1
masthead
27. července 1901. Číslo 205.
4
article
A právě povznesení a prohloubení tětc
vlaslní práce jest účelem akce maloživnostenské
a tak ji také nutno pojímati.
Jak jsem v předešlých článeích dovodil,
byla tato akce vedena u nás státe m
zeměmi, komorami a společenstvy-
Stát nekonal této práce beze zvláštníci
fnteressů svých; dovedl jí využíti politicky
byla mu vitanou zbraní při posilování centra
lismu a při povznášení Vídně na hospodářské
centrum této říšské poloviny. Těchto dnes již
netajených eílů státních jsme vla si t n
vinou paralysovati nedovedli
V naší práci nebylo -ani systému, an
jednotnosti, ba namnoze ani dobr
vůle. Prostředků nebyl nedostatek, ani pra
covních sil. A přece mohli jsme tělo vážné
důležité práce užiti k sesllení svých emanci-
pačních snah od Vídně a na prospěch našeho
živnostenstva. Akce na povznesení malých živ
nosti, má-li skutečně býti jediné za účely malo
živnostenského povznesení podnikána, centra-
listně vedena býti nesmí. V poměrech živnostní
výroby není oné stejnosti a více méně jednot
nosti, jako v jiných oborech, ona, pracujíc
namnoze a po většině pro zvláštní potřeby místní
má své individuální potřeby, lokální poměry zde
převažují, individualita jednotlivcova vystupuje
víc v popředí a s ní pak zvláštní potřeby a rysy po
vahy národní, vliv historických tradie jest zd
silnější, zvláštní choutky spotřebitelů směrodat-
nějšími. Otázky této tedy s jedno ko
pro všecky stejného stanoviska
řešiti nelze. Proto jest vlastně centra-
lisování a uniformování akce samé spíše zá-
vadou. S čistě hospodářského stanoviska usu-
zováno, mohlo by se o nějaké centrální ake
mluviti teprve tenkráte, až by byla provedena
pronikavá akce decentralisovaná. )
Vídeň
5
article
K témto závažným momentům sociáln
politickým druží se vážné momenty národn
politické. Myslíme-li to s naším zápasen
za samostatnost opravdově, pak musí se toho
důsledky zračiti v každém našem činu, každén
kroku. Ze všeho a vždy musí sálati snaha,
abychom poměry své sami si řídili a upravovali.
přesvědčení, že spásy můžeme se naditi jen
sami od sebe. A při tom: ne fráse, ale
skutky mluví! Podaří-li se nám učiniti
z Prahy hospodářské i sociálně-politické středisko
našeho národa, bude-li se náš hospodářský živ
vyvíjeti v každém směru samostathě, pokročíme
na dráze za státním právem dále, než různým
a různými dnes dávanými a zejtra odebíraným
akty vládními.
Toho hlediska a stanoviske
jsme vakci živnostenské neměl
a také nezachovávali. Stejně jako
v celé řadě jiných otázek hospodářských. Do-
přávali jsme zde volného působiště vládám, kter
využily toho dosud a prozatím proti nám a n
náš úkor. To co uvedeno v prvých článelch
k dákazu, tuším, stačí.
Dosud a prozatím. Neboť není přece
možno, abychom tím způsobem
jako do nynějška pokračovali. Ne-
popírám: politické a národní boje
posledních let odvrátily od mno-
hého pozornost, změněné poměry však
vyžadují tím větši obezřetnosti
práce. V otázce akce maloživnostenské pozdě
dosud není a základní rysy orga-
nisace, třeba roztřištěné a nejednotné, j sou
přece jen načrtnuty a položeny.
Našeho byť početně slabého zastoupení ve
státním poradním sboru lze také
účinně a ve směru naznačeném využíti.
Praha
6
article
Akce na povznesení malých živnoslí berou
se dosud třemi směry: bezprostředním
napomáháním živnostenské vy-
robě, snahami vzdělavacími a po-
jišťováním pro stáří, chorobu
invaliditu. Do kategorie prvé sluší za-
řaditi přepouštění strojů, bezúročné resp. nízko
zůrokované půjčky k účelům výrobním, ná-
kupním, odbytovým a p., poskytování dopravních
slev pro maloživnostenské výrobky, organisované
zadáváni dodávek vojenských, zemských, okres-
ních a p., do druhé: vzdělávání odborně
(v odborných školách, kursech mistrovských
kursech kočovných), výstavy, studijní cesty, po-
radny ve věcech výrobních, odbytových a čiste
odborných (na př. lučebních), otázka učednick
(školy pokračovaci, odborné, cvičné dilny, vý-
stavy, úprava poměru učebního atd.). K pracím
těmto určeny jsou zvláštní specialní, jim při-
způsobené ústavy (školy, technologické mu-
seum a j.)
