1
masthead
26. července 1901. Číslo 204.
4
article
místní jejich časopis v Memelu doporučuje,
by se jeho přivrženci volby zdrželi. Je
likož litavský kandidát Matschul! zůstal
vůči kandidátům socialistů a svobodomysl
ných v menšině jen o 800 hlasů, bude
v užší volbě asi zvolen.
Matschul
Memel
5
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Štyrský sněm.
Ze Štyrského Hradce, 25. července.
Ve večerní schůzi vyřídil dnes sněm velkou
řadu předmětů, mezi nimi zákon o dokon-
čení regulace řeky Travny. Příští schůze
zejtra.
Crispi.
Z Neapole, 25. července. (C. B.) Dle
dobrého zdaní lékařů, vydaného dnes o zdra-
votním stavu Crispově, jeví se v něm
v celku trvalé zlepšení. Nemocný byi
v noci dosti klidným.
Z Neapole. 25. července. (C. - B.
V dobrozdání lékařů o zdravotním stavu
Crispia, vydaném v 8 hodin večer se
praví, že zlepšení při nervosních zjevech
dále pokračuje, kdežto slabost srdce stale trva.
Pruský prine v Rusku.
Z Petrohradu, 25. července. (C.-B.)
Pruský princ Adalbert ohlásil se dopoledne
u cara jako vyznamenaný řádem sv. Ondřeje
a potom byl návštěvou u německého vy-
slance na rozloučenou. O 11. hodině školní
loď německá »Charlotta« vyplula za hlaholu
ruské hymny. Na Něvském nábřeží stály
davy lidu, jež pozdravovaly odjízdějící lod
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 25. července. (C. B.) Ve
sněmovně dolní dotazoval se liberál La m-
bert vlády, dostalo-li se jí určitého ubezpe-
čení německé, francouzské a japonské vlády.
že jejich vojska zůstanou jen dočasně po
sádkou v Šanchaji.
Parlamentní podtajemník zahraničného
úřadu Cranborne odpověděl, že den ko-
nečného ústupu ze Šanchaje a jiných, spoje-
ným vojskem obsazených míst, není dosud
ustanoven. Avšak Anglie nemá proč domní-
vati se, že by některá z jmenovaných vlád
chtěla zůstaviti trvale svou posádku v Šan-
chaji.
Mac Kinleyova proklamace.
Z Washingtonu, 25. července. (C.-B.)
President Mac Kinley vydal provolání, v němz
oznamuje, že mezi Spojenými státy a Porto-
rikem je zavedena svobodná tržba a na
Portoriku zřídí se civilní vláda.
Štyrský
Crispi
Crispův
Adalbert
svatý . Ondřej
Charlotta
Kinleyův
Mac
Kinley
Štyrský Hradec
Neapol
Rusko
Petrohrad
Londýn
Anglie
Šan
Washington
spojený stát
Portoriko
anglický sněmovna
Le m
6
article
Admirál před soudem.
Z Washingtonu, 24. července. (C.-B.
K návrhu admirála Schleve usnesl se
vojenský námořní úřad ustanoviti vyšetřující
komisi, která prozkoumati má obvinění, pro-
nesená protí Schleyovi v dějinách lod-
stva uveřejněných v těchto dnech v »Maclevu«.
Vyšetříti se ma zejmena činnost lod
stva před Santiagem de Cuba.
Předsedou komise, jež svolána bude teprve
až dostaví se chladnější povětrnost, bude
bezpochyby admirál Dewey.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 25. července. (C.-B.) Ra-
kousko-uherská banka uveřejňuje toto
eommuniqué: V dnešní schůzi generální rady
konané za předsednictví náměstka místo
guvernéra Leopolda z Liebenů, přednesl ná-
městek generálního sekretáře Zuck podrobnou
zprávu o stavu banky, jež vzata na vědomí-
Na jednucím pořadu byly pak jen věci běžné
správy.
Za předsednictví ministra obchodu bar.
Calla zahájeno dnes v ministerstvu obchodu
mezi zástupci obou vlád vyjednávání o no-
vém autonomním tarifu celním.
S uherské strany účastní se ministerský
rada Tomáš Biro, odborný rada V. Emmer-
ling (oba z ministerstva obchodu), odborný
rada Jan Otlík, ministerský tajemník Lorand
Roth (z ministerstva orby), ministerský r. bar.
Schleve
Dewey
Leopold
Biro
V Emmer
Otlík
Lorand
Washington
Santiago jít Cuba
Vídeň
Lieben
Rakouskýuherský banka
7
article
St. Andreanszky a odb. r. Jos. M ar-
schalko (z ministerstva financi); s rakouské
strany: odb. přednosta Stibral a minist.r.
