2
masthead
V Praze, v pátek dne 26. července 1901.
Praha
4
article
Na raenta odnal. žisty
pr si t.aněno Čbkor“i ve
strena „Ditarl Ht4na
v tek) přadpláve n
ae v a jelinistr
ns měa
ns čivrt leta . . . ..
s droji denáikke
m čtetjc . o
ve slisikách: 2 K 9oh
na měsíe . .
Pešteu
ma měsío
nne. .
s dvají zdšlliou
n vej
Pearl ht
5
article
Návrh na zvýšení cel pro
dovoz zboží do Německa.
Návrh na zvýšení cel pro
dovoz zboží do Německa.
Až do počátku r. 1903 má platnost celní
sazba, o kterou spolkové státy německé,
ovšem s Pruskem v čele, se smluvily s ně-
kterými říšemi sousedními, mezi nimiž se
nalezá i monarchie rakousko-uherská. Však
už nyní vychází na jevo, že řečené státy,
vedeny Pruskem, nejsou ochotny, prodloužiti
celní smlouvy své se sousedy, v první řad
s Rakousko-Úherskem beze změny, naopak,
že pomýšlejí zvýšiti je měrou velice znač
nou. Co o těchto celních záměrech císařství
německého, representovaného Pruskem, pro-
niklo na veřejnost, vzbuzuje podivění nejen
v samém Německu, ale i ve státech sou
sedních.
Minulého týdne uveřejnil štuttgartský
»Beobachter« jen některé kusy z celních sa-
zeb německých, nově navržených spolkovou
vládou německou v úplné shodě s vládou
pruskou, a už rozpředly se o nich velmi čilé
hovory v časopisectvu, zvláště vnitroněme-
ckém, menší posud měrou mimoněmeckém
a nejmenší měrou rakousko-uherském. Po
měr kritických hlasů zajisté sám sebou ne
málo zajímavý a významný. Však úplně vy-
světlitelný z obsahu nových položek něme
ekých cel, nejdříve vydaných na obecnou
známost. Vládní list pešťský v nedělním
čísle svém praví, že hr. Bülow zcela se vy-
dal v ruce agrárníků německých, především
pruských, a že zvláště jim k vůli navrhuje
nové velice zvýšené sazby německých celi na
zahraničný přívoz obilí, v první řadě ječ-
mene, masa, másla i všech tukův a vajec.
Tyto položky v nových návrzích cla na
zabraničné zboží štutigartský list ohlásil ze
všech zamýšlených změn nejdříve. A k vůli
nim také ihned vznikl a ozval se v samém
Německu nemalý poplach. A to ve všech
listech, které zastupují práva, potřeby a pro-
spěchy převážné většiny národa něme-
ckého.
Bülow
Německo
Prusko
Rakousko
6
article
»Navrženým zvýšením německých cel na
dovoz zahraničného obilí, masa, máslaa
vajec spolková vláda německá k podnětu
vlády pruské chce zdražiti naši výživu v ce-
lém Německu, nyní už nepoměrně dražší.
než ve všech státech sousedních !«
Tak ozvalo se minulého týdne na cel
čáře v německém časopisectvu lidovém
reptání a odpor proti nové politice celní hr.
Bülowa rozšířily se po všech státech spolko-
vých, zvláště pak v Prusku, jehož obyva-
telstvo ve své výživě chlebem i masem od-
kázáno jest z největší části na přívoz těchto
nejnutnějších potravin na Rakousko a na
Rusko. Zvláště lid pracovný v Prusku na-
lezl v nezávislém časopisectvu domácím vý-
mluvné obhájce životních potřeb a prospě
chův svých proti chystanému zvýšení něme
ckých cel na nezbytný dovoz potravin za
hraničných. Obecně počal lid německý,
který musí kupovati chléb a maso na trhu,
uvažovati a se strachem počítati, oč v nej
bližší budoucnosti dráže bude živ, když
Prusko navrhuje zvýšení přivozných cel na
obilí a maso až o 300 proc. sazeb posavad-
ních. Neboť že toto úžasné zvýšení cel ne-
stihne jen zahraničné obchodníky, ale i do-
mácí kupce a spotřebovatele nezbytných po-
travin, jest každému jasno. Agrárníci pruští
ovšem s uspokojením vítají zprávy o navrže-
ném zvýšení cel na zboží, jehož sami ne-
mají tolik, aby spotřebu domácí jím mohli
uhraditi. Proto se těší, že budou prodávati
je doma dráže, než při posavadní značné
konkurrenci zahraničné jim bylo možno.
