Číslo 256.

V Praze, dne 18. září 1900.

Ročník IV.

Hodakce, administrace a oxpedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200 I Refrankovane dopisy se nepříjímají. rukopisy se nevracejí. Sezapečstěné roklamace jsou porta prost. Inserty účtujeme levne a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní pondělí a po svátku

KAl vz8no avahácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon radakce č. 1128. Slunce vychází v 5 hodin 41 minutu ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 7 minut večer

JLiLK

S v. Tomáše. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Václava na Smíchově od 18.—21. t m. Předplatne pro Franu domu: s donáškou do měsíčně. . . . . K 2.80 čtvrtletně . .. K 8-40 celoročně. . . . K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . . . K 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Némecka a Srbska: čtvrtletně celoročně.... K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: K 13.20 čtvrtletně eloročně K 52.80 Telef. administrace 1126.

Pomluvy o katolických missiích v Číně. Příčinou bouří v Číně dle nejnovějšího re- ceptu jistých žurnálů jsou missionáři a to jen — katoličtí. Tak psala »N. Fr. Pr.«, která dokonce vyčítala zločiny jejich, že zneuctívají svatá pole Číňanům, že modly jejich kácejí a působí více v politice než v křesťanství. Zde to máme! Mis sionáři to odnesou vůbec, v první řadě ovšem ka- toličtí. Mohli bychom se zeptati, jak dlouho jsou v Číně katoličtí missionáři a jak dlouho jsou tře- nice boxerské. Katoličtí missionáři, kteří mají v úctě i šat a zvyk čínský, budou míti v úctěi svaté pole jejich, které jest též v Evropě předmě- tem zákonité ochrany. V tendenci zpráv listů jest viděti zřejmě starou šablonu. »Neue Fr. Presse« není v této výtce origi- nelní, nýbrž vzala ji z »Daily News«, které při- nesly o boxerství článek od nepodepsaného »resi- dent in China«, který se lopotil dokázati, že poli- tika katolických missionářů jest příčinou boxer- ství.« Nepodepsaný »resident in China« píše v »D. News«: »Ani lačnost evropských národů, ani po- vodně nedávné a hlad, ani nepokoje způsobené kopáním inženýrů při stavbě dráh, ani kázání a evangelia, n bylo příčinou boxerství. Bezprostřední příčinou byla oposice k římskému katolicismu.« — Tak píše se v »D. News«, orgánu jinak vážném.

Odtud to přešlo do jiných listů a též i »N. Freie Presse« si v tom smyslu odlehčila. Škoda, mohla te připsati vídeňským křesťanským sociálům na záda. »D. News« přeloženy do populární angli- činy protestantství zněly by asi takto; »Číňané by si dali líbiti všechnu lačnost a lupičství evrop- ských národů, dali by si spíše líbiti povodně i hlad a nepřičítali by postupem času ani vrtání skal geo- mantickým vlivům, i »evangelium« by je nestra- šilo, ale — jen to římské. Které důvody pro po- mluvu uvádí »D. N« a ostatní listy, které zprávu přijaly? Žádné — vždyť pro dělání veřejného mínění není třeba právě důvodů, nýbrž opakovati pomluvu stokrát, tak nabude potom podoby pravdy, Boněvadž zaznívá ze sta listů a různých stran. - Než půjdeme dále, chceme uvésti celou žalobu »D. News«. Protestantská církev zná dle »D. News« jen jeden předmět: kázání duchovního krá- lovství a v Číně nemá žádných časných zvě- tšení. Každý protestantský missionář, ať Angličan, Němec, Amerikán neb Skandinavec, pracuje toliko pro jednu myšlénku: »Obrácení lidí k očistěnému mravnímu a duchovnímu životu«, kdežto katolické missie pracují pro časnou moc a utiskují i prote- stantské křesťany. Jejich obrácenci nemusí se zříci opia, model, nemravu.« Mohli bychom proti to- muto tvrzení citovati zprávu mnohých znalců mis- sionárního života v Číně, ale uvedeme toliko pro- testanty proti protestantskému listu, který přiro- zeně došel ohlasu ve všech liberálních listech od »N. Fr. Pr.« počínaje až do některého krajinského listu v evangelickém zákoutí. Proto chceme dáti zbraň do ruky proti možnému papouškování po liberálních listech.

Mr. Henry Norman, veleznámá autorita ve východních otázkách, sám protestant píše ve vzácné knize »T'he Far East« (1899 vyd): »Dobrý třeba činiti rozdíl mezi římsko-katolickými missionáři a protestantskými. První těší se daleko větší pozornosti u domorodců, jakož i cizinců, a výsledek jejich díla jest daleko větší. Římsko-katolický missionář jde do Číny jednou pro vždy; osvojí si domácí kroj, jí tuzemské pokrmy, bydlí v obyčejném čínském domku, vydr- žuje se pomocí chuďoučkých příspěvků z domoviny a jest vzorem charakteristických známek, které jsou důležity jako pro východní kněze tak pro zá- padní — chudoby, čistoty a poslušnosti« (str. 305).