Roreler (z ministerstva obchodu), odb. před-
nosta bar. Beck a minist. tajemník dr. Arnošt
Seidler (z ministerstva orby), odb. r. mini-
starstva financí Adolf Gerstendörfera
vládní rada Šrámek. Po uvítání jednalo se
o modu procedendi, jenž se má v po-
radách zachovati.
st. Z Pešti, 25. července. (Zvl, telen.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 27.000 metr.
o 5—7.5 h. dráž. Platila: pšenice tisská 79
kg K 8.371. mezöhedešská 78.5 kg K 8 35,
makovská 78.5 kg K 8.35, sivacká 74.2 kgk
7.82. 73.8 kg K 7.80, peštská, 78 kg K 8.05,
törökbačská 77.5 kg K 780, skladní 78 kg
K 8121, 77.4 kg K 7.95, šoňgradská 75 kgk
7.85; nová tisská 80 kg K 8.30, 79.5 kgK
8.20, 79.3 kg K 8.12, peštská 80 kgK
8.221, 79 kg K 8.20, 77.3 kg 810, biharská
79 kg K 8.10; žito nové K 6.65 až 6 85
ječmen nový K 6.35; oves nový K 6. 60
až 6.95; kukuřice K 5.40; řepka nová
K 12 70, chybná.
Stibral
Beck
doktor
Seidler
Gerstendörfer
Šrámek
Platil
St . Andreanszky
Pešť
M ar
Roreler
kg
8
article
Terminový obehod byl zprvu pevný
na Ameriku, ke konci ochabnul na prodeje.
K večeru znamenala: pšenice na měsíc červenee
K 8.14, pšenice na říjen K 8:20, pšenice“ na
duben K 8.48, žito na říjen K 6.78, oves na
říjen K 6.33, kukuřice na srpen K 5.33,
kukuřice na květen K 5.12, tepka na srpen
K 13 20.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Počasí parno.
n. Z Berřína, 25. července. (Zvl. telegr
»N. L.«) »Post« ujišťuje, že celní tarií
uveřejněn bude v nejbližsích dnech.
Z Krefeldu, 25. července. (C.-B.) Dle
»Niederrheinisehe Volksztgr« upsala včera řada
vážených firem garanční fond obnášející skoro
1 mill. m. pro bankovní dům Beckeratha
a Heílmanna. Postačí-li tento obnos, pře-
vezme uvedenou firmu belgická mark. banka.
Z Londýna, dne 25. července. (C. -B.)
»Standard« oznamuje z Nov. Yorku 24. t. m.:
Časopis »Commerce« tázal se elegraficky
York
Amerika
Berřín
Krefeld
Londýn
Niederrheinisehe Volksztgr
Beckeratha
Heílmann
Post
9
article
četných bankéřů z území ohrožených špatnými
žněmi kukuřičnými o jich názorech na čekaný
neúspěch žní. Bankéři odvětili, že se nutno
v Jově, Missouri, Nebrasce a Kansasu připraviti
na úbytek 312 mill. b., t. j. na polovinu lonské
žně v těchto územích. Jest to nejnepříznivější
zpráva, jež dosud ze směrodatných kruhů
dosla.
Z Nového Yorku, 25. července. (C. - B.)
»New York Journal« vypočilává, že jest cena
výnosu žní kukuřičních (vezmeme-li z
základ dnešní ceny) o 50 mill. dol. vyšší než
před vypuknutím paren. V stejném poměru cení
se výše i úroda pšenice.
Z Washingtonu, 24. července. (C - B.)
Dle zpráv úřadu povětrnostního není naděje, že
parna a sucha ve středních a západních
krajích v nejbližší době povoli. V St. Louisu
zemřelo v posledních 24 hodinách následkem
horka 40 osob.
Z Nového Yorku, 25. červencn. Smýšleni
povolné. Pšonioe na červonec 781/4, pženice
na září 761/2, kukuřice na červeneo 59.—,
oukr muscovados 3/, bavlna 81/.
Na peněžni burse závěreční zmýšlení
napnuté.
Jov
Missouri
Nebraska
Kansas
Nový York
Washington
St . Louis
New York journal
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Jednání o autonomním celním tarifu.
