ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75b5bde0-661a-11dc-a8a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 85, place 63, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ .
3 masthead
27. července 1901. Číslo 205.
4 article
nehablosti srdce; třeti konečně popíraji pleu- ritidu i malarii a nacházejí jen ochablost srdce jako následek všeobecné ochablosti sil. Zpravo- dajové sdělují, že různost mínění lékařů nemoc- ného nikterak neznepokojuje. Pravil prý, že lé- kaři jsou hodní lidé, že vědi všechno, čemu je učí lékařská věda, chyba je pouze v tom, že sama medicina nic neví. Členové rodiny hr. Tolstého nejsou však tak filosoficky naladěnia starosti jim působí otázka, co je příčinou ochablosti srdce; je-li to zjev dočasný a ne- stane-li se chronickým. Dříve si hr. Tolstoj nikdy nestěžoval na srdce. V době nemoci by! si vždy dobře vědom svého stavu. Když mu bylo nejhůře, vyjádřil se k jednomu ze svých přátel: »Kočár je připraven, je třeba odejet;e pak, když se mu ulevilo, pravil opět: »Byla mně prodloužena lhůta.« Michail Ivánovič Suchomlinov. Dne 21. t. m. (8. července dle rusk. kalendáře) ze- mřel člen akademie a předseda jejího sloves- ného oddělení M. I. Suchomlinov. Zvěčnělý učenec byl vynikající literární historik a badatel v oboru ruské osvěty. Jsa rodákem charkovským, kde jeho otec byl professorem chemie, studoval na charkovské universitě, a obdržev stupeň ma- gistra ruské slovesnosti, stal se docentem ruské literatury na universitě petrohradské. Roku 1856 obdržel hodnost doktorskou, byl pak mimořádným a od r. 1864 řádným professorem. Roku 1872 stal se členem akademie, r. 1899 předsedou slovesného oddělení akademie. Nej- větší jeho literární dílo jest historie ruské aka- demie. Kromě toho napsal množství studiío slarších ruských literátech, Radiščevu, Lomono- sovu, Novikovu, Puškinu, Aksakovu, o starých ruských letopisech, o ruské osvětě za panování Alexandra I., o historickém vývoji ruského dramatu atd.
Tolstý Tolstoj Kočár Ivánovič Suchomlinov I Suchomlinov Radiščev Lomono Novikov Puškin Aksakův
5 article
Volby ve Francii. Sotva že provedeny byly ve Francii volby do generálních rad, zabývá se veřejnost již opě volbami do parlamentu. Dnes činí tak »Figaro“, který uspořádal ve způsobě dotazů anketu plánech konservativních stran, s nimiž pustís do volebního boje. Bonapartis tě dle »Figara« prohlašují že trvají na zásadě neobmezeného plebiscitu že podporovati budou všechny její zastance. Royalisté praví, že zasazovati se bu dou o nedotknutelnost armády a o svobodu svě domí, že setrvají na požadlavku spořádaných státních financí a že odmítnou jakékoliv spoje- nectví. Vévoda Orleanský, dlící nyní v Marian- ských Lázních, prohlásil v rozmluvě, že pro- gram tento schvaluje, neboť jest prý přesvědčen, že royalismus musí se státi útočištěm všem. Krok nazpět jest nemožným a bílý prapor jes prý utopi. Horkokrevná bojovnost, kterou dává na jev véyoda Orleanský k příštím volbám, schluzen však bude při nich zajisté tak, jako se stal při volbách do generálních rad.
Figaro Figar Orleanský Francie Mariany
6 article
Kréta. Řecký prine Jiři odpověděl na dotaz čtyi států, v otázce krélské zapletených, že ochoten jest setrvati na svém místě vrchního komisaře Kréty také v příštích létech, avšak že žádá, by splnily se některé podminky, které pak pozděj zúčastněným státům předložil. V dnešní schůzi dolní anglické sněmovny tázal se earl of Spencer po záležitosti této a státní sekretář Landsdowne odpověděl, že princ Jiří na jednohlasné přání zminěných čtyř států svolil k prodloužení svého mandátu vrchního komisaře ostrova, což nazval šťastnou předzvěstí pro budouenost Kréty. Prine vyslovil naději, že dostane se mu podpory států a na- značil, že osud ostrova závisí na důležitých otázkách, které chce jim oznámiti. Landsdowne sdělil dále, že prino Jiří r. 1900 předložil vládám neúřadní cestou některé návrhy, o nichž poznamenal, že byly by patrně způsobilými k uspokojivému rozřešení krétské otáz ky. Návrhy tyto, vrcholící ve spojení K réty s Řeckem, sděleny byly do Říma zástupcům zúčastněných čtyř států, kleří však svého sou- hlasu k užšímu spojení Kréty se Řeckem roz- hodně o depřeli. Odpověď jejich sdělena byla řeckému králi. Také usnesení poslanecké sněmovny krét- ské ve prospěch spojení ostrova s Řeckem bylo zástupcům v Římě sděleno, ale tito odpověděli. že zúčastněné čtyři státy jsou v příčmně poli- tické situace Kréty pevně odhodlány, aby za- chován byl dosavadní stav.