Tu vězí jádro celé otázky nových, zvý-
šených cel pro všechno konsumující obyva-
telstvo v císařství německém, především v
Prusku, kteréž přírodními plodinami svými,
v první řadě plody chlebovými a masem své
vlastní občanstvo, zvláště lid pracovný uživiti
nemůže. Kdyby nově navržená, zvýšená cla
Bülow
Německo
Prusko
Rakousko
Rusko
7
article
na tyto nezbytné potraviny, přivážené do
Pruska z Rakouska a z Ruska se staly
skutkem, obyvatelstvo pruské musilo by ku-
povati chléb i maso mnohem dráže než po-
sud, ať od obchodníků zahraničných, ať od
agrárníků domácích. Neboť tito nebyli by
zajisté ochotni, prodávati plodiny svého ho-
spodářství spoluobčanům svým za nějakou
značnější cenu laciněji, než při zvýšených
clech by to bylo možno dodavatelům z Ra-
kouska a z Ruska. Cena chleba a masa vy-
stoupila by tedy především v Prusku samém
tou měrou, že převážná většina tamějšího
obyvatelstva, všechen lid, odkázaný, opatřo-
vati si životní denní potřeby své na trhu,
buď by musil hladovět nebo chudnout ještě
více, než hladoví a chudne posud. A to
všechno jen, že vláda hr. Bülowa chce na
sněmě pruském a říšském získati pro svou
politiku souhlas skupiny agrárníkův. Že zá-
roveň pobuřuje a rozpaluje proti sobě nej-
širší vrstvy obecného lidu pracovného po
venkově i v městech, i všechen střední stav
měšťanský, všechno řemeslnictvo a úřad-
nictvo, kteréž rovněž nemá hospodářství po-
zemkové, ale kupuje chléb a maso každého
dne na trhu, o to vláda pruská patrně se
nestará.
Prusek
Bülow
Prusko
Rakousko
Rusko
8
article
Proto hartusí na ni obhájce politiky jejt
v »Hamburger Nachr.«, aby neváhala a co
nejrychleji uveřejnila všechen ostatní obsah
svého návrhu na zvýšení cel při obchodě
dovozném. Vyjdeť prý na jevo, že mají zvý-
šiti se cla německá i na dovoz zahraničných
výrobků průmyslných, čímž prý má
býti zveleben, povznesen a proti soutěži za-
hraničné chráněn i německý průmysl.
Není pochyby, že v návrzích na zvýšení
cel německých na dovoz zboží zahraničného
jsou obsaženy i položky, které se týkají roz-
ličných tovarův. Brzkým uveřejněním jejich
řečený Bismarkovský list doufá zažehnati
odpor všech domácích továrníkův a všeho
lidu, zaměstnaného ve službách jejich proti
nové celní politice hr. Bülowa. Má s tím
velice naspěch. Praví, že ministři pruští
členové vlády spolkové jsou sice skorem
všichni v lázních; ale ať prý jen pošlou te-
legrafický rozkaz do svých kancelářů, aby
celý návrh nových dovozných cel něme-
ckých ihned byl dodán novinám k uveřej
nění. Při tom uděluje ostrou důtku osobno
stem, jejichzto indiskrecí dostaly se štutt-
gartskému listu zprávy jen o oné části no
vých sazeb celních, které se týkají přání
agrárníků pruských.
Na všechen způsob vláda pruská, k je-
jímužto komandu vláda spolková vypracovala
návrh na zvýšení cel pro dovoz zahranič-
ného zboží, hlavně potravin nejnutnějších
pro obyvatelstvo pruské, octla se vůči hlu-
bokému a mocnému hnutí v obecném lidu
celého císařství. Časopisy nezávislé jí uděluj
radu, aby návrh tak škodlivý vlastnímu ob-
čanstvu domácímu, podrobila nové úvaze
důkladnému přepracování.
