Dne 18. září 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 256. Strana 5.

vadní žáci sejdou se dne 1. října o 6. hod. ve škole. Bližší zprávy v pěv. hud. škole p. Jana Zelinky, řid. kůru u Panny Marie Sněžné a sl. zk. uč. v Jámě č. 10. denně od 12—4 hod. odpol. V hudební škole Ant. Heřmana, řiditele kůru na Král. Vyšehradě, Vratislavova třída č. 1., počíná pravidelné vyučování dne 17. září. Žáci přijímají se každodenně.

Ze soudní síně. Porotní období. Pro IV. řádné porotní ob- dobí při c. k. krajském soudě v Jičíně v roce 1900, kteréž dne 19. listopadu 1900 o 9. hodině dopolední zahájeno bude, byli c. k. president krajského soudu Alexandr rytíř Koschin z Freudenhofů za předsedu a c. k. radové zemského soudu Jan Srp, Jan Kru- tina a Josef Španihel za jeho náměstky jmenováni. Spustlík. Kříž, tento symbol křesťanské víry, pro nějž trpěli tisícové bohatýrů křesťanských,, byl dlouho trnem v oku zednickému pomocníku Václavu Maternovi z Libochoviček. Kříž ten trčel drahně let. na křižovatce mezi obcemi Stelčovsí a Zájezdem v okresu smíchovském a u něho zastavovala se oby- čejně procesí, aby tu vykonala pobožnost, aby utě- šeny byly zbožné duše věřících. A na tomto želez- ném kříži osvědčil spustlý zedník svoji nenávist dne 21. srpna. Vraceje se trochu »v ráži« z nějaké děl- nické schůze, zastavil se před Božími muky a pro- nesl ohavný výrok — pak mocnou rukou uchopil se kříže a vytrhl jej z podstavce. A neměl ani na tomte díle zkázy dosti — několikráte v bez- božné zběsilosti udeřil holí do vy- vráceného kříže a přerazil ho na více kusů. A surovec ten měl ještě tolik drzosti, že spustlostí svou veřejně se vychloubal .... Žvědělo o skutku četnictvo, bezbožný dělník dostal se k zem- skému soudu, kde včera před čtyrčlenným senátem za předsednictví rady vrch. zem. soudu p. Stolly odsouzen pro zločin rušení nábožen- ství a poškození cizího majetku do těžkého žaláře na 5 měsíců. — Napraví- li se?

Lupiě. Kočí Josef Klimmt z Dlouhého Újezda byl nedávno pro zločin krádeže odsouzen do těžkého žaláře na 3 leta, kteréž odpykával si v mužské trestnici na Pankrácí. Ale dne 7. května t. r. unikl, když byl zaměstnán na regulaci Botiče. Tři dny později potloukal se po lesích a za noci po- tuloval se kol příbytků lidských, dostal se i do své domoviny — v trestnickém obleku. Ten musil zamě- niti za oblek občanský a proto vloupal se do jisté usedlosti v Riesenbergu u Oseku, kde znal každý kámen — bylť tam kdys pasákem. Za noci vedral se do bytu, přepadl slabou hospodyni, již srazil k zemi a ucpal jí šátkem ústa, aby nemohla volati o pomoc. Pak prohledal celý příbytek a zmocnil se hromádky peněz, za něž v Duchcově koupil si ob- čanský oděv. Peníze byly pryč, Klimmt bloudil bez zaměstnání po Teplicích, kde byl zatčen a jako trestník, uprchlík z Pankráce poznán. Klimmt dostal se před mosteckou porotu, kde pro zločin loupeže odsouzen do těžkého žaláře na 15 roků s případnými posty. Smilník. Páté porotní období u zdejšího zem- ského trestního soudu zahájeno případem, jenž budí stejně hnus jako politování. Dne 4. července t. r. pře- padena byla Františka J. u večer blíž »Kozích hřbetů- u Ounětic 26letým pekařským pomocníkem Jos. No- votným z Lipoltic u Pardubic za okolností velice po- vážlivých — na štěstí dravci se vydrala a unikla. Novotný dostal se včera k zdejšímu trestnímu soudu, kde odsouzen pro zločin nedokonaný na 2 leta do těžkého žaláře. Soudu předsedal r. vrch. z. s. pan Štolla, žalobem byl p. vrch. r. Morstadt, obhájeem p. dr. Kliment. Líčení konáno s vylou- čením veřejnosti.

