2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
O přilohamí Naněný Obzeri v
střodu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí so-
Praze v alministrasi
na měsín
ns čtvrt leta . . . . . e K —
s dvojí denáškou
K 50k
na něsí . . . . 7 K. 00
na čtví leta
ve silalkáchl
s měile . . . . . . 9 K 30h
Pošteu:
na měsle . . . . . .
ns čtvrt leta
s dvojí zililkoa
sčolata . . 11 K 40
ra mř kje
Praha
Naněný Obzeri
5
article
Kdo si tu osudně uškodí?
Kdo si tu osudně uškodí?
* Chtěl-li vůdce moravských Staročechů
svou boskovickou řečí zaplašiti úzkost, jaká
znepokojuje veškeré politicky myslící našince
od pověstné řeči německého punktátora bar
d' Elverta na sněmu moravském ze dne 2.
t. m., jsme mu sice za dobrý jeho úmysl
upřímně povděčni, ale s rovnou upřímností
musíme říci, že nás pohříchu všechna skvě-
lost řečnického umění páně Žáčkova nezba-
víla trapných našich obav o budoucnost
našeho národa na Moravě v nejmenším, ale
naopak, že nyní po výkladech a po celém
tónu řeči jeho teprve se strachujeme
chvějeme, aby se nedali přátelé a bratří
naši moravští osudně obloudita
vlákat v osidla našich škůdců
úhlavnícb, jako před desíti léty naši
politikové staročeští, když osnovali s Ple-
nerem a Schmeykalem zcela podobné
punktace, majíce rovně za to, že tím
vyrovnáním znamenitě prospějí svému ná-
rodu v ..
Vestigia terrent! Čím chylli a čím do-
stali tehda němečtí ústaváci dra. Riegra
Slibem opravy hanebného volebního řádu
Schmerlingova pro sněm zemský. Chtěli
nám přidat 12 mandátů, tak že by
počet našich hlasů na sněmu byl vzrosti
z 96 na 108 mezi 242. Ale co všechno žá-
dali za tu soběť« svou od nás!! Za to my
jim měli navzájem svolit k — národnímu
roztržení země české, k rozdělení
její soudní, politické, školské i zemědělské
správy dle oblastí národních, ba i k roz-
dělení sněmu v kurie národn
s právem veta v nejdůležitějších otázkách
národních a politických!
Nuže a čím dostali němečtí ústaváci na
Moravě dnes pana dra. Žáčka a sou-
druhy na lep svého Chlumeckého »aus-
gleichu«? Ničím jiným, než nadhozenou ke-
bulí »opravy volebního řadu Schmerlingova«.
Elvert
Žáčkův
Riegr
Schmerlingův
Žáček
Morava
6
article
Zajisté nemůže a nemá nám na ničem
více záležeti, než abychom rozkotali tu hroz
nou bastillu svého 40letého utrpení, ty svrcho-
vaně nespravedlivé volební řády, oktrojované
nám Němcem Schmerlingem, které nás na
všech třech sněmech trojjediné naší vlasti
stlačují v nehodně, nespravedlivé menšiny
jednak neslýchaně křivdící geometrií voleb-
ních okresů, jednak feudálním privilejem
velkostatkův, který je neslýchanou nestvůrou
pod sluncem dvacálého století.
Do mříží tohoto žaláře bezpráví nejbroz-
nějšího bije a tepe od 40 let český lev jako
orlice moravská a slezská silou, každým
rokem rostoucí, silou šestimillionového,
kulturně i hospodářsky mohutnícího národa,
opásaného pravdou a ozbrojeného právem
Nepřátelé a vrahové naši pod údery této
mravné, intellektuální jako hmotné síly počí
nají se chvěti.
Němec
Schmerling
7
article
»Německý tábor,« ať mluvíme vlast
ními slovy dra. Žáčka, »den za dnem na
vlastní oči postřehuje, že co v zemi mo-
ravské neprávem drží, pod ru-
kama se mu tratí, že lid náš ve všeli-
kých oborech tak značně a opravdově po-
kročil, že Němcům nutno na to po
mýšlet, aby zavčas zachránilia
zabezpečili pro budoucnost, co se ještě za-
chrániti dá.« To jest dle dra. Žáčka »to ta-
jemství a to přirozené vysvětlení«, proč se
najednou Chlumecký a Skéne před třemi
léty roztoužili po vyrovnání s našinci morav-
skými. Ta byla celá a jediná příčina jejich
jubilejní mírumilovnosti, v které přistoupili
k našincům a pravili k nim; Sestavme si
stručně vše to, co musí se na Moravě abso-
lutně nutně státi, aby bylo umožněno aspoň
jisté spolužití národů.