Nachr
Bismarkovský
Bülow
9
article
Však tento návrh dotýká se i všech
států, které s císařstvím německým sousedí
Obecně se uvažuje, že při nejmenším zaha
juje se jím krutá válka celní, kterou Prusko
svým sousedům vnucuje a při které samo
vydává velikým nebezpečím a pohromám
své zemědělství i svůj průmysl.
Vládní listy vídeňské posud o celé věci
mlčí, jakoby se ani netýkala Rakouska. Ně-
mecký list vlády uherské ve článku, psaném
velice filosoficky, aspoň odvážil se výroku,
že není moudré vydávati politický poměr.
v němž Rakousko-Uhersko s Německem stále
věrně a obětavě trvá ve trojspolku, tak
povážlivé zkoušce obtěžkací, jakou
mu chystá německý návrh na zvýšení cel
dovozných. Jinak politikové a státníci peštští
užívají této příležitosti, aby napomenuli Ra-
kousko k bezodkladnému smíru
s Uherskem v otázce vyrovnání. Tento
smír však si nemyslí jinak, než jako na-
prostě podrobení se diktátu uher
skému. Totéž zajisté budou žádati na Ra
kousku v otázce nových, zvýšených cel
státníci i politikové pruští k vůli z acho
váni trojspolkul
Prusko
Rakousko
Uhersko
Německo
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. července. (O absoluti
stických choutkách Banffový ch)
vycházi na jevo stále více podrobností. Dle
»Mag. Orszagu« zanášel se bar. Banífy již
v prosinci 1898 plánem zastavení ústavy a vy
mohl si u panovníka zmocnění, že smí uher-
skou snémovnu rozpustiti, ovšem s podmínkou.
že bezprostředně před rozpuštěním podá císaři
ještě podrobnou zprávu. Programem Banffovým
byl absolutismus v obou polovinách rakouského
soustátí. Plán se nezdařil jednak pro odpor ra-
kouských státníků, o němž dnes už telegraficky
podána zpráva, jednak pro obezřetnost politiků
uherských, v prvé řadě Kolomana Szella. Když
totiž císař vyslechl mínění rakouských ministrů
i hr. Goluchovského, kteří se vyslovili proti
plánu Banffovu, povolal k sobě do Vídně, aniž
Banffy co tušil, Kolomana Szella, aby vyslechl
i jeho mínění. Szell zasvětil pak do úmyslů
Banffových členy vládní strany hr. Albina Csaka
a Desidera Szilagye, Bezprostřední následek
toho byl, že oba jmenovaní členové liberální
strany vystoupili z vládního klubu na oko pro
návrh Tiszův, ve skutečnosti však následkem
Banffových plánů. Tím dali podnět k secessi,
jíž se zúčastnilo pak na 30 vynikajících členů
liberální strany. Sám Koloman Szell v liberální
straně prý na výslovnou žádost panovníkovu
zůstal, aby se strana snad nerozpadla, až by
předsednictví v ministerstvu bylo svěřeno Szellovi.
Mag
Orszago
Banffův
Szell
Banffový
Albin Csak
Szilagy
Praha
Vídeň
11
article
Sdělili jsme již, že v opposičních kruzích
hned po odhalení Banffových plánů vznikla
myšlenka, způsobiti, aby se sešel parlamenta
vymohl určité zprávy o pověstech, působících
v Uhrách trapnou sensaci. Dle uherské ústavy
stačí žádost, podepsaná dvaceti poslanci, aby se
parlament sešel i v době prázdnin, O svolání
sněmu snaží se prý posl. Polonyi, ale také
posl. Bartha uveřejnil delší stať, v níž nalehá
na svolání parlamentu, poněvadž prý musí býti
zjištěno, pokoušel-li se bar. Banffy a členové
jeho kabinetu o absolutistický režim. Akce této
účastní se členové všech tři opposičných stran
(klerikální, Košutovy i Ugronovy) a více než 20
poslanců prý již projevilo ochotu požádati za
svolání sněmu. Přes to však jest dle »Budap.
Tagbl.« pochybno, bude-li Banffova afféra vzata
v parlamentě na přetřes ještě za doby prázdnin,
aneb až počátkem září, do které doby je uherská
sněmovna odročena. Rozhodnutí v opposičních
kruzích nestalo se aspoň dosud žádné.
Z Pešti, 23. července. (Bar. Živko vič
o národnostní politice uherské.)
