ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 75b325d0-661a-11dc-ac7f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 54, org 7, work 3, person 65
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 27. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 205.
4 masthead
Na ranní a odnol. Iisty o přilomi („Naudný Ohsor““ ve střeis a „Lisorární Hlidka v pátuk) předplšcí se: Praze v zdnlnistrai na měsía SK - ns čtvrt leta . . . . . s drojí čonášken a měsí živí jeta . .
Praha Lisorární Hlidek SK Naudný Ohsor
5 masthead
ve filalkácho na něsle . . . Peštont čivr jef. . . . s drojí zšsilkou na meěsíe na tiosk hrie
6 masthead
axo
7 masthead
V drobném prodejt: renní čtslo o sobě . . . za 8h vdpolední . . . . . . . za 2b Va flialkách na venkově ran číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . Sb Inserát platí se hotevé sapěs8. Přeěrlsceni a insnrty přijímá zdminl strace v Mazianské ulici č. a. Tam nacházejí sn t4ž redakoe tlskárna a ezprdica „ Národnich Lista Rlukopisy ze nevraesji.
Národnich List Mazianský ulice
8 title
Pozoruhodná polsko-ruská
10 article
Nedávno obsazeno bylo v Rusku několik uprázdněných míst vysokých hierarchův ka- tolických, což samo o sobě jest známkou nového nazírání na poměr rusko-polský jak v kruzích ruských a vatikánských, tak i mezi ruskými Poláky. Jmenování svého sestřence hr. Šembek biskupem plockým použil známý publicista polský hr. Jiří Mošinský ku projevu o poměru Polákův a Rusů, jenž svou rázovitosti se vy- myká z rámce obyčejného příležitostného blahopřání. Projev hr. Mošinského založen jest n idei široce pochopeného křesťanství a úkolu, jakýž tu připadá Slovanstvu, zvláště pak Polákům a Rusům. Úkol ten jest dle hraběte Mošinského dvojí: vnitřní obrana ideálů kře- sťanských, stejně potřebná oběma církvím. při čemž hr. Mošinský připojuje se k odpůr- cům učení hr. Tolstého, kteroužto část vý- kladu jeho prozatím pomíjíme, připomínajíce pouze, že po této stránce katolictví na Rusi dle všeho se odhodlalo postupovati společně s pravoslavím. Tato část výkladu zároveň se zdá tomu nasvědčovati, že projev hr. Mošin ského má širší, ne pouze osobní pozad a že jest komentářem dohody, jež předchá- zela vzpomenuté jmenování několika polských biskupův a katolického metropolity.
Polák Mošinský Polákův Rus Tolstý Rusko
11 article
Druhá část projevu zabývá se vnějším poměrem Polákův a Rusů v říši ruskéa způsobila neobyčejný rozruch v časopisech ruských i polských. Této části hodlámes tuto dnes blíže povšimnouti. Hned předem vyznačuje hr. Mošinský ostře svůj způsob nazírání na poměr rusko-polský, navazuje na minulost svých vlastních předků. »Tři čtvrte století uplynuly od okamžiku, kdy tu v Petro- hradě stál před vojenským soudem můj otec a Tvůj (biskupův) děd. Nebyl geniálním poli- tikem, jenž by byl dovedl se vybíti ze za- čarovaného kruhu tehdejších pochybených politických kombinací, ale za to byl to člo- věk, jehož všecek život byl naplněn nepře- tržitým úsilím dospěti k pravdě a spravedl- nosti; jenž spojoval křesťanskou lásku s bez- mezným obětováním sebe sama. Dosáhl-li js Ty nyní apoštolského poslání, tedy jest to vy- nikající zásluhou jeho, s nímž jsi ztrávi veškeré své mládí a jenž položil pevné zá- klady Tvého katolického vychování. Nezapo- mínejme, že nesmí se ohlížeti nazpět ten, kdo přiložil ruky k rádlu; a proto, kdo ideály své klade za sebe a za plece své, nedo vede dnes ukázati národu jiné dráhy, než dráhu živoření a zoufalství a zejtra ne- bude s to postaviti jiný sloup, jenž by na- značoval směr, než pochybování o budou- cnosti. Nám stačí ideály věčné pravdy, jež hlásají lásku ke všem národům a uznání je- jich práv, kteréž se projevilo apoštolským darem jazyků, tak aby každý člověk mohl poučen býti o nich vlastním jazykem svým.
