ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 757c3750-661a-11dc-a860-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 62, org 29, work 6, person 137
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LITY
3 masthead
25. července 1901:
4 masthead
číslo 203.
5 article
Schůzky panovníků. Vůči zprávám o podzimních schůzkách pa- novníkův oznamuje »Reuterova kancelář«, že dosud neučiněna žádná opatření v příčině cesty krále Edvarda nebo královny do cizinya že není pro ni ustanovena dosud žádná doba. Anglie nemá vojska na manevry Jihoafrická válka a výprava do Číny, k nimž přidružilo se v poslední době také značné sesí- lení posádky gibraltarské, vyčerpaly pohotovou brannou moc Anglie tak, že v dnešní schůzi dolní sněmovny prohlásil státní sekretář vojen- ského úřadu Brodríck, že letošního roku nebudou v Anglii žádné podzimní ma- nevry. Odůvodňoval to tím, že mnoho vojska jest zejmena v jižní Africe. Nový dánský kabinet. V Dánsku nastal včerejšího dne obrat v režimu, který udržel se v něm nepřetržitě po 30 let. Po dobu tuto vládla v něm pravice, která nucena byla konečně včerejšího dne pře- dati vládu levici. Dosavadní konservativní vláda podala dne 16. t. m. demissi, k níž byla donucena tím, že v první sněmovně měla jen o 2 hlasy většinu, kdežto ve druhé disponovala pouze 16 hlasy ze 114. Demisse byla přijata a král svěřil sestavení nového kabinetu professoru Deuntzerov který po několikadenním vyjednávání předložil králi včera ministerskou listinu, námi již ve včerejším odpoledníku sdělenou. Jeho kabinet jest liberálně radikální.
Anglie Čína jižní Afrika Dánsko Reuterův kancelář dolní sněmovna král Edvard nebo královna
6 article
Professor Deuntzer jest 56 let stár a byl již v 27. roce professorem. Z jeho působ- nosti dlužno uvésti, že odatranil z universitního studia zastaralou učební methodu a zavedl na ni moderní učebnice. R. 1888 zastupoval Dánsko při vyjednávání se Švédskem v příčině zaveden společného právního zákonodárství. V r. 1899 za velké stávky zvolen byl dělnictvem smírčím soudcem a když hr. Holstein-Ledreberg vzdal se portefeuillu ministra zahraničních záležitost převzal jej sám. S prof. Deuntzerem vstoupili do no- vého kabinetu tři předáci fevice ve Folkethingu, Alberti, Christensen a Hage. Nový ministr spravedlnosti A lberti jes vůdcem tak zv. moderního křídla levice. Minist vyučování Christensen Staoil jes vůdcem reformní strany; byl původně učitelem na obecné škole, alo vzdal se povolání tohoto a věnoval se politice, načež zvolen byl státním revisorem. Ministr Ginanci Hage jest velkoobchod- níkem a výtečným administrálorem. Při tom jest dobrým řečníkem a byl po léta mluvčím levice ve sněmovně. Ministerstvo orby zadáno statkář Ole Hansenovi. Nový kabinet má také dva redaktory Ministrem prací jest Hoerny, redaktor »Poli tiken«, jež jest hlávním orgánem t. zy. » Evro- panů« levice, kdežto ministerstvo vnitřních zále- žitostí převzal redaktor Svere s e v. Resorty obchodu a vnitřních záležitost slpučeny v jedno portefeuille. Největší obtíže jevily se s vyhledáním kandidátů pro portefeuille ministerstev vo jenství a námořnictví; levice chtěla je slou- čiti v jediné ministerstvo zemské obrany a svěřiti je civilnímu úřadníku, ale pro oblíže od toho upustila. Ministerstva tato zůstala tudíž rozdělena a dostali je kontreadmirál Joehneke a plukovník Madsen. Nové ministerstvo očekává práce obtížná.
Deuntzer Holstein profesor Alberti Christensen Hage Hansen Evra Svere Madsen Dánsko Švédsko Ledreberg
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neuvěřitelnými důvody za moravské smiřovačky bojuje proti nám vídeňský hlavní orgán německo-liberální. Článek jeho, včera telefonickým výtahem již sdělený, při podrobné lektuře vzbuzuje v nás takové úžasy, žes místy známými prostředky přesvědčovati musíme, že bdíme. Co praví příkladně řečený vídeňský list o Žáčkově většině s »přívažkem« konserva- tivní šlechty? Žáčkovu odpověď na naši adresu s poukazem na to, že také Češi na pražském sněmě by bez konservativního velkostatkářstva neměli větčiny, shledává pádnou i sám z vlastní zásoby dodává, že dr, Žáček ještě říci mohl, že byly na českém zemském sněmě periody, za kterých se Češi nacházeli v menšině, poněvadž velkostatkářstvo jim po boku nestálo. Že vzhledem k měnlivosti volebního štěsl ve velkostatkářstvu návrat podobných časů není vyloučen ani v Praze, doka- zuje prý návrh Buquoyův. Tím přece. »Neue Freie Presse« výslovně dovozuje, že většina s konservativními velkostatkáři jest nes po- lehlivá. Toť přece hromadí důkazy na naši stranu a nikoli na stranu Žáčkovu, neboť je-li jediná česká vymoženost punktační, přívažková většina, totiž nespolehlivou, tudíž bez- cennou — jako že jest, pak takové poznání nemůže vzbuditi přece žádné nadšení v českých politieích moravských, nýbrž jenom zvýšenou touhu po takové změně volebního řádu, jakou by českým lidovým poslancům nejen na Moravě, ale i u nás připadla náležitá jim většina absolutní i touhu po naprostém odmítnutí danajského daru německého. Kdo tedy ručí moravským Čechům za to, že budou míti většinu, na níž si dr.
Žáčkův Čech Žáček Buquoyův Čecho Praha Morava Neue Frei Presse
8 article
Žáček tak ukrutně zakládá, když je odvislá nejen od volebního štěstí konservativních velko- statkářů, nýbrž i od jich nezaručitelně dobré vůle? Naproti tomu zbude Němcům vždycky jich železný rudiment mandátů — —+ 1, člvrtina sněmu a jeden hlas, čímž uvázán na šmyčce, českému hrdlu chystané, věčný uzel. Anato- mické museum v Olomouci, zbytek bývalé lé- kařské fakulty, proslulé sbírkou nejnetvárnějších monster, neobsahuje ostatně takovou nestvůru jako punktační volební řád moravský s para- grafem, že musíbýti zvoleno +i německých poslanců! Neméně porážející jesi pak odstavec vídeňského listu, věnovaný velu národních kurií. Veto jest prý obranný pro- středek proti národnostnímu majorisování, tvrdí »Neue Freie Presse«. Jost možno, tážeme se my, aby moravští Češi uzákonili si na věčné časy nepřekročitelnou hráz svých národních snah. aby prohlásili německou zápověď svých národ- ních, zvláště kulturních vymožeností, pokuc zdar jich závisí na zemském rozpočtu, za zá kon? České velo proti německé, v ohledu ná- rodním víc než saturované německé národnosti, kteráž ostatně své kulturní středisko na Moravě nehledá, žijíc ve Vídni, nic neznamená. Píše-li pak vídeňský list, když veto znamená denaturo- vání české většiny, jaká že jest natura této většiny, a odpovídá-li si sám, že opakem rov- ného práva, násilím a porobou Němeů. V hrdlo své lže pisatel vídeňského článku, ale kdyby měl i pravdu, zajisté by bylo daleko spíše v pořádku, aby panství na Moravě provozovala česká většina, než aby náleželo německé čtvrtině obyvatelstva, jak tomu až do těch dob jest.
Žáček Němec Jost Čech Olomouc Morava Vídeň Neue Frei Presse
9 article
Ostatně údery do německé hrudě, naplněné láskou k míru a smírněmu spolužití, kteréž za- znivají i z »N. Fr. Presse« stejně jako z »Bo hemie«, nás nerozehřejí. Až němečtí členové punktačního výboru nabídnou Čechům na Mo ravě volební katastr národnostní také pro řišské volby a až se zasadí o jeho přijetí na říšské radě, pak bude možno mluviti o smířlivosti Němců na Moravě. Potom teprve uvěříme ně- mecké lásce k moravským Čechům, až na míste veta národnostních kurií, mocí jehož hodlají Němci Čechům zakazovati to, co sami v ohledu národnostním již mají, nabídnou Čechům zá- sadu: co nám, to vám. Naprosto směšno jeso pak tvrditi, že nakročování naše proti morav ským punktačkám jest porušováním — zemské autonomie moravské. Daleko spíše lze v té při- čině cosí podobného vytýkati, kdyby to bylc výtkou oprávněnou, chráněncům »N. Fr. Presse« kteří přece šli napřed do Prahy o dovolení dříve než se pustili do »smiřování«. Obrat pak, že si »moravští Češi nedají plívati do polévky«. jest blíže nenaznačitelný a snesitelný snad je dině v ústech majitele slovácké kořalny, když přemlouvá svou oběť k nerozumnému sebe za- bijáckému kousku!
Bo Čecho Němec Čech Morava Praha
10 article
— Chystaný kompromis mezi stranou národně svobodomyslnou a stranou staročeskou i jinými stranami a frakcemi českými žije dosud jenom životem novinářských zpráv, vyšnořenýeh přehnaným optimismem staročeského tisku, ne- zaručených domněnek venkovských pomocničků, proroků nové slávy i obrodu staročeské strany na druhý den vyvrácených pražskými üiskovými centrálami staročeské strany. Faklum jest, že mimo horečnatou žádost staročeské strany po novém panství nelze konstatovati více, nebot oboustranné transakce sotva asi zjistily více než tuto okolnost, svědčící, že neukrotná vlády- chlivost strany Riegrovy a Matlušovy jes dnes stejně žhavá jako před deseti léty, když schla- zena byla zdrcujícím plebiscitem celého národa. Jest věru podivuhodno, že když vůdcové ná- rodní strany svobodomyslné, dr. Herold a dr. Engel ve svých projevech poslední doby volali po společné práci všech stran, po jednotnostia součinnosti celého národa, první ozvala se strana staročeská nikoli v duchu hesla jednotnostia součinnosti národních sil, ale s celým tvrdým, ať nedíme urputným přízvukem své strannickosti
Riegrův Matlušův doktor Herold Engel
11 article
Musili bychom jisté orgány staročeské po- zdvihnouti z nízkosti mluvy, pro nás nedosaži- telné, zejmena uvésti některé starší i novější bezuzdnosti budějovického orgánu dra. Zátky, slynoucího domnělou svou umírněností, abychom dovodili, že tony, kteréž se se staročeské strany ozvaly na vyzvání ke šlechetnému prospěchu, národnímu, jsou nerozeznatelny od výbuchů, starého záští staročeského, že v lůně strany té považuje se za to, že se při- blížily nikoli dny sjednocení sil ke společné práci pro národ, rozhojnění a rozmnožení poli tické moci našeho národa, abychom mluvili s drem. Heroldem, nýbrž dnové odvety, mstya odprošující i odvolávající satisfakce straně punk- tací. Kdežto jménem prospěchu národního bylo žádáno, aby strana starostátnická, kteráž anály své plní chloubou o svých předáeích, tak vý- mluvnou, kteráž vydává celé bibliotéky svých řečí a skutků pro národ tak blahodárných. i mluví o fondech věhlasu, uloženého v mladých silách svých stoupenců, vydala ze sebe tyto osvědčené aneb ještě neosvědčené talenty k službě národa, kdežto byla naznačena možnost dohody s jednotlivými osobnostmi této strany. vystupuje tisk staročeský s požadavky ve způ- sobu diktátu vedenými. Z nich pak vychází na jevo, že straně druhdy punktační neběží snad o rozhřešení a odpuštění nezapomenutel- ného činu na národním prospěchu spáchaného, ale přímo a zrovna o apotheosu a slavné uve- dení Staročechů ve starou vládu. Mluvčí jejich objednávají si počet mandátů, jaký jim při- padnouti musí, formu zadostučinění, jakého se jí dostati musí, netají se ani tím, že musí u vedení politiky české zaujati místo dominující a že ji musí vtisknouti pečeť konservativní, ba
12 article
nejvýmluvnější ze staročeských orgánů neostýchá se naznačiti, že by prý strana mladočeská byla šťastna, kdyby se jí podařilo v budo ucnosti při vyrovnání českoněmeckém vyzískati národu takové plus, jaké mu sky taly punktace. Po- necháváme s klidem celé české veřejnosti soud o této situaci, jaká předbíhá dalekosáhlé udá- losti, kterouž snad má býti na jeviště politické jako hlavní faktor uvedena strana s minulost punktac a s patrnou ochotou, započíti své nej- větším vzepjetím národa přerušené dílo tam, kde bylo přerváno! Pokud list náš napaden v příčině svého zřejmě vysloveného stanovis ka vůči této situaci, nehodláme odpovídati na záštiplné útoky staročeského tisku, metané na naši adresu, tolik je však jisto, že nás ani toto hanobení, ani žádný jiný ohled kterýmkoli směrem nezbav jasně a zřetelně poznaného a naším zakla- datelem vytknutého cíle: vždy a ve všem dobro a prospěch národa a to také nade vše i nad prospěch zájmů strannických, je-li to nutno — Zápas o Malesice. V minulých dnech proběhla novinami zpráva, jako bychom byl ztratili obec Malesíce v okresu touškovském. Obec má na 570 obyvatelů, asi z poloviee Čechů, z polovice Němců. Malesice byly po- němčovány již ku konci minulého století, kdy tamější fideikomisní stalek patřil rodině- Schir- dingů, od nichž koupí přéšel r. 1807 na rou hrabat Schönbornů,jimž náleží dosud. Boj, nesoucí se k opětnému vydobyti Malesic, vedese vážněji z české strany již asi 12° let. Nejvíce působí blízkost Plzně, jež je vzdálena sotva 6 km. Jakou důležitost přikládají Němei Malo- šícům, vidno z toho, že Körbrovy známé jazy- kové návrhy přivtělovaly Malesice ke krajskému zřízení v Chebu, kamžměli by občané přes 80 km. cesty. Taková péče zde bvla, jenom
Čecho Němec Schönborn Körbrův Malesice Plzeň Cheb km
13 article
aby Malesice byly německému národu zacho vány. Ale německý živel bez odrodilců byl by tam ve velké menšině. Vzrůst český možno poznati z toho, že česká matiční škola, zřízená teprve r. 1896, je dnes již dvoutřídní a má již téměř dvakrát tolik dětí, jako německá dvoj- třídka. Péčí plzeňského odboru matičního má česká škola pěknou novou budovu. Volby, jež v minulých dnech byly vykonány, byly vypsány již v březnu r. 1899. Při tom starosta obce renegát Bartoloměj Král počínal si vůči Čechům kteří přišli si prohlédnouti voličské seznamy takovým způsobem brutálním, že byl odsouzen pro porušení úřadních povinností k pokutě 20k event. do vězení na 48 hodin. Od vypsání voleb změnil se poměr obou národnosti ve pro spěch Čechů, zvláště po šťastné koupi něme- ckého sťatku za 26.000 K Pošumavskou jedno- tou. To všecko ovšem nemělo již na letošní volby žádného účinku, neboť děly se po vyří- zení rekursů, které se prodloužilo přes 2 léta, na základě voličských seznamů starých. Stav obecního zastupitelstva po volbách jest týž, jako byl před volbamí. Čechové mají jednu třetinu hlasů, Němci dvě třetiny. O nějaké po- rážce Čechů nebo o vítézstv
Král Čecho Malesice
14 article
Němců nemůže zde tédy býti žádné řeči Jestliže přes to plzeňští Němci ve svém listu »Pilsner Tagblatt« — odkud také české listy své poplašné zprávy čerpaly — rozhlašují do světa, že v Malesičích dobyli velikého vítězství. má to zeela jiné pozadí, Němci plzeňští v čele s drem. Starckem a Schreinerem potřebuj vykázati se před letošními vol- bami sněmovními nějakým úsp- chem národnostním, poněvadž Schöne- rerovci zvláště v kraji stříbrském nabývají proti ním velikého vlivu. Tímto úspěchem mělo býti »zachránění« Malesic. Ve zprávách českých listů křivdilo se tentokráte Plzní, ktorá pro Ma- lesice dělá mnoho, tak mnoho, že zapo- míná pro ně i na obce jiné. Výsledky této práce budou jistě znatelny již při volbách příštích.
Němec Starck Schreiner Schön Ma Pilsner Tagblatt
15 article
Při této příležitosti musím poukázati také na nesprávnost, že až k Malesicům, z poloviny českým, přifařena je ještě česká obec Račice přece jen bohoslužby české konají se a ž k az dou třeti neděli a to jenom ráno, po žehnání jest vždy německé. Malesice náležej k areidiecési pražské, která nechová se k Če- chům na Stříbrsku nestranně. (Sulislav!) Male- sice jsou snad také jedinou z venkovských na- sich obcí, která má dva hašičské sbory. Če chové zřídili hasičský sbor pro ohec a tu Němei ovšem zřídili si hned také svůj shor, tak že Malesice mají hasičský sbor český a německý Z uvedeného je patrno, že zprávy Němců vítězstvích, dosažených na národnostním bojišti, třeba na váhu bráti vělmi opatrně. S české strany se nijak nelení a činí se za daných po- měrů vše možné, aby česká národnost žádné ztráty neutrpěla. — ub. — Pan dr. Herold nám píše: Slavná redakce! Za pobytu Jeho Veličenstva v Praze poctili mne svou návštěvou mnozí z přítomných zástupců slovanských časopisů a zavedli se mnou rozhovory o časových otázkách politi- ckých. Rozhovory tyto děly so z c ela volně, anlž se o otázkách nebo od- povědích činily nějaké zápi sky; měly vůbec ráz informativni. Jest tudíž pocho- pitelno, že nyní, když o těchto rozhovorech dostaly se zprávy do časopisů, nemohou uvedené tu výroky mé býti věrnou reprodukcí toho, co jsem řekl a proto namnoze smys! mých odpovědí, jak jsou uveřejněny, nesouhlasí zeel a tím, co jsem byl pronesl. Prosím tudíž za laskavé uveřejnění této připomínky, aby snad z něktorých zpráv novyvozovaly se důsledky. jež nebyly mnou ani zamýšleny, ani zaviněny. S veškerou úetou oddaný dr, Herold.
Němec doktor Herold Malesice Sulislav Praha
16 article
— K moravským smiřovačkám. Oproti různým v tisku se objevujícím slechům prohla- šujeme, že otázka tak zvaných »moravských smiřovaček« vůbec a obsah projektovaného vy- rovnání zvlášť, nebyly předmětem je d- nání výkonného výboru národní strany svobodomyslné a že jsou tedy bezpodstatny všechny zprávy smyslu opačného. — Posmrtní vzpominka na Váelav šl. Brožika vydána byla v Paříži. Jest to sešit, zdobený podobiznou zesnulého umělce a obsahující doslovné znění řečí, při pohřhu na hřbitově monmartreském pronesených. Z projevů těch, vesměs pozoruhodných, vracíme se dnes k řeči sekretáře Akademie krásných umění v Pa- říži, p. G. Larroumeta, která svou vřelost a opětným dovoláváním se česko-fráncouzského sblížení v osobě zesnulého zasluhuje zajisté tak u nás povšimnutí. Pan Larroumet promluvil, jak následuje: Akademie krásných umění se zvlášt- ním žalem pociťuje ztrátu, kterou utrpěla úmrtím šl. Václava Brožika. — Obyčejně nezná zahra- niční umělce, kterým propůjčuje členství své, než z jich pověsti a jich uměleckých děl. Ze- mrou-li, máme jen soucit se ztrátou umělce však osobnost, vlastnosti jejího srdče a karakteru, zůstávají nám neznámými. Ve šl. Brožikovi. právě naopak, odešel nám přítel, jehož dobrotu. přímost a vlastnosti úctyhodné dlouholetý děnní styk s ním naučil nás oceňovati. V naší rodině akademické ztráta jeho způsobila každému z nás osobní zármutek. — Narozen v Čechách míloval zemi svoji vroueně a až do posledního dne liboval si v onom spojenství každé bytosti s půdou rodnou, jemuž říká se vlastenectví. Měl podílu na všech událostech svého národa, sdílel jeho tužby, hrdé i bolestné, a postoupil mu svůj dll slávy, jako synovský dar matce společné. Jedva dovršil svou uměleckou výchovu v Praze a Mni- chově, opouštěje pln uznalosti dílnu mistra svého
Brožik G Larroumet Larroumet Paříž Čechy Praha národní strana
17 article
Karla šl. Pilota, dvaceti a pětiletý, přišel, aby dosáhl uměleckého přijetí za vlastního v Paříži, ve Francii. Záhy také mezi námi nalezl sobě družku, jež uštědřila mu blaho rodinné. Založil sobě rodinu, jejíž jednotu utvořily stará láska k vlasti jeho a k naší; česká větev vroubována na francouzský kmen. Žádný spisovatel a žádný umělec lépe nepotvrdil velké slovo, jehož zuchování bude vždy velké vlasti naší ke eti, že v oblasti literatury a umění kažný člověk má dvě vlasti — svoji a Francii Tyto okolnosti určily směr talentu Brožíkovu.
Karel Brožíkův Paříž Francie
18 article
Miloval, studoval historii a rozuměl tak bohatým a dramatickým dějinám svého národa ; oživil jich velké listy. Pociťoval zároveň něhu francouz- ské země její poesii a půváby; svými děly osvědčil jí uznání a lásku. Odtud pochází a sou běžná tvorba velkých pláten, oživujících slavnou nebo krvavou historii Čech, a obrazů genrových, z nichž vidno, že část duše francouzské přelila se do jeho duše. — Řečník pak ocenil podrob- něji uměleckou činnost zesnulého, poznamenáv. že historické obrazy jeho rovnají se dílům Jenn- Paul Laurense, a že ve všech těchto po acích zračí se přednosti, které vysoce dlužno cenit a které jsou zvláště francouzské: jasnost en- semblu a přesnost podrobností v zářivé jednot- nosti celé komposice. V dalších vývodech po- ukázal p. Larroumet k četným a velkým vyzname- náním, jichž dostalo se Brožíkovi ve vlastía ve Francii. Byl zasypán poctami a mlád ještě. zdálo se, dosáhl všeho, čeho člověk může si přáti: štěstí rodinné a slávu uměleckou, radost z práce a úspěchy. Osud závistivý, jak jej zvali staří, pospíšil si s odvetou. Choroba, krutá a neúprosná, postihla jej v nejlepším věku a v roz- květu talentu, zarazila jej uprostřed kariéry, urvala jej znenáhla všemu, co miloval, rodině. vlasti a umění. A když udeřila hodina poslední, opouštěje s odevzdaností, co poutalo jej k životu naslouchal jí, dle krásných slov Lamartinových
Jenna Laurens Brožík Lamartinův Čechy Francie
19 article
»Jako zvuku jásajícímu pout, padajících na volný prah vězení« ... Dojemnou jest láska a vděč- nost, kterou Brožik osvědčil naší zemi. Přál si spočinouti ve francouzské půdě, blíže krbu, který zde byl založil. Poslední slova jeho, která zároveň s pozdravy vzdáleným horám českým pronesl, výjadřovala synovskou lásku Francii, zemi, jež přijala jej za vlastního. Prahu a Paříž pojí dnes jediný bol nad tímto rovem, v němž každá z nich zanechává syna. — Dojem slov lěchto zajisté byl mocný. Dále promluvil několik v pravdě vřelých slov jmenem starosty praž- ského president municipální rady pařížské, pan Dausset, s nímž zatím během doby měli jsme příležitost v pravdě příjemnou osobně se sezná- miti a konečně jmenem českých umělců p. A Mucha, jenž k závěrku své řečí vzdal čes památce Brožikově po česku, jak ve zml- něné publikaci též správně jest uvedeno pravil: »Odpočivej, drahý příteli, v této zem bratrské a duch Tvůj zůstaň v řadách bojov níků pro slávu jména božího a pro slávu nas drahé vlasti české.« — Osobní. Pan MUDr. Kamil Väter, zubní lékař v Praze, v Žitné ul., vrátil se z cest a počne dne 29. t. m. opět ordinovati. Rodinné zprávy. Pan Antonín Slgmun Kříž a slečna Mařenka Zieglerava slavili sňatek dne 23. července v chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech.
Brožik Dausset Mucha Brožikův MUDr Väter Antonín Slgmun Kříž Zieglerava svatý . Ludmila Francie Praha Paříž Žitná ulice
20 article
— Úmrtí. Včera zemřel p. Jaroslav Hrab podnikatel staveb na Kladně ve věku 26 let. Pobřel bude zejtra o 4. hod. z domu smutku na hřbitov kladenský. — Úspěchy českého umělce. Z Vídně se telefonuje: Max Duchek, rodák smíchovský, ob- držel při udilení cen v umělecké akademii zdejší professorskou cenu a dva jeho obrazy byly akademii zakoupeny. — Volby do okresního zastupitelstva na Kr. Vinohradech. Dne 24. t. m. volily města Nusle a Vršovice. Za Nusle zvoleni byli pp. Jose Veselík, starosta a Ant Jelinek, maj. domu, za Vršovíc'e pp. Bedt. Herol d, maj. domu Mat. Zimermann, maj. domu. — Volby do nového okresního zastupi- tolstva žižkovského konaly se ve dnech 22., 24. t. m. a byli zvolenie1. ze skupiny venkovských obcí p. Ant. Červenka, majitel realit ve Starých Straš- nicích; 2. ze skupiny velkoprůmyslnlků a velko- obchodníků pp. Rudolí Baroubek, továrník a kupec Artur Häusler, továrník, Ant. Nejtek, předseda Reme slnickoživnostenské záložny v Žižkově, Edvard. P- tera, továrník, Richard Praus, stavitel, Bohumil Říha, továrník a kupec. Karel Traub, majitel sochařstvía kamenictví, Jos. Wollmann, továrník, vesměs v Žiž- kově; 3. ze skupiny velkostatkářů p. Blažej Knobloch. správce panství tuchoměřického (vstoupil do zastu- pitelstva bez volby); 4. v městské skupině žižkovské zvoleno 26 zástupců, jejichž jména jsmo uvedli ve včerejším ranním listě.
