ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7598c000-661a-11dc-94da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: work 5, person 94, place 72, org 12
1 masthead
Skrannia
2 masthead
NARODNÍ LISY,
NARODNÍ Lisa
3 masthead
26. červěnce 1901. Číslo 204.
4 article
sky; je veliký znalee starobulharštiny a zajímal se porovnáváním nové bulharštiny se starou. Nápadné mu bylo jmeno »kmet«, značícív bulharštině »starosta« i zmínil se, že jmeno to se nevyskytuje v jiných slovanských jazy- eích, vyjma v češtině a slovinštině, kde má však jiný význam než v novobulharštině. Rušt a bulharští vojáci se vodili pod rukou po mě stě, veselili se, líbali se, objímali se a vyměňo- vali si na památku čapky a i celé uniformy Obecenstvo a důstojnictvo s mužstvem zpíval »Bože chraň cara« a ruská hudba hrála »Šum Marica«. Na banketě, který dával, velkokníže na rozloučenou v Burgasu, naplněn zlatý pohár šampaňským a velkokníže pil na »spojení dvou slovanských bratrských národů«. Potom pil z téhož poháru bulharský kníže a všichni při- tomní. Zajímavo, že mezi ruským mužstvem obrněnce »Rostislava« nalezalo se několik Bul- harů, potomků oněch, kteří v roku 1828 se vystěhovali do Ruska (do Bessarabie).
Bož Šum Rostislav Burgas Rusko
5 article
Časopisy mluví nadšeně o zpečetění brat stva dvou slovanských národů: osvoboditelů osvobozenců. Píší o záloze 7 millionů franků, které ruská vláda povolila císařským úkazem bulharské vládě v nynější kritické finanční chvíli a nazývají tento čin vlády »druhým osvobozením Bulharskat« Napadají vídeňskou Länderbanku pro obtíže, které činila a činí Bulharsku. Volají: »hledíme na Rusko jako na velikého mesiáše všeslovanského sblížení. Jsme každým okamžikem hotovi ukázati Rusku bratr- skou pomoc k uskutečnění velkých ruských plánů, poněvadž se nebojíme tak Ruska n Bosporu, jako Rakouska v Soluni. Je-li nám souzeno se topit, lépe když so utopíme ve vel- kém slovanském moři, nežli v »židovsikém vídeňském bahně.« Královy memolry. Francouzské listy sdélují, že švédský král Oskar vydá záhy jazykem franeouzským své zápisky politické, literární i vojenské, jejichž obsah prý jest zajímavým. Kniha vyjde ve dyou svazcích o 300 stranách v knilikupectví Fas- quallově. Jak se vypráví, byl švedskému král vyplacen též královský honorář v obnosu 100.000 franků za prvních 10.000 výtisků Poněvadž knihy francouzské vycházejí obyčejně až ve 100.000 výtiseích, tedy honorář králů ještě značně se zvětší.
Oskar Bulharsko Rusko Bospor Rakousko Soluň
6 article
President Loubet. President francouzské republiky se odebore v příštich dnech na svůj zámek rambouilletský. Stane se tak bezpochyby počátkem srpna. S ním opustí elysejský palác zároveň všichni členové jeho vojenské i civilní družiny a sídlo fran- couzské vlády přeneseno bude na dva nebo na tři měsíce z Paříže do malého krajského městečka Rumbouilletu. Faurovy zápisky, Výňatky ze zápisků bývalého president francouzské republiky, Felixe Faura, poutaj k sobě stále větší pozornost politického světa Zejmena odhalení z pověstné afféry Schnaebe- lovy z roku 1887 osvětlují intensivně dvojakou politiku Bismarkovu, jehož jedinou snahou v tomto okamžiku bylo, aby zníčil Francii úplně. Nyní pátrá se úsilovně po majiteli těchto zajímavých memoirů. Nejvíce byl podezříván francouzský žurnalista pan Huguex le Roux, jenž se teprve nedávno vrátil z Habeše a který po smrti Faurově s jeho dcerou Lucií, urov- nával presidentovu pozůstalost. Huguex le Rour se však proti tomuto nařčení důrazně ohradil. V posledním svém čísle »Cris de Pariss, který bývá obyčejně zasvěcen ve vnitřní zále- žitosti pařížské žurnalistiky, vypráví, že pi- sutolem důvěrných sdělení Faurových jest bý- valý poslanec a žurnalista, který již jedenkrále svými odhaleními veřejnost na sebe upoutal Všeobecně se má za to, že majitelem Faurových zápisků jest p. Mermeix, jehož kniha »Dan les coulisses du boulangisme« před desíti lety, mnoho hluku natropila.
