ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 75c17db0-661a-11dc-84a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 50 celkem · entity: place 69, person 32, org 37, work 4
1 masthead
27. července 1901. Číslo 205.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY
3 masthead
Strana 5.
4 article
A právě povznesení a prohloubení tětc vlaslní práce jest účelem akce maloživnostenské a tak ji také nutno pojímati. Jak jsem v předešlých článeích dovodil, byla tato akce vedena u nás státe m zeměmi, komorami a společenstvy- Stát nekonal této práce beze zvláštníci fnteressů svých; dovedl jí využíti politicky byla mu vitanou zbraní při posilování centra lismu a při povznášení Vídně na hospodářské centrum této říšské poloviny. Těchto dnes již netajených eílů státních jsme vla si t n vinou paralysovati nedovedli V naší práci nebylo -ani systému, an jednotnosti, ba namnoze ani dobr vůle. Prostředků nebyl nedostatek, ani pra covních sil. A přece mohli jsme tělo vážné důležité práce užiti k sesllení svých emanci- pačních snah od Vídně a na prospěch našeho živnostenstva. Akce na povznesení malých živ nosti, má-li skutečně býti jediné za účely malo živnostenského povznesení podnikána, centra- listně vedena býti nesmí. V poměrech živnostní výroby není oné stejnosti a více méně jednot nosti, jako v jiných oborech, ona, pracujíc namnoze a po většině pro zvláštní potřeby místní má své individuální potřeby, lokální poměry zde převažují, individualita jednotlivcova vystupuje víc v popředí a s ní pak zvláštní potřeby a rysy po vahy národní, vliv historických tradie jest zd silnější, zvláštní choutky spotřebitelů směrodat- nějšími. Otázky této tedy s jedno ko pro všecky stejného stanoviska řešiti nelze. Proto jest vlastně centra- lisování a uniformování akce samé spíše zá- vadou. S čistě hospodářského stanoviska usu- zováno, mohlo by se o nějaké centrální ake mluviti teprve tenkráte, až by byla provedena pronikavá akce decentralisovaná. )
Vídeň
5 article
K témto závažným momentům sociáln politickým druží se vážné momenty národn politické. Myslíme-li to s naším zápasen za samostatnost opravdově, pak musí se toho důsledky zračiti v každém našem činu, každén kroku. Ze všeho a vždy musí sálati snaha, abychom poměry své sami si řídili a upravovali. přesvědčení, že spásy můžeme se naditi jen sami od sebe. A při tom: ne fráse, ale skutky mluví! Podaří-li se nám učiniti z Prahy hospodářské i sociálně-politické středisko našeho národa, bude-li se náš hospodářský živ vyvíjeti v každém směru samostathě, pokročíme na dráze za státním právem dále, než různým a různými dnes dávanými a zejtra odebíraným akty vládními. Toho hlediska a stanoviske jsme vakci živnostenské neměl a také nezachovávali. Stejně jako v celé řadě jiných otázek hospodářských. Do- přávali jsme zde volného působiště vládám, kter využily toho dosud a prozatím proti nám a n náš úkor. To co uvedeno v prvých článelch k dákazu, tuším, stačí. Dosud a prozatím. Neboť není přece možno, abychom tím způsobem jako do nynějška pokračovali. Ne- popírám: politické a národní boje posledních let odvrátily od mno- hého pozornost, změněné poměry však vyžadují tím větši obezřetnosti práce. V otázce akce maloživnostenské pozdě dosud není a základní rysy orga- nisace, třeba roztřištěné a nejednotné, j sou přece jen načrtnuty a položeny. Našeho byť početně slabého zastoupení ve státním poradním sboru lze také účinně a ve směru naznačeném využíti.
Praha
6 article
Akce na povznesení malých živnoslí berou se dosud třemi směry: bezprostředním napomáháním živnostenské vy- robě, snahami vzdělavacími a po- jišťováním pro stáří, chorobu invaliditu. Do kategorie prvé sluší za- řaditi přepouštění strojů, bezúročné resp. nízko zůrokované půjčky k účelům výrobním, ná- kupním, odbytovým a p., poskytování dopravních slev pro maloživnostenské výrobky, organisované zadáváni dodávek vojenských, zemských, okres- ních a p., do druhé: vzdělávání odborně (v odborných školách, kursech mistrovských kursech kočovných), výstavy, studijní cesty, po- radny ve věcech výrobních, odbytových a čiste odborných (na př. lučebních), otázka učednick (školy pokračovaci, odborné, cvičné dilny, vý- stavy, úprava poměru učebního atd.). K pracím těmto určeny jsou zvláštní specialní, jim při- způsobené ústavy (školy, technologické mu- seum a j.) V rámci uvedených právě dvou kategorií po- stupovala dosavadní práce o povznesení maloživno- stenské výroby. Vzdělavací snahy mezi nimi převládají. Zeela pochopítelně: jednotlivci nelze vlévati nějakým způsobem vynikající podnika- vost, stačí vyzbrojiti ho pro mno ho- tvárnost a zvýšené požadavky dnešní výroby a spotřeby. Vždy právě nedostatek technické a umě- lecké vyškolenosti vadi často nejvíce. On podryl vývoznost pražského průmyslu zlt- nického a úspěchy zlatnické školy zase pozvolna niveau jeho a tím i jeho soutěžnost posilují Také výsledky jiných odborných škol skytají toho nesčetné důkazy (v kamnářství, souken- nictví a p.). A tyto snahy, povzněsti úroveň naší malo- živnostenské výroby a poskytnouti jí prostředků k tomu, projevují se na všech stranách. Vždy v poslední době i okresní a obecní za stupitelstva) nemohou se jim uzavírati Jest pouze třeba organisovati vešker tuto práci, dáti ji duchu a směr.
