ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 75a4f500-661a-11dc-a64b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: person 51, place 94, org 18, work 21
1 masthead
26. července 1901. Číslo 204.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
místní jejich časopis v Memelu doporučuje, by se jeho přivrženci volby zdrželi. Je likož litavský kandidát Matschul! zůstal vůči kandidátům socialistů a svobodomysl ných v menšině jen o 800 hlasů, bude v užší volbě asi zvolen.
Matschul Memel
5 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Štyrský sněm. Ze Štyrského Hradce, 25. července. Ve večerní schůzi vyřídil dnes sněm velkou řadu předmětů, mezi nimi zákon o dokon- čení regulace řeky Travny. Příští schůze zejtra. Crispi. Z Neapole, 25. července. (C. B.) Dle dobrého zdaní lékařů, vydaného dnes o zdra- votním stavu Crispově, jeví se v něm v celku trvalé zlepšení. Nemocný byi v noci dosti klidným. Z Neapole. 25. července. (C. - B. V dobrozdání lékařů o zdravotním stavu Crispia, vydaném v 8 hodin večer se praví, že zlepšení při nervosních zjevech dále pokračuje, kdežto slabost srdce stale trva. Pruský prine v Rusku. Z Petrohradu, 25. července. (C.-B.) Pruský princ Adalbert ohlásil se dopoledne u cara jako vyznamenaný řádem sv. Ondřeje a potom byl návštěvou u německého vy- slance na rozloučenou. O 11. hodině školní loď německá »Charlotta« vyplula za hlaholu ruské hymny. Na Něvském nábřeží stály davy lidu, jež pozdravovaly odjízdějící lod Anglická sněmovna. Z Londýna, 25. července. (C. B.) Ve sněmovně dolní dotazoval se liberál La m- bert vlády, dostalo-li se jí určitého ubezpe- čení německé, francouzské a japonské vlády. že jejich vojska zůstanou jen dočasně po sádkou v Šanchaji. Parlamentní podtajemník zahraničného úřadu Cranborne odpověděl, že den ko- nečného ústupu ze Šanchaje a jiných, spoje- ným vojskem obsazených míst, není dosud ustanoven. Avšak Anglie nemá proč domní- vati se, že by některá z jmenovaných vlád chtěla zůstaviti trvale svou posádku v Šan- chaji. Mac Kinleyova proklamace. Z Washingtonu, 25. července. (C.-B.) President Mac Kinley vydal provolání, v němz oznamuje, že mezi Spojenými státy a Porto- rikem je zavedena svobodná tržba a na Portoriku zřídí se civilní vláda.
Štyrský Crispi Crispův Adalbert svatý . Ondřej Charlotta Kinleyův Mac Kinley Štyrský Hradec Neapol Rusko Petrohrad Londýn Anglie Šan Washington spojený stát Portoriko anglický sněmovna Le m
6 article
Admirál před soudem. Z Washingtonu, 24. července. (C.-B. K návrhu admirála Schleve usnesl se vojenský námořní úřad ustanoviti vyšetřující komisi, která prozkoumati má obvinění, pro- nesená protí Schleyovi v dějinách lod- stva uveřejněných v těchto dnech v »Maclevu«. Vyšetříti se ma zejmena činnost lod stva před Santiagem de Cuba. Předsedou komise, jež svolána bude teprve až dostaví se chladnější povětrnost, bude bezpochyby admirál Dewey. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 25. července. (C.-B.) Ra- kousko-uherská banka uveřejňuje toto eommuniqué: V dnešní schůzi generální rady konané za předsednictví náměstka místo guvernéra Leopolda z Liebenů, přednesl ná- městek generálního sekretáře Zuck podrobnou zprávu o stavu banky, jež vzata na vědomí- Na jednucím pořadu byly pak jen věci běžné správy. Za předsednictví ministra obchodu bar. Calla zahájeno dnes v ministerstvu obchodu mezi zástupci obou vlád vyjednávání o no- vém autonomním tarifu celním. S uherské strany účastní se ministerský rada Tomáš Biro, odborný rada V. Emmer- ling (oba z ministerstva obchodu), odborný rada Jan Otlík, ministerský tajemník Lorand Roth (z ministerstva orby), ministerský r. bar.