Známý vůdce uherských Srbů bar. Jovan Živ-
kovič uveřejnil v »Bud. Tagbl.« své mínění
o nynějším volebním ruchu a národnostech
v Uhrách. Pisatel uznává, že od nastolení vlády
Szellovy jeví se v Uhrách známky pokroku
k lepšímu, avšak »liberální uherská ústavaa
její legislativa vyhoví jen tehdy svému úkolu
jako zreadlo vůle lidu, všeho obyvatelstvaa
tedy celého »politického národa uherského«, až
budou na sněmu zastoupeny také »národnosti«,
t. j. obyvatelé nemadarského jazyka, kteří tvoři
přece také integrující část politického národa
uherského. Toho však dosud nebylo a není.
Barth
Košutův
Srba
Jovan Živa
Szellův
Uhry
Banff
Pešť
Buda
Banffův afféra
12
article
Mravní váha a mravní síla takového zastupitel-
ského sboru stála by pak nepoměrně výše, než
dosavad. Avšak nynější volební řád a rozdělení
volebních okresů nepřipouštějí spravedlivého roz-
dělení mandátů. Ale přes to, že za takových
poměrů volební vyhlídky nemaďarských národů
jsou nepatrné, bar. Živkovič přece doporučuje
účastniti se volebního boje, protože »v boji jest
život«. Passivita nevede k cili, jmenovitě při
takové rozdrobenosti, jaká se jevi nyní mezi
uherskými Srby.
Z Pešti, 23. července. (Srbský elr-
kevní kongres.) Na den 18. srpna chystá
se ve Velkém Bečkereku schůze srbského lidu
bez rozdílu politických stran, v níž se má zvo-
liti deputace, která požádá předsedu ministe
stva Kol. Szella za brzké svolání srbského cír
kevního kongresu, jenž se nesešel již od roku
1897, ač se má scházeti každý rok. » Pesten
Lloyd«, pojednávaje o těchto snahách srbských.
píše, že nové volby do církevního sněmu byly
by již vypsány, kdyby toho dovolily čas a ved-
lejší okolnosti. Kol. Szell prý si přeje, aby také
na tomto poli zavládly právo, zákon a normáln
poměry a proto nelze pochybovati, že svolán
kongresu ve vhodnou dobu doporučí na nejvyš-
ších místech. Ovšem musí dříve nabyti přesvěd-
čení, že příští jednání karloveckého kongresu
bylo by normální a plodné. To však záleží na
chování srbských radikálů, kteří se musejí po-
starati, aby nově zvolený kongres nepropad
témuž osudu, jako kongres z r. 1897. To musí
prý míti na mysli také již schůze bečkerecká.
sice by všechny její resoluce a přání byly
marny.
Poslední schůze kongresu konala se ještě
za vlády Banffovy. Tento nesvolával kongres
proto, že nechtěl přijati nový statut, vládou
Banffovou mu vnucovaný a silně ohrožujíe
samosprávu srbské pravoslavné církve v Uhrách.
Živkovič
Srba
Lloyd
Banffův
Pešť
Uhry
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. července.
Němci v Rusku a ruští poddaní v Ně
mecku. Někotik poplašných článků »Mosk. Vě
domostí« o nápadném rozmnožení Němců v ru-
ských západních guberniích a zejména v krá-
lovství polském obrátily opět pozornost ruského
tisku k této choulostivé otázce. Časopisy vypo-
čítaly, že v jihozápadních pohraničních guber-
nifch, hlavně volyňské a podolské žije na 300
tisíc Němců, v království polském přes půl mill.
a v baltických guberniích přes 200.000, cel-
kem tedy v krajích, hraničících s Německema
Rakouskem přes milion Němců; dalších 800
tisíc Němců usazeno obšírnými koloniemi v jiho-
ruských stepích a na Volze. Při tom však jest
pozoruhodno zvláště to, kde Němci zařizují své
osady a jací Němci se stěhují do Ruska. Uká-
zaloť se, že v pohraníčných krajích ruských
usazují se ne chudí lidé, nýbrž zámožní kolo-
nisté, kupují půdu poměrně drahou v okresích
silně zalidněných, vůbec tlačí se k hlavním stře-
diskům, kde jsou podmínky existenční poměrně
nejobtížnější, ale při tom se jim daří dobře
Jinde v Rusku nalezli by pro sebe podmínky
výhodnější, větší a snadnější zisk; ale přes t
tihnou jen k pohraničnímu pásu, neboť účelem
jich stěhování není jen zájem hospo dár-
ský, nýbrž zvlště též politický.