Polákův Rus Mošinský Petra hradit
12 article
Polska svázána jest nyní s Rusí nejenom mechanickými páskami administrativy a po- litiky, ne pouze silou bodákův, ale i, a to mnohem silněji, nesčetnými tepnami života, spojujícími polský národ ja ko žto Slovany s národem, kterýž samojediny jest představitelem Slovanstva v areopagu evropských států; vždyť samojediný národ ruský dovedl vytvořiti politickou sílu a za- bezpečiti si skutečnou samostatnost.« Přešed pak k polemice s učením hr. Lva Tolstého, jenž neuznává nijaké organisované moci ani státní ani církevní, pokračuje hr Mošinský: »Zajisté žijeme v dobách těžkých, v dobách, v nichž hrozi potopa materialismem
Tolstý Polsko Rus Slovan
13 article
a kdy na všech stranách pozvedají hlavy t. o nichž před 300 lety pravil kazatel Petr Skarga, že »rozoumky svými potřeli moc duchovní a oslabili moc světskou.« A zatím nadešla doba pro Slovanstvo i pro Rusko jakožto jeho representanta, aby pochopili, že síla státu nikterak nezávisí pouze na vojen- ském a administrativním, více méně dobrém či špatném zařízení, nezávisí na hrobové jednotvárnosti národní jednoty, nezávisí na všemohoucnosti vládnoucí třídy nebo byro- kracie, ale jedině na množství zásob du- chovních sil, na míře citu pro spravedlnost na věrnosti k nehynoucím pravdám, na stupni přiblížení se ideálů křesťanských po- spolitému životu. Osud Ruska a s ním i příští osudy Slovanstva ocitly se nyní na rozcestí dějin lidstva. Není nyní hlavní otázkou existence anebo hegemonie toho či onoho slovanského státu. Nyní, kdy křížením zájmův evropských a asijských probouzí se z věkového sna obr čínský — dříve snad, než jsme ochotní při- pustiti, může se octnouti na jednacím pořadu otázka, není li pro zdravý, křesťanský vývoh lidstva nezbytná neodvislost slo- vanská? Zapomenemeli, že nejsme jenom Poláci, ale i Slované, snadno mohou se spl- niti hrozby, jež před třemi sty lety Petr Skarga vrhal proti tehdejší Polsce jakožto státu, kterýž neklonil se ještě k úpadku a měl za sebou vítězství u Grünwaldu a na Velikých Lukách, kterýž tehdy sahal po žezlu carů moskevských a jehožpřízně vyhle- dávali nejmocnější tehdejší panovníci ! Hrozby ony platily vládnoucí šlechtické třídě, kteráž vykořisťovala všecky zdroje práce, a kteráz ničila vše, co nechtělo se poddati jejímu so- bectví.
Skarga Polák Slovan Rusko Grünwald Luka
14 article
Této třídě řekl tehdy Skarga: Hospodin jest k pyšným pln hněvu a přísnosti; on je poniží a na jejich místo postaví pokorné. Odejme od nás moc a statky, jimiž hovíme rozkošem, a vydá je v ruce nevěřících, ale lepších než jsme my. Zůstanete nejen bez voleného krále, ale i bez vlasti a státu svého, a stanete se psanci a nuzáky . , .