V rámci uvedených právě dvou kategorií po-
stupovala dosavadní práce o povznesení maloživno-
stenské výroby. Vzdělavací snahy mezi nimi
převládají. Zeela pochopítelně: jednotlivci nelze
vlévati nějakým způsobem vynikající podnika-
vost, stačí vyzbrojiti ho pro mno ho-
tvárnost a zvýšené požadavky
dnešní výroby a spotřeby. Vždy
právě nedostatek technické a umě-
lecké vyškolenosti vadi často nejvíce.
On podryl vývoznost pražského průmyslu zlt-
nického a úspěchy zlatnické školy zase pozvolna
niveau jeho a tím i jeho soutěžnost posilují
Také výsledky jiných odborných škol skytají
toho nesčetné důkazy (v kamnářství, souken-
nictví a p.).
A tyto snahy, povzněsti úroveň naší malo-
živnostenské výroby a poskytnouti jí prostředků
k tomu, projevují se na všech stranách. Vždy
v poslední době i okresní a obecní za
stupitelstva) nemohou se jim uzavírati
Jest pouze třeba organisovati vešker
tuto práci, dáti ji duchu a směr.
7
article
Máme k tomu orgány a možnost
Loni konstituovala se zemská živnosten
ská komise. Jako poradní sbor. Bylo by
třeba jen z části rozšířiti její působ-
nost, ověřiti ji právem inicia tivy
dozoru, doplniti a upraviti její organisaci,
dáti jí k disposici řádné a vyškolené
odborníky (co nám na př. naše obchodní
komory daly znamenitých sil tím, že jim daly
možnost práce !), vymititi z ní veškery či-
nitele, kteří příslušnost k ní nepojímaj
dosti vážně, emaneipovati ji z úplné od-
vislosti na dočasném referentu věc
živnostenských v zemském výboru,
* Sr. také Phillippovich na u. m. str. 110.
3) Když článek již byl napsán, zaslali nám p. in-
struktor dr. Polak v tom směru zajímavé příspěvky
hleré v některém z příštích čísel uveřejníme.
dáti jí svobodu a prostředky, po pří-
padě sloučiti veškeré agendy živnostenské akce
pomocné v jediné departement zemské
správy, jemuž by zemská komise živnostenská
sloužila za poradný orgán k podávání dobrých
zdání, vystrojiti toto departement odborníky i
potřebnou kompetencí i svobodou,4) a máme
ústředí v plném slova smyslu a ústředí dobré
a činné. Zemské technologické mu-
seum se svými ústavy bude mu dobrým
rádcem a pomocníkem v práci vzdělavací,
úvěrní fond probuzený k činnosti oporou
ve směru materiální podpory. Obchodní
živnostenské komory svými bohatými
zkušenostmi a vyevičenými silami budou hle-
danými sprostředkovateli místními a ukazateli
nové práce a nové působnosti. A konečně
z ústředí rozumně podněcovaná a vedená akce
samosprávných korporacl obee-
ních a okresních doplní tuto síť účelné
práce, která konečně snad také vybureuje
živnostenská společenstva k uvě-
domění si jich poslání a úloh.
doktor
Polak
8
article
Jest nepopiratelno, že takto vedená akce
zemská bude nejen mocným a vítězným proti-
kladem nivelisující a centralisující akce státní
že majíc dosti pružnosti a pochopení, aby se
přizpůsobila místním poměrům a si opatřila po-
třebnou znalost české výroby živnostenské, do-
vede si nalézti — jako naše obchodní komory
— ještě další okruhy působnosti shora neuve-
dené. Ovšem: bylo by k tomu zapotřebí úsilné
práce a snad bude nutno překonati mnohou
trapnou zkušenost — ale cesty nápravy nejsou
vždy věnčeny růžemi. A u nás jest tolik zako
řeněných a přímo ctěných hříchů
Před lety vyskytnul se u nás návrh n
zavedení zvláštní komory ž iv no
stenské. Vyšel z německých kruhů Čech
a žádal vyloučení agendy živnostenské z dnešních
obchodních a živnostenských komor a přenesení
její do zvláštní živnostenské komory zemské,
opírající se o nucené okriesní je dnot
živostenské. Zemská komora dělila by se
dle vzoru zemědělské rady v české, německéa
ústřední oddělení. Navrhovatelům tanuly patrně
na mysli živnostenské komory německé dle
zákona z 26. června 1897 a francouzské
Čechy
9
article
Chambres consuitatives des arts et manu-
factures. Návrhu tohoto, který měl svénepo-
píratelné a také nepopírané účely nár od-
nlostní, akceptovati nelze. Jednak by se staly
obchodní komory středisky a bojovníky vel ko-
kapitalistických proudů a směrů a byly
by odloučeny od dnešní své jistě záslužné
u nás svého druhu jediné práce ve prospěch
živnosti, jednak prospěla by změna tato ná-
rodně jen Němcům. ) Klíče, dle kierých
se dnes na př. rozdílejí subvence pro hospo-
dářské úkoly obou kmenů v Čechách, mohou
nám býti výstražným ukazatelem do budonena,
nehledě ani k tomu, jak silnými jsou Něme
na př. v pražské komoře obchodní. Ostatně
proč také bráti působnost ústav ů m.
které se osvěděily? Museli bychom
pak v mnohém počíti od počátku
a vývoj doby takovýchto návratů bez poškozen
těch kterých výrobních vrstev nesnese. Máme-l
dobré ústavy, zachovávejme je a připojmeje
k práci dalšíl
Otázku odborného škol st v
bylo by nutno řešíti rovněž v tomto rámei
zemské akce.