7 article
Máme k tomu orgány a možnost Loni konstituovala se zemská živnosten ská komise. Jako poradní sbor. Bylo by třeba jen z části rozšířiti její působ- nost, ověřiti ji právem inicia tivy dozoru, doplniti a upraviti její organisaci, dáti jí k disposici řádné a vyškolené odborníky (co nám na př. naše obchodní komory daly znamenitých sil tím, že jim daly možnost práce !), vymititi z ní veškery či- nitele, kteří příslušnost k ní nepojímaj dosti vážně, emaneipovati ji z úplné od- vislosti na dočasném referentu věc živnostenských v zemském výboru, * Sr. také Phillippovich na u. m. str. 110. 3) Když článek již byl napsán, zaslali nám p. in- struktor dr. Polak v tom směru zajímavé příspěvky hleré v některém z příštích čísel uveřejníme. dáti jí svobodu a prostředky, po pří- padě sloučiti veškeré agendy živnostenské akce pomocné v jediné departement zemské správy, jemuž by zemská komise živnostenská sloužila za poradný orgán k podávání dobrých zdání, vystrojiti toto departement odborníky i potřebnou kompetencí i svobodou,4) a máme ústředí v plném slova smyslu a ústředí dobré a činné. Zemské technologické mu- seum se svými ústavy bude mu dobrým rádcem a pomocníkem v práci vzdělavací, úvěrní fond probuzený k činnosti oporou ve směru materiální podpory. Obchodní živnostenské komory svými bohatými zkušenostmi a vyevičenými silami budou hle- danými sprostředkovateli místními a ukazateli nové práce a nové působnosti. A konečně z ústředí rozumně podněcovaná a vedená akce samosprávných korporacl obee- ních a okresních doplní tuto síť účelné práce, která konečně snad také vybureuje živnostenská společenstva k uvě- domění si jich poslání a úloh.
doktor Polak
8 article
Jest nepopiratelno, že takto vedená akce zemská bude nejen mocným a vítězným proti- kladem nivelisující a centralisující akce státní že majíc dosti pružnosti a pochopení, aby se přizpůsobila místním poměrům a si opatřila po- třebnou znalost české výroby živnostenské, do- vede si nalézti — jako naše obchodní komory — ještě další okruhy působnosti shora neuve- dené. Ovšem: bylo by k tomu zapotřebí úsilné práce a snad bude nutno překonati mnohou trapnou zkušenost — ale cesty nápravy nejsou vždy věnčeny růžemi. A u nás jest tolik zako řeněných a přímo ctěných hříchů Před lety vyskytnul se u nás návrh n zavedení zvláštní komory ž iv no stenské. Vyšel z německých kruhů Čech a žádal vyloučení agendy živnostenské z dnešních obchodních a živnostenských komor a přenesení její do zvláštní živnostenské komory zemské, opírající se o nucené okriesní je dnot živostenské. Zemská komora dělila by se dle vzoru zemědělské rady v české, německéa ústřední oddělení. Navrhovatelům tanuly patrně na mysli živnostenské komory německé dle zákona z 26. června 1897 a francouzské
Čechy
9 article
Chambres consuitatives des arts et manu- factures. Návrhu tohoto, který měl svénepo- píratelné a také nepopírané účely nár od- nlostní, akceptovati nelze. Jednak by se staly obchodní komory středisky a bojovníky vel ko- kapitalistických proudů a směrů a byly by odloučeny od dnešní své jistě záslužné u nás svého druhu jediné práce ve prospěch živnosti, jednak prospěla by změna tato ná- rodně jen Němcům. ) Klíče, dle kierých se dnes na př. rozdílejí subvence pro hospo- dářské úkoly obou kmenů v Čechách, mohou nám býti výstražným ukazatelem do budonena, nehledě ani k tomu, jak silnými jsou Něme na př. v pražské komoře obchodní. Ostatně proč také bráti působnost ústav ů m. které se osvěděily? Museli bychom pak v mnohém počíti od počátku a vývoj doby takovýchto návratů bez poškozen těch kterých výrobních vrstev nesnese. Máme-l dobré ústavy, zachovávejme je a připojmeje k práci dalšíl Otázku odborného škol st v bylo by nutno řešíti rovněž v tomto rámei zemské akce.