« Ozvěna, kterouž tento projev hr. Mošin- ského způsobil, není ovšem všude stejná. »Petrohradské Vědomosti«, jež projev tento uveřejnily v původním znění, jak jim byl zaslán v ruském překladu hr. Mošinského, provázejí jej obsáhlým článkem, v němž charakterisují hr. Mošinského takto: Autor tohoto projevu jest upřímný Polák, ale spolu i muž neobyčejně obsáhlý a neohrožený bo- jovník za pravdu, a proto jest mu i vše slovanské blízké a jasné. A v tom spočívá cena jeho projevu pro zdokonalení a ozdra- vení ruského života. Každé panství, každá státní převaha. má-li býti mravní a pevná, musí spočívat na základech křesťanských pravd a lidskosti. V ruské pravoslavné církvi, v ruském zá- konodárství, v ruské moci carské, v obyče- jích a mravech ruských ničeho není, co by směřovalo k zůmyslnému odnárodňování,a tím se může především pyšniti každý osvícený Rus! Dle ruského názoru světového všecky národy jsou pod ochranou zákonův, a Rusové mohou za- chovati své prvenství, jen když bu- dou nejvzdělanějším, nejvíce umravněným, nejvíce střízlivým, nejvíce přičinlivýma skromným t. j. budou-li duševně nejvíce vy- nikájícím plemenem mezi všemi národy, jež obývají Rus. A také co jest lepší pro vla- stenectví ruské: zda-li to, aby všickni náro- dové říše ruské každý svým jazykem žehnali jmeno Ruska — či aby roztrpčovali
Mošinský Polák Rus Rus Rusko
15 article
se ruskou jednostranností a všemu ruskému zlořečili jazykem ruský m? »Mosk. Vědomosti«, otiskujíce obšírny výklad hr. Mošinského připomínají, že úplně se srovnávají s úvodem, kterýž ku projevu hr. Mošinského v »Pet. Věd.« napsal hrab Goleniščev-Kutuzov. Hlasy časopisecké Polákův haličských tentokráte se rozcházejí. Některé, jako »Czase a »Przeglad« otiskujíč bez pozná m ky nejvýznačnější místa jak z projevu hr. Mo šinského, tak z průvodního článku »Petr Věd.« k němu; jiné listy, činí taktéž, ale viní hr. Mošinského z pronověry, ač jinal uznávají stanovisko »Petr. Vědomostí«. Dost zajímavá jest poznámka »Nové Reformy« kteráž rovněž se staví proti hr. Mošinskému. ale přece jen připouští, že »jsou nečetné duchem mu spřízněné osoby, které všal nemají tolik smělosti jako hr. Mošinský aby veřejně prohlásily své ná zor y.« Podivno jest ovšem u četných časopisů haličských, že nikdy nejeví tolik rozčilení. když některý z politiků polských slouž zájmům Poláky bezohledně odmítající státn résony německé, jako když některý z Pe láků ruských promluví slovo na prospěch potřeby sblížení polsko-ruského. A přece jes jádro polského národa a jeho nejdůležitějš a nejvýznamnější část v Rusku.
Mošinský Goleniščev Kutuzov Polákův Czas Petr věda Petr Peto Rusko
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. července. (Nová mini- sterstva.) Pověsť o brzkém zřízení nového rakouského ministerstva veřejných staveb neschází s jednacího pořadu. Tento- kráte setkáváme se s ní v libereckém »Volks zeitungu«, který otázku ministerstva veřejných staveb prohlašuje za zralou. Obor činnosti mi nisterstva vnitra, obchodu a orby byl přijelím předloh o vodních dráhách tak rozšířen, že ná- sledkem přetížení pracemi jeví se nutným, roz děliti účelněji pracovní obory a zříditi nové mi nisterstvo pro veřejné stavby. Novému minister stvu, jež prý má vstoupiti v život 1. lednem r. 1903, mají se odevzdati veškery věci, týka jící se staveb silničních, jež obstarává dosu ministerstvo vnitra, pak stavby přístavní, spada jící nyní v obor působnosti ministerstva ob- chodu. Také rozličná stavební oddělení, pokud se netýkají staveb železničných, mají býti pře- nesena do nového ministerstva, jemuž budou svěřeny ovšem také stavby průplavní a jiné stavby vodní.