Začali tedy naši jako Němci své poža-
davky sestavovat. A našinci zcela správně
v popředí svých požadayků postavíli tedy
požadavek změny volebního řádu pro sněm
moravský na spravedlivé demokratické zásadě
»stejná břemena, stejná práva«. Poněvadž
vitonet
Němec
Chlumecký
Morava
8
article
národ náš na Moravě činí na 70 procení
obyvatel (1,600.000 duší), kdežto německý
živel nečítá víc než 663 000 hlav, tedý an
ne 30 procent, požadovali správně a slušně.
aby na sněmu moravském byla nám zajištěna
většina nad Němci — i velkostatkáři dohro-
mady,
To byl zajisté požadavek povahou věc
tak odůvodněný, tak nerozborně podepřený
jak jen možno. Každý novověký řád volebnl
musí přece spočívati na nějakém principu
právním nebo mravním.
Vždy musí základem a měřítkem být
buď síla poplatní neb síla hlav, neb kom-
binace a poměr obou těchto sil. Nechť by
se pak na Moravě užilo toho neb onoho mě-
řítka, vždy by musilo lidu našemu dostati
se na sněmu vlasti moravské rozhodne
většiny dvoutřetinné.
Na tom měli vyjednavatelé naši ve vy
rovnávacím výboru sněmu moravského stati
jako na žulovém axiomu: to měla býti
nezvratná základna jejich po-
sice: to měla býti kardinální pod-
mínka všeho vyrovnání jejich strany —
sine qua non.
Ale jak zalím si naši vyjednavači ve
vyrovnávacím výboru vedli?
Nechmež pana dra. Žáčka vypravoval
sama: »Já sám v prvotním svém, recte klu-
bovním návrhu žádal jsem většinu
pro poslance českého lidu samy — to
však nejen Němci a ústavověrný
velkostatek, nýbrž i strana střední
a neméně i — velkostatek kon-
servativní rozhodně odmítli. Celá
ústava zemská vůbec byla přece tak
zařízena, aby velkostatek mě
slovo rozhodující, a u nás je arci
také nyní má. Jestiť na sněmě našem po-
slanců českého a německého lidu 68 (Čechů
35, Němců 33), velkostatkářských pak 32.
Němec
Žáček
Morava
Čech 35
Němec 33
9
article
My v návrhu svém původním jsme, jak ře-
čeno, žádali, aby poslancí českého
lidu měli většinu i proti Něm-
cům i proti velkostatkäřům bez
rozdílu barvy, a požadavek ten arci
vznésti jsme musili z principu demokrati-
ckého, naší situací v zemí samo sebou da-
ného. Ale když s druhé strany
dalo se proti tomu veto, kdyz
řeklo se, že o požadavku tako-
vém jednati se vůbec nemůže,a
když zároveň máme na paměti,
že v žádném z království a zemí na říšské
radě zastoupených nebylo lze dosud
docílití obmezení privileje velko-
statkářské, že však na sněmě našem
bylo by lze dociliti většiny nám pří
znivé s velkostatkem konserva-
tivním, pak jest otázkou, zda máme
pro tento moment rozbiti ve-
škero vyjednávání vůbec.«
K tomu my odpovídáme: Tuto otázku
mohli by si bystří a stateční politi-
kové moravští po takovém ostrém odmítnutí
Němcův a velkostatkářů položit pouze a je-
dině teprv pak, kdyby se jimvná-
hradu za to se strany Němců po-
dávaly jinaké důležité a cenn
výhody a prospěchy pro náro
náš, jakými mohlo býti jedině
poctivé přiznání úplně rovného
práva jazyku národa našeho ve
všem veřejném životě, ve všech
státních úřadech a soudech Mo-
ravy nejen v zevnější, ale i ve vnitřní
správě.