Loubet Faurův Faur Huguex Roux Lucie Mermeix dan Paříž Rumbouillet Francie Habeš Cris jít Pariss
7 article
Z německé armády. Nodávno chlubil se německý tisk kázní v německé armádě, protože prý z dvou ně- meckých lodí, zúčastnivších se nedávných slav- nosti v Melbournu, neuprchl prý žádný vojín, kdežto z lodi ostatních státu, zejmena Anglie, Ruska a Spojených států amerických nevrátilo se jich z zdovolené« na pevnínu tak velký počet, že nemohly ani odplouti. Jak to však s kázní u německého vojska vypadá, vysvíta z toho, co sděluje se právě z Nancy. V ponděli přibyl do tohoto francouzského města v plné pruské výzbroji 21 vojenský německý sběha všichni vstoupili do řad cizinecké legie. Němečtn sběhové odůvodňovali své prchnutí z německé armády nesnesitelným jednáním a krutým za- cházením svých představených, na které si velice stěžovali. Italská osadní politika. Do Říma přibyl v těchto dnech erythrejský guvernér Martini a vyslovil se několika osobám o poměrech v této italské osadě. Pravil, že v celém zabraném území jest klid a hospo- dářský vývoj země velice zdárně prý pokračuje Ačkoli zlato dolovati se v ní teprve počalo možno prý již nyní předpovídati dobrý výsledek. Kolonie poskytuje také velice příznivé podminky pro pěstování bavlny. Guvernéř doložil, že Asmara, jakmile, do- lování zlata nabude větších rozměrů, vyšinese na jedno z nejdůležitějších míst Afriky. Ve stavbě železniční trati ze Saati do Asmary bude se bezpochyby v únoru pokračovati.
Martini Asmar Melbourne Anglie Rusko spojený stát Nancy Řím Afrika
8 article
Návštěva odmítnuta- Řecká vláda oznámila Portě, že hodlá od dělení svého lodstva vyslati do tureckých voe k návštěvě Smyrny, Soluně a athosského před hoří. Jaký účel cesta tato by měla, zda utvrdit neb teprve zjednávati prátelštějšl styky s vítě- zem od Larisy, se nesděluje, avšak není po- chybno, že její účel byl v první řadě politický Tak také divala se na ni Porta a profože si důvěrnějšího sblížení s Řeckem nepřeje k ná vštěvě řeckého válečného loďstva ve jmenova ných městech z politických důvodů ne svolila. Nyní projednává záležitost tuto řecký vy slanec Maurokordat s tureckým ministren zahraničních záležitosti Tefvik pašou. Volby do generálních rad. Francouzská veřejnost, zejmena pařížský tisk zabývá se stále výsledkem nedělních voleb do generálních rad ve Francii a k ne poptratelnému značnému vítězství republikánů uvádí následující podrobnosti: Republikáné na- byli většiny ve dvou departementech, které ovládala dosud vždy většina konservativců sice departementy Charante a Cčtes du Nord; v departementech Fini sterea Morbihan odňali republikáné po 3 místech. Monarchisté mají nyní, většinu již jenom ve čtyrech departementech z 86, a sice v departe- mentech Loire-Iníerieure, Venděe, Morbihan a Meine-et- Loire.
Port paša Fini Morbihan Smyrna Soluň Larisa Řecko Francie Nord Vendě Iníerieure mento Loira MeineetLoira
9 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Slezský sně m. Schůze 17. V Opavě, 24. července. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Konečně přece dostala se předloha honebníh zákona na jednací pořad dnešní schůze. Byla pro jednávána, ale nedojednána. Tolik let už jedná s o opravu honebního zákona slezského, který v tak mnohém ohledu liší se od honebního zákona morav ského, z čehož plynou, značné nesrovnalosti. V Slezsku máme, jak známo, řadu moravských enklav, v nichž plati honební zákon moravský,a jest tudíž velikou potřebou, aby slezský honební zákon uveden byl v souhlas se zákonem moravským Jak dalo se očekávati, narážela předloha honeb- ního zákona na odpor u poslanců za obce venkovské. Byly to zvláště dva paragrafy: 11. a 17., proti kterým vzpírali se zástupcové obeí venkovských. Tito zastá- vali autonomi i obcí.
Opava Slezsko
10 article
Paragrafy těmito jsou okresní hejumnanové usta novení ku pronajímání obecní honby, kdežto zá stupcové venkovských obcí žádali, aby honbu pro najímal starosta obce, a aby i několik sousedicíeh obcí mohlo své území spojiti v jeden honební reví a také společně jej pronajímati. Poslanci Hrubý a Karel Türk učinili ve pří čině této také minoritní votum. Poslanci velkostatkářští a za města hlasoval však proti odchylným návrhům oněch dvou 88. na vržených zástupci venkova; tyto padly také a při jaty návrby snémovního výboru. Následkem toho, když přijat byl 8 17., v zdá- lili se poslanci slovanští a němečt poslanci za venkov (tři) ze sněmovn a učinili tím sněmovnu k usnášení s neschopnou. Ve sněmovně zůstalo celkem 12 poslanců a ná sledkem toho bylo jednání po návrhu posl. barona Zd. Sedlnického přerušeno. Schůzi zahájil o půl 10. dopol. zem. bejtman hr. Larisch. U vládního stolu zemský president hrabo Thun a dvorní rada dr. Marenzeller. Schůze skončena o půl 2. hod. odpol. a pokra čováno v ní bude zejtra, ve čtvrtek, o půl 10. hod dopoledne.
