Strana 6. Císlo 196.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 19. července 1900

času, kterýžto den odpovídá evropskému 9. červenci. Ve zprávě této žádány jsou dále mocnosti, aby ne- zničili Tientsin, poněvadž by zničení tohoto města mělo pro evropskočínský obchod nejtěžší následky. Depeše je datována ze dne 16. července a podepsali ji místokrálové v Nankingu a ve Wučangu, jakož také řiditel železniční Šeng. Z Londýna, 17. července. (Reuter.) Zdejší čínský vyslanec doručil zahraničnímu úřadu v po- dobných výrazech sepsanou depeši, jakou zaslal čín- skému vyslanci ve Washingtoně.- Z Londýna, 18. července. (T. k.) Jak se oznamuje dne 15. t. m. časopisu »Daily Express« z Tientsinu, obnášely ztráty spojených vojsk dne 14. července 460 mužů mrtvých a raněných. Dopisova- tel téhož listu v Šangaji oznamuje dne včerejšího, že dověděl se z čínských pramenů, že v ediktu prince Tuana ustanoven byl pro všeobecné povstání určitý den. Dopisovatel dodává k tomu, že Číňané v Šan- gaji veřejně prohlašují, že budou stříleti na cizí voj- ska, kteráž by tam snad přistála. Z Petrohradu, 18. července. (T. k.) Průmy- slové a obchodní noviny oznamují z Tientsinu: Hlídky sdělily dne 11. t. m., že Číňané se soustřeďují na severovýchodu. Japonská pěchota, 750 Američanů, jakož i ruské a japonské dělostřelectvo zahájily v 10 hanonádu. Číňané podnikli s 27 děly útok, byli však ruskou a japonskou dělostřelbou zadrženi. Když ge- nerál Štesl pozoroval, že pravé křídlo ustupuje, sesílil ho druhým praporem střelců. Japonská jízda bojovala poprvé. Prudký bj trval po tři dni. Ko- nečně střelci a japonská pěchota, sesíleni kozáckou dělostřelbou, Číňany zahnali. Byla ukořistěna 3 děla a 360 pušek a mnoho Číňanů zabito. Japonci ztratili 67 mužů.

Z Berlína, 18. července. (T. k.) Dne 13. t. m. ráno rozehnalo 12 ruských a 2 německé setniny, 2 raské polní batterie a francouzská horská batterie Čiňany severně od Lutaiského průplavu, dobyly 12 děl a vyhodily do povětří 2 skladiště. Současně úto- čili ostatní spojencové od západu na čínské město a arsenál. Boj trval do večera za velikých ztráta zůstal bez výsledku. V 8 hodin spojenci zcela vysí- leni ustoupili. V noci byli sesíleni dvěma něme- ckými setninami. Spojenci ztratili 775 mužů. 14. t. m. bylo čínské postavení s hraženým městem do- byto a ukořistěna 62 děla. Podrobnosti scházejí. Z Paříže, 18. července. (T. k.) Zdejší čínský vyslanec doručil ministru zahraničních zátežitostí Del- casséovi společný telegram místokrálů nankingského a honanského, který byl už několika vládám sdělen. Dále dostal Delcassé depeši francouzského konsula v Nankingu ze dne 13. t. m., jenž potvrzuje za- vraždění italského biskupa a 3 missionářů v pro- vincii honanské. Místokrál v Nankinga praví, že byl vzbouřením překvapen. Karavana anglických a ame- rických missionářů a inženýrů byla na cestě z Chenu u Šianggangu Číňany přepadena a měla četné ra- něné. Železniční zkušební komise, složená z jednoho Francouze a jednoho Belgičana byla prý v Chisu- tienu (Pečili) obklíčena. Telegram francouzského kon- sula v Šangaji ze dne 13. t. m. praví, že missionáři v provincii čekiangské a v Mandžurské byli Číňany napadeni.

