ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7596c430-661a-11dc-8014-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 52, work 4, person 42, org 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 26. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 204.
4 article
Na raenta odnal. žisty pr si t.aněno Čbkor“i ve strena „Ditarl Ht4na v tek) přadpláve n ae v a jelinistr ns měa ns čivrt leta . . . .. s droji denáikke m čtetjc . o ve slisikách: 2 K 9oh na měsíe . . Pešteu ma měsío nne. . s dvají zdšlliou n vej
Pearl ht
5 article Návrh na zvýšení cel pro dovoz zboží do Německa.
Návrh na zvýšení cel pro dovoz zboží do Německa. Až do počátku r. 1903 má platnost celní sazba, o kterou spolkové státy německé, ovšem s Pruskem v čele, se smluvily s ně- kterými říšemi sousedními, mezi nimiž se nalezá i monarchie rakousko-uherská. Však už nyní vychází na jevo, že řečené státy, vedeny Pruskem, nejsou ochotny, prodloužiti celní smlouvy své se sousedy, v první řad s Rakousko-Úherskem beze změny, naopak, že pomýšlejí zvýšiti je měrou velice znač nou. Co o těchto celních záměrech císařství německého, representovaného Pruskem, pro- niklo na veřejnost, vzbuzuje podivění nejen v samém Německu, ale i ve státech sou sedních. Minulého týdne uveřejnil štuttgartský »Beobachter« jen některé kusy z celních sa- zeb německých, nově navržených spolkovou vládou německou v úplné shodě s vládou pruskou, a už rozpředly se o nich velmi čilé hovory v časopisectvu, zvláště vnitroněme- ckém, menší posud měrou mimoněmeckém a nejmenší měrou rakousko-uherském. Po měr kritických hlasů zajisté sám sebou ne málo zajímavý a významný. Však úplně vy- světlitelný z obsahu nových položek něme ekých cel, nejdříve vydaných na obecnou známost. Vládní list pešťský v nedělním čísle svém praví, že hr. Bülow zcela se vy- dal v ruce agrárníků německých, především pruských, a že zvláště jim k vůli navrhuje nové velice zvýšené sazby německých celi na zahraničný přívoz obilí, v první řadě ječ- mene, masa, másla i všech tukův a vajec. Tyto položky v nových návrzích cla na zabraničné zboží štutigartský list ohlásil ze všech zamýšlených změn nejdříve. A k vůli nim také ihned vznikl a ozval se v samém Německu nemalý poplach. A to ve všech listech, které zastupují práva, potřeby a pro- spěchy převážné většiny národa něme- ckého.
Bülow Německo Prusko Rakousko
6 article
»Navrženým zvýšením německých cel na dovoz zahraničného obilí, masa, máslaa vajec spolková vláda německá k podnětu vlády pruské chce zdražiti naši výživu v ce- lém Německu, nyní už nepoměrně dražší. než ve všech státech sousedních !« Tak ozvalo se minulého týdne na cel čáře v německém časopisectvu lidovém reptání a odpor proti nové politice celní hr. Bülowa rozšířily se po všech státech spolko- vých, zvláště pak v Prusku, jehož obyva- telstvo ve své výživě chlebem i masem od- kázáno jest z největší části na přívoz těchto nejnutnějších potravin na Rakousko a na Rusko. Zvláště lid pracovný v Prusku na- lezl v nezávislém časopisectvu domácím vý- mluvné obhájce životních potřeb a prospě chův svých proti chystanému zvýšení něme ckých cel na nezbytný dovoz potravin za hraničných. Obecně počal lid německý, který musí kupovati chléb a maso na trhu, uvažovati a se strachem počítati, oč v nej bližší budoucnosti dráže bude živ, když Prusko navrhuje zvýšení přivozných cel na obilí a maso až o 300 proc. sazeb posavad- ních. Neboť že toto úžasné zvýšení cel ne- stihne jen