Schleve Dewey Leopold Biro V Emmer Otlík Lorand Washington Santiago jít Cuba Vídeň Lieben Rakouskýuherský banka
7 article
St. Andreanszky a odb. r. Jos. M ar- schalko (z ministerstva financi); s rakouské strany: odb. přednosta Stibral a minist.r. Roreler (z ministerstva obchodu), odb. před- nosta bar. Beck a minist. tajemník dr. Arnošt Seidler (z ministerstva orby), odb. r. mini- starstva financí Adolf Gerstendörfera vládní rada Šrámek. Po uvítání jednalo se o modu procedendi, jenž se má v po- radách zachovati. st. Z Pešti, 25. července. (Zvl, telen. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 27.000 metr. o 5—7.5 h. dráž. Platila: pšenice tisská 79 kg K 8.371. mezöhedešská 78.5 kg K 8 35, makovská 78.5 kg K 8.35, sivacká 74.2 kgk 7.82. 73.8 kg K 7.80, peštská, 78 kg K 8.05, törökbačská 77.5 kg K 780, skladní 78 kg K 8121, 77.4 kg K 7.95, šoňgradská 75 kgk 7.85; nová tisská 80 kg K 8.30, 79.5 kgK 8.20, 79.3 kg K 8.12, peštská 80 kgK 8.221, 79 kg K 8.20, 77.3 kg 810, biharská 79 kg K 8.10; žito nové K 6.65 až 6 85 ječmen nový K 6.35; oves nový K 6. 60 až 6.95; kukuřice K 5.40; řepka nová K 12 70, chybná.
Stibral Beck doktor Seidler Gerstendörfer Šrámek Platil St . Andreanszky Pešť M ar Roreler kg
8 article
Terminový obehod byl zprvu pevný na Ameriku, ke konci ochabnul na prodeje. K večeru znamenala: pšenice na měsíc červenee K 8.14, pšenice na říjen K 8:20, pšenice“ na duben K 8.48, žito na říjen K 6.78, oves na říjen K 6.33, kukuřice na srpen K 5.33, kukuřice na květen K 5.12, tepka na srpen K 13 20. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Počasí parno. n. Z Berřína, 25. července. (Zvl. telegr »N. L.«) »Post« ujišťuje, že celní tarií uveřejněn bude v nejbližsích dnech. Z Krefeldu, 25. července. (C.-B.) Dle »Niederrheinisehe Volksztgr« upsala včera řada vážených firem garanční fond obnášející skoro 1 mill. m. pro bankovní dům Beckeratha a Heílmanna. Postačí-li tento obnos, pře- vezme uvedenou firmu belgická mark. banka. Z Londýna, dne 25. července. (C. -B.) »Standard« oznamuje z Nov. Yorku 24. t. m.: Časopis »Commerce« tázal se elegraficky
York Amerika Berřín Krefeld Londýn Niederrheinisehe Volksztgr Beckeratha Heílmann Post
9 article
četných bankéřů z území ohrožených špatnými žněmi kukuřičnými o jich názorech na čekaný neúspěch žní. Bankéři odvětili, že se nutno v Jově, Missouri, Nebrasce a Kansasu připraviti na úbytek 312 mill. b., t. j. na polovinu lonské žně v těchto územích. Jest to nejnepříznivější zpráva, jež dosud ze směrodatných kruhů dosla. Z Nového Yorku, 25. července. (C. - B.) »New York Journal« vypočilává, že jest cena výnosu žní kukuřičních (vezmeme-li z základ dnešní ceny) o 50 mill. dol. vyšší než před vypuknutím paren. V stejném poměru cení se výše i úroda pšenice. Z Washingtonu, 24. července. (C - B.) Dle zpráv úřadu povětrnostního není naděje, že parna a sucha ve středních a západních krajích v nejbližší době povoli. V St. Louisu zemřelo v posledních 24 hodinách následkem horka 40 osob. Z Nového Yorku, 25. červencn. Smýšleni povolné. Pšonioe na červonec 781/4, pženice na září 761/2, kukuřice na červeneo 59.—, oukr muscovados 3/, bavlna 81/. Na peněžni burse závěreční zmýšlení napnuté.
