ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 75836340-661a-11dc-8c02-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 46, place 67, work 9, org 10
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
25. července 1901.
4 masthead
Císlo 203.
5 article
sami podrobili, potvrzuje, že všichni bu rští vojevůdeové chystají se znovu k no- vému postupu na ji h. Telegramy. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) Dl výkazu došlého parlamentu bylo v červnu v anglických koneentračních táborech v jížní Africe soustředěno 95:410 osob bilého plemene a 23.489 černochů. Z prvých zemřelo 777 osob, z černochů 5 osob Z Middelburgu (Kapsko), 23. července. (C-B.) Plukovník Lukui překva p il v ne- děli tábor burského velitele Lategana, zajal 10 Burův a nkořistil 105 kont a 50 ručnie. Z Londýna, 24. července. (Zvl. Ulgrm.y Ku své zprávě »Daily Mail« o londýnskén vyjednávání o mir v Jižní Africe dodává tento list, že není na mír žádné na děje a že není znáti žádných známek, žeb b president Krüger podal k němu nějak návrhy. Brusselský telegram »Standardn« oznamuje že se v burských kruzích proslýchá, že s m choti Krügrovy zásť presidenta proi Angličanům jestě zostřila a že učiní jej k vyjednávání ještě nlepřístulpln ě j š'í m, nežli byl dosud. Dr. Leyds prohlásil prý po svém návratu z Paříže, že smrt pani Krügrové nebude míti žádné ho vlivu na vyjednávání burské rad v Hilversumu. z Říma, 24. července. (Zvl. tel. »N. L Sděluje se, že president Krůger prije v říjnu do Říma a po návštěvé Neapole v r át se do Transva alu.
Lukui Krüger Angličan Leyds Krügrová N L Transv Londýn Afrika Middelburg Kapsko jižní Afrika Paříž Hilversum Řím Neapol Burův
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Labutí zpěv býv. uherského mini- sterského předsedy Bánífa. ch. Z Pešti, 24 července. »M a gy án Ország« přináší delší zprávu o záměru bar. Bánffa, zavésti v Uhrách absolutism. List sděluje: »Krátce před svým pádem radil Bánífy panovníkovi, aby v Úhrách za- veden byl absolutisu. Císař vyžádal si dobro- zdání rakouských státníků. Dva starší, konser- vativní, důvěrní rádci císařovi, vyslovili se co nejrozhodněji proti plánu Bánffovu, který b znamenal nenapravitelnou krisi, poněvadž by zrušením konstituce pozbyl maďarský lid dů- věry v panovníka. Z vojenských rádců vyslovil se ministr zeměbrany Welsersbeim rozhodně proti zrušen konstituce a prohlásil, že by musil, kdyby by! zaveden absolutism, žádati za propuštěnou že by odešel do ciziny, aby nebyl svědkem činu tohoto. Také hr. Goluchovský postavil se proti Bánífovi. Na to povolán byl k císaři Szell, jemuž svěřeno sestavení kabinetu. Ruský velkokníže v Cařihradě. n. Z Cařihradu, 24. července. Velko kníže Alexandr Michajlovič připraví prý za svého zdejšího pobytu sultána na rozřešení otázky neodvislosti Bulharska na připojení Kréty k Řecku. Srážky Turků s Albánci. L. Z Korfu, 24. července. V posled- ních dnech strhly se tuhé půtky mez albánskými četami albánského revo- lučního komitétu a pravidelným vojskem tu- reckým. Na obou stranách bylo mnoho ra- něných a mrtvých. Zajatým Albán- zům uřezali Turci hlavy, nastr- čili na koly a nosili je turecký mi o sada mi.