zahraničné obchodníky, ale i do- mácí kupce a spotřebovatele nezbytných po- travin, jest každému jasno. Agrárníci pruští ovšem s uspokojením vítají zprávy o navrže- ném zvýšení cel na zboží, jehož sami ne- mají tolik, aby spotřebu domácí jím mohli uhraditi. Proto se těší, že budou prodávati je doma dráže, než při posavadní značné konkurrenci zahraničné jim bylo možno. Tu vězí jádro celé otázky nových, zvý- šených cel pro všechno konsumující obyva- telstvo v císařství německém, především v Prusku, kteréž přírodními plodinami svými, v první řadě plody chlebovými a masem své vlastní občanstvo, zvláště lid pracovný uživiti nemůže. Kdyby nově navržená, zvýšená cla
Bülow Německo Prusko Rakousko Rusko
7 article
na tyto nezbytné potraviny, přivážené do Pruska z Rakouska a z Ruska se staly skutkem, obyvatelstvo pruské musilo by ku- povati chléb i maso mnohem dráže než po- sud, ať od obchodníků zahraničných, ať od agrárníků domácích. Neboť tito nebyli by zajisté ochotni, prodávati plodiny svého ho- spodářství spoluobčanům svým za nějakou značnější cenu laciněji, než při zvýšených clech by to bylo možno dodavatelům z Ra- kouska a z Ruska. Cena chleba a masa vy- stoupila by tedy především v Prusku samém tou měrou, že převážná většina tamějšího obyvatelstva, všechen lid, odkázaný, opatřo- vati si životní denní potřeby své na trhu, buď by musil hladovět nebo chudnout ještě více, než hladoví a chudne posud. A to všechno jen, že vláda hr. Bülowa chce na sněmě pruském a říšském získati pro svou politiku souhlas skupiny agrárníkův. Že zá- roveň pobuřuje a rozpaluje proti sobě nej- širší vrstvy obecného lidu pracovného po venkově i v městech, i všechen střední stav měšťanský, všechno řemeslnictvo a úřad- nictvo, kteréž rovněž nemá hospodářství po- zemkové, ale kupuje chléb a maso každého dne na trhu, o to vláda pruská patrně se nestará.
Prusek Bülow Prusko Rakousko Rusko
8 article
Proto hartusí na ni obhájce politiky jejt v »Hamburger Nachr.«, aby neváhala a co nejrychleji uveřejnila všechen ostatní obsah svého návrhu na zvýšení cel při obchodě dovozném. Vyjdeť prý na jevo, že mají zvý- šiti se cla německá i na dovoz zahraničných výrobků průmyslných, čímž prý má býti zveleben, povznesen a proti soutěži za- hraničné chráněn i německý průmysl. Není pochyby, že v návrzích na zvýšení cel německých na dovoz zboží zahraničného jsou obsaženy i položky, které se týkají roz- ličných tovarův. Brzkým uveřejněním jejich řečený Bismarkovský list doufá zažehnati odpor všech domácích továrníkův a všeho lidu, zaměstnaného ve službách jejich proti nové celní politice hr. Bülowa. Má s tím velice naspěch. Praví, že ministři pruští členové vlády spolkové jsou sice skorem všichni v lázních; ale ať prý jen pošlou te- legrafický rozkaz do svých kancelářů, aby celý návrh nových dovozných cel něme- ckých ihned byl dodán novinám k uveřej nění. Při tom uděluje ostrou důtku osobno stem, jejichzto indiskrecí dostaly se štutt- gartskému listu zprávy jen o oné části no vých sazeb celních, které se týkají přání agrárníků pruských. Na všechen způsob vláda pruská, k je- jímužto komandu vláda spolková vypracovala návrh na zvýšení cel pro dovoz zahranič- ného zboží, hlavně potravin nejnutnějších pro obyvatelstvo pruské, octla se vůči hlu- bokému a mocnému hnutí v obecném lidu celého císařství. Časopisy nezávislé jí uděluj radu, aby návrh tak škodlivý vlastnímu ob- čanstvu domácímu, podrobila nové úvaze důkladnému přepracování.