Hrubá Türk Zdeněk Larisch Thun doktor Marenzeller
11 article
Z Opavy, 25. července. (C.-B.) Na počátku schůze posl. Türk prohlásil jménen zástupců venkovských obcí, že venkovské obyvatel stvo nemůže souhlasiti s honebním zákonem tak jak byl desud usnešen a odešel s ostafními venkovskými poslancisze směmovny. Protože nezbyl dostatečný počet poslaneů k dal- šímu jednání, byl honební zákon odvolán z jednacího pořadu. Venkovští poslanci vrátili se následkem toh opět do sněmovny a rokovalo se o jiných před- mětech. Z Vídně, 25. července. (C.- B.) Ve štyrském sněmě předložen dnes elahorá úslavního výboru o zemské volební opravě. Do nového zákona snaží pojmouti se tyto zá- sady: přimé, tajné a písemné votby ve všech volič- ských třídách, minimální census ve voličských třídách měst, městysů a venkovských obcich s 8 K ročních daní přímých zuměpanských a zá- sadné odloučení volebního práva zemského o obecního: mimo rozmnožení mandátů zřídí se lV. voličská třída pro dělníky a malé poplatníky, v níž rozdělení dle volebních okresů městských a venkov- ských, mají nabýti volebního práva všichni své- právní státní občané — mužští, již buď platí méně než 8 K zeměpanských daní, nebo zjednávají s výživu na základě pracovní knížky — tito poslední neplatí-li přímých státních daní nebo platí pouze osobní daň příjmovou. V této kurii mají však volební právo jen ti, kdo nevykonávají ho v jiné kurii. Zároveň předloženy minoritní návrhy konservativné strany, jež týkají se zvlášte rozdělení volebních okresů a hledí k vyloučení prů- myslových míst z venkovských okresů. Dále podána předloha s novou pensijno stupnici pro štyrské učitele. Místodržitel zodpověděl různé dotazy a vyřízeno množství běžných záležitostí. Příští schůze bude večer.
Opava Vídeň
12 article Denni zprávy.
Denni zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární““ — Staročeské vůdcovství jak se zdá přeloženo bylo z Prahy do Budějovic a zároven uděleno hlavní slovo v záležitostech této strany tamějšímu orgánu staročeskému, ktorýž té doby platí nepochybně za klasika starostátnické bož- ské zdvořilosti. Jindy jím býval »Hlas Národae ten však omezil se na pouhé výstřižky z »Bu- divoje«, pro celý tábor směrodatné. Štáva, kter kape z předvčerujších insultů tělesného listu pana dra. Zátky, zbraňovala nám, abychom blíže přihlédli, zdali se v budějovických obhrou- blostech nalezá něco podobného nějakému pro- jevu minění v záležitostech kompromisu, mermo- mocí na přetřes se deroucího. Včerejší »Hla Národas očistiv poněkud budějovický fabriká od kastalských stop ruky tvůrcovy, přijal mí- nění Zátkova orgánu úplně za své, přitisknuv mu jaksi presidiální staročeskou pečeť. V postavení našem vůči chystanému kompromisu mezi stranou svobodomyslnou staročeskou nastává takto určité období, totiz výstrahy správě strany mladočeské. Snad je výstraha tato zbytečnou, snad v kruzích ve- dení strany spatřují nebezpečí jako my, ale nesmí jednou býti řečeno, že výstraha tato ne byla vyslovena v čas. Z vývodů »Hlasem Ná roda« z budějovického listu přisvojených, shle- dáváme, že si v staročeském táboře kooperac nepředstavují jinak, než dosazením staročeské strany jako takové — nikoli přijetí výběru je- jich osobností k spolupracovnietví, nýbrž jako celku — v bývalě její prepotentní postavení i s jejím konservatívním programem ba nastojie! i s jejim punktačním dí 1em! Noboť nadivno sluchu: nejvíco poleni
Hlídek Hlas Hla Národas Zátkův Praha Budějovice
13 article
ckého švihu věnuje bojovný list staročeský o braně punktací, této nesmrtelné ohav nosti v politických dějinách našeho národa, jiehž obranu vede zcela ve stylu »Bohemie«a »Prager Tagblattu«. My prý vytasíli se dnes s punktacemi, abychom rozdmýchali vášer v lidu a nenávist proti těm, kdož chtěli na ná- rod uvaliti »druhou Bilou Horu«. Takové pro středky již prý nepůsobí, punkt ačn strašák prý zklamal, lisť náš prý uvažuje výhody punktací, zkrátka m l ado česká strana prý smůže býte štast- na, podaří-li se jí v budoucno st přivyrovmáv áinií staročeském ta kovéd plusv národu zísíkati, ji ake mu skýtaly punktace.« K tomuto budě- jovickému aforismu příčiňuje pak »Hlas Národae následující epigram: »Mohly a musely (»Nár Listyk totiž) věděti, že incidenění spor a punkta- cemi, jejž zúmyslně vyvolaly, prohrají.« Če- ská veřejnost soudí dnes o punkta cích střízlicvěji, podi ji- ným zorným úhile m, nre ž p o tiím, jaký ji vpravily r. 1891.