Z Petrohradu, 18. července. (T. k.) Místo- admirál Alexejev telegrafuje ministru války z Port Arthuru: Dne 3. t. m. podnikla půl setnina čitského pluku obhlídku podél pravého břehu Peihy a dostala se do potyčky s Číňany západně od Taku. Při tom zabit byl 1 důstojník a 2 kozáci. Generál Gribskij oznamuje z Blagověščenska: Číňané zřídili na Amuru u Aigonu a Blagověščenka 20 verst dlouhá opevnění s batte- riemi, jež vyzbrojili 40 děly. Při střelbě na Blagověščensk měli Číňané 8 děl a 2000 mužů. Z Petrohradu, 18. července. (T. k.) Ruská telegrafní agentura oznamuje z Čifu: Prine Tuan mobilisoval prý asi 950.000 mužů, kteří byli rozděleni na více sborů. Sever- nímu sboru bylo rozkázáno, aby za- hnal Irelidy na Amuru. Pekingská armáda rozdělena byla na 4 sbory. Nyní se v Číně nalézá 23.000 Japonců. Čínské loďstvo soustřeďuje se v Čín- ském moři, kde se očekává nepřátelství. — Táž agentura oznamuje z Nankingu, že tam následkem přistání Japonců na čínské půdě panuje veliké vojen- ské hnutí. Cizinci prchají do Šangaje, kde se nalézá jen málo vojska. Situace jest znepokoji vá. Z Londýna, 17. července. (T. k.) Státní pod- tajemník Brodrick prohlásil v dolní sněmovně, že během posledních 24 hodin nedošly nijaké zprávy ani od britského konsula v Tientsinu, ani od velícího důstojníka. Není také ještě potvrzena zpráva do Šan- gaje došlá o útoku spojeneckých vojsk na Tientsin. Pritchand Morgan tázal se, zdali Li-Hung-Čang opu- stil Kanton, aby převzal vrchní velení v Cíně. Státní podtajemník na to neodpověděl. Z Chabarovska, 18. července. (T. k.) Parník »Velkokníže Alexej« přivezl z Charbinu 300 žena

dětí zřízenců železničních. 40 verst od Charbina shro- mažďuje se čínská domobrana. Její tábor a stany lze viděti z parníku. Tamní skladiště dříví jsou ne- porušena. Říční znamení a plavba po řece jsou volny. Z Petrohradu, 18. července. (T. k.) Dle »Nového Vremene« rozmnoženo bude loďstvo v Ti- chém oceánu o dva křižníky prvého řádu, pancéřovou loď, dvě dopravní lodi a 10 torpédovek. Čtyry tor- pédovky, které se staví v loděnici šichavské, mají co nejdříve odplouti do východní Asie. Jejich mužstvo odebralo se již na místo svého ustanovení. Z Petrohradu, 17. července. (T. k.) Čínský vyslanec prohlásil ruské vládě, že události v Mand- žursku nepřihodily se s dorozuměním vlády v Pe- kingu. Vyslanec slíbil, že upozorní svou vládu na vážné následky toho, kdyby nepřátelství v Mandžur- sku nepřestalo. Z Berlína, 18. července. (T. k.) »N. Allg- Ztg.« oznamuje: Státní tajemník hrabě Bülow oznámil zdejšímu čínskému vyslanectví, že se mu na dále nemůž dovoliti odesílati telegramy šifro- vané nebo ve smluvené řeči psané a že otevřené telegramy před ode- sláním musí býti Předloženy stát- nímu tajemníkovi ku schválení. Papež o Číně. Z Říma, 18. července. (T. k.) Papež zaslal kollegiu kardinálů list, ve kterém praví, že smutné události v Číně nejenom naplňují jeho duši bolestí nad prolitím tolikeré křesťanské krve, nýbrž i sta- rostí ohledně osudu apoštolského vikariátu a missio- nářům i křesťanům hrozícího nebezpečí. Křesťané v Číně vydáni jsou velikým utrpením, ano i ztrátám životů. Papež proto žádá křesťanské obce, aby se obrátily s vřelými prosbami k Bohu, aby vzbudil my- šlénky na mír a svornost, a pustošení i krveprolévání učinil konec.