Němec
Praha
Rusko
Rakousko
Volha
14
article
Němečtí osadníci zaujali hlavní dráhy a
body, důležité strategieky. Podél silnice z Ky-
jeva do Brestu, podél polesských a jihozápad-
ních železných drah táhnou se nepřetržité řady
německých osad. A to jsou vesměs dráhy stra-
tegicky vysoce důležité. Okolo opevněného tá-
boru v Dubně, kde 40 km. od rakouských hra-
nic táboří 4000 mužů ruského vojska, rozkládá
se celé území německé s 300.000 osadníků.
V království polském Němci zaujali celý
levý břeh Visly od Varšavy až do pruských
hranic, západní části gubernií haličské a plocké.
kde na samých hranicích německý živel tvoř
pětinu všeho obyvatelstva. Okolo kovenské
tvrze je 15.000 německých osadníků, ba i s
mou tvrz zaujali Němci, majíce tam asi 15 to-
váren s dělníky, kteří zůstávají německými pod-
danými.
Cenu německého majetku v království pol-
ském páčí »Rusk. Listok« na 400 millionů
rublů, neboť v rukou německých nacházejí se
veliké podniky obchodní a průmyslové. Němei
jsou tam skutečnými pány, berouce do svýeh
služeb zas jen Němce, ať už dělníky neb
úřadníky a techniky.
Ruská vláda byla už před lety upozorněn
na nebezpečí, hrozící Rusku od záplavy ně-
mecké. Ryku 1881 sestavil gen. Kosič podrob
nou mapu německých osad v Rusku, a předloži
ji caři Alexandru III. Následkem toho byly zá-
kony, vyďaně v letech 1887——92, jimiž se ztě
žuje v Rusku zakládání nových osad něme-
Němec
Rusk
Ryk
Brest
Dubno
Varšava
Němei
Rusko
km
16
article
ckými poddanými. Ale Němci našli i tu zadní
dvířka; přijímají ruské poddanství, ale při tom
zůstávají i na dále poddanými německými, za-
chovávající všechny povinnosti k německé říši,
tedy i povinnost, hájiti všude jejích zájmů.
Ruské poddanství německých osadníků v Rusku
je tedy pouhá fikce a ničím je neváže vzhledem
k Rusku.
Vizme nyní, jak se chovají v Německu
k těm ruským poddaným, kteří tam přicházejí
buď za vzděláním neb za praci. Nedávno prošla
novinami zpráva, že němečtí technikově v Mni-
chově podali ministerstvu osvěty memorandum,
v němž žádají, aby se cizozemcům, zejmena
Rusům, nedovolilo navštěvovati německé tech-
nické ústavy, poněvadž Rusové, nabyvše tech-
nického vzdělání, obsadí doma výnosná místa,
jež by se jinak dostala německým technikům
Stejným způsobem chovají se k ruským studu-
jícím v Berlíně.
A zcela po mommsenovsku chovají se v
východním Prusku statkáři k zemědělským děl-
níkům, zvláště Polákům ze sousedního Ruska.