Prager Bilá Bohemia
14 article
»Nár. Lis ty«. Nyní opěť strkají na staroče- skou stranu, na spunktatory« psí hlavu. A v še a k svobodomyslná strana jich v tom nenásleduje, jsouc prozír avějiš í a vlastenečtější nož její denní list. .. 1l- Totě zajisté už obžaloba svobodomyslné strany a ostudná pomluva všeho českého lidu! Poula- čujeme násilim hmněv takovou insinuací rozbou- řený a se všemožným klidem ptáme se : Jeto možno, aby se smělo českému lidu do tváře říci, že se dívá na rozdělení své vlasti, n české kraje s primátem němčiny a na územ pro Čechy zakázané a zamčené, v němž národ- nost česká prohilášena býti má za jakésí konta- gium, za malomdcenství, jakýmž stižený bude vehnán do své české reservace zpět, že se divá na to už jinak než r. 1891, že jest mu rozl žení království českého střizlivě Iliostejno Jest možno, ptáme se dále, říci o národní straně svobodomyslné, že tento střízlivě lho- stejný vlastenecký názor sdílí ?! Kompromis se stranou staročeskou jest dosud pomníkem neod- haleným, ba sotva postaveno snad k němu lešení a celek pokryt jest ohromnou plachtou tajemnůstskářství, co se pod níi kutí — kuti se. V mrákotách šera budoucnosti, podálh za kompromisem, prozrazuje své obrysy jiné sta- veniště, k němuž se už materiál horlivě sváží, tam státi má nové vyrovnání s Ně m v Čechách, situsee jest přece taková, žes zřejmě nsznačuje; kompromisem k vyrovnání.
Lisa Poul Čechy
15 article
O kompromisu se Staročechy i vyrovnání s Němci máme své vlaštní neo dv isl mínění, jež, bohužel, snad častěji budeme nu- ceni vykládati, leč již dnesí stojí za rozhovoi následující určilá otázka: Uvážilo se skutečně. či uvažuje se ve vůdčích kruzích svobodomysl- ných nedocenitelné nebezpečí, tkvějící v kom- promisu se stranou staročeskou, kteráž nejinal než jako korporutivně punktační strana hodlá vstoupiti zase do akfivnosti ? Což nevidi se, ž zbytek neprovedených punktací přináší strana ta s sebou za podklad nových vyjednávání s Némei anať zbytku tomuto dává jmeno »plus národ- ního štěsti«? K tomu bylo zapotřebí před de- seti lety gigantického boje celé většiny národa vysilujícího namožení sil jejích vůdců, aby nastala fato »stará s novou«, abychom se dožili renai- sance punktací? Upřímněj a ve vérnosti své k starým spoluzápasníkům, s nimiž trud a znoh tohoto velikého boje jsme sdileli, vyslovujem tuto obavu, aby, až dilo bude odhaleno a kom- promis dohotoven, nenastalo po národě vše- obecné padání šupin s oči teprve až — bud pozděl — Doklad k německé mluvě o Češích přináší drážďanská »Deutsche Wacht«, kterát píše: Pravou českou drzostí jest od některého času jednání českých plťařů na Labi. Vyvěšuji na svých vorech papslávské vlajky červeno bíle modré a vesele s nimi plají do německé říše.
Němec Čech Deutsche Wacht
16 article
Tito čeští drzouni zapomínají, že se jim deseti- v dvacetimarky tak dobře líbí i vzdávají díky za výdělek jim poskytnutý zjevně úmyslnou de- monstrací proti Německu. Když v Klingenthalu na příklad pastor Bräunlich mluví o hnutí pryč od Říma, postaví se ozbrojení četníci nejen na hranicích, nýbrž i v sále s puškami, aby se nepřihodilo neštěsti, ačkoliv shromáždění navští- veno jest nejslušnějším obecenstvem, císat i králi věrným, úřadníky, lesníky, rendanty učiteli atd. Když však provádějí se podobné provokativní české drzosti, i kdepak, nic se ne- hýbe! Půjde-li to takhle dále, budeme mít v Drážďanech za 50 let české školy a česk úřadníky, jako v »dobře německé Vídni«. »lnu. je dobře, že se dobromyslným pánům Sasikům »na vodě i na zemi« dostává českých pochoutek, pak snad uvěří, jak dobře se to žije s těmilo nevinnými holubičími povahami.« Toť věru ná- dherný styl a řeč, že by se za ni styděl i ten český plťař, jak můžeme bezpečně jmenem jeho ujistiti. Ušlechtilé duši v »Deutsche Wachte ulevilo by se nepochybně, kdyby saští četníci leželi na břehu Labe a brali si na mušku všechny plavce, kteří přeplavou se svými vory říšskou hranici s trikolou na kormidle ! Toťse rozumí, že všeněmecká trikolora na celém Lab až po temeniště vlaje a vláti smí beze vší z