Spencer Landsdowne Jiří Kréta Řecko Řím anglický sněmovna poslanecký sněmovna
7 article
Odstoupení Puttkamera. Německý tisk zabývá se stále neočekávaným odstoupením státního sekretáře Elsasko-Lotrinska šl. Puttkamera a jeho příčinami, o nichz nemůže však do dnešního dne sděliti nic po- sitivního. »Augsb. Abendztg.«, která první, a sice již na jaře oznamovala, že úřadní hodiny Putt- kamerovy jsou již sečteny, zabývá se v dopise ze Štrasburku rovněž touto otázkou dotýká se pozoruhodných věcí. Praví: »Že se šl. Pultkamer již dávno netěšil více osobní přízni císařově, jest známou věcí; nenáležel svou celou povahou k živlům, jež hodí se do kruhů, pro které dovedou se v okoli panovníka nyní roze- hřáti. Ačkoli pochází ze staré pruské šlechtické rodiny, jest tento duševně neoby čejně vynikající a všestranně vzdělaný muž spíše vším, jen nikoli pruským »junkrem«; přes paragraf o diktatuře, na němž lpěl zajisté jen na přímý pokyn z Berlína, byl spíše státníkem, prodehnutým liberálním duchem a zejmena v osobním styku mužem tak jednoduchým, jak lze si to mysliti jen u lidí duševně tak vysoko stojícíeh. Nebyl nikdy vojínem, ani nikdy německým buršákem, jak nedávno při 70tých jeho narozeninách ná- padně bylo několikráte vylknuto, rovněž není žádnou dekorativní osobou, neboť záleží mu mnohem více na věci, nežli na formě a vešker repraesentativní vystupování jest mu zcela lho- stejným. Zkrátka, šl. Puttkamer nehodí se patrnědo kruhů, které dnes, jak se všeobecně zdá, mají v Berlíně rozhodující vliv. Že oproti tomu ze- vrubná zasvěcenost jeho v poměry říšských zemí a velký podklad důvěry, které požívá i u Elsa sanů a Lotrinčanů, a již nelze tak lehce ziskati,
Elsa Lotrinsko Štrasburk Berlín
8 article
nepadá nikterak na váhu, jest smutným znamením dobys. Četné domněnky o důvodech nuceného od- chodu šl. Puttkamera doplňují »Hamb. Nachrichten« novou a snad — v Německu — také pravdivou. Píší, že šl. Puttkamer stal se oběti svého úsili, smířiti Francii při — zá vodech automobilistů a jiných podob ných příležitostech. Odveta Vatikánu za francouzský spolkový zákon. Vatikán svěřoval ochranu nad katolickým missiemi v zemích východních dosud Francii Nyní sděluje však »Figaro« na základě telegra- fické zprávy z Říma, že na zakročení kardi- nála Ferraria, bývalého nuncia v Paříži který má se záhy státi nástupcem v nemilos upadnuvšího kardinála Rampolly v úřadě státního papežova sekretáře — nařídil papež. aby se oehrana nad zmíněnými katolickým missiemi Francii odňala a ponechala se jí jen nad jejímie státními občany. Italsiké missie v cizině dají prý so pod oelhranu italské vlády, o čemž pirý beyl italský kab imet již zprave Státní sekretář R ampolla provedl prý v zá ležitosti této všechny předběžné práce a při chystal již také příslušný dekret k podpisu pa pežovu. Potvrdí-li se zpráva tato, pak zajisté z přede Vatikán s Kvirinálem konečně i jiné užší styky, aby nemusil se stále spoléhati jen na — petrský haléř.
Figaro Hamb Německo Francie Vatikán Řím Paříž R ampolla
9 article
Svátek českého lidu severo- moravského. V Zábřeze, 24. července. (Pávodní dopís »Nár. Listů«.) Dávná přání a šlechetné snahy vlasteneu severomoravských, zříditi pro vzdělání a povzne sení celého kraje v přirozeném středisku jeh městě Zábřeze českou střední školu, došly ko nečně r. 1896 splnění svornou prací Ústř. Ma- tice školské a Gymnasijní Matice zábřežské Mistní Matice zakoupila týž rok pro nový ústav přízemní dům na Dolním náměsti s prostrannou zahradou za 14.000 zl. a dala značným ná- kladem upraviti zatímní místnosti k účelům školským, by vyhověly všem zákonitým poža- davkům. Se stavbou nově budovy v rozsáhle zahradé mělo se započíti hned r. 1896, ale trvalo celé tři roky než přemožen byl tuhý odpor německé městské rady proti stavbě než položen byl základní kámen k nové, nád- herné budově. Letošním školním rokem byla budova do budována. Kdo ji spatřil, dosvědčí, že může býti chloubou naší a že podobně budovy v Zá- březe není, že zvláště dáleko za ní zůstává stavba německé »Gewerbeschule«, kterou s Němci za protiváhu našemu gymnasiu zřídili.