Praha
17 article
Také na požadavku, aby se zřídilo v kab- netě místo německého ministra kra- jana, trvají Němci dosud. Aktuálnou slanes ta otázka ovšem až po svolání říšské rady. Z Krakova, 26. července. (Za saho vání do národnostních sporů.) Dnešn »Czas« zabývá se otázkou, proč se zmařily snahy o německo-vlaský smír v Tyrolsku a domnív se, že příčinou zmarn byla okolnost, že do sporu vložila se též vláda. Kde se vláda do národnostních sporů nevměšuje, výsledky bývají příznívější, jak učí případ česko-nělnecký. »Se- slabení sporu česko-německého a jakési sblížen zástupců obou národnosti — píše »Czas« — připisuje se hospodářské politice Körbrově O tom nelze pochybovati. Ale Čechové i Němei zabavili se otázkami hospodářskými proto, že je přestali nutiti do otázek národnostních, žeje přestali »smiřovati«. Možno směle říci, že jednou z největších zásluh Körbrových jest, že na léto nesvolal žádné smiřovací konference. Svědčí to o správném psychologickém ocenění otázek ná- rodnostních . . . Vláda nech ať vládne a náro- dové buď ať se sváří neb smiřují. Čím bude vláda lépe vládnouti, tím méně budou škodlivy národnostní sváry. Vyhýbati se jim v takovém
Němec Körbrův Čecho Körbrový Krakov Tyrolsko
18 article
státě, jako jest habsburská říše, nelze; o úplném národnostním klidu dalo by se říci, co Moltke pověděl o věčném míru na zemi.: Jest to sen, a ani ne pěkný sen! O idyle mezi národy ra kouskými mohou sníti byrokratě neb naivní po litikové; pro duši národa byla by taková se lanka marasmem. Proto právem hájí se protin zdravý národní instinkt; neboť nejen u jedno- tlivee, i u národů žíti znamená zápasit !« Ze Lvova, 24. července. (Z volebního ruchu.) Orgán umírněné strany ruské »Ruslan«, vyvrací pověsti, jakoby se poslanei Barviňský a Vachňanin chtěli vzdáti politického života a uchýliti se do soukromí. Oba poslanei budou se tedy opětně ucházeti o zemské man- dáty; jak se při tom zachovají k volebnímu programu spojených stran opposičných, nen ještě známo. Z Turč. sv. Martina, 25. července.
Moltke Ruslan Barviňský Martino Lvov
19 article
Přípravy k volbám.) »Národnie Noviny« projevují naději, že se při příštích uherských volbách nebude již opakovati hnusné násilí, jaké se páchalo na voličích nemaďarských za vlády Banífa a jeho předchůdců. V nedávných doplňovacích volbách vidí skutečně známky, že slova o čistých volbách, jež si přeje Kolom. Szell, nejsou veskrze prázdna. Pisatel doufá, že čistota voleb bude se jeviti nejen na volebním místě, odkudž zmizí úplatky, nýbrž také v kuriálním soudě, jenž má dle nového zákona rozhodovati o platnosti voleb. Celkem tedy předvolební vzduch je nyní zdravější, než býval v minulých letech. Proto se Slováci od- hodlali, vstoupiti opět aktivně do volebního zá- pasu. Běží ovšem o to, aby výsledky tohoto zápasu nebyly jen theoretické, nýbrž i praktické. Praktickým výsledkem může býti jen zvoleni Slováků, kteří by se po dlouhé době mohl opět ozvati v »slavné sněmovně«. Mnoho si ne slibují ani pro případ šťastného výsledku voleb hlas Slováků může býti i ve sněmovně ukřičen, ale zníti bude přece, a nedojde-li ohlasu v sněmovně, bude aspoň slyšán v celé zemí. Pr ponejprv chtěji Slováci s vlastními kandidáty vystoupiti jen ve dvou okrosích— v Turčansku; více svých okresů prý zalím ne- mají. A i tam bude to jen pokus. Zdaři-li se. půjdou dále. Třeba však vystupovati všude rozhodně, směle a určitě: předvolební vzduch opravňuje nás k nadějím — končí »Nár
Slovák Národnie novina
20 article Noviny“.
Noviny“. Z Rěky, 23. července. (Ústup vla- ských autonomistů před Maďary.) Tříletý zápas rěckých Vlachů s uherskou vládou ukončen tyto dni úplnou kapitulací Vlachů, kteř se podali Kolom. Szellovi na milost a nemilost Szell ze zdvořilosti vyslechl všechna přání vůdce rěckých autonomistů dra. Mayländra, ale pod- mínky míru diktoval sám dle své vůle a réčte Vlachové je přijali bez podmínky. Dne 19. t. m. přečell dr. Mayländer ve schůzi městské rady dopis guvernéra hr. Szapára, jímž se podává zpráva o zřízení zvláštní rady při guvernérovi, kterou jmenuje přímo císař. V přípise se praví, že vláda dbala přání města Rěky, pokud bylo možno jim vyhověti. Ve skutečnosti veškera politická činnost bude nyní vyhražena guber- nátorské radě a městské radě zbude právo. rozhodovati o domácích otázkách hospodářských O zákenodárně činnosti, na niž Rěka jako samo statné území koruny uherské činila nároky, ne bude už ani řeči. Rěka sestoupila na úrover provineiálního města uherského. Dr. Mayländer, ač dosud tvrdí, že vyrov- nání s Uhrami jest výhodno Rěce, cití asi dobře význam své kapitulace, a jak sděluje » Nov List«, ohlásil právě, že se hodlá »ze zdravot- ních příčin« vzdáti hodnosti podesty (starosty) Jeho nástupcem má býti dr. Fr. Vla. O samém dru. Mayländrovi se proslýchá, že bude jme- nován ministerským radou v Pešti.