Němec
Klíč
Čechy
10
article
A prostředky? Ukázal jsem již v zá-
věru svého posledního článku, že i za dnešních
poměrů jich nebyl nedostatek a že země m
přece příliš vážné povinnosti k živnostnictvu,
než aby se i jen mohla vymlouvati na tisen
finanční. Statisíců ostatek třeba není a budeme-li
vždy na stráži, když bude lze získati subvence
z fondů státních, nalezneme jich dosti. A zvláště
v tomto posledním směru musí nám o to jíti,
aby stát plnil k nám svou povinno s
subvenění, ale neosoboval si n
základě jejím prův k větší sláve
centralismu, jež mu nepatří. Proto nutno
také ve státním poradnim sboru za
ujmouti pevné stanovisko a státi
stále na stráži. Stále!
V akci maloživnostenské otevírá se nám
tedy zdárné pole působnosti, na němž bychom
mohli v plném dosahu a rozsahu uplatniti své
emancipuční snahy a ukázali své vážné úmysly
pracovní. Opomijeli jsme ho dosud — bylo by
hříchem, aby se tak dálo na dále, a abychom
nechali zakopánu hřivnu, která může býti zdro-
jem velikých úspěchů. V poslední době počí-
náme zase až příliš podezřele často mluviti
o tom, že za vše, co máme, děkujeme jen sobě.
Potvrdí naše slova i budoucno?
Živnostnietvu v těchto pracích při-
padne ovšem podíl znamenitý. Jde o ně. Vzchop
se a pochopí? Vynasnaží se, aby sněmu při-
pamatovalo jeho povinnost, nevzpo
mene-li si sněm sám?
11
article
Dosud jest čas; necháme-li si vyrvat
tuto vážnou věc opět centrální mocí státní, ne
poslouží nám to ani ke eti ani ku prospěchu
Končím. Psal jsem tyto svě příspěvky k našt
politice živnostenské sine ira et studio. Šlo mi
v nich jen o věc. A také nic jiného nechei
než vzbuditi zájem pro tento zapomínaný a pro
nás tak důležitý obor pracovní.
Uherské dlasonance. Jednání o celním ta-
rifu jsou tedy již zahájena a co nejdříve dojde na
meritorní porady. Zminili jsme se již včera, že na
poradách těchto vysloupí jen tím ostřeji diver-
gence, které panují mezi oběma říšský mi
polovinami, že nepůjde jen o sjednání základů
pro vyjednávání s cizinou, nýbrž — a to v prvé řadě
— o vyrovnání potřeb a zůjmů obo
říšských polovin. Včerejší »Pester Lloyd« sta
novisko uherské jasně a přesně určuje. » Práce jest
neobyčejně obllžna, prolože nutno vyrovnati veliké
rozdíly v hospodářských poměrech Rakouska u Uher-
ska. Při vypracování autonomního cetního tarifu
bude nutně vedoucí myšlenkou nyní i v budoucnu, že
mají býti v tarifu vyrovnány národohospodářské po-
třeby obou států .. . Ani zde ani v druhe
polovině nikdo nemyslí na zásady
svobodné tržby . .. Leč zeela všeobecné
smíme snad vysloviti, že musí společný ta
ril zemědělským a lesnickým výrob-
kům skýtati dostatečné ochrany, že
však ochrana průmyslu nesmí aniv
jediné položce jíti až k prohibici. V Ra-
kousku jsou strany, které mluví o snížení cel obil-
) Sr. zprávu dra. J. Grubera v příl. k prot.
obchodní a živnostenské komory pražské 1899. II.
č. 5. Panu dru. Gruberovi, znamenilému odborníku.
přísluší ve věci této nejedna cenná zásluba.
) Sr. ostatek Dr. Gruber v »N. Době« r. II
str. 257.
Lloyd
J Gruber
Gruber
doktor
Rakousko
Uhry
živnostenský komora pražský 1899
12
article
ních a dobytčích oproti Východu; nuže, vyplnění
lěchto přání je vyloučeno. Musí se nám dostati
takových agrárních cel, která by nám
zajistila naši výrobu a obhájení ra-
kouského odbytiště za všech poměrů.-
Tato mluva jest zcela jasna. Uhry si žádají vyslo
veně agrární politiku pro příští smlouvy obchodní,
politiku, která by mohla prospěli jim a která by
panství uherského obilí na našich trzích zpeče tila.