Němec Klíč Čechy
10 article
A prostředky? Ukázal jsem již v zá- věru svého posledního článku, že i za dnešních poměrů jich nebyl nedostatek a že země m přece příliš vážné povinnosti k živnostnictvu, než aby se i jen mohla vymlouvati na tisen finanční. Statisíců ostatek třeba není a budeme-li vždy na stráži, když bude lze získati subvence z fondů státních, nalezneme jich dosti. A zvláště v tomto posledním směru musí nám o to jíti, aby stát plnil k nám svou povinno s subvenění, ale neosoboval si n základě jejím prův k větší sláve centralismu, jež mu nepatří. Proto nutno také ve státním poradnim sboru za ujmouti pevné stanovisko a státi stále na stráži. Stále! V akci maloživnostenské otevírá se nám tedy zdárné pole působnosti, na němž bychom mohli v plném dosahu a rozsahu uplatniti své emancipuční snahy a ukázali své vážné úmysly pracovní. Opomijeli jsme ho dosud — bylo by hříchem, aby se tak dálo na dále, a abychom nechali zakopánu hřivnu, která může býti zdro- jem velikých úspěchů. V poslední době počí- náme zase až příliš podezřele často mluviti o tom, že za vše, co máme, děkujeme jen sobě. Potvrdí naše slova i budoucno? Živnostnietvu v těchto pracích při- padne ovšem podíl znamenitý. Jde o ně. Vzchop se a pochopí? Vynasnaží se, aby sněmu při- pamatovalo jeho povinnost, nevzpo mene-li si sněm sám?
11 article
Dosud jest čas; necháme-li si vyrvat tuto vážnou věc opět centrální mocí státní, ne poslouží nám to ani ke eti ani ku prospěchu Končím. Psal jsem tyto svě příspěvky k našt politice živnostenské sine ira et studio. Šlo mi v nich jen o věc. A také nic jiného nechei než vzbuditi zájem pro tento zapomínaný a pro nás tak důležitý obor pracovní. Uherské dlasonance. Jednání o celním ta- rifu jsou tedy již zahájena a co nejdříve dojde na meritorní porady. Zminili jsme se již včera, že na poradách těchto vysloupí jen tím ostřeji diver- gence, které panují mezi oběma říšský mi polovinami, že nepůjde jen o sjednání základů pro vyjednávání s cizinou, nýbrž — a to v prvé řadě — o vyrovnání potřeb a zůjmů obo říšských polovin. Včerejší »Pester Lloyd« sta novisko uherské jasně a přesně určuje. » Práce jest neobyčejně obllžna, prolože nutno vyrovnati veliké rozdíly v hospodářských poměrech Rakouska u Uher- ska. Při vypracování autonomního cetního tarifu bude nutně vedoucí myšlenkou nyní i v budoucnu, že mají býti v tarifu vyrovnány národohospodářské po- třeby obou států .. . Ani zde ani v druhe polovině nikdo nemyslí na zásady svobodné tržby . .. Leč zeela všeobecné smíme snad vysloviti, že musí společný ta ril zemědělským a lesnickým výrob- kům skýtati dostatečné ochrany, že však ochrana průmyslu nesmí aniv jediné položce jíti až k prohibici. V Ra- kousku jsou strany, které mluví o snížení cel obil- ) Sr. zprávu dra. J. Grubera v příl. k prot. obchodní a živnostenské komory pražské 1899. II. č. 5. Panu dru. Gruberovi, znamenilému odborníku. přísluší ve věci této nejedna cenná zásluba. ) Sr. ostatek Dr. Gruber v »N. Době« r. II str. 257.
