Strana2.

NÁRODNÍ LISTY

10. září 1909. Číslo 250.

ným vojenským průvodem, aby se uchýli v Rusko do vyhnanství. Nová vláda teprvé 7.t. m. podepsala poslední protokol v přítomnosti rnského a anglického vyslance. Podle toho pře- vezme perská vláda všecky dluhy bývalého šacha, