2
masthead
NARODNÍ LISY,
NARODNÍ Lisa
3
masthead
26. červěnce 1901. Číslo 204.
4
article
sky; je veliký znalee starobulharštiny a zajímal
se porovnáváním nové bulharštiny se starou.
Nápadné mu bylo jmeno »kmet«, značícív
bulharštině »starosta« i zmínil se, že jmeno
to se nevyskytuje v jiných slovanských jazy-
eích, vyjma v češtině a slovinštině, kde má
však jiný význam než v novobulharštině. Rušt
a bulharští vojáci se vodili pod rukou po mě
stě, veselili se, líbali se, objímali se a vyměňo-
vali si na památku čapky a i celé uniformy
Obecenstvo a důstojnictvo s mužstvem zpíval
»Bože chraň cara« a ruská hudba hrála »Šum
Marica«.
Na banketě, který dával, velkokníže na
rozloučenou v Burgasu, naplněn zlatý pohár
šampaňským a velkokníže pil na »spojení dvou
slovanských bratrských národů«. Potom pil z
téhož poháru bulharský kníže a všichni při-
tomní.
Zajímavo, že mezi ruským mužstvem
obrněnce »Rostislava« nalezalo se několik Bul-
harů, potomků oněch, kteří v roku 1828
se vystěhovali do Ruska (do Bessarabie).
Bož
Šum
Rostislav
Burgas
Rusko
5
article
Časopisy mluví nadšeně o zpečetění brat
stva dvou slovanských národů: osvoboditelů
osvobozenců. Píší o záloze 7 millionů franků,
které ruská vláda povolila císařským úkazem
bulharské vládě v nynější kritické finanční
chvíli a nazývají tento čin vlády »druhým
osvobozením Bulharskat« Napadají vídeňskou
Länderbanku pro obtíže, které činila a činí
Bulharsku. Volají: »hledíme na Rusko jako na
velikého mesiáše všeslovanského sblížení. Jsme
každým okamžikem hotovi ukázati Rusku bratr-
skou pomoc k uskutečnění velkých ruských
plánů, poněvadž se nebojíme tak Ruska n
Bosporu, jako Rakouska v Soluni. Je-li nám
souzeno se topit, lépe když so utopíme ve vel-
kém slovanském moři, nežli v »židovsikém
vídeňském bahně.«
Královy memolry.
Francouzské listy sdélují, že švédský král
Oskar vydá záhy jazykem franeouzským své
zápisky politické, literární i vojenské, jejichž
obsah prý jest zajímavým. Kniha vyjde ve dyou
svazcích o 300 stranách v knilikupectví Fas-
quallově. Jak se vypráví, byl švedskému král
vyplacen též královský honorář v obnosu
100.000 franků za prvních 10.000 výtisků
Poněvadž knihy francouzské vycházejí obyčejně
až ve 100.000 výtiseích, tedy honorář králů
ještě značně se zvětší.
Oskar
Bulharsko
Rusko
Bospor
Rakousko
Soluň
6
article
President Loubet.
President francouzské republiky se odebore
v příštich dnech na svůj zámek rambouilletský.
Stane se tak bezpochyby počátkem srpna. S ním
opustí elysejský palác zároveň všichni členové
jeho vojenské i civilní družiny a sídlo fran-
couzské vlády přeneseno bude na dva nebo
na tři měsíce z Paříže do malého krajského
městečka Rumbouilletu.
Faurovy zápisky,
Výňatky ze zápisků bývalého president
francouzské republiky, Felixe Faura, poutaj
k sobě stále větší pozornost politického světa
Zejmena odhalení z pověstné afféry Schnaebe-
lovy z roku 1887 osvětlují intensivně dvojakou
politiku Bismarkovu, jehož jedinou snahou
v tomto okamžiku bylo, aby zníčil Francii
úplně.
Nyní pátrá se úsilovně po majiteli těchto
zajímavých memoirů. Nejvíce byl podezříván
francouzský žurnalista pan Huguex le Roux,
jenž se teprve nedávno vrátil z Habeše a který
po smrti Faurově s jeho dcerou Lucií, urov-
nával presidentovu pozůstalost. Huguex le Rour
se však proti tomuto nařčení důrazně ohradil.
V posledním svém čísle »Cris de Pariss,
který bývá obyčejně zasvěcen ve vnitřní zále-
žitosti pařížské žurnalistiky, vypráví, že pi-
sutolem důvěrných sdělení Faurových jest bý-
valý poslanec a žurnalista, který již jedenkrále
svými odhaleními veřejnost na sebe upoutal
Všeobecně se má za to, že majitelem Faurových
zápisků jest p. Mermeix, jehož kniha »Dan
les coulisses du boulangisme« před desíti lety,
mnoho hluku natropila.
Loubet
Faurův
Faur
Huguex
Roux
Lucie
Mermeix
dan
Paříž
Rumbouillet
Francie
Habeš
Cris jít Pariss
7
article
Z německé armády.