Ország Bánffův Báníf Alexandr Michajlovič Turek Albánec Pešť Uhry Cařihrad Bulharsko Kréta Řecko Albán Turec Korf
7 article
Telegramy kerresp. kanceláře. Kníže bulharský. Z Primkenavy, 24. července. (C. B. Kníže Ferdinand odjel večer do Bayreuthe na slavnostní hry a odtud pojede do Ko burgu. Metropolita Kliment zemřel. Ze Sofie, 24. července. (C. B.) Pr- sident synody metropolita Kliment dne zemřel. Metropolita Vasilij Kliment, jehož rodně a lite rární jméno bylo Drumev, narodil se r. 1839 Vzdělal se v Kyjevě a r. 1874 stal se biskupema, po- zději melropoliton. Jako biskup byl členem nárot- ního sobraní r. 1879 a účastnil se vypracování kon- stituce, při čemž sblížil se s konservativci. Po pácu prvního ministerstva Burmova v listopadu 1879 kníže svěřil mu sestavení nového kabinetu a kon- servativní ministerstvo jeho udrželo se do března 1880, kdy usloupilo liberálu Cankovu. Sblíživ se po- zději s tímto, měl od r. 1886 horlivé účastenství v událostech, vedších k abdikaci Alexandra I. Později vedl tuhý boj se Stambulovem, načež r. 1893 ob- viněn z urážký knížete a pobuřování pro řeči v den narozenín knížete a — ač obsah řeči potlačen — Kliment ve dvou instancích odsouzen ku tříletému žaláři. Koiže udělil mu milost, ale Slambulov vypo- věděl jej castou administrativní. Popularita jeho ná- sledkem tohoto pronásledování byla veliká a po pád Stambulova stal se předmětem ovací jmenovitě při své cestě do Sofie Melropolila Kliment bojoval za rusko- tureck války r. 1877 v řadách bulharských dobrovolníko Když po smíti cara Alexandra III. vyslána byla d Petrohradu deputace, by přičinila se u cara Miku- láše II. o smír s Bulharskem, byl Klement jejín vůdcem. Deputace svého účelu dosáhla a metropolita Klement na zpáteční cestě, zastaviv se ve Vídní. prohlásil, že křest prince Borisa uvolní dráhu smí- ření Buihaiska s Ruskem.
Kníže Ferdinand Vasilij Kliment Drumev Cankov Slambulov Stambulov Melropolil Mika jejín Klement Sofie Kyjev Petrohrad Bulharsko Vídeň Rusko ko burgr Burmov
8 article
Vasilij Drumev napsal román z kirdžalského p vstání »Neštastna familija (»Blg. knižici«, 1860 o sobě 1873), drama Ivanka, oboject na Asěna (Brajlov, 1872). Vydával také revue, v níž uveřejňova lierární práce mladých bulharských spísovatelů. Makedonský meeting odvolán. Ze Sofie, 24. července. (C.-B.) Na den 28. t. m. odložený makedonský me ting pořádaný za účelem rychlejšího po stupu v afféře Sarafově a jeho soudruhů byl nyní odřeknut. Z Albánska. Z Cařihradu, 24. července. (C.-B. cernohorský vyslanec Bakič byl z Yildiz kiosku zpraven, že nařízeno, aby za př činou zamezení srážek turecké vojsko Mokry na turecko-srbských hranicích od- táhlo. Ruské uhelné stanice. Z Londýna, 24. července. »Daily Mail« oznamuje z Cařihradu, že Rusko žádá na Portě uhelné stanice v Perské zálivu a na maloasiljském po- břeží. Ruský parník »Kornihoff« vyhled pro ně již vhodná místá.
Drumev Neštastna familija Ivanka Bakič Yildiz Sofie Cařihrad Londýn Rusko perský záliv Daily Maila
9 article Crispi.
Crispi. Z Neapole, 24. července. (C-B.) Dne vydaná zpráva lékařů o nemoci Crispov praví: Celkový stav se trvale lepší. De- prese nervové soustavy a slabost srdce ob- jevují se slaběji.
Crispi Neapol
10 article Anglický parlament.
Anglický parlament. Z Londýna, 23. července. (C.-B Horní snémovna přijala finaněn bill ve 2. čtení, potom předlohu o z mě n královské deklarace při nastolení 96 proti 6 hlasům. Za rokování o tomto billa markýz Sa lisbury připomenul, že Kanada, ostro Mauricius a j. protestovaly proti textu pro- hlášení. Vlada, žádajíc sněmovnu za schvá- lení billu ve 2. čtení, rada by, aby se pro hlásilo, že je zádoucím odstraniti z přísežné formule vše, co by mohlo urážeti. Kanterburský arcibisku p pra- vil, že proteslantské následnictví požaduje se z příčin politických, ne náboženských. Anglie nestrpí vměšování se cizí mocnosti. (Pochvala.) Katolíci jsou povinni věrností poslušností cizí nejvyšší moci a proto velic na tom záleží, aby panovník prohlásil ústavně. že nepatří k této církvi. Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, 24. července. (Tifgom »Nár Listů.«) Zejtra zahájeno bude v obeh o ním ministerstvu vyjednávání mezi zá- stupci rakouské a uherské vlády o a u to- nomním celním tarif u za předšednictv sekčního chefa dra. S tiebrala. Z Vídně, 24. července. (C.-B.) Dle sta- tistického výkazu přivezeno z U her d o Ra- kouska v červnu t. r. 3,425.065 q (v. lon- ském soudobí 3,492.2 16, teda — 67. 151 q); z Rakouska do Uher 1.825881 q (nu- proti lonským 1,825.252, tedal e+- 628 q). V le- tošním polotetí činí veškerý dovoz 20,768 963 (naproti 20,798.685, teda — 89 722), vývoz úhrnem 10.982.550 (naproti 9,476.561, teda + 1.505.989 qj ).- Dne 22. t. m. byla naražena u Ardningu slavně štola na jižní straně blosrul c klé h tunelu pyhernské dráhy za přílomnosti mi- nistra železnie dra. Wittka a různých hod- nosto. t. Z Pešti, 24. července. Zýt. telegr.