Bräunlich Sasik Německo Klingenthal Řím Drážďany Vídeň Labe Deutsche Wachte
17 article
— Německý katolický sjezd v Olo mouci jest podle sdělení arcibiskupského orgánu olomouckého »Olm. Zígu.« věcí hotovou. Konat se bude a sice v Olomouci přes všcchno vy- vracení ve dnech 7. a 8. záři i jest prý hoj nými přihláškami zaručen. Zvláště ze severní Moravy a Opavska očekává se prý velice značné účastenství. Brněnský »Tagesbote« pochybuje této hojnosti, neboť přihlášek účastníků na trati krňovské je prý tak málo, že se sotva bude moci vypraviti zvláštní vlak. Leč ať četný aneb málo navštívený, vždycky jest sjezd něm. katolíků do Olomouce svolaný významným naddržováním ně- meckému živlu olomouckému proti Čechům, neboť sjezd českých katoliků nebyl uznán za hodna svolání do Olomouce, ten byl odklizen do letního sídla arcibiskupova, pro Čechy dos dubrého. Pro české katolíky olomoucké arci- diecése patrně neni Olomoue sídelním jejím miěstem, anebo jsou snad jakýmsi druhotřídným druhem katolíků, jaksi zadinou v srdci arcipa- stýrově. Drahocenný odkaz cyrillo- methodějský mateřský náš jazyk, o němž kroměřižské pro volání obsahuje věty tak jímavé, chrání se jen v Kroměřiži — ovšem také s jistým omezenín vady.
Čecho Ola Olomouc Morava Opavsko Čechy
18 article
— v Olomodfci musí umlknouti. Na Moravě pa- nuje proti sjezdu kroměřížskému veliké napjet a nochuti té výmluvného projevu popřává »Mo- ravský Obzor«, který v ostrém článku pouka- zuje na to, že se nejedná sjezdu nikterak o nějaké hájení zájmu cfrkevních, nýbrž o velikou agitační schůzi politickou. List, který se ohra- žuje proti tomu, že by bojoval proti církvi proti víře a náboženství, píše: »Vždyť přee můžeme říci otevřeně pravdu, když jsme př svědčeni, aniž bychom dotýkali se zbytečně osob. Proč bychom nemohli říci veřejně hlasně: »Víra ani eírkev nejsou v nebezpečí ale jsou v nebezpeči mandáty kandidátů kleri- kální strany a svolává-li arcibiskup dr. Kohn sjezd katoliků do Kroměříže, oznámuje veřejně , že staví se do popředí boje politickéhro a tudí boj proti němu a proti straně klerikální, pra víme hlasitě, klerikální, nikolivo katolické — jest bojem čistě politickým a tudíž nesmí tento boj býti zaměňován jako boj proti víře ansb církvi.« Způsobem nekonečně ostřejším, ane přímo nevraživým píše proti olomouckému ari biskupovi časopis »Rozvojsy knézi jeho diecés psaný i odebíraný. Pod titulem »Kde je dědictv cyrillo-methodějské?« obírá se řečený list čin- nosti arcibiskupa dra. Kohna v úvaze, z níž snad stačí tato ukázka: »Co se naši mili dna Svatí nabděli a napracovali, co se naputovali do
doktor Kohn Morava Kroměříž
19 article
Říma, jako zločinci štváni od Wichingů, cos naobcházeli dvořanských intrik, aby hájili slo- vanskému národu slovanskou církev!i Kde je dnes? Utlačena, urdousena německým, cizáckým feudalismem! Na stolcích našich svatých bratří, kteřl by za nás byli život dali, po staletí roz- tahovaly se cizácké feudální stvůry, které a řeči diecesanů svých nerozuměly, a podne většina stolců biskupských je obsazena stvůram feudalismu, jimž národ cyríllosmethodějskýn jeho samostninost je Hekubou. V kostelich míut slovanštiny, kterou zavedl sv. Methoděje — latinu, jeho milý lid moravský pod knutou ně- mecké menšiny. A kdo na jeho stolei ? Dlouho lam seděli cizinci, nyní však syn Slovače, al jakýloMá se za neomylnou modiu, nestr opřímného hlasu svých kněží, vozí se v kočáře s kolaji divně premovsnými, statky své spravuje po německu, rád hovoři po německu, v 17členné kapifole má jen 4 Čechy (a to podle své vůle hodně měkké. Red.), ale za to germanisator Blažka, úřádní jazyk v konsistoři německý dějiny hanácké arcidiecése přednáš! Hunákům professor Němcc — a teď prý J. MI. odevzdlá celou výchovu kněžekáho dorostu Němei —
Hekuba Slovač Čecho Blažek Němcc Řím
20 article