Nodávno chlubil se německý tisk kázní
v německé armádě, protože prý z dvou ně-
meckých lodí, zúčastnivších se nedávných slav-
nosti v Melbournu, neuprchl prý žádný vojín,
kdežto z lodi ostatních státu, zejmena Anglie,
Ruska a Spojených států amerických nevrátilo
se jich z zdovolené« na pevnínu tak velký
počet, že nemohly ani odplouti. Jak to však
s kázní u německého vojska vypadá, vysvíta
z toho, co sděluje se právě z Nancy. V ponděli
přibyl do tohoto francouzského města v plné
pruské výzbroji 21 vojenský německý sběha
všichni vstoupili do řad cizinecké legie. Němečtn
sběhové odůvodňovali své prchnutí z německé
armády nesnesitelným jednáním a krutým za-
cházením svých představených, na které si velice
stěžovali.
Italská osadní politika.
Do Říma přibyl v těchto dnech erythrejský
guvernér Martini a vyslovil se několika
osobám o poměrech v této italské osadě. Pravil,
že v celém zabraném území jest klid a hospo-
dářský vývoj země velice zdárně prý pokračuje
Ačkoli zlato dolovati se v ní teprve počalo
možno prý již nyní předpovídati dobrý výsledek.
Kolonie poskytuje také velice příznivé podminky
pro pěstování bavlny.
Guvernéř doložil, že Asmara, jakmile, do-
lování zlata nabude větších rozměrů, vyšinese
na jedno z nejdůležitějších míst Afriky. Ve
stavbě železniční trati ze Saati do Asmary bude
se bezpochyby v únoru pokračovati.
Martini
Asmar
Melbourne
Anglie
Rusko
spojený stát
Nancy
Řím
Afrika
8
article
Návštěva odmítnuta-
Řecká vláda oznámila Portě, že hodlá od
dělení svého lodstva vyslati do tureckých voe
k návštěvě Smyrny, Soluně a athosského před
hoří. Jaký účel cesta tato by měla, zda utvrdit
neb teprve zjednávati prátelštějšl styky s vítě-
zem od Larisy, se nesděluje, avšak není po-
chybno, že její účel byl v první řadě politický
Tak také divala se na ni Porta a profože
si důvěrnějšího sblížení s Řeckem nepřeje k ná
vštěvě řeckého válečného loďstva ve jmenova
ných městech z politických důvodů ne
svolila.
Nyní projednává záležitost tuto řecký vy
slanec Maurokordat s tureckým ministren
zahraničních záležitosti Tefvik pašou.
Volby do generálních rad.
Francouzská veřejnost, zejmena pařížský
tisk zabývá se stále výsledkem nedělních voleb
do generálních rad ve Francii a k ne
poptratelnému značnému vítězství republikánů
uvádí následující podrobnosti: Republikáné na-
byli většiny ve dvou departementech, které
ovládala dosud vždy většina konservativců
sice departementy Charante a Cčtes du
Nord; v departementech Fini sterea
Morbihan odňali republikáné po 3 místech.
Monarchisté mají nyní, většinu již jenom ve
čtyrech departementech z 86, a sice v departe-
mentech Loire-Iníerieure, Venděe,
Morbihan a Meine-et- Loire.
Port
paša
Fini
Morbihan
Smyrna
Soluň
Larisa
Řecko
Francie
Nord
Vendě
Iníerieure
mento Loira
MeineetLoira
9
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Slezský sně m.
Schůze 17.
V Opavě, 24. července.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
Konečně přece dostala se předloha honebníh
zákona na jednací pořad dnešní schůze. Byla pro
jednávána, ale nedojednána. Tolik let už jedná s
o opravu honebního zákona slezského, který v tak
mnohém ohledu liší se od honebního zákona morav
ského, z čehož plynou, značné nesrovnalosti. V
Slezsku máme, jak známo, řadu moravských
enklav, v nichž plati honební zákon moravský,a
jest tudíž velikou potřebou, aby slezský honební
zákon uveden byl v souhlas se zákonem moravským
Jak dalo se očekávati, narážela předloha honeb-
ního zákona na odpor u poslanců za obce venkovské.
Byly to zvláště dva paragrafy: 11. a 17., proti kterým
vzpírali se zástupcové obeí venkovských. Tito zastá-
vali autonomi i obcí.
Opava
Slezsko
10
article
Paragrafy těmito jsou okresní hejumnanové usta
novení ku pronajímání obecní honby, kdežto zá
stupcové venkovských obcí žádali, aby honbu pro
najímal starosta obce, a aby i několik sousedicíeh
obcí mohlo své území spojiti v jeden honební reví
a také společně jej pronajímati.
Poslanci Hrubý a Karel Türk učinili ve pří
čině této také minoritní votum.
Poslanci velkostatkářští a za města hlasoval
však proti odchylným návrhům oněch dvou 88. na
vržených zástupci venkova; tyto padly také a při
jaty návrby snémovního výboru.
Následkem toho, když přijat byl 8 17., v zdá-
lili se poslanci slovanští a němečt
poslanci za venkov (tři) ze sněmovn
a učinili tím sněmovnu k usnášení s
neschopnou.
Ve sněmovně zůstalo celkem 12 poslanců a ná
sledkem toho bylo jednání po návrhu posl. barona
Zd. Sedlnického přerušeno.
Schůzi zahájil o půl 10. dopol. zem. bejtman
hr. Larisch. U vládního stolu zemský president hrabo
Thun a dvorní rada dr. Marenzeller.