Jov Missouri Nebraska Kansas Nový York Washington St . Louis New York journal
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Jednání o autonomním celním tarifu. Včera zahájeny ve Vidní předběžné po- rady mezi rakouskou a uherskou vládou o stanovení autonomníh celního tarifu. Schůze věnována byla vý- hradně formálním věcem, meritorní jednání počnou teprve dne 12. září a potrvaji do konce října. Schůze je prvním oficiálním krokem v této tak důležité záležitosti. Vlády ra- kouské k pracím o úpravu nových smluv ob- chodních a celních valně chuti neprojevovaly a tak zříme dnes jistě pozeruhodný a charakte- ristický fakt, že vlády obou říšských polovin jednají teprve o formule a způsobu, jakým se porady díti mají, zatím co německé vlády již se všemi tě- mito pracemi jsou hotovy a vyo jednávají právě o uveřejnění vý- sked ku porad, šetření a pirací. Není nám ku etí tento stav a dokazuje jen opětně, že
11 article
Rakouske nemělo a nemá ve svých vládách mužč, kteří by se konečné upřímně a poctivě snažili o vytřčení samostalných cilů obchodní politiky tohoto státu. Zkušenosti končících platných smluv mohou nám býti výstrahou. Když byly uzavírány, počal u nás rašiti na všech stranách průmyslový a podnikatelský ruch. Byly to počátky a šlo jen o to, aby obchodní politika byla dosti prohléda- vou, by z těchto počátků pomáhala budovati mocný rozvoj. Nestalo se tak. Politické zájmy zvítězily nad hospodářskými a idea trojspolku platila Vídni více než idea hospodářsky samo- statného a zkvétajícího Rakouska. Německá ob- chodní politika měla ostatné naproti nám usnad- něnou posici dualismu. Při uzavírání dneš- ních obchodních smluv byly Uhry státem čistě zemědělským. O průmyslovém ruchu, který dnes uherské vlády vyvolávají, nebylo ještě ani po- tuchy. Naše říšská polovina nabývala ale ji svého převážného rázu průmyslového. Patrno tedy, že také interesy obou polovin se při uza- vírání obchodních smluv rozbíhaly. Télo říšské polovině běželo v prvé řadě o ochranu prů- myslovou, snahy uherské určovány byly jich eminentné zemědělskými zájmy. V tomto r o poru mělo Německo vítaného sp jence. Potřebovalo uherského o bilí, ale potřebovalo také našich trhů pro své to- vary průmyslové. Ale nejen to. Německo vstu- povalo tehdy do stadia světového svého obchodu. Rakousko mohlo mu otevříti cestu na
Uher Vídeň Rakousko Německo
12 article
Balkán, ovšem Rakousko hospodářsky slabé a na Německu závislé. Ra- kousko svobodné bylo by mocno hrází těmto světovládným touhám mladé hohenzollerské říše. Naši vedoucí státni i okamžik tak výhodný propásli. Politické úkoly trojspolku a udržení přízně Berlina byly jim vyššími cíly než rozumná rakouská politika hospodářská a obehodní. A tak došlo k ob- chodním smlouvám, které povolovaly sice ně které zdánlivé ústupky nám (obilí, dříví a p.), ale které v prvé řadě byly určeny na posilení Německa. Dnes jsou jich výsledky příliá patrny, než aby bylo nutno důkazy prováděti. Dnee trpí náš prámysl soutěží německého na vlastních trzích, výhody dané uherskému obili — neboť o našem obilí v tomto spojení vlastně vyjímaje ječmen ani mluviti nelze — oká zaly se méně cennými, než jak je dobro- volní ofíiciosové němečtí v rakouských vládních kruzích líčili, a náš vývoz zahraniční jest v úpadku tam, kde mu hlavně budoucnost ky- nula: na Balkáně, Malé Asii, Rusku a p. Stali jsme se velkododávateli Německa, které na náš úkor vzrostlo v mocného faktora světové po- litiky obchodní. Jsme obchodně politicky státem druhého řádu, který mizí vedle úspěchů sou- sedových. Ale také vnitřní politi ka
Balkán Rakousko Německo Berlín Asie Rusko
13 article
obchodní této říše nebyla se svých úkolů. Politika dopravní nebyla vedena ohledy obchodně-průmyslovými, nýbrž strale- gickými, co jinde stát skytá svému obchodu a průmyslu z přirozené nutnosti a potřeby, vy- hlašuje se u nás za koncesse, náš jediný mořský přístav ztrácí na svém významu, na splavnéní řek dochází z důvodů politiekých, akciové společnosti musí s nasazením všech svých sil domáhati se úlev, aby neza- hynuly. — — Jaké to úžasné hromadění chyb, neporozumění a neznalosti! Za krise země- dělské, za stagnace průmyslu, za nedobrého stavu obchodů, přistupujeme k novým smlou- vám obchodním. A zalím co se Německo k nim chystá s napjetím všech svých sil, zatím co jeho obchodní, průmyslový a učený svěo hledá cesty příštího rozvoje, zatím co německé vlády úsilně pracují, jest u nás klid. Alespon ve vládních kruzích. Své pomoe- ných připrav není nedostatek. Zemědělstvo podalo již před rokem své návrhy pro- střednictvím zemědělských rad a má dobrého posíance v ústředním úřadu, průmyslové třídy nalezly svého obrance v ústřednímí sboru obchodních komor a spolku rakouských prů- myslníků, ale co platny voškery tyto snahy. když ony kruhy, na něž tíže celého jednání spadne, chystají se k práci teprve v po- slední chvili, přijímají informace z druhé
Německo
14 article
ruky, neopatřují si svých a co hlavního: ne- mají žádné vůdčí ideje, která by určovala jich postavení v příštím jednání. Nastoupí Rakousko samostatné dráhy obchodní politiky, vyzuje se z nadvlády něme- cké, hledá prostředky na překonání země- dělské krise a na vybudování si- ného průmyslu — každý ve věci té má své stanovisko, jen rakouské vlády ni- koli. Má naše vláda vůbec nějaké stanovisko v otázce zvýšení obilních cel, má vůbec nějaké stanovisko v otázce cel na dřiví, uhlí, má vůbec nějaké stanovisko v základních potřebách našeho průmyslu? Tak přistupují rakouské vlády k sjed- nání nových obchodních smluv, které mají na 10 let rozhodnouti o hospodářském rozvoji této říše! Může býti perspektiv smutnějších a vý- stražnějších? Ale bude tomu, jak bývalo vždy. když rakouské vlády nevědály kudy kam: při- svědčí se všem stranám a vyplní se vůle Berlína. A že v Berlině jsou přesvědčeni, že temu tak bude, tomu nasvědčuje dnes již ve- řejně přiznávané zvýšení obilníeh cel, tedy zni- čení jediné vlastně koncesse z minulých ob chodních smluv! Včera počalo ve Vídni prvé formální jednání mezi vládami obou polovin říšských. Rozdíly interesů obou polovin sev posledním desetiletí přiostřily. Ale vzrostla také moč a váha Německa, jehož dnešní krise nemá tak hlubokých důsledků, jak se namnoze mylně za to má, sestlilo jeho postavení na trhu světovém, a hlavně na našich bývalých trzích levantských. Lze za těchto poměrů věřiti, že bude míti Vídeň dosti síly a moci? Ale otázka ještě bude komplikovaná jednáním o rakou- skouherské vyrovnání. Tyto dvě otázky budou určovati hospodářskou práci příštího roku.