Němec Zábřeh Ma Mistní Matica
10 article
Se vděkem budiž zde vzpomenuto vydatně, b mnadšené pomoci, které se Gýmnasijní Matici zá- břežské dostávalo po celou dobu stavby o celě veřejnosti čuské ze všech zemí koruny svatováclavské. Zbývalo korunovati dilo tak šťastně a stkvěle dokončené posvěconím budovy, při němž by sešla se celá česká severní Morava a v Zábrere uvítala s povdékem všecky své příznivce a přá tely z blízka i z dáli. Slavnost tato ustanovena byla původně na počátek právě minulého škol ního roku, vykonány byly již mnohé přípravy k ní, zvláště také uspořádána byla v gymnasiu první umělecká výstava našeho umění malíř ského a reprodukčního; ale pro různé nepříz nivě okolnosti odloženo bylo svěcení posléze až na neděli dne 28. července. Tento den bude svátkem veškerého českého obyvatelstva severo- moravského, a jak pevně doufáme, v týž den dají si dostaveníčko do Zábřeha též všichni přátelé českého gymnasia našeho ze všech ši- rých vlastí českých. Výbor Gymnusijní Matice zábřežské, ředitelství a professorský sbor česk. gymnasia ve spojení s Výborem pro uspořádán lidové slavnosti dali si všemožnou práci, aby slavnost svěcení a lidová slavnost se zdařila aby hostům našim i v »německém« Zábřez našem se jak náleží dobře vedlo a zalibilo.
Morava Zábřeh
11 article
Celá slavnost člení se v náboženský výko svěcení, který vykoná se dopoledne, a v lido- vou slavnost a slavnostní průvod, kterým zase vyhraženo jest odpoledne. Vysvěcení budovy gymnasijní ochotně a vlídně připověděl knížeurcibiskup olomoucký sám. Za tou příčinou vlastním povozem přijede v neděli ráno do Zábřeha, kdež po slavných službách božích kolem 10. hod. odebéře s v průvodu církevním do gymnasia, aby budovu vysvětil. Po vysvěcení učiní krátký proslov v aule gymnasijní k přítomnému žactvu i obe- censtvu. Průvodu z kostela do gymnasia a zpěe účastniti se bude obyvatelstvo všech okolních obcí a farností. Zbývající čas dopoledne věnován bude obecenstvem výstavě sbírak, pomůcek a knihovny gymnasijní, jakož i prohlídce gymnasijní bu dovy. Pro nejširší vrstvy účastníků slavnosti bus nejzajímavějším bodem slavnostmní prů- vod městem do restaurace »na Nové«, asi půl hodiny od Zábřeha při nádraží se rozkládající, kdež uchystáno jest místo k lidové sl av- nosti. Průvod v těch rozměrech a v tom lesku, jak se pořádá, bude novinkou, dosud na sev. Moravě nevídanou. Dosud oznámeno jes k němu na okresním hejtmanství zábřežském 61 spolků z okolí, po nejvíce s prapory. Ne- bude české obce na sev. Moravě, která by bud na průvodě nebo na slavnosti nějak zúčastněna nebyla; z některých obcí chystá se tolik účast- níků, že obce zůstanou téměř liduprázdny.
Zábřeh Morava severní . Morava
12 article
Průvod, v němž rozloženo bude šest hudebních sborů, vyjde ve 3 hodiny a zahájen bude čet- ným hanáckým banderiem a jizdními Sokoly následovati budou cyklisté, civilní spolky, hasiči a moravské Sokolstvo. Po tomto prvém oddíle pojedou žebřinové vozy s národními skupinami. počtem přes třicet. Znázorněna bude stará robota, jak ji bylo viděti na Národopisné vý- stavě, slavnost »dožatá« asi na deseti vozích selská svátba na třinácti vozích, selské právo a přástky z Tovačova. Po národních skupinách pojede devět allegorických vozů; mezi nimi bude mimo jiné vůz studentské legie, vůz bo- žích bojovníků, vůz Ústřední Matice skolské, vůz dětský a sdružení Čech, Moravy a Slezsk pod korunou svatováclavskou. Následovati bu- dou povozy s hosty a nepřehledná řada povozů rolnických, jimiž representovati se bude zábřez- ský venkov. »Na Nové« kolem 4. hod. zahájena bude velká slavnost lidová slavnostní řečl načež se obecenstvo oddá občerstvení a zábavě o niž v rozličném směru bude hojně postaráno. Na konec budiž připomenuto, že k slavnost bude vydáno zvláštní slavnostní číslo »M or. Severu«, v němž mimo četné pokyny a rady pro účastníky slavnosti vyličeny budou zajímavé dějiny stavby gymnasia, vypočteny veškeré při- spěvky gymn. Matici zábřežské od 50 K. počí- naje, obétní dary, statistika a kronika ústavu a j. Číslo toto, které zůstane krásnou upo mínkou na slavnost, prodávati se budepř slavnosti.