Li-Hung-Čang o situaci. Z Londýna, 18. července. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje ze Santungu: L-Hung-Čang zabezpečil v audienci na rozloučenou konsulárnímu sboru klida mír na severu a jihu Číny (?!) a pravil, že oznámil do Pekingu, že Anglie a Francíe činí náčelníky v Pe- kingu za životy svých vyslanců osobně zodpovědnými. Při tom prý jako jediný, který se toho může odvážiti, vyslovil svou nespokojenost s chováním vlády a sdělil, že pro případ zachránění vyslanectev slíbily mu An- glie, Francie a Spojené státy svoji podporu a že při dobré vůli, kterou ukazuje, očekává totéž také od ostat- ních mocí. Guvernérové 11 provincií podali prý trůnu společný pamětní spis, ve kterém žádají, aby se vzal ohled na následujících 5 bodů: 1. na ochranu cizích kupců a missionářů v celé říši, ať panuje válka nebo ne, aby se zachovala vážnost Číny jako kulturního státu, 2. zachránění cizích vyslanců v Pekingu, po- něvadž by pak bylo možno vyjednávání, tak že by se vlády zachráněných mohly přimlouvati za Čínu, 3. omluvný list německému císaři v příčině zavraž- dění bar. Kettelera, jakož i návrh prostředkování ji- ných mocí a písemné ujištění dobrými úmysly Číny vzhledem k Francii a Spojeným státům, 4. plná ná- hrada za všecky ztráty na životech a jmění a 5. roz- kaz vojenským a civilním úřadům v provincii Čili, aby potrestaly loupežníky a loupežící vojsko.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 18. července. (T. k) Sně- movna lordů. Odpovídaje na některé otázky Bedfordovy, prohlásil ministr vojenství ve sněmovně lordů, že může sněmovnu ujistiti, že vláda nebude se štítiti nijakých obětí, aby zkušeností v jihoafrické válce nabytých přiměřeně zužitkovala, ukážou-li vý- sledky, že je změna v organisaci a správě armády na místě. Vláda bude otázku tu luštiti zcela nestranně a nebude váhati, parlament požádati o prostředky potřebné k tomu účelu. Z Londýna, 18. července. (T. k.) »Reute- rova kanc.« oznamuje z Pretorie 17. t. m.: Včera napadli Boerové levé křídlo postavení Policareova. ale bez výsledku. Policarev ponechal patrnou ve svém obranném postavení mezeru, jež však mohla býti ovlá- dána ohněm z lodních a polních děl. Boerové postu- povali v před velmi obezřetně. Když britské dělostře- lectvo pojednou zahájilo prudkou palbu, ucouvli. Také Springo byl na palbu od Boerův, již při prudkém boji přiblížili se na 50 yardů k postavení královského irského pluku, napaden. Velitel byl vyzván, aby se vzdal. Pluk odpověděl hromadným výstřelem, načež nepřítel rozptýlil se na všecky strany. Z Londýna, 18. července. (T. k.) »R. k.« oznamuje z Rooikranzu ze dne 15. t. m.: Generál Rundle dostal se při svém pochodu u Rooikranzu, severozápadně od Ficksburku, do styku s přední stráží nepřítele. Boerové čítali asi 150 mužů a ustoupili zvolna. Generál Brabant oznamuje: Britská dělostřelba střílela po celý den na pahorky, kdežto vojsko gene- rála Brabanta a yeomanryové, střílející prudce, na dostřel postupovali. Před západem slunce pozorován

byl veliký oddíl Boerů, jenž asi ve vzdálenosti pěti mil přicházel přes hory na pomoc a patrně zamýšlel z hor vyraziti ven. Boj bude zítra obnoven. Z Londýna, 18. července. (T. k.) Lord Ro- berts oznamuje z Pretorie ze 17. t. m.: Nepřítel uči- nil včera odhodlaný útok na levé křídlo generála Polecarewa a podle našeho levého křídla. Nepřítel pokusil se několikráte vzíti postavení to útokem, při čemž došlo k boji ruční zbraní a střelci byli vy- zváni, aby se vzdali. Irští střelci a kolo- niální vojsko bránili však postavení své statečně. Nepřftel měl patnáct mrtvých, padesát raněnýcha 4 zajaté; Angličané 7 mrtvých a 29 raněných. 23 mužů se pohřešuje. 1500 Boerů s děly prorazilo kor- don brigádami gen. Huntera a Rundla u Betlehemu a Ficksburku utvořený a odtáhli k Lindleyi, těsně pronásledováni brigádami Pageta a Broadwooda. Ze Zeerustu, 18. července. (T. k.) Generál Delarey byl velitelem Snymanem zbaven velení a de- gradován.