S těmito přáními a rozkazy přistupují uherští dele-
gáti k společným úradám. Zájmy našeho průmyslu
jsou Uhersku Hekubou. Neboť čím více bude tato
Hšská polovina oslabena — a právě celá řada našich
průmyslů ochrany potřebuje — tím bude Uhersko
mocnější a silnější. »Pester Lloyd« své agrárnické
stanovisko vyslovuje zatím opatrně; ale kde koněí
ochrana a začíná probibice, toho blíže nevyslovil.
A tak se zdá, že bude druhá říšská polovina mani-
pulovati s oběma pojmy, jak právě uzná za vhodno
a jak jí bude prospěšno. Ale aby snad nikdo nebyl
v klamných nadějích: tato agrární politika uherské
vlády má sloužiti jen jí. Praví se to tak jasně
Zachování našich obilních trhů jest
koncem i počátkem její snah. Z lásky k našemu ze
mědělství tak nečiní, a až známy budou detaily
přání uherských, vysvitne na prvý pohled, že mezi
nimi a tužbami našich agrázních proudů jsou značné
rozdíly a že nebezpečnějším odpůrcem než kterýkoli
náš protiagrárník jest jim — pgrárnická celní poli-
tika uherská. Již z pouhého kontextu citované zprávy
patrno, že co do obilí se Uhry případné prohibice
nezříkají. A každá prohibice vyvolá reprexalie. Patrně
nám ještě málo uškodily politické avantury hrab.
Uher
Hekuba
východ
Pester Lloyd
13
article
Goluchovského na Balkáně a v Rusku, patrně máme
ještě malé zkušenosti v oslabení svého vývozu do
celé řady odhytišť, nutno ještě vyvolati přímý tlak
proli našemu průmyslu. Tak věci stojí. My jistě
měli vždy porozumění pro vážné zájmy
našeho zemědělství a neodepírali mu
ochrany, ahe nikdy nemohli bychom se
smíříti sitím, ably zájmy jednoho stavu
měly určovati směr celé obehodní
celní politiky státní. Že ostatek Uher-
sko i v rámci průmyslových sa zeh
celních bude hledati ochrany pro své
průmysly (železářský a p.)na úkor ostatníc
průmyslů druhé poloviny, kdo by o tom
jen chvIli pochyboval? Odtud ten maďarský
hluk již nyní. Uhersko chce tentokráte proraziti se
svými přáními a ví, že v této říši nevitězí skutečná
potřeba, ale rozhodnost a křik. A máme při tom
opakovati starou — starou pohádku o našich
vládách ?
Potroloj. Na světovém trhu petrolejovém ved
se v lichu mocný boj a zápas mezi největšími výrebei
petroleje Spojenými státy severoameri-
ckými a Ruskem. Oba soupeřové dodávají dnes
90 procent všeobecné spotřeby. Ve Spojený ch
státech jest výroba petrolejová (debývání jeho
i čistění) v rukou mocného trustu Standard Oi
Co., který si výhodnými smiouvami s dráhami
a zvláštním rourovým vedením od zřídel k čistírnám
vystavěným na břehu mořském, zjednal velice pří-
znivé výrobní i obchodní podmínky. Společnost tato
jest mocným initelem trhu u má jediného jen sou-
peře ve výrobě ruské, která v poslední době stoupla
daleko více než americká (r. 1890 vyrobeno v Ame-
rice 6 mill. tun, v Řusku skoro 4 mill. tan, r. 1900
v Americe 8,329.279 tun, v Rusku 9,883 820 tun).