Severa Tovačov Morava sdružený Čechy
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na Moravě s nadšením přijat bude zpráva, kterou přináší vídeňská »lnfor mation«, každodenní to sbírka soukromých sdě- lení pro redakce, politi ky atdd. »Žurna- listická kampaň posledních dnů proti vyrovna- címu dílu moravskému vedenáv, sdéluje »Info mation«, byla pouhým piklem a vše, c o n Mioravě česky citi, bez ro zíd ill u stran jest pero dalšd verde ní a kcne- Uváží-li se, že se to dějes nej úpliniéj- ším(!) dorozuměním s mladočeským vedením strany v Praze, možnorůzné žurnalistické útoky na »moravské punktátory« považovati za pouhý. poněkud nemofornýpokus, občerstviti anti- punktační smýšloní z »anno dazumal« za úče lem zemských voleb, svévolným za vlasy při taženým surrogáfem moravským. Tento n obratný pokus však zmařen hanebně a bídně Jest možno, že lze takna Moravě nachytati několik hejlů, avšak českým agrárnikům, jež při volbách v Čechách třeba nejvíce respekto- vati a jich se báti, tento moravský lep ne- uškodí. Pražstí Tellové tentokráte udělali hroz- nou netrefu. Radíme podnikateli »lnformatione aby se poděkoval brněnskému informátoru, o néhož má tuto velecennou informaci. Ještě ně- kolik takových »soukromých sdélení« i může svůj na jednéstraně potištěný orgán pro po- litiky () přezvafi směle » Mystifikation«. Hej- lové, jichž lov nám na Moravě »Inf.« vylýká, jsou, jak soudíme, už dobře zaopatřeni. Sedl totiž vesměsv kleci, před níž přehrává se nyn na plačimflasinetku pilně melodie o míru mez
Tell Morava Praha Čechy
14 article
Čechy a Němci na Moravě. Pražětí Tellové pak skutečně se obávají, že střelili vedle a že trofili, i punktačního hocha jablko vyrovnávaček na hlavě nesoucího. Je jim upřímné líto, eíti-i se na Moravě někdo bolestně trefeným, ale cíle svého přece jenom dosáhli, jablko válí se ktotiž tam, kam patři. Avšak bez žertu řečeno, ti kdož mysli, že methodou zatušovací poslouž dílu všeho odsouzení hodněmu, oddávají se klamu, jehož sladkosti nejsou nikterak závidění hodné. Moravské vvyrovnávačky nacházejíse ve stavu oněch velmi vznešených pacientů, o nichž lékaři vydávají velmi uspokojivé bulle- tiny, zatím co publikum dobře ví, že není žádné naděje. Docela podle biblického zbratr náš Lazar pouze spí« zatím co duše jeho dlí na věčnosti, s tím rozdílem ovšem, že se biblický zázrak vzkřísení, naměsíc záři ustanoven, kdy má býti pokračování narovnávaček, nepodaří. Netřeba uváděti protipunktační, velmi živé a řízné pro- jevy stran a orgánů moravských, jimž nelze jen tak zhola upírati české cíténí, ačkoli by- chom mohli jimi celé sloupce vyplniti. My české »eítění« neupíráme konečně ani českým punktátorům moravským, ale cit a rozum ne- kráčívají vždycky ruku v ruce, zdar a pro- spěch národu kyne pouze tam, kde obě tytc vlastnosti nacházejí se v harmonii. James toho ná- zoru, že české vyrovnací snahy jsou spíše plýt- váním českými city pro mír, příjemným, ale klamným ukájením touhy v českém srdci hlu- boko tkvící, žíti konečně v krásné vlasti své bez vvysilujícího boje s národním nepřítelem.
Němec Tell James Čechy Morava
15 article
Pokládáme mír takový vůbec za nedosažitelný, a nemožnost jeho jednostranností těchto aktuálních moravských punktací zdá se nám býti zvlášť eklatantně dokázána. Jedna věc (até se moravští a jiní obhájci nynější akce houžev- natě vyhýbají) musí býti každému pozorovatel jasna, že by totiž punktace tyto v nejlepším případě boj a bouřlivý zápas národnosti pouze pro volby zemské odklidily. Považme jenom že poslední největší vzplanutí boje hospodář ského mezi oběma kmeny na Moravě, zaviněno bylo německo-olomuckou mstou za Skálův man- dát říšský, uzákoněním zemského volebního řádu punktačního nebude přece zamezeno opakován týchž výjevů a prudkých bojovných episod př nejbližší příležitosti. Takhle my se díváme na moravské věci chladně, bez úzkoprsé strannie- kosti a jsme-li podezírání z vedlejších stran- nicky taktických úmyslů, nemůže nás to z míry přivěsti. Setrváme v ní i vůči kalumníím, jichž jsme byli v Boskovicích účastni a jimíž punk- tační tisk moravský nahražuje důvody.