Telegramy. Z Vel. Varadína, 17. července. (T. k.) Arci- vévoda Josef přijel sem dnes odpoledne. Odebral se hned potom do Bihar-Dioszegu, kdež budou dne 19. t. m. veliké vojenské dostihy. Dne 20. t. m. vrátí se arcivévoda Josef zase do Pešti. Z Nového Yorku, 17. července. (T. k.) Po- čítá se, že 3—4 mil. dolarů ve zlatě budou během téhodne na loď naloženy. Vrah Nordlund. Z Vesteraasu, 18. července. (T. k.) K smrti odsouzený mnohonásobný vrah Nordlund zranil včera ráno 2 dozorce železnou skobou na hlavách. Jiný do- zorce vypálil proti Nordlundovi 2 rány z revolverua zasáhl ho těžce do boku, zda-li životu nebezpečně, není jisto. Stav jednoho z dozorců jest vážný.

Zprávy hospodářské. Maloživnostenský úvěr. Dle sdělení in- struktora p. dra. K. Poláka počíná se jeviti v českých společenstev potěšitelný ruch pro opatření úvěru vlastní silou. Jak již opětně bylo přiznáno, mohou živnostenská společenstva státi se nejlepším základem pro řešení této otázky, ježto jim bude poměrně nej- snadněji určiti, až kam sahá úvěruhodnost jednotlivců a to jest pro rozvoj maloživnostenského úvěru základ- ním kamenem. Před nedávnem založilo pokročilé spo- lečenstvo smíšených živností v Košířích společen- stevní záložnu, o založení podobného ústavu se jedná ve společenstvu řetězokovářů v Liboci. Dne 16. t. m. bylo na valné hromadě společenstva obchodníků po- travinami v Žižkově u přítomnosti instruktora p. dra. Poláka hlavně zásluhou starosty společenstva p. V Axlera jednohlasně usneseno založiti záložnu a vstou- piti ve styk se zemským jubilejním fondem císařea krále Františka Josefa I. na podporu malých živ- nostníků. Fideikomisy v Prusku. Koncem r. 1898 měly statky svěřenské v Prusku výměry 2,165.369 hektarů. Přibylo za rok 1898 statkům svěřenským 24.098 hektarů nových pozemků. Čistý roční ka- tastrální výnos jejich jest odhadnut na 26,624.116 marek. V r. 1898 bylo v Prusku zřízeno nových 20 fideikomisů. Pruští velkostatkáři pracují parou, aby svým potomkům zajistili budoucnost. Naše šlechta měla by si vzíti zde příklad, ovšem není jí na ten čas možno zříditi nové fideikomisy, poněvadž zapo- třebí k tomu zvláštního zákona, který bez sněmovny říšské vydati se nemůže, leč snad na základě pověst- ného § 14.

Zadlužení rolnického majetku v Prusku. Pruská statistika o stavu hypotečních dluhů v Prusku podává nám následující čísla. V Prusku přirostlo nových dluhů knihovních na rolnickém majetku: roku mil. marek roku mil. marek 1886 1892 1893 1887 1888 1894 1889 1895 264 1890 1896 277 1891 1897 Mimo toho bylo od roku 1889 do roku 1897 vy- mazáno ned obytných pohledávek v obnosu 417 mi- lionů marek. Stav osení. (Od Sázavy.) Všeobecný je stesk na nedůstatek pracovních sil, následkem čehož vše velmi opozděno a pro nepohody povětrní i zdrženo. Píce i slámy bude méně nežli v jiných letech, neb ozimy, většinou (žita), musela zorána býti, a co ostalo, je krátké a řídké, jarní obilí zastydlo, málo od- nožilo, ostane krátké, dá malý výnos. Sena a jetele pro veliké nepohody nemohly býti v čas. sklizeny, mnohé se zkazily, a poněvadž dlouho na dešti ležely, silně jsou vylouhovány. — Na lukách osvědčila se velmi Thomasova struska, která může jak po seno- seči, tak i po otavách upotřebena býti. — Ovoce není skoro žádné. Vše nyní trpí přílišným suchem a každý touží po vydatném dešti.