Včera zahájeny ve Vidní předběžné po-
rady mezi rakouskou a uherskou
vládou o stanovení autonomníh
celního tarifu. Schůze věnována byla vý-
hradně formálním věcem, meritorní
jednání počnou teprve dne 12. září a potrvaji
do konce října. Schůze je prvním oficiálním
krokem v této tak důležité záležitosti. Vlády ra-
kouské k pracím o úpravu nových smluv ob-
chodních a celních valně chuti neprojevovaly
a tak zříme dnes jistě pozeruhodný a charakte-
ristický fakt, že vlády obou říšských
polovin jednají teprve o formule
a způsobu, jakým se porady díti mají, zatím
co německé vlády již se všemi tě-
mito pracemi jsou hotovy a vyo
jednávají právě o uveřejnění vý-
sked ku porad, šetření a pirací. Není
nám ku etí tento stav a dokazuje jen opětně, že
11
article
Rakouske nemělo a nemá ve svých vládách mužč,
kteří by se konečné upřímně a poctivě snažili
o vytřčení samostalných cilů obchodní politiky
tohoto státu. Zkušenosti končících platných smluv
mohou nám býti výstrahou. Když byly uzavírány,
počal u nás rašiti na všech stranách průmyslový
a podnikatelský ruch. Byly to počátky a šlo jen
o to, aby obchodní politika byla dosti prohléda-
vou, by z těchto počátků pomáhala budovati
mocný rozvoj. Nestalo se tak. Politické zájmy
zvítězily nad hospodářskými a idea trojspolku
platila Vídni více než idea hospodářsky samo-
statného a zkvétajícího Rakouska. Německá ob-
chodní politika měla ostatné naproti nám usnad-
něnou posici dualismu. Při uzavírání dneš-
ních obchodních smluv byly Uhry státem čistě
zemědělským. O průmyslovém ruchu, který dnes
uherské vlády vyvolávají, nebylo ještě ani po-
tuchy. Naše říšská polovina nabývala ale ji
svého převážného rázu průmyslového. Patrno
tedy, že také interesy obou polovin se při uza-
vírání obchodních smluv rozbíhaly. Télo říšské
polovině běželo v prvé řadě o ochranu prů-
myslovou, snahy uherské určovány byly jich
eminentné zemědělskými zájmy. V tomto r o
poru mělo Německo vítaného sp
jence. Potřebovalo uherského o bilí, ale
potřebovalo také našich trhů pro své to-
vary průmyslové. Ale nejen to. Německo vstu-
povalo tehdy do stadia světového svého
obchodu. Rakousko mohlo mu otevříti cestu na
Uher
Vídeň
Rakousko
Německo
12
article
Balkán, ovšem Rakousko hospodářsky
slabé a na Německu závislé. Ra-
kousko svobodné bylo by mocno
hrází těmto světovládným touhám mladé
hohenzollerské říše. Naši vedoucí státni i
okamžik tak výhodný propásli. Politické
úkoly trojspolku a udržení přízně Berlina byly
jim vyššími cíly než rozumná rakouská politika
hospodářská a obehodní. A tak došlo k ob-
chodním smlouvám, které povolovaly sice ně
které zdánlivé ústupky nám (obilí, dříví a p.),
ale které v prvé řadě byly určeny na posilení
Německa. Dnes jsou jich výsledky příliá patrny,
než aby bylo nutno důkazy prováděti. Dnee
trpí náš prámysl soutěží německého na vlastních
trzích, výhody dané uherskému obili —
neboť o našem obilí v tomto spojení vlastně
vyjímaje ječmen ani mluviti nelze — oká
zaly se méně cennými, než jak je dobro-
volní ofíiciosové němečtí v rakouských vládních
kruzích líčili, a náš vývoz zahraniční jest
v úpadku tam, kde mu hlavně budoucnost ky-
nula: na Balkáně, Malé Asii, Rusku a p. Stali
jsme se velkododávateli Německa, které na náš
úkor vzrostlo v mocného faktora světové po-
litiky obchodní. Jsme obchodně politicky státem
druhého řádu, který mizí vedle úspěchů sou-
sedových. Ale také vnitřní politi ka
Balkán
Rakousko
Německo
Berlín
Asie
Rusko
13
article
obchodní této říše nebyla se svých
úkolů. Politika dopravní nebyla vedena
ohledy obchodně-průmyslovými, nýbrž strale-
gickými, co jinde stát skytá svému obchodu a
průmyslu z přirozené nutnosti a potřeby, vy-
hlašuje se u nás za koncesse, náš jediný
mořský přístav ztrácí na svém významu, na
splavnéní řek dochází z důvodů politiekých,
akciové společnosti musí s nasazením všech
svých sil domáhati se úlev, aby neza-
hynuly. — — Jaké to úžasné hromadění chyb,
neporozumění a neznalosti! Za krise země-
dělské, za stagnace průmyslu, za nedobrého
stavu obchodů, přistupujeme k novým smlou-
vám obchodním. A zalím co se Německo
k nim chystá s napjetím všech svých sil, zatím
co jeho obchodní, průmyslový a učený svěo
hledá cesty příštího rozvoje, zatím co německé
vlády úsilně pracují, jest u nás klid. Alespon
ve vládních kruzích. Své pomoe-
ných připrav není nedostatek. Zemědělstvo
podalo již před rokem své návrhy pro-
střednictvím zemědělských rad a má dobrého
posíance v ústředním úřadu, průmyslové třídy
nalezly svého obrance v ústřednímí sboru
obchodních komor a spolku rakouských prů-
myslníků, ale co platny voškery tyto snahy.
když ony kruhy, na něž tíže celého jednání
spadne, chystají se k práci teprve v po-
slední chvili, přijímají informace z druhé
Německo
14
article
ruky, neopatřují si svých a co hlavního: ne-
mají žádné vůdčí ideje, která by
určovala jich postavení v příštím
jednání. Nastoupí Rakousko samostatné dráhy
obchodní politiky, vyzuje se z nadvlády něme-
cké, hledá prostředky na překonání země-
dělské krise a na vybudování si-
ného průmyslu — každý ve věci té má
své stanovisko, jen rakouské vlády ni-
koli. Má naše vláda vůbec nějaké stanovisko
v otázce zvýšení obilních cel, má vůbec nějaké
stanovisko v otázce cel na dřiví, uhlí, má vůbec
nějaké stanovisko v základních potřebách našeho
průmyslu? Tak přistupují rakouské vlády k sjed-
nání nových obchodních smluv, které mají na
10 let rozhodnouti o hospodářském rozvoji této
říše! Může býti perspektiv smutnějších a vý-
stražnějších? Ale bude tomu, jak bývalo vždy.