Němcův
Němec
Německo
10
article
Avšak o ničem podobném není v řeči
Žáčkově ani památky, nýbrž naši politi-
kové moravští se toho německého rozhodného
sne« uboze zalekli a jali se malomyslně po-
čítat takto: »My z lidu našeho máme dnes
na moravském sněmu 35 mandátů ze 100.
za trvajícího volebního řádu můžeme se do-
moci nejvýše ještě 3—4 mandátův. Němci
nám však nabízejí present sedmi mandátů.
jen když jim mírem zemským pro
všechnu budoucnost zaji stíme nad-
čtvrtinu zastupitelstva ze m-
ského jako jejich věčnou državu, aby mohli
zabrániti každékoli změně zemského zřízení
a volebního řádu, jež by jim nechutnala,
dále když svolíme k rozdělení země roz
hraničením okresů dle národnosti, k rozdělení
sněmu v národní kurie s práven
veta jejich ve všech důležito-
stech národních, k rozdělení zemské
školní rady, volené z národních těch kurií,
k národnímu rozdělení okresních a místních
školních rad, k národnímu rozdělení správy
různých ústavů zemských, zkrátka ke všemu
tomu, co byli si Němci ve svém
svatodušním programu pro
ochranu své německé državy na
Moravě vymínili a vypunktovali.«
Žáčkův
Němec
Morava
11
article
Tak stála a stojí otázka na punktačním
stole moravském: Zde chtějí naši poslanci
za zisk sedmi mizerných man-
dátů, které jim však ještě daleko nedopo
mohou ani k pouhé naprostě většině na
sněmu moravském (neboť při 42 poslancích
nedostává se našim do poubé nadpoloviční
většiny pořád ještě 9 hlasův, jichž by se
musili dožebrávati při té naší šlechtě,
o níž dr. Žáček ve své pražské přednášce
dne 29. dubna 1900 pravil, že jest ny ní
v ohledu národním a vlastene-
ckém, ještě horší, nežli byla před
40 lěty) — podepsati Němcům jeji ch
svatodušní program, čelIci ku
zajištění německé hegemonie
nad naší Moravou pro veškeru
budoucnost. Ano, o to se dnes Něm-
cům moravským při celých těch punktacích
jedná: aby usnesením sněmovním zajistili
si veškeru svou dočasnou ná-
rodní državu na Moravě, aby
silnou závorou zatarasili nám
všechen další národní rozvoj
pokrok, za to však otázku rovného práva
jazyků zemských aby vyloupli z pravomoci
sněmu moravského a vznesli na roz-
hodnutí parlamentu cislajtán-
ského!
A k tomu by našinci chtěli svoliti ?i
Žáček
Němec
Morava
Německo
Morava
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. července. (Zemske
sněmy.) Ke sněmům, které vyřidily svůj lelní
program, připojil se dnes sněm bukovin
ský, jenž byl obvyklým způsobem uzavřen
Bukovinský sněm v nynějším složení sešel se
teprvé po druhé, tak že nových voleb v Buko-
vině letos nebude. — Solnohradský
sněm usnesl se včera, jak již sděleno telegra-
ficky, na přímých volbách ve venkovských ob-
cích. Usnesení to má platnost nejen pro volby
zemské, nýbrž i pro volby do říšské rady v kuri
čtvrté i pátě. Solnohrady jsou tedy čtvrtou ko-
runní zemí rakouskou, jež bude ve všech voleb-
ních sborech voliti přimo. Dřívě již se na při
mých volbách usnesly sněmy dolnorakouský.
kráňský a český. — Sněm šťyrský, jenž
musil býti včera předčasně ukončen, poněvadž
se stal po odehodu klerikálů neschophým k usná-
šení, vyřídil dnes rozpočet, neboť všichní libe-
rální a nacionální poslanci byli telegraficky se
zváni do Štyr. Hradce a tím umožněno jednání
Klerikálové za rozpravy o rozpočtu ve sněmovně
přítomni nebyli. Vstoupili do sálu teprve tehi dy.
kdy rozpočet byl projednán. Hlavní srážka
mezi klerikály a liberály čeká se v pátek
kdy bude dána na jednací pořad volební re-
forma, k níž jest třeba kvalifikované většiny.
jíž štyršti Němci bez klerikálů nemají a těmto
jesti tedy vždy možno učiniti sněm švým odcho
dem nekompetentním.