Schůze skončena o půl 2. hod. odpol. a pokra
čováno v ní bude zejtra, ve čtvrtek, o půl 10. hod
dopoledne.
Hrubá
Türk
Zdeněk
Larisch
Thun
doktor
Marenzeller
11
article
Z Opavy, 25. července. (C.-B.)
Na počátku schůze posl. Türk prohlásil jménen
zástupců venkovských obcí, že venkovské obyvatel
stvo nemůže souhlasiti s honebním zákonem
tak jak byl desud usnešen a odešel s ostafními
venkovskými poslancisze směmovny.
Protože nezbyl dostatečný počet poslaneů k dal-
šímu jednání, byl honební zákon odvolán z jednacího
pořadu.
Venkovští poslanci vrátili se následkem toh
opět do sněmovny a rokovalo se o jiných před-
mětech.
Z Vídně, 25. července. (C.- B.)
Ve štyrském sněmě předložen dnes elahorá
úslavního výboru o zemské volební opravě.
Do nového zákona snaží pojmouti se tyto zá-
sady: přimé, tajné a písemné votby ve všech volič-
ských třídách, minimální census ve voličských
třídách měst, městysů a venkovských obcich
s 8 K ročních daní přímých zuměpanských a zá-
sadné odloučení volebního práva zemského o
obecního: mimo rozmnožení mandátů zřídí se lV.
voličská třída pro dělníky a malé poplatníky, v níž
rozdělení dle volebních okresů městských a venkov-
ských, mají nabýti volebního práva všichni své-
právní státní občané — mužští, již buď platí méně
než 8 K zeměpanských daní, nebo zjednávají s
výživu na základě pracovní knížky — tito poslední
neplatí-li přímých státních daní nebo platí pouze
osobní daň příjmovou. V této kurii mají však volební
právo jen ti, kdo nevykonávají ho v jiné kurii.
Zároveň předloženy minoritní návrhy
konservativné strany, jež týkají se zvlášte
rozdělení volebních okresů a hledí k vyloučení prů-
myslových míst z venkovských okresů.
Dále podána předloha s novou pensijno
stupnici pro štyrské učitele.
Místodržitel zodpověděl různé dotazy a vyřízeno
množství běžných záležitostí.
Příští schůze bude večer.
Opava
Vídeň
12
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární““
— Staročeské vůdcovství jak se zdá
přeloženo bylo z Prahy do Budějovic a zároven
uděleno hlavní slovo v záležitostech této strany
tamějšímu orgánu staročeskému, ktorýž té doby
platí nepochybně za klasika starostátnické bož-
ské zdvořilosti. Jindy jím býval »Hlas Národae
ten však omezil se na pouhé výstřižky z »Bu-
divoje«, pro celý tábor směrodatné. Štáva, kter
kape z předvčerujších insultů tělesného listu
pana dra. Zátky, zbraňovala nám, abychom
blíže přihlédli, zdali se v budějovických obhrou-
blostech nalezá něco podobného nějakému pro-
jevu minění v záležitostech kompromisu, mermo-
mocí na přetřes se deroucího. Včerejší »Hla
Národas očistiv poněkud budějovický fabriká
od kastalských stop ruky tvůrcovy, přijal mí-
nění Zátkova orgánu úplně za
své, přitisknuv mu jaksi presidiální staročeskou
pečeť. V postavení našem vůči chystanému
kompromisu mezi stranou svobodomyslnou
staročeskou nastává takto určité období, totiz
výstrahy správě strany mladočeské. Snad
je výstraha tato zbytečnou, snad v kruzích ve-
dení strany spatřují nebezpečí jako my, ale
nesmí jednou býti řečeno, že výstraha tato ne
byla vyslovena v čas. Z vývodů »Hlasem Ná
roda« z budějovického listu přisvojených, shle-
dáváme, že si v staročeském táboře kooperac
nepředstavují jinak, než dosazením staročeské
strany jako takové — nikoli přijetí výběru je-
jich osobností k spolupracovnietví, nýbrž jako
celku — v bývalě její prepotentní postavení i
s jejím konservatívním programem
ba nastojie! i s jejim punktačním dí
1em! Noboť nadivno sluchu: nejvíco poleni
Hlídek
Hlas
Hla Národas
Zátkův
Praha
Budějovice
13
article
ckého švihu věnuje bojovný list staročeský
o braně punktací, této nesmrtelné ohav
nosti v politických dějinách našeho národa,
jiehž obranu vede zcela ve stylu »Bohemie«a
»Prager Tagblattu«. My prý vytasíli se dnes
s punktacemi, abychom rozdmýchali vášer
v lidu a nenávist proti těm, kdož chtěli na ná-
rod uvaliti »druhou Bilou Horu«. Takové pro
středky již prý nepůsobí, punkt ačn
strašák prý zklamal, lisť náš prý
uvažuje výhody punktací, zkrátka m l ado
česká strana prý smůže býte štast-
na, podaří-li se jí v budoucno st
přivyrovmáv áinií staročeském ta
kovéd plusv národu zísíkati, ji ake
mu skýtaly punktace.« K tomuto budě-
jovickému aforismu příčiňuje pak »Hlas Národae
následující epigram: »Mohly a musely (»Nár
Listyk totiž) věděti, že incidenění spor a punkta-
cemi, jejž zúmyslně vyvolaly, prohrají.« Če-
ská veřejnost soudí dnes o
punkta cích střízlicvěji, podi ji-
ným zorným úhile m, nre ž p o
tiím, jaký ji vpravily r. 1891.