Balkán
Rusko
Uhry
Uhersko
spojený stát
ame
Amerika
oi Company
14
article
Ruskému petroleji vadí však, že při jeho čistění ne-
získá se totik raffinády jako u amerického; nicméně
však projevila se ruská soutěž na trhu velice citelně
(do Německa dovezeno r. 1896 z Ameriky 787.629 tun,
z Ruska 43.122 tun, r. 1900 z Ameriky 790.132 tun,
z Ruska 119.184 tun a ještě příznivější jsou výsledky
pro ruský petrolej v Anglii). Ruského petroleje užíví
se hlavně k topení. Standard Oil Co. pocítila brzy
výsledky ruské soutěže a prolo podnikla nesčíslné po
kusy o spojení ruských a amerických vý
robců v mohutný trust, který by neobmezeně vlád
trhem. Leč ani jediný neměl úspěchu. Znepokojen
amerických podnikatelů zvyšováno jest ještě obavou
že síla pennsylvanských zřídel brzy bude oslabena
Nové prameny texaské jen z části mohou americký
trůst uklidniti. Nemoha dosíci spojení s Ruskem hledí
se trust zabezpečiti jednak získáním americký ch
společností mimo Unii (tak kanadské Western
Ontario Co.), jednak nabýváním petrolejo-
vých zdrojů v jiných dílech světa (v okolí
Suezu), jednak dozorem nad japonskými zří-
dly. Ale u Rumunska se dosavadní úspěchy
americké zastavily. Rumunsko těží dnes na 300.000 tun
primitivním způsobem a za nepříznivých poměrů do-
pravních. Průmysl tento trpí citelným nedostatkem
kapitálu a od státu pomoci čekati nemůže. Tohoto
stavu chtěla použíti Standard Oil Co., dosud však její
snahy neměly úspěchu. Aspoň zatím. Americký trust
počítá při získání rumunských zřídel hlavně na ubá-
jení trhu německého, kterému by mohl dodávati laci-
nější petrolej, než jak tomu nyní a poškoditi ruský
vývoz. Rusko věnuje mezi tím veškeru péčí svému
domácímu průmyslu petrolejovému. Jemu není třeb
této pouti světem, má doma značné bohatství suroviny
Německo
Amerika
Rusko
Anglie
Suez
Rumunsko
Oil Company
mimo Unia
Ontario Company
Oil Company
15
article
Jedná se mu v prvé řadě o zlacinění výroby. D
tichého tohuto zápasu hlásí se nyní třetí faktor: Ně
mecko. »Kölnische Zig.« volá německý kap-
tál na využitkování rumunských zřídel. Jde kone
konců jen o německou spotřebu: povinnost a úkoly
německého kapitálu jsou tím dány. A zdá se, že by
si německý kapitál proklestil cestu do rumunského
průmyslu petrolejověho nejsnáze. Pracujíť v Rumun-
sku dnes ne četní němečtí kapitalisté, banky i spo-
lečnosti. A co ještě více znamená: Německo učinilo
by nový krok k oslabení amerického soupeře, kter
v posledních letech mu velice škodil!
53. valné shromáždění České lesnicke
Rumun
Německo
Kölnische Big
16
article
Jednoty v král. městě Pelhřimově, spojené s vy-
cházkou do lesů velkostatku téhož města, dne 5., 6.
a 7. srpna t. r. Program sjezdu jest takte stanoven
V neděli dne 4. srpna. Od 6 hodin ráno po celý den
až do půl 11. hodiny v neci vydávání listků v uby-
tovaci kanceláři v gymnasiální budově. Odpoledn
společná zábava v městských sadech, při nepřízni-
vém počasí v Národním domě. V pondělí dn
5. srpna. O půl 5. hod. ranní budiček. Určitě o6.
hodině odjezd z města k vycházce do lesů; návrat
as k 7. hodině večerní. Večer o půl 9. hod. společná
zábava v sále »Národního domu«. V úterý dne
6. srpna o půl 9. hodině dopolední plenární schůze
členů lesnické jednoty ve velkém sále »Národního
domu«. Přístup mají pouze odznakem opatření čle-
nové jednoty. Po ukončení plenární schůze koná s
tamtéž vatná hromada, k níž i nečlenové přístup
mají. Odpoledne o 5. hodině návštěva parostrojního
pivovaru várečného měšťanstva. Večer taneční zá-
bava ve dvoraně »Národního domu«. Ve středu dn
7. srpna. Po sedmé hodině ranní shlédnutí továrny
p. Josefa Hrdiny. O 9. hodině dopolední pokračování
veřejné valné hromady v »Národním domě«. Po
ukončení valné schůze koná se v téže místnosti
schůze výboru České lesnické jednoty.
Hrdina
Pelhřimov
národní dům
národní dom
Český lesnický jednota
17
article
Z vývozního spolku v Praze. Z Bělehradu
hlásí se agent, jenž náleží k nejlepším v místěa
hledá zastoupení zdejších továren na železné a ko-
vové zboží. Jest velmi dobře zaveden. Adresu jeho
ochotně sdělí kancelář spolková. — Agent v Ja-
sích, s nímž jest kancelář Vývozního spolku
v Praze již několik let ve spojení, liledá zastoupení
zdejších továren na vlněné a bavlněné šátky, šály.
šitky na hlavu al
Rolnická mlékárna v Bělčicích u Blatné
zahájila výrobu v pondělí dne 22. t. m. K pozvání
správního výboru dostavil se p. Karel Nový.
ředitel hospodářské školy ve Strakonicích, pobyl
v Bělčicích dva dny a byl nápomocen radou v při-
jímání mléka, ve využitkování místností, v manipu-
laci, v rozdělení denní práce, v stanovení cen, zalo-
žil počátek účtování a provedl větší počet lučebních
rozborů mléka, jimiž zjištěno, že mlékárna má k dis
posici velmi dobré mléko, obsahující 3 5—4—4.8
tuku. Prvého dne zpracováno 200 1. mléka, dále ko-
lem 300 1. Je naděje, že to záby stoupne na 500l.