Tak protestant líčí katolické missionáře. Prote- stantské pak líčí takto: »Protestantský missionář na druhé straně ve většině případů dívá se na dílo své jako na karieru podobnou jiným. Má úmysl věnovati jistou část života tomuto povolání a pak se vrátiti domů a býti vítán jako křesťanský zá- kopník; po většině má svůj pohodlný dům, svou ženu, své děti, své služky a svou potravu z ciziny a jest známo, že toto stipendium roste, když se rodina jeho rozmnoží. On žárlí na své protestant- ské soupeře, mezi ním a jimi jest ustavičná válka a zbožná intrika, aby si pojistil obrácence. Co se výchovy týká, jak muži tak ženy v protestantských missiích jsou zcela neschopnými lidmi účiti i doma, kde není tak veliké nebezpečí býti neporozuměnu. V přítomném stavu věci jsou ne právě nemilosrdně označováni jako »neznalí (ignorant) deklamátoři ve špatné čínštině.« Protestantští missionáři, kteří se těší vážnosti, jsou výminkou a ne pravidlem.« Tak líčí protestant protestantské misie. Není v úsudku svém osamocen má mnoho stejně smýšlejících. Stojí v zřejmém odporu s ano- nymním »resident in China«, který snad jest rovněž »ignorant declaimer in bad Chinese« (neznalý de- klamátor ve špatné čínštině). »D. News« učinily útok na missie katolické v Číně, jejich útok našel echo ve Vídni v »N. Fr. Presse«, a po nich se všude deklamuje v dobré němčině, že katolické missie jsou příčinou boxerství v Číně.

Volební ruch. Volební ruch počíná se pozvolna rozmáhati a není žádné pochybnosti, že co nevidět rozleje se širokými proudy také po zemích českých. Jsouť nové volby vypsány již takřka ve všech korunních zemích a v každé z těchto sestupují se již buďto volební vý- bory nebo konají se přípravy ke sjezdům jednotlivých politických stran. Nejčilejší ze všech je dosud strana sociálně-demokratická. Přirozeno. Chceť nejen udržeti čeho si c volbách minulých dobyla, nýbrž pokud možno, svou državu ještě i rozšířiti. Zvláště živý volební ruch lze očekávati tentokráte v Haliči. Hlavně proto, že vrhnou se tentokráte na volební bojiště docela nově utvořené politické organi- sace, na které jsme poukázali již před několika dny. Charakteristickou známkou pro situaci v parlamentě jest, že sám předseda polského kola ryt. Jaw orski hodlá tentokráte činnou rukou zasáhnouti do víru vo- lebního hnutí. Svolává totiž ke dni 27. t. m. schůzi svých voličů za velkostatky okresu zločovského.

Protože ryt. Jaworski hodlá tam ospravedlniti svou politiku, kteráž vedla k rozbití pravice, a protože bude následkem toho nucen, dotknouti se také přá- telství česko-polského, je zajisté více než pochopitelna zvědavost, s jakou se jak v Haliči tak v Čechách hledí vstříc vývodům ryt. Jaworského. Ve Vídni chystají se k prudkému zápasu strany křesťansko-sociální a sociálně- demokratická. Dr. Lueger vyslovil se sice v těchto dnech, že tato strana vyjde z volebního zá- pasu jako vítěz na celé čáře, ale strana sociálně- demokratická předpovídá mu zase porážku. Přejemesi arciť ze srdce, aby vyplnily se naděje dra. Luegra; ale povážíme-li, že sociální demokracii dostane se po- sily při volbách za V. kurii ode všech stran levi- čáckých, bude straně sociálně-demokratické napjati zajisté všecky síly, aby nedala se sehnati s pole, jež po tak velikém úsilí byla ve Vídni opanovala.