když rakouské vlády nevědály kudy kam: při-
svědčí se všem stranám a vyplní se vůle
Berlína. A že v Berlině jsou přesvědčeni, že
temu tak bude, tomu nasvědčuje dnes již ve-
řejně přiznávané zvýšení obilníeh cel, tedy zni-
čení jediné vlastně koncesse z minulých ob
chodních smluv! Včera počalo ve Vídni prvé
formální jednání mezi vládami obou polovin
říšských. Rozdíly interesů obou polovin sev
posledním desetiletí přiostřily. Ale vzrostla také
moč a váha Německa, jehož dnešní krise nemá
tak hlubokých důsledků, jak se namnoze
mylně za to má, sestlilo jeho postavení na trhu
světovém, a hlavně na našich bývalých trzích
levantských. Lze za těchto poměrů věřiti, že
bude míti Vídeň dosti síly a moci? Ale otázka
ještě bude komplikovaná jednáním o rakou-
skouherské vyrovnání. Tyto dvě otázky
budou určovati hospodářskou práci příštího roku.
Rakousko
Berlín
Vídeň
Německo
15
article
Řada nerozřešených otázek politických a národ-
ních boj jen sesilí a zdůrazní. V tomto přivalu
základních problémů této říše ra-
kouské vlády nemají ničeho než
slov, slov, slov a různých návštěv.
Ale nenutí tento stav právě nás, kteří jsme
hospodářským sférám německým nejbližší,
k vážné práci a vážnému myšlení
Vlády rakouská a uherská počinají formelními
poradami, vzchopíme se my k práci?
Obilí v r. 1900. Dle zpráv stálé komise pro
stanovení hodnot meninárodního obchodu, nebyl mi-
nolý rok co do obchodu obtlního valně pozoru-
hodným. Obchod byl skoro během celé této pariody
velmi klidný. Naše obchodní bitlance se během po-
sledního roku nezlepšila ; spíše sa její saldo ješte
zmenšilo. Lze to vyložiti jednak klesnutím na-
šehlovývozu ječmene (— 1,150.000 q), jednai
menším vývozem ovsa (— 300.000 p). Celkový do-
voz obilní byl v minutém roce téměř tak veliký jako
r. 1899; zajímavo však jest, že dovoz pšenice a žíta
klesl, kukuřicela ječmene ku krmení stoupl. Zboršení
našeho mezinárodního obilního obchodu lze si vylo-
žiti také výsledky sklízně. Byloť v celé říši sklízeno
průměr let
1900
1899 1890—1899
mil. metr. centů
54.5
50 8
16
article
. . . . 50.7
34.3 31 8
žita . . . . . . 240
29.9
25 4
ječmene . . . . 254
33.5
Ovsa . . . . . 28 4
kukuřice . . . . 37. 9
Ceikem . . 1664 1889 1702
Jak na domácím trhu, tak také na trzích cizích bylo
minulého roku celkem ticho. Ačkoli byly výsledky
žní pšeničních daleko méně nspokojivými než v
dvou minulých létech a vyhlídky na žně byly ještě
černějšími než žně samy, přece se ceny chle-
bovin nezměnily. Důvod toholo klidu trhu
tkví v tom, že byly zásoby z minnlých žní hlavně
v Americe dosti značny, aby stačily na zásobení
Evropy. Pšeniční žně světové činily dle »Beerbohims-
Corn Trade Liste v tisící kv. (po 2171/2 kg.):
1900 1899 1898 1897
v Evropě . . 174 600 184.350 192.650 151.050
mimo Evropu . 134.500. 147.250 165.300 131.800
Celkem . . 809.100 381.600 357.950 282.85
V prvých pěti měsících nové kampaně (od 1. srpna
do 31. prosince 1900) bylo do evro pských
zemí vyvezeno pšenice a mouky pše-
ničné:
1899
1898
Amerika
Evropa
Ceik
Corn Trade List
kg
18
article
1900
1900
mil. metr. centů
19.25 21.44 28.12
ze Sev. Ameriky. . .
7.— 8 78
z Ruska . . . . . 9. 40
Balkánu . . . . 6.741.— 3.9
Argentiny . . . . 360 5.87 0.0
1.31 1.58
Indie . . . . .
„ Australie . . . . 0.61 O 6n
„ různých zemí . . 1.381.15 1.8
Úhrnem . . . . 0 9s
38.38 43 70
Ceny pšenice na přednějších trzích
evropských v roce 1900 činily:
v měsící ve Vídni v Benlíně v Londýně v Oděse
17.58
14.54 13.30
lednu . . 17.55
17 87
únoru . . 17. 65.