Povstání v Číně. Všecky velmoci počínají pojednou projevovati vzbledem k zápletkám a bouřím čínským velikou mí- rumilovnost. Patrno to hlavně z toho, že není takořka již pražádné pochybnosti, že uznají Li- Hung- Čanga jako nesporného a povolaného čínského vy- jednavatele o mír. Mezi jednotlivými kabinety rozpře- deno již bylo důvěrné vyjednávání, točící se hlavně kolem podmínek, jež položily by velmoci ohledně uza- vření míru. O podmínkách těch roztrušují se, jak při- rozeno, ty nejpodivnější a nejrůznější zprávy, nebot panuje při tom nazvíce jen horečná obrazotvornost. Přece však podobá se pravdě, že velmoci žádati budou v první řadě odzbrojení Číny, pak odzbrojení boxerův a zrušení pevnosti v Taku. Kromě toho budou prý velmoci žádati za zákaz dovozu zbraní do Číny. Ji- nak bude závažnou otázkou při vyjednávání o mír s Čínou otázka, týkající se peněžité náhrady. Čína trpí, jak známo, silnými finančními úbytěmi, takže velmocím nezbude, nežli aby své požadavky v té pří- čině poněkud umírnily. Spor o Li-Hung-Čanga. Z Londýna, 17. září. (T. k) Jak oznamuje Reut. kanc. z Tientsinu, nachází se Li - Hung- Čang v Taku na ruské válečné lodi. Telegram »Morningpostu« ze Šangaje praví naproti tomu, že Li- Hung-Čang nalézá se stále ještě na angli- ckém parníku »Aupingu«, poněvadž nepohoda pře- káží mu odplouti. — List oznamuje dále, že Ru- sové navrhli, když návrh dopraviti Li- Hung- Čanga ruským parníkem do Taku zamítnut, aby »Auping« byl doprovozen ruskou lodí, což admirál Seymour zamítl. Rusové však rozhodně popírají, že učinili takový návrh.

Li-Hung-Cang a císař- Z Londýna, 17. září. (T. k.) Telegram »Ti- mesů« ze Šangaje z 13. t. m. tvrdí, že německý za- hraniční úřad oznámil Li-Hung Čangovi prostředni- ctvím čínského vyslance v Berlíně, což jest nutno, aby své pověřovací listiny odevzdal německému vy- slanci Mummovi v Šangaji. Týž oznámí to pak cí- saři a vyčká dalších instrukcí. Jak se praví, vyslovil se Mumm při rozmluvě s Šengem, že každý průtah ve vyjednávání se strany Číny počítá na rozkol mezi velmocemi. Doložil prý, že velké německé voj- sko připraveno jest k tomu, rozšířiti obsazení na ne- obmezený čas, až k úplně uspokojivému upravení. Li Hung Čang telegrafoval prý dle toho cunglijamenu, aby učinil to nejkrajnější, aby císaře a císařovnu po- hnul k návratu do Pekingu a aby prince Tuana od- stranili ze svého okolí. Ze Šangaje, 17. září. (Reuter.) Čínští úřed- níci vypovídají, že Li- Hung- Čang oznámil ruské vládě telegraficky, že jest potřebí, aby císař byl poznovu dosazen na trůn, že však nikterak ne- může ručiti za potrestání prince Tuana nebo ministra Kongy iho.

Pamětní spis Li-Hung-Čangův. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Times« ozna- muje 16. t. m. ze Šangaje: Li- Hung-Čang zaslal před svým odjezdem cestou telegrafickou trůnu pamětní spis, v němž vznáší obžaloby na prince Tuana, Čuanga a Čajlana, jakož také na Kangyiho, Čao Ču Čiaoa. Hi Hung Čang přidal k pamětnímu svému spisu také podpisy vicekrálů z Nankingu, Wu- čangu a Juan Či-Koie, jichž však dříve nepožádal z jejich souhlas. Místokrál nankingský schválil doda- tečně tento krok Li-Hung-Čangův, ale místokrál z Wučangu proti němu protestoval. — Americký ko- misař přesvědčil Li-Hung-Čanga, že vyjednávání o upravení čínské otázky bylo by zbytečné, kdyby vyloučeno bylo potrestání císařovny-vladařky a jejích prvních rádců.