Družstvo má 30 členů s 52 podíly po 5 K. Většina
členů posflá k zpracoväní po 10 1 mléka denně, ně-
kteří také 20—50 1. Čajové máslo vykazuje výbornou
chuť a jemnou vůni. Odstředěné mléko se vraeí
členům zdarma. Mlékárna jest ve vlastní nové bu-
dově na náměstí. Zajímavo je, že rolnická mlékárna
v Bělčicích je prvou družstevní mlékár-
nou v píseckém kraji. Když se uváží, že
soudní okres Litomýšl a Vysoké Mýto má již 26 če-
ských rolnických mlékáren a celý písecký kraj jedi-
nou, je tím dokázáno, jak těžce vniká pokrok do
našeho Pošumaví a jak třeba pilně pracovati.
Nová
Bělehrad
Bělčice
Blatná
Strakonice
Vysoký Mýto
Pošumaví
vývozní spolek v Praga
hospodářský škola
18
article
Rakousko-uherský Lloyd přijal za měsíc
květen 1901 2,311.570 K, při jízdách 166.789 mil
(r. 1900 2,252.454 při 169.259 mil.), tedy při —
2470 mílích více o 59.116 K. Od ledna do konce
května 1901 přijato 12.223.816 K při 925.424 m
(r. 1900 10,364.093 př. 880.257 m.), tedy o 1,859.72
K při 45.167 mílích více.
Hospodářské přednášky, pořádané českým
odborem rady zemědělské pro království české, ko
nati bude v měsíci srpnu kočovný učitel rady země-
dělské p. Richard Purghart: 4. v Zahořanech
u Domažlic, 11. v Kácové, 15. v Novém Kníně
18. dopol. v Železném Brodě, 18. odpol. v Smrčí
Železného Brodu, 25. dopol. a odpol. v Bělohradu
(lázních).
Purghart
Zahořany
Domažlice
Káca
Nový Knín
Železný Brod
Bělohrad
rada zemědělský pro království
rada země
19
article
Zastavené vydávání ovocných stromků
z král. českého zemského pomologického
ústavu v Troji. (Vyhláška českého odbor
rady zemědělské.) Vzhledem k nutným opa
třením k potlačení škůdce stromoví, mšice krvavé
zastaveno bude dle výnosu zemského výboru krá-
lovství českého ze dne 6. července t. r. č. 40. 407
vydávání ovocných stromků z král. českého zemského
pomologického ústavu v Troji. Vzhledem k tomu ne
budou se pro příští období udělovati subvence k od-
běru stromků z tohoto ústavu.
Třetí věelařský kurs, epojený s výstav
kou včelařekou v Kolči u Slaného, od 21. do
25. července 1901 Zem. ústředním spolkem včelai
ským pro král. české pořádaný, byl velice četně na
vštíven. Po všechny 4 day byl v kursech tolik vy-
trvalých posluchačů, že hojná účast tato předčila dv
kursy, v minulých lélech pořádané. Kurs zaháji
starosta spolku J. Kebrle. V kursu přednášeli pp.
Vohnout z Kozmic, jeden z nejprvnějších odborníků
včelařských a V. Švarc z Kolče. Probráno a vysta
veno bylo všechno, čeho při českém včelařství jest
užíváno. Předměty vystavené, jakož i prohlídka míst
ních včelinů došly všeobecného uznání. Panu K.
Scheivlovi, předunstovi stanice v Kolči, udělena
stříbrná medaille rady zemědělské a p. J. Pejšovi,
učiteli v Kolči, stříbrná medaille Zem. ústř. spolku
včelařského. Účastníci kursu učinili také výlet do
blízkých uhelných dolů buštěhradských. Výstavka
potrvá do 28. července. Ku přání účastníků bud
zase v příštím roku včelařský kurs pořádán.
Ovocnický kurs k zužitkování ovoce
zeleniny pro učitele škol obecných a měšťanských
konati se bude při rolnické škole v MI. Boleslaví od
5. do 9. srpna 1901 s tímto programem: V ponděll
5. srpna: Uvítání účastníků kursu; důležitost ovoe-
nictví, podmínky vzrůstu a zdaru stromoví ovocného.
založení školky ovocné, rozmnožování stromů a keřů.
Vohnout
V Švarc
K Scheivl
J Pejša
Trója
Koleč
Slaný
Kozmice
Boleslav
český odbor rada zemědělský
spolek J . Kebrle
20
article
Odpoledne: Praktické cvičení v založení školky, roz-
množování rozvody, řezání a topenci. V úterý dne
6. srpna: Vycházka do školek pana J. Maška do Tur-
nova a návštěva okresní školky a školek velkostatk
v okolí. Ve středu dne 7. srpna: Fysiologický podklad
výživy rostlin. Pěstování a šlechtění stromů ovoc-
ných. Ošetřování a řez stromů ovocných, řezem stří-
davým i mezišlechtěním. Odpoledne: Praktické cvi-
čení. Ve čtyrtek dne 8. srpna: Zužitkování ovocea
zeleniny, vysazování stromů na různá místa. Odpo-
ledne: Praktické cvičení. V pátek dne 9. srpna: Zužit-
kování ovoce a zeleniny. Ošetřování stromoví ovoc-
ného. Sklizeň ovoce. Odpoledne: Výběr vhodných
odrud ovocných. Ukončení kursu. Na kursu vyučovati
bude odhorník v pomologii a zužitkování ovoce
zeleniny p. Jindř. Havranka, ředitel zimní hospodář-
ské školy, vyslaný českým odborem rady zemědělské
pro král. české, ředitel rol. školy B. Nebovidský, od-
borní učitelé V. Hone a K. Horný; práce praktick
ústavní zahradník Št. Rampas. Frekventantům, ktei
celého kursu se zúčastní, vydají se frekventační vy-
svědčení.