Nachr Bismarkovský Bülow
9 article
Však tento návrh dotýká se i všech států, které s císařstvím německým sousedí Obecně se uvažuje, že při nejmenším zaha juje se jím krutá válka celní, kterou Prusko svým sousedům vnucuje a při které samo vydává velikým nebezpečím a pohromám své zemědělství i svůj průmysl. Vládní listy vídeňské posud o celé věci mlčí, jakoby se ani netýkala Rakouska. Ně- mecký list vlády uherské ve článku, psaném velice filosoficky, aspoň odvážil se výroku, že není moudré vydávati politický poměr. v němž Rakousko-Uhersko s Německem stále věrně a obětavě trvá ve trojspolku, tak povážlivé zkoušce obtěžkací, jakou mu chystá německý návrh na zvýšení cel dovozných. Jinak politikové a státníci peštští užívají této příležitosti, aby napomenuli Ra- kousko k bezodkladnému smíru s Uherskem v otázce vyrovnání. Tento smír však si nemyslí jinak, než jako na- prostě podrobení se diktátu uher skému. Totéž zajisté budou žádati na Ra kousku v otázce nových, zvýšených cel státníci i politikové pruští k vůli z acho váni trojspolkul
Prusko Rakousko Uhersko Německo
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. července. (O absoluti stických choutkách Banffový ch) vycházi na jevo stále více podrobností. Dle »Mag. Orszagu« zanášel se bar. Banífy již v prosinci 1898 plánem zastavení ústavy a vy mohl si u panovníka zmocnění, že smí uher- skou snémovnu rozpustiti, ovšem s podmínkou. že bezprostředně před rozpuštěním podá císaři ještě podrobnou zprávu. Programem Banffovým byl absolutismus v obou polovinách rakouského soustátí. Plán se nezdařil jednak pro odpor ra- kouských státníků, o němž dnes už telegraficky podána zpráva, jednak pro obezřetnost politiků uherských, v prvé řadě Kolomana Szella. Když totiž císař vyslechl mínění rakouských ministrů i hr. Goluchovského, kteří se vyslovili proti plánu Banffovu, povolal k sobě do Vídně, aniž Banffy co tušil, Kolomana Szella, aby vyslechl i jeho mínění. Szell zasvětil pak do úmyslů Banffových členy vládní strany hr. Albina Csaka a Desidera Szilagye, Bezprostřední následek toho byl, že oba jmenovaní členové liberální strany vystoupili z vládního klubu na oko pro návrh Tiszův, ve skutečnosti však následkem Banffových plánů. Tím dali podnět k secessi, jíž se zúčastnilo pak na 30 vynikajících členů liberální strany. Sám Koloman Szell v liberální straně prý na výslovnou žádost panovníkovu zůstal, aby se strana snad nerozpadla, až by předsednictví v ministerstvu bylo svěřeno Szellovi.
Mag Orszago Banffův Szell Banffový Albin Csak Szilagy Praha Vídeň
11 article
Sdělili jsme již, že v opposičních kruzích hned po odhalení Banffových plánů vznikla myšlenka, způsobiti, aby se sešel parlamenta vymohl určité zprávy o pověstech, působících v Uhrách trapnou sensaci. Dle uherské ústavy stačí žádost, podepsaná dvaceti poslanci, aby se parlament sešel i v době prázdnin, O svolání sněmu snaží se prý posl. Polonyi, ale také posl. Bartha uveřejnil delší stať, v níž nalehá na svolání parlamentu, poněvadž prý musí býti zjištěno, pokoušel-li se bar. Banffy a členové jeho kabinetu o absolutistický režim. Akce této účastní se členové všech tři opposičných stran (klerikální, Košutovy i Ugronovy) a více než 20 poslanců prý již projevilo ochotu požádati za svolání sněmu. Přes to však jest dle »Budap. Tagbl.« pochybno, bude-li Banffova afféra vzata v parlamentě na přetřes ještě za doby prázdnin, aneb až počátkem září, do které doby je uherská sněmovna odročena. Rozhodnutí v opposičních kruzích nestalo se aspoň dosud žádné. Z Pešti, 23. července. (Bar. Živko vič o národnostní politice uherské.) Známý vůdce uherských Srbů bar. Jovan Živ- kovič uveřejnil v »Bud. Tagbl.« své mínění o nynějším volebním ruchu a národnostech v Uhrách. Pisatel uznává, že od nastolení vlády Szellovy jeví se v Uhrách známky pokroku k lepšímu, avšak »liberální uherská ústavaa její legislativa vyhoví jen tehdy svému úkolu jako zreadlo vůle lidu, všeho obyvatelstvaa tedy celého »politického národa uherského«, až budou na sněmu zastoupeny také »národnosti«, t. j. obyvatelé nemadarského jazyka, kteří tvoři přece také integrující část politického národa uherského. Toho však dosud nebylo a není.