Odpor proti Yungulovi. Z Kolína n. R., 17. září. (T. k.) »Köln. Ztg.« oznamuje včerejšího dne z Londýna: Proti dodatečnému, jak se zdá jmenování Yunglua třetím čínským plno mocněncem uvádějí se závažné námitky. Jak nyní vychází na jevo, súčastnilo se vojsko Yunglua nejen útoků na vyslanectví, nýbrž stalo se to na přímý rozkaz Yunglua, jenž později ovšem projevil k ci- zincům přátelství. Útoků na vyslanectví súčastnilo se také vojsko prince Činga, jež neslo jeho prapory. Opatření vojenských velitelů. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Pekingu ze dne 10. t. m.: Pluk americké jízdy odtáhne zítra do hor na západ, kde jsou letní byty vyslanců. Vojenští velitelé konali dnes čtyřhodin- nou poradu a sice hlavně o opatřeních, jež třeba uči- niti, aby Číňané oddali se opět svému zaměstnánía svým pracím. Bylo usneseno učiniti přítrž pleněnía přiděliti k oddělením pícujícím po důstojníku, jenž dá za všechnu píci, která bude vzata, potvrzovací lístky. Generál Lenevič oznámil ostatním vojen- ským velitelům, že většina jeho vojska přezimuje v Tientsinu. Generál Šikisma činí zde přípravy k zimnímu pobytu Japonců. Angličané vydali rozkaz, kterým zapovídá se prodej nebo pronajímání domů v anglické osadě. Dvě stě mužů australského vojska sem přibylo.

Nově očekávané boje. Z Pekingu, 17. září. (Reuter.) Cizí vyslanci měli dnes schůzi, ve které shodli se na tom, že ne- mají plné moci vyjednávati s princem Čingem. Také generálové spojenců mají za to, že nemohou s ním vyjednávati. Ruské vyslanectvo obdrželo rozkaz opu- stiti Peking. Sir Robert Hart oznámil generálům, aby připravili se na brzké nepřátelství. Čínské vojsko prý se soustřeďuje a ohrožuje spojo- vací čáru. Hart se domnívá, že během měsíce listo- padu lze očekávati delší srážky. Pokus o zahájení vyjednávání nemá se státi před příchodem Li-Hung- Čanga.

Boj Němců s boxery- Z Tientsinu, 17. září. (Reuter.) Němci ozna- mují, že včera svedli západně od Pekingu boj s vět- ším oddělením boxerů. Němci ztratili prý 20 mužů. 12.000 mužů německého vojska sem přibylo. Srážka Američanů s boxery. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Tientsinu ze 14. t. m.: Setnina americké pěchoty dostala se u Matou, jihozápadně od Fungču do prudkého boje s 2000 boxery. Američané sta- tečně odporovali, až oddělení bengalských kopin- níků přispělo jim na pomoc. Kopinníci rozptýlili ne- přítele, napadli jeden jeho voj a zabili 200 boxerů, . Pravý či nepravý vrah vyslance Kettelera. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Pekingu z 11. t. m.: Japonské vyslane- ctvo nevěří, že muž, jenž přiznal se, že zavraždil bar. Kettelera, jest pravým vinníkem, naopak se domnívá, že byl uplacen lidmi, kteří chtějí uvaliti podezření na prince Činga. Japonci podporují prince Činga, Rusové však Li-Hung-Čanga.