Lloyd J Gruber Gruber doktor Rakousko Uhry živnostenský komora pražský 1899
12 article
ních a dobytčích oproti Východu; nuže, vyplnění lěchto přání je vyloučeno. Musí se nám dostati takových agrárních cel, která by nám zajistila naši výrobu a obhájení ra- kouského odbytiště za všech poměrů.- Tato mluva jest zcela jasna. Uhry si žádají vyslo veně agrární politiku pro příští smlouvy obchodní, politiku, která by mohla prospěli jim a která by panství uherského obilí na našich trzích zpeče tila. S těmito přáními a rozkazy přistupují uherští dele- gáti k společným úradám. Zájmy našeho průmyslu jsou Uhersku Hekubou. Neboť čím více bude tato Hšská polovina oslabena — a právě celá řada našich průmyslů ochrany potřebuje — tím bude Uhersko mocnější a silnější. »Pester Lloyd« své agrárnické stanovisko vyslovuje zatím opatrně; ale kde koněí ochrana a začíná probibice, toho blíže nevyslovil. A tak se zdá, že bude druhá říšská polovina mani- pulovati s oběma pojmy, jak právě uzná za vhodno a jak jí bude prospěšno. Ale aby snad nikdo nebyl v klamných nadějích: tato agrární politika uherské vlády má sloužiti jen jí. Praví se to tak jasně Zachování našich obilních trhů jest koncem i počátkem její snah. Z lásky k našemu ze mědělství tak nečiní, a až známy budou detaily přání uherských, vysvitne na prvý pohled, že mezi nimi a tužbami našich agrázních proudů jsou značné rozdíly a že nebezpečnějším odpůrcem než kterýkoli náš protiagrárník jest jim — pgrárnická celní poli- tika uherská. Již z pouhého kontextu citované zprávy patrno, že co do obilí se Uhry případné prohibice nezříkají. A každá prohibice vyvolá reprexalie. Patrně nám ještě málo uškodily politické avantury hrab.
Uher Hekuba východ Pester Lloyd
13 article
Goluchovského na Balkáně a v Rusku, patrně máme ještě malé zkušenosti v oslabení svého vývozu do celé řady odhytišť, nutno ještě vyvolati přímý tlak proli našemu průmyslu. Tak věci stojí. My jistě měli vždy porozumění pro vážné zájmy našeho zemědělství a neodepírali mu ochrany, ahe nikdy nemohli bychom se smíříti sitím, ably zájmy jednoho stavu měly určovati směr celé obehodní celní politiky státní. Že ostatek Uher- sko i v rámci průmyslových sa zeh celních bude hledati ochrany pro své průmysly (železářský a p.)na úkor ostatníc průmyslů druhé poloviny, kdo by o tom jen chvIli pochyboval? Odtud ten maďarský hluk již nyní. Uhersko chce tentokráte proraziti se svými přáními a ví, že v této říši nevitězí skutečná potřeba, ale rozhodnost a křik. A máme při tom opakovati starou — starou pohádku o našich vládách ? Potroloj. Na světovém trhu petrolejovém ved se v lichu mocný boj a zápas mezi největšími výrebei petroleje Spojenými státy severoameri- ckými a Ruskem. Oba soupeřové dodávají dnes 90 procent všeobecné spotřeby. Ve Spojený ch státech jest výroba petrolejová (debývání jeho i čistění) v rukou mocného trustu Standard Oi Co., který si výhodnými smiouvami s dráhami a zvláštním rourovým vedením od zřídel k čistírnám vystavěným na břehu mořském, zjednal velice pří- znivé výrobní i obchodní podmínky. Společnost tato jest mocným initelem trhu u má jediného jen sou- peře ve výrobě ruské, která v poslední době stoupla daleko více než americká (r. 1890 vyrobeno v Ame- rice 6 mill. tun, v Řusku skoro 4 mill. tan, r. 1900 v Americe 8,329.279 tun, v Rusku 9,883 820 tun).
Balkán Rusko Uhry Uhersko spojený stát ame Amerika oi Company
14 article
Ruskému petroleji vadí však, že při jeho čistění ne- získá se totik raffinády jako u amerického; nicméně však projevila se ruská soutěž na trhu velice citelně (do Německa dovezeno r. 1896 z Ameriky 787.629 tun, z Ruska 43.122 tun, r. 1900 z Ameriky 790.132 tun, z Ruska 119.184 tun a ještě příznivější jsou výsledky pro ruský petrolej v Anglii). Ruského petroleje užíví se hlavně k topení. Standard Oil Co. pocítila brzy výsledky ruské soutěže a prolo podnikla nesčíslné po kusy o spojení ruských a amerických vý robců v mohutný trust, který by neobmezeně vlád trhem. Leč ani jediný neměl úspěchu. Znepokojen amerických podnikatelů zvyšováno jest ještě obavou že síla pennsylvanských zřídel brzy bude oslabena Nové prameny texaské jen z části mohou americký trůst uklidniti. Nemoha dosíci spojení s Ruskem hledí se trust zabezpečiti jednak získáním americký ch společností mimo Unii (tak kanadské Western Ontario Co.), jednak nabýváním petrolejo- vých zdrojů