Rakousko Berlín Vídeň Německo
15 article
Řada nerozřešených otázek politických a národ- ních boj jen sesilí a zdůrazní. V tomto přivalu základních problémů této říše ra- kouské vlády nemají ničeho než slov, slov, slov a různých návštěv. Ale nenutí tento stav právě nás, kteří jsme hospodářským sférám německým nejbližší, k vážné práci a vážnému myšlení Vlády rakouská a uherská počinají formelními poradami, vzchopíme se my k práci? Obilí v r. 1900. Dle zpráv stálé komise pro stanovení hodnot meninárodního obchodu, nebyl mi- nolý rok co do obchodu obtlního valně pozoru- hodným. Obchod byl skoro během celé této pariody velmi klidný. Naše obchodní bitlance se během po- sledního roku nezlepšila ; spíše sa její saldo ješte zmenšilo. Lze to vyložiti jednak klesnutím na- šehlovývozu ječmene (— 1,150.000 q), jednai menším vývozem ovsa (— 300.000 p). Celkový do- voz obilní byl v minutém roce téměř tak veliký jako r. 1899; zajímavo však jest, že dovoz pšenice a žíta klesl, kukuřicela ječmene ku krmení stoupl. Zboršení našeho mezinárodního obilního obchodu lze si vylo- žiti také výsledky sklízně. Byloť v celé říši sklízeno průměr let 1900 1899 1890—1899 mil. metr. centů 54.5 50 8
16 article
. . . . 50.7 34.3 31 8 žita . . . . . . 240 29.9 25 4 ječmene . . . . 254 33.5 Ovsa . . . . . 28 4 kukuřice . . . . 37. 9 Ceikem . . 1664 1889 1702 Jak na domácím trhu, tak také na trzích cizích bylo minulého roku celkem ticho. Ačkoli byly výsledky žní pšeničních daleko méně nspokojivými než v dvou minulých létech a vyhlídky na žně byly ještě černějšími než žně samy, přece se ceny chle- bovin nezměnily. Důvod toholo klidu trhu tkví v tom, že byly zásoby z minnlých žní hlavně v Americe dosti značny, aby stačily na zásobení Evropy. Pšeniční žně světové činily dle »Beerbohims- Corn Trade Liste v tisící kv. (po 2171/2 kg.): 1900 1899 1898 1897 v Evropě . . 174 600 184.350 192.650 151.050 mimo Evropu . 134.500. 147.250 165.300 131.800 Celkem . . 809.100 381.600 357.950 282.85 V prvých pěti měsících nové kampaně (od 1. srpna do 31. prosince 1900) bylo do evro pských zemí vyvezeno pšenice a mouky pše- ničné: 1899 1898
Amerika Evropa Ceik Corn Trade List kg
18 article 1900
1900 mil. metr. centů 19.25 21.44 28.12 ze Sev. Ameriky. . . 7.— 8 78 z Ruska . . . . . 9. 40 Balkánu . . . . 6.741.— 3.9 Argentiny . . . . 360 5.87 0.0 1.31 1.58 Indie . . . . . „ Australie . . . . 0.61 O 6n „ různých zemí . . 1.381.15 1.8 Úhrnem . . . . 0 9s 38.38 43 70 Ceny pšenice na přednějších trzích evropských v roce 1900 činily: v měsící ve Vídni v Benlíně v Londýně v Oděse 17.58 14.54 13.30 lednu . . 17.55 17 87 únoru . . 17. 65. 14.84 13.72 březnu . . 17.4817.8414.70 13.40 dubnu . . 18.30 17.50 14.60 13.80 květnu . . 18.25 1792 14.12 13.4 18.49 červnu . . 17. 52 1518 13.6 červenci . 16.90 16 20 13.60 18. 42 16 36 13 40 18..30 srpnu . . 17.20 18.20 16.28 13.7 září . . . 17.— říjnu . . 1710 18.04
Seva . Amerika Rusko Argentina Indie Austrálie Vídeň Londýn 21.44 úhrn 17.50 14.60 13.80 1792 červen 18.20
19 article