Barth Košutův Srba Jovan Živa Szellův Uhry Banff Pešť Buda Banffův afféra
12 article
Mravní váha a mravní síla takového zastupitel- ského sboru stála by pak nepoměrně výše, než dosavad. Avšak nynější volební řád a rozdělení volebních okresů nepřipouštějí spravedlivého roz- dělení mandátů. Ale přes to, že za takových poměrů volební vyhlídky nemaďarských národů jsou nepatrné, bar. Živkovič přece doporučuje účastniti se volebního boje, protože »v boji jest život«. Passivita nevede k cili, jmenovitě při takové rozdrobenosti, jaká se jevi nyní mezi uherskými Srby. Z Pešti, 23. července. (Srbský elr- kevní kongres.) Na den 18. srpna chystá se ve Velkém Bečkereku schůze srbského lidu bez rozdílu politických stran, v níž se má zvo- liti deputace, která požádá předsedu ministe stva Kol. Szella za brzké svolání srbského cír kevního kongresu, jenž se nesešel již od roku 1897, ač se má scházeti každý rok. » Pesten Lloyd«, pojednávaje o těchto snahách srbských. píše, že nové volby do církevního sněmu byly by již vypsány, kdyby toho dovolily čas a ved- lejší okolnosti. Kol. Szell prý si přeje, aby také na tomto poli zavládly právo, zákon a normáln poměry a proto nelze pochybovati, že svolán kongresu ve vhodnou dobu doporučí na nejvyš- ších místech. Ovšem musí dříve nabyti přesvěd- čení, že příští jednání karloveckého kongresu bylo by normální a plodné. To však záleží na chování srbských radikálů, kteří se musejí po- starati, aby nově zvolený kongres nepropad témuž osudu, jako kongres z r. 1897. To musí prý míti na mysli také již schůze bečkerecká. sice by všechny její resoluce a přání byly marny. Poslední schůze kongresu konala se ještě za vlády Banffovy. Tento nesvolával kongres proto, že nechtěl přijati nový statut, vládou Banffovou mu vnucovaný a silně ohrožujíe samosprávu srbské pravoslavné církve v Uhrách.
Živkovič Srba Lloyd Banffův Pešť Uhry
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. července. Němci v Rusku a ruští poddaní v Ně mecku. Někotik poplašných článků »Mosk. Vě domostí« o nápadném rozmnožení Němců v ru- ských západních guberniích a zejména v krá- lovství polském obrátily opět pozornost ruského tisku k této choulostivé otázce. Časopisy vypo- čítaly, že v jihozápadních pohraničních guber- nifch, hlavně volyňské a podolské žije na 300 tisíc Němců, v království polském přes půl mill. a v baltických guberniích přes 200.000, cel- kem tedy v krajích, hraničících s Německema Rakouskem přes milion Němců; dalších 800 tisíc Němců usazeno obšírnými koloniemi v jiho- ruských stepích a na Volze. Při tom však jest pozoruhodno zvláště to, kde Němci zařizují své osady a jací Němci se stěhují do Ruska. Uká- zaloť se, že v pohraníčných krajích ruských usazují se ne chudí lidé, nýbrž zámožní kolo- nisté, kupují půdu poměrně drahou v okresích silně zalidněných, vůbec tlačí se k hlavním stře- diskům, kde jsou podmínky existenční poměrně nejobtížnější, ale při tom se jim daří dobře Jinde v Rusku nalezli by pro sebe podmínky výhodnější, větší a snadnější zisk; ale přes t tihnou jen k pohraničnímu pásu, neboť účelem jich stěhování není jen zájem hospo dár- ský, nýbrž zvlště též politický.