Z Krakova, 24. července. (Violebn
ruch v Haliči.) Zemské volby v Haliči jsou
vypsány a tím vstoupila Halič opět do znamení
voleb. Od nynějška až do poloviny září bude
Halič jevištěm houževnatých zápasů různých
stran o vliv a význam v přištím zemském
sněmě. Agitace volební již počala, vyskytují se
i různá jmena kandidátů, v nichž však do záři
mohou nastati ještě četné změny a proto bylo
Němec
Praha
Hradec
Krakov
Halič
13
article
by předčasno už nyní všechna ta jména zazna
menávati. Za zmínku stojí prozatím to,že
v Krakově, jenž voli do sněmu čtyři poslance,
chystá se podivný kompromis mezi stranou kon
servativnou, Rotterovou frakcí strany demokrati-
cké a židy, jenž má býti vyjádřen kandidaturou
dvou konservativců Jul. Leona a Vladisl. Javor-
ského, demokrata Jana Rottera a židovského
obchodníka Horovitze. Jal. Leo má obdržet
mandát, jejž po dlouhá léta zastával poctivý
demokrat, nedávno zvěčnělý dr. Weigel. »Gro
Naroda« vyzývá krakovské měšťanstvo, aby s
v čas zorganisovalo a vzepřelo se kandidaturám,
jež nemohou míti jiného účelu, než dělání
kariéry
Z Lublaně, 22. července. (Výsled ky
minulého sněmování.) Ve schůzi dů-
věrníků pokrokové strany slovinské dne 18. t. m
promluvil říš. posl. dr. Tavčar o výsledcíeh
sněmovních prací v mínulém šestiletém období
Sněm v tu dobu vyřídil množství předloh.
majicích značný význam pro kráňské rolnictvo.
učitelstvo i měšťanstvo, projednal však také řadu
otázek, majících význam pro celý slovinský
národ. K lakovým otázkám náleží především
slovinská universita, k níž na sněmu
položeno prvé símě, a otázka obeho dn
školy slovinské, která vyřízena příznivě za
shody všech politiekých stran. Pro horní Kráňsko
je důležita hospodářská škola, zřízená
sněmem, jež se stane učitelkou tamního rol-
nictva. Odstraněním nepřímých voleb ve venkov-
ských obeích zbavil sněm pohany četné vrstvy
občanstva, jež dle starého volebního řádu byl
pokládány za politicky nezletilé. Většina těchto
usnesení učiněna z iniciativy strany pokrokové,
která tedy může býti spokojena se svou minulou
činnosti a může s dobrým svědomím vstoupiti
do nastávajícího volébního zápasu.
Jula
Leon
Vladisl
Rotter
Horovitz
Lea
doktor
Weigel
Naroda
Tavčar
Krakov
Jal
Lublaň
hospodářský škola
14
article
Z Terstu, 22. července. (Z politi-
ckých kruhů vlaských.) Vlastí poslanci
za Istrii měli zde 16. t. m. poradu, v níž
rokovali o účincích svého odchodu ze zemského
sněmu. Podrobnosti o konferenci nejsou známy,
ale z té okolnosti, že sném svolán na den
29. t. m. a sice opětně do Kopru, lze souditi,
že zástupcové Vlachů zatím jednali s vládou
že uznali za dobré v některých věcech vládě
povoliti. Tvrdí se, že vláda Vlachům pohrozila,
že rozpusti sněm, budou-li svou abstinenei
i nadále mařiti jeho činnost a při tom dodala,
že do Poreče, jak si Vlachové přejí, sněm nikdy
už nebude svolán. Za to vláda slíbila, že podá
sněmu návrh, aby za sídlo zemského výboru
shromaždiště sněmu byla prohlášena Pulje, která
je Vlachům přece milejší než Kopar.
Z Terstu, 22. července. (Slovinská
slavnost.) Pěvecký spolek »Kolo« v Terstu
rozvinul dne 21. t. m. okázale svůj nový prapor.