Maďar Vlach doktor Mayländer Rěk Vl Rěky Uhry Pešť Vlach
21 title
Politické zprávy zahraničně.
22 article
V Praze, 26. července.
Praha
23 article
Cesty ruských ministrů. Před několika dny se sdělovalo, že ruský ministr financí Vítte hodlá se vyduti na cesty do Německa a do Anglie, aby vstoupil ve styk s tamějším finan- čním světem stran opatření kapitálů pro různé místní potřeby ruských měst. Nyní sděluje »Agence Russe«, že také ministr zahraničných věcí hrabě Lambsdorf odjede do ciziny, aby především oplatil návštěvu panu Delcasséovi, který byl u něho v Petrohradě a při té přileži- tosti se představil presidentu republiky. Doba cesty není ještě přesně ustanovena, padne však asi do doby, kdy také cař Mikuláš se bude zdržovati v cizině, tedy asi do září. Jest prý pravděpodobno, že hrabě Lambsdorf po své pa- řížské návštěvě navštíví ze zdvořilosti také ně- meckého kaneléře hr. Bülowa a rakouského ministra zahraničných věcí hr. Goluchovského. K poměrům ruskotureckým. »Novostie jsou přesvědčeny, že návštěvou velkoknížet Aleksandra Michajloviče v Cařihradě končí se perioda tak zváné makedonské krise. Činily se pokusy rozdmýchati makedonské po- vstání a strhnouti Rusko do nové války turecké. Ruská diplomacie však nedopustíla, aby k po- vstání makedonskému došlo. Tím dosáhlo Rusko toho, že mohlo zachovati své přátelské poměry k Turecku. Milovníkům effektních válek a zvláště takovým, kteří rádi užívají pro sebo plodů ci- zích válek, nebyl tento směr ruské politiky při- jemný. Ale Rusko stanulo pevně na půdě svých vlastních zájmů, jež vyžadují zachování mírua statu quo na Balkáně. Tato ruská politika opírá se o přesvědčení, že makedonská otázka dá se ukliditi bez krveprolití cestou diplomatickou.
Russ Lambsdorf Delcassé Bülow Aleksandra Michajlovič Německo Anglie Petrohrad Cařihrad Rusko Turecko Balkán
24 article
K tomu však je třeba udržeti přátelské styky s Tureckem, ježto přátelskou cestou Turecko snáze se dá přiměti k ústupkům a reformám v Makedonii, než vojnou, která by mohla mii osudné následky nejen pro balkánský poloostrov, nýbrž i pro celou Evropu. Další trhání turecké říše nemůže býti v zájmu Ruska; reformy v Makedonii a v Arménsku dají se provésti cestou mírnou a jinak je pro Rusko výhod- nější chrániti další existenci Turecka, než do- pustiti, aby se o ně rozdělilo Německo s jinými státy .. . »Nemocný človék« není Rusku nebez- pečný; nebezpečny jsou jen státy, které čekajl na turecké dědictví. .. Návštěva velkoknížele u sultána upevní zajisté přátelské poměry mezi Ruskem a Tureckem a zároveň také postavení Turecka mezi státy evropskými, jestliže se Oto- manská Porta přesvědčí, že jest už na nejvýš nezbytno provésti důkladné změny ve správé
Ota Turecko Makedonie Evropa Rusko Německo
25 article