Vlad Wittek Londýn Kanada Mauricius Anglie Vídeň Rakousko Uhry tedal e +628 q Pešť d o Ra
11 article
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 mei Ceny beze změny. Platila: pšenice biaská 78 kg K 8.05, peštská 75 kg K 7.75, 74.5 kg k 7.20, horňácká 77 kg K 7.85, semtěšská 77 kg K 8.—, makovská 78 kg. K 807/2, 78 kg K 8.05, banátská 77 kg K 7.85, skladní 76.5 kg K 7.7244. 75 kg K 752.48, vašarhelská 77.7 kg K 8.06l4; nová tisská 80 kg K 8 25. 89 kg K 8.—, žlatá peštská 80 kg K 7. 90, 77.8 kg K 7.70, stolno-hělehradská 77.8 kg k 8.—, biharská 80 kg K 8.10, 78 kg K 8.— žito K 6.75, nové K 6.85 až 6.95; knku- řice K 5.30, ztuchlá K 4.965. ječ me nový K 6.30; řepka (+. 15 h) K 12 70 až 13.— Termínový obehod byl vzestupný na pověsti, že zejtřejší úřadní zpráva o stavu osení bude velice nepříznivá. K večeru zname- nala: pšonice na měsíc červenec K 8.14, pšenice na říjen K 8.21, pšenice na duben K 8. 48. žito na říjen K 6.80, oves na říjen K 6.37 kukuřice na červenes K 5.36, kukuřice na na srpen K 5.10, kukuřice na květen K —.—, řepka na srpen K 13.15. Sadlo po KK 49.50 ; slanina 16 kg p K 42; jiné zboží bez odbytu. Počas í prší. Z Pešti, 24. července. (C.-B.) Si t a o sent 20. t. m. Výmlatky konstatováno, že obilí nesype tolik, jako loni, jen žito částečne uspokojuje. Žně jsou celkem sporé. Pšenice bude asi 35 mill. q, žita 11.5—12.— (víc než loni ječmen, jenž není pěkný, 10.— (— 1.5 nez loní), oves 9.5 až 10.— mill. q. Kukuřice p- třebuje vláhu, rovněž luštěniny a zelí. Chim je pěkný; konopí a len tam, kde je sucho, ne- uspokojují. Cukrovka a řepa ke krmeni pote- bují vláhy, ale jsou celkem pěkné. Víno slibuj dobrou sbírku. Z Cařihradu, 24. července. (C.-B.) 48 hodinná karanténa pro zdejší pro veniance určená do jiných přístavů, byla zatím odvolána. Z Berlína, 24. července. (C.-B.) D »Kreuz-Zeitungu« o snova celního tarife předložena již spolkové radě.