Němec Praha Rusko Rakousko Volha
14 article
Němečtí osadníci zaujali hlavní dráhy a body, důležité strategieky. Podél silnice z Ky- jeva do Brestu, podél polesských a jihozápad- ních železných drah táhnou se nepřetržité řady německých osad. A to jsou vesměs dráhy stra- tegicky vysoce důležité. Okolo opevněného tá- boru v Dubně, kde 40 km. od rakouských hra- nic táboří 4000 mužů ruského vojska, rozkládá se celé území německé s 300.000 osadníků. V království polském Němci zaujali celý levý břeh Visly od Varšavy až do pruských hranic, západní části gubernií haličské a plocké. kde na samých hranicích německý živel tvoř pětinu všeho obyvatelstva. Okolo kovenské tvrze je 15.000 německých osadníků, ba i s mou tvrz zaujali Němci, majíce tam asi 15 to- váren s dělníky, kteří zůstávají německými pod- danými. Cenu německého majetku v království pol- ském páčí »Rusk. Listok« na 400 millionů rublů, neboť v rukou německých nacházejí se veliké podniky obchodní a průmyslové. Němei jsou tam skutečnými pány, berouce do svýeh služeb zas jen Němce, ať už dělníky neb úřadníky a techniky. Ruská vláda byla už před lety upozorněn na nebezpečí, hrozící Rusku od záplavy ně- mecké. Ryku 1881 sestavil gen. Kosič podrob nou mapu německých osad v Rusku, a předloži ji caři Alexandru III. Následkem toho byly zá- kony, vyďaně v letech 1887——92, jimiž se ztě žuje v Rusku zakládání nových osad něme-
Němec Rusk Ryk Brest Dubno Varšava Němei Rusko km
16 article
ckými poddanými. Ale Němci našli i tu zadní dvířka; přijímají ruské poddanství, ale při tom zůstávají i na dále poddanými německými, za- chovávající všechny povinnosti k německé říši, tedy i povinnost, hájiti všude jejích zájmů. Ruské poddanství německých osadníků v Rusku je tedy pouhá fikce a ničím je neváže vzhledem k Rusku. Vizme nyní, jak se chovají v Německu k těm ruským poddaným, kteří tam přicházejí buď za vzděláním neb za praci. Nedávno prošla novinami zpráva, že němečtí technikově v Mni- chově podali ministerstvu osvěty memorandum, v němž žádají, aby se cizozemcům, zejmena Rusům, nedovolilo navštěvovati německé tech- nické ústavy, poněvadž Rusové, nabyvše tech- nického vzdělání, obsadí doma výnosná místa, jež by se jinak dostala německým technikům Stejným způsobem chovají se k ruským studu- jícím v Berlíně. A zcela po mommsenovsku chovají se v východním Prusku statkáři k zemědělským děl- níkům, zvláště Polákům ze sousedního Ruska.