Na slavnost terstských Slovinců sjelo se 28
spolků z Terstu, Gorice, Lublaně, Záhřebu
i Dalmacic a slavnostního obřadu účastnilo se
na 10 000 osob s 15 prapory. Předseda spolku
Miloš Kamuščič promluvil vhodnou řeč o vý
znamu pěveckých spolků u jižních Slovanů,
jimž jsou dnes tyto spolky předními buditeli ná-
rodního uvědomění slovanského lidu. Přes to.
že terstská městská rada nedovolila po městě
nijakých průvodů s prapory a spolkovými od-
znaky, slavnost měla přece průběh imponující
Terstští Vlachové, kteří se marně namáhali zma-
řiti tuto slovanskou slavnost, tvrdí nyní, že to
byl nový krok k poslovinštění Terstu, jemuž na-
pomáhá i vláda, která Slovincům dovoluje vše,
jim však nic. Ubohá irredenta!
V Praze, 24. července. (Předehr
k příštím uherským volbám.) ve
volebním okrese Prievidze (Privigye) v Nitransku
bylo třeba vykonati doplňovaci volbu do uher-
ského sněmu na místo zemřelého posl. Juriče.
Vlach
Pulj
Kopar
Kamuščič
Jurič
Terst
Istria
Poreč
Gorica
Lublaň
Záhřeb
Praha
Prievidza
Nitransko
15
article
Jurič byl klerikál, člen strany lidové, a byí
svého času volen ohromnou většinou voličstva.
tak že jeho okres pokládali lidovci za nedobytný.
Avšak od nastolení vlády Szellovy změnilo se
v Uhrách ledaco, také poměr stran v okrese
prievidzském. Zorganisovala se tam četná strana
liberální, jež si postavila za kandidáta pešťského
advokáta dra. Markhóta, proti němuž klerikálové
kandidovali papežského komořího Alex. Ernszta.
V drobném prodejít
ransí čílo o sobě . . . sa sh
odpolodní . .. . . . . za 2b
Ve slialkách na venkově-
ranní číslo.
odpolední . . . . . . . . 8
Inseráty
platí se hotově napřsd.
Přodplacení a inserty přljímá ndminl-
ctrace v Marinnské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakne,
Uiskárna a expadice „ Národních Listů“.
Bukopisy so novzacejí.
Jurič
Szellův
Uhry
Marinnský ulice
Alex
16
article
Časopisectvo uherské živě se zajímalo touto
volbou, která bude asi poslední před všeobec-
nými volbami a z jejího výsledku chtějí souditi
o průběhu přištích všeobecných voleb. Agitace
v okrese byla veliká s obou stran. Voličové vy-
stupovali proti sobě tak hrozebně, že vláda po-
slala do volebního místa vojsko i četné četnictvo.
Výsledek volby byl do posledního okamžiku
nejistý. Liberální kandidat měl v dopoledních
hodinách dokonce i značnou převahu hlasů nad
kandidátem klerikálním. Teprv odpolední voli-
čové rozhodli pro P. Ernszta, jenž konečně
zvolen většinou 109 hlasů. Výsledek ten však
nehrubě asi potěší klerikály, neboť bylo-li jim
tak houževnatě o vífězství zápasiti v okrese,
jejž pokládali za svůj, jaké budou výsledky
voleb v okresích pochybnějších?
P Ernszt
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. července.