P. Al. Demlovile — Střední školy v Kroměříži ve ško pím r. 1900—1901. České gymnasi um mělo v 8 třídách se 4 pobočkami 471 ž á k yesměs Čechů, z nichž obdrželo vysvědčení vyznamenáním 97 žáků, t. j. 21 proc., pro- padlo 26, t. j. asi 6 proc. — Česká obecn reálka měla ve třech třídách s dvěma po bočkami 185 žáků, z nichž jediný byl »Ně- mec«. Z těch obdrželo 38 žáků, t. j. asi 21 proc., vysvědčení s vyznamenáním, propadlo 14 žáků, t. j. asi Z proc. — »Německé« gym- n asi um mělo v 8 třídách i s privatisty seminaristy jen 182 žáky, z nichž k čes e řeči mateřské přiznalo se 56, židů bylo 51, takže tak zvaných »Němců« bylo i s privatisty pát a sedmdesát! V 5. třídě bylo 7 kře- sťanů (z nich 4 Češi) a deset židů. Žáků s vyznamenáním bylo i s privatisty 25, t. j. necelých 14 proc., z toho však 13 žáků při- padá na 2 nejvyšší třídy, kde jsou seminaristé v šesti nižších třídách bylo celkem 12 žáků vyznamenáním (ve 2. třídě ani jediný !). Pro- padlo 15 žáků, t. j. 8 proc. — »Německá- reálka měla v 7 třidách celkem 154 žáky, z nichž k české řeči mateřské přiznalos
Čecho Čech Kroměříž
21 article
68, Poláci byli 2, židů 32, Némeů jen d v a padesátl! A pak prý dle p. dra. Fuxa jest německá reálka zdejší ústavem potřebným česká však — která ve třech třídách má 185 žáků — ústavem zbytečným! Kdyby nebylo toho smutného zjevu, že někteří naši zpozdilí rodiče strkají své ubohé děti do německých škol, a kdyby nebylo židů, německé střední školy zdejší by se neudržely. Co se týče národnostníeh poměrů na německé reálce, jest v 1. třídě 14 Čechů, 7 židů a 10 pochybných Němců, v 2. třídě jest 10 Čech ů, 8 židů a 7 Němeů, ve 3. třídě 10 Čech ů, 4 židé a 7 Němců, ve 4. třídě 13 Čech ů, 3 zidé a 4 Němci, 5. třídě 10 Čechů, 2 židé a 8 Němců, v6 třídě 5 Čechů, 1 Polák, 3 židé a 6 Němeů, v 7. třídě 6 Čechů, 1 Polák, 5 židů a 10 Němců. Ve všech skoro třídách jest tedy v fce Čechů než Němců. Na ústavu tomto, jenž jest zbytečným břemenem, stojí prý každý žák obec sto šest a dvacet korun ročněl Ze 154 žáků bylo 15, t. j. asi 9 proc., s vy znamenáním, propadlo 19 žáků, t. j. přes 12 proc., tedy dvakráte tolik, jako na ústavech če- ských! Patrno, že vyučování na základě nema teřské řeči, nikdy nemůže konati se s výsledky tak dobrými, jako, děje-li se v reči mateřské Přehlédneme-li uvedená data, seznáme, že české školy střední jsou zde pro skutečné vzdělávání, německé však větším dílem pro odnáro ňování. A bohužel, že udržují se jen ob mezeností naších lidí a podporo židovstva. — České vítězství ve Slezsku. Z M chálkovic se nám telegrafuje: Michálkovice na zpět dobyty! Třetí a druhý sbor jsou úplné naše; z prvního část. Účastenství bylo ohromné Na zdar! Dr. Pluhař.
Polák Fuxa Čecho Němec Čo doktor Pluhař Slezsko Michálkovice Němec
22 article
— Osobní. Pan Otakar Leminger, absolvo vaný právník z Kutné Hory, vykonav dne 24. t.m na c. k. báňské akademii v Přibrami státní zkoušku z hornictví, nabyl titulu báňského inžený ra Pan Frant. Trmal, dosavadní ředitel obchodn školy v Kolíně, jmenován byl ředitelem nově zalo žené dvojtřídní obchodní školy Nového obchodního gremta král. hlav. města Prahy. — Promoce. Pan MUC. Václav Bach z Kutn Hory byl dne 22. července na české universitě Karlo Ferdinandově na doktora veškorého lékařství povýšen — Rodinné zprávy. Pan JUDr. Gustav J Hartl, c. k. auskuttant u zemského soudu v Praze a paní Gisela Hartlová, r0z. Switawská, slavil sňatek manželský ve chrámu vinohradském dne 15. července. — Za krále Humborta. Dne 29. t. m. jako ve výroční den úmrtí Hamberta I. krále ilalského uspořádá ředitelství vlaské kongreguce o 10. hou dopol. ve své kapli na Starém městě, v Karlově ulici slavnostní requiem, ke kterému všichni členové vlaské kongregace, některé vynikajíci psobnosti zdejší vlaské spolky pozvány byly- — Ruští studující zavílali včera do radnic- stároměstské, v níž byli uvítáni náměstky starosty pl drem. Fričem a inženýrem p. Neubertem Pan dr. Frič uvítal studenty vřelými slovy a přa jim, aby odnesli si mílé vzpomínky na svůj pobyt ve slovanské Praza. Historické památky radnice vy- světlil jim pan dr. Podlipný za překladu pan proft Kovaříka, který ruské hosty celý den pro- váděl. Po zákusku děkoval pan prof. Gortal o s z pohostinství města Prahy a pravíl, že na dojmy Praze prožité nikdy nezapomene. Po vřelém rozloučení s p. drem. Fričem odabrala se výprava do městského musea, jehož sbírky vysvětlil ředite! musea.