Platil D Kreuz Pešť Cařihrad Berlín I nový K kg l 4
12 article
Stav osení v Německu v po- lovici června t. r. a července loňského odhaduje se: pšenice ozimá 3.5 (3:5, 2.4), jará 2.8 (2 8. 2.4), špalda ozimá 2.6 (2.8, 2. 2), žilo ozimé 2.1 (2.9, 2.7), jaré 2.7 (2.7, 2.4), ječmen jar 2.6 (2.7, 2.3), oves 2.9 (2.6, 2.3), zemčata 2 (2.4, 2.2), jetel 3.5 (3.3, 3.1), vojtěška 3 2 (3.0, 2 6), seno luční 30 (2.8, 2.6). [2 = dobrý, 3 = prostřední.] Vyhlídky na žně zhoršily se. Pice je poskrovnu a jsou obavy, že ji nebude dostatek. Příznivější poměry jsou v Bavorsku, kdo koncem června a počátkem t. m. hojně pršelo a škoda byla napravena. V jižních B- vořích jest obilí velmi pěkně. Z Paříže (la Vilette), 22. července. (Z l. tlgrm. »Nár. Listů«.) (Trh na ovce.) Přihon 14.606 ovel. Smýšlení bylo stále příznivé a při dobrém odbytu ceny se znovu zlepšily. Nepro- daných ovci zůstalo málo. — Znamenaly ovce: francouzské od 75.— do 103.—, afrieké od 65.— do 88.—, jihoněmecké od 95.— do 100.— franků za 50 kg čisté masné váhy. — Od 18. t. m. nebylo dodáno do sanatoria žád- ného kusu; v jatkách zůstalo dne 21. července 2795 ovcí. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) [P lo dinový trh.] V celku stoupla cizozemská pšenice o 9 d, amerieká kukuřice o 1 š, ame- rická a anglická mouka o 6 d, na venkovských trzích o 6 d až 1 š. Znamenaly moukaz městských mlýnů 23—29 š., řepkový olej 26 š 3 d., kukuřice 22 5. 3 d. Dovezeno pšenie 30.000, ječmene 1000, ovsa 120.000 centů. Stálý dešt. Z Washingtonu, 23. července. (C. -B. Dle zpráv kanceláře povětrnostní potrvala vedra také v posledním týdnu v středních státech v jiných částech středního pohoří. Vyhlídky žni kukuřičných jsou nyní měně nadějny než
Německo Pic Bavorsko Paříž Londýn Washington jižní B 3 2 kg cent
13 article
ke konci minulého téhodne. V Nebrasce, Kan- sasu, Oelohomě a Missouri jest ranná kukuřice přímo zničena. Žně pozdní kukuřice v těchto státech, dostavíli se brzy deště, poskytnou a polovičního výnosu neb o néco ještě méně K Jowě jest stav příznivý, v Ilinoisu, Indiané. Ohiu, Kentucky a Tennese jest nutně třeba deště. V středoatlantických státech trpěla ozi- mová pšenice značně mokrem; v jižních částech oblasti letní pšenice žně počaly. Následkem předčasné zralosti se výsledek jich zhioršil. V severních částech jsou vyhlídky na zn dobré. Nové oběti affčry terlindenské. n. Z Berlína, 24. července. (Zvl. teleg »N. L.«) Firma Winterberg, zúčastněná při affáre lerlindenské, octla se v pen' ě ž ních nesnázích. Prohlášení konkursu jest ne- odvratné. Továrna Dietz a s pol. v Kolíně n. P jest rovněž poškozena a zastavila platy Také starý bankovní závod Wespera c a Heilmann v Krefeldě bude asi nucen ohlásiti ú pa dek. n. Z Berlína, 24. července. (Zvl. tel. »N. L.4)0 afféře továrny terlindensk é ozna- mují se další podrobnosti: Aktiva čin 6—8 mill, passiva 12 mill. Ře ditel Terlinden se již asi tři ne děle pohřešuje. Jak nyní konstatováno, vydal za půlgdruhého millionu pa dělaných akcif a padělal směnky na velké ob no s Z Kového Yorku, 24. července. Smýšleni povné. Pšenico na červenec 37.—, pšenloe na září 771/4, kukuřico na červenec 59 v. oukr muscovados 3, bavlna 8v. Na peněžní burse závěreční smýšlent rozčllená.
Dietz Heilmann Terlinden Pšenica Nebraska Kanada Missouri Ohio Kentucky Berlín Kolín Kový York Winterberg Wesper c
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Centralistní skutky a autonomní touhy.