v jiných dílech světa (v okolí Suezu), jednak dozorem nad japonskými zří- dly. Ale u Rumunska se dosavadní úspěchy americké zastavily. Rumunsko těží dnes na 300.000 tun primitivním způsobem a za nepříznivých poměrů do- pravních. Průmysl tento trpí citelným nedostatkem kapitálu a od státu pomoci čekati nemůže. Tohoto stavu chtěla použíti Standard Oil Co., dosud však její snahy neměly úspěchu. Aspoň zatím. Americký trust počítá při získání rumunských zřídel hlavně na ubá- jení trhu německého, kterému by mohl dodávati laci- nější petrolej, než jak tomu nyní a poškoditi ruský vývoz. Rusko věnuje mezi tím veškeru péčí svému domácímu průmyslu petrolejovému. Jemu není třeb této pouti světem, má doma značné bohatství suroviny
Německo Amerika Rusko Anglie Suez Rumunsko Oil Company mimo Unia Ontario Company Oil Company
15 article
Jedná se mu v prvé řadě o zlacinění výroby. D tichého tohuto zápasu hlásí se nyní třetí faktor: Ně mecko. »Kölnische Zig.« volá německý kap- tál na využitkování rumunských zřídel. Jde kone konců jen o německou spotřebu: povinnost a úkoly německého kapitálu jsou tím dány. A zdá se, že by si německý kapitál proklestil cestu do rumunského průmyslu petrolejověho nejsnáze. Pracujíť v Rumun- sku dnes ne četní němečtí kapitalisté, banky i spo- lečnosti. A co ještě více znamená: Německo učinilo by nový krok k oslabení amerického soupeře, kter v posledních letech mu velice škodil! 53. valné shromáždění České lesnicke
Rumun Německo Kölnische Big
16 article
Jednoty v král. městě Pelhřimově, spojené s vy- cházkou do lesů velkostatku téhož města, dne 5., 6. a 7. srpna t. r. Program sjezdu jest takte stanoven V neděli dne 4. srpna. Od 6 hodin ráno po celý den až do půl 11. hodiny v neci vydávání listků v uby- tovaci kanceláři v gymnasiální budově. Odpoledn společná zábava v městských sadech, při nepřízni- vém počasí v Národním domě. V pondělí dn 5. srpna. O půl 5. hod. ranní budiček. Určitě o6. hodině odjezd z města k vycházce do lesů; návrat as k 7. hodině večerní. Večer o půl 9. hod. společná zábava v sále »Národního domu«. V úterý dne 6. srpna o půl 9. hodině dopolední plenární schůze členů lesnické jednoty ve velkém sále »Národního domu«. Přístup mají pouze odznakem opatření čle- nové jednoty. Po ukončení plenární schůze koná s tamtéž vatná hromada, k níž i nečlenové přístup mají. Odpoledne o 5. hodině návštěva parostrojního pivovaru várečného měšťanstva. Večer taneční zá- bava ve dvoraně »Národního domu«. Ve středu dn 7. srpna. Po sedmé hodině ranní shlédnutí továrny p. Josefa Hrdiny. O 9. hodině dopolední pokračování veřejné valné hromady v »Národním domě«. Po ukončení valné schůze koná se v téže místnosti schůze výboru České lesnické jednoty.
Hrdina Pelhřimov národní dům národní dom Český lesnický jednota
17 article
Z vývozního spolku v Praze. Z Bělehradu hlásí se agent, jenž náleží k nejlepším v místěa hledá zastoupení zdejších továren na železné a ko- vové zboží. Jest velmi dobře zaveden. Adresu jeho ochotně sdělí kancelář spolková. — Agent v Ja- sích, s nímž jest kancelář Vývozního spolku v Praze již několik let ve spojení, liledá zastoupení zdejších továren na vlněné a bavlněné šátky, šály. šitky na hlavu al Rolnická mlékárna v Bělčicích u Blatné zahájila výrobu v pondělí dne 22. t. m. K pozvání správního výboru dostavil se p. Karel Nový. ředitel hospodářské školy ve Strakonicích, pobyl v Bělčicích dva dny a byl nápomocen radou v při- jímání mléka, ve využitkování místností, v manipu- laci, v rozdělení denní práce, v stanovení cen, zalo- žil počátek účtování a provedl větší počet lučebních rozborů mléka, jimiž zjištěno, že mlékárna má k dis posici velmi dobré mléko, obsahující 3 5—4—4.8 tuku. Prvého dne zpracováno 200 1. mléka, dále ko- lem 300 1. Je naděje, že to záby stoupne na 500l. Družstvo má 30 členů s 52 podíly po 5 K. Většina členů posflá k zpracoväní po 10 1 mléka denně, ně- kteří také 20—50 1. Čajové máslo vykazuje výbornou chuť a jemnou vůni. Odstředěné mléko se vraeí členům zdarma. Mlékárna jest ve vlastní nové bu- dově na náměstí. Zajímavo je, že rolnická mlékárna v Bělčicích je prvou družstevní mlékár- nou v píseckém kraji. Když se uváží, že soudní okres Litomýšl a Vysoké Mýto má již 26 če- ských rolnických mlékáren a celý písecký kraj jedi- nou, je tím dokázáno, jak těžce vniká pokrok do našeho Pošumaví a jak třeba pilně pracovati.