Leminger František Trmal Bach JUDr J Hartl Hartlová Frič Neubert doktor Podlipná profesor Gortal Kutná Hora Kolín Praha Kutn Hora Karlov ulice univerzita Karla Ferdinandov Hamberta I . král
23 article
Po obědě v hotelu »n anglického dvora« kde byli fotografováni, odebrali se ruští hoste do pravoslavného chirámu sv. Mikulášé a do chrámu týnského, načež vystoupili na Petřín a na rozhlednu. Večer byli v tělocvičně pražskéhů Sokol přítomni cvičení. V Sokolovně pozdraveni byli panem drem. Novotným, jemuž odvětil pan professor Če- najlev s galerie, ika, že působení Sokolů nezt- stane bez vlivu na ruskou mládež. Po cvičení uspo- řádala ruským studujícím městská rada na Král. Vinohradech hostinu v Národním domě. Po uvítání starostovým náměsíkem panem Burešem vylíči pan redaktor Hrubý historii Král. Vinohradů. Pan prof. Golrtalos děkoval obecnímu zastupitelstv vinohradskému za pohostinství a zmíniv se o na- dšení, aajakým ruští hosté byli všude v Praze uví- táni, pravil, že se v ní cítí jako doma mezi svýmí. Professor Černajev pravil, že nárnd český — číselně malý — jest přece kulturně veliký a zaslu- huje zvláštní pozornosti se strany Rusů. Řadu pří- pitků doplnil studující Lo gu lolv, který zakonči svůj pozdrav českému národu veršem. Všechny pří- pítky provázela kapela páně Pohelovan tuší a sehirála také ruskou hymnu, která vyslechnuta byla přítom- nými stoje, rovněžv i národní hymna »Kde domov můj«. Uvítání ruských studujících v Národním domě zúčastnili se muzi jinými též zástupci Slovanského klubu pp dr. Ettal šl. z Hivozdomilu a prof. Če- 1akorvský s chotí. — Ruští hostě odjedou dnes o 1 hod. 20 min. odpoledne z nádraží společnosti státní dráhy přes Kolín a Českou Třebovou.
svatý . Mikulášé Sokol Novotná Král Bureš profesor Golrtalos Černajev Rus Pohelovan doktor Ettal če Petřín Praha Kolín Český Třebová národní dům
24 article
— Český učenec na vědecké výpravě špicberské. Roku 1899—1900 vyslána byla na Špicberské ostrovy v severním ledovém moři vlá- dami ruskou i švédskou spolučná vědecká výprava za účelem vyměření úseku poledníkového. Zároveň s toulo výpravou vyslán byl mladý adjunkt jurěvské (Derpt) hvězdárny J. Sýkora, jehož rodiče, Češi, usídleni jsou v Charkově — malka jeho, rodilá z Turnova, jest neteří zvěčnělého buditele J. Marka, faráře libuňského. Pilný učenec, pověřený akademií věd v Petrohradě výzkumy meteorologickými astronomickými, měl při této výpravě zvláštní po- slání, pozorovati lotiž a důkladné záznamy činiti o severní září. Expedice přezimovala na ostro- vech špicberských z roku 1899 na rok 1900 a právě v télo zimě od 17. září 1899 do 27. března 1900 (dle rnského kalendáře) učinil Sýkora 1500 různých zá- znamů o velezajímavých zjevech záře severní. Sta- nice přezimovací měla zeměpisnou polohu 76° 56° p s. š. a 1°378 vých. délky greenwichské, postavena byla v zálivu horami vroubeném na západním břebu špicberském, který se jmenuje Hornsound, pod horou Čebiševem (dle jména ruského malhematika), as 900 metrů vysokou. Svahy hor pokryty jsou zde všude ledovci k moři splývajícími; od severu na jih táhnou se ledovcové hřbety Saviče (rovněž dle jména ru- ského mathematika); dále ledem pokrytá rovina.
J Sýkora Čech Sýkora Hornsound Čebišev Savič Charkov Turnov Petrohrad Derpt akademie věda
25 article
Zprostředkováním carského státního rady a profes- sora petrohradského X. gymnasia J. Kabele, jenž tráví na prázdninách v Milevsku, zaslat Sýkora pro české listy rukopisnou zprávu o výpravě této, jakýsi to předběžný výňatek povinné zprávy akadomii vě v Petrohradě. Zajímavý, dosti objemný referál v ru- štíně psaný, upravují pro tisk státní rada Kabele prof. Bedřich Mach z Kolína, jenž rovněž na prázd- ninách v Milevsku dlí. K rukopisu připojeny jsou podobizny stanice, trosek staničních po velikých pa- lárních vichřicích a pak velezajímavé snímky jedno- tlivých typů severní záře. V odborných listech badou tyto výzkumy uveřejněny; osvětlí pak mnobému ne-li úplnou podstatu severní záře, předce zajímavé zjevy dosud nepopsané.