15 88 13.3 listopadu . 16.80 17.58 15.34 13.59 prosinci . 16 64 17.58 15.26 13.50 Ceny žita, ječmene, kukuřice a oysa u nás o něco stouply. Z jednotlivých druhů obžlí bude uvedeno Ječmen. Vývoz ječmene nebyl snad nikdy tai nízkým jako rokuloňského: klesl o plných 25 oproli r. 1899. Nejvíce klesl do Německa a právě tento úbytek jest důvodem zhoršení se hillance vý- vozu celkového. Příčinou toho byly velice úspěsné žně Německa, Francie a Anglie. Ceny ječmene tak následkem toho klesly. Rovněž jakost ječméne byla celkem horší. Slad. Vývoz sladu stoupi o 30.000- Důvodem tohoto nepatrného zvýšení byla neo by- čejná láce německého ječmene, kter podlomifa soutěžnost všech cizích. Vývoz uhájils jen snižováním cen. Žito. Obchod žita byl obme zen skoro veskrze na tuzemsko. Ceny kolísaly V prvém čvriletí byly dosti klidny, následkem duí nových nepohod, které žitu velmi ublížily, stouply ceny as o 2 K na 100 kg. Toto stoupnutí bylo všal brzy vystřidáno reakcí, která srazila již v červenci ceny na původní niveau. V srpnu ceny opět poněkud stouply a upravíly takío půdu dovozu z Ruskaa Německa. Mouka. Náš mlynářský průmysi nebyí s to následkem poměrně vysokých cen žita a pšenice aby pomýšlct na vývoz. V druhé polovině roku 190 se však vývoznost mouky značně polepšila. Přispěla k tomu také okolnost, že byly jemné mouky poměrně dosti levny.
Ječmen Slad Německo Francie Anglie cena žít kg
20 article
Český adresář Vídně. Jak jsme již s čte- nářstvém svým sdělili, pracuje Slovanský obehod- nícký spolek ve Vídní na sestavení adresáte českých živnostníků, průmyslníků obchodníků, lékařů, advokátů atd. v Vídni. Bude to tedy dílo na způsob známých adre- sářů cizojazyčných, jaké má dnes již každá zeměa každé větší město, důležitá to, dosud těžce postrá- daná pomůcka informační pro české interesentya věrný obraz kulturní a hospodářské zdatnosti české obce vídeňské. Práce, které se mladý spolek podjal zasluhuje jistě všestranně podpory. Přihlášky firem do tohoto adresáře, které jsou úplně bezplatny, peněžité příspěvky přijímá správní výbor jmenova- ného spolku, Vídeň I., Brännerstrasse 7. Případné dotazy se obrafem vyřídí, potřebné tiskopisy se ocholně zašlou. Fodmínky insertní se co možná nejdříve oznámí.
Vídeň Brännerstrasse 7
21 article
Poptavárny práce ve Spojoných státech neveroamerických. V jednollivých stálech severo- nmerické Unie věnuje se poslední dobou značná pěče úpravě poptaváren pracovních. Tak uvádí náš kon- sulát v Milwauke wisconsinský zákon, který nařizuje ztízení bezplatných poptaváren pracovních ve mě- stech s obyvatelstvem nejméně 30.000. Zákon stanoví toto: Do 30 dnů po tom, co zákon nabude platností. má jmenovati guvernér pro každou poptavárnu super- intenďenta a to na dvě leta s platem 1200 doll., který mu bude platiti stát. Superintendent má 60 dnů po svém jmenování zařídili kancelář v místě určeném po dohodě s komisařem pracovním. V úřadu lom má se nalezatí i místnost pro pracovní statistiku. Super intendent má do zvláštních knib zanésti jména všech poptavačů a u každého napsati, co si přeje. Pro uchazeče má býti veden zvláštní rejstřík, v němž se vyznačí jméno, pohlaví, místo narození, zaměstnání, příčína a doba bezpráce, stav, počet děťi a pod. údaje to pro statistíku pracovní. Rejstříky tyto nejsou určeny pro veřejnost, nýbrž jsou důvěrny. Uchaze který sdělení odepře, neztrácí nároku na poukázání práce. Superintenďent má každý čtvrtek oznámiti pracovnímu úřadu počet uchazečů a udati, kolik z nich místa dosud nedostalo. Tyto výkazy nemají však obsahovati jméno uchazečů nebo jich adresy. nýbrž toliko počet žádaných míst a počet dělníků.