Makedonie, Starého Srbska a Arměnska a bude dbáti závazků, jež převzala různými smlouvam s ovropskými stály- V některých zprávách z Cařihradu se sdě lovalo, že velkokníže Alexandr Michajlovič přímo se u sultána přimlouval za rychlé pro- vedení nutných reform v Makedonii a Starém Srbsku. Dnes se sděluje z Cařihradu telegraficky. že následkem energického zakročení ruského posla Zinovjeva byl z Jildiz- Kiosku zaslán rozkaz místní správě v Starém Srbsku, aby za- kročila proti Alháncým a nespravedlivě uvězněné Srby propustila na svohodu. Mimo to učiněna prý opatření, aby se v Starém Srbsku obnovil pořádek. Osvědčí-li se tato zpráva a vláda tu- recká nezůstane, jak obyčejně, jen při slibech, byl by to pěkný úspěch velkoknížeci návštévy v Cařihradě. Hrabě Lev Nikolajevič Tolstoj se dl zpráv ruských listů znenáhla pozdravu je. V určení jeho nemoci se lékaři značně rozešli. Jední tvrdí, že má plouritidu, stíženou ochablosti srdeční činností; druzí, že trpí malarií, stíženou
Alexandr Michajlovič Zinovjev Srba Nikolajevič Tolstoj Makedonie Srbsko Cařihrad Jildizstán
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z alpských potulek. Črta Karla Drože. Vracím se s Vysokých Tůr. Na nádraží v Lienci poprvé pozdravila mne po cestě Alpami zase slovinština, jejíž poutuchlé stopy odkrýval jsem ve zněmčených jménech údoli, řek a ledovců na Vysokých Túrách. »Zdravišče Lesce Bled,« doporučovalo se velikým plakátem, ozdobeným pohledy krajin- nými. Ohlašoval, že »Blejsko jezero ima naj- dalšo kopeljsko sezono med vsemi avstrijskimi planinskimi (horskými) jezeri.« Jaký nadbytel požitků. Na perroně popíjí malá společnost. Před sedá jí pruský turista, dobrý můj známý. Před čtyřmi dny nocoval jsem ve tvrzi Františkověa tam jsem se s ním seznámil za zvláštních okol- nosti. Ve propastném těsném údolí, které skoro celý den stíny příšeřím svým halí. Nad pevnou, z kvádrů tesanou tvrzí v zákouti jednopatrový hostinec. Na milou pohostinnost obyvatelů jeho s vděkem vzpomínám. A přece způsobil jsem hostitelům svým velikou nepříjemnost. Vykázali mi nejlepší pokoj svůj a zavedli mne do pří- zemního pokoje, kde seděl obstárlejší již tu- rista, »ein viel bewanderter Preusse aus Schlessien«, jak se mi skromné představil. Shovořili jsme se. Vyprávěl o partiích alpských, jež prodělal, a čím více pil, tím divočejší byly tury: průvodčí lámali nohy, ruce, vazy, uráželi nosy, ba jemu samému při krkolomné partii na Schmittenhöhe (kam se tlusté osoby dávaji vy- nášeti anebo vyvážeti !) zlomil se troubel u dýmky. Vytáhl jej z náprsní kapsy jako corpus delicti. V odvetu také jsem vypravoval, jen svoji slabou němčinu omlouvaje. Ale »bergfex« uji- šťoval, že mluvím »nejvyšší« němčinou«, že bych mohl přednášeti na universitě vratislavské.
Drož Schmittenhöhe Zdravišč Leska Bled
27 article
Po zábavě odcházím ve svůj pokoj. Jake překvapeni! Pokoj zamčen! Žádám klíč, domáe ho nemají. Podívám se dirkou kliční — v pokoji hoří svíčka na stole. Domácí rozpaky přešlapují. Co se to stalo? Asi služka omylem některého hostě zavedla do mého pokoje. Klepáme . . Marně! Cizinec spí jako kus dřeva. Konečn nabídnut mi jiný pokoj. Dceruška hostinských, sličné děvčátko, vede mne tmavou chodbou za ruku s takovou naivností, že by ani Donjuanov nenapadlo zneužiti chvíle. Otevřeny dvéře ja- kéhosi pokoje. S postele s hrozným kvikotem vyletěla nějaká ženská postava. Opět jsme ve tmavé chodbě. Překvapením tiskneme se k sobě.