J Kabele Sýkora profesor Mach Milevsko Petrohrad Kolín
26 article
— Německá kultura v plném světle. Na »Národním domě« v Trutnově, tedy na mujetku ryze českém umístěna prostá malá tabulka, neso ucí jmeno hastinského pana Viléma Janouška. Dle živno- stenského řádu jest povinen každý vykonavatel které- koli živnosti tuto svým jmenem označiti a tak uči- něno i zde. Samo sebou se rozumí, že podnik ryze český nebude se znamenali ani v Trutnově v jazyku jiném než opět českém, to však wolfiánské gare trutnovské nejde na rozum a všemožně usiluje o od- stranění této nevinné české tabulky. Není jediného čísla »Trautenauer Zeitung«, ve kterém by české labulce na »Národním domě« nebyla věnována po- zornost, při tom však »Traut. Zig.« zapomíná, že německé podníky v českých městech mají rovněž označení německá a vyzývá přímo úřady k odstra- nění nenáviděného českého nápisu. Následky shoví- vavého jednání slátních úřadů oproti štváčskému Ilstku »Traut. Zlgu.« počínají se už jeviti. Německá mládež trutnovská po známém brutálním přepadnut českých výlelníků z Úpice na nádraží trutnovském pokračuje ve svých provokativních kouscích dále.
Janoušek Trutnov Úpice národní dům Trautenauer Zeitung
27 article
Předešlého týdne v noci ze dne 16. na 17. t. m. ubíral se zástup výrostků nadějné mládeže německé ulicemi kolem »Národního domu« za zpěvu velko- německých písní a za ohlušujícího křiku, Čechům spílaje a vyhrožuje, takže veškeré obecenstvo v části té bydlící bylo ze spánku vyrušeno a po celé dvě hodiny vřavou tou znepokojováno. Vyburácevše se, odtáhli výtržníci a když v ulicích nastal klid, při- táhli k »Národnímu domu« opětně a postavivše s jeden na druhého, pokusili se o strhnutí české ta- bulky. Byli však v práci své překvapeni a zahnáni Nemohouce následkem obnoveného důkladného při- pevnění tabulku odatraniti, vymyslili si nový hrdinský čin, který v noci na středu dne 24. července pro- vedli. Ve středu ráno byla totiž česká tabulka na »Národním domě« u vchodu se nalezající neznámými dosud pa- chateli železitým lakem silně zama- zána. Tento nejnovější čin trutnovské wolfiánské gardy vzbuzuje velké rozhořčení v českém obyva- telstvu a nezakročí-li c. k. okresní hejtmanství trut- novské neprodleně proti tomu řádění a majetku po- škozování, lze se obávati nejhorších následků, nebot i česká trpělivost má své meze. Což má majetek Čechů trutnovských býti vydán na pospas nezvedené chásce wolfiánské — Komická úřadní vyhláška. Právě vy- dané číslo úřadního věstníku hejtmanství opavskéh a bílovského přináší mezi jinými tuto vyhlášku:
Čecho národní dom národní dům
28 article
»Výstraha před koupí sanimalinu«. Ministerstvo orby dovědělo se, že jakýsi Vladimír Svozil ve Vídni v Goethově ulici čís. 7, mezi venkovským obyvatel- stvem ke koupi nabízí přípravek jakýsi, »animaline zváný, jenž smíchaninou ve zdejším úřadním věst- níku čísi 4 z roku 1901 skoro totožným jest.« — To si tedy dávaji okresní hejtmanství v Opavě a Bilovei pěkně vysvědčení — 2 městské hospodářské komise. Př několika lety doporučoval tehidejší obecní starší stav. p. Tichna, aby místnost vrátného na staroměstské radnici byla přiměřeně upravena. Návrh nebyl usku- tečněn z toho důvodu, poněvadž oferty zněly příni vysoko. Nyní ujal se této záležitosti m. r. p. Hudl, který doporučoval zřízení nové lože vrátného, pro- vedené v golhickém slohu. Hospodářská komise tento návrh schválila. Lože bude zřízeno z českého dubo- vého dřeva. — Ob. st. p. Tereba doporučoval, aby na rejdišti na Karlově náměstí byla zřízena dřevěná místnost, v níž by chůvy neb matky mohly nemluv- ňata převinouti. Návrh odkázán městskému fysikovi k podání dobrozdání. — Změna polohopisného plánu v Bu- benčl. Obecní zastupitelstvo bubenečské usnéslo n ve schůzi, dne 19. července t. r. konané, aby plá polohy byl změněn, a sice část, týkající se dome
Svozil Tereba Vídeň Goethův ulice Opava Ob Karlov náměstí