Němec Rus Polák Rusko Německo Berlín Prusko
17 article
Nepatrná mzda vypudila domácí dělnictvo z vý- chodních krajů na západ; statkáři jsou tedy nuceni užívati k polním pracím dělnictva z Ruska. Přes to však, že tito ruští poddaní jsou lidé neobyčejně skromní a pracovití, stat- káři s nimi jednají jako s dobytkem. Aby pak neměli opletaček s úřady, vybírají si zvláště takové dělníky, kteří přešli přes hranice bez průvodního listu a jsou tedy v Prusku vlastně bezprávní. Neplníli pán svých závazků k němu, nechává-li ho spáti ve chlévě a krmí hůře než vepřový dobytek, nozaplatí-li mu na konee smluvené mzdy — on nemá kam jíti žalovat, poněvadž nemá průvodního listu. Ruský konsul v Gdansku, jenž už delší dobu pozoruje tyto smutné poměry v Prusích, píše ve svém úřad- ním referátě za minulý rok: »Landrat pokládá ruské dělníky ve zdejším kraji za lid, stojící mimo právo, při tom však tvrdí, že místní stat- káři nemohou s ruskými poddanými jednati v rukavičkách, poněvadž by jinak neobhájili svých zájmů... Úřadník Winkl se netajil, že sám radil statkářům, aby s ruskými poddanými jednali co nejpřísněji; i bíti je, šatstvo jim odebrati, mzdu zadržeti je dovoleno . . « Za takových okolností jest přirozeno, že v Rusku se počíná uvažovati o tom, jak se zachovati k těm Němeům, kteří používají ru- ského pohostinství. »Svět«, zaznamenav případ s mnichovskými techniky, radí, aby se Něm- cům v Rusku oplácelo stejnou minci. »Némci vyhánějí našince z chrámů vědy; vyžeňme je tedy z teplých míst, na nichž se usadili v Řusku.«
Rusko Prusko Gdansko Německo
18 article
Ruský velkokníže o Sokolech. Ze So- fie sděluje se vídeňské »Inform.«, že velkokníže Alexandr Michajlovič v rozmluvě s předsedou výboru pro zřízení památníku caři Osvobo- diteli vyjádřil se velmipochvalně o zbratření sokolských jedno v Praze. Zmíniv se o důležitosti a významu těchto jednot pro vzájemné sblížení Slovanů, projevil radost nad tím, že i v Bulharsku jsou tělocvičné jednoty s názvem »Junaki« a vyslo- vil přání, aby tyto bulharské jednoty vytrvaly v nejužším styku s ostatními slovanskými so- kolskými jednotami. Vídeňský list poznamenává, že toto velkoknížecí uznání může býti sokol- ským jednotám zadostučiněním za nízké po- mluvy, jimž byly vydány po pražských slavno- stech v listech všenémeckých, a dodává, že r. 1903 v době odhalení památníku caři Ale- xandru II. v Sofli chystá se sjezd slovanských sokolských jednot v Sofi. Z Burgasu, 21. červehce. (Pův. zpráva »Nár. Listůs.) O pobytu ruského vel- koknížete sděluji vám dodatečně některé zajímavosti. Velkokníže se vyslovil: »Cítím se jako doma mezi svými.« Ministrovi vojenskému řekl: »Bulharské vojsko udělalo na mne přl- znivý dojem; není rozdílu mezi ruským voj- skem; jsem jako doma.« Velkokníže vyslovil přání, aby se mluvilo jenom rusky a bulha-
Alexandr Michajlovič Praha Bulharsko Burgas Sokol výbor pro zřízený památník car Osvobo Junaki
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dojmy bukureštské. Líčí dr. Josef Štolb a, *) Bukurešt, »město radosti«, nazývají »Paříž nad Dimbovicí.« Kulhá-li každé porovnání, kulhá zejmen porovnání toto co nejpovážlivěji. Přes to však že má do Paříže ještě moc daleko, Bukureš jest roztomilé město. Šiří se po obou březieh špinavé řeky Dimbovice, která, probíhajíc od zá- padu směrem jiho-východním, děli je na dvě nej stejné poloviny. Na obvodu svém jest to z velké části ještě čistý orient, jasný obraz, jak bývalo dříve, za onoho času. Ale čím více ke středu, tím více tratís orientální tento ráz a město stává se evropej- ským. Arci ne ve smyslu velikých residenc kontinentálních. Nikde tu těch obrovských budov, kteréž čnice vysoko k nebesům chovají v útro- bách svých sta a sta ubohých nájemníků, jimž slunce a vzduch jsou zhusta jen pohádkou. Domy nejvýše dvoupatrové, jen zřídka kdy o třech patrech, převážnou většinou však jednopatrové neb přízemní, prosté, ale přívětivé, s velikými dvory a zahradami, v nekonečné klikatině ulie a uliček, a vše prostoupeno tak četnou a boha- tou zelent, že celé město vypadá, jako by bylo vystavéno v jediné, obrovské zahradě. Více nežli 15.000, pravím patnáct tisíc domů rozhozeno tu na prostoře 35 čtverečních kilo- metrů — a v tom ohromném počtu domů bydl pouze čtvrt millionu obyvatel. *) Viz feuilletor ranních čísel »N. L.« ze dne 5. června a 9. července t.k.