Skálův Morava Boskovice
16 article
— Mnichovská odhalení o literárním světě vídeňském. »Münchener N. Nachrichtene přinášejí poněkud obšírnou, ale skvostnou historii kterouž odhalují se skandální intimity nejpřed- nějších literárních kruhů vídeňských a vlastne německo-rakouských. Je to vlastně grandiosn humoreska ve velkém stylu s barnumsko-bai leyovskou pointou, důstojnou celého průběhu dopodrobna vypravovaného a doklady prováze- ného. Pod záhlavím »Rakouský literární podnik« sděluje pisatel mnichovského listu zevrubně udá- losti, kteréž zavinily i provázely úpadek a ukrutné fiasko vídeňského »Vereinu přátel knihy«, jehož vzrůst i konec znamenal velkou sensaci ve Vídni i v cizině. Podnik tento měl za účel pomoe bídě německé literatury v Rakousku a speciálné ve Vídni, kteráž jako literární středisko s Prahou ani porovnání nesnese, a zejmena měl přivoditi užší styky mezi literárními silumi německé říše a rakouského státu. Duší celého podniku byl jakýsi pan baron Manfred Maderny, adoptivní syn býv. bavorského důstojníka, a choti jeho roz. hraběnky Götzendorm Grabowsky, vážené novelistky německé, a muž tento dovedl pro věc nadchnouti německé literáty v říši tak, že se zřídily v Německu filiálky » Vereinu přátel knihy«, a sice v Mnichově, Lipsku, Visbadenu a jinde.
Maderna Götzendorm Grabowsky Vídeň Rakousko Praha Německo Mnichov Lipsko Visbaden Verein přátelit kniha Münchener N
17 article
Také dr. Christomann, pověstný svou nechutenskou literární činností, bylve spolku tomto činný. Spo- lečnost zařídila si nádherné místnosti a kance- láře, zaplavovala Německo svými »Mittheilungy« výnosy a různými návody, kteréž v říšsko německých kruzích skutečných literátů vzbuzo valy nejtrapnější úžas. Neustálé bombardován takovými neplodnými zásilkami mělo za následek že filiálky společnosti v Německu vzaly za svo a že s duchaprázdnou agitaci vídeňských pseudo- literátů žádný spisovatel německý nechtěl mít nic společného. Nebudeme sledovati do podrobna události, kteréž vedly k úpadku společnosti, z- jímavější pro nás jsou odhalení, která učiní bar. Maderny, když byl po úpadku prehl do Kahyry. Vídeňský tisk obviňoval ho ze zpro nevěření, z neoprávněného titulování baronem přinesl i skandální narážky na jeho poměr s adop- tivní matkou, zkrátka Maderny stal se obětí po- věstného vídaňského reportéra. »Münch. N. Nach- richten« ujímají se jeho pověsti a z jeho obha- jovacího materiálu uveřejňují věci, kteréž stoj za to, aby s nimi seznámena byla i česká ve- řejnost. Nešťastnému zakladateli »Vercinu« vy týkalo se zpronevěření, aby loto obvinění bylo vyvráceno, uveřejňuje mnichovský list doklad k pikantní afféře, do níž zapleten byl zvláště zesnulý redaktor »Wiener Zigu«, vládní rada Teuber. Vynikající tento representant německo- rakouské literatury slíbil, že se přičiní o to aby splněno bylo nejvrouenější přání bar
doktor Christomann Maderna Münch Wiener Ziga Teuber spo Německo
18 article
Maderného v tom směru, aby se totiž » Něme- eko-rakouské literární společnosti« (tak zní po- zdější titul Vereinu) dostalo protektorátu arci- knížete Františka Ferdinanda. S panem vládním radou uzavřena byla hotová smlouva (znění její mnichovský list uveřejňuje), v důsledeích jejích vyplatilo se panu vl. radovi Teuberovi devi ě tisíc zlatých v měsíčních lhůtách pod zá- minkou spolupracovnického honoráře. Z protekto- rátu nebylo nic, ale p. vl. rada shrábl 9000 zl. zaplatil je potom Maderny ze své kapsy. Velko- lepá jest druhá episoda ze života »Německo rakouské lit. společnosti«: Jednalo se o koup tiskárny Sternovy ve Vídni, aby prý společnos také v tom směru stála na vlastních nohou. Kup tento provedl Maderny ze slabosti k spisovatel Schweiger-Lerchenfeldovi a jenom za tím účelem aby tomuto zjednán byl vedlejší příjem na vy- držování jeho — milenky. Neodolatelnou ko- mikou dýší jeho dopisy, zasílané bar. Madernému
František Ferdinand Teuber Maderna Sternův Schweiger Lerchenfeld Velko Německo Vídeň
19 article
Schweiger stěžuje si v nich, že jeho paní hlida kasu, že z ní nesmí bez jejího vědomi ani krej caru vzíti, takže chce-li »své drahé bytosti- zjednati sůbsistenční prostředky, musí »u sama sebe defraudovali«. Způsob, jakým to provozuje sděluje ve svém jednom dopise, který »M. N. N. provázejí poznámkou údivu nad tím, jak pr člověk pěti smyslů může o sobě něco podob- ného napsati. Tiskárna koupena tedy jenom proto, že pan Schweiger Lerchonfeld vězel »mezi životem a smrtí«, jak o sobě tvrdil v milost- ných svých nesnázích. Vrcholem všech těchto piklů jest pak episoda z konce života čisté t společnosti literární, kapitola s cirkem Barnuma a Bailleye. Pan Maderny, aby hynoucí, od spiso- vatelstva z říše německé opuštěné společnosti pomohl nějak na nohy, najal pomocí svých styků za levný peníz rotundu v Prateru, kdež hodla podlo banálního vídeňského vzoru pořádati »dny Mus«, slavnosti s dívkami z předních rodin atd.