Prager
Bilá
Bohemia
14
article
»Nár. Lis ty«. Nyní opěť strkají na staroče-
skou stranu, na spunktatory« psí hlavu. A v še a k
svobodomyslná strana jich v tom
nenásleduje, jsouc prozír avějiš í a
vlastenečtější nož její denní list. .. 1l-
Totě zajisté už obžaloba svobodomyslné strany
a ostudná pomluva všeho českého lidu! Poula-
čujeme násilim hmněv takovou insinuací rozbou-
řený a se všemožným klidem ptáme se : Jeto
možno, aby se smělo českému lidu do tváře
říci, že se dívá na rozdělení své vlasti, n
české kraje s primátem němčiny a na územ
pro Čechy zakázané a zamčené, v němž národ-
nost česká prohilášena býti má za jakésí konta-
gium, za malomdcenství, jakýmž stižený bude
vehnán do své české reservace zpět, že se divá
na to už jinak než r. 1891, že jest mu rozl
žení království českého střizlivě Iliostejno
Jest možno, ptáme se dále, říci o národní
straně svobodomyslné, že tento střízlivě lho-
stejný vlastenecký názor sdílí ?! Kompromis se
stranou staročeskou jest dosud pomníkem neod-
haleným, ba sotva postaveno snad k němu
lešení a celek pokryt jest ohromnou plachtou
tajemnůstskářství, co se pod níi kutí — kuti se.
V mrákotách šera budoucnosti, podálh za
kompromisem, prozrazuje své obrysy jiné sta-
veniště, k němuž se už materiál horlivě sváží,
tam státi má nové vyrovnání s Ně m
v Čechách, situsee jest přece taková, žes
zřejmě nsznačuje; kompromisem k vyrovnání.
Lisa
Poul
Čechy
15
article
O kompromisu se Staročechy i vyrovnání
s Němci máme své vlaštní neo dv isl
mínění, jež, bohužel, snad častěji budeme nu-
ceni vykládati, leč již dnesí stojí za rozhovoi
následující určilá otázka: Uvážilo se skutečně.
či uvažuje se ve vůdčích kruzích svobodomysl-
ných nedocenitelné nebezpečí, tkvějící v kom-
promisu se stranou staročeskou, kteráž nejinal
než jako korporutivně punktační strana hodlá
vstoupiti zase do akfivnosti ? Což nevidi se, ž
zbytek neprovedených punktací přináší strana ta
s sebou za podklad nových vyjednávání s Némei
anať zbytku tomuto dává jmeno »plus národ-
ního štěsti«? K tomu bylo zapotřebí před de-
seti lety gigantického boje celé většiny národa
vysilujícího namožení sil jejích vůdců, aby nastala
fato »stará s novou«, abychom se dožili renai-
sance punktací? Upřímněj a ve vérnosti své
k starým spoluzápasníkům, s nimiž trud a znoh
tohoto velikého boje jsme sdileli, vyslovujem
tuto obavu, aby, až dilo bude odhaleno a kom-
promis dohotoven, nenastalo po národě vše-
obecné padání šupin s oči teprve až — bud
pozděl
— Doklad k německé mluvě o Češích
přináší drážďanská »Deutsche Wacht«, kterát
píše: Pravou českou drzostí jest od některého
času jednání českých plťařů na Labi. Vyvěšuji
na svých vorech papslávské vlajky červeno bíle
modré a vesele s nimi plají do německé říše.
Němec
Čech
Deutsche Wacht
16
article
Tito čeští drzouni zapomínají, že se jim deseti-
v dvacetimarky tak dobře líbí i vzdávají díky
za výdělek jim poskytnutý zjevně úmyslnou de-
monstrací proti Německu. Když v Klingenthalu
na příklad pastor Bräunlich mluví o hnutí pryč
od Říma, postaví se ozbrojení četníci nejen na
hranicích, nýbrž i v sále s puškami, aby se
nepřihodilo neštěsti, ačkoliv shromáždění navští-
veno jest nejslušnějším obecenstvem, císat
i králi věrným, úřadníky, lesníky, rendanty
učiteli atd. Když však provádějí se podobné
provokativní české drzosti, i kdepak, nic se ne-
hýbe! Půjde-li to takhle dále, budeme mít
v Drážďanech za 50 let české školy a česk
úřadníky, jako v »dobře německé Vídni«. »lnu.