doktor Štolb bůh Paříž
20 article
Ale snadné vysvětlení. Rodiny rumunské jichž poměry jen trochu to dovolují, milují být v domečku svém samy, a zůstávají zvyku tomu věrny i v městě hlavním přes to, že vyžaduje to zde větších obětí nežli jinde. Které nestači měšec na nároky vnitřního města, ta jde dále od něho, kde laciných míst ještě dostatek proto obvod města šiří se neustále na všechny strany. Nejlépe poslouži zde porovnání. Praha s Libní dle posledního sčítäní chová v 534 domech as 222.831 obyvatel. Tedy ve třetin počtu domů málem stejný počet obyvatelů ! Al za to jaké domy tu i tam ! Jak udiveně hleděli by Bukurešťané na obrovské ty naše kasárnické nestvůry, sražené na nepoměrně menším prostoru a napěchované ubohými lidskými tvory. V Paříži vypadá na každého obyvatele 35 čtver. metrů plochy, ve Vidní 36 a v Bukurešti plných 130. Či neměli bychom Bukurešťanům přímo zá- viděti ? Město jest rozděleno na pět obvodů nebol čtvrtí, jež označuji se různými barvami. »Čtvr červená« jest nejpřednější. Zaujímá bohaté vnitřní město a v něm nalezají se královský zámek, ministerstvo, vyšší úřady atd. Čtvr ostatní: žlutá, černá, modrá a zelená obklopují uclivě červenou, a barevný rámec na uličních tabulkách upozorňuje výmluvně cizince na to, že nalezá se v té neb oné čtvrti. Nejdůležitějším ustanovením při tom jest, že každá čtvrť má svůj vlastní — berní úřad, což obyvatele jednotlivých čtvrtí naplňuje takou pýchou, že platí, až jedni zčervenají, druzí se- žloutnou, třetí zčernají, čtvrtí zmodrají a pát dokonce sezelenají. Ale hlavní věc, jako u nás jen když platil
Ted Al Bukurešťan Praha Libeň Paříž Bukurešť
21 article
Arci, ulice středu města, tedy čtvrti červené jsou neširoké a klikaté a náměstí nevelká. Ale jak elegantní a jak báječně oživené. Výklady nádherné a bohaté, tak že v ničem nezadají pařížským a vídeňským, a v nich a okolo nich, zejmena v určitých hodinách život přímo oma- mující. A co dodává jim v první řadě velkoměst ského rázu, jsou bukureštatí fiakři, nejskvělejší. jak ostatně zcela přirozeno, ve čtvrti červené. Pryč se vzpomínkami na fiskry aneb dokonce na drožky pražské. Červenáme se mimovolně při vzpomínkách na ně, máme-li před sebou fiakra bukureštského ze čtvrti červená. Kdekoliv jen kousiček místa, všude jieh jako naseto. Ale jak elegantní jsou jejich po- vozy, a jak nádherná jejich spřežení. V Bukurešti jezdí vše a může také vše jezdii. Vystoupíte z hotelu a jako šipky žene se k vám deset, patnáct povozů. V prvním oka- mžiku jste zmateni. Kočáry samý plyš a koné jako z panských stájí. A což ti kočové! Věze v sametových tmavomodrých neb tmavozelených, klerice podobných kaftanech, bilou, modrou neb červenou šerpou přepásaných, na hlavě muj placaté -ruské čepice, a bledá tvář se dobrácky usmívá. Jsou to z valné většiny Rusové, Skopci, kteři byli nuceni, z Rusi se vystěhovati a zde bez překážek sice, ale co nejpřisněji ukrutných svých sektářských předpisů dbají. Proto také ty jejich bledé, naduřelé tváře a ten vysoký, ne přirozený hlas. Bukureštský fiakr zove se birjar. *) Zvolite jednoho z nich, jehož koné uchvátili vás krásou
Kočár Rus Skopec Bukurešť
22 article *) Čui : biržá