V Čechách na veřejnost panuje dosud v zá- ležitostech volebních jistý klid. Kromě strany svobodo- myslné, kteráž vydala známé již provolání, jako strana zabývali se volbami dosud jen radikálové. Důvěrníci jejich konali včera v Praze schůzi, v níž bylo usnešeno, aby strana radikální činně súčastnila se voleb, t. j. aby na některých místech kandidovala. Byl utvořen za tou příčinou zvláštní zemský volební sbor. Radikálové jsou pevně přesvědčeni, že podaří se jim dobýti několika mandátů. Možná. Ale příliš mnoho těch mandátů dojista nebude, protože radikální strana je stranou mladou, kteráž nemá k tomu dosti schopných lidí. Z návrhů, o nichž její důvěrníci včera se úsnesli, budiž uveden ještě ten, aby radikální strana hleděla uzavříti při volbách závazný kom- promis s národním dělnictvem. Návrh ten byl přijat. Za to však byl zamítnut návrh na uzavření kompro- misu s t. zv. stranou radikálně-pokrokovou, a usne- seno, aby radikálové volili radikální pokrokáře při užších volbách jen tenkráte, když rozhodně postaví se

na stanovisko státoprávní. Usnešení podle našeho soudu naprosto zbytečné, poněvadž radikální pokro- káři nedostanou se do užší volby nikde. Jsou to lidé více náměsíční nežli pozemští, a nerozumějíce nikomu na světě, nerozumějí ani sobě samým. Vynikají jen jednou vlastností: jsou nesmířitelnými odpůrci katoli- ckého duchovenstva a katolické církve. Ale legiti- mace takováto za dnešních dob pro volební vítězství v Čechách již nestačí. Z Lince dochází zpráva, že německo- li- dová a německo-pokroková strana v Hor. Rakousích uzavřely kompromis, na jehož základě budou o příštích volbách jednotně postupo- vati. Za Linec a Štýr budou kandidováni dosavadní poslanci Pessler a Erb. Předsedové klubů levičáckých usnesou se prý ve schůzi, již konati budou zítra ve Vídni, na vydání společného manifestu. Hrot jeho v první řadě namířen bude proti vládě. Za to nedojde na společné provo- lání k voličstvu, protože každá strana vydá své vlastní volební provolání. Rada německé lidové strany na Moravě učinila včera na schůzi, již konala v Olo- mouci, důležitá usnesení ohledně příštích voleb. Vy- slovila se také co nejostřeji proti zřízení české uni- versity na Moravě a žádá, aby všichni nově zvolení poslanci německého lidu odpověděli na uskutečnění toho úmyslu okamžitou obstrukcí. Sjezd haličských živnostníků, kte- rýž konán byl včera ve Lvově a jehož súčastnilo se více polských zemských poslanců, usnesl se, že o příštích volbách do říšské rady bude podporovati jen takové kandidáty, kteří se zavážou, že budou podporovati živnosti. Vzhledem k nynější politické situaci rozhodl se sjezd velikou většinou proti obeslání všeobecného, ku dni 28. t. m. do Prahy svolaného sjezdu živnostenského.

Zprávy politické. V Praze, 17. září. K situací. Kdežto se strany vládní není po rozpuštění říšské rady projevů žádných, jsou orgány levičákův až přes příliš mnohomluvné. A palma v tom ohledu přísluší časopisu, jenž všeobecně pokládán je za hlasatele ústavácké šlechty. V posledním jeho čísle rozboluje hlavu jeho otázka, bude-li zachováno t. zv. německé souručenství čili nic. Rozumí se, že list si toho přeje a proto také oddává se v té příčině nej- lepším, ale i nejsmělejším nadějím. Nenapadá nás ani zdaleka, abychom rušili tyto jeho naděje. Nechávajít nás úplně chladnými, byť i rostly třebas až do ne- beské výše. Ale pravíme přece jen, že zdá se nám, že to t. zv. německé souručenství osvědčí se také při nadcházejících volbách jako se osvědčilo až dosud vždycky. Německé t. zv. spoluručenství osvědčí se, jestliže všecky levičácké strany skloní se před pove- lem Wolfovým. Ne-li, vznikne v levičáckém táboře domácí válka, jaká v ní ještě nebyla.

Provolání české národní strany svobo- domyslné, uveřejněné také na tomto místě, nemile vyrušilo z klidu veškeré levičácké časopisectvo. Ne- napadá nás ani z daleka a nemáme také pražádné povinnosti, abychom je hájili, ale hájí-li některé listy, jako na př. »N. Fr. Pr.«, že jest úskočnou odpovědí na známá slova, která promluvil císař v Jaslu k deputaci haličské šlechty a podezřívají-li při tom český národ z neloyálnosti, pak jenom drze — lhou. Český národ nepotřebuje nikdy a od nikoho vysvědčení své loyality. Dokázalť ji na nespočetných bojištích a dokazuje ji za každé příležitosti. Nejsme naprostými přátely obstrukce a nemůžeme chtíti, aby čeští poslanci ji provozovali za každou cenu. Ale znamenala snad obstrukce českých poslanců tolik jako výhost loyalitě? Či byla snad méně loyální, nežli byla obstrukce německá? Levičácké listy potá- zaly by se s dobrou, kdyby v této příčině metly před svým vlastním prahem. Choditi k nim do školy za příčinou naučení se rakouské loyalitě, znamenalo by tolik, jako spřáteliti se s puchem prušáckého moru.