je dobře, že se dobromyslným pánům Sasikům
»na vodě i na zemi« dostává českých pochoutek,
pak snad uvěří, jak dobře se to žije s těmilo
nevinnými holubičími povahami.« Toť věru ná-
dherný styl a řeč, že by se za ni styděl i ten
český plťař, jak můžeme bezpečně jmenem jeho
ujistiti. Ušlechtilé duši v »Deutsche Wachte
ulevilo by se nepochybně, kdyby saští četníci
leželi na břehu Labe a brali si na mušku
všechny plavce, kteří přeplavou se svými vory
říšskou hranici s trikolou na kormidle ! Toťse
rozumí, že všeněmecká trikolora na celém Lab
až po temeniště vlaje a vláti smí beze vší z
Bräunlich
Sasik
Německo
Klingenthal
Řím
Drážďany
Vídeň
Labe
Deutsche Wachte
17
article
— Německý katolický sjezd v Olo
mouci jest podle sdělení arcibiskupského orgánu
olomouckého »Olm. Zígu.« věcí hotovou. Konat
se bude a sice v Olomouci přes všcchno vy-
vracení ve dnech 7. a 8. záři i jest prý hoj
nými přihláškami zaručen. Zvláště ze severní
Moravy a Opavska očekává se prý velice značné
účastenství. Brněnský »Tagesbote« pochybuje
této hojnosti, neboť přihlášek účastníků na trati
krňovské je prý tak málo, že se sotva bude moci
vypraviti zvláštní vlak. Leč ať četný aneb málo
navštívený, vždycky jest sjezd něm. katolíků do
Olomouce svolaný významným naddržováním ně-
meckému živlu olomouckému proti Čechům,
neboť sjezd českých katoliků nebyl uznán za
hodna svolání do Olomouce, ten byl odklizen
do letního sídla arcibiskupova, pro Čechy dos
dubrého. Pro české katolíky olomoucké arci-
diecése patrně neni Olomoue sídelním jejím
miěstem, anebo jsou snad jakýmsi druhotřídným
druhem katolíků, jaksi zadinou v srdci arcipa-
stýrově. Drahocenný odkaz cyrillo- methodějský
mateřský náš jazyk, o němž kroměřižské pro
volání obsahuje věty tak jímavé, chrání se jen
v Kroměřiži — ovšem také s jistým omezenín
vady.
Čecho
Ola
Olomouc
Morava
Opavsko
Čechy
18
article
— v Olomodfci musí umlknouti. Na Moravě pa-
nuje proti sjezdu kroměřížskému veliké napjet
a nochuti té výmluvného projevu popřává »Mo-
ravský Obzor«, který v ostrém článku pouka-
zuje na to, že se nejedná sjezdu nikterak o nějaké
hájení zájmu cfrkevních, nýbrž o velikou
agitační schůzi politickou. List, který se ohra-
žuje proti tomu, že by bojoval proti církvi
proti víře a náboženství, píše: »Vždyť přee
můžeme říci otevřeně pravdu, když jsme př
svědčeni, aniž bychom dotýkali se zbytečně
osob. Proč bychom nemohli říci veřejně
hlasně: »Víra ani eírkev nejsou v nebezpečí
ale jsou v nebezpeči mandáty kandidátů kleri-
kální strany a svolává-li arcibiskup dr. Kohn
sjezd katoliků do Kroměříže, oznámuje veřejně ,
že staví se do popředí boje politickéhro a tudí
boj proti němu a proti straně klerikální, pra
víme hlasitě, klerikální, nikolivo katolické —
jest bojem čistě politickým a tudíž nesmí tento
boj býti zaměňován jako boj proti víře ansb
církvi.« Způsobem nekonečně ostřejším, ane
přímo nevraživým píše proti olomouckému ari
biskupovi časopis »Rozvojsy knézi jeho diecés
psaný i odebíraný. Pod titulem »Kde je dědictv
cyrillo-methodějské?« obírá se řečený list čin-
nosti arcibiskupa dra. Kohna v úvaze, z níž
snad stačí tato ukázka: »Co se naši mili dna
Svatí nabděli a napracovali, co se naputovali do
doktor
Kohn
Morava
Kroměříž
19
article
Říma, jako zločinci štváni od Wichingů, cos
naobcházeli dvořanských intrik, aby hájili slo-
vanskému národu slovanskou církev!i Kde je
dnes? Utlačena, urdousena německým, cizáckým
feudalismem! Na stolcích našich svatých bratří,
kteřl by za nás byli život dali, po staletí roz-
tahovaly se cizácké feudální stvůry, které a
řeči diecesanů svých nerozuměly, a podne
většina stolců biskupských je obsazena stvůram
feudalismu, jimž národ cyríllosmethodějskýn
jeho samostninost je Hekubou. V kostelich míut
slovanštiny, kterou zavedl sv. Methoděje —
latinu, jeho milý lid moravský pod knutou ně-
mecké menšiny. A kdo na jeho stolei ? Dlouho
lam seděli cizinci, nyní však syn Slovače, al
jakýloMá se za neomylnou modiu, nestr
opřímného hlasu svých kněží, vozí se v kočáře
s kolaji divně premovsnými, statky své spravuje
po německu, rád hovoři po německu, v 17členné
kapifole má jen 4 Čechy (a to podle své vůle
hodně měkké. Red.), ale za to germanisator
Blažka, úřádní jazyk v konsistoři německý
dějiny hanácké arcidiecése přednáš! Hunákům
professor Němcc — a teď prý J. MI. odevzdlá
celou výchovu kněžekáho dorostu Němei —
Hekuba
Slovač
Čecho
Blažek
Němcc
Řím
20
article
P. Al. Demlovile
— Střední školy v Kroměříži ve ško
pím r. 1900—1901. České gymnasi um
mělo v 8 třídách se 4 pobočkami 471 ž á k
yesměs Čechů, z nichž obdrželo vysvědčení
vyznamenáním 97 žáků, t. j. 21 proc., pro-
padlo 26, t. j. asi 6 proc. — Česká obecn
reálka měla ve třech třídách s dvěma po
bočkami 185 žáků, z nichž jediný byl »Ně-
mec«. Z těch obdrželo 38 žáků, t. j. asi 21
proc., vysvědčení s vyznamenáním, propadlo 14
žáků, t. j. asi Z proc. — »Německé« gym-
n asi um mělo v 8 třídách i s privatisty
seminaristy jen 182 žáky, z nichž k čes e
řeči mateřské přiznalo se 56, židů bylo 51,
takže tak zvaných »Němců« bylo i s privatisty
pát a sedmdesát! V 5. třídě bylo 7 kře-
sťanů (z nich 4 Češi) a deset židů. Žáků
s vyznamenáním bylo i s privatisty 25, t. j.
