliš zřetelně v rukou Němců a ten, kdo z ciziny sem přibude, má dojem, že Němci jsou to v prvé řadě, kteříž vykazují smysl pro uchvacování a zdokonalování takových významných míst. A vedle toho stykem českých lidí s Němci vyrůstá nám tu zase znova víra „v německé pány“, neboť čeští návštěvníe se ztrácejí tu v moři německých turistů a výlet- níků. Kdo v létě navštíví na př. české Blilo- vice, ten nemá více dojmu, že jest v českém kraji. Lze se jen obávati, že to okupování Mor Krasu se strany Němců seslabí české vědomí a že může nám během let zgermanisovati dvě ryze české vsi — ne-li víc. Máme staré zkušenost- v té příčině, neboť známe dobře historii germa- nisační turistiky v Mor. Krasu. I toho, kdo jed- nou měl příležitost cestovati tímto krajem, za- jímati budou naše paměti o Mor. Krasu a vedle toho budou dokladem, že naše obavy jsou dost vážné, neboť není nic nebezpečnějšího, než ger- manisační turistika, kteráž přivádí styk českého člověka, naivního a neprohlidavého s rafinova- ným Němcem. Smutné ovoce této práce mají ve Slezsku, na jihu Moravy i na Chři- bech. V létech 1887, byl Mor. Kras oku- pován Němci tou měrou, že z toho mohla po- vstat škoda v několika germanisačních školách.

Byla to éra Suchánkova, Kindlovaa Rohrerova. „Oest. Tour. Club“ zřídil na vrchu Chochola svou „rozhlednu“, kteréž dal název po cís. radovi Alex. Suchánkovi „Alexanderwarte“. A tímže rokem počal příliv do Mor. Krasu. Tehdy dnes český Adamo byl ještě hodně utrakvistický, neboť to bylo po jeho pozvolném vybojovávání z nadvlády Něm- ců, kteříž ústy svého vůdce dra. Leidingera přísahali, že nesmí v Adamově státi česká škola samostatná (dnes je Adamov ryze český až na německé úřadnictve lesního úřadu Liechten- steinova a pil. záv. Petzoldových). V Mor. Krasu odbývaly se ultragermánské ma- nifestace pod rouškou turistiky. Veškeři lesní úřadníci získali nerozhodný český lid pro Něm- ce, živnostníci byli koupeni několika groši ob- chodu, hostinští tím, že mohli se zúčastniti vý- čepu. V kraji zavládla naprostá víra — v Němee a po českých vsích vlály o slavnostech něme- ckých velkoněmecké prapory, největší germanšt činitelé v Brně, kteříž černě jsou zapsáni v dě jinách vývoje naší věci v tomto městě Wie- sera a M. Rohrera, ocitli se každou ne- děli v ryze českých vsích. A víra v Němce rostla a bujela jako otravný květ. Sympatie ven- kovanů byla na straně nejúhlavnějších nepřátel.

V tu dobu vyjel i Rohrer brněnský na lov V kom by nevřela krev, když pomyslíme si, že tyto německé upíry, kteří v Brně dusili jako kahýrští hadové českou věc a kteříž nepřál v těch dobách jako dnes, českému živlu ani dý- chati, vítala z českých vsí Mor. Krasu děvčata v národních krojích, obecní starostové, kteréž sem získal německý lesník, držící moc nad lidem a že v příchodu Němců vidělo občanstvo, naka- žené stykem s nimi, spásu i výdělek. A na těch- to manifestacích Němců pod rouškou turistiky české děti ze vsí Mor. Krasu před cís. radou Suchánkem, Kindlem, odrodilcem Ro- hrerem dělaly dostihy v papírových ornátech, křiklavě pomalovány nebo vykusovaly z povidlo- vých pekáčů pětadvacetníky, či zavázány do pytlů až po krk vyskakovaly a ukusovaly uzen- ky, připevněné na motouzy, za všeohecné vese- losti Němců, kteříž nakazili celý kraj a sešla- pali i čest českých dívek. A tato potupa měla býti odčiněna darem několika starých sešitů ze skladu Suchánkova! Tento vyložený rejd Něm- ců v Mor. Krasu byl rozmetán později česky sebevědomější mládeží a chystané nové manife- stace vyvráceny až do základů. Téměř 10 let nevzchopili se Němci, aby přioděni pláštěm turi- stiky pokusili se o germanisaci Mor. Krasu, ne- boť jejich plevel byla vytrhána z české půdy.

„Tagesbote“, který už přinášel odtud dopisy jako z německých menšin, zmlkl a nastal klid. České sebevědomí rostlo! Rostly sokolské jed- noty i jiné spolky. Dnes uprostřed, v Babicích nad Adamovem, ční jako hradba nádherná So- kolovna, kteráž je střediskem českých turistů která má turistickou noclehárnu. Kdo půjdete tímto krajem, stavte se v tom útulku prosté malé české vesnice — Němci ho ignorují a deutsch- freundliši — podlamují. A když tak vidím dnes znovu, jak Němci se hemži Mor. Krasem, jaké ne- bezpečí nám v tom faktu vzrůstá a že „Tages- bote“ celá čísla věnuje turistickému tažení do těch nádherných českých lesů a údolí, kde Něm- ci taboří, plamenně mluví, rozbijí buffet a hrají hymnu německého národa, a že večer toto ta- žení dokončují v Deutsches Hausu před sochou císaře Josefa — a když vidím, že my spíme, na- padá mi: Brzy-li se vzchopi naši nejpřednější činitelo? Jaroslav Marcha.