Nová Bělehrad Bělčice Blatná Strakonice Vysoký Mýto Pošumaví vývozní spolek v Praga hospodářský škola
18 article
Rakousko-uherský Lloyd přijal za měsíc květen 1901 2,311.570 K, při jízdách 166.789 mil (r. 1900 2,252.454 při 169.259 mil.), tedy při — 2470 mílích více o 59.116 K. Od ledna do konce května 1901 přijato 12.223.816 K při 925.424 m (r. 1900 10,364.093 př. 880.257 m.), tedy o 1,859.72 K při 45.167 mílích více. Hospodářské přednášky, pořádané českým odborem rady zemědělské pro království české, ko nati bude v měsíci srpnu kočovný učitel rady země- dělské p. Richard Purghart: 4. v Zahořanech u Domažlic, 11. v Kácové, 15. v Novém Kníně 18. dopol. v Železném Brodě, 18. odpol. v Smrčí Železného Brodu, 25. dopol. a odpol. v Bělohradu (lázních).
Purghart Zahořany Domažlice Káca Nový Knín Železný Brod Bělohrad rada zemědělský pro království rada země
19 article
Zastavené vydávání ovocných stromků z král. českého zemského pomologického ústavu v Troji. (Vyhláška českého odbor rady zemědělské.) Vzhledem k nutným opa třením k potlačení škůdce stromoví, mšice krvavé zastaveno bude dle výnosu zemského výboru krá- lovství českého ze dne 6. července t. r. č. 40. 407 vydávání ovocných stromků z král. českého zemského pomologického ústavu v Troji. Vzhledem k tomu ne budou se pro příští období udělovati subvence k od- běru stromků z tohoto ústavu. Třetí věelařský kurs, epojený s výstav kou včelařekou v Kolči u Slaného, od 21. do 25. července 1901 Zem. ústředním spolkem včelai ským pro král. české pořádaný, byl velice četně na vštíven. Po všechny 4 day byl v kursech tolik vy- trvalých posluchačů, že hojná účast tato předčila dv kursy, v minulých lélech pořádané. Kurs zaháji starosta spolku J. Kebrle. V kursu přednášeli pp. Vohnout z Kozmic, jeden z nejprvnějších odborníků včelařských a V. Švarc z Kolče. Probráno a vysta veno bylo všechno, čeho při českém včelařství jest užíváno. Předměty vystavené, jakož i prohlídka míst ních včelinů došly všeobecného uznání. Panu K. Scheivlovi, předunstovi stanice v Kolči, udělena stříbrná medaille rady zemědělské a p. J. Pejšovi, učiteli v Kolči, stříbrná medaille Zem. ústř. spolku včelařského. Účastníci kursu učinili také výlet do blízkých uhelných dolů buštěhradských. Výstavka potrvá do 28. července. Ku přání účastníků bud zase v příštím roku včelařský kurs pořádán. Ovocnický kurs k zužitkování ovoce zeleniny pro učitele škol obecných a měšťanských konati se bude při rolnické škole v MI. Boleslaví od 5. do 9. srpna 1901 s tímto programem: V ponděll 5. srpna: Uvítání účastníků kursu; důležitost ovoe- nictví, podmínky vzrůstu a zdaru stromoví ovocného. založení školky ovocné, rozmnožování stromů a keřů.