necelých 14 proc., z toho však 13 žáků při-
padá na 2 nejvyšší třídy, kde jsou seminaristé
v šesti nižších třídách bylo celkem 12 žáků
vyznamenáním (ve 2. třídě ani jediný !). Pro-
padlo 15 žáků, t. j. 8 proc. — »Německá-
reálka měla v 7 třidách celkem 154 žáky,
z nichž k české řeči mateřské přiznalos
Čecho
Čech
Kroměříž
21
article
68, Poláci byli 2, židů 32, Némeů jen d v
a padesátl! A pak prý dle p. dra. Fuxa
jest německá reálka zdejší ústavem potřebným
česká však — která ve třech třídách má 185
žáků — ústavem zbytečným! Kdyby nebylo
toho smutného zjevu, že někteří naši zpozdilí
rodiče strkají své ubohé děti do německých škol,
a kdyby nebylo židů, německé střední školy
zdejší by se neudržely. Co se týče národnostníeh
poměrů na německé reálce, jest v 1. třídě 14
Čechů, 7 židů a 10 pochybných Němců, v
2. třídě jest 10 Čech ů, 8 židů a 7 Němeů,
ve 3. třídě 10 Čech ů, 4 židé a 7 Němců,
ve 4. třídě 13 Čech ů, 3 zidé a 4 Němci,
5. třídě 10 Čechů, 2 židé a 8 Němců, v6
třídě 5 Čechů, 1 Polák, 3 židé a 6 Němeů,
v 7. třídě 6 Čechů, 1 Polák, 5 židů a 10
Němců. Ve všech skoro třídách jest tedy v fce
Čechů než Němců. Na ústavu tomto, jenž
jest zbytečným břemenem, stojí prý každý žák
obec sto šest a dvacet korun ročněl
Ze 154 žáků bylo 15, t. j. asi 9 proc., s vy
znamenáním, propadlo 19 žáků, t. j. přes 12
proc., tedy dvakráte tolik, jako na ústavech če-
ských! Patrno, že vyučování na základě nema
teřské řeči, nikdy nemůže konati se s výsledky
tak dobrými, jako, děje-li se v reči mateřské
Přehlédneme-li uvedená data, seznáme, že české
školy střední jsou zde pro skutečné vzdělávání,
německé však větším dílem pro odnáro
ňování. A bohužel, že udržují se jen ob
mezeností naších lidí a podporo
židovstva.
— České vítězství ve Slezsku. Z M
chálkovic se nám telegrafuje: Michálkovice na
zpět dobyty! Třetí a druhý sbor jsou úplné
naše; z prvního část. Účastenství bylo ohromné
Na zdar! Dr. Pluhař.
Polák
Fuxa
Čecho
Němec
Čo
doktor
Pluhař
Slezsko
Michálkovice
Němec
22
article
— Osobní. Pan Otakar Leminger, absolvo
vaný právník z Kutné Hory, vykonav dne 24. t.m
na c. k. báňské akademii v Přibrami státní zkoušku
z hornictví, nabyl titulu báňského inžený ra
Pan Frant. Trmal, dosavadní ředitel obchodn
školy v Kolíně, jmenován byl ředitelem nově zalo
žené dvojtřídní obchodní školy Nového obchodního
gremta král. hlav. města Prahy.
— Promoce. Pan MUC. Václav Bach z Kutn
Hory byl dne 22. července na české universitě Karlo
Ferdinandově na doktora veškorého lékařství povýšen
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Gustav J
Hartl, c. k. auskuttant u zemského soudu v Praze
a paní Gisela Hartlová, r0z. Switawská, slavil
sňatek manželský ve chrámu vinohradském dne
15. července.
— Za krále Humborta. Dne 29. t. m. jako
ve výroční den úmrtí Hamberta I. krále ilalského
uspořádá ředitelství vlaské kongreguce o 10. hou
dopol. ve své kapli na Starém městě, v Karlově ulici
slavnostní requiem, ke kterému všichni členové
vlaské kongregace, některé vynikajíci psobnosti
zdejší vlaské spolky pozvány byly-
— Ruští studující zavílali včera do radnic-
stároměstské, v níž byli uvítáni náměstky starosty
pl drem. Fričem a inženýrem p. Neubertem
Pan dr. Frič uvítal studenty vřelými slovy a přa
jim, aby odnesli si mílé vzpomínky na svůj pobyt
ve slovanské Praza. Historické památky radnice vy-
světlil jim pan dr. Podlipný za překladu pan
proft Kovaříka, který ruské hosty celý den pro-
váděl. Po zákusku děkoval pan prof. Gortal o s z
pohostinství města Prahy a pravíl, že na dojmy
Praze prožité nikdy nezapomene. Po vřelém rozloučení
s p. drem. Fričem odabrala se výprava do městského
musea, jehož sbírky vysvětlil ředite! musea.