O potřebě ruského konsulátu v Praze
uvažují také »S. Peterb. Vědomosti«. Předem
poznamenávají, že o nějakém politickém
konsulátu v Praze nemůže býti řeči, poněvadž
ho není potřeba, ježto »sami Čechové nijaké
samostatné rusko-české politiky nevedou a vésti
nemají potřeby. Ráz rusko rakouských styků
poslední doby nepřipoušti nijakých zvláštních
česko-ruských kombinací.« V Praze je možným
jen konsulát čistě obchodní a takového bylo by
si přáti. Potřeba konsulátu cíti se dávno a zá-
leží jen na ruské vládě, aby této palčivé po-
třebě vyhověla. »Jestliže s ruské strany —
píšou dále »S. P. V.« — nejevilo se dosu
dosti spěchu se zřízením konsulátu v Praze,
byla toho příčina asi ta, že ruské obchodnictvo
a ruská podnikavost, jakkoliv je to smutno
podivno, stkví se v Čechách svou nepřítom-
ností, že ruské obchodní kruhy Čech vůbec ne-
znají, ničeho tam nepodnikají, slovem chovají
se k této v hospodářském vzhledě vzorné zemi
zcela lhostejně, pravda jen proto, že nemají
tušení o tom, jakých výhod by tam mohli na-
býti. Proto také ruská vláda neměla dosud pří-
činy, zřizovati v Praze úřad obhájce ruských
poddaných a jich obchodních zájmů, kterých
tam doposud nebylo. Jest si však přáti, aby byl
takovým poměrům učiněn konec, a aby do Čech
byla obrácena aspoň část těch snah a obětí, jež
jsme přinesli na př. Habeší, kde beztoho se
marně snažíme konkurrovati s Angličany : . .«
S Peterb
Čecho
Ruska
Angličan
Praha
Čechy
Habeš
18
article
Rusové v Mandžurii. Je tomu sotva rok,
co Rusové obsadili Mandžurii, aby jednak po-
trestali buřičské čety za to, že rozrušily drahé
tamní železniční stavby, jednak aby chránili
nutné opravy a další stavbu velenutné pro Rusko
mandžurské trati. Ale jako všude na východě,
kam Rusové proniknou, nastává v brzku přá-
telský poměr mezi podmaniteli a podmaněnými,
tak i v Mandžursku domácí obyvatelstvo v brzku
se spřátelilo s ruskými posádkami, čehož pěk-
ným příkladem jest adresa, kterou muk-
denské měšťanstvo a obchodnict vo
podalo vrchnímu veliteli tamních
ruských vojsk gen. Subotiči. v
adrese se praví, že jmeno gen. Subotiče bylo
v Mukdenu známo již tehda, kdy byl velitelem
kvantunské oblasti (Port Arthur), kde se Subo-
tiči v krátké době podařilo sblížiti ruský národ
s čínským a tomuto vnuknouti city úcty a lásky
k sobě. »Pokořil jste Kvantunce — praví se
v adrese — ne silou, nýbrž láskou a úrlou
k jich obyčejům a právům, jichž jsie neporusil,
jsa pamětliv, že naše obyčeje a práva mají
dlouhou, tisíciletou historii.« Dále se vzpomíná,
jak při příchodu ruských vojsk Mukden byl-
prchajícím čínským vojskem zapálen a dranco-
ván, jak Subotič kázal růskému vojsku hasiti
požár a chrániti majetek obyvatelstva, jež se
ze strachu před Rusy rozprehlo, brzy však na
vyzvání Subotiče opět vrátilo, obdrževši od-
puštění za všechny své nepřátelské skutky proti
Rusům. Subotič zřídil v Mukdeně nemocnicia
ukázal se vždy spravedlivým ke všem tužbám
a steskům obyvatelstva. V uznání těehto zásluh
podali mu Mukdenští adresu, psanou čínsky na
hedvábí a k tomu jako dárek slunečník a čín-
ský národní prapor.
Rus
Mandžurie
Subotič
Arthur
Rusko
Mukden
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
—a. Z českého venkova, Kde boj
zuří, tam v koutečku odstrčena sedí lidskost-
U nás doma válka je těměř v permanenci, proto
poměrně tak málo kdy ozve se u nás ona
struna, jež zachvěje se, když vyrušen v nitru
našem ze strnulosti soucit.
U nás, jak přirozeno, všechna výchov
srdce k tomu se nese, bránit v první řadě
všemi prostředky národní existenci, teprve v řadě
druhé, a spíše z konvencionálního zvyku.
vzpomeneme si též na to, že povinnosti naši
také jest osušovat ony slzy, jež nevytryskly
z bídy duševní, nýbrž jimiž zalilo se oko z ne-
dostatku, nahoty a hladu.
Nedá se snad říci, že bychom byli méně
přístupnými neštěsti cizímu, než lidé z národů
jiných, však nikdo nezapře, že obětavost u nás —
a to v míře, která nás staví do první řady ná
rodů světa — známa jen, pokud jde o věc-
národní.
Pozorujme jen, jak mocně námi hne zpráva
o závěti vlastencově, jenž k národním účelům
odkázal deset tisíc zlatých, a jak mnohem
skromnější u nás vzbudí rozruch zvěst třeb
o slatisícovém odkazu na úlevu bídy hmotné.
Nepřetvařujme se a doznejme pravdu.
Nejsme tím vinni sami, nýbrž z veliké části
svět vůkol, jenž na nás působí, zejmena ale
krutý nerovný zápas, jejž vedeme s nepřítelem
aspoň pětkrát tak mocným. Zápas ten vyžaduje
všechny naše síly, existence nás všech jako
národa zaměstnává nás úplně, tak že zajem
20
article
pro jednotlivce a pro jeho význam' v nás
ad a s
úplně mizí.
To je asi též příčinou, proč u nás ne-
vyvinulo se přes náklonnost k spolkaření, které
nám jaksi vrozeno, hasičstvo tak, jako jindea
proč ve svém zdaru, zvláště ale ve své popula-
ritě zůstává po zadu. Ani mne nenapadne cito-
vati snad ohni věnovanou stať ze Schillerova
»Zvonu«, však v tom asi srovnávati se bude
se mnou každý, že instituce, jejíž účelem chrá-
niti člověka a jeho majetek před rozpoutaným
tímto zivlem, zasluhuje podpory a má nároky
na sympatie. Však tomu není tak; společnose
naše k hasičstvu tak nelne, jak by toho právem
zřízení 1o zasluhovalo. Co toho tedy příčinou
Ráz hasičských spolků nebyl u nás —
aspoň v první periodě, abychom tak řekli sin
statu nascenti« — tak národní, jako zařízení
ostatních.
Spolkům těmto až přílišnou sympatii a
proto v národní společnosti podezřelou věnovali
činifelově, kteří v lidu našem netěšili se valné
oblibě a tím spolky ty se nám poněkud národně
odcizily.
Kdo chce, nám porozumi. Vždyť něfě tomu
dávno, co pro určité slavnosti hasiči vždy byl
ochotni a že s ostrostřelci a s veterány tvořili
ne zrovna sympatickou trojici.
To bývávalo. A třeba bychom nechtěli
tvrdili, že také ostatní dvě ze tři těchto organi-
sací jsou na cestě pravé, o hasičstvu si to
tvrditi dovolujeme. Dnes sluší na hasičstvo naše
jinak pohlížetj.
České hasičstvo odložilo především qua
militaris se opičení a jen hasičský sbor král
hiavního města Prahy nemůže se ještě rozloučit
Schillerův
Praha
21
article
s uniformou, kterou nejednou již byl provokoval
stížnost kruhů vojenských, jež přece nemohou
sněsti, aby hasič v plášti vypadal tak, jako pan
lieutenant. Mají jen tak trochu jiné čepice,
jinak vypadají jejich šarže jako generálové.
Nejvíce ale uškodili si hasičtí sborové tím,
že zneužiti se dali k agitaci, jež měla za účel
diskreditovati Sokolstvo a je pokud možná vy
tlačiti z obliby a vůbec ze srdce lidu. Tím stalo
se, že hasiči — oproti Sokolům, již vždy po-
kládáni byli za armádu národní — stali se
armádou pánův okresních hejímanův, ocholnou
ke každé okázalosti, která jinak národní cit
zanechávala chladným.
Tato až příliš nápadná snaha, nahradit
Sokolstvo hasičstvem, nalezla, ku podivu, po-
mocníky i v oněch »národních« kruzích, jimž
červená košile nebyla nikdy valně po chuti n
byla by se snad setkala s úspěchem, kdyby
Sokolstvo samo a lepší jádro národa nebylo
tomu co nejdůrazněji se opřelo.
Později vymyšleno bylo chytrácky hasičstv
a Sokolstvo smísiti v jedno, tak ale, že by bylo
Sokolstvo v hasičstvu utonulo, tak jako se de
faeto stalo v německém kraji, v němž turnéřské
spolky do nedávna ještě živořily, kdežlo hasič-
ství tam od počátku neobyčejně kvejlo.
Staly se ovšem také pokusy, upřímným
spojiti obě instance manželstvím.