Němec
Rus
Polák
Rusko
Německo
Berlín
Prusko
17
article
Nepatrná mzda vypudila domácí dělnictvo z vý-
chodních krajů na západ; statkáři jsou tedy
nuceni užívati k polním pracím dělnictva
z Ruska. Přes to však, že tito ruští poddaní
jsou lidé neobyčejně skromní a pracovití, stat-
káři s nimi jednají jako s dobytkem. Aby pak
neměli opletaček s úřady, vybírají si zvláště
takové dělníky, kteří přešli přes hranice bez
průvodního listu a jsou tedy v Prusku vlastně
bezprávní. Neplníli pán svých závazků k němu,
nechává-li ho spáti ve chlévě a krmí hůře než
vepřový dobytek, nozaplatí-li mu na konee
smluvené mzdy — on nemá kam jíti žalovat,
poněvadž nemá průvodního listu. Ruský konsul
v Gdansku, jenž už delší dobu pozoruje tyto
smutné poměry v Prusích, píše ve svém úřad-
ním referátě za minulý rok: »Landrat pokládá
ruské dělníky ve zdejším kraji za lid, stojící
mimo právo, při tom však tvrdí, že místní stat-
káři nemohou s ruskými poddanými jednati
v rukavičkách, poněvadž by jinak neobhájili
svých zájmů... Úřadník Winkl se netajil, že
sám radil statkářům, aby s ruskými poddanými
jednali co nejpřísněji; i bíti je, šatstvo jim
odebrati, mzdu zadržeti je dovoleno . . «
Za takových okolností jest přirozeno, že
v Rusku se počíná uvažovati o tom, jak se
zachovati k těm Němeům, kteří používají ru-
ského pohostinství. »Svět«, zaznamenav případ
s mnichovskými techniky, radí, aby se Něm-
cům v Rusku oplácelo stejnou minci. »Némci
vyhánějí našince z chrámů vědy; vyžeňme je
tedy z teplých míst, na nichž se usadili
v Řusku.«
Rusko
Prusko
Gdansko
Německo
18
article
Ruský velkokníže o Sokolech. Ze So-
fie sděluje se vídeňské »Inform.«, že velkokníže
Alexandr Michajlovič v rozmluvě s předsedou
výboru pro zřízení památníku caři Osvobo-
diteli vyjádřil se velmipochvalně
o zbratření sokolských jedno
v Praze. Zmíniv se o důležitosti a významu
těchto jednot pro vzájemné sblížení Slovanů,
projevil radost nad tím, že i v Bulharsku jsou
tělocvičné jednoty s názvem »Junaki« a vyslo-
vil přání, aby tyto bulharské jednoty vytrvaly
v nejužším styku s ostatními slovanskými so-
kolskými jednotami. Vídeňský list poznamenává,
že toto velkoknížecí uznání může býti sokol-
ským jednotám zadostučiněním za nízké po-
mluvy, jimž byly vydány po pražských slavno-
stech v listech všenémeckých, a dodává, že
r. 1903 v době odhalení památníku caři Ale-
xandru II. v Sofli chystá se sjezd slovanských
sokolských jednot v Sofi.
Z Burgasu, 21. červehce. (Pův. zpráva
»Nár. Listůs.) O pobytu ruského vel-
koknížete sděluji vám dodatečně některé
zajímavosti. Velkokníže se vyslovil: »Cítím se
jako doma mezi svými.« Ministrovi vojenskému
řekl: »Bulharské vojsko udělalo na mne přl-
znivý dojem; není rozdílu mezi ruským voj-
skem; jsem jako doma.« Velkokníže vyslovil
přání, aby se mluvilo jenom rusky a bulha-
Alexandr Michajlovič
Praha
Bulharsko
Burgas
Sokol
výbor pro zřízený památník car Osvobo
Junaki
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dojmy bukureštské.
Líčí dr. Josef Štolb a, *)
Bukurešt, »město radosti«, nazývají »Paříž
nad Dimbovicí.«
Kulhá-li každé porovnání, kulhá zejmen
porovnání toto co nejpovážlivěji. Přes to však
že má do Paříže ještě moc daleko, Bukureš
jest roztomilé město. Šiří se po obou březieh
špinavé řeky Dimbovice, která, probíhajíc od zá-
padu směrem jiho-východním, děli je na dvě nej
stejné poloviny. Na obvodu svém jest to z velké
části ještě čistý orient, jasný obraz, jak bývalo
dříve, za onoho času.
Ale čím více ke středu, tím více tratís
orientální tento ráz a město stává se evropej-
ským. Arci ne ve smyslu velikých residenc
kontinentálních. Nikde tu těch obrovských budov,
kteréž čnice vysoko k nebesům chovají v útro-
bách svých sta a sta ubohých nájemníků, jimž
slunce a vzduch jsou zhusta jen pohádkou.
Domy nejvýše dvoupatrové, jen zřídka kdy o třech
patrech, převážnou většinou však jednopatrové
neb přízemní, prosté, ale přívětivé, s velikými
dvory a zahradami, v nekonečné klikatině ulie
a uliček, a vše prostoupeno tak četnou a boha-
tou zelent, že celé město vypadá, jako by bylo
vystavéno v jediné, obrovské zahradě.