15 article Iv. 9
Iv. 9 V Čechách nalezaly snahy o povznesen malých živností značného ohlasu. Po zahájené skci státní hlasů volajících po s amostatné, svstematické akei zemské, která v by se úkolu podjala prohloubeně a s pilným zřele- lem na poměry české, jen přibývalo. Sněm krá- lovství českého také ochotně přijal dne 11. dubna 1892 resoluční návrh Adámikův, kterým zahájena zemská akce maloživnostenská obmezující se na opalrování nástrojů, strojů přístrojů maloprůmyslných nebo řemeslných pro živnostenskou výrobu. Zemskému výboru sou- časně uloženo, aby, vyžádav si dobrá zdání ob- chodních komor, potřebné návrhy pro akci samu připravil 3). Jak patrno, pohyboval se Adámkův návrh v kolejích vytčených akci státní a splňoval jen malou čásť toho, co si odborné kruhy od ní sli- bovaly. Neboť o tom není pochyby, že opatřo- váním levných strojů pro živnostnictvo plní s úlohy jen část malá, opatřování toto jest jen nepatrným zlomkem zivnostenské politiky ochranné, jen pouhým výtržkem z celého kom- plexu. A nad to neznamenal návrh Adámkův vedle státní akce žádného pokroku. Toho, po čem se stále volalo, systematické akce zemské, nezahajoval.
Iva Adámkův Čechy
16 article
Zemským výhorem dožádaná dobrá zdání obchodních a živnostenských ko mo r. (chiebská a liberecká jich nepodaly) na tuto kusost akc zemské také upozorňovala. Komory praž s ká a pizeňská vyslovily s akcí sice s o uh l'as, přály si však jejího doplnění. Pražská obchodní komora vybízela k veliké, systematické akci (vy. dávání brožur, poučování, odborně přednášky p.). Budějovická výslovila se proti za- mýšleněmu opatření strojů a zřela možnou po- moc pouze v decentralisaci voje- ských dodávek a v zjednání laci- ného úvěru. Zemský výblor přidržel se dobrozdán komory budějovické. Neprojevoval ji z prvu valné porozumění pro celou tuto záleži tost a tak mu voťum budějovické přišlo vhod. K veliké akci, jak ji naznačoval pamětní spis pražské komory, se odhodlati nemohl a nedo- statečnost pouhého opatřování strojů dobř cítil. A lak dával přednost nezúčastnění se země v akci této. Rozpočtová komiso stanovisko, že akce živnostenská spadá na bedra státu, uznala, měla ale přece jen dosti prohilédavosti, že sou- časně ukládala zemskému výboru, aby v pr- stím zasedání sněmovním předložil p ro- gram zemské systematické akee průmyslové a živnostenské. Na výši dotace — 10.000 zl. — pro níž se vy slovila i pražská obchodní komora, neměnil ničeho.
zl
17 article
Sněm návrhy rozpočtové komise sehválil tím zahájena po 4 létech průtahu a namnoze zbytečných jednání zemská akce v nejužším rámei. Mezitím nabývala akce státní již nových foremna obchodní komory, znechuceny ustavič- nými odklady, podjaly se práce samy. Rozpočtová komise sněmovní byla však názoru jiného. Měla dosti ochoty k účin- nému podporování malých živností a tak vyzna- čovala se další akce ustavičným sporem mezi těmito dvěma faktory. Výsledek byl, že uloženo sněmem zemskému výboru, aby svolal anketu k úradě o podporování, rozšiřování a užívání moderních a dokonalých nástrojů, pomocných strojů a motorů, o výstavé strojů těchto a aby k těmto účelům vřadil eventuálně přiměřený obnos do rozpočtu zemského. Anketa tato pořádaná 27. října 1894 vy slovila se o pětně pro systemati ckou, pronikavou akei zemskou, neohme- zující se na pouhé opatrovéní strojů. Zemský výbor však úzkého svého stanoviska aní tento- kráte neopouštěl. Uznal in teoria prospěšnost široké akce, označil ji však za povin nost státu a vyslovil se i proti zemské ko- *) Srv. »N. L.« z 18. července č. 196, 20. čer vence č. 198. a 23. července č. 201. Srv. K. Adámek, »Vývoj živnostenské pol tiky atd., str. 101 sl., Dr. J. Grobe r, »Obchodní živnostenská komora v Praze«, str. 376 sl., Dr. Klásek, »Státní a zemská akce maloživnostenská- v Obzoru Národ.« r. I. č. 13—15. Dr. R. PiIIaue »Zemský jubilejní fond úvěrní«, tamtéž r. II. č. 2— uvedené již přehledy dra. Grubra a citované zprávy vládní, zemské a komornl.
K Adámek doktor J Grob Klásek R PiIIaue živnostenský komora v Praga zemský jubilejní fond
18 article
misi živnostenské. Na opatřování stroj a motorů navrhoval dotaci 20.000 K. Co však nejvíce překvapuje, jest s valo- vání celé akce na bedra státu. Ne- bylo k tomu ani nejmenšího důvodu, ani ex lege, ani z potřeb života. Dle § 11. e) zák. z 21. pro- since 1867 č. 141 ř. z. náleží ovšem záko no- dárství živnostenské v obvod právomoci říšské rady, ale akce živnostenská není přece zákono- dárným aktem; a proč rozšiřovati ostatek pů- sobnost státu tam, kde ji můžeme vyloučiti, těžko chápati ! Tyto základné a samozrejmé věci však také zemskému výboru známy byly,a kryl-li se za zákon, pak činil tak spíše z různých důvodů jiných než z právního přesvědčenl. A přece chtěl takto dáti zemský výbor a po něm rozpočtová komise z rukou celou akci živ- nostenskou, které se stát tak s chuti a s tak netajenými úmysly centralistními byl uchopil. A že stát télo naší liknavosti ochotně a dů- kladně pro sebe využil, dokázáno předešlými články dosti jasně. Pražská komora obchodní se skutečnostmi témito se také zemskému výboru netajila a vy- slovila své názory opětně ve svém podánío poměrech řemesel a malých živností v Čechách v anketě, pořádané zemským výborem ve věci této na příkaz sněmovní. Dokázala v něm. že podporování malovýrobců pou ze s troji jest prostředkem jednostranný m a nedostatečným. Nedostatek zá- konodárné kompetence zemské ve věcech živnostenských přece ne- může býti překážkou, aby akce zemská obme- zována byla na obor jediný, a nedostatek tento nebránil ostatně ani Haliči ani Slezsku v jich akcích.
Čechy Halič Slezsko
19 article
A zároveň opakuje komora své návrhy v příčině akce samé: navrhujes z ří z en tochnologického zemského mu s e s ústavy k němu náležejícími (výzkumnou sta- nicí, vzornými dílnami, chemickou laboratori, pokračovacími kursy), zřízení s nim ostatné zemské komise pro král. české jakožto poradného orgánu při zemském výboru pro ve- skeru zemskon politiku živnostenskon, z vý šení dosava dní nedostatečné doltac zemské na obnos takový, jaký vůbec sněm královštví českého vzhledem k svým finančním poměrám skytnouti může, rozšíření ze m- ské akce na poskytování půjček společenstvům k společnému nákupu surovin, k zřizování skladů prodejných, vzor- ných cvičných dilen a odbovných š ko pokračovacích3), pořádání předná- šek a kočovných kursů, systemisování cestovních stipendi! atd. — krátce: rozvinuje znovu celý program zemské akce živnostenské, která by úplně paralysovala cen- tralistní úsilí státu. Že ostatek se pocifovala i v kr u zíeh sněmovních potřeba určitého tech- nického a poradného ústředí, jaké navrhovala obchodní komora v technologickém museu a komisi, patrno z toho, že navrženoa příjato z řízení anket,jíž se měly před- kládati žádosti za udělení strojů a půjček. Al přece dávána přednost tomuto prostředku nouze před stálou zivnostonskous komisí, pns kter by byla duší celé akce.
Al
20 article
Výsledky ankety a tlak veřejného mínění donutily zemský výbor, že své původní odmítavé stanovisko změnil a práce úsilovněji se podjal. Uznal, že v z dělá v a e působnost mezi živnostnictvem a zařízení potřebných k tomu ústavů, hlavně technologi- ckého musea, jest důležitějším a účelnějším než stále hájené jen — přenechávání strojů. P' řes- ného programu zemské akce živ- nostenské však nevypracoval. Není to jeho vinou, neměl dostatečného materiálu po ruce, aby úlohu tuto zúplna nevyplnil. Učinil však přece jen některé positivní návrhy, jako na zř- zení zemského technologické h musea, na zavedenl kočovného vy- učování a zároveň doporučoval zařaděni nové dotace 5000 zl. do rozpočtu zem- ského na rok 1896 ku podploře, vý st av, přednášek odborných, udílení ce- stovních stipendíí, k podpoře ko- čovného vyučování a pod. Návrhy tyto sněmem přijaty i s dodatkem, že akce má být provádéna v ustavičném dorozumění s vlá- dou
21 article
Osudy zemského technologického musea vylíčili jsme již dříve. Sněm přenechal tuto skutečnou zásluhu pražské o bich o dn komoře a programově nepokročil dále, než že po dlouhém otálení konstituoval konečně zemskou komisi živnostenskou. Zemský výbor ve svém shora uvedeném pro- gramu živnostenském, předloženém r. 1896, vy- slovil se proti této instituci. Donucen ale sně- mem, upustil od svého zamítavého stanovisk a předložil roku 1897 organisačn osnovu komise této. Dle ní měla být poradním sborem zemského výboru při úkonech, směřujíeích k povznesení zivností v království českém a směla se skládati z členů: 10 volených obchodními a živnostenskými komorámi, 10 členů povolaných výborem zemským, zástupee techno- logického musea zemského a zástupce jubilejního fondu živnostenského. Komise má se scházeti jednou do roka. K ustavení komise samé došlo však až v lednu r. 1900, když se sněm tepr ve dne 18. dubna 1899 na zřízení komise této usnesl. Do její kompetence spadají n ávrhy a dobrozdání o úkolech zemskéh výboru k povznesení živností smě- řujících. Skládá se z 10 členů volených ob- chodními komorami a z 12 členů jmenovaných zemským výborem, jejím předsedou jest přísedíci zemského výboru, který obstarává agendu živno stenskou. Pro běžné záležitosti zřízen výbor užší.
22 article
V tomto stadiu nalezá se zemská akce živno- stenská nyní. Jak patrno, o bmezila se na malý poměrně kruh působnosti (n opatřování strojů, podporu výslav, subvencování přednášek odborných a udilení cestovních sti- pendií) a i v něm není účinným prolti- kladem centralisující práce státní Trpí těžkopádnoslí, průtahy, neodhodlanosti a na- prostou bezprogramovitostí. Akce sama jde rok jak rok od nelůspěchu k neúspěchu. 1) Otázku řemeslnického a pokračovacího školství jsem do rámce článků těchto — ač jen nerad — nepojal, nechtěje jim dávati rozměry, nesrovnávajíci se s úkoly denního listu. Vrátím se však k otázce této při jiné přiležitosti.
23 article
Obě dotace (20.000 K i 10.000 K) bývaly ne- vyčerpány a jen vydatnými subvencemi na cesty na pařížskou výstavu osvobodily se od novita- ných přebytků. Na přenechání strojů živnostni- ctvo reflektuje velmi zřídka a povolené zá- půjčky ve většině případů zůstávají nepoužity. Vyzývání, aby žadatelé si je vyzvedli, vyznivá na marno. Výtky, které v té příčině tak zhusta a tak ostře proti živnostnictvu se pronášejí, nepostrádají pravdy. Naše živnostnictvo teprve nutno přesvědčovati o potřehě a cestě ná- pravy. Má spousty naříkavých slov, usnáší se na rozhodných resolucích, ale skutko a práce není. Ale není účelem těchto článků otevírati tuto bolestnou ránu a oživovati smutná zkušenosti let minulých. Leč i za toho stavu pravdou zůstává, že v akci slam é je st značný zdroj neúspěchu.
24 article
Zemská akce nemá stálého orgánu, kolem kterého by se práce kupila, který by po- skytoval poučení o technických, výrobních, od- bytových a j. otázkách, nezaopatřuje si oné všestranné znalosti živ- nostenských poměrů českých (še- tření domáckého průmyslu provedla nám vláda a zemský výbor sám své doby čekal až přili trpělivě na výsledky šetření živnostenských po- měrů, prováděného německým spolkem pro sn- ciální politiku atd.), zkrátka: zemská a kee nechco býti skutečnou akci ze m- skou, autonomní v plném smyslu slova a spokojuje se rolí pouhého přílepku akce státní. K jakému pro- spěchu naší emancipace hospodářské, nemusínn dokládati! Za toho stavu nemůže ovšem nikoho překvapiti, že se s tak lehkým srdcem otázka zemského musea technologického přešla a když zřízeno technologieké museum obchodní ko- morou pražskou, váhal zase zemský výbon s úpravou poměrů země k museu tomuto a ne- využil je k prohloubení své akce. Výmluva na- bídný stav zemských financí zde ne- plat. Technologické museum pražské obehodní komory vyžadovalo při své pěkné činnosti za r. 1900 nákladu 117.855.44 K. Sněm král.
spolek pro sn
25 article
českého přispěl na ně úhrnem sumou 22.250 K, ostatek hražen subvencí státní, obchodní ko- morou a různými veřejnými orgány a závody peněžními. Na řadu těchto subvencí mohlo po- čítati i zemské museum technologieké, takže by se náklad zemský sotva zdvojnásobníl a tu mě sněm k disposicí nepoužité přebytky svých dvou dotací na povznesení malých živností. Ostatek proč neříci to z příma: když se naleznou de- setitisíce pro německé divadlo pražské, nalezlr by se i pro české živnostnictvo, ale vůle k tomu jest třeba a chutě k práciI Jak tedy patrno, nemohla ze ma ká a kce čeliti státní akci. Sněm k akcí vyššího řádu se neodhodlal a co se koná, jest náhodné, nesystematické, a z ce- lého komplexu maloživnostenské polítiky vy- trženy tu věci druhořadné. Prvořadně přene- chány státu a komorám.
26 article
K této nesystematičnosti pojí se i roz- tříštěnost. Když se sněm odhodlal 14. února 1896 věnovati obnos 500.000 zl. na zti- zení zemského jubilejního úvěrního fondu malo- živnostenského, byla již akce maloživnostenská v plném proudu. A přece tento důležitý podnik nepřičleněn k akci anebo naopak, nýbrž zřízen zcela samostatně. A tak rozhoduje mnohdy řada úřadů o jedné a téže věci, spisy jdou z kanceláře do kanceláře, jedni nevědí, co činí druzi a při tom všem postupuje stát promyšleně a jednolně. A tak ubírá tato bezprogramo v itost a nejednotnost zemské akci význam a dosah, a zaviňuje z valné části její ne- úspěchy. V tomto neutěšeném obraze naší auto- nomní akce živnostenské jest jediným potě- šitelným zjevem práce obchodních a živnoštenských komor, v prvě řada komory pražské. Ona nejlépe dokiežuje, čeho lze dociliti s malými prostředay a s dobrou vůlI. Komora pražská původně snažila se účinně pracovali v rámci akce zemské, teprve pozvolný postup její akce a opuštění myšlenky zemského technologického musea pohnulyj k akci samostatně. Její výsledky jsem již na jiném místě uvedl.
27 article
Jak z čísel uvedených v prvéma člán ku plyne, věnováno bylo českými ko- morami obchodními a sněmem král. českého na akci o povzne- sení malého živnostnictva bez- mála 100.000 K, v kterýzto obnos s u b- vence státní pojaty ne j so u. Co bylo lze při sjednocení všech těchto obnosů a jiných podpor z král českého (peněžní ústavy, obecní a okresnl zastupitelstva a p.) a při domáhán? se příměřených státních subyene (jen subvencí!) vykonati na základ přesného, pro potřeby našcho živ- nostnictva vypracoveného pro- gramu! Jak se tim mohlo přispěti k orga- nisaci jeho a jak značný krok jsme mohli uči- niti v emancipačních snahách od Vídně! A zatím stála proti jednotné a vypočitaně postupujíeí Vídni naše roztřistěná práce. A jen proto jsou úspěchy centralismu také tak značny!
Vídeň
28 article Uhelná doprava labská. Částečně zlepšenk
Uhelná doprava labská. Částečně zlepšenk splavnosti labské v 1. polovici měsíce července ne- bylo trvalým, neboť proud labský po 15. červenc zase klesal následkem značných veder a trvalébo sucha. Poptávka v obchodě labském značně ochabla a při zahájení žní v labských krajinách poklesl ruch obchodní úplně, tak že na př. ve dnech 17. a 18. července sama bursa ústecká ve svých zprávách za- znamenává úplnou slagnaci uhelného obelrodu lab ského. Sazby dopravní udržely si proto směr se- stupný a také pro nejbližší období nelze zlepšení těchto poměrů čekati. Váznoucí odbyt uhlí k Labi jest ovšem dolům samým velmi nemilým. Dle úřadních záznamů obnášela výška vody: července 15. 16. 17. 18. 19. 20 centimetrů v Praze — 22 — 21 — 26 — 39 — 26 — 15 na Mělníce — 58 — 57 — 57 — 68 — 60 — 58 v Ústí — 27 — 30 — 33 — 36 — 43 — 31. na sazbách dopravních zaznamenala bursa ústecká: července 15. 16. 17. 18. 19. 20 ten. za 1000 ke do Drážďan 170 — 0 z 1e Magdeburku 230 210 Hamburku 333 s „ Postupimi
Praha Mělník Ústí Drážďany Magdeburk Hamburk Postupim