Vohnout V Švarc K Scheivl J Pejša Trója Koleč Slaný Kozmice Boleslav český odbor rada zemědělský spolek J . Kebrle
20 article
Odpoledne: Praktické cvičení v založení školky, roz- množování rozvody, řezání a topenci. V úterý dne 6. srpna: Vycházka do školek pana J. Maška do Tur- nova a návštěva okresní školky a školek velkostatk v okolí. Ve středu dne 7. srpna: Fysiologický podklad výživy rostlin. Pěstování a šlechtění stromů ovoc- ných. Ošetřování a řez stromů ovocných, řezem stří- davým i mezišlechtěním. Odpoledne: Praktické cvi- čení. Ve čtyrtek dne 8. srpna: Zužitkování ovocea zeleniny, vysazování stromů na různá místa. Odpo- ledne: Praktické cvičení. V pátek dne 9. srpna: Zužit- kování ovoce a zeleniny. Ošetřování stromoví ovoc- ného. Sklizeň ovoce. Odpoledne: Výběr vhodných odrud ovocných. Ukončení kursu. Na kursu vyučovati bude odhorník v pomologii a zužitkování ovoce zeleniny p. Jindř. Havranka, ředitel zimní hospodář- ské školy, vyslaný českým odborem rady zemědělské pro král. české, ředitel rol. školy B. Nebovidský, od- borní učitelé V. Hone a K. Horný; práce praktick ústavní zahradník Št. Rampas. Frekventantům, ktei celého kursu se zúčastní, vydají se frekventační vy- svědčení. Na výroční dobytčí trh v Klatovec v úterý dne 23. července odbývaný, přivedeno bylo 1509 kusů hovězího, 97 kusů vepřového dobytka 136 koní. Příští výroční trh v Sedlčanech, tak zvaný Anenský, konati se bude dne 31. t. m. a možno koupený dobytek v nádražní stanici »Sedlčany« na- kládati, za kterýmžto účelem jezdí zvláštní odpo- lední vlaky Stav banku rakousko-uherského ze dne 25. července. Oběh bankovek 1.341,971.000k (— 23,050.000 K), poklad kovový 1.265,232.000 K (— 567.000 K), portef. směn. 288,941.000 K (— 16,656.000 K), lombard 54,514.000K (— 930.000 K), záloha bankovek prostých dan 254,624.000 K (+ 22,495.000 K).
J Mašek Jindřichův K Horná Rampas Tura Klatovec Sedlčany rada zemědělský pro král
21 article
Konkurs. Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Liberci na jmění Antonína Müllera, kramáře a maj. domu v Dolní Suché. Konkursní komisa přednosta okres. soudu v Chrastavě, správce dr Kafka, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 7. srpna, při- hlášky do 7. září, stání likvidační 14. září. — Dále byl prohlášen konkurs krajským soudem v Chebu na jmění Karla Specka, majitele továrny na por- culán »Austria« v Lokti. Konkursní komisař přednosta soudu v Lokti, správce dr. Kohn, advokát tamtéž. Terminy 6. srpna, 7. září a 17. září. Banky, záložny a spořitelny. Spořitelna král. města Plzně vykazuje za rok 1900 tuto billanci: Aktiva: Půjčky na hypoteky K 21,364.466.98, půjčky obcím a okresům K 59.4.49.50 eskontované směnky K 793.969.82, vlastní cenné pa- píry K 5,246.295.50, vklady u peněžních ústavů k 608.033.50, účet rozličných dlužníků K 7289.92, cena tiskopisů, knížek a odborných knih K 2929.72, nářadí kancelůřské v ceně K 9496.68, vlastní budova spoři- telní K 242.661.56, dosud nezaplacené úroky z půjček na hypotéky K 212.676.01, dosud nezaplacené úroky z půjček obcím a okresům K 29.67, běžné úroky z cenných papírů do 31. prosince 1900 zúčtované K 62.243.33, hotovost v pokladně koncem roku 1900 K 235.818.73, celkem K 28.740.300 92. — Passiva Vklady 21197 stran K 27,061.044.93, napřed na rok 1901 přijaté úroky: z půjček na hypotéky K 167.470.82. z půjček obcím a okresům K 871.59, z eskontova- ných směnék K 8967.—, vlastní jmění dotýčně r- servní fond spořitelny král. města Plzně K 1,502.066. 5 celkem 28,740.360.92.
Müller Kafka Specek doktor Kohn Liberec Dolní Suchá Chrastava Plzeň krajský soud v Cheb Austria servní fond spořitelna král
22 article
Trhy peněžni Bursa. x. Z Vídně, 26. července. (Telefonogran »Nár. Listů«.) (Denní burisa.) Nepříznivými poměry trhu železářského byly alpinky značně poškozeny. Reakce se rozšířila také na ostatní obory. Alpinky se potom rychle zotavily inter venčními koupěmi a stouply ze 406 na 410 pak na 414.50, nemohly však tento kurs až do konce zachovati. Tské ostatní pohyb kursů byl kolísavý. Obchod byl velmi vleklý a toliko s alpinkami byly prováděny větší transakce. Později obchod úplně uvázl, když se nedostá- valo zahraničních podnětů. Z Berlína bylo oznámeno, že se očekává, že budou sníženy ceny uhlí a bursa na to ochabla. Zvláštních účinků však zpráva ta na zdejší bursu neměla, poněvadž obchod úplně váznul. Některé uhelné hodnoty, jako severočeské a západočeské zdra- žily. Pražské železářské byly velmi pevny. Do- sáhly 40 K zisku. Paroplavební stouply. Kre- ditky a státní nezměněny. Renty nezměněny Devise, valuty a eskomptní trh nezměněny. Soukromý diskont 3—31/s proe. x. Z Vídně, 26. července. (Telf. »N. Le) (Večerní bursa.) Kreditky 634.— (po —.—) uherské kreditky 638.—, anglobanka 271.— bankovní jednota 442.—, unionka 534.— länderbanka 402.—, státní dráha 635.—, jižn dráha 91.50, polabská dráha 479.—, severo- západní dráha 471.—, turecké tabákové 282.— rýmavsko-muráňské 437.—, alpinky 411.50, (po ——), květnová renta 99.10, uherská ko- runová 92.95, turecké losy 99.—, marky za hotové 117.46, na ultimo 117.48. Smýšlen chabé. V Praze, 26. července. (Pův. zpr. »N. L Při tichém trhu podáváno na dnešní burse z akcie: Živnostenské banky K 266 50, České banky »Union« K 260.50, České spolačnosti pr průmysl eukerní K 224.—, Zajišťovací bank K 177.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—. Jiné papíry jmenovány nebyly