Schweiger M N Barnum Bailley Maderna Prater Musa
20 article
Vtom však přijel do Vídně americký cirkua, rotundu nutně potřeboval a zaplatil Madernémuza odstup nájmu 40.000 K. To byla trefa pro společ nost náramná. Svolána valná hromada společnost a ta rozhodla, žeodskodné firmou Barnum a Bailley společnosti zaplacené nemá býti poklá- dáno »za sumu náležející k fondům spo- lečnosti«, nýbrž že se má schváliti »usnesení představenstva, podle kteréhož řečený obnos rozděluje se lak, že se polovina odkazuje před- stavenstvu k libovolnému naložení jakožto od- měna za služby společnosti prokázané a druhá polovina že má býti obrácena na účely spo- lečnosti. Představenstvo vyplatilo 20.000 K panu Madernému jako »náhradu« a ze zbylých peněz, pokud je nepohltily útraty na spolkovou representaci, udělil 4000 K svým členům na »studijní cesty«k světové výstavě pařížské. Cestu takovou vykonal jen Maderny. Pan dv. rada Hallwich (!) studoval v Stoekholmu a když věc »zapáchla«, vrátil 407 K jakožto nepoužilé cestovné, pan dvorní rada Herzmanowsky dal se pohnouti ke vrácení 800 K. Když nastal konečně obávaný krach, ujel Maderny do Be- nátek a za ním vydali se prof. Strohl a Ba- stianchich, aby jmu promluvili »do svědomí«, zatím však vyšlo na jevo, že se jim jednalo o »špatně zahalenou žebračinu«. »Dosti !« volá pisatel »M. N. Nachrichten«. »Hnusí se mi. věc dále sledovati; rád se nikdo nebrodí po celé hodiny blátem ...« Pro nás má cosla mnichovského novináře rakousko-německým blátem tu cenu, že ukázala zadní stránku ně- mecké kultury v Rakousku, jejíž přední stránka rovněž za nic nestojí, v pravém světle, jímž září na — cestu blátem. »Německo-rakouská literární společnost« a 40.000 Barnuma a
Barna Maderný Maderna profesor Strohl M N Vídeň Be Rakousko Německo Bailley Herzmanowsky Hallwich Barnum
21 article
Bailleye ! Jaká to satyra l — Zubožené poměry v účtárně vroh zem. soudu. Když před rokem nový prosident p. rytíř Wessely si dal představiti celý perso- nál účtárny, rozplýval se roztomilostí a blaho- vůlí ke všem účetním úřadníkům. Slíbil slavně že jedinou jeho starostí bude neblahé poměry účtárny největší sic země v Rakousku, ale nej. méně četným personálem opatřené upraviti a novým soudním řádem naznačené a slíbené upravení a rozmnožení účtárny provésti. Tato organisnce provedena byla již v iloni v účtárn vrchního zemského soudu vídeňského, kde roz- množeny sily její o 3 vrchní úřadníky účetní, ačkoliv obvod vrchního soudu dolnorakouského nečítá ani polovici soudních okresů v Čechách, nehlodíe ani k rozsáhlému odboru vězenství Čechách. Jestiť dosud na 233 okresní a krajské soudy a veškeré trestnice v Čechách 1 vrchní účetní rada spolu přednosta účtárny, a 1 účetní rada, tudíž ani ne dvě revisní sily na 17 účet- ních úřadníků a 12 účetních kalkulantů, kdežto dle předpisů má 1 revisní sila připadati již na 4 — nejvýše na 8 sil pracovních. To ovšem nový pan president neví a jak se podobá, ani zvěděti se nesnaží. K tomuto nedostatku vnitr nímu druží, se »důstojně« též bída vnější : uča- zené, zaprášené, smrduté, špinavé a tčsné míst nosti, vlastně špelunky, přecpány jsou ubohým personálem účetním — snad má tyto poměry p pres. Wessely přichystány pro nějakou budouc výstavu rakousko-byrokratických rarit. — Zmí něnou blahovůli p. presidenta Wessely-ho po
Bailley Wessel Jestiť Rakousko Čechy
22 article
