ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 757a3b80-661a-11dc-8d41-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 33, org 4, person 49, work 3
1 masthead
Ročník X00
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 article
Na ranní a odpol. listy O přilohamí Naněný Obzeri v střodu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí so- Praze v alministrasi na měsín ns čtvrt leta . . . . . e K — s dvojí denáškou K 50k na něsí . . . . 7 K. 00 na čtví leta ve silalkáchl s měile . . . . . . 9 K 30h Pošteu: na měsle . . . . . . ns čtvrt leta s dvojí zililkoa sčolata . . 11 K 40 ra mř kje
Praha Naněný Obzeri
5 article Kdo si tu osudně uškodí?
Kdo si tu osudně uškodí? * Chtěl-li vůdce moravských Staročechů svou boskovickou řečí zaplašiti úzkost, jaká znepokojuje veškeré politicky myslící našince od pověstné řeči německého punktátora bar d' Elverta na sněmu moravském ze dne 2. t. m., jsme mu sice za dobrý jeho úmysl upřímně povděčni, ale s rovnou upřímností musíme říci, že nás pohříchu všechna skvě- lost řečnického umění páně Žáčkova nezba- víla trapných našich obav o budoucnost našeho národa na Moravě v nejmenším, ale naopak, že nyní po výkladech a po celém tónu řeči jeho teprve se strachujeme chvějeme, aby se nedali přátelé a bratří naši moravští osudně obloudita vlákat v osidla našich škůdců úhlavnícb, jako před desíti léty naši politikové staročeští, když osnovali s Ple- nerem a Schmeykalem zcela podobné punktace, majíce rovně za to, že tím vyrovnáním znamenitě prospějí svému ná- rodu v .. Vestigia terrent! Čím chylli a čím do- stali tehda němečtí ústaváci dra. Riegra Slibem opravy hanebného volebního řádu Schmerlingova pro sněm zemský. Chtěli nám přidat 12 mandátů, tak že by počet našich hlasů na sněmu byl vzrosti z 96 na 108 mezi 242. Ale co všechno žá- dali za tu soběť« svou od nás!! Za to my jim měli navzájem svolit k — národnímu roztržení země české, k rozdělení její soudní, politické, školské i zemědělské správy dle oblastí národních, ba i k roz- dělení sněmu v kurie národn s právem veta v nejdůležitějších otázkách národních a politických! Nuže a čím dostali němečtí ústaváci na Moravě dnes pana dra. Žáčka a sou- druhy na lep svého Chlumeckého »aus- gleichu«? Ničím jiným, než nadhozenou ke- bulí »opravy volebního řadu Schmerlingova«.
Elvert Žáčkův Riegr Schmerlingův Žáček Morava
6 article
Zajisté nemůže a nemá nám na ničem více záležeti, než abychom rozkotali tu hroz nou bastillu svého 40letého utrpení, ty svrcho- vaně nespravedlivé volební řády, oktrojované nám Němcem Schmerlingem, které nás na všech třech sněmech trojjediné naší vlasti stlačují v nehodně, nespravedlivé menšiny jednak neslýchaně křivdící geometrií voleb- ních okresů, jednak feudálním privilejem velkostatkův, který je neslýchanou nestvůrou pod sluncem dvacálého století. Do mříží tohoto žaláře bezpráví nejbroz- nějšího bije a tepe od 40 let český lev jako orlice moravská a slezská silou, každým rokem rostoucí, silou šestimillionového, kulturně i hospodářsky mohutnícího národa, opásaného pravdou a ozbrojeného právem Nepřátelé a vrahové naši pod údery této mravné, intellektuální jako hmotné síly počí nají se chvěti.
Němec Schmerling
7 article
»Německý tábor,« ať mluvíme vlast ními slovy dra. Žáčka, »den za dnem na vlastní oči postřehuje, že co v zemi mo- ravské neprávem drží, pod ru- kama se mu tratí, že lid náš ve všeli- kých oborech tak značně a opravdově po- kročil, že Němcům nutno na to po mýšlet, aby zavčas zachránilia zabezpečili pro budoucnost, co se ještě za- chrániti dá.« To jest dle dra. Žáčka »to ta- jemství a to přirozené vysvětlení«, proč se najednou Chlumecký a Skéne před třemi léty roztoužili po vyrovnání s našinci morav- skými. Ta byla celá a jediná příčina jejich jubilejní mírumilovnosti, v které přistoupili k našincům a pravili k nim; Sestavme si stručně vše to, co musí se na Moravě abso- lutně nutně státi, aby bylo umožněno aspoň jisté spolužití národů. Začali tedy naši jako Němci své poža- davky sestavovat. A našinci zcela správně v popředí svých požadayků postavíli tedy požadavek změny volebního řádu pro sněm moravský na spravedlivé demokratické zásadě »stejná břemena, stejná práva«. Poněvadž vitonet
Němec Chlumecký Morava
8 article
národ náš na Moravě činí na 70 procení obyvatel (1,600.000 duší), kdežto německý živel nečítá víc než 663 000 hlav, tedý an ne 30 procent, požadovali správně a slušně. aby na sněmu moravském byla nám zajištěna většina nad Němci — i velkostatkáři dohro- mady, To byl zajisté požadavek povahou věc tak odůvodněný, tak nerozborně podepřený jak jen možno. Každý novověký řád volebnl musí přece spočívati na nějakém principu právním nebo mravním. Vždy musí základem a měřítkem být buď síla poplatní neb síla hlav, neb kom- binace a poměr obou těchto sil. Nechť by se pak na Moravě užilo toho neb onoho mě- řítka, vždy by musilo lidu našemu dostati se na sněmu vlasti moravské rozhodne většiny dvoutřetinné. Na tom měli vyjednavatelé naši ve vy rovnávacím výboru sněmu moravského stati jako na žulovém axiomu: to měla býti nezvratná základna jejich po- sice: to měla býti kardinální pod- mínka všeho vyrovnání jejich strany — sine qua non. Ale jak zalím si naši vyjednavači ve vyrovnávacím výboru vedli? Nechmež pana dra. Žáčka vypravoval sama: »Já sám v prvotním svém, recte klu- bovním návrhu žádal jsem většinu pro poslance českého lidu samy — to však nejen Němci a ústavověrný velkostatek, nýbrž i strana střední a neméně i — velkostatek kon- servativní rozhodně odmítli. Celá ústava zemská vůbec byla přece tak zařízena, aby velkostatek mě slovo rozhodující, a u nás je arci také nyní má. Jestiť na sněmě našem po- slanců českého a německého lidu 68 (Čechů 35, Němců 33), velkostatkářských pak 32.
Němec Žáček Morava Čech 35 Němec 33
9 article
My v návrhu svém původním jsme, jak ře- čeno, žádali, aby poslancí českého lidu měli většinu i proti Něm- cům i proti velkostatkäřům bez rozdílu barvy, a požadavek ten arci vznésti jsme musili z principu demokrati- ckého, naší situací v zemí samo sebou da- ného. Ale když s druhé strany dalo se proti tomu veto, kdyz řeklo se, že o požadavku tako- vém jednati se vůbec nemůže,a když zároveň máme na paměti, že v žádném z království a zemí na říšské radě zastoupených nebylo lze dosud docílití obmezení privileje velko- statkářské, že však na sněmě našem bylo by lze dociliti většiny nám pří znivé s velkostatkem konserva- tivním, pak jest otázkou, zda máme pro tento moment rozbiti ve- škero vyjednávání vůbec.« K tomu my odpovídáme: Tuto otázku mohli by si bystří a stateční politi- kové moravští po takovém ostrém odmítnutí Němcův a velkostatkářů položit pouze a je- dině teprv pak, kdyby se jimvná- hradu za to se strany Němců po- dávaly jinaké důležité a cenn výhody a prospěchy pro náro náš, jakými mohlo býti jedině poctivé přiznání úplně rovného práva jazyku národa našeho ve všem veřejném životě, ve všech státních úřadech a soudech Mo- ravy nejen v zevnější, ale i ve vnitřní správě.
Němcův Němec Německo
10 article
Avšak o ničem podobném není v řeči Žáčkově ani památky, nýbrž naši politi- kové moravští se toho německého rozhodného sne« uboze zalekli a jali se malomyslně po- čítat takto: »My z lidu našeho máme dnes na moravském sněmu 35 mandátů ze 100. za trvajícího volebního řádu můžeme se do- moci nejvýše ještě 3—4 mandátův. Němci nám však nabízejí present sedmi mandátů. jen když jim mírem zemským pro všechnu budoucnost zaji stíme nad- čtvrtinu zastupitelstva ze m- ského jako jejich věčnou državu, aby mohli zabrániti každékoli změně zemského zřízení a volebního řádu, jež by jim nechutnala, dále když svolíme k rozdělení země roz hraničením okresů dle národnosti, k rozdělení sněmu v národní kurie s práven veta jejich ve všech důležito- stech národních, k rozdělení zemské školní rady, volené z národních těch kurií, k národnímu rozdělení okresních a místních školních rad, k národnímu rozdělení správy různých ústavů zemských, zkrátka ke všemu tomu, co byli si Němci ve svém svatodušním programu pro ochranu své německé državy na Moravě vymínili a vypunktovali.«
Žáčkův Němec Morava
11 article
Tak stála a stojí otázka na punktačním stole moravském: Zde chtějí naši poslanci za zisk sedmi mizerných man- dátů, které jim však ještě daleko nedopo mohou ani k pouhé naprostě většině na sněmu moravském (neboť při 42 poslancích nedostává se našim do poubé nadpoloviční většiny pořád ještě 9 hlasův, jichž by se musili dožebrávati při té naší šlechtě, o níž dr. Žáček ve své pražské přednášce dne 29. dubna 1900 pravil, že jest ny ní v ohledu národním a vlastene- ckém, ještě horší, nežli byla před 40 lěty) — podepsati Němcům jeji ch svatodušní program, čelIci ku zajištění německé hegemonie nad naší Moravou pro veškeru budoucnost. Ano, o to se dnes Něm- cům moravským při celých těch punktacích jedná: aby usnesením sněmovním zajistili si veškeru svou dočasnou ná- rodní državu na Moravě, aby silnou závorou zatarasili nám všechen další národní rozvoj pokrok, za to však otázku rovného práva jazyků zemských aby vyloupli z pravomoci sněmu moravského a vznesli na roz- hodnutí parlamentu cislajtán- ského! A k tomu by našinci chtěli svoliti ?i
Žáček Němec Morava Německo Morava
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. července. (Zemske sněmy.) Ke sněmům, které vyřidily svůj lelní program, připojil se dnes sněm bukovin ský, jenž byl obvyklým způsobem uzavřen Bukovinský sněm v nynějším složení sešel se teprvé po druhé, tak že nových voleb v Buko- vině letos nebude. — Solnohradský sněm usnesl se včera, jak již sděleno telegra- ficky, na přímých volbách ve venkovských ob- cích. Usnesení to má platnost nejen pro volby zemské, nýbrž i pro volby do říšské rady v kuri čtvrté i pátě. Solnohrady jsou tedy čtvrtou ko- runní zemí rakouskou, jež bude ve všech voleb- ních sborech voliti přimo. Dřívě již se na při mých volbách usnesly sněmy dolnorakouský. kráňský a český. — Sněm šťyrský, jenž musil býti včera předčasně ukončen, poněvadž se stal po odehodu klerikálů neschophým k usná- šení, vyřídil dnes rozpočet, neboť všichní libe- rální a nacionální poslanci byli telegraficky se zváni do Štyr. Hradce a tím umožněno jednání Klerikálové za rozpravy o rozpočtu ve sněmovně přítomni nebyli. Vstoupili do sálu teprve tehi dy. kdy rozpočet byl projednán. Hlavní srážka mezi klerikály a liberály čeká se v pátek kdy bude dána na jednací pořad volební re- forma, k níž jest třeba kvalifikované většiny. jíž štyršti Němci bez klerikálů nemají a těmto jesti tedy vždy možno učiniti sněm švým odcho dem nekompetentním. Z Krakova, 24. července. (Violebn ruch v Haliči.) Zemské volby v Haliči jsou vypsány a tím vstoupila Halič opět do znamení voleb. Od nynějška až do poloviny září bude Halič jevištěm houževnatých zápasů různých stran o vliv a význam v přištím zemském sněmě. Agitace volební již počala, vyskytují se i různá jmena kandidátů, v nichž však do záři mohou nastati ještě četné změny a proto bylo
Němec Praha Hradec Krakov Halič
13 article
by předčasno už nyní všechna ta jména zazna menávati. Za zmínku stojí prozatím to,že v Krakově, jenž voli do sněmu čtyři poslance, chystá se podivný kompromis mezi stranou kon servativnou, Rotterovou frakcí strany demokrati- cké a židy, jenž má býti vyjádřen kandidaturou dvou konservativců Jul. Leona a Vladisl. Javor- ského, demokrata Jana Rottera a židovského obchodníka Horovitze. Jal. Leo má obdržet mandát, jejž po dlouhá léta zastával poctivý demokrat, nedávno zvěčnělý dr. Weigel. »Gro Naroda« vyzývá krakovské měšťanstvo, aby s v čas zorganisovalo a vzepřelo se kandidaturám, jež nemohou míti jiného účelu, než dělání kariéry Z Lublaně, 22. července. (Výsled ky minulého sněmování.) Ve schůzi dů- věrníků pokrokové strany slovinské dne 18. t. m promluvil říš. posl. dr. Tavčar o výsledcíeh sněmovních prací v mínulém šestiletém období Sněm v tu dobu vyřídil množství předloh. majicích značný význam pro kráňské rolnictvo. učitelstvo i měšťanstvo, projednal však také řadu otázek, majících význam pro celý slovinský národ. K lakovým otázkám náleží především slovinská universita, k níž na sněmu položeno prvé símě, a otázka obeho dn školy slovinské, která vyřízena příznivě za shody všech politiekých stran. Pro horní Kráňsko je důležita hospodářská škola, zřízená sněmem, jež se stane učitelkou tamního rol- nictva. Odstraněním nepřímých voleb ve venkov- ských obeích zbavil sněm pohany četné vrstvy občanstva, jež dle starého volebního řádu byl pokládány za politicky nezletilé. Většina těchto usnesení učiněna z iniciativy strany pokrokové, která tedy může býti spokojena se svou minulou činnosti a může s dobrým svědomím vstoupiti do nastávajícího volébního zápasu.
Jula Leon Vladisl Rotter Horovitz Lea doktor Weigel Naroda Tavčar Krakov Jal Lublaň hospodářský škola
14 article
Z Terstu, 22. července. (Z politi- ckých kruhů vlaských.) Vlastí poslanci za Istrii měli zde 16. t. m. poradu, v níž rokovali o účincích svého odchodu ze zemského sněmu. Podrobnosti o konferenci nejsou známy, ale z té okolnosti, že sném svolán na den 29. t. m. a sice opětně do Kopru, lze souditi, že zástupcové Vlachů zatím jednali s vládou že uznali za dobré v některých věcech vládě povoliti. Tvrdí se, že vláda Vlachům pohrozila, že rozpusti sněm, budou-li svou abstinenei i nadále mařiti jeho činnost a při tom dodala, že do Poreče, jak si Vlachové přejí, sněm nikdy už nebude svolán. Za to vláda slíbila, že podá sněmu návrh, aby za sídlo zemského výboru shromaždiště sněmu byla prohlášena Pulje, která je Vlachům přece milejší než Kopar. Z Terstu, 22. července. (Slovinská slavnost.) Pěvecký spolek »Kolo« v Terstu rozvinul dne 21. t. m. okázale svůj nový prapor. Na slavnost terstských Slovinců sjelo se 28 spolků z Terstu, Gorice, Lublaně, Záhřebu i Dalmacic a slavnostního obřadu účastnilo se na 10 000 osob s 15 prapory. Předseda spolku Miloš Kamuščič promluvil vhodnou řeč o vý znamu pěveckých spolků u jižních Slovanů, jimž jsou dnes tyto spolky předními buditeli ná- rodního uvědomění slovanského lidu. Přes to. že terstská městská rada nedovolila po městě nijakých průvodů s prapory a spolkovými od- znaky, slavnost měla přece průběh imponující Terstští Vlachové, kteří se marně namáhali zma- řiti tuto slovanskou slavnost, tvrdí nyní, že to byl nový krok k poslovinštění Terstu, jemuž na- pomáhá i vláda, která Slovincům dovoluje vše, jim však nic. Ubohá irredenta! V Praze, 24. července. (Předehr k příštím uherským volbám.) ve volebním okrese Prievidze (Privigye) v Nitransku bylo třeba vykonati doplňovaci volbu do uher- ského sněmu na místo zemřelého posl. Juriče.
Vlach Pulj Kopar Kamuščič Jurič Terst Istria Poreč Gorica Lublaň Záhřeb Praha Prievidza Nitransko
15 article
Jurič byl klerikál, člen strany lidové, a byí svého času volen ohromnou většinou voličstva. tak že jeho okres pokládali lidovci za nedobytný. Avšak od nastolení vlády Szellovy změnilo se v Uhrách ledaco, také poměr stran v okrese prievidzském. Zorganisovala se tam četná strana liberální, jež si postavila za kandidáta pešťského advokáta dra. Markhóta, proti němuž klerikálové kandidovali papežského komořího Alex. Ernszta. V drobném prodejít ransí čílo o sobě . . . sa sh odpolodní . .. . . . . za 2b Ve slialkách na venkově- ranní číslo. odpolední . . . . . . . . 8 Inseráty platí se hotově napřsd. Přodplacení a inserty přljímá ndminl- ctrace v Marinnské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakne, Uiskárna a expadice „ Národních Listů“. Bukopisy so novzacejí.
Jurič Szellův Uhry Marinnský ulice Alex
16 article
Časopisectvo uherské živě se zajímalo touto volbou, která bude asi poslední před všeobec- nými volbami a z jejího výsledku chtějí souditi o průběhu přištích všeobecných voleb. Agitace v okrese byla veliká s obou stran. Voličové vy- stupovali proti sobě tak hrozebně, že vláda po- slala do volebního místa vojsko i četné četnictvo. Výsledek volby byl do posledního okamžiku nejistý. Liberální kandidat měl v dopoledních hodinách dokonce i značnou převahu hlasů nad kandidátem klerikálním. Teprv odpolední voli- čové rozhodli pro P. Ernszta, jenž konečně zvolen většinou 109 hlasů. Výsledek ten však nehrubě asi potěší klerikály, neboť bylo-li jim tak houževnatě o vífězství zápasiti v okrese, jejž pokládali za svůj, jaké budou výsledky voleb v okresích pochybnějších?
P Ernszt
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. července. O potřebě ruského konsulátu v Praze uvažují také »S. Peterb. Vědomosti«. Předem poznamenávají, že o nějakém politickém konsulátu v Praze nemůže býti řeči, poněvadž ho není potřeba, ježto »sami Čechové nijaké samostatné rusko-české politiky nevedou a vésti nemají potřeby. Ráz rusko rakouských styků poslední doby nepřipoušti nijakých zvláštních česko-ruských kombinací.« V Praze je možným jen konsulát čistě obchodní a takového bylo by si přáti. Potřeba konsulátu cíti se dávno a zá- leží jen na ruské vládě, aby této palčivé po- třebě vyhověla. »Jestliže s ruské strany — píšou dále »S. P. V.« — nejevilo se dosu dosti spěchu se zřízením konsulátu v Praze, byla toho příčina asi ta, že ruské obchodnictvo a ruská podnikavost, jakkoliv je to smutno podivno, stkví se v Čechách svou nepřítom- ností, že ruské obchodní kruhy Čech vůbec ne- znají, ničeho tam nepodnikají, slovem chovají se k této v hospodářském vzhledě vzorné zemi zcela lhostejně, pravda jen proto, že nemají tušení o tom, jakých výhod by tam mohli na- býti. Proto také ruská vláda neměla dosud pří- činy, zřizovati v Praze úřad obhájce ruských poddaných a jich obchodních zájmů, kterých tam doposud nebylo. Jest si však přáti, aby byl takovým poměrům učiněn konec, a aby do Čech byla obrácena aspoň část těch snah a obětí, jež jsme přinesli na př. Habeší, kde beztoho se marně snažíme konkurrovati s Angličany : . .«
S Peterb Čecho Ruska Angličan Praha Čechy Habeš
18 article
Rusové v Mandžurii. Je tomu sotva rok, co Rusové obsadili Mandžurii, aby jednak po- trestali buřičské čety za to, že rozrušily drahé tamní železniční stavby, jednak aby chránili nutné opravy a další stavbu velenutné pro Rusko mandžurské trati. Ale jako všude na východě, kam Rusové proniknou, nastává v brzku přá- telský poměr mezi podmaniteli a podmaněnými, tak i v Mandžursku domácí obyvatelstvo v brzku se spřátelilo s ruskými posádkami, čehož pěk- ným příkladem jest adresa, kterou muk- denské měšťanstvo a obchodnict vo podalo vrchnímu veliteli tamních ruských vojsk gen. Subotiči. v adrese se praví, že jmeno gen. Subotiče bylo v Mukdenu známo již tehda, kdy byl velitelem kvantunské oblasti (Port Arthur), kde se Subo- tiči v krátké době podařilo sblížiti ruský národ s čínským a tomuto vnuknouti city úcty a lásky k sobě. »Pokořil jste Kvantunce — praví se v adrese — ne silou, nýbrž láskou a úrlou k jich obyčejům a právům, jichž jsie neporusil, jsa pamětliv, že naše obyčeje a práva mají dlouhou, tisíciletou historii.« Dále se vzpomíná, jak při příchodu ruských vojsk Mukden byl- prchajícím čínským vojskem zapálen a dranco- ván, jak Subotič kázal růskému vojsku hasiti požár a chrániti majetek obyvatelstva, jež se ze strachu před Rusy rozprehlo, brzy však na vyzvání Subotiče opět vrátilo, obdrževši od- puštění za všechny své nepřátelské skutky proti Rusům. Subotič zřídil v Mukdeně nemocnicia ukázal se vždy spravedlivým ke všem tužbám a steskům obyvatelstva. V uznání těehto zásluh podali mu Mukdenští adresu, psanou čínsky na hedvábí a k tomu jako dárek slunečník a čín- ský národní prapor.
Rus Mandžurie Subotič Arthur Rusko Mukden
19 article FEUILLETON
FEUILLETON —a. Z českého venkova, Kde boj zuří, tam v koutečku odstrčena sedí lidskost- U nás doma válka je těměř v permanenci, proto poměrně tak málo kdy ozve se u nás ona struna, jež zachvěje se, když vyrušen v nitru našem ze strnulosti soucit. U nás, jak přirozeno, všechna výchov srdce k tomu se nese, bránit v první řadě všemi prostředky národní existenci, teprve v řadě druhé, a spíše z konvencionálního zvyku. vzpomeneme si též na to, že povinnosti naši také jest osušovat ony slzy, jež nevytryskly z bídy duševní, nýbrž jimiž zalilo se oko z ne- dostatku, nahoty a hladu. Nedá se snad říci, že bychom byli méně přístupnými neštěsti cizímu, než lidé z národů jiných, však nikdo nezapře, že obětavost u nás — a to v míře, která nás staví do první řady ná rodů světa — známa jen, pokud jde o věc- národní. Pozorujme jen, jak mocně námi hne zpráva o závěti vlastencově, jenž k národním účelům odkázal deset tisíc zlatých, a jak mnohem skromnější u nás vzbudí rozruch zvěst třeb o slatisícovém odkazu na úlevu bídy hmotné. Nepřetvařujme se a doznejme pravdu. Nejsme tím vinni sami, nýbrž z veliké části svět vůkol, jenž na nás působí, zejmena ale krutý nerovný zápas, jejž vedeme s nepřítelem aspoň pětkrát tak mocným. Zápas ten vyžaduje všechny naše síly, existence nás všech jako národa zaměstnává nás úplně, tak že zajem
20 article
pro jednotlivce a pro jeho význam' v nás ad a s úplně mizí. To je asi též příčinou, proč u nás ne- vyvinulo se přes náklonnost k spolkaření, které nám jaksi vrozeno, hasičstvo tak, jako jindea proč ve svém zdaru, zvláště ale ve své popula- ritě zůstává po zadu. Ani mne nenapadne cito- vati snad ohni věnovanou stať ze Schillerova »Zvonu«, však v tom asi srovnávati se bude se mnou každý, že instituce, jejíž účelem chrá- niti člověka a jeho majetek před rozpoutaným tímto zivlem, zasluhuje podpory a má nároky na sympatie. Však tomu není tak; společnose naše k hasičstvu tak nelne, jak by toho právem zřízení 1o zasluhovalo. Co toho tedy příčinou Ráz hasičských spolků nebyl u nás — aspoň v první periodě, abychom tak řekli sin statu nascenti« — tak národní, jako zařízení ostatních. Spolkům těmto až přílišnou sympatii a proto v národní společnosti podezřelou věnovali činifelově, kteří v lidu našem netěšili se valné oblibě a tím spolky ty se nám poněkud národně odcizily. Kdo chce, nám porozumi. Vždyť něfě tomu dávno, co pro určité slavnosti hasiči vždy byl ochotni a že s ostrostřelci a s veterány tvořili ne zrovna sympatickou trojici. To bývávalo. A třeba bychom nechtěli tvrdili, že také ostatní dvě ze tři těchto organi- sací jsou na cestě pravé, o hasičstvu si to tvrditi dovolujeme. Dnes sluší na hasičstvo naše jinak pohlížetj. České hasičstvo odložilo především qua militaris se opičení a jen hasičský sbor král hiavního města Prahy nemůže se ještě rozloučit
Schillerův Praha
21 article
s uniformou, kterou nejednou již byl provokoval stížnost kruhů vojenských, jež přece nemohou sněsti, aby hasič v plášti vypadal tak, jako pan lieutenant. Mají jen tak trochu jiné čepice, jinak vypadají jejich šarže jako generálové. Nejvíce ale uškodili si hasičtí sborové tím, že zneužiti se dali k agitaci, jež měla za účel diskreditovati Sokolstvo a je pokud možná vy tlačiti z obliby a vůbec ze srdce lidu. Tím stalo se, že hasiči — oproti Sokolům, již vždy po- kládáni byli za armádu národní — stali se armádou pánův okresních hejímanův, ocholnou ke každé okázalosti, která jinak národní cit zanechávala chladným. Tato až příliš nápadná snaha, nahradit Sokolstvo hasičstvem, nalezla, ku podivu, po- mocníky i v oněch »národních« kruzích, jimž červená košile nebyla nikdy valně po chuti n byla by se snad setkala s úspěchem, kdyby Sokolstvo samo a lepší jádro národa nebylo tomu co nejdůrazněji se opřelo. Později vymyšleno bylo chytrácky hasičstv a Sokolstvo smísiti v jedno, tak ale, že by bylo Sokolstvo v hasičstvu utonulo, tak jako se de faeto stalo v německém kraji, v němž turnéřské spolky do nedávna ještě živořily, kdežlo hasič- ství tam od počátku neobyčejně kvejlo. Staly se ovšem také pokusy, upřímným spojiti obě instance manželstvím. Bylť založen před léty hasičský spolek. v jehož stanovách bylo, že nikdo nemá býti do sboru přijat, kdo se nevykáže, že není zároveň členem »Sokola«. Bylo v nich též vytknuto, že účelem sboru je oheň hasit a v neštěstí při- spěti bližnímu ku pomoci, proto že nemaj členové zapotřebí žádných národních uniforem
Sokol
22 article
a že nesluší se, aby zúčastnili se jakýchkoli slavnoslí a okázalosti. Však zle pochodil re- formátor s touto myšlenkou. Vida valný nezdan její, ustoupil a o Božím těle hned na to, para- dovali hasiči v X . . ., kde se historie tato udála, ve z brusu nových uniformách. Fran- couzské čepice ale, které zavedl místo druhdy obvyklých vojenských, kryly ještě po létech sporé vlasy p. t. obecních metařů. Reformátor nekatkuloval s povahou člověka a následkem toho — nemohlo býti ani jinak — trpkého dožil se zklamání. Jako většina reformátorů. Člověk moudrý, kterému nenapadá svět ná- silně předělávat, dobře vi, že nejeden horlivý adept sv. Floriána proto jednou jde hasit, aby desetkrát se mohl blýštit se zlatou nebo stříbrnou helmou na hlavě. Tací jsou dnes lidě, že chtějí, aby za každý záslužný skutek byla tu ihned odměna. Teď ovšem poněkud jinak už se mají věci. S vojenskou uniformou odložilo hasičstvo naše též onoho nečeského ducha, jenž v něm mě převahu. Hasičstvo, jež v prvních svých počátcíh bylo jakoby opozděným výhonem ze smutných dob reakce, šťastně přestálo národní roubení dnes již, aspoň z valné části nese docela jiné ovoce. Dosud ovšem mezi ním jest dost po- zlátkem polepené a kočičím zlatem dekorované nicoty, však časem i tu odhodí a stane se skrz na skrz národní institucí s účelem pomáhati v nebezpečí účinně a obětavě. A mohu říci, že se mi nový národní úbor hasičský jak náleží líbí. Jednoduchý a vkusný a snad i praktický. Mnozí lide podceňují šata vůbec zevnějšek. Nechci chváliti snad vnitřní
Fran Florian
23 article
prázdnotu a zevní lesk, ale dobré, zdravé jádro a vůbec věc cennou mám rád v pěkné embal- láži. Nepodceňujte zevnějšek ! Mnohému člověku nový hezký kabát dodává většího sebevě domí, než dobrý skutek. Mám-li na sobě nové šaty, cítim se býti povznešenějším. Snad jiní také. K fešné národní uniformě přál bych hasi- čům naším předovším dobré trubače, už proto, že jsme muzikantský národ. Z těch, které jsem byl slyšel dosud, žel, že ani jediný snad nedo- vedl správně zatroubiti jednoduchý signál. Mohli by si spíše doložiti na trubače, než na prapor. S praporem se k požáru nejezdí a jinam hasiči se namáhati nemusejí. Vědi páni, jaké bylo původní určení pra- porů? Aby se mužstvo určitého oddělení neroz- uteklo. Aby zástava vysoko nad hlavami vlající byla vojákům znamením, kde je jich střed. Uživání praporu vzniklo tedy z potřeby, když totiž mužstvo počtem tou měrou vzrostlo, že nezbytným stal se viditelný znak, kolem něhož by se kupilo. Dvanáct, kolem stříkačky hemži- eích se hasičů praporu ale nepotřebuje. Povolání hasiče je vážné a vznešené a třeba tedy všelu se vyhnouti, co by ho činilo titěr- ným a směšným. Obětovati vlastní bezpečnost. zdraví a život, aby zachráněn byl statek a život bližního, je úkol velebný. A třeba bych ne- srovnával se s výrokem jistého pana představe- ného z českého jihu, jenž vílal nedávno hasiče slovy: »že, co Čech, to hasičem se státi musí« přál bych hasičstvu nicméně, aby v zájmu lidu- milství a věci národní: žilo, kvetlo a pro- spívalo.
Čo Vědi pán