Více nežli 15.000, pravím patnáct tisíc domů
rozhozeno tu na prostoře 35 čtverečních kilo-
metrů — a v tom ohromném počtu domů bydl
pouze čtvrt millionu obyvatel.
*) Viz feuilletor ranních čísel »N. L.« ze dne
5. června a 9. července t.k.
doktor
Štolb
bůh
Paříž
20
article
Ale snadné vysvětlení. Rodiny rumunské
jichž poměry jen trochu to dovolují, milují být
v domečku svém samy, a zůstávají zvyku tomu
věrny i v městě hlavním přes to, že vyžaduje
to zde větších obětí nežli jinde. Které nestači
měšec na nároky vnitřního města, ta jde dále
od něho, kde laciných míst ještě dostatek
proto obvod města šiří se neustále na všechny
strany.
Nejlépe poslouži zde porovnání. Praha
s Libní dle posledního sčítäní chová v 534
domech as 222.831 obyvatel. Tedy ve třetin
počtu domů málem stejný počet obyvatelů ! Al
za to jaké domy tu i tam ! Jak udiveně hleděli
by Bukurešťané na obrovské ty naše kasárnické
nestvůry, sražené na nepoměrně menším prostoru
a napěchované ubohými lidskými tvory. V Paříži
vypadá na každého obyvatele 35 čtver. metrů
plochy, ve Vidní 36 a v Bukurešti plných 130.
Či neměli bychom Bukurešťanům přímo zá-
viděti ?
Město jest rozděleno na pět obvodů nebol
čtvrtí, jež označuji se různými barvami. »Čtvr
červená« jest nejpřednější. Zaujímá bohaté
vnitřní město a v něm nalezají se královský
zámek, ministerstvo, vyšší úřady atd. Čtvr
ostatní: žlutá, černá, modrá a zelená obklopují
uclivě červenou, a barevný rámec na uličních
tabulkách upozorňuje výmluvně cizince na to,
že nalezá se v té neb oné čtvrti.
Nejdůležitějším ustanovením při tom jest,
že každá čtvrť má svůj vlastní — berní úřad,
což obyvatele jednotlivých čtvrtí naplňuje takou
pýchou, že platí, až jedni zčervenají, druzí se-
žloutnou, třetí zčernají, čtvrtí zmodrají a pát
dokonce sezelenají. Ale hlavní věc, jako u nás
jen když platil
Ted
Al
Bukurešťan
Praha
Libeň
Paříž
Bukurešť
21
article
Arci, ulice středu města, tedy čtvrti červené
jsou neširoké a klikaté a náměstí nevelká. Ale
jak elegantní a jak báječně oživené. Výklady
nádherné a bohaté, tak že v ničem nezadají
pařížským a vídeňským, a v nich a okolo nich,
zejmena v určitých hodinách život přímo oma-
mující.
A co dodává jim v první řadě velkoměst
ského rázu, jsou bukureštatí fiakři, nejskvělejší.
jak ostatně zcela přirozeno, ve čtvrti červené.
Pryč se vzpomínkami na fiskry aneb dokonce
na drožky pražské. Červenáme se mimovolně
při vzpomínkách na ně, máme-li před sebou
fiakra bukureštského ze čtvrti červená.
Kdekoliv jen kousiček místa, všude jieh
jako naseto. Ale jak elegantní jsou jejich po-
vozy, a jak nádherná jejich spřežení.
V Bukurešti jezdí vše a může také vše
jezdii.
Vystoupíte z hotelu a jako šipky žene se
k vám deset, patnáct povozů. V prvním oka-
mžiku jste zmateni. Kočáry samý plyš a koné
jako z panských stájí. A což ti kočové! Věze
v sametových tmavomodrých neb tmavozelených,
klerice podobných kaftanech, bilou, modrou neb
červenou šerpou přepásaných, na hlavě muj
placaté -ruské čepice, a bledá tvář se dobrácky
usmívá. Jsou to z valné většiny Rusové, Skopci,
kteři byli nuceni, z Rusi se vystěhovati a zde
bez překážek sice, ale co nejpřisněji ukrutných
svých sektářských předpisů dbají. Proto také ty
jejich bledé, naduřelé tváře a ten vysoký, ne
přirozený hlas.