Leminger
František
Trmal
Bach
JUDr
J Hartl
Hartlová
Frič
Neubert
doktor
Podlipná
profesor
Gortal
Kutná Hora
Kolín
Praha
Kutn Hora
Karlov ulice
univerzita Karla Ferdinandov
Hamberta I . král
23
article
Po obědě v hotelu »n anglického dvora«
kde byli fotografováni, odebrali se ruští hoste
do pravoslavného chirámu sv. Mikulášé a do
chrámu týnského, načež vystoupili na Petřín a na
rozhlednu. Večer byli v tělocvičně pražskéhů Sokol
přítomni cvičení. V Sokolovně pozdraveni byli panem
drem. Novotným, jemuž odvětil pan professor Če-
najlev s galerie, ika, že působení Sokolů nezt-
stane bez vlivu na ruskou mládež. Po cvičení uspo-
řádala ruským studujícím městská rada na Král.
Vinohradech hostinu v Národním domě. Po uvítání
starostovým náměsíkem panem Burešem vylíči
pan redaktor Hrubý historii Král. Vinohradů. Pan
prof. Golrtalos děkoval obecnímu zastupitelstv
vinohradskému za pohostinství a zmíniv se o na-
dšení, aajakým ruští hosté byli všude v Praze uví-
táni, pravil, že se v ní cítí jako doma mezi svýmí.
Professor Černajev pravil, že nárnd český —
číselně malý — jest přece kulturně veliký a zaslu-
huje zvláštní pozornosti se strany Rusů. Řadu pří-
pitků doplnil studující Lo gu lolv, který zakonči
svůj pozdrav českému národu veršem. Všechny pří-
pítky provázela kapela páně Pohelovan tuší a sehirála
také ruskou hymnu, která vyslechnuta byla přítom-
nými stoje, rovněžv i národní hymna »Kde domov
můj«. Uvítání ruských studujících v Národním domě
zúčastnili se muzi jinými též zástupci Slovanského
klubu pp dr. Ettal šl. z Hivozdomilu a prof. Če-
1akorvský s chotí. — Ruští hostě odjedou dnes
o 1 hod. 20 min. odpoledne z nádraží společnosti
státní dráhy přes Kolín a Českou Třebovou.
svatý . Mikulášé
Sokol
Novotná
Král
Bureš
profesor
Golrtalos
Černajev
Rus
Pohelovan
doktor
Ettal
če
Petřín
Praha
Kolín
Český Třebová
národní dům
24
article
— Český učenec na vědecké výpravě
špicberské. Roku 1899—1900 vyslána byla na
Špicberské ostrovy v severním ledovém moři vlá-
dami ruskou i švédskou spolučná vědecká výprava
za účelem vyměření úseku poledníkového. Zároveň
s toulo výpravou vyslán byl mladý adjunkt jurěvské
(Derpt) hvězdárny J. Sýkora, jehož rodiče, Češi,
usídleni jsou v Charkově — malka jeho, rodilá
z Turnova, jest neteří zvěčnělého buditele J. Marka,
faráře libuňského. Pilný učenec, pověřený akademií
věd v Petrohradě výzkumy meteorologickými
astronomickými, měl při této výpravě zvláštní po-
slání, pozorovati lotiž a důkladné záznamy činiti
o severní září. Expedice přezimovala na ostro-
vech špicberských z roku 1899 na rok 1900 a právě
v télo zimě od 17. září 1899 do 27. března 1900 (dle
rnského kalendáře) učinil Sýkora 1500 různých zá-
znamů o velezajímavých zjevech záře severní. Sta-
nice přezimovací měla zeměpisnou polohu 76° 56° p
s. š. a 1°378 vých. délky greenwichské, postavena
byla v zálivu horami vroubeném na západním břebu
špicberském, který se jmenuje Hornsound, pod horou
Čebiševem (dle jména ruského malhematika), as 900
metrů vysokou. Svahy hor pokryty jsou zde všude
ledovci k moři splývajícími; od severu na jih táhnou
se ledovcové hřbety Saviče (rovněž dle jména ru-
ského mathematika); dále ledem pokrytá rovina.
J Sýkora
Čech
Sýkora
Hornsound
Čebišev
Savič
Charkov
Turnov
Petrohrad
Derpt
akademie věda
25
article
Zprostředkováním carského státního rady a profes-
sora petrohradského X. gymnasia J. Kabele, jenž
tráví na prázdninách v Milevsku, zaslat Sýkora pro
české listy rukopisnou zprávu o výpravě této, jakýsi
to předběžný výňatek povinné zprávy akadomii vě
v Petrohradě. Zajímavý, dosti objemný referál v ru-
štíně psaný, upravují pro tisk státní rada Kabele
prof. Bedřich Mach z Kolína, jenž rovněž na prázd-
ninách v Milevsku dlí. K rukopisu připojeny jsou
podobizny stanice, trosek staničních po velikých pa-
lárních vichřicích a pak velezajímavé snímky jedno-
tlivých typů severní záře. V odborných listech badou
tyto výzkumy uveřejněny; osvětlí pak mnobému
ne-li úplnou podstatu severní záře, předce zajímavé
zjevy dosud nepopsané.