Spojoný
22 article
V sobotu na to má komisař pracovní výkaz tento uveřejniti a vyvěsiti. Kopie tohoto výkazu doručí se továrním inspektorům, kteří mají napomáhati při ob- starání míst pro uchazeče a zároveň podávatí super- intendentovi zprávy o místech uprázdněných. Super- intendenti mají vstoupiti ve styk za úcelem tímto s lovárníky svých obvodů a ročně o výsledcích svých úřadů podati zprávu pracovnímu komisaři. Přímé i nepřímé poplatky jsou zapovězeny. Kdož by jednal proti tomuto ustanovení zákona, trestání budou po kutou 25—50 doil. Nikdy nesmí zaměstnavatel, který hledá dělníky, nahlédnouti do knih nebo záznamů stávkují-li jeho dělníci. Ve městech uvedených nesmí býti soukromých poptaváren.
23 article
Spolek velkoobchodniků s cukrem v král českém v Praze zasílá nám tento přípik: » Před krátkou dobou oznámili jsme, že mimořádnou valnou hromadou spolku velkoobchodníků s cukrem byly předsednictvu spolku dány různé pokyny, jak se za- chovati za účelem zlepšení nynějších neutěšených poměrů, jež zavládly v obchodu s cukrem. K těmto pokynům připojuje vídeňský »Fremdenblatt« ve svém čísle z 12. t. m. různé poznámky, takže předsední- ctvo vidělo se nuceno, schůzi na den 17. t. m. svo- lati. Na této schůzi zjištěno, že: 1. Spolek velkoobchod- níků s cukrem nikoli teprve od té doby škodlivost cukerního kartelu znal, když jednání s raffinéry ne- vedlo k cíli; naopak že spolek již od počátku svého utvoření používá každé vhiodné příležitosti, by na zhoubné účinky tohoto kartelu jak pro konsum tak i pro obchod upozernil. 2. Neměli velkoobchodníci s cukrem nikdy úmysi na úkor konsumujícího obe censtva pro sebe něeo vyzískati, nýhrž žádati pouze. by jim rafinéří z jich velkého zisku též nějskou vý- hodu poskytli, kterýžto nárok sami raffinéři uznali za oprávnéný. Že zamítavé stanovisko své chtějí nyní raffinéři omlouvati tím, že stalo se tak jedině, aby požadovanou bonifikací nebyl konsum pestížen, jast sice pro nezasvěcence dobře a chytře volený důvod, kdo však poměry zná, mu nevěří.« — My ve věci této své stanovisko již nejednou projevili a s něho neslevíme níčeho.
Praha spolek velkoobchod
24 article
Z německých příprav k obchodním smlouvám. Velmi zajímavý příspěvek k obnově německého celného tarifu podává německý ústřední sbor pro přípravu obchodních smluv v č. 17. svých spisů. (»Obchodní billance Spojený ch států« od prof. S. Waltershausena.) Spiso- vatel dokazuje, že rozvoj pšeniční vý ro b a merícké v příštích letech ještě zmoh utní stejně asi jak tam býlo v létech 1890—1900. Dove- zuje to z toho, že ve Spojených státech jest ještě mnoho neobdělané půdy a že zemědělského obyvatelstva stále přibývá. Vzrůst prostředko dopravních přinesí tamnímu zemědělství nejednu výhodu. Intensivnější hospodářství jest Americe ještě stále výnosné a racionální užívání strojů přispívá k poměrně dobrým výtěžkům. Nutno považovati za jisto, že budou americké státy ještě po dlouh ou řadu let obilí vyvážeti. V průmyslu jest to láce a všestrannost surovin a silný přírostek obyva- telstva, jež jsou Stárům těmto s neobyčejným pro- spěchem. Silný rozmach amerického průmyslu že- lezářského a vývoz jeho tovarů podporován jest podnikavostí a kapitály trust ů. Právě to t hromadění kapltálů zaručuje jim ve- likou sociální převahu při mákupu su- rovin a při odbytu do ciziny. Monopolisací celé řady výrob průmyslových dostalo se americkému vývoza velmi účinné vzpruhy, a to nejen v železář- ství, ale také v textílnictví. Převahou vývozu nad dovozem získala severní Amerika značně po- hledávek proti cizině, jež se vyrovnávaji různým způsobem. Zvláště od r. 1898 má Amerika profi Evropě značné pohledávky. Plus mezina- rodního obchodu Ameriky s Evropou činí za r. 1898—1900 sumu 7863 mill. m., tedy skoro dvakráte tolik, co činila válečná náhrada Francie Německu. A právě tento stav chová v sobě stálé nebezpečí pro