14.84
13.72
březnu . . 17.4817.8414.70
13.40
dubnu . . 18.30
17.50
14.60
13.80
květnu . . 18.25
1792 14.12 13.4
18.49
červnu . . 17. 52
1518 13.6
červenci . 16.90
16 20
13.60
18. 42
16 36
13 40
18..30
srpnu . . 17.20
18.20
16.28 13.7
září . . . 17.—
říjnu . . 1710 18.04
Seva . Amerika
Rusko
Argentina
Indie
Austrálie
Vídeň
Londýn
21.44
úhrn
17.50 14.60 13.80
1792
červen
18.20
19
article
15 88 13.3
listopadu . 16.80 17.58 15.34 13.59
prosinci . 16 64 17.58 15.26 13.50
Ceny žita, ječmene, kukuřice a oysa u nás o něco
stouply. Z jednotlivých druhů obžlí bude uvedeno
Ječmen. Vývoz ječmene nebyl snad nikdy tai
nízkým jako rokuloňského: klesl o plných 25
oproli r. 1899. Nejvíce klesl do Německa a právě
tento úbytek jest důvodem zhoršení se hillance vý-
vozu celkového. Příčinou toho byly velice úspěsné
žně Německa, Francie a Anglie. Ceny ječmene tak
následkem toho klesly. Rovněž jakost ječméne byla
celkem horší. Slad. Vývoz sladu stoupi o 30.000-
Důvodem tohoto nepatrného zvýšení byla neo by-
čejná láce německého ječmene, kter
podlomifa soutěžnost všech cizích. Vývoz uhájils
jen snižováním cen. Žito. Obchod žita byl obme
zen skoro veskrze na tuzemsko. Ceny kolísaly
V prvém čvriletí byly dosti klidny, následkem duí
nových nepohod, které žitu velmi ublížily, stouply
ceny as o 2 K na 100 kg. Toto stoupnutí bylo všal
brzy vystřidáno reakcí, která srazila již v červenci
ceny na původní niveau. V srpnu ceny opět poněkud
stouply a upravíly takío půdu dovozu z Ruskaa
Německa. Mouka. Náš mlynářský průmysi nebyí
s to následkem poměrně vysokých cen žita a pšenice
aby pomýšlct na vývoz. V druhé polovině roku 190
se však vývoznost mouky značně polepšila. Přispěla
k tomu také okolnost, že byly jemné mouky poměrně
dosti levny.
Ječmen
Slad
Německo
Francie
Anglie
cena žít
kg
20
article
Český adresář Vídně. Jak jsme již s čte-
nářstvém svým sdělili, pracuje Slovanský obehod-
nícký spolek ve Vídní na sestavení adresáte
českých živnostníků, průmyslníků
obchodníků, lékařů, advokátů atd. v
Vídni. Bude to tedy dílo na způsob známých adre-
sářů cizojazyčných, jaké má dnes již každá zeměa
každé větší město, důležitá to, dosud těžce postrá-
daná pomůcka informační pro české interesentya
věrný obraz kulturní a hospodářské zdatnosti české
obce vídeňské. Práce, které se mladý spolek podjal
zasluhuje jistě všestranně podpory. Přihlášky firem
do tohoto adresáře, které jsou úplně bezplatny,
peněžité příspěvky přijímá správní výbor jmenova-
ného spolku, Vídeň I., Brännerstrasse 7. Případné
dotazy se obrafem vyřídí, potřebné tiskopisy se
ocholně zašlou. Fodmínky insertní se co možná
nejdříve oznámí.
Vídeň
Brännerstrasse 7
21
article
Poptavárny práce ve Spojoných státech
neveroamerických. V jednollivých stálech severo-
nmerické Unie věnuje se poslední dobou značná pěče
úpravě poptaváren pracovních. Tak uvádí náš kon-
sulát v Milwauke wisconsinský zákon, který nařizuje
ztízení bezplatných poptaváren pracovních ve mě-
stech s obyvatelstvem nejméně 30.000. Zákon stanoví
toto: Do 30 dnů po tom, co zákon nabude platností.
má jmenovati guvernér pro každou poptavárnu super-
intenďenta a to na dvě leta s platem 1200 doll., který
mu bude platiti stát. Superintendent má 60 dnů po
svém jmenování zařídili kancelář v místě určeném
po dohodě s komisařem pracovním. V úřadu lom má
se nalezatí i místnost pro pracovní statistiku. Super
intendent má do zvláštních knib zanésti jména všech
poptavačů a u každého napsati, co si přeje. Pro
uchazeče má býti veden zvláštní rejstřík, v němž se
vyznačí jméno, pohlaví, místo narození, zaměstnání,
příčína a doba bezpráce, stav, počet děťi a pod.
údaje to pro statistíku pracovní. Rejstříky tyto nejsou
určeny pro veřejnost, nýbrž jsou důvěrny. Uchaze
který sdělení odepře, neztrácí nároku na poukázání
práce. Superintenďent má každý čtvrtek oznámiti
pracovnímu úřadu počet uchazečů a udati, kolik
z nich místa dosud nedostalo. Tyto výkazy nemají
však obsahovati jméno uchazečů nebo jich adresy.
nýbrž toliko počet žádaných míst a počet dělníků.
Spojoný
22
article
V sobotu na to má komisař pracovní výkaz tento
uveřejniti a vyvěsiti. Kopie tohoto výkazu doručí se
továrním inspektorům, kteří mají napomáhati při ob-
starání míst pro uchazeče a zároveň podávatí super-
intendentovi zprávy o místech uprázdněných. Super-
intendenti mají vstoupiti ve styk za úcelem tímto
s lovárníky svých obvodů a ročně o výsledcích svých
úřadů podati zprávu pracovnímu komisaři. Přímé
i nepřímé poplatky jsou zapovězeny. Kdož by jednal
proti tomuto ustanovení zákona, trestání budou po
kutou 25—50 doil. Nikdy nesmí zaměstnavatel, který
hledá dělníky, nahlédnouti do knih nebo záznamů
stávkují-li jeho dělníci. Ve městech uvedených nesmí
býti soukromých poptaváren.
23
article
Spolek velkoobchodniků s cukrem v král
českém v Praze zasílá nám tento přípik: » Před
krátkou dobou oznámili jsme, že mimořádnou valnou
hromadou spolku velkoobchodníků s cukrem byly
předsednictvu spolku dány různé pokyny, jak se za-
chovati za účelem zlepšení nynějších neutěšených
poměrů, jež zavládly v obchodu s cukrem. K těmto
pokynům připojuje vídeňský »Fremdenblatt« ve svém
čísle z 12. t. m. různé poznámky, takže předsední-
ctvo vidělo se nuceno, schůzi na den 17. t. m. svo-
lati. Na této schůzi zjištěno, že: 1. Spolek velkoobchod-
níků s cukrem nikoli teprve od té doby škodlivost
cukerního kartelu znal, když jednání s raffinéry ne-
vedlo k cíli; naopak že spolek již od počátku svého
utvoření používá každé vhiodné příležitosti, by na
zhoubné účinky tohoto kartelu jak pro konsum tak
i pro obchod upozernil. 2. Neměli velkoobchodníci
s cukrem nikdy úmysi na úkor konsumujícího obe
censtva pro sebe něeo vyzískati, nýhrž žádati pouze.
by jim rafinéří z jich velkého zisku též nějskou vý-
hodu poskytli, kterýžto nárok sami raffinéři uznali
za oprávnéný. Že zamítavé stanovisko své chtějí
nyní raffinéři omlouvati tím, že stalo se tak jedině,
aby požadovanou bonifikací nebyl konsum pestížen,
jast sice pro nezasvěcence dobře a chytře volený
důvod, kdo však poměry zná, mu nevěří.« — My ve
věci této své stanovisko již nejednou projevili a
s něho neslevíme níčeho.
Praha
spolek velkoobchod
24
article
Z německých příprav k obchodním
smlouvám. Velmi zajímavý příspěvek k obnově
německého celného tarifu podává německý ústřední
sbor pro přípravu obchodních smluv v č. 17. svých
spisů. (»Obchodní billance Spojený ch
států« od prof. S. Waltershausena.) Spiso-
vatel dokazuje, že rozvoj pšeniční vý ro b
a merícké v příštích letech ještě zmoh utní
stejně asi jak tam býlo v létech 1890—1900. Dove-
zuje to z toho, že ve Spojených státech jest ještě
mnoho neobdělané půdy a že zemědělského
obyvatelstva stále přibývá. Vzrůst prostředko
dopravních přinesí tamnímu zemědělství nejednu
výhodu. Intensivnější hospodářství jest Americe ještě
stále výnosné a racionální užívání strojů přispívá
k poměrně dobrým výtěžkům. Nutno považovati za
jisto, že budou americké státy ještě po dlouh ou
řadu let obilí vyvážeti. V průmyslu jest to
láce a všestrannost surovin a silný přírostek obyva-
telstva, jež jsou Stárům těmto s neobyčejným pro-
spěchem. Silný rozmach amerického průmyslu že-
lezářského a vývoz jeho tovarů podporován
jest podnikavostí a kapitály trust ů. Právě to t
hromadění kapltálů zaručuje jim ve-
likou sociální převahu při mákupu su-
rovin a při odbytu do ciziny. Monopolisací
celé řady výrob průmyslových dostalo se americkému
vývoza velmi účinné vzpruhy, a to nejen v železář-
ství, ale také v textílnictví. Převahou vývozu
nad dovozem získala severní Amerika značně po-
hledávek proti cizině, jež se vyrovnávaji
různým způsobem. Zvláště od r. 1898 má Amerika
profi Evropě značné pohledávky. Plus mezina-
rodního obchodu Ameriky s Evropou
činí za r. 1898—1900 sumu 7863 mill. m., tedy
skoro dvakráte tolik, co činila válečná
náhrada Francie Německu. A právě tento
stav chová v sobě stálé nebezpečí pro
profesor
S Waltershausen
Dov
Stára
spojený ch
Spiso
spojený stát
Amerika
Evropa
Francie
Německo
25
article
Evropu. Na toto americké nebezpečí nemá ob-
chodní politika Evropy zapomínati. Vzáje m né
výhody mohou si skytati pouze ze mě
jichž síly jsou poměrně stejny. Dnešní
vývoj způsobuje však neustálé zadlužecí Evropy
u Ameriky. Výhodné smlouvy obchodní se Spojeným
státy nebyly by možny na základě dnešního celního
zákonodárství amerického a ústupků význačných
bylo by lze stěží od Ameriky dosíci. »Žádnou tarifní
smlouvu s Amerikou a žádné vzájemné doložky nej-
vyšších výhod co do zboží. Spíše setrvejme na svém
generálním tarifu, který jsme si z části již vybudo-
vali a který bychom mohli sami antonomně vzhle-
dem k dočasné konjunktuře zvyšovati. Amerika proti
lomuto postupu bude jen s tíží moci námitek činiti.