Jake
28 article
Co teď! Všechno je obsazeno. Chci svůj pokoj Stávám se netrpělivým, nevybirám slov. Hostinský se omlouvá, prosí za odpuštění, posléze posllá kamsi daleko pro zámečníka, aby dvéře mého pokoje otevřel. V tom prolétne mi mozkem vzpomínka na plášť. Kde pak mám plášť? Měl jsem ho dole ve svělnici. Zapomněl jsem ho asi v hovoru při zábavě s Prušákem. Skáču přes dva schody dolů do nálevny. Tu sedí Prušák vínem narudlý, před ním troubel leží zlomený, na stěně plášť a v něm — klíč od měho pokoje, kde hoři sviéka za budoucí klid mé duše . . .. A hodní Tyroláci, místo aby mi pevěděli co proto, jen mne ubezpečují, že zamluveného po- koje dosud nikdy cizinci nepředali . . A nyní zpět zase na liencské nádražíl Můj milý Prušák mne nezpozoroval. Sedí ke mné zády obrácen. S potěšením pozoruji, že mluví o mně. »V Čechách — vypravuje — jsou poměry děsné, znalosť němčiny poklesla, jsou i mezi intelligencí lidé, kteří německy ne- umějí. Před čtyřmi dny seznámil jsem se ve tvrzi Františkově s českým professorem. Pánové, jak ten němčinu bídně lámal, násilnil, ohavil, prznil, těžko vypovědět! . .. V tom se vypravující obrátil. Vidím ještě dnes vypoulené ty vodnaté oči a otevřená ústa, z nichž vylézal masitý chundel zlolajného jeho jazyka . ..
Prušák Tyrolák Čechy Františkov
29 article
Do nádraží právě přiburácel vlak, můj vlak K melancholické náladě mé dobře hodil se déšť který provázel mne po celou cestu do Beljaku Do města přibyl jsem před desátou noční za bouře a hrozného lijavce. Na štěstí není do Tarmanova hostince daleko. Za několik minu byl jsem v suchu. Po zištném vykořisťování na horách alp ských v Beljaku turista z hloubí duše si od dechne a počlná zase věřiti Leibnitzovi, že svě je krásen a lidé dobří. Město útulné, pěkně sta věno, čisto a má krásnou polohu. Zevní rázje německý, jen z četných firem slovinskými a če- skými jmeny zdobených souditi lze, že zde žije přece více než 30 Slovanů, které Germaní zdejš při ačítání lidu velikomyslně propustili. V krá mech znají prý všude slovinsky, ježto odkázáni jsou zejmena na nákup lidu venkovského, a ten jižně ode Drávy je slovinský. V celém městě nalezl jsem jedinou vyhlášku slovenskou na dve- řích nového gothického kostelíka blíže hötelu. »Pot (cesta) v nebesa« ali življenje udov tretjega reda sv. Frančiška Seraf., ke med svetom živijo, leže na porti v ogled. Za deště prohlížel jsem město. Na novén železném mostě drávském kupili se lidé, pohlí žejíce na kalné vody, které vzedmuvše se o 113m nad normál, unášely na zčeřených hřbeteeh klády, stromy s kořáním vytržené, štěpiny a roz ličnou smeť. Předměty cennější rybácí pod mo stem lovili. Partie nad levým břehem drávským kde ze zahrad bělají se pěkné domy a villy vyniká lepotou. Branou na úzké hlavní náměstí. Nad nin trůni gothický farní chrám, největší památnost bel- jacká. Založen byl téhož roku 1348, kdy strašné zemětřesení město z kořen vyvrátilo. Kolen chrámu i v nitru jeho 80 pomníků pamatuje na vyhaslou šlechtu korutanskou. Náhrobky převahou ze XVI. stoleti. Nápisy výhradně německé. Sl
Tarmanův Leibnitz Frančiška Beljako Dráva Slovan
30 article
