3
masthead
25. července 1901:
5
article
Schůzky panovníků.
Vůči zprávám o podzimních schůzkách pa-
novníkův oznamuje »Reuterova kancelář«, že
dosud neučiněna žádná opatření v příčině cesty
krále Edvarda nebo královny do cizinya
že není pro ni ustanovena dosud žádná doba.
Anglie nemá vojska na manevry
Jihoafrická válka a výprava do Číny, k nimž
přidružilo se v poslední době také značné sesí-
lení posádky gibraltarské, vyčerpaly pohotovou
brannou moc Anglie tak, že v dnešní schůzi
dolní sněmovny prohlásil státní sekretář vojen-
ského úřadu Brodríck, že letošního roku
nebudou v Anglii žádné podzimní ma-
nevry. Odůvodňoval to tím, že mnoho vojska
jest zejmena v jižní Africe.
Nový dánský kabinet.
V Dánsku nastal včerejšího dne obrat
v režimu, který udržel se v něm nepřetržitě po
30 let. Po dobu tuto vládla v něm pravice,
která nucena byla konečně včerejšího dne pře-
dati vládu levici.
Dosavadní konservativní vláda podala dne
16. t. m. demissi, k níž byla donucena tím, že
v první sněmovně měla jen o 2 hlasy většinu,
kdežto ve druhé disponovala pouze 16 hlasy ze
114. Demisse byla přijata a král svěřil sestavení
nového kabinetu professoru Deuntzerov
který po několikadenním vyjednávání předložil
králi včera ministerskou listinu, námi již ve
včerejším odpoledníku sdělenou. Jeho kabinet
jest liberálně radikální.
Anglie
Čína
jižní Afrika
Dánsko
Reuterův kancelář
dolní sněmovna
král Edvard nebo královna
6
article
Professor Deuntzer jest 56 let stár a
byl již v 27. roce professorem. Z jeho působ-
nosti dlužno uvésti, že odatranil z universitního
studia zastaralou učební methodu a zavedl na
ni moderní učebnice. R. 1888 zastupoval Dánsko
při vyjednávání se Švédskem v příčině zaveden
společného právního zákonodárství. V r. 1899
za velké stávky zvolen byl dělnictvem smírčím
soudcem a když hr. Holstein-Ledreberg vzdal se
portefeuillu ministra zahraničních záležitost
převzal jej sám.
S prof. Deuntzerem vstoupili do no-
vého kabinetu tři předáci fevice ve Folkethingu,
Alberti, Christensen a Hage.
Nový ministr spravedlnosti A lberti jes
vůdcem tak zv. moderního křídla levice. Minist
vyučování Christensen Staoil jes
vůdcem reformní strany; byl původně učitelem
na obecné škole, alo vzdal se povolání tohoto
a věnoval se politice, načež zvolen byl státním
revisorem.
Ministr Ginanci Hage jest velkoobchod-
níkem a výtečným administrálorem. Při tom jest
dobrým řečníkem a byl po léta mluvčím levice
ve sněmovně. Ministerstvo orby zadáno statkář
Ole Hansenovi.
Nový kabinet má také dva redaktory
Ministrem prací jest Hoerny, redaktor »Poli
tiken«, jež jest hlávním orgánem t. zy. » Evro-
panů« levice, kdežto ministerstvo vnitřních zále-
žitostí převzal redaktor Svere s e v.
Resorty obchodu a vnitřních záležitost
slpučeny v jedno portefeuille.
Největší obtíže jevily se s vyhledáním
kandidátů pro portefeuille ministerstev vo
jenství a námořnictví; levice chtěla je slou-
čiti v jediné ministerstvo zemské obrany a
svěřiti je civilnímu úřadníku, ale pro oblíže
od toho upustila. Ministerstva tato zůstala tudíž
rozdělena a dostali je kontreadmirál Joehneke
a plukovník Madsen.
Nové ministerstvo očekává práce obtížná.
Deuntzer
Holstein
profesor
Alberti
Christensen
Hage
Hansen
Evra
Svere
Madsen
Dánsko
Švédsko
Ledreberg
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neuvěřitelnými důvody za moravské
smiřovačky bojuje proti nám vídeňský hlavní
orgán německo-liberální. Článek jeho, včera
telefonickým výtahem již sdělený, při podrobné
lektuře vzbuzuje v nás takové úžasy, žes
místy známými prostředky přesvědčovati musíme,
že bdíme. Co praví příkladně řečený vídeňský
list o Žáčkově většině s »přívažkem« konserva-
tivní šlechty? Žáčkovu odpověď na naši adresu
s poukazem na to, že také Češi na pražském
sněmě by bez konservativního velkostatkářstva
neměli větčiny, shledává pádnou i sám z vlastní
zásoby dodává, že dr, Žáček ještě říci mohl,
že byly na českém zemském sněmě periody,
za kterých se Češi nacházeli v menšině,
poněvadž velkostatkářstvo jim po boku nestálo.
Že vzhledem k měnlivosti volebního štěsl
ve velkostatkářstvu návrat podobných
časů není vyloučen ani v Praze, doka-
zuje prý návrh Buquoyův. Tím přece. »Neue
Freie Presse« výslovně dovozuje, že většina
s konservativními velkostatkáři jest nes po-
lehlivá. Toť přece hromadí důkazy na naši
stranu a nikoli na stranu Žáčkovu, neboť je-li
jediná česká vymoženost punktační, přívažková
většina, totiž nespolehlivou, tudíž bez-
cennou — jako že jest, pak takové poznání
nemůže vzbuditi přece žádné nadšení v českých
politieích moravských, nýbrž jenom zvýšenou
touhu po takové změně volebního řádu, jakou
by českým lidovým poslancům nejen na Moravě,
ale i u nás připadla náležitá jim většina absolutní
i touhu po naprostém odmítnutí danajského daru
německého. Kdo tedy ručí moravským Čechům
za to, že budou míti většinu, na níž si dr.
Žáčkův
Čech
Žáček
Buquoyův
Čecho
Praha
Morava
Neue Frei Presse
8
article
Žáček tak ukrutně zakládá, když je odvislá
nejen od volebního štěstí konservativních velko-
statkářů, nýbrž i od jich nezaručitelně dobré
vůle? Naproti tomu zbude Němcům vždycky
jich železný rudiment mandátů — —+ 1, člvrtina
sněmu a jeden hlas, čímž uvázán na šmyčce,
českému hrdlu chystané, věčný uzel. Anato-
mické museum v Olomouci, zbytek bývalé lé-
kařské fakulty, proslulé sbírkou nejnetvárnějších
monster, neobsahuje ostatně takovou nestvůru
jako punktační volební řád moravský s para-
grafem, že musíbýti zvoleno +i
německých poslanců! Neméně porážející jesi
pak odstavec vídeňského listu, věnovaný velu
národních kurií. Veto jest prý obranný pro-
středek proti národnostnímu majorisování, tvrdí
»Neue Freie Presse«. Jost možno, tážeme se
my, aby moravští Češi uzákonili si na věčné
časy nepřekročitelnou hráz svých národních snah.
aby prohlásili německou zápověď svých národ-
ních, zvláště kulturních vymožeností, pokuc
zdar jich závisí na zemském rozpočtu, za zá
kon? České velo proti německé, v ohledu ná-
rodním víc než saturované německé národnosti,
kteráž ostatně své kulturní středisko na Moravě
nehledá, žijíc ve Vídni, nic neznamená. Píše-li
pak vídeňský list, když veto znamená denaturo-
vání české většiny, jaká že jest natura této
většiny, a odpovídá-li si sám, že opakem rov-
ného práva, násilím a porobou Němeů. V hrdlo
své lže pisatel vídeňského článku, ale kdyby
měl i pravdu, zajisté by bylo daleko spíše v
pořádku, aby panství na Moravě provozovala
česká většina, než aby náleželo německé čtvrtině
obyvatelstva, jak tomu až do těch dob jest.
Žáček
Němec
Jost
Čech
Olomouc
Morava
Vídeň
Neue Frei Presse
9
article
Ostatně údery do německé hrudě, naplněné
láskou k míru a smírněmu spolužití, kteréž za-
znivají i z »N. Fr. Presse« stejně jako z »Bo
hemie«, nás nerozehřejí. Až němečtí členové
punktačního výboru nabídnou Čechům na Mo
ravě volební katastr národnostní také pro řišské
volby a až se zasadí o jeho přijetí na říšské
radě, pak bude možno mluviti o smířlivosti
Němců na Moravě. Potom teprve uvěříme ně-
mecké lásce k moravským Čechům, až na míste
veta národnostních kurií, mocí jehož hodlají
Němci Čechům zakazovati to, co sami v ohledu
národnostním již mají, nabídnou Čechům zá-
sadu: co nám, to vám. Naprosto směšno jeso
pak tvrditi, že nakročování naše proti morav
ským punktačkám jest porušováním — zemské
autonomie moravské. Daleko spíše lze v té při-
čině cosí podobného vytýkati, kdyby to bylc
výtkou oprávněnou, chráněncům »N. Fr. Presse«
kteří přece šli napřed do Prahy o dovolení
dříve než se pustili do »smiřování«. Obrat pak,
že si »moravští Češi nedají plívati do polévky«.
jest blíže nenaznačitelný a snesitelný snad je
dině v ústech majitele slovácké kořalny, když
přemlouvá svou oběť k nerozumnému sebe za-
bijáckému kousku!
Bo
Čecho
Němec
Čech
Morava
Praha
10
article
— Chystaný kompromis mezi stranou
národně svobodomyslnou a stranou staročeskou
i jinými stranami a frakcemi českými žije dosud
jenom životem novinářských zpráv, vyšnořenýeh
přehnaným optimismem staročeského tisku, ne-
zaručených domněnek venkovských pomocničků,
proroků nové slávy i obrodu staročeské strany
na druhý den vyvrácených pražskými üiskovými
centrálami staročeské strany. Faklum jest, že
mimo horečnatou žádost staročeské strany po
novém panství nelze konstatovati více, nebot
oboustranné transakce sotva asi zjistily více než
tuto okolnost, svědčící, že neukrotná vlády-
chlivost strany Riegrovy a Matlušovy jes dnes
stejně žhavá jako před deseti léty, když schla-
zena byla zdrcujícím plebiscitem celého národa.
Jest věru podivuhodno, že když vůdcové ná-
rodní strany svobodomyslné, dr. Herold a dr.
Engel ve svých projevech poslední doby volali
po společné práci všech stran, po jednotnostia
součinnosti celého národa, první ozvala se strana
staročeská nikoli v duchu hesla jednotnostia
součinnosti národních sil, ale s celým tvrdým,
ať nedíme urputným přízvukem své strannickosti
Riegrův
Matlušův
doktor
Herold
Engel
11
article
Musili bychom jisté orgány staročeské po-
zdvihnouti z nízkosti mluvy, pro nás nedosaži-
telné, zejmena uvésti některé starší i novější
bezuzdnosti budějovického orgánu dra. Zátky,
slynoucího domnělou svou umírněností, abychom
dovodili, že tony, kteréž se se staročeské
strany ozvaly na vyzvání ke šlechetnému
prospěchu, národnímu, jsou nerozeznatelny
od výbuchů, starého záští staročeského, že
v lůně strany té považuje se za to, že se při-
blížily nikoli dny sjednocení sil ke společné
práci pro národ, rozhojnění a rozmnožení poli
tické moci našeho národa, abychom mluvili
s drem. Heroldem, nýbrž dnové odvety, mstya
odprošující i odvolávající satisfakce straně punk-
tací. Kdežto jménem prospěchu národního bylo
žádáno, aby strana starostátnická, kteráž anály
své plní chloubou o svých předáeích, tak vý-
mluvnou, kteráž vydává celé bibliotéky svých
řečí a skutků pro národ tak blahodárných.
i mluví o fondech věhlasu, uloženého v mladých
silách svých stoupenců, vydala ze sebe tyto
osvědčené aneb ještě neosvědčené talenty k
službě národa, kdežto byla naznačena možnost
dohody s jednotlivými osobnostmi této strany.
vystupuje tisk staročeský s požadavky ve způ-
sobu diktátu vedenými. Z nich pak vychází
na jevo, že straně druhdy punktační neběží
snad o rozhřešení a odpuštění nezapomenutel-
ného činu na národním prospěchu spáchaného,
ale přímo a zrovna o apotheosu a slavné uve-
dení Staročechů ve starou vládu. Mluvčí jejich
objednávají si počet mandátů, jaký jim při-
padnouti musí, formu zadostučinění, jakého se
jí dostati musí, netají se ani tím, že musí
u vedení politiky české zaujati místo dominující
a že ji musí vtisknouti pečeť konservativní, ba
12
article
nejvýmluvnější ze staročeských orgánů neostýchá
se naznačiti, že by prý strana mladočeská byla
šťastna, kdyby se jí podařilo v budo ucnosti
při vyrovnání českoněmeckém
vyzískati národu takové plus,
jaké mu sky taly punktace. Po-
necháváme s klidem celé české veřejnosti soud
o této situaci, jaká předbíhá dalekosáhlé udá-
losti, kterouž snad má býti na jeviště politické
jako hlavní faktor uvedena strana s minulost
punktac a s patrnou ochotou, započíti své nej-
větším vzepjetím národa přerušené dílo tam, kde
bylo přerváno! Pokud list náš napaden v příčině
svého zřejmě vysloveného stanovis ka vůči této
situaci, nehodláme odpovídati na záštiplné útoky
staročeského tisku, metané na naši adresu, tolik
je však jisto, že nás ani toto hanobení, ani
žádný jiný ohled kterýmkoli směrem nezbav
jasně a zřetelně poznaného a naším zakla-
datelem vytknutého cíle: vždy a ve všem dobro
a prospěch národa a to také nade vše i nad
prospěch zájmů strannických, je-li to nutno
— Zápas o Malesice. V minulých dnech
proběhla novinami zpráva, jako bychom byl
ztratili obec Malesíce v okresu touškovském.
Obec má na 570 obyvatelů, asi z poloviee
Čechů, z polovice Němců. Malesice byly po-
němčovány již ku konci minulého století, kdy
tamější fideikomisní stalek patřil rodině- Schir-
dingů, od nichž koupí přéšel r. 1807 na rou
hrabat Schönbornů,jimž náleží dosud. Boj,
nesoucí se k opětnému vydobyti Malesic, vedese
vážněji z české strany již asi 12° let. Nejvíce
působí blízkost Plzně, jež je vzdálena sotva
6 km. Jakou důležitost přikládají Němei Malo-
šícům, vidno z toho, že Körbrovy známé jazy-
kové návrhy přivtělovaly Malesice ke krajskému
zřízení v Chebu, kamžměli by občané přes
80 km. cesty. Taková péče zde bvla, jenom
Čecho
Němec
Schönborn
Körbrův
Malesice
Plzeň
Cheb
km
13
article
aby Malesice byly německému národu zacho
vány. Ale německý živel bez odrodilců byl by
tam ve velké menšině. Vzrůst český možno
poznati z toho, že česká matiční škola, zřízená
teprve r. 1896, je dnes již dvoutřídní a má již
téměř dvakrát tolik dětí, jako německá dvoj-
třídka. Péčí plzeňského odboru matičního má
česká škola pěknou novou budovu. Volby, jež
v minulých dnech byly vykonány, byly vypsány
již v březnu r. 1899. Při tom starosta obce
renegát Bartoloměj Král počínal si vůči Čechům
kteří přišli si prohlédnouti voličské seznamy
takovým způsobem brutálním, že byl odsouzen
pro porušení úřadních povinností k pokutě 20k
event. do vězení na 48 hodin. Od vypsání
voleb změnil se poměr obou národnosti ve pro
spěch Čechů, zvláště po šťastné koupi něme-
ckého sťatku za 26.000 K Pošumavskou jedno-
tou. To všecko ovšem nemělo již na letošní
volby žádného účinku, neboť děly se po vyří-
zení rekursů, které se prodloužilo přes 2 léta,
na základě voličských seznamů starých. Stav
obecního zastupitelstva po volbách jest týž, jako
byl před volbamí. Čechové mají jednu třetinu
hlasů, Němci dvě třetiny. O nějaké po-
rážce Čechů nebo o vítézstv
Král
Čecho
Malesice
14
article
Němců nemůže zde tédy býti žádné řeči
Jestliže přes to plzeňští Němci ve svém listu
»Pilsner Tagblatt« — odkud také české listy
své poplašné zprávy čerpaly — rozhlašují do
světa, že v Malesičích dobyli velikého vítězství.
má to zeela jiné pozadí, Němci plzeňští v čele
s drem. Starckem a Schreinerem potřebuj
vykázati se před letošními vol-
bami sněmovními nějakým úsp-
chem národnostním, poněvadž Schöne-
rerovci zvláště v kraji stříbrském nabývají proti
ním velikého vlivu. Tímto úspěchem mělo býti
»zachránění« Malesic. Ve zprávách českých listů
křivdilo se tentokráte Plzní, ktorá pro Ma-
lesice dělá mnoho, tak mnoho, že zapo-
míná pro ně i na obce jiné. Výsledky této práce
budou jistě znatelny již při volbách příštích.
Němec
Starck
Schreiner
Schön
Ma
Pilsner Tagblatt
15
article
Při této příležitosti musím poukázati také na
nesprávnost, že až k Malesicům, z poloviny
českým, přifařena je ještě česká obec Račice
přece jen bohoslužby české konají se a ž k az
dou třeti neděli a to jenom ráno, po
žehnání jest vždy německé. Malesice náležej
k areidiecési pražské, která nechová se k Če-
chům na Stříbrsku nestranně. (Sulislav!) Male-
sice jsou snad také jedinou z venkovských na-
sich obcí, která má dva hašičské sbory. Če
chové zřídili hasičský sbor pro ohec a tu Němei
ovšem zřídili si hned také svůj shor, tak že
Malesice mají hasičský sbor český a německý
Z uvedeného je patrno, že zprávy Němců
vítězstvích, dosažených na národnostním bojišti,
třeba na váhu bráti vělmi opatrně. S české
strany se nijak nelení a činí se za daných po-
měrů vše možné, aby česká národnost žádné
ztráty neutrpěla.
— ub.
— Pan dr. Herold nám píše: Slavná
redakce! Za pobytu Jeho Veličenstva v Praze
poctili mne svou návštěvou mnozí z přítomných
zástupců slovanských časopisů a zavedli se
mnou rozhovory o časových otázkách politi-
ckých. Rozhovory tyto děly so z c ela
volně, anlž se o otázkách nebo od-
povědích činily nějaké zápi sky;
měly vůbec ráz informativni. Jest tudíž pocho-
pitelno, že nyní, když o těchto rozhovorech
dostaly se zprávy do časopisů, nemohou
uvedené tu výroky mé býti věrnou
reprodukcí toho, co jsem řekl a proto
namnoze smys! mých odpovědí, jak
jsou uveřejněny, nesouhlasí zeel a
tím, co jsem byl pronesl. Prosím tudíž
za laskavé uveřejnění této připomínky, aby snad
z něktorých zpráv novyvozovaly se důsledky.
jež nebyly mnou ani zamýšleny, ani zaviněny.
S veškerou úetou oddaný dr, Herold.
Němec
doktor
Herold
Malesice
Sulislav
Praha
16
article
— K moravským smiřovačkám. Oproti
různým v tisku se objevujícím slechům prohla-
šujeme, že otázka tak zvaných »moravských
smiřovaček« vůbec a obsah projektovaného vy-
rovnání zvlášť, nebyly předmětem je d-
nání výkonného výboru národní strany
svobodomyslné a že jsou tedy bezpodstatny
všechny zprávy smyslu opačného.
— Posmrtní vzpominka na Váelav
šl. Brožika vydána byla v Paříži. Jest to
sešit, zdobený podobiznou zesnulého umělce a
obsahující doslovné znění řečí, při pohřhu na
hřbitově monmartreském pronesených. Z projevů
těch, vesměs pozoruhodných, vracíme se dnes
k řeči sekretáře Akademie krásných umění v Pa-
říži, p. G. Larroumeta, která svou vřelost
a opětným dovoláváním se česko-fráncouzského
sblížení v osobě zesnulého zasluhuje zajisté tak
u nás povšimnutí. Pan Larroumet promluvil, jak
následuje: Akademie krásných umění se zvlášt-
ním žalem pociťuje ztrátu, kterou utrpěla úmrtím
šl. Václava Brožika. — Obyčejně nezná zahra-
niční umělce, kterým propůjčuje členství své,
než z jich pověsti a jich uměleckých děl. Ze-
mrou-li, máme jen soucit se ztrátou umělce
však osobnost, vlastnosti jejího srdče a karakteru,
zůstávají nám neznámými. Ve šl. Brožikovi.
právě naopak, odešel nám přítel, jehož dobrotu.
přímost a vlastnosti úctyhodné dlouholetý děnní
styk s ním naučil nás oceňovati. V naší rodině
akademické ztráta jeho způsobila každému z nás
osobní zármutek. — Narozen v Čechách míloval
zemi svoji vroueně a až do posledního dne
liboval si v onom spojenství každé bytosti s půdou
rodnou, jemuž říká se vlastenectví. Měl podílu
na všech událostech svého národa, sdílel jeho
tužby, hrdé i bolestné, a postoupil mu svůj dll
slávy, jako synovský dar matce společné. Jedva
dovršil svou uměleckou výchovu v Praze a Mni-
chově, opouštěje pln uznalosti dílnu mistra svého
Brožik
G Larroumet
Larroumet
Paříž
Čechy
Praha
národní strana
17
article
Karla šl. Pilota, dvaceti a pětiletý, přišel, aby
dosáhl uměleckého přijetí za vlastního v Paříži,
ve Francii. Záhy také mezi námi nalezl sobě
družku, jež uštědřila mu blaho rodinné. Založil
sobě rodinu, jejíž jednotu utvořily stará láska
k vlasti jeho a k naší; česká větev vroubována
na francouzský kmen. Žádný spisovatel a žádný
umělec lépe nepotvrdil velké slovo, jehož
zuchování bude vždy velké vlasti naší ke
eti, že v oblasti literatury a umění kažný
člověk má dvě vlasti — svoji a Francii
Tyto okolnosti určily směr talentu Brožíkovu.
Karel
Brožíkův
Paříž
Francie
18
article
Miloval, studoval historii a rozuměl tak bohatým
a dramatickým dějinám svého národa ; oživil
jich velké listy. Pociťoval zároveň něhu francouz-
ské země její poesii a půváby; svými děly
osvědčil jí uznání a lásku. Odtud pochází a sou
běžná tvorba velkých pláten, oživujících slavnou
nebo krvavou historii Čech, a obrazů genrových,
z nichž vidno, že část duše francouzské přelila
se do jeho duše. — Řečník pak ocenil podrob-
něji uměleckou činnost zesnulého, poznamenáv.
že historické obrazy jeho rovnají se dílům Jenn-
Paul Laurense, a že ve všech těchto po acích
zračí se přednosti, které vysoce dlužno cenit
a které jsou zvláště francouzské: jasnost en-
semblu a přesnost podrobností v zářivé jednot-
nosti celé komposice. V dalších vývodech po-
ukázal p. Larroumet k četným a velkým vyzname-
náním, jichž dostalo se Brožíkovi ve vlastía
ve Francii. Byl zasypán poctami a mlád ještě.
zdálo se, dosáhl všeho, čeho člověk může si
přáti: štěstí rodinné a slávu uměleckou, radost
z práce a úspěchy. Osud závistivý, jak jej zvali
staří, pospíšil si s odvetou. Choroba, krutá a
neúprosná, postihla jej v nejlepším věku a v roz-
květu talentu, zarazila jej uprostřed kariéry,
urvala jej znenáhla všemu, co miloval, rodině.
vlasti a umění. A když udeřila hodina poslední,
opouštěje s odevzdaností, co poutalo jej k životu
naslouchal jí, dle krásných slov Lamartinových
Jenna
Laurens
Brožík
Lamartinův
Čechy
Francie
19
article
»Jako zvuku jásajícímu pout, padajících na volný
prah vězení« ... Dojemnou jest láska a vděč-
nost, kterou Brožik osvědčil naší zemi. Přál si
spočinouti ve francouzské půdě, blíže krbu,
který zde byl založil. Poslední slova jeho, která
zároveň s pozdravy vzdáleným horám českým
pronesl, výjadřovala synovskou lásku Francii,
zemi, jež přijala jej za vlastního. Prahu a Paříž
pojí dnes jediný bol nad tímto rovem, v němž
každá z nich zanechává syna. — Dojem slov
lěchto zajisté byl mocný. Dále promluvil několik
v pravdě vřelých slov jmenem starosty praž-
ského president municipální rady pařížské, pan
Dausset, s nímž zatím během doby měli jsme
příležitost v pravdě příjemnou osobně se sezná-
miti a konečně jmenem českých umělců p. A
Mucha, jenž k závěrku své řečí vzdal čes
památce Brožikově po česku, jak ve zml-
něné publikaci též správně jest uvedeno
pravil: »Odpočivej, drahý příteli, v této zem
bratrské a duch Tvůj zůstaň v řadách bojov
níků pro slávu jména božího a pro slávu nas
drahé vlasti české.«
— Osobní. Pan MUDr. Kamil Väter, zubní
lékař v Praze, v Žitné ul., vrátil se z cest a počne
dne 29. t. m. opět ordinovati.
Rodinné zprávy. Pan Antonín Slgmun
Kříž a slečna Mařenka Zieglerava slavili
sňatek dne 23. července v chrámu sv. Ludmily na
Kr. Vinohradech.
Brožik
Dausset
Mucha
Brožikův
MUDr
Väter
Antonín
Slgmun
Kříž
Zieglerava
svatý . Ludmila
Francie
Praha
Paříž
Žitná ulice
20
article
— Úmrtí. Včera zemřel p. Jaroslav Hrab
podnikatel staveb na Kladně ve věku 26 let. Pobřel
bude zejtra o 4. hod. z domu smutku na hřbitov
kladenský.
— Úspěchy českého umělce. Z Vídně se
telefonuje: Max Duchek, rodák smíchovský, ob-
držel při udilení cen v umělecké akademii zdejší
professorskou cenu a dva jeho obrazy byly akademii
zakoupeny.
— Volby do okresního zastupitelstva na
Kr. Vinohradech. Dne 24. t. m. volily města
Nusle a Vršovice. Za Nusle zvoleni byli pp. Jose
Veselík, starosta a Ant Jelinek, maj. domu,
za Vršovíc'e pp. Bedt. Herol d, maj. domu
Mat. Zimermann, maj. domu.
— Volby do nového okresního zastupi-
tolstva žižkovského konaly se ve dnech 22., 24.
t. m. a byli zvolenie1. ze skupiny venkovských
obcí p. Ant. Červenka, majitel realit ve Starých Straš-
nicích; 2. ze skupiny velkoprůmyslnlků a velko-
obchodníků pp. Rudolí Baroubek, továrník a kupec
Artur Häusler, továrník, Ant. Nejtek, předseda Reme
slnickoživnostenské záložny v Žižkově, Edvard. P-
tera, továrník, Richard Praus, stavitel, Bohumil Říha,
továrník a kupec. Karel Traub, majitel sochařstvía
kamenictví, Jos. Wollmann, továrník, vesměs v Žiž-
kově; 3. ze skupiny velkostatkářů p. Blažej Knobloch.
správce panství tuchoměřického (vstoupil do zastu-
pitelstva bez volby); 4. v městské skupině žižkovské
zvoleno 26 zástupců, jejichž jména jsmo uvedli ve
včerejším ranním listě.
Hrab
Nusl
Jose Veselík
Jelinek
Herol
Mat
Zimermann
Häusler
Nejtek
Remus
slnickoživnostenský
Praus
Říha
Traub
Wollmann
Knobloch
Kladno
Vídeň
Vršovice
Žižkov
Jos
Žiž
Rudolit Baroubek
21
article
— Ruští hosté v Praze. Milí hosté zavítal
včera do Živnostenské banky, kde je přijal ředitel
p. Hájek a byli provázeni úřadníky ústavu pp. Bu
dilem a Horůčkem po bankovních místnostech
Odtud navštíviti Zemskou banku, pak prohlédli sobo
městskou spotitelnu. Potom navštivivše Rudolfinum,
odebrali se na Hradčany. Z Hradčan obdivovali se
krásám zlaté slovanské Prahy. Po cestě všude byl
předmětem pozornosti vlasteneckého lidu, Po ma
lém oddechu v restauraci Chodůrově, kam zavítal též
dr. Podlipný, odebrali se v průvodu p. Formana, ta-
jempíka Slovanského klubu, do musea, aby se po-
kochali sbírkámi z dávnověkosti české. Hosté
z nadšení nevycházeli, když v Sokolovně proslovi
k nim procítěnou řeč p. dr. Podlipný, klada
důraz na velké kulturní poslání Ruska. Zde se jim
tak zalibilo, že přislíbili, že cestu odloží na čtvrtek,
aby se zúčastnili zde ještě ve středu cvičení členstva.
Potom odebrali se do zahrady Měsťanské besedy.
kam byli pozváni členy »Ruského kroužku«. Řadu
přípitku zahájil p. dr. Vratislav Černý za »Slovanský
klub« a připil vzájemnosti stovanské, načežp.
Mráz připil ruské mládeží. Prof. Gortalov pro-
nesl přípitek českému národu a prof. Čerňaje v
stykům česko ruským, načež prof. Kovařík zdvihl
číši, aby připil vzájemnému sebepoznávání. Sekretář
p. Forman připil ruským hostům. Za Akademický
čtenářský spolek připíl ruskému studentstvu p. V.
Dolejš. Kapela p. Šustra provázela každý přípitel
tuší a slokami z národních písní.
Hájek
Podlipná
Forman
doktor
Černá
Mráz
profesor
Gortalov
Čerňaj
Kovařík
V Dolejš
Šuster
Praha
Hradčany
Rusko
živnostenský banka
Rudolfinum
Chodůrov
Měsťanský beseda
22
article
— Z Benečova. Na zámku Konopišti kněžně
Hohenberské, choti arciknížete Františka Ferdi-
nanda d'Este narodilo se dopoledne z dravé děv
čátko. Matka i novorozená princezna jsou zdrávy
— Divadlo pro lid. Z kanceláře Družstvali-
dového divadla v Praze, jež, jak známo, vytklo si za
úkol v době pokud možná nejbližší zahájiti předsta
vení dívadlá pro lid v budově prozatímní, oznamuje
se: Přípravné práce Družstva dospěly zatím k tomu
že podána žádost k městské radě pražské o pronaj
mutí potřebného pozemku pro postavení budovy při
měřené na několik let. Za nejvýhodnější shledáno
místo v bývalé Rajské zahradě u křížovatky cest z
nádražím cís. Frant. Josefa, pobliže elektrické dráhy
pražsko žižkovské. Pozemek tento, ležící v katastru
obce žížkovské, jest majetkem obce pražské. Jelikož
místo, o jehož pronajmutí se Družstvo ucbází, za-
bralo by čásť zahradních kultur, usneseno v městské
komisi doporučiti městské radě, aby žádost Družstva
zamítla. Družstvo však doufá, že zamítnutím žádosti
za určité místo nebude poškozen celý projekt divadla
pro lid a očekává, že městská rada poukázáním místa
jiného na témž pozemku na několik let, projeví
přízeň myšlénce idey tak humanní a pokrokové.
Ferdi
František
Josef
Praha
d ' Est
divadlo pro lid
Družstvat
dový divadlo
23
article
Družstvo lidového divadla protokolárním dodatkem
žádosti své v tomto smyslu také již žádost svou při-
způsobilo, poukazujíc zejmena, že stačilo by účelům
jeho pronajatí místa v severním cípu Rajské za-
hrady pouze až tam, kde zahradní kultury po-
čínají.
Umělecká výstava v Poděbradech
Studující Poděbradska a damský odbor Národní jed
noty severočeské pořádají ve dnech 28. července až
do 6. srpna uměleckou výstavu v místnostech měšť.
školy chlapecké v Poděbradech, na které zastoupen
budou: Brožík, Holárek, Jansa, Jenewein, Mucha
Úprka, Záborský, Županský, Amort, z Baumgartenů
Březina, Dědina, Dostalová, Havlíček, Kuba, Lieb
scher Ad., Marold, Navrátil, Šetelík, Šychra, Terš
Tůma, Wex aj.
— Hrbenův pomník v Miletíně. Z Miletfn
se nám píše: Dnové slavnostní blíží se každým
okamžikem. Za tou příčinou pracuje se v našem
městečku s nevídaným chvatem, aby vše bylo při
Rajská
Brožík
Holárek
Jansa
Jenewein
Mucha Úprka
Amort
Havlíček
Lieb
Ada
Marold
Navrátil
Šetelík
Šychr
Terš Tůma
Wex
Hrbenův
Poděbrady
Poděbradsko
Kuba
Miletín
lidový divadlo
Baumgarten Březina
Dědina
Dostalová
24
article
praveno v čas a důstojně. Kde jaký domek, obláč
se v nový nátěr. Na konci hlavních ulic bodují s
slavobrány. Košaté lipky po obou stranách prostor-
ného, čtyřhranného náměstí vydatně zastiňují ne-
sčetná sedadla, nedávno dohotovená. Před radnicía
budovou školní zvedá se dosud jako němý pozoro-
vatel slavnostního ruchu opravdu vkusně provedený.
allegorický, leč dosud rouškou zahalený pomník
našeho rodáka. Za ním široké prostranství zaujímá
prkenná rampa, určená četným pěveckým sborům
okolním. V předu pracuje se pilně na řečništi,
s něhož mluviti bude náš oblíbený spisovatel pod-
krkonošský, Karel Rais a dr. Jaromír Sutnar,
universitní knihovník vídeňský. Od posledního oče-
kávají zejmena literáti, že odhalí některé vzácné pří-
spěvky k životu i povaze Erbenově, poněvadž pří-
stupnou se mu stala celá řada rukopisů i dopisů
nikde dosud neuveřejněných. Denně docházejí Erbe-
nova družstva četné přihlášky k banketu a dobro-
volné příspěvky, tak že dnešního dne zabrány jsou
už veškeré byty soukromé i hostinské. Ba i v ne-
dalekých lázních ubytují se četní hosté, by pohodlně
mohli si zabezpečiti účastenství tohoto dne. Mezi
návštěvami dlužno jmenovati rodinu ministra dra.
Rezka i příbuzenstvo oslavencovo. Mnoho učitelů
středních škol a někteří professoři universitní ohlásili
také již svůj příjezd. Zástupcové královské Prahy
ozdobí pomník drahocenným věncem. Veškerá okolní
města oznámila počet deputací. Od různých spolků
očekává se, že zavítají ve svých malebných stejno-
krojích. Ony pak slavné korporace, které přibudou
do Miletína v den slavnostní, avšak dosud se oficiálně
nepřihlásily, žádáme zdvořile, by učinily tak v zájmu
svém vlastním co nejdřive, zejmena chtějí-li si za-
bezpečiti náležité místo v průvodu a při banketu.
Rais
doktor
Sutnar
Erbenův
Rezek
Praha
Miletín
25
article
Toho druhu informace a přiblášky další přijímá
i zodpoví »Erbepovo družstvo« v Miletině.
(Severovýchodní Čechy.)
— Slavnost odhalení pomníku prof. dra.
Jana Krejčího, rodáka klatovského, slavného
geologa českého, vlastence upřímného a obětavého,
věrného přítale studentstva, koná se v Klatovech
pod záštitou sl. městské rady ve dnech 3., 4. a 5.
srpna. Pomník zbudován péčí akademického spolku
»Úhlava« za přispění městské obce klatovské a žáků
i ctitelů oslavencových. Pořad slavnosti: V sobotu
dne 3. srpna: Vítání hostí. Osvětlení města. O 8.
hod. v zahradě na »Střelnici« přátelský večer. Pro-
gram obstarají zpěv. spolek »Šumavan« a pp. hu-
dební ochotníci. Vstupné 40 h. Slavnostní osvětlení
zahrady. Za nepříznivého počasí v sále »Střelnice.«
V neděli dne 4. srpna: O 6. hodině ranní budíček
obou místních sborů hudebních. Vítání hosti. Od půl
8. hod. pořádání průvodu v zahradě na »Střelnici«.
O půl 9. hod. pochod korporací a spolků k radnici,
kde vstoupí do průvodu čestné předsednictvo a slav-
nostní hosté. Od radnice pochod k pomníku Krejčího
v Komenského sadech. Pořad odhalení: Klička:
»Naše perla«, přednese zpěv. spolek »Šumavan«.
Slavnostní řeč universitního profesora p. dra. J. N.
Woldřicha. Odhalení pomníku. Promluva p. JUSt. V.
Prunara jmenem studentstva. Převzetí pomníku
v ochranu města starostou p. MUDrem. Al. Maškem.
Vrchlický-Janák: »Kantáta ku slavnosti Krejčího.«
Přednese zpěv. spolek Sumavan«. »Kde domov můje
a »Bývali Čechové« hrají místní hudební sbory.
Rozchod. Prohlídka výstavky Krejčího v museua
památností města, návštěva Sokolovny, zápís slav-
nostních hostí a spolkových zástupců do pamětní
knihy na radnici. Společný oběd v Měšťanské besedě.
Erbepův
doktor
Krejčí
Šumavan
Woldřich
Just
V Prunar
Mašek
Vrchlický
Janák
Čecho
Čechy
Klatovy
Komenský sad
akademický spolek » Úhlava
Klička
Sumavan
26
article
Couvert 3 K. Odpoledne o půl 2. hod. seřaďování
průvodu na »Střelnici«. O 2. hod. pochod do měst-
ských sadů. V sadech velká národní slavnost. Vstupné
20 h. Obžinky, dětské hry, zpěvy a tance. Stň hu-
moru. Tržnice. Národní pošta. Střelnice. Buffet. Kon-
certy dvou hudebních sborů. Různé hry a krato-
chvíle. Pohlednice a památní mince. Za nepříznivého
počasí koná se národní slavnost v »Sokolovně« a na
»Střelnici«. V pondělí dne 5. srpna: Za příznivého
počasí a při dostatečném počtu účastníků výlet na
Šumavu. Přihlášky k výletu a spol. obědu přijíma
do 31. t. m. »Výkonný výbor slavnosti Krejčího
v Klatovech.« Týž vyprošuje si zprávy o době pří-
jezdu slavnostních hostí a zástupců spolků, opatřuje
noclehy a udílí pokyny a vysvětlení.
— Coskástudentská noclehárna v Trut-
nově. Po dlouhá léta postrádalo české studenstvo
výletní cesty do Krkonoš konající řádné noclehárny
v Trutnově, a proto míjelo Trutnov, ač právě toto
město jest pravým vychodištěm do čarokrásných
Krkonoš a známým turistickým městem vůbec. Na
tisíce německých turistů, zejmena ze sousedního
Pruska, hledá v Trutnově odpočinek, český turista a
český student se však doposud Trutnovu nápadně
vyhýbal. Zlu tomu odpomoženo zbudováním mohutné
budovy »Národního domu«, kde zřízena roku letoš-
ního prostranná a vším pohodlím opatřená studentská
noclehárna. Jest nyní na studentstvu českém, aby
Trutnov, honosící se krásnou horskou polohou, nejen
nepomíjelo, ale aby zavítajíc do Trutnova, navštivilo
též českou baštu trutnovskou, »Národní dům«, kde
každý vřele vítán jest a vždy řádně a solidné ob-
sloužen bude.
Buffet
Šumava
Klatovy
Trut
Krkonoše
Trutnov
Prusko
Kon
národní dom
národní dům
Stň hu
27
article
— Sjezd abituriontů kutnohorské reálky
z r. 1876 konati se bude, jak bylo již svého času
denními listy oznámeno, určitě ve dnech 3, 4. a
srpna 1901, jelikož veškeří kollegové abitarieňti se
k němu již přihlásili. O ubytování a stravování je
postaráno. Účastenství na sjezdu přislíbeno bylo
laskavě též slavnou městskou radou Kutné Hory, ja-
kož i slavným professorským sborem reálky. V tomto
týdnu rozešlou se všem účastníkům sjezdové pro-
gramy; kdo z koliegů by tento snad neobdržel, necht
reklamuje zaslání jeho u inženýra J. Köhlera,
Praha III., č. 478.
—Sjezd studentstva v Pardubicích 17.
až 19. srpna t. r. Sjezdový výbor přesídlil do Par-
duhic a pracuje na provedení tohoto programu.
V sobotu veřejná valná hromada »Krakonoše«. Na
ní referát o Husovu fondu a studentský program.
V neděli na veřejné schůzi referát p. J. V. Hrázkého,
rektora »O vysokých školách« a univ. prof. P.
Drtiny »O vzniku a vývoji vysokých škol.« V sobotu
večer akademie, v neděli odpoledne slavnost na
Olšinkách, večer taneční zábava, v pondělí prohiídka
města a Kunětického hradu. Společný oběd v ne-
děli (po 1 K). Sjezdové legitimace za 1 K lze ob-
jednati u »Sjezdového výboru« v Pardubicích. Na
porto 12 haléřd.
— Z Jednoty národních pěvců v Praze.
Správní výbor žádá všechny členy, by dostavili se
dnes 25. t. m. o půl 4. hod. ke kostelu sv. Vojtěcha
k pohřbu dlouhotetého člena a býv. pokladníka
Jednoty pana Josefa Horáčka, ředitele pěvecké
společnosti.
J Köhler
Krakonoš
Husův
Hrázký
profesor
P Drtina
svatý . Vojtěch
Horáček
Pardubice
kunětický hrad
Praha
rada Kutná Hora
Olšinka
Jednota národní pěvec
Praha III
28
article
— Z berní správy v Praze. Berní sprár
v Praze vydala tuto vyhlášku: Poukazuje na vyhlášku
zemského finančního ředitelství v Praze ze dne
10. června 1901 č. j. 63.652, pak na svou vyhlášku
ze dne 26. června 1901 č. 27.501, kteréžto vyhlášky
též v denních listech uveřejněny byly a jimiž byla
stanovena Ihůta k písemnému neb proto-
kolárnímu podání prohlášení k vše-
obecné dani výdělkové pro třetí uklá-
daci období (léta 1902 až 1903) do 31. čer-
vence 1901, upozotňuje podepsaný úřad opětně pp.
poplatníky v jejich vlastním zájmu vzhledem k velmi
skrovnému počtu dosud došlých prohlášení, aby tato
prohlášení v čas podali, ježto odkládáním věci vydá-
vají se v nebezpečí ztráty času při návalu stran v po-
sledních dnech. Rovněž pak upozorňuje se na to, že
proti pp. poplatníkům, kteří opomenou dotčené pro-
hlášení v čas podati, bude nutno zakročiti pro-
středky donucovacími, t. j. uložením pokut
pořádkových a kromě toho že jest komise pro vše-
obecnou daň výdělkovou oprávněna v takových pří-
padech uložiti daň z moci úřadní.
Praha
29
article
— Zakázaná hra v oizozemských lote-
riich. C. k. finanční okresní ředitelství vydalo tuto
vyhlášku: Došlo k vědomosti c. k. ministerstva
financí, že se případy nápadně množí, ve kterých o
několika amsterodamských losových podnikatelstev,
zvláště »Holandské úvěrní banky«, ústavu » Commerce
en Creditbank« (Johann Leideke) a »Internationalen
Wechsel en Efectenbank« (A. Sleenken) jmenovilě
v chudší třídě lidu předstíráním vábivých neb svůd-
ných nadějí na výhru buď bezprostřední odběratelé
pro losy podnikatelstev, buď agenti ke prodeji tak
zvaných členských listin (»Mitgliedsurkunden«) získati
si hledí, na jichž základě podíl na výhře jistých
skupin nejvíce cizozemských serijních losů za lhůtový
plat se vybledávájí. Poněvadž, nehledíc na ono pod-
vodné jednání těchto losových podnikatelstev, též bra
sama zakázanou se jsví po rozumu zákona ze dne
Došla
Leideke
A Sleenken
úvěrní banka
ústav » Commerka en Creditbank
Internationalen Wechsel en Efectenbank