*) Čui : biržá svou, a věřite ochotně tvrzení bukureštských přátel, že mnohé takové spřežení má cenu ně kolika tisíc zlatých, a že mezi birjary jsou lidé bohati, kteří by mohli žíti jen od svých úroků Zabořite se do plyšových podušeh a jme- nujete cil své cesty. S větrem o závod ujížd ušlechiilé spřežení a vám netřeba znáti ani jedi ného rumunského slova mimo několik těch jmén kam jeti hodláte. Chcete li, aby birjar dals v pravo, dotknete se deštníkem nebo holi pra vého jeho ramene, na levo-li, levého, a má- zastaviti, jeho zad. A když dojelí jste cile, pla- tite částku, nad kterou užasnele. Jsou dva druhy birjarů. Skuteční Rusové. kteří požadují vzhledem k nádhernému svému vozovému a koňskému maleriálu poplatek vyšší a domorodí, kteří nemají sice tak krásných koní a povozů, ačkoliv i ty jsou velice pěkné ale taxu dodržují svědomitě. Drožek zde vůbee neni. A není jich také třeba, neboť ruskému nádhernému spřežení platíte právě tolik, jako v Praze té nejbidnější drožce. Jizda uvniti města na vzdálenost půl hodiny — 1 frank celá hodina v obvodu města 2 franky. A jak jedete! A o nějakém, v Praze a jinde bohužel tak obvyklém přírážení, domlouvání neb dokonce spilání ani slechu. Arci, v Bukurešti jezdí všechno a nejvíee dámy. Ale jenom v nejelegantnějších povozech. Na všechny strany jest daleko, a není ladylike aby dáma z lepší rodiny chodila městem pěšky což arci mimo obvod čtvrti červené a některých čtvrti sousedních jest přímo nemožné, poněvadž četné ulice postranní postrádají dlažby a brzy peřinově nastlaným prachém, brzy zase beze- dným bahnem oplývají, jímž ubozí oby vatelé
Rus Praha Bukurešť
23 article
pomocí rozložených prken s jedné strany n druhou přecházejl A co je zvláště zajímavé. Obě třidy bir jarů, tedy jak ruští, tak domorodi, jsou pevně zorganisovány a mají zejmena své vlastní poji- šťovny, z nichž vyplácí se jím náhrada, kdy koliv některému členu kůň jakýmkoliv způsobem vezme za své. Mimo birjary má Bukurešť ještě také dvě společnosti tramwayové, které projíždějí město směry různými, a dokonce i dráhu elektrickou, jež od východu k západu projíždí město bul- várem Alžbětiným a prodloužením jeho, bul- várem Carolovým a bulvárem Pache Proto- popescu. Dobré pitné vody Bukurešť nemá. Má sice kousek jakéhos vodovodu pro vnitří město, který však nijak nestačí. Ale co bude zajímati česká naše města, zejmena ta, v nichž bojuje elektřina s plynem o právo osvětlování, jest, že metropoli rumunskou osvětlují svorně nejen eléktřina a plyn, ale i dokonce ještě také pe- trnlej. A rozdělily se o ni způsobem zcela pří- padným. V nejhlavnějších bulvárech panuje elektřina, v ostatních předních třídách plyna jen v uličkách postranních petrolej. Docela pěkný to a dobře vypočítaný pře- chod z nejskvělejší záře do tmy mimoměstské, neni-liž pravda? Patrně začali v Bukurešti tak jako ve mno- hých našich městech českých, také s petro- lejem. Pak v touze po pokroku chopili se plynu až stanuli u všeovládající eléktřiny. Jen že to šlo patrně trochu rychleji než u nás, kde v ne- jednom vynikajícím městě petrolej po dlouhá léta ještě těžití bude z oněch bojů mezi plynem a elektrinou.
Alžbětin Bukurešť