2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
25. července 1901.
5
article
sami podrobili, potvrzuje, že všichni bu rští
vojevůdeové chystají se znovu k no-
vému postupu na ji h.
Telegramy.
Z Londýna, 24. července. (C.-B.) Dl
výkazu došlého parlamentu bylo v červnu
v anglických koneentračních táborech
v jížní Africe soustředěno 95:410 osob bilého
plemene a 23.489 černochů. Z prvých zemřelo
777 osob, z černochů 5 osob
Z Middelburgu (Kapsko), 23. července.
(C-B.) Plukovník Lukui překva p il v ne-
děli tábor burského velitele Lategana, zajal 10
Burův a nkořistil 105 kont a 50 ručnie.
Z Londýna, 24. července. (Zvl. Ulgrm.y
Ku své zprávě »Daily Mail« o londýnskén
vyjednávání o mir v Jižní Africe
dodává tento list, že není na mír žádné na
děje a že není znáti žádných známek, žeb b
president Krüger podal k němu nějak
návrhy.
Brusselský telegram »Standardn« oznamuje
že se v burských kruzích proslýchá, že s m
choti Krügrovy zásť presidenta proi
Angličanům jestě zostřila a že učiní jej
k vyjednávání ještě nlepřístulpln ě j š'í m,
nežli byl dosud. Dr. Leyds prohlásil
prý po svém návratu z Paříže, že smrt pani
Krügrové nebude míti žádné ho
vlivu na vyjednávání burské rad
v Hilversumu.
z Říma, 24. července. (Zvl. tel. »N. L
Sděluje se, že president Krůger prije
v říjnu do Říma a po návštěvé Neapole v r át
se do Transva alu.
Lukui
Krüger
Angličan
Leyds
Krügrová
N L
Transv
Londýn
Afrika
Middelburg
Kapsko
jižní Afrika
Paříž
Hilversum
Řím
Neapol
Burův
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Labutí zpěv býv. uherského mini-
sterského předsedy Bánífa.
ch. Z Pešti, 24 července. »M a gy án
Ország« přináší delší zprávu o záměru
bar. Bánffa, zavésti v Uhrách absolutism.
List sděluje: »Krátce před svým pádem
radil Bánífy panovníkovi, aby v Úhrách za-
veden byl absolutisu. Císař vyžádal si dobro-
zdání rakouských státníků. Dva starší, konser-
vativní, důvěrní rádci císařovi, vyslovili se co
nejrozhodněji proti plánu Bánffovu, který b
znamenal nenapravitelnou krisi, poněvadž by
zrušením konstituce pozbyl maďarský lid dů-
věry v panovníka.
Z vojenských rádců vyslovil se ministr
zeměbrany Welsersbeim rozhodně proti zrušen
konstituce a prohlásil, že by musil, kdyby by!
zaveden absolutism, žádati za propuštěnou
že by odešel do ciziny, aby nebyl svědkem
činu tohoto. Také hr. Goluchovský postavil
se proti Bánífovi.
Na to povolán byl k císaři Szell, jemuž
svěřeno sestavení kabinetu.
Ruský velkokníže v Cařihradě.
n. Z Cařihradu, 24. července. Velko
kníže Alexandr Michajlovič připraví prý za
svého zdejšího pobytu sultána na rozřešení
otázky neodvislosti Bulharska
na připojení Kréty k Řecku.
Srážky Turků s Albánci.
L. Z Korfu, 24. července. V posled-
ních dnech strhly se tuhé půtky mez
albánskými četami albánského revo-
lučního komitétu a pravidelným vojskem tu-
reckým. Na obou stranách bylo mnoho ra-
něných a mrtvých. Zajatým Albán-
zům uřezali Turci hlavy, nastr-
čili na koly a nosili je turecký mi
o sada mi.
Ország
Bánffův
Báníf
Alexandr Michajlovič
Turek
Albánec
Pešť
Uhry
Cařihrad
Bulharsko
Kréta
Řecko
Albán
Turec
Korf
7
article
Telegramy kerresp. kanceláře.
Kníže bulharský.
Z Primkenavy, 24. července. (C. B.
Kníže Ferdinand odjel večer do Bayreuthe
na slavnostní hry a odtud pojede do Ko
burgu.
Metropolita Kliment zemřel.
Ze Sofie, 24. července. (C. B.) Pr-
sident synody metropolita Kliment dne
zemřel.
Metropolita Vasilij Kliment, jehož rodně a lite
rární jméno bylo Drumev, narodil se r. 1839
Vzdělal se v Kyjevě a r. 1874 stal se biskupema, po-
zději melropoliton. Jako biskup byl členem nárot-
ního sobraní r. 1879 a účastnil se vypracování kon-
stituce, při čemž sblížil se s konservativci. Po pácu
prvního ministerstva Burmova v listopadu 1879
kníže svěřil mu sestavení nového kabinetu a kon-
servativní ministerstvo jeho udrželo se do března
1880, kdy usloupilo liberálu Cankovu. Sblíživ se po-
zději s tímto, měl od r. 1886 horlivé účastenství
v událostech, vedších k abdikaci Alexandra I. Později
vedl tuhý boj se Stambulovem, načež r. 1893 ob-
viněn z urážký knížete a pobuřování pro řeči v den
narozenín knížete a — ač obsah řeči potlačen —
Kliment ve dvou instancích odsouzen ku tříletému
žaláři. Koiže udělil mu milost, ale Slambulov vypo-
věděl jej castou administrativní. Popularita jeho ná-
sledkem tohoto pronásledování byla veliká a po pád
Stambulova stal se předmětem ovací jmenovitě při
své cestě do Sofie
Melropolila Kliment bojoval za rusko- tureck
války r. 1877 v řadách bulharských dobrovolníko
Když po smíti cara Alexandra III. vyslána byla d
Petrohradu deputace, by přičinila se u cara Miku-
láše II. o smír s Bulharskem, byl Klement jejín
vůdcem. Deputace svého účelu dosáhla a metropolita
Klement na zpáteční cestě, zastaviv se ve Vídní.
prohlásil, že křest prince Borisa uvolní dráhu smí-
ření Buihaiska s Ruskem.
Kníže
Ferdinand
Vasilij Kliment
Drumev
Cankov
Slambulov
Stambulov
Melropolil
Mika
jejín
Klement
Sofie
Kyjev
Petrohrad
Bulharsko
Vídeň
Rusko
ko burgr
Burmov
8
article
Vasilij Drumev napsal román z kirdžalského p
vstání »Neštastna familija (»Blg. knižici«, 1860
o sobě 1873), drama Ivanka, oboject na Asěna
(Brajlov, 1872). Vydával také revue, v níž uveřejňova
lierární práce mladých bulharských spísovatelů.
Makedonský meeting odvolán.
Ze Sofie, 24. července. (C.-B.) Na den
28. t. m. odložený makedonský me
ting pořádaný za účelem rychlejšího po
stupu v afféře Sarafově a jeho soudruhů
byl nyní odřeknut.
Z Albánska.
Z Cařihradu, 24. července. (C.-B.
cernohorský vyslanec Bakič byl z Yildiz
kiosku zpraven, že nařízeno, aby za př
činou zamezení srážek turecké vojsko
Mokry na turecko-srbských hranicích od-
táhlo.
Ruské uhelné stanice.
Z Londýna, 24. července. »Daily
Mail« oznamuje z Cařihradu, že Rusko žádá
na Portě uhelné stanice v Perské
zálivu a na maloasiljském po-
břeží. Ruský parník »Kornihoff« vyhled
pro ně již vhodná místá.
Drumev
Neštastna familija
Ivanka
Bakič
Yildiz
Sofie
Cařihrad
Londýn
Rusko
perský záliv
Daily Maila
9
article
Crispi.
Crispi.
Z Neapole, 24. července. (C-B.) Dne
vydaná zpráva lékařů o nemoci Crispov
praví: Celkový stav se trvale lepší. De-
prese nervové soustavy a slabost srdce ob-
jevují se slaběji.
Crispi
Neapol
10
article
Anglický parlament.
Anglický parlament.
Z Londýna, 23. července. (C.-B
Horní snémovna přijala finaněn
bill ve 2. čtení, potom předlohu o z mě n
královské deklarace při nastolení
96 proti 6 hlasům.
Za rokování o tomto billa markýz Sa
lisbury připomenul, že Kanada, ostro
Mauricius a j. protestovaly proti textu pro-
hlášení. Vlada, žádajíc sněmovnu za schvá-
lení billu ve 2. čtení, rada by, aby se pro
hlásilo, že je zádoucím odstraniti z přísežné
formule vše, co by mohlo urážeti.
Kanterburský arcibisku p pra-
vil, že proteslantské následnictví požaduje
se z příčin politických, ne náboženských.
Anglie nestrpí vměšování se cizí mocnosti.
(Pochvala.) Katolíci jsou povinni věrností
poslušností cizí nejvyšší moci a proto velic
na tom záleží, aby panovník prohlásil ústavně.
že nepatří k této církvi.
Telegrafické zprávy hospodářské.
x. Z Vídně, 24. července. (Tifgom »Nár
Listů.«) Zejtra zahájeno bude v obeh o
ním ministerstvu vyjednávání mezi zá-
stupci rakouské a uherské vlády o a u to-
nomním celním tarif u za předšednictv
sekčního chefa dra. S tiebrala.
Z Vídně, 24. července. (C.-B.) Dle sta-
tistického výkazu přivezeno z U her d o Ra-
kouska v červnu t. r. 3,425.065 q (v. lon-
ském soudobí 3,492.2 16, teda — 67. 151 q);
z Rakouska do Uher 1.825881 q (nu-
proti lonským 1,825.252, tedal e+- 628 q). V le-
tošním polotetí činí veškerý dovoz 20,768 963
(naproti 20,798.685, teda — 89 722), vývoz
úhrnem 10.982.550 (naproti 9,476.561, teda
+ 1.505.989 qj ).-
Dne 22. t. m. byla naražena u Ardningu
slavně štola na jižní straně blosrul c klé h
tunelu pyhernské dráhy za přílomnosti mi-
nistra železnie dra. Wittka a různých hod-
nosto.
t. Z Pešti, 24. července. Zýt. telegr.
Vlad
Wittek
Londýn
Kanada
Mauricius
Anglie
Vídeň
Rakousko
Uhry
tedal e +628 q
Pešť
d o Ra
11
article
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 mei
Ceny beze změny. Platila: pšenice biaská 78
kg K 8.05, peštská 75 kg K 7.75, 74.5 kg k
7.20, horňácká 77 kg K 7.85, semtěšská 77
kg K 8.—, makovská 78 kg. K 807/2, 78
kg K 8.05, banátská 77 kg K 7.85, skladní
76.5 kg K 7.7244. 75 kg K 752.48, vašarhelská
77.7 kg K 8.06l4; nová tisská 80 kg K 8 25.
89 kg K 8.—, žlatá peštská 80 kg K 7. 90,
77.8 kg K 7.70, stolno-hělehradská 77.8 kg k
8.—, biharská 80 kg K 8.10, 78 kg K 8.—
žito K 6.75, nové K 6.85 až 6.95; knku-
řice K 5.30, ztuchlá K 4.965. ječ me
nový K 6.30; řepka (+. 15 h) K 12 70
až 13.—
Termínový obehod byl vzestupný na
pověsti, že zejtřejší úřadní zpráva o stavu osení
bude velice nepříznivá. K večeru zname-
nala: pšonice na měsíc červenec K 8.14, pšenice
na říjen K 8.21, pšenice na duben K 8. 48.
žito na říjen K 6.80, oves na říjen K 6.37
kukuřice na červenes K 5.36, kukuřice na
na srpen K 5.10, kukuřice na květen K —.—,
řepka na srpen K 13.15.
Sadlo po KK 49.50 ; slanina 16 kg p
K 42; jiné zboží bez odbytu.
Počas í prší.
Z Pešti, 24. července. (C.-B.) Si t a
o sent 20. t. m. Výmlatky konstatováno, že
obilí nesype tolik, jako loni, jen žito částečne
uspokojuje. Žně jsou celkem sporé. Pšenice bude
asi 35 mill. q, žita 11.5—12.— (víc než loni
ječmen, jenž není pěkný, 10.— (— 1.5 nez
loní), oves 9.5 až 10.— mill. q. Kukuřice p-
třebuje vláhu, rovněž luštěniny a zelí. Chim
je pěkný; konopí a len tam, kde je sucho, ne-
uspokojují. Cukrovka a řepa ke krmeni pote-
bují vláhy, ale jsou celkem pěkné. Víno slibuj
dobrou sbírku.
Z Cařihradu, 24. července. (C.-B.) 48
hodinná karanténa pro zdejší pro
veniance určená do jiných přístavů, byla zatím
odvolána.
Z Berlína, 24. července. (C.-B.) D
»Kreuz-Zeitungu« o snova celního tarife
předložena již spolkové radě.
Platil
D Kreuz
Pešť
Cařihrad
Berlín
I nový K
kg
l 4
12
article
Stav osení v Německu v po-
lovici června t. r. a července loňského odhaduje
se: pšenice ozimá 3.5 (3:5, 2.4), jará 2.8 (2 8.
2.4), špalda ozimá 2.6 (2.8, 2. 2), žilo ozimé
2.1 (2.9, 2.7), jaré 2.7 (2.7, 2.4), ječmen jar
2.6 (2.7, 2.3), oves 2.9 (2.6, 2.3), zemčata 2
(2.4, 2.2), jetel 3.5 (3.3, 3.1), vojtěška 3 2
(3.0, 2 6), seno luční 30 (2.8, 2.6). [2 = dobrý,
3 = prostřední.] Vyhlídky na žně zhoršily se.
Pice je poskrovnu a jsou obavy, že ji nebude
dostatek. Příznivější poměry jsou v Bavorsku,
kdo koncem června a počátkem t. m. hojně
pršelo a škoda byla napravena. V jižních B-
vořích jest obilí velmi pěkně.
Z Paříže (la Vilette), 22. července. (Z l.
tlgrm. »Nár. Listů«.) (Trh na ovce.) Přihon
14.606 ovel. Smýšlení bylo stále příznivé a při
dobrém odbytu ceny se znovu zlepšily. Nepro-
daných ovci zůstalo málo. — Znamenaly
ovce: francouzské od 75.— do 103.—, afrieké
od 65.— do 88.—, jihoněmecké od 95.— do
100.— franků za 50 kg čisté masné váhy. —
Od 18. t. m. nebylo dodáno do sanatoria žád-
ného kusu; v jatkách zůstalo dne 21. července
2795 ovcí.
Z Londýna, 24. července. (C.-B.) [P lo
dinový trh.] V celku stoupla cizozemská
pšenice o 9 d, amerieká kukuřice o 1 š, ame-
rická a anglická mouka o 6 d, na venkovských
trzích o 6 d až 1 š. Znamenaly moukaz
městských mlýnů 23—29 š., řepkový olej 26 š
3 d., kukuřice 22 5. 3 d. Dovezeno pšenie
30.000, ječmene 1000, ovsa 120.000 centů.
Stálý dešt.
Z Washingtonu, 23. července. (C. -B.
Dle zpráv kanceláře povětrnostní potrvala vedra
také v posledním týdnu v středních státech
v jiných částech středního pohoří. Vyhlídky žni
kukuřičných jsou nyní měně nadějny než
Německo
Pic
Bavorsko
Paříž
Londýn
Washington
jižní B
3 2
kg
cent
13
article
ke konci minulého téhodne. V Nebrasce, Kan-
sasu, Oelohomě a Missouri jest ranná kukuřice
přímo zničena. Žně pozdní kukuřice v těchto
státech, dostavíli se brzy deště, poskytnou a
polovičního výnosu neb o néco ještě méně
K Jowě jest stav příznivý, v Ilinoisu, Indiané.
Ohiu, Kentucky a Tennese jest nutně třeba
deště. V středoatlantických státech trpěla ozi-
mová pšenice značně mokrem; v jižních částech
oblasti letní pšenice žně počaly. Následkem
předčasné zralosti se výsledek jich zhioršil.
V severních částech jsou vyhlídky na zn
dobré.
Nové oběti affčry terlindenské.
n. Z Berlína, 24. července. (Zvl. teleg
»N. L.«) Firma Winterberg, zúčastněná
při affáre lerlindenské, octla se v pen' ě ž ních
nesnázích. Prohlášení konkursu jest ne-
odvratné.
Továrna Dietz a s pol. v Kolíně n. P
jest rovněž poškozena a zastavila platy
Také starý bankovní závod Wespera c
a Heilmann v Krefeldě bude asi nucen
ohlásiti ú pa dek.
n. Z Berlína, 24. července. (Zvl. tel.
»N. L.4)0 afféře továrny terlindensk é ozna-
mují se další podrobnosti: Aktiva čin
6—8 mill, passiva 12 mill. Ře
ditel Terlinden se již asi tři ne
děle pohřešuje. Jak nyní konstatováno,
vydal za půlgdruhého millionu pa
dělaných akcif a padělal směnky
na velké ob no s
Z Kového Yorku, 24. července. Smýšleni
povné. Pšenico na červenec 37.—, pšenloe
na září 771/4, kukuřico na červenec 59 v.
oukr muscovados 3, bavlna 8v.
Na peněžní burse závěreční smýšlent
rozčllená.
Dietz
Heilmann
Terlinden
Pšenica
Nebraska
Kanada
Missouri
Ohio
Kentucky
Berlín
Kolín
Kový York
Winterberg
Wesper c
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Centralistní skutky a autonomní
touhy.
15
article
Iv. 9
Iv. 9
V Čechách nalezaly snahy o povznesen
malých živností značného ohlasu. Po zahájené
skci státní hlasů volajících po s amostatné,
svstematické akei zemské, která v by
se úkolu podjala prohloubeně a s pilným zřele-
lem na poměry české, jen přibývalo. Sněm krá-
lovství českého také ochotně přijal dne 11. dubna
1892 resoluční návrh Adámikův,
kterým zahájena zemská akce maloživnostenská
obmezující se na opalrování nástrojů, strojů
přístrojů maloprůmyslných nebo řemeslných pro
živnostenskou výrobu. Zemskému výboru sou-
časně uloženo, aby, vyžádav si dobrá zdání ob-
chodních komor, potřebné návrhy pro akci samu
připravil 3).
Jak patrno, pohyboval se Adámkův návrh
v kolejích vytčených akci státní a splňoval jen
malou čásť toho, co si odborné kruhy od ní sli-
bovaly. Neboť o tom není pochyby, že opatřo-
váním levných strojů pro živnostnictvo plní s
úlohy jen část malá, opatřování toto jest
jen nepatrným zlomkem zivnostenské politiky
ochranné, jen pouhým výtržkem z celého kom-
plexu. A nad to neznamenal návrh Adámkův
vedle státní akce žádného pokroku. Toho, po
čem se stále volalo, systematické akce zemské,
nezahajoval.
Iva
Adámkův
Čechy
16
article
Zemským výhorem dožádaná dobrá zdání
obchodních a živnostenských ko mo r. (chiebská
a liberecká jich nepodaly) na tuto kusost akc
zemské také upozorňovala. Komory praž s ká
a pizeňská vyslovily s akcí sice s o uh l'as,
přály si však jejího doplnění. Pražská obchodní
komora vybízela k veliké, systematické akci (vy.
dávání brožur, poučování, odborně přednášky
p.). Budějovická výslovila se proti za-
mýšleněmu opatření strojů a zřela možnou po-
moc pouze v decentralisaci voje-
ských dodávek a v zjednání laci-
ného úvěru.
Zemský výblor přidržel se dobrozdán
komory budějovické. Neprojevoval ji
z prvu valné porozumění pro celou tuto záleži
tost a tak mu voťum budějovické přišlo vhod.
K veliké akci, jak ji naznačoval pamětní spis
pražské komory, se odhodlati nemohl a nedo-
statečnost pouhého opatřování strojů dobř
cítil. A lak dával přednost nezúčastnění se země
v akci této.
Rozpočtová komiso stanovisko, že
akce živnostenská spadá na bedra státu, uznala,
měla ale přece jen dosti prohilédavosti, že sou-
časně ukládala zemskému výboru, aby v pr-
stím zasedání sněmovním předložil p ro-
gram zemské systematické akee
průmyslové a živnostenské. Na výši
dotace — 10.000 zl. — pro níž se vy slovila
i pražská obchodní komora, neměnil ničeho.
zl
17
article
Sněm návrhy rozpočtové komise sehválil
tím zahájena po 4 létech průtahu a namnoze
zbytečných jednání zemská akce v nejužším
rámei. Mezitím nabývala akce státní již nových
foremna obchodní komory, znechuceny ustavič-
nými odklady, podjaly se práce samy.
Rozpočtová komise sněmovní byla
však názoru jiného. Měla dosti ochoty k účin-
nému podporování malých živností a tak vyzna-
čovala se další akce ustavičným sporem mezi
těmito dvěma faktory. Výsledek byl, že uloženo
sněmem zemskému výboru, aby svolal anketu
k úradě o podporování, rozšiřování a užívání
moderních a dokonalých nástrojů, pomocných
strojů a motorů, o výstavé strojů těchto a aby
k těmto účelům vřadil eventuálně přiměřený
obnos do rozpočtu zemského.
Anketa tato pořádaná 27. října 1894 vy
slovila se o pětně pro systemati ckou,
pronikavou akei zemskou, neohme-
zující se na pouhé opatrovéní strojů. Zemský
výbor však úzkého svého stanoviska aní tento-
kráte neopouštěl. Uznal in teoria prospěšnost
široké akce, označil ji však za povin nost
státu a vyslovil se i proti zemské ko-
*) Srv. »N. L.« z 18. července č. 196, 20. čer
vence č. 198. a 23. července č. 201.
Srv. K. Adámek, »Vývoj živnostenské pol
tiky atd., str. 101 sl., Dr. J. Grobe r, »Obchodní
živnostenská komora v Praze«, str. 376 sl., Dr.
Klásek, »Státní a zemská akce maloživnostenská-
v Obzoru Národ.« r. I. č. 13—15. Dr. R. PiIIaue
»Zemský jubilejní fond úvěrní«, tamtéž r. II. č. 2—
uvedené již přehledy dra. Grubra a citované zprávy
vládní, zemské a komornl.
K Adámek
doktor
J Grob
Klásek
R PiIIaue
živnostenský komora v Praga
zemský jubilejní fond
18
article
misi živnostenské. Na opatřování stroj
a motorů navrhoval dotaci 20.000 K.
Co však nejvíce překvapuje, jest s valo-
vání celé akce na bedra státu. Ne-
bylo k tomu ani nejmenšího důvodu, ani ex lege,
ani z potřeb života. Dle § 11. e) zák. z 21. pro-
since 1867 č. 141 ř. z. náleží ovšem záko no-
dárství živnostenské v obvod právomoci říšské
rady, ale akce živnostenská není přece zákono-
dárným aktem; a proč rozšiřovati ostatek pů-
sobnost státu tam, kde ji můžeme vyloučiti,
těžko chápati ! Tyto základné a samozrejmé věci
však také zemskému výboru známy byly,a
kryl-li se za zákon, pak činil tak spíše z různých
důvodů jiných než z právního přesvědčenl.
A přece chtěl takto dáti zemský výbor a po
něm rozpočtová komise z rukou celou akci živ-
nostenskou, které se stát tak s chuti a s tak
netajenými úmysly centralistními byl uchopil.
A že stát télo naší liknavosti ochotně a dů-
kladně pro sebe využil, dokázáno předešlými
články dosti jasně.
Pražská komora obchodní se skutečnostmi
témito se také zemskému výboru netajila a vy-
slovila své názory opětně ve svém podánío
poměrech řemesel a malých živností v Čechách
v anketě, pořádané zemským výborem ve věci
této na příkaz sněmovní. Dokázala v něm.
že podporování malovýrobců pou ze s troji
jest prostředkem jednostranný m
a nedostatečným. Nedostatek zá-
konodárné kompetence zemské
ve věcech živnostenských přece ne-
může býti překážkou, aby akce zemská obme-
zována byla na obor jediný, a nedostatek tento
nebránil ostatně ani Haliči ani Slezsku v jich
akcích.
Čechy
Halič
Slezsko
19
article
A zároveň opakuje komora své návrhy v
příčině akce samé: navrhujes z ří z en
tochnologického zemského mu s e
s ústavy k němu náležejícími (výzkumnou sta-
nicí, vzornými dílnami, chemickou laboratori,
pokračovacími kursy), zřízení s nim ostatné
zemské komise pro král. české jakožto
poradného orgánu při zemském výboru pro ve-
skeru zemskon politiku živnostenskon, z vý šení
dosava dní nedostatečné doltac
zemské na obnos takový, jaký vůbec sněm
královštví českého vzhledem k svým finančním
poměrám skytnouti může, rozšíření ze m-
ské akce na poskytování půjček
společenstvům k společnému nákupu
surovin, k zřizování skladů prodejných, vzor-
ných cvičných dilen a odbovných š ko
pokračovacích3), pořádání předná-
šek a kočovných kursů, systemisování
cestovních stipendi! atd. — krátce:
rozvinuje znovu celý program zemské akce
živnostenské, která by úplně paralysovala cen-
tralistní úsilí státu.
Že ostatek se pocifovala i v kr u zíeh
sněmovních potřeba určitého tech-
nického a poradného ústředí, jaké
navrhovala obchodní komora v technologickém
museu a komisi, patrno z toho, že navrženoa
příjato z řízení anket,jíž se měly před-
kládati žádosti za udělení strojů a půjček. Al
přece dávána přednost tomuto prostředku
nouze před stálou zivnostonskous komisí, pns kter
by byla duší celé akce.
Al
20
article
Výsledky ankety a tlak veřejného mínění
donutily zemský výbor, že své původní
odmítavé stanovisko změnil a práce
úsilovněji se podjal. Uznal, že v z dělá v a e
působnost mezi živnostnictvem a zařízení
potřebných k tomu ústavů, hlavně technologi-
ckého musea, jest důležitějším a účelnějším než
stále hájené jen — přenechávání strojů. P' řes-
ného programu zemské akce živ-
nostenské však nevypracoval. Není to jeho
vinou, neměl dostatečného materiálu po ruce,
aby úlohu tuto zúplna nevyplnil. Učinil však
přece jen některé positivní návrhy, jako na zř-
zení zemského technologické h
musea, na zavedenl kočovného vy-
učování a zároveň doporučoval zařaděni
nové dotace 5000 zl. do rozpočtu zem-
ského na rok 1896 ku podploře, vý st av,
přednášek odborných, udílení ce-
stovních stipendíí, k podpoře ko-
čovného vyučování a pod. Návrhy tyto
sněmem přijaty i s dodatkem, že akce má být
provádéna v ustavičném dorozumění s vlá-
dou
21
article
Osudy zemského technologického
musea vylíčili jsme již dříve. Sněm přenechal
tuto skutečnou zásluhu pražské o bich o dn
komoře a programově nepokročil dále, než
že po dlouhém otálení konstituoval konečně
zemskou komisi živnostenskou.
Zemský výbor ve svém shora uvedeném pro-
gramu živnostenském, předloženém r. 1896, vy-
slovil se proti této instituci. Donucen ale sně-
mem, upustil od svého zamítavého stanovisk
a předložil roku 1897 organisačn
osnovu komise této. Dle ní měla být
poradním sborem zemského výboru při úkonech,
směřujíeích k povznesení zivností v království
českém a směla se skládati z členů: 10 volených
obchodními a živnostenskými komorámi, 10 členů
povolaných výborem zemským, zástupee techno-
logického musea zemského a zástupce jubilejního
fondu živnostenského. Komise má se scházeti
jednou do roka. K ustavení komise samé došlo
však až v lednu r. 1900, když se sněm tepr ve
dne 18. dubna 1899 na zřízení komise této
usnesl. Do její kompetence spadají n ávrhy
a dobrozdání o úkolech zemskéh
výboru k povznesení živností smě-
řujících. Skládá se z 10 členů volených ob-
chodními komorami a z 12 členů jmenovaných
zemským výborem, jejím předsedou jest přísedíci
zemského výboru, který obstarává agendu živno
stenskou. Pro běžné záležitosti zřízen výbor užší.
22
article
V tomto stadiu nalezá se zemská akce živno-
stenská nyní. Jak patrno, o bmezila se na
malý poměrně kruh působnosti (n
opatřování strojů, podporu výslav, subvencování
přednášek odborných a udilení cestovních sti-
pendií) a i v něm není účinným prolti-
kladem centralisující práce státní
Trpí těžkopádnoslí, průtahy, neodhodlanosti a na-
prostou bezprogramovitostí. Akce sama jde rok
jak rok od nelůspěchu k neúspěchu.
1) Otázku řemeslnického a pokračovacího školství
jsem do rámce článků těchto — ač jen nerad —
nepojal, nechtěje jim dávati rozměry, nesrovnávajíci
se s úkoly denního listu. Vrátím se však k otázce
této při jiné přiležitosti.
23
article
Obě dotace (20.000 K i 10.000 K) bývaly ne-
vyčerpány a jen vydatnými subvencemi na cesty
na pařížskou výstavu osvobodily se od novita-
ných přebytků. Na přenechání strojů živnostni-
ctvo reflektuje velmi zřídka a povolené zá-
půjčky ve většině případů zůstávají nepoužity.
Vyzývání, aby žadatelé si je vyzvedli, vyznivá
na marno.
Výtky, které v té příčině tak zhusta a tak
ostře proti živnostnictvu se pronášejí,
nepostrádají pravdy. Naše živnostnictvo
teprve nutno přesvědčovati o potřehě a cestě ná-
pravy. Má spousty naříkavých slov, usnáší se
na rozhodných resolucích, ale skutko
a práce není. Ale není účelem těchto článků
otevírati tuto bolestnou ránu a oživovati smutná
zkušenosti let minulých. Leč i za toho stavu
pravdou zůstává, že v akci slam é je st
značný zdroj neúspěchu.
24
article
Zemská akce nemá stálého orgánu,
kolem kterého by se práce kupila, který by po-
skytoval poučení o technických, výrobních, od-
bytových a j. otázkách, nezaopatřuje si
oné všestranné znalosti živ-
nostenských poměrů českých (še-
tření domáckého průmyslu provedla nám vláda
a zemský výbor sám své doby čekal až přili
trpělivě na výsledky šetření živnostenských po-
měrů, prováděného německým spolkem pro sn-
ciální politiku atd.), zkrátka: zemská a kee
nechco býti skutečnou akci ze m-
skou, autonomní v plném smyslu
slova a spokojuje se rolí pouhého
přílepku akce státní. K jakému pro-
spěchu naší emancipace hospodářské, nemusínn
dokládati! Za toho stavu nemůže ovšem nikoho
překvapiti, že se s tak lehkým srdcem otázka
zemského musea technologického přešla a když
zřízeno technologieké museum obchodní ko-
morou pražskou, váhal zase zemský výbon
s úpravou poměrů země k museu tomuto a ne-
využil je k prohloubení své akce. Výmluva na-
bídný stav zemských financí zde ne-
plat. Technologické museum pražské obehodní
komory vyžadovalo při své pěkné činnosti za
r. 1900 nákladu 117.855.44 K. Sněm král.
spolek pro sn
25
article
českého přispěl na ně úhrnem sumou 22.250 K,
ostatek hražen subvencí státní, obchodní ko-
morou a různými veřejnými orgány a závody
peněžními. Na řadu těchto subvencí mohlo po-
čítati i zemské museum technologieké, takže by
se náklad zemský sotva zdvojnásobníl a tu mě
sněm k disposicí nepoužité přebytky svých dvou
dotací na povznesení malých živností. Ostatek
proč neříci to z příma: když se naleznou de-
setitisíce pro německé divadlo pražské, nalezlr
by se i pro české živnostnictvo, ale vůle k tomu
jest třeba a chutě k práciI
Jak tedy patrno, nemohla ze ma ká
a kce čeliti státní akci. Sněm k akcí
vyššího řádu se neodhodlal a co se koná, jest
náhodné, nesystematické, a z ce-
lého komplexu maloživnostenské polítiky vy-
trženy tu věci druhořadné. Prvořadně přene-
chány státu a komorám.
26
article
K této nesystematičnosti pojí se i roz-
tříštěnost. Když se sněm odhodlal 14.
února 1896 věnovati obnos 500.000 zl. na zti-
zení zemského jubilejního úvěrního fondu malo-
živnostenského, byla již akce maloživnostenská
v plném proudu. A přece tento důležitý podnik
nepřičleněn k akci anebo naopak, nýbrž zřízen
zcela samostatně. A tak rozhoduje mnohdy
řada úřadů o jedné a téže věci, spisy jdou
z kanceláře do kanceláře, jedni nevědí, co činí
druzi a při tom všem postupuje stát promyšleně
a jednolně.
A tak ubírá tato bezprogramo v itost
a nejednotnost zemské akci význam a
dosah, a zaviňuje z valné části její ne-
úspěchy.
V tomto neutěšeném obraze naší auto-
nomní akce živnostenské jest jediným potě-
šitelným zjevem práce obchodních a
živnoštenských komor, v prvě řada
komory pražské. Ona nejlépe dokiežuje,
čeho lze dociliti s malými prostředay a s dobrou
vůlI. Komora pražská původně snažila se
účinně pracovali v rámci akce zemské, teprve
pozvolný postup její akce a opuštění myšlenky
zemského technologického musea pohnulyj
k akci samostatně. Její výsledky jsem již na
jiném místě uvedl.
27
article
Jak z čísel uvedených v prvéma člán ku
plyne, věnováno bylo českými ko-
morami obchodními a sněmem
král. českého na akci o povzne-
sení malého živnostnictva bez-
mála 100.000 K, v kterýzto obnos s u b-
vence státní pojaty ne j so u. Co bylo
lze při sjednocení všech těchto
obnosů a jiných podpor z král
českého (peněžní ústavy, obecní a okresnl
zastupitelstva a p.) a při domáhán? se
příměřených státních subyene
(jen subvencí!) vykonati na základ
přesného, pro potřeby našcho živ-
nostnictva vypracoveného pro-
gramu! Jak se tim mohlo přispěti k orga-
nisaci jeho a jak značný krok jsme mohli uči-
niti v emancipačních snahách od Vídně!
A zatím stála proti jednotné a vypočitaně
postupujíeí Vídni naše roztřistěná práce. A jen
proto jsou úspěchy centralismu také tak
značny!
Vídeň
28
article
Uhelná doprava labská. Částečně zlepšenk
Uhelná doprava labská. Částečně zlepšenk
splavnosti labské v 1. polovici měsíce července ne-
bylo trvalým, neboť proud labský po 15. červenc
zase klesal následkem značných veder a trvalébo
sucha. Poptávka v obchodě labském značně ochabla
a při zahájení žní v labských krajinách poklesl ruch
obchodní úplně, tak že na př. ve dnech 17. a 18.
července sama bursa ústecká ve svých zprávách za-
znamenává úplnou slagnaci uhelného obelrodu lab
ského. Sazby dopravní udržely si proto směr se-
stupný a také pro nejbližší období nelze zlepšení
těchto poměrů čekati. Váznoucí odbyt uhlí k Labi
jest ovšem dolům samým velmi nemilým.
Dle úřadních záznamů obnášela výška vody:
července 15. 16. 17. 18. 19. 20
centimetrů
v Praze — 22 — 21 — 26 — 39 — 26 — 15
na Mělníce — 58 — 57 — 57 — 68 — 60 — 58
v Ústí — 27 — 30 — 33 — 36 — 43 — 31.
na sazbách dopravních zaznamenala bursa
ústecká:
července 15. 16. 17. 18. 19. 20
ten. za 1000 ke
do Drážďan
170 — 0 z 1e
Magdeburku 230 210
Hamburku
333 s
„ Postupimi
Praha
Mělník
Ústí
Drážďany
Magdeburk
Hamburk
Postupim