neboť jest to politika, kterou sama po léla prováděl
a kterou nyní jen nepatrně svými recipročními smlou
vamí změnila.« Autor přimlouvá se pak za utvořen
smlouvy s Ruskem, Jižní Amerikou a východní Asií
jíž by jim Německo vyhradito řadu výhod oprot
Spojeným státům, ale jen za ústupky, tak na př
budiž na ruské obilí určeno clo 4.50 m., na americké
6 m. a p. Dále doporučuje investice něm-
ckého kapitálu v cizině, raclonáln
kolonisaci a t. d. — celý přesný program ně-
mecké obchodní politiky světové.
Evropa
Evropa u Amerika
spojený stát
Amerika
Rusko
jižní Amerika
Asie
Německo
26
article
Z rýnsko-vestfálského trhů uhelného
»Köln. Zig.« oznamuje z rýnsko-vestfálského trhu
uhelného: Třeba nebyla těžba kamenného uhlí vše-
obecným slavem obchodním nedotčena a i v bu
doucnu jím bude trpěti, nutno přece jen pokládat
za fakt, že postavení průmyslu uhelného nedává pří
čin k obavám, jak je zvlášlě bursa často vyslovovala
Těžba ublí nalezá se dnes celkem stále jestě ve vý
hodnějším postavení, než veškeré skoro ostatní prů-
mysly a slibuje v dohledné době dobré úspěchy.
Odbyt uhlí proti loňsku neklesl; byl sice v prvém
čtvrtletí 1901 menší o 127.000 tun než v druhém
avšak zároveň o 140.000 tun vyšší než v stejných
obdobích loňských.
Köln
27
article
Statisticko topograflcký a lesnický po-
pis velkostatku král. města Pelhřimova vy-
daný českou lesnickou jednotou k její LIIl. valné
plné hromadě v Pelhřimově, na dny 5., 6. a 7. srpna
1901 určené, bude zajisté vílanou publikací všem
interessovaným kruhům. Obsahuje nástin dějin města
Pelhřimova od V. Petrů, popis památnějších budov
pelhřimovských a zevrubný popis velkostatku od v.
Peikerta, nadlesního.
Čeští vystěhovalci v Amorico. Poslední
čtvrtietní zpráva našeho konsulátu v Milllwaukee
sděluje: Poděl severozápadní dráhy michiganské mají
býti zřízeny české kolonie. Jakýsi Jan Klusák
z Nového Yorku nabídl se, že získá 150 českých
kolonistů.
Ruská soutěž s nábytkem z ohybaného
dřeva. Náš cařihradský konsulát upozorňuje, že se
snaží ruský průmysl ohybaného dřeva soutěžiti s to-
vary rakouského původu. Nábytek jest prý horší na-
šeho, ale nepoměrně levnější.
V konkurau firmy D. L. Kohn v Praze
konala se včera u obchodního soudu schůze věřitel
za předsedníctví rady p. Geigra. Přihlášeno bylo po-
hledávek v obnosu 647.391 korun. Při volbě defini-
tivního správce konkursní podstaty věřitelé s pohle
dávkou 151 200 korun hlasovali pro p. dra. Cas
novu, advokáta v Holešovicích, kdežto vělšina hla-
sovala pro p. dra. Karla Adámka, advokáta v Praze.
Na to docíleno dohodnutí a byl p. dr. Adámek
zvolen jednohlasně správcem a p. dr. Casanova jeho
náměstkem. Do věřitelského výboru byli zvoleni pp.:
Adolf Schmidt, obchodník v Praze, v Jindřišské ulici,
Frant. Brůža ve firmě Karei Petzelt a Brůža v Praze,
Hugo Schwarz, ředitel filiálky Anglorakouské banky
v Praze, dr. Ludvík Thorsch, advokát v Praze, na-
hradníkem p. Václav ryt. Hoteyšovský ve firmě Ho-
leyšovský a Řivnáč v Praze, na Florenci.