Na výroční dobytčí trh v Klatovec
v úterý dne 23. července odbývaný, přivedeno bylo
1509 kusů hovězího, 97 kusů vepřového dobytka
136 koní.
Příští výroční trh v Sedlčanech, tak zvaný
Anenský, konati se bude dne 31. t. m. a možno
koupený dobytek v nádražní stanici »Sedlčany« na-
kládati, za kterýmžto účelem jezdí zvláštní odpo-
lední vlaky
Stav banku rakousko-uherského ze dne
25. července. Oběh bankovek 1.341,971.000k
(— 23,050.000 K), poklad kovový 1.265,232.000
K (— 567.000 K), portef. směn. 288,941.000
K (— 16,656.000 K), lombard 54,514.000K
(— 930.000 K), záloha bankovek prostých dan
254,624.000 K (+ 22,495.000 K).
J Mašek
Jindřichův
K Horná
Rampas
Tura
Klatovec
Sedlčany
rada zemědělský pro král
21
article
Konkurs.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem
v Liberci na jmění Antonína Müllera, kramáře
a maj. domu v Dolní Suché. Konkursní komisa
přednosta okres. soudu v Chrastavě, správce dr
Kafka, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 7. srpna, při-
hlášky do 7. září, stání likvidační 14. září. — Dále
byl prohlášen konkurs krajským soudem v Chebu
na jmění Karla Specka, majitele továrny na por-
culán »Austria« v Lokti. Konkursní komisař přednosta
soudu v Lokti, správce dr. Kohn, advokát tamtéž.
Terminy 6. srpna, 7. září a 17. září.
Banky, záložny a spořitelny.
Spořitelna král. města Plzně vykazuje za
rok 1900 tuto billanci: Aktiva: Půjčky na hypoteky
K 21,364.466.98, půjčky obcím a okresům K 59.4.49.50
eskontované směnky K 793.969.82, vlastní cenné pa-
píry K 5,246.295.50, vklady u peněžních ústavů k
608.033.50, účet rozličných dlužníků K 7289.92, cena
tiskopisů, knížek a odborných knih K 2929.72, nářadí
kancelůřské v ceně K 9496.68, vlastní budova spoři-
telní K 242.661.56, dosud nezaplacené úroky z půjček
na hypotéky K 212.676.01, dosud nezaplacené úroky
z půjček obcím a okresům K 29.67, běžné úroky
z cenných papírů do 31. prosince 1900 zúčtované
K 62.243.33, hotovost v pokladně koncem roku 1900
K 235.818.73, celkem K 28.740.300 92. — Passiva
Vklady 21197 stran K 27,061.044.93, napřed na rok
1901 přijaté úroky: z půjček na hypotéky K 167.470.82.
z půjček obcím a okresům K 871.59, z eskontova-
ných směnék K 8967.—, vlastní jmění dotýčně r-
servní fond spořitelny král. města Plzně K 1,502.066. 5
celkem 28,740.360.92.
Müller
Kafka
Specek
doktor
Kohn
Liberec
Dolní Suchá
Chrastava
Plzeň
krajský soud v Cheb
Austria
servní fond spořitelna král
22
article
Trhy peněžni
Bursa.
x. Z Vídně, 26. července. (Telefonogran
»Nár. Listů«.) (Denní burisa.) Nepříznivými
poměry trhu železářského byly alpinky značně
poškozeny. Reakce se rozšířila také na ostatní
obory. Alpinky se potom rychle zotavily inter
venčními koupěmi a stouply ze 406 na 410
pak na 414.50, nemohly však tento kurs až
do konce zachovati. Tské ostatní pohyb kursů
byl kolísavý. Obchod byl velmi vleklý a toliko
s alpinkami byly prováděny větší transakce.
Později obchod úplně uvázl, když se nedostá-
valo zahraničních podnětů. Z Berlína bylo
oznámeno, že se očekává, že budou sníženy
ceny uhlí a bursa na to ochabla. Zvláštních
účinků však zpráva ta na zdejší bursu neměla,
poněvadž obchod úplně váznul. Některé uhelné
hodnoty, jako severočeské a západočeské zdra-
žily. Pražské železářské byly velmi pevny. Do-
sáhly 40 K zisku. Paroplavební stouply. Kre-
ditky a státní nezměněny. Renty nezměněny
Devise, valuty a eskomptní trh nezměněny.