profesor S Waltershausen Dov Stára spojený ch Spiso spojený stát Amerika Evropa Francie Německo
25 article
Evropu. Na toto americké nebezpečí nemá ob- chodní politika Evropy zapomínati. Vzáje m né výhody mohou si skytati pouze ze mě jichž síly jsou poměrně stejny. Dnešní vývoj způsobuje však neustálé zadlužecí Evropy u Ameriky. Výhodné smlouvy obchodní se Spojeným státy nebyly by možny na základě dnešního celního zákonodárství amerického a ústupků význačných bylo by lze stěží od Ameriky dosíci. »Žádnou tarifní smlouvu s Amerikou a žádné vzájemné doložky nej- vyšších výhod co do zboží. Spíše setrvejme na svém generálním tarifu, který jsme si z části již vybudo- vali a který bychom mohli sami antonomně vzhle- dem k dočasné konjunktuře zvyšovati. Amerika proti lomuto postupu bude jen s tíží moci námitek činiti. neboť jest to politika, kterou sama po léla prováděl a kterou nyní jen nepatrně svými recipročními smlou vamí změnila.« Autor přimlouvá se pak za utvořen smlouvy s Ruskem, Jižní Amerikou a východní Asií jíž by jim Německo vyhradito řadu výhod oprot Spojeným státům, ale jen za ústupky, tak na př budiž na ruské obilí určeno clo 4.50 m., na americké 6 m. a p. Dále doporučuje investice něm- ckého kapitálu v cizině, raclonáln kolonisaci a t. d. — celý přesný program ně- mecké obchodní politiky světové.
Evropa Evropa u Amerika spojený stát Amerika Rusko jižní Amerika Asie Německo
26 article
Z rýnsko-vestfálského trhů uhelného »Köln. Zig.« oznamuje z rýnsko-vestfálského trhu uhelného: Třeba nebyla těžba kamenného uhlí vše- obecným slavem obchodním nedotčena a i v bu doucnu jím bude trpěti, nutno přece jen pokládat za fakt, že postavení průmyslu uhelného nedává pří čin k obavám, jak je zvlášlě bursa často vyslovovala Těžba ublí nalezá se dnes celkem stále jestě ve vý hodnějším postavení, než veškeré skoro ostatní prů- mysly a slibuje v dohledné době dobré úspěchy. Odbyt uhlí proti loňsku neklesl; byl sice v prvém čtvrtletí 1901 menší o 127.000 tun než v druhém avšak zároveň o 140.000 tun vyšší než v stejných obdobích loňských.
Köln
27 article
Statisticko topograflcký a lesnický po- pis velkostatku král. města Pelhřimova vy- daný českou lesnickou jednotou k její LIIl. valné plné hromadě v Pelhřimově, na dny 5., 6. a 7. srpna 1901 určené, bude zajisté vílanou publikací všem interessovaným kruhům. Obsahuje nástin dějin města Pelhřimova od V. Petrů, popis památnějších budov pelhřimovských a zevrubný popis velkostatku od v. Peikerta, nadlesního. Čeští vystěhovalci v Amorico. Poslední čtvrtietní zpráva našeho konsulátu v Milllwaukee sděluje: Poděl severozápadní dráhy michiganské mají býti zřízeny české kolonie. Jakýsi Jan Klusák z Nového Yorku nabídl se, že získá 150 českých kolonistů. Ruská soutěž s nábytkem z ohybaného dřeva. Náš cařihradský konsulát upozorňuje, že se snaží ruský průmysl ohybaného dřeva soutěžiti s to- vary rakouského původu. Nábytek jest prý horší na- šeho, ale nepoměrně levnější. V konkurau firmy D. L. Kohn v Praze konala se včera u obchodního soudu schůze věřitel za předsedníctví rady p. Geigra. Přihlášeno bylo po- hledávek v obnosu 647.391 korun. Při volbě defini- tivního správce konkursní podstaty věřitelé s pohle dávkou 151 200 korun hlasovali pro p. dra. Cas novu, advokáta v Holešovicích, kdežto vělšina hla- sovala pro p. dra. Karla Adámka, advokáta v Praze. Na to docíleno dohodnutí a byl p. dr. Adámek zvolen jednohlasně správcem a p. dr. Casanova jeho náměstkem. Do věřitelského výboru byli zvoleni pp.: Adolf Schmidt, obchodník v Praze, v Jindřišské ulici, Frant. Brůža ve firmě Karei Petzelt a Brůža v Praze, Hugo Schwarz, ředitel filiálky Anglorakouské banky v Praze, dr. Ludvík Thorsch, advokát v Praze, na- hradníkem p. Václav ryt. Hoteyšovský ve firmě Ho- leyšovský a Řivnáč v Praze, na Florenci. Trhy peněžní Bursa.