Bukureštský fiakr zove se birjar. *) Zvolite
jednoho z nich, jehož koné uchvátili vás krásou
Kočár
Rus
Skopec
Bukurešť
22
article
*) Čui : biržá
*) Čui : biržá
svou, a věřite ochotně tvrzení bukureštských
přátel, že mnohé takové spřežení má cenu ně
kolika tisíc zlatých, a že mezi birjary jsou lidé
bohati, kteří by mohli žíti jen od svých úroků
Zabořite se do plyšových podušeh a jme-
nujete cil své cesty. S větrem o závod ujížd
ušlechiilé spřežení a vám netřeba znáti ani jedi
ného rumunského slova mimo několik těch jmén
kam jeti hodláte. Chcete li, aby birjar dals
v pravo, dotknete se deštníkem nebo holi pra
vého jeho ramene, na levo-li, levého, a má-
zastaviti, jeho zad. A když dojelí jste cile, pla-
tite částku, nad kterou užasnele.
Jsou dva druhy birjarů. Skuteční Rusové.
kteří požadují vzhledem k nádhernému svému
vozovému a koňskému maleriálu poplatek vyšší
a domorodí, kteří nemají sice tak krásných
koní a povozů, ačkoliv i ty jsou velice pěkné
ale taxu dodržují svědomitě. Drožek zde vůbee
neni. A není jich také třeba, neboť ruskému
nádhernému spřežení platíte právě tolik, jako
v Praze té nejbidnější drožce. Jizda uvniti
města na vzdálenost půl hodiny — 1 frank
celá hodina v obvodu města 2 franky. A jak
jedete! A o nějakém, v Praze a jinde bohužel
tak obvyklém přírážení, domlouvání neb dokonce
spilání ani slechu.
Arci, v Bukurešti jezdí všechno a nejvíee
dámy. Ale jenom v nejelegantnějších povozech.
Na všechny strany jest daleko, a není ladylike
aby dáma z lepší rodiny chodila městem pěšky
což arci mimo obvod čtvrti červené a některých
čtvrti sousedních jest přímo nemožné, poněvadž
četné ulice postranní postrádají dlažby a brzy
peřinově nastlaným prachém, brzy zase beze-
dným bahnem oplývají, jímž ubozí oby vatelé
Rus
Praha
Bukurešť
23
article
pomocí rozložených prken s jedné strany n
druhou přecházejl
A co je zvláště zajímavé. Obě třidy bir
jarů, tedy jak ruští, tak domorodi, jsou pevně
zorganisovány a mají zejmena své vlastní poji-
šťovny, z nichž vyplácí se jím náhrada, kdy
koliv některému členu kůň jakýmkoliv způsobem
vezme za své.
Mimo birjary má Bukurešť ještě také dvě
společnosti tramwayové, které projíždějí město
směry různými, a dokonce i dráhu elektrickou,
jež od východu k západu projíždí město bul-
várem Alžbětiným a prodloužením jeho, bul-
várem Carolovým a bulvárem Pache Proto-
popescu.
Dobré pitné vody Bukurešť nemá. Má sice
kousek jakéhos vodovodu pro vnitří město,
který však nijak nestačí. Ale co bude zajímati
česká naše města, zejmena ta, v nichž bojuje
elektřina s plynem o právo osvětlování, jest, že
metropoli rumunskou osvětlují svorně nejen
eléktřina a plyn, ale i dokonce ještě také pe-
trnlej. A rozdělily se o ni způsobem zcela pří-
padným. V nejhlavnějších bulvárech panuje
elektřina, v ostatních předních třídách plyna
jen v uličkách postranních petrolej.
Docela pěkný to a dobře vypočítaný pře-
chod z nejskvělejší záře do tmy mimoměstské,
neni-liž pravda?
Patrně začali v Bukurešti tak jako ve mno-
hých našich městech českých, také s petro-
lejem. Pak v touze po pokroku chopili se plynu
až stanuli u všeovládající eléktřiny. Jen že to
šlo patrně trochu rychleji než u nás, kde v ne-
jednom vynikajícím městě petrolej po dlouhá
léta ještě těžití bude z oněch bojů mezi plynem
a elektrinou.
Alžbětin
Bukurešť