Soukromý diskont 3—31/s proe.
x. Z Vídně, 26. července. (Telf. »N. Le)
(Večerní bursa.) Kreditky 634.— (po —.—)
uherské kreditky 638.—, anglobanka 271.—
bankovní jednota 442.—, unionka 534.—
länderbanka 402.—, státní dráha 635.—, jižn
dráha 91.50, polabská dráha 479.—, severo-
západní dráha 471.—, turecké tabákové 282.—
rýmavsko-muráňské 437.—, alpinky 411.50,
(po ——), květnová renta 99.10, uherská ko-
runová 92.95, turecké losy 99.—, marky za
hotové 117.46, na ultimo 117.48. Smýšlen
chabé.
V Praze, 26. července. (Pův. zpr. »N. L
Při tichém trhu podáváno na dnešní burse z
akcie: Živnostenské banky K 266 50, České
banky »Union« K 260.50, České spolačnosti pr
průmysl eukerní K 224.—, Zajišťovací bank
K 177.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 485.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly
Bursa
Vídeň
Berlín
Praha
Český banka
23
title
Orficiální záznamy znějii
24
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g
Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1896
» Teplice r. 183
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. bank
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
a,» » kom. dl. úp-
» . » mel. úpis
» » » » želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy dáchodkové.
Česká soverní dráha . . . .
Bušlěhradská dráha . . ..
dto. Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
» 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
dto.
lit. .
dto.
Em. 1874
Česká eskomplní banka . .
s banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka.
Živneslenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . ..
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha .
Buštěhradská dráha . (lit. A
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sav.západní dráha
dto.
(lit. B
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho-sev. německá spoj. dráha .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojn
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicícl
První česká všeob. zajisť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston
„ akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 26. července. (Závěrečné úřadni
kurisy.)
Gnorová renta . 99.10
společná » květ. 99.10
» stříb. 99.05
rakouská » zlatá 118 3
» kor.
95.65
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Vltava
Laba
Kolín
Č . Budějovicícl
Modřany
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duche
Český eskomplní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
Živneslenský banka
Čechya Morava
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
Ruston „ akciový . společenský
25
article
470.—
rak. severozáp. dr.
polabská dráha . 478.—
pražsko ducheov.
spol.st. dr. rakouh. 635.—
91..50
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 233.—
230.—
790.—
dunaj. paroplaveb.
rakouský Lloyd .
1616.—
pražská želez. sp.
1070..—
česká montan. sp.
alpská montan. sp.
410 50
434.—
rým.-muráň. spol.
260.—
rak. zbrojovka
vídeň. slavební sp.
doktor
Lloyd
26
article
118.35
uherská » zlatá
» kor.
státní losy 1854
184.—
» 1860
po 500 zl. ..
170.7
po 100 zl.
207.50
státní losy 1864
losy tisské . ..
144 25
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy
271.—
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
4441.5
855.—
r. úst. pro ův. poz.
633.—
rak. úvěrní ústav
638.—
uh. úvěrní banka
402.—
b. pro země rak.
vídeňská unionka
534. 50
česká b. Union
Živnost. banka
buštěhradská A . —.—
B . 1025.—
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická —.—
úvěrní banka
Union živnost . banka buštěhradský A
30
article
Devisy
Devisy
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
» delší ihůty
Brussel šak a kr. lh. za 100 i
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londým šek a kr. lh. za 10 1.st
delší lhůty
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůly
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Berlínská bursa, 26. července. (Zvl
telefonogr. »Nár. Listů«.) Zprávy o ztrátách
jednotlivých bank působily dnes tísnivě nejen
na papíry bankovní, nýbrž i na celou bursu,
jež následkem toho zahájena byla smýšlením
slabým. V průběhu se tendence nezlepšila, na-
opak ke konci ještě dále zhoršila, takže konee
byl zase chabý. Co se hodnot báňských týče,
byly železárny na zprávy o neshodách men
některými válcovnami a syndikátem surového
železa slabší; uhlářské hodnoty tísněny byly
pověstmi o zamýšleném snížení cen uhlía
koksu — a znamenají oboje o něco málo níže
než včera. Bankovní hodnoty ve volném ob-
chodě na konec chabé, zejmena diskonto ko-
manditní a německá banka. Rakouské kreditky
poměrně klidné a splše ještě o něco vyšší. —
Dopravní trh byl pro americké dráhy dále pevný,
paroplavební hodnoty nezměněny, švýcarské
hodnoty vesměs slabší a znamenají: gotthardská
151.90, Union 98.50, severovýchodní 98.80
Jura 98.75. Rak. dráhy opět slabší. — N
trhu kasovním převládala nálada špatná, zejmen
sbou
Amsterodam
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
německý banka
Union 98.50
Jura 98.75