znali v pravém světle účetní úřadníci v tom, že jim nařídil od 1. března t. r. frekvenci dvojl tofiž od 8—12 dopoledne a od 3—7 h. večer. Toho se měl pan prosident vyvarovat, věděle, že personál účtárny je již přes 3 léta přetížen prací, že je v pracech štván, že následkem toho v řadách jeho již povážlivě řádí — smrt a ne- moci: 2 případy mrtvice z niehž jeden letální, 4 mladí lidé skláceni souchotinami, 2 trvaluu neuralgií stíženi a nejnovější ovoce té dvoji frekvence: 1 případ mrivice spojený se ztrátou řeči snad bohužel trvalou. To volá do nebes 1— V neděle a svátky, ač zákon a soudní řád na- řizuje klid, musívíe než polovina všeho perso- nálu účetní a jiní úřadníci zbytečně lokati ten dusný »vzduch« kancelářský, ano jsou nuceni mnohdy až do 3 hodin odpoledne vysedávati v oúřadovnách«. O narozeninách a jmeninách císařských úřadnictvo ani neví, pracuje se d- poledne i odpoledne. Ani ti »nejplechovější a nejšplhavější hrdinové« účtáren Schmutzer a Leifer neodvážili se na světlo boží s nápadem, aby úřadníky s čísly pracující nutili dříti plnýeh 8 hodin denně — ano i nyní při temperatuře
Schmutzer Leifer
23 article
26—30° +R. Toť týrání více než člověk kze snésti. Toto otročení v úřadovnách světu o- lehlých, v mučírnách z dób, kdy jestě o hy- gieně místností pro lidí určených nebylo ani poněti, bylo až dosud veřejnosti stajeno, zvy- kem otupení snášeli ubožácii tul uvěznění trýzeň, hodnou úvuh odborných lidumilů. Tolik bez nadnášení říci lze, že cely a pracovny moder- ních trestnic jsou zdravější, příjemnější než ubikace prastaré erární budovy, v níž ukracuje se věk úřadnictvu. Účetní úřadníci v království českém mají býti nelidsky, nesvědomitě a neroz- umně trestáni za »resty« pracovní, jež nezavi- nili, poněvadž se za stále rostoucí agendy, o r. 1897 nikdo o nevyhnutelně rozmnožení per- sonálu účetního nepostaral. Sanace těchto věru vražedných poměrů možna by byla jedině kdyby: dle přesného výpočtu pracovního úkolu rozmno- žen byl personál, který by především odbyl všecky zbytky a vedl agendu běžnou dále. Leč k tomuto jedině rozumnému a přirozeném názoru se p. rytíř Wessely na svém křesln presidentském dosud nedopracoval a snad ne- doprucuje. — Snad by již i ty vdovské pense po úřadnících v místnostech účtárny umořených kryly náklad na přiměřené a konečně nezbytné rozmnožení pracovnfch sil.
Wessel
24 article
— Londýnské listy »The Daily Newse a »Times«, tudíž dva nejpřednější orgány anglické, přinesly též obsáhlé zprávy o sokol- ských slavnostech, o slovanských a franko- filských projevech v Praze a věnovaly zejmen neobyčejnou pozornost známému listu generala Ritticha, zaslanému »Národním Listům«. Zprávy tyto došly angliekých žurnálů přes Vídeň a je v nich něco z té vídeňské nervosné podráždě- nosti, jež vidí v každé sebe korrektnější wvýměně přátelských pozdravů a sympatií česko-ruskýéh strašidelný příznak panslavismu. V tom tohledu komentáře orgánu anglických toryů i orgánu anglických liberálů, provázející list generala ruského, vyznivají stejným tonem. »Timesk v článku »Panslavism in Austria« věští oživení všeslovanských snah a líčí slovanské manifeslac při slavnostech sokolských i demonstrativní prí- jetí francouzských hostů. Dopis generála Rinlich přináší »Times« v doslovném překladu. »Daily Newa« zabývají se tímtéž thomatem v článku »Czech aspirations. The Demonstrations at Prague.« a přiznávají velkou politickou důležitost man- festacím, jiehž byla Praha jevištěm o slel všesokolském.