Hrab Nusl Jose Veselík Jelinek Herol Mat Zimermann Häusler Nejtek Remus slnickoživnostenský Praus Říha Traub Wollmann Knobloch Kladno Vídeň Vršovice Žižkov Jos Žiž Rudolit Baroubek
21 article
— Ruští hosté v Praze. Milí hosté zavítal včera do Živnostenské banky, kde je přijal ředitel p. Hájek a byli provázeni úřadníky ústavu pp. Bu dilem a Horůčkem po bankovních místnostech Odtud navštíviti Zemskou banku, pak prohlédli sobo městskou spotitelnu. Potom navštivivše Rudolfinum, odebrali se na Hradčany. Z Hradčan obdivovali se krásám zlaté slovanské Prahy. Po cestě všude byl předmětem pozornosti vlasteneckého lidu, Po ma lém oddechu v restauraci Chodůrově, kam zavítal též dr. Podlipný, odebrali se v průvodu p. Formana, ta- jempíka Slovanského klubu, do musea, aby se po- kochali sbírkámi z dávnověkosti české. Hosté z nadšení nevycházeli, když v Sokolovně proslovi k nim procítěnou řeč p. dr. Podlipný, klada důraz na velké kulturní poslání Ruska. Zde se jim tak zalibilo, že přislíbili, že cestu odloží na čtvrtek, aby se zúčastnili zde ještě ve středu cvičení členstva. Potom odebrali se do zahrady Měsťanské besedy. kam byli pozváni členy »Ruského kroužku«. Řadu přípitku zahájil p. dr. Vratislav Černý za »Slovanský klub« a připil vzájemnosti stovanské, načežp. Mráz připil ruské mládeží. Prof. Gortalov pro- nesl přípitek českému národu a prof. Čerňaje v stykům česko ruským, načež prof. Kovařík zdvihl číši, aby připil vzájemnému sebepoznávání. Sekretář p. Forman připil ruským hostům. Za Akademický čtenářský spolek připíl ruskému studentstvu p. V. Dolejš. Kapela p. Šustra provázela každý přípitel tuší a slokami z národních písní.
Hájek Podlipná Forman doktor Černá Mráz profesor Gortalov Čerňaj Kovařík V Dolejš Šuster Praha Hradčany Rusko živnostenský banka Rudolfinum Chodůrov Měsťanský beseda
22 article
— Z Benečova. Na zámku Konopišti kněžně Hohenberské, choti arciknížete Františka Ferdi- nanda d'Este narodilo se dopoledne z dravé děv čátko. Matka i novorozená princezna jsou zdrávy — Divadlo pro lid. Z kanceláře Družstvali- dového divadla v Praze, jež, jak známo, vytklo si za úkol v době pokud možná nejbližší zahájiti předsta vení dívadlá pro lid v budově prozatímní, oznamuje se: Přípravné práce Družstva dospěly zatím k tomu že podána žádost k městské radě pražské o pronaj mutí potřebného pozemku pro postavení budovy při měřené na několik let. Za nejvýhodnější shledáno místo v bývalé Rajské zahradě u křížovatky cest z nádražím cís. Frant. Josefa, pobliže elektrické dráhy pražsko žižkovské. Pozemek tento, ležící v katastru obce žížkovské, jest majetkem obce pražské. Jelikož místo, o jehož pronajmutí se Družstvo ucbází, za- bralo by čásť zahradních kultur, usneseno v městské komisi doporučiti městské radě, aby žádost Družstva zamítla. Družstvo však doufá, že zamítnutím žádosti za určité místo nebude poškozen celý projekt divadla pro lid a očekává, že městská rada poukázáním místa jiného na témž pozemku na několik let, projeví přízeň myšlénce idey tak humanní a pokrokové.
Ferdi František Josef Praha d ' Est divadlo pro lid Družstvat dový divadlo
23 article
Družstvo lidového divadla protokolárním dodatkem žádosti své v tomto smyslu také již žádost svou při- způsobilo, poukazujíc zejmena, že stačilo by účelům jeho pronajatí místa v severním cípu Rajské za- hrady pouze až tam, kde zahradní kultury po- čínají. Umělecká výstava v Poděbradech Studující Poděbradska a damský odbor Národní jed noty severočeské pořádají ve dnech 28. července až do 6. srpna uměleckou výstavu v místnostech měšť. školy chlapecké v Poděbradech, na které zastoupen budou: Brožík, Holárek, Jansa, Jenewein, Mucha Úprka, Záborský, Županský, Amort, z Baumgartenů Březina, Dědina, Dostalová, Havlíček, Kuba, Lieb scher Ad., Marold, Navrátil, Šetelík, Šychra, Terš Tůma, Wex aj. — Hrbenův pomník v Miletíně. Z Miletfn se nám píše: Dnové slavnostní blíží se každým okamžikem. Za tou příčinou pracuje se v našem městečku s nevídaným chvatem, aby vše bylo při
Rajská Brožík Holárek Jansa Jenewein Mucha Úprka Amort Havlíček Lieb Ada Marold Navrátil Šetelík Šychr Terš Tůma Wex Hrbenův Poděbrady Poděbradsko Kuba Miletín lidový divadlo Baumgarten Březina Dědina Dostalová
24 article
praveno v čas a důstojně. Kde jaký domek, obláč se v nový nátěr. Na konci hlavních ulic bodují s slavobrány. Košaté lipky po obou stranách prostor- ného, čtyřhranného náměstí vydatně zastiňují ne- sčetná sedadla, nedávno dohotovená. Před radnicía budovou školní zvedá se dosud jako němý pozoro- vatel slavnostního ruchu opravdu vkusně provedený. allegorický, leč dosud rouškou zahalený pomník našeho rodáka. Za ním široké prostranství zaujímá prkenná rampa, určená četným pěveckým sborům okolním. V předu pracuje se pilně na řečništi, s něhož mluviti bude náš oblíbený spisovatel pod- krkonošský, Karel Rais a dr. Jaromír Sutnar, universitní knihovník vídeňský. Od posledního oče- kávají zejmena literáti, že odhalí některé vzácné pří- spěvky k životu i povaze Erbenově, poněvadž pří- stupnou se mu stala celá řada rukopisů i dopisů nikde dosud neuveřejněných. Denně docházejí Erbe- nova družstva četné přihlášky k banketu a dobro- volné příspěvky, tak že dnešního dne zabrány jsou už veškeré byty soukromé i hostinské. Ba i v ne- dalekých lázních ubytují se četní hosté, by pohodlně mohli si zabezpečiti účastenství tohoto dne. Mezi návštěvami dlužno jmenovati rodinu ministra dra. Rezka i příbuzenstvo oslavencovo. Mnoho učitelů středních škol a někteří professoři universitní ohlásili také již svůj příjezd. Zástupcové královské Prahy ozdobí pomník drahocenným věncem. Veškerá okolní města oznámila počet deputací. Od různých spolků očekává se, že zavítají ve svých malebných stejno- krojích. Ony pak slavné korporace, které přibudou do Miletína v den slavnostní, avšak dosud se oficiálně nepřihlásily, žádáme zdvořile, by učinily tak v zájmu svém vlastním co nejdřive, zejmena chtějí-li si za- bezpečiti náležité místo v průvodu a při banketu.
Rais doktor Sutnar Erbenův Rezek Praha Miletín
25 article
Toho druhu informace a přiblášky další přijímá i zodpoví »Erbepovo družstvo« v Miletině. (Severovýchodní Čechy.) — Slavnost odhalení pomníku prof. dra. Jana Krejčího, rodáka klatovského, slavného geologa českého, vlastence upřímného a obětavého, věrného přítale studentstva, koná se v Klatovech pod záštitou sl. městské rady ve dnech 3., 4. a 5. srpna. Pomník zbudován péčí akademického spolku »Úhlava« za přispění městské obce klatovské a žáků i ctitelů oslavencových. Pořad slavnosti: V sobotu dne 3. srpna: Vítání hostí. Osvětlení města. O 8. hod. v zahradě na »Střelnici« přátelský večer. Pro- gram obstarají zpěv. spolek »Šumavan« a pp. hu- dební ochotníci. Vstupné 40 h. Slavnostní osvětlení zahrady. Za nepříznivého počasí v sále »Střelnice.« V neděli dne 4. srpna: O 6. hodině ranní budíček obou místních sborů hudebních. Vítání hosti. Od půl 8. hod. pořádání průvodu v zahradě na »Střelnici«. O půl 9. hod. pochod korporací a spolků k radnici, kde vstoupí do průvodu čestné předsednictvo a slav- nostní hosté. Od radnice pochod k pomníku Krejčího v Komenského sadech. Pořad odhalení: Klička: »Naše perla«, přednese zpěv. spolek »Šumavan«. Slavnostní řeč universitního profesora p. dra. J. N. Woldřicha. Odhalení pomníku. Promluva p. JUSt. V. Prunara jmenem studentstva. Převzetí pomníku v ochranu města starostou p. MUDrem. Al. Maškem. Vrchlický-Janák: »Kantáta ku slavnosti Krejčího.« Přednese zpěv. spolek Sumavan«. »Kde domov můje a »Bývali Čechové« hrají místní hudební sbory. Rozchod. Prohlídka výstavky Krejčího v museua památností města, návštěva Sokolovny, zápís slav- nostních hostí a spolkových zástupců do pamětní knihy na radnici. Společný oběd v Měšťanské besedě.
Erbepův doktor Krejčí Šumavan Woldřich Just V Prunar Mašek Vrchlický Janák Čecho Čechy Klatovy Komenský sad akademický spolek » Úhlava Klička Sumavan
26 article
Couvert 3 K. Odpoledne o půl 2. hod. seřaďování průvodu na »Střelnici«. O 2. hod. pochod do měst- ských sadů. V sadech velká národní slavnost. Vstupné 20 h. Obžinky, dětské hry, zpěvy a tance. Stň hu- moru. Tržnice. Národní pošta. Střelnice. Buffet. Kon- certy dvou hudebních sborů. Různé hry a krato- chvíle. Pohlednice a památní mince. Za nepříznivého počasí koná se národní slavnost v »Sokolovně« a na »Střelnici«. V pondělí dne 5. srpna: Za příznivého počasí a při dostatečném počtu účastníků výlet na Šumavu. Přihlášky k výletu a spol. obědu přijíma do 31. t. m. »Výkonný výbor slavnosti Krejčího v Klatovech.« Týž vyprošuje si zprávy o době pří- jezdu slavnostních hostí a zástupců spolků, opatřuje noclehy a udílí pokyny a vysvětlení. — Coskástudentská noclehárna v Trut- nově. Po dlouhá léta postrádalo české studenstvo výletní cesty do Krkonoš konající řádné noclehárny v Trutnově, a proto míjelo Trutnov, ač právě toto město jest pravým vychodištěm do čarokrásných Krkonoš a známým turistickým městem vůbec. Na tisíce německých turistů, zejmena ze sousedního Pruska, hledá v Trutnově odpočinek, český turista a český student se však doposud Trutnovu nápadně vyhýbal. Zlu tomu odpomoženo zbudováním mohutné budovy »Národního domu«, kde zřízena roku letoš- ního prostranná a vším pohodlím opatřená studentská noclehárna. Jest nyní na studentstvu českém, aby Trutnov, honosící se krásnou horskou polohou, nejen nepomíjelo, ale aby zavítajíc do Trutnova, navštivilo též českou baštu trutnovskou, »Národní dům«, kde každý vřele vítán jest a vždy řádně a solidné ob- sloužen bude.
Buffet Šumava Klatovy Trut Krkonoše Trutnov Prusko Kon národní dom národní dům Stň hu
27 article
— Sjezd abituriontů kutnohorské reálky z r. 1876 konati se bude, jak bylo již svého času denními listy oznámeno, určitě ve dnech 3, 4. a srpna 1901, jelikož veškeří kollegové abitarieňti se k němu již přihlásili. O ubytování a stravování je postaráno. Účastenství na sjezdu přislíbeno bylo laskavě též slavnou městskou radou Kutné Hory, ja- kož i slavným professorským sborem reálky. V tomto týdnu rozešlou se všem účastníkům sjezdové pro- gramy; kdo z koliegů by tento snad neobdržel, necht reklamuje zaslání jeho u inženýra J. Köhlera, Praha III., č. 478. —Sjezd studentstva v Pardubicích 17. až 19. srpna t. r. Sjezdový výbor přesídlil do Par- duhic a pracuje na provedení tohoto programu. V sobotu veřejná valná hromada »Krakonoše«. Na ní referát o Husovu fondu a studentský program. V neděli na veřejné schůzi referát p. J. V. Hrázkého, rektora »O vysokých školách« a univ. prof. P. Drtiny »O vzniku a vývoji vysokých škol.« V sobotu večer akademie, v neděli odpoledne slavnost na Olšinkách, večer taneční zábava, v pondělí prohiídka města a Kunětického hradu. Společný oběd v ne- děli (po 1 K). Sjezdové legitimace za 1 K lze ob- jednati u »Sjezdového výboru« v Pardubicích. Na porto 12 haléřd. — Z Jednoty národních pěvců v Praze. Správní výbor žádá všechny členy, by dostavili se dnes 25. t. m. o půl 4. hod. ke kostelu sv. Vojtěcha k pohřbu dlouhotetého člena a býv. pokladníka Jednoty pana Josefa Horáčka, ředitele pěvecké společnosti.
J Köhler Krakonoš Husův Hrázký profesor P Drtina svatý . Vojtěch Horáček Pardubice kunětický hrad Praha rada Kutná Hora Olšinka Jednota národní pěvec Praha III
28 article
— Z berní správy v Praze. Berní sprár v Praze vydala tuto vyhlášku: Poukazuje na vyhlášku zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 10. června 1901 č. j. 63.652, pak na svou vyhlášku ze dne 26. června 1901 č. 27.501, kteréžto vyhlášky též v denních listech uveřejněny byly a jimiž byla stanovena Ihůta k písemnému neb proto- kolárnímu podání prohlášení k vše- obecné dani výdělkové pro třetí uklá- daci období (léta 1902 až 1903) do 31. čer- vence 1901, upozotňuje podepsaný úřad opětně pp. poplatníky v jejich vlastním zájmu vzhledem k velmi skrovnému počtu dosud došlých prohlášení, aby tato prohlášení v čas podali, ježto odkládáním věci vydá- vají se v nebezpečí ztráty času při návalu stran v po- sledních dnech. Rovněž pak upozorňuje se na to, že proti pp. poplatníkům, kteří opomenou dotčené pro- hlášení v čas podati, bude nutno zakročiti pro- středky donucovacími, t. j. uložením pokut pořádkových a kromě toho že jest komise pro vše- obecnou daň výdělkovou oprávněna v takových pří- padech uložiti daň z moci úřadní.
Praha
29 article
— Zakázaná hra v oizozemských lote- riich. C. k. finanční okresní ředitelství vydalo tuto vyhlášku: Došlo k vědomosti c. k. ministerstva financí, že se případy nápadně množí, ve kterých o několika amsterodamských losových podnikatelstev, zvláště »Holandské úvěrní banky«, ústavu » Commerce en Creditbank« (Johann Leideke) a »Internationalen Wechsel en Efectenbank« (A. Sleenken) jmenovilě v chudší třídě lidu předstíráním vábivých neb svůd- ných nadějí na výhru buď bezprostřední odběratelé pro losy podnikatelstev, buď agenti ke prodeji tak zvaných členských listin (»Mitgliedsurkunden«) získati si hledí, na jichž základě podíl na výhře jistých skupin nejvíce cizozemských serijních losů za lhůtový plat se vybledávájí. Poněvadž, nehledíc na ono pod- vodné jednání těchto losových podnikatelstev, též bra sama zakázanou se jsví po rozumu zákona ze dne
Došla Leideke A Sleenken úvěrní banka ústav » Commerka en Creditbank Internationalen Wechsel en Efectenbank