V Petro Klusák D L Kohn Adámek doktor Casanova Schmidt František Brůža Hugo Schwarz Thorsch Václav rýt Bursa Pelhřimov Milllwaukee Nový York Praha Casa Holešovice Jindřišská ulice Florenc Karei Petzelt Brůža Anglorakouský banka
28 article
V Praze, 25. července. (Pův. zpr. »N. L.. «) Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky za K 266.50, České banky »Union« K 260.50, Česká společnosti pro průmysl cukerní K 225.—, Praž- úvěrní banky K 656.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofieiální záznamy znějí:
Praha Český banka
29 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898. » Č. Budějovic 1893 »» Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887 » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banký Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » kom. dl. úp. „ , , , mel. úpisy „ „ » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Česká severní dráha . . . . Buštěhradská dráha . . . .. dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpelec Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto. 1871 dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1896 Rak. severo- západní dráha . dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. uvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní draha . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B.
Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpelec Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka
30 article
Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní draha dto. (lit. B.) Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Ake. tov. na vyráb. uměl. hnojnv v Kolíně . . . . . . .. Podolská cementárna . . . . Ceská spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v C. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Prazská železařská společnost „ stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje x. Z Vídně, 25. července. (Telefonogram »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Denní bura poskytovala neutěšený obraz stagnace jako včera. Pohyb kursů byl výsledkem skrovných trana- akcí. Výminečné postavení zaujímaly kreditky, v nichž podnikány koupě opatřovací. Smýšlení bylo chabé, což bylo způsobeno chabými zá znamy novovorskými a nižším odhadem sklizně v Uhrách. Alpinky byly po premiovém prohlá- šení značně nabízeny a opětné stále klesaly.
Ferdinandův Ake Daněk Vltava Kolín C . Budějovice Modřany Vídeň Uhry Český akciový první český společenský
31 article
Značně zhoršeny byly vídeňské tramwayky. Naposledy zůstaly lacinější kreditky, bankovní jednoty a unionky. Z dopravních klesly státní, paroplavební, severní dráha (30 K) a vídeňsk tramway. Z průmyslových alpinky (5 K), české báňské, tabákové, zbrojovka (13 K). Také tu- recké losy v souhlasu s pařížskými záznamy byly lacinější. Renty pevné. Devise a valuty téměř nezměněny. Na eskomptním trhu ne- změněno. Soukromý diskont 3—31/s pro x. Z Vídně, 25. července. (Telf. »N. La.«) (Večerní bursa.) Kreditky 633.— (po —.—) uherské kreditky 639.—, anglobanka 271.— bankovní jednota 445.50, unionka 534.— länderbanka 402.—, státní dráha 635.—, jižn dráha 91.—, polabská dráha 481.—, severo- západní dráha 471.50, turecké tabákové 281.50, rýmavsko-muráňské 435.—, alpinky 410.—. (po —.—), kvétnová renta 99.10, uherská ko- runová 92.95, turecké losy 99.50, marky za hotové 117.47, na ultímo 48.—. Smýšlenl klidné. Z Vídně, 25. července. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 99.10 společná » květ. 99.10 » » stříb. rakouská » zlatá 118.40 95..60 » » kor. uherská » zlatá 118.35 » kor. 92.95 184.— státní losy 1854 » » 1860 po 500 zl. . . 139.75 po 100 zl. .. 170.50 207.50 státní losy 1864 losy tisské . . . 143.50 389.— » úvěrního úst. vídeň. l. komun. 388.— 99.50 turecké losy . . 271.— b. anglo-rakouská 445.— vídeň. b. jednota 860.— r. úst. pro.úv. poz. rak. úvěrní ústav 632.50 638.— uh. úvěrní banka b. pro země rak. 402.— 533.— vídeňská unionka česká b. Union. 260. 50 Živnost. banka. buštěhradská A. B . 1028.— duchcov, podmok. lvovskočernovická —.— Při trvalém nedostatku obchodů pevné. Kreditky následkem maté na- bídky a lombardy případně vyšší. Eskoutní sazby 3e 4 procenta.
A B Vídeň 118.40 95
32 article
rak. severozáp. dr. 470.— polabská dráha . 481.— pražsko-ducheov. spol. st. dr. rak.-uh. 635.— jižní dráha . . silniční dr. lit. A. 234.— 231.— 778.— dunaj. paroplaveb. 860.— rakouský Lloyd. 1585.— pražská želez. sp. 1085.— česká montan. sp. 411.— alpská montan. sp. 434.— rým.-muráň. spol. 250.— rak, zbrojovka . vídeň. stavební sp. peštská vagonka severočeská uhlář. západočeská uhl. 740.— mostecká uhl. sp. 1254.— Schodnica . .. 280.— turecká tabák. rež. 117.4 devisa německá. „ lond ýnská 239.70 „ pařížská . 95.22 95.20 » curyšská- 19.0 dvacetifrank . . marka papírová . 117.45 . 253.— rub rba
Lloyd dvacetifrank