Trhy peněžní
Bursa.
V Petro
Klusák
D L Kohn
Adámek
doktor
Casanova
Schmidt
František
Brůža
Hugo Schwarz
Thorsch
Václav rýt
Bursa
Pelhřimov
Milllwaukee
Nový York
Praha
Casa
Holešovice
Jindřišská ulice
Florenc
Karei Petzelt
Brůža
Anglorakouský banka
28
article
V Praze, 25. července. (Pův. zpr. »N. L.. «)
Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno
pouze za akcie: Živnostenské banky za K
266.50, České banky »Union« K 260.50, Česká
společnosti pro průmysl cukerní K 225.—, Praž-
úvěrní banky K 656.—, Královéhradeckého
úvěrního ústavu K 485.—.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofieiální záznamy znějí:
Praha
Český banka
29
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898.
» Č. Budějovic 1893
»» Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banký
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » kom. dl. úp.
„ , , , mel. úpisy
„ „ » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha . . . ..
dto. Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpelec
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo- západní dráha .
dto.
lit. B.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. uvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní draha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpelec Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
30
article
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní draha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Ake. tov. na vyráb. uměl. hnojnv
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . . .
Ceská spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v C. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Prazská železařská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
x. Z Vídně, 25. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Denní bura
poskytovala neutěšený obraz stagnace jako včera.
Pohyb kursů byl výsledkem skrovných trana-
akcí. Výminečné postavení zaujímaly kreditky,
v nichž podnikány koupě opatřovací. Smýšlení
bylo chabé, což bylo způsobeno chabými zá
znamy novovorskými a nižším odhadem sklizně
v Uhrách. Alpinky byly po premiovém prohlá-
šení značně nabízeny a opětné stále klesaly.
Ferdinandův
Ake
Daněk
Vltava
Kolín
C . Budějovice
Modřany
Vídeň
Uhry
Český akciový
první český společenský
31
article
Značně zhoršeny byly vídeňské tramwayky.
Naposledy zůstaly lacinější kreditky, bankovní
jednoty a unionky. Z dopravních klesly státní,
paroplavební, severní dráha (30 K) a vídeňsk
tramway. Z průmyslových alpinky (5 K), české
báňské, tabákové, zbrojovka (13 K). Také tu-
recké losy v souhlasu s pařížskými záznamy
byly lacinější. Renty pevné. Devise a valuty
téměř nezměněny. Na eskomptním trhu ne-
změněno.
Soukromý diskont 3—31/s pro
x. Z Vídně, 25. července. (Telf. »N. La.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 633.— (po —.—)
uherské kreditky 639.—, anglobanka 271.—
bankovní jednota 445.50, unionka 534.—
länderbanka 402.—, státní dráha 635.—, jižn
dráha 91.—, polabská dráha 481.—, severo-
západní dráha 471.50, turecké tabákové 281.50,
rýmavsko-muráňské 435.—, alpinky 410.—.
(po —.—), kvétnová renta 99.10, uherská ko-
runová 92.95, turecké losy 99.50, marky za
hotové 117.47, na ultímo 48.—. Smýšlenl
klidné.
Z Vídně, 25. července. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 99.10
společná » květ. 99.10
» » stříb.
rakouská » zlatá 118.40
95..60
» » kor.
uherská » zlatá 118.35
» kor.
92.95
184.—
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. . .
139.75
po 100 zl. ..
170.50
207.50
státní losy 1864
losy tisské . . .
143.50
389.—
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
388.—
99.50
turecké losy . .
271.—
b. anglo-rakouská
445.—
vídeň. b. jednota
860.—
r. úst. pro.úv. poz.
rak. úvěrní ústav
632.50
638.—
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
402.—
533.—
vídeňská unionka
česká b. Union.
260. 50
Živnost. banka.
buštěhradská A.
B . 1028.—
duchcov, podmok.
lvovskočernovická —.—
Při trvalém nedostatku obchodů
pevné. Kreditky následkem maté na-
bídky a lombardy případně vyšší.
Eskoutní sazby 3e 4 procenta.
A B
Vídeň
118.40 95
32
article
rak. severozáp. dr. 470.—
polabská dráha . 481.—
pražsko-ducheov.
spol. st. dr. rak.-uh. 635.—
jižní dráha . .
silniční dr. lit. A. 234.—
231.—
778.—
dunaj. paroplaveb.
860.—
rakouský Lloyd.
1585.—
pražská želez. sp.
1085.—
česká montan. sp.
411.—
alpská montan. sp.
434.—
rým.-muráň. spol.
250.—
rak, zbrojovka .
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
severočeská uhlář.
západočeská uhl.
740.—
mostecká uhl. sp.
1254.—
Schodnica . ..
280.—
turecká tabák. rež.
117.4
devisa německá.
„ lond ýnská
239.70
„ pařížská .
95.22
95.20
» curyšská-
19.0
dvacetifrank . .
marka papírová . 117.45
. 253.—
rub
rba
Lloyd
dvacetifrank