vinská šlechta záhy zanikla, vzbujela přistěho valá z říše franské a německé. Nevím, najdeme-li od dob, kdy Korošsk stalo se vévodstvím německým, mimo Krajíře z Krajku, kterýžto staročeský rod kořeny své v Kraňsku měl, domácích rodů šlechtických v Korutansku. Zoufalé vzpoury ujařmeného lidu slovinského nejvýmluvněji svědčí o tom, jak hrabiví cizáci v zemi hospodařili. A protoni stín smutku nepadne v duši, když prohlížíme rovy těch, po nichž nikdo netruchlí. Starý kostel a klášter minoritský jsou v ssutinách. Z pobořeného kláštera upraveny pro chudinu chatrné byty a z tmavých kobel klášterních dnes ozývá se veselý štěbot a křik dětský, kovářská kladiva buší v refektáři, černý tam skřípe měch a na výhni plápolá uhlí A hned naproti moderní budova oběcné a mě- šťanské divčí školy! Jaké kontrasty! Odpoledne déšť ustal. Horní částí městskou s rozsáhlým náměstím a sochou geniálního so- chaře Hansa Gassera bral jsem se na silnici tvrolskou, která nad vysokým břehem drávským vede do Sv. Martina. Hledal jsem rozhled a slovinštinu. Olesněné vrchy tisknou se však příliš daleko v okolí beljacké, obzor je skrovný rozhraní národnostní pak posunuto za Drávu. Naproti kostelu v révoví tone pětitřídní škola — německá. V celém Korošsku jsou tolik čtyří slovinské školy. Slovinsky a německy učí se v 81 škole. K večeru vystoupil jsem na štihlou 95 m. vysokou beljackou věž. S její galerie je úchvatný pohled. Celé Korošsko od osněžených Vysokých Tůr až k dlouhotáhlým, pod samými oblaky šíroko nabubřelým Pecím (2114 m.) leží u nohou tvých. Země vzácných vděků krajin- ných, země běd a utrpení. Záplava Němectva jako záhubná lavina valí se s Alp Norických ke Karavankám! Noc, černá noc zháší světlo Slo vanstva. Nadějná slova básníkova nejsou-li sku tečně jen snem?
Krajíř Gasser Martino Kraňsko Korutansko Dráva Alpy Karavanky Hansa
31 article Bukve:
Bukve: Al zdí se mi, da za nočjó dan pride Da moč postane, kjer se več jih snide Da moč neznano zbuja (vzkřísí) le (zde) potrése (zemětřesení)- (Lovre Toman.) Slunce kloní se k západu. Z šedomodrých chmur světlo jeho krvavě rudé proráží av ohnivé jeho záři plane nesmírná hradba Jul- ských Alp od Manharta k Jalůzi. A Manhart, ten »goli velikan, moli (vystrkuje) svoje sivo- bélo glavó drzno čez (přes) oblake« jak obr k boji připravený. Prostřed hradby skalný zámek Žagice a na konci na stráži šišák Jalúze (Ja- lovce). Triglava neviděťi. Ale odnož jeho Brat vznáší se nad podnoží tmavozelených lesu. Z Karavanek rázovitě vynáší se Kepa (Mittags- kogel, 2144 m.). Skutečná kupa srázhých hoků skoro až k temeni lesy porostlá. Za nl klikatá zeď Karavanek náhle se snižuje. Na západě spoustami lesů krýtý Dobrač (2167 m.) nesmírnými liniemi se vyvršuje a pak náhle k východu stěnou klesá, přes niž noha lidská se nedostane. Malými, pravidelnými obloučky zdvihá se Pliberk (Bleiberg, 1823 m). až vyrůstá ve sličnou osamocenou horu s hlu- bokým osedlením na vreholu. Na levém břehu drávském okrouhlé, rozvalité kupy prahor odli- šují se od strmých, divokých útvarů vápenco- vých jižní čásli Korošska. Smráká se. Slovinský kraj za Drávou, ne široký, neveliký úže tulí se k hrudi pohaslých Karavanek. Z mrákot nočních třepotají se rudá světélka a prozrazují, že v mrtvé té hluši ne- zanikl všechen život. Paprskové jejich vedou nás k opuštěným chýším, kde zvučí stříbro slovi- štiny v pohádce a národní písni. , tichý, snivý večere pod uspalými Kara- vankami! Vzbuď kouzly svými více láskyv srdeích lidu slovinského ke krásnému Korošsku! Bude-li té, bude i síly k dalším zápasůmza starou vlasť a rodnou řeč.
Al Lovre Toman Jula Jalůzi Manhart Triglava Bleiberg Karavanky Kepa Mittags Dráva Kara národní píseň