Ústup Rusů. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Timesy« oznamují z Pekingu ze dne 7. t. m.: Ruský vyslanec Giers odložil svůj odjezd olněkolik dní. Ruské vojsko obdrželo rozkaz, aby zastavilo všecky přípravy k pře- zimování. Svědectví vysokých úředníků dokazuje, že císař a generál Tung fusiang zamýšleli povražditi vše- cky vyslance. Útok zmařen byl jen předčasným za- vražděním Kettelera. Bylo by to skutkem piety, praví »Times«, kdyby moci na místě, kde se vražda stala, zřídily mezinárodní pomník, neboť obětování jednoho života zachránilo ostatní. Když prine Čing navštívil vyslance, přivítal ho italský vyslanec ve dvoraně předků dynastie, posvátné to budově, do které dosud žádný cizinec nevstoupil. Princ Čing zdál se býti ne- schopen vmysliti se do postavení země a prosil, aby čínským úředníkům bylo dovoleno obnoviti svou čin- nost v Pekingu. Domníváť se, že se všecky moci dají upokojiti náhradami. Z Petrohradu, 17. září. (T. k.) Dle »Nov. Vrem.« opustí ruské vojsko co možná nejdříve Pe- king. Vyslanec Giers ubytuje se v Tientsinu, ale po- vede jednání s čínskými zástupci jako jediný zástupce Ruska. Bude-li to nutno, odebere se Giers za tím účelem do Pekingu. Z Londýna, 17. září. (T. k.) V depeši »Timesů« z Pekingu praví se, že ve všech částech Pekingu, s výjimkou oněch, jež jsou obsazeny ru- skými vojáky, jsou obchody již otevřeny a obyva- telstvo se navrátilo k obvyklému zaměstnání, kdežto krámy ve čtvrtích Rusi obsazených jsou prázdné a velice opuštěné. Dopisovatel »Timesů« praví, že, kdežto by úplné vyklizení Pekingu by mělo mnohé škody za následek, odchodu Rusů by neslušelo lito- vati, a sice pro jich chování k obyvatelstvu. (Jak hodni jsou Angličané, nejlépe jest viděti z proklamací lorda Robertsa. Red.)

Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Daily Mail« oznamuje z Pekingu ze dne 8. t. m, že Číňan, jenž zastřelil bar. Kettera, byl tam zastřelen. Z Nového Yorku, 17. zíří. (T. k.) Depeše »New York Heraldu« z Washingtonu oznamuje: Ge- nerál Chaffee dostal nařízení, aby nedal svůj souhlas k žádnému rozhodnutí o záležitostech v Pekingu, kterým by nebyla zajištěna bezpečnost domorodých křesťanů svěřených ochraně americké missie. Z Berlína, 17. září. (T. k.) »W. k.« ozna- muje ze Šangaje ze včerejška: Dle úřadních zpráv německých z Tientsinu byl 11. t. m. Liang něme- ckým námořním praporem dobyt a spálen. Čtyřicet bengálských kopinníků připojilo se k německému voj- sku. Pět set boxerů bylo zabito. Pravidelné čínské vojsko uteklo z Liangu již před tím. Na straně ně- mecké zabit byl jeden muž a pět raněno. Z Londýna, 17. září. (T. k.) Jak »R. k.« oznamuje dne 15. t. m. z Tientsinu, odjede diploma- tický zástupce Spojených Států Rocschile do Pe- kingu. Z Londýna, 17. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje ze Šanghaje ze včerejška: Dle zpráv z Či- nan-Fu byli kněží a čínští křesťané, obležení boxery v Hokienu v provincii pečilské, dne 29. srpna pravi- delným čínským vojskem místokrálova náměstka osvo- bozeni. — Generál Byron včera večer odejel. Ode- béře se do Nagasaki a odtamtud do Taku. Z Franturtu n. M., 17. září. (T. k.) »Frank- furter Zeitung« oznamuje ze Šangaje ze včerejška; Třetí ruský útok na Pejcanské tvrze byl odražen. Důstojníci »Centuriona« vypravovali, že, když se včera Vusupské pevnůstky chystaly k boji, »Čenturion«, jenž byl k činnosti připraven, německému loďstvu dával znamení, aby loď »Schwalbe« se pro všecky případy připravila k odplutí do Hankau,

Válka v jlžní Africe. Čtenáři znají již žalostný osud obou jihoafri- ckých republik. Hrstka chrabrých obhájcův zápasí sice ještě za jejich svobodu, ale nemilosrdný lord Roberts prohlásil již obě ty republiky za zabrané a Evropa k tomuto hroznému mezinárodnímu zlo- činu mlčí.