J Kabele
Sýkora
profesor
Mach
Milevsko
Petrohrad
Kolín
26
article
— Německá kultura v plném světle. Na
»Národním domě« v Trutnově, tedy na mujetku
ryze českém umístěna prostá malá tabulka, neso ucí
jmeno hastinského pana Viléma Janouška. Dle živno-
stenského řádu jest povinen každý vykonavatel které-
koli živnosti tuto svým jmenem označiti a tak uči-
něno i zde. Samo sebou se rozumí, že podnik ryze
český nebude se znamenali ani v Trutnově v jazyku
jiném než opět českém, to však wolfiánské gare
trutnovské nejde na rozum a všemožně usiluje o od-
stranění této nevinné české tabulky. Není jediného
čísla »Trautenauer Zeitung«, ve kterém by české
labulce na »Národním domě« nebyla věnována po-
zornost, při tom však »Traut. Zig.« zapomíná, že
německé podníky v českých městech mají rovněž
označení německá a vyzývá přímo úřady k odstra-
nění nenáviděného českého nápisu. Následky shoví-
vavého jednání slátních úřadů oproti štváčskému
Ilstku »Traut. Zlgu.« počínají se už jeviti. Německá
mládež trutnovská po známém brutálním přepadnut
českých výlelníků z Úpice na nádraží trutnovském
pokračuje ve svých provokativních kouscích dále.
Janoušek
Trutnov
Úpice
národní dům
Trautenauer Zeitung
27
article
Předešlého týdne v noci ze dne 16. na 17. t. m.
ubíral se zástup výrostků nadějné mládeže německé
ulicemi kolem »Národního domu« za zpěvu velko-
německých písní a za ohlušujícího křiku, Čechům
spílaje a vyhrožuje, takže veškeré obecenstvo v části
té bydlící bylo ze spánku vyrušeno a po celé dvě
hodiny vřavou tou znepokojováno. Vyburácevše se,
odtáhli výtržníci a když v ulicích nastal klid, při-
táhli k »Národnímu domu« opětně a postavivše s
jeden na druhého, pokusili se o strhnutí české ta-
bulky. Byli však v práci své překvapeni a zahnáni
Nemohouce následkem obnoveného důkladného při-
pevnění tabulku odatraniti, vymyslili si nový hrdinský
čin, který v noci na středu dne 24. července pro-
vedli. Ve středu ráno byla totiž česká
tabulka na »Národním domě« u vchodu
se nalezající neznámými dosud pa-
chateli železitým lakem silně zama-
zána. Tento nejnovější čin trutnovské wolfiánské
gardy vzbuzuje velké rozhořčení v českém obyva-
telstvu a nezakročí-li c. k. okresní hejtmanství trut-
novské neprodleně proti tomu řádění a majetku po-
škozování, lze se obávati nejhorších následků, nebot
i česká trpělivost má své meze. Což má majetek
Čechů trutnovských býti vydán na pospas nezvedené
chásce wolfiánské
— Komická úřadní vyhláška. Právě vy-
dané číslo úřadního věstníku hejtmanství opavskéh
a bílovského přináší mezi jinými tuto vyhlášku:
Čecho
národní dom
národní dům
28
article
»Výstraha před koupí sanimalinu«. Ministerstvo orby
dovědělo se, že jakýsi Vladimír Svozil ve Vídni
v Goethově ulici čís. 7, mezi venkovským obyvatel-
stvem ke koupi nabízí přípravek jakýsi, »animaline
zváný, jenž smíchaninou ve zdejším úřadním věst-
níku čísi 4 z roku 1901 skoro totožným jest.« — To
si tedy dávaji okresní hejtmanství v Opavě a Bilovei
pěkně vysvědčení
— 2 městské hospodářské komise. Př
několika lety doporučoval tehidejší obecní starší stav.
p. Tichna, aby místnost vrátného na staroměstské
radnici byla přiměřeně upravena. Návrh nebyl usku-
tečněn z toho důvodu, poněvadž oferty zněly příni
vysoko. Nyní ujal se této záležitosti m. r. p. Hudl,
který doporučoval zřízení nové lože vrátného, pro-
vedené v golhickém slohu. Hospodářská komise tento
návrh schválila. Lože bude zřízeno z českého dubo-
vého dřeva. — Ob. st. p. Tereba doporučoval, aby
na rejdišti na Karlově náměstí byla zřízena dřevěná
místnost, v níž by chůvy neb matky mohly nemluv-
ňata převinouti. Návrh odkázán městskému fysikovi
k podání dobrozdání.
— Změna polohopisného plánu v Bu-
benčl. Obecní zastupitelstvo bubenečské usnéslo n
ve schůzi, dne 19. července t. r. konané, aby plá
polohy byl změněn, a sice část, týkající se dome
Svozil
Tereba
Vídeň
Goethův ulice
Opava
Ob
Karlov náměstí