Bursa Vídeň Berlín Praha Český banka
23 title
Orficiální záznamy znějii
24 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g Č. Budějovic 1893 Plzně r. 1896 » Teplice r. 183 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. bank Zemská b. král. čes. zákl. úpisy a,» » kom. dl. úp- » . » mel. úpis » » » » želez. úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy dáchodkové. Česká soverní dráha . . . . Bušlěhradská dráha . . .. dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dto. » 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha. dto. lit. . dto. Em. 1874 Česká eskomplní banka . . s banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka. Živneslenská banka pro Čechya Moravu . . . . . .. Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . Buštěhradská dráha . (lit. A (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sav.západní dráha dto. (lit. B Pražsko-duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Lab Jiho-sev. německá spoj. dráha . Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojn v Kolíně . . . . . . .. Podolská cementárna . . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicícl První česká všeob. zajisť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston „ akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 26. července. (Závěrečné úřadni kurisy.) Gnorová renta . 99.10 společná » květ. 99.10 » stříb. 99.05 rakouská » zlatá 118 3 » kor. 95.65
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Vltava Laba Kolín Č . Budějovicícl Modřany Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duche Český eskomplní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka Živneslenský banka Čechya Morava Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský Ruston „ akciový . společenský
25 article
470.— rak. severozáp. dr. polabská dráha . 478.— pražsko ducheov. spol.st. dr. rakouh. 635.— 91..50 jižní dráha silniční dr. lit. A. 233.— 230.— 790.— dunaj. paroplaveb. rakouský Lloyd . 1616.— pražská želez. sp. 1070..— česká montan. sp. alpská montan. sp. 410 50 434.— rým.-muráň. spol. 260.— rak. zbrojovka vídeň. slavební sp.
doktor Lloyd
26 article
118.35 uherská » zlatá » kor. státní losy 1854 184.— » 1860 po 500 zl. .. 170.7 po 100 zl. 207.50 státní losy 1864 losy tisské . .. 144 25 » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy 271.— b. anglo-rakouská vídeň. b. jednota 4441.5 855.— r. úst. pro ův. poz. 633.— rak. úvěrní ústav 638.— uh. úvěrní banka 402.— b. pro země rak. vídeňská unionka 534. 50 česká b. Union Živnost. banka buštěhradská A . —.— B . 1025.— duchcov. podmok. —.— lvovskočernovická —.—
úvěrní banka Union živnost . banka buštěhradský A
30 article Devisy
Devisy Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. » delší ihůty Brussel šak a kr. lh. za 100 i delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londým šek a kr. lh. za 10 1.st delší lhůty Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůly Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . . delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. delší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . . Berlínská bursa, 26. července. (Zvl telefonogr. »Nár. Listů«.) Zprávy o ztrátách jednotlivých bank působily dnes tísnivě nejen na papíry bankovní, nýbrž i na celou bursu, jež následkem toho zahájena byla smýšlením slabým. V průběhu se tendence nezlepšila, na- opak ke konci ještě dále zhoršila, takže konee byl zase chabý. Co se hodnot báňských týče, byly železárny na zprávy o neshodách men některými válcovnami a syndikátem surového železa slabší; uhlářské hodnoty tísněny byly pověstmi o zamýšleném snížení cen uhlía koksu — a znamenají oboje o něco málo níže než včera. Bankovní hodnoty ve volném ob- chodě na konec chabé, zejmena diskonto ko- manditní a německá banka. Rakouské kreditky poměrně klidné a splše ještě o něco vyšší. — Dopravní trh byl pro americké dráhy dále pevný, paroplavební hodnoty nezměněny, švýcarské hodnoty vesměs slabší a znamenají: gotthardská 151.90, Union 98.50, severovýchodní 98.80 Jura 98.75. Rak. dráhy opět slabší. — N trhu kasovním převládala nálada špatná, zejmen sbou
Amsterodam Brusel Německo Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej německý banka Union 98.50 Jura 98.75