Rittich Rinlich Praha Vídeň Times the Demonstration at Prague Czech aspiration
25 article
— Rodinné zprávy. Pan Otakar Ha ken, maj. med. drogerie v Přelouči, a paní Š těpánk Hakenová, roz. Hlechtična z Demuthu, dcera c. k. techn. fin. kontrolora v Pardubicích, slavii sňatek svůj dne 22. července t. r. — Slečna Anička Ambrožova a pan Jaroslav Kozel, koncert. mistr symf. orchestru a učitel hudby carsk gymnasia v Baku, slaví sňatek svůj dne 27. července o 1/212. hod. dopol. v arciděkanském chrámu v Plzní — Úmrtí. Dne 24. července t. r. zemřel v Uli- cích u Střlbra pan Josef Šturma, zástupce banky »Slavie«. Česky ostrov stříbrský ztrácí v něm mnoho, přemnoho. Byl jedním z těch, kteří si v mysl všd- pili, že kažuý, má li dobrou a pevnou vůli, může vykonati kus národní práce. Byl pro okres ten pra- vou rukou Národní jednoty pošumavské. Vypočísti jeho zásluhy o uvědomění lidu a zvláště české správy obecní na Sulislavsku a Sitensku není možno na místě tak omezeném. Přepracovanost a přílišná námaha uvrhly jej v předčasný hrob. Zemřelť ve věku 48 let. Zemřej, ale u nás vždy můžeme ujistiti: Zemřel, ale pamět jeho květe — po veškeren čas běh, — byltě dobrý, jak jich málo v světě — člověk, pravý muž i — Čech. —— — Časopisecká zpráva. Naodvislý demo- kratický týdenník v Litomyšli vydávati bude pan Fr. Taufer, redaktor na Král. Vinohradech. První číslo vyjde v první polovici srpna.
Otakar ha Š těpánk Hakenová Hlechtičn Demuth Anička Ambrožův Jaroslav Kozel Šturm Čo František Taufer Král Přelouč Pardubice Bak Plzeň Litomyšl Slavia
26 article
— Dary. Na velkou slavnost hereckou, kteráž se pořádá ve prospěch »Ústřední jednoty čes herectva« ke dni 8. záři t. r. na všech prostorách ostrova Střeleckého v Praze, zaslal purkmistrovský úřad král. města Pl změ příspěvek 50 K, důchoden- ský úřad král. věnného města Hradce Krůlov 20 K a městská rada v Něm. Brodě 10 K. Výbon pořadatelský vyslovuje všem těmto dárcům díky nej- vřelejší. Další příspěvky přijímá a veřejně kvituje účetní Jednoty herecké p. Ferd. Koubek, člen Národ divadla v. v. v Praze. — Vyšehradský probošt mon- signore dr. Ant. Lenz daroval 1000 korun konventu Alžbětinek na Slupi na úhradu škody, vzniklé př bouři 21. července úderem blesku do kostelní věž.
K Výbon Koubek doktor Antonín Lenz Praha Hradec Německo
27 article
— Odjezd ruských studentů z Praby Včera o 1 hod. 20 min. odpoledne dostavili se na nádraží státní dráhy v Hybernské ulici členové Sl- vanského klubo, »Ruského kružku«, Akad. čtená ského spolku, bulharští učitelé, dlící právě v Prat pp. Mráz a Kovářík a četní přálelé vzájemnosti česko- ruské, rozloučiti se s milými našimi ruskými host kteří nastoupili šest dní trvající cestu do Kazaně Po srdečném rozloučení na perronu vstoupili rust hosté do vozu. Když hnul se vlak, zahřmělo z ú ruských studentů: »Na zdar českému národu, české a slovanské Praze !« Volání: »Sláva ruskému n- rodu !« mísilo se s hřímavým »Urá osvoboditelům !-, jež volali učitelé balharští, a zaniklo teprve, když vlak zmizel z perronu. Ruští hosté pěli cestou s Kd demov můj?« a ruské národní plsně. O « 3, hod.2 min. stanul vlak v Kolíně, kdena perronu pozdra- vily je kolinské paní a dívky s p. A. V, Prág rem ředitelem záložny v Kolíně, který pozdravil rusk sludenty řečí, ve které kladl důraz na význam Ri ska, na pokojný kulturní vývoj Slovanstva. Pan pn fessor Gortalov tlumočil city své a svýchi sta dentův a pronesl zdravici přítomným damám. Pn prof. Čerůajev připil Spartanům ducha na slo vanském Západě. Tajemník Slovanského klubu pa Forman rozloučil ses milými hostmi jmenem Slovanskéhoklubu a poděkoval přítomným damám za skvělé avítání ruských studentů. Když pov vlakvadoucího přerušil hovor, který se rozproudi
Mráz Kovářík Sláva Kd A V profesor Čerůajev Spartan Forman Slovanskéhokluba hybernský Kazaň Praha Kolín český národ