Bylť založen před léty hasičský spolek.
v jehož stanovách bylo, že nikdo nemá býti do
sboru přijat, kdo se nevykáže, že není zároveň
členem »Sokola«. Bylo v nich též vytknuto,
že účelem sboru je oheň hasit a v neštěstí při-
spěti bližnímu ku pomoci, proto že nemaj
členové zapotřebí žádných národních uniforem
Sokol
22
article
a že nesluší se, aby zúčastnili se jakýchkoli
slavnoslí a okázalosti. Však zle pochodil re-
formátor s touto myšlenkou. Vida valný nezdan
její, ustoupil a o Božím těle hned na to, para-
dovali hasiči v X . . ., kde se historie tato
udála, ve z brusu nových uniformách. Fran-
couzské čepice ale, které zavedl místo druhdy
obvyklých vojenských, kryly ještě po létech
sporé vlasy p. t. obecních metařů. Reformátor
nekatkuloval s povahou člověka a následkem
toho — nemohlo býti ani jinak — trpkého
dožil se zklamání. Jako většina reformátorů.
Člověk moudrý, kterému nenapadá svět ná-
silně předělávat, dobře vi, že nejeden horlivý
adept sv. Floriána proto jednou jde hasit, aby
desetkrát se mohl blýštit se zlatou nebo stříbrnou
helmou na hlavě.
Tací jsou dnes lidě, že chtějí, aby za každý
záslužný skutek byla tu ihned odměna.
Teď ovšem poněkud jinak už se mají věci.
S vojenskou uniformou odložilo hasičstvo naše
též onoho nečeského ducha, jenž v něm mě
převahu.
Hasičstvo, jež v prvních svých počátcíh
bylo jakoby opozděným výhonem ze smutných
dob reakce, šťastně přestálo národní roubení
dnes již, aspoň z valné části nese docela jiné
ovoce. Dosud ovšem mezi ním jest dost po-
zlátkem polepené a kočičím zlatem dekorované
nicoty, však časem i tu odhodí a stane se skrz
na skrz národní institucí s účelem pomáhati
v nebezpečí účinně a obětavě.
A mohu říci, že se mi nový národní úbor
hasičský jak náleží líbí. Jednoduchý a vkusný
a snad i praktický. Mnozí lide podceňují šata
vůbec zevnějšek. Nechci chváliti snad vnitřní
Fran
Florian
23
article
prázdnotu a zevní lesk, ale dobré, zdravé jádro
a vůbec věc cennou mám rád v pěkné embal-
láži. Nepodceňujte zevnějšek ! Mnohému člověku
nový hezký kabát dodává většího sebevě domí,
než dobrý skutek. Mám-li na sobě nové šaty,
cítim se býti povznešenějším. Snad jiní také.
K fešné národní uniformě přál bych hasi-
čům naším předovším dobré trubače, už proto,
že jsme muzikantský národ. Z těch, které jsem
byl slyšel dosud, žel, že ani jediný snad nedo-
vedl správně zatroubiti jednoduchý signál. Mohli
by si spíše doložiti na trubače, než na prapor.
S praporem se k požáru nejezdí a jinam hasiči
se namáhati nemusejí.
Vědi páni, jaké bylo původní určení pra-
porů? Aby se mužstvo určitého oddělení neroz-
uteklo. Aby zástava vysoko nad hlavami vlající
byla vojákům znamením, kde je jich střed.
Uživání praporu vzniklo tedy z potřeby, když
totiž mužstvo počtem tou měrou vzrostlo, že
nezbytným stal se viditelný znak, kolem něhož
by se kupilo. Dvanáct, kolem stříkačky hemži-
eích se hasičů praporu ale nepotřebuje.
Povolání hasiče je vážné a vznešené a třeba
tedy všelu se vyhnouti, co by ho činilo titěr-
ným a směšným. Obětovati vlastní bezpečnost.
zdraví a život, aby zachráněn byl statek a život
bližního, je úkol velebný. A třeba bych ne-
srovnával se s výrokem jistého pana představe-
ného z českého jihu, jenž vílal nedávno hasiče
slovy: »že, co Čech, to hasičem se státi musí«
přál bych hasičstvu nicméně, aby v zájmu lidu-
milství a věci národní: žilo, kvetlo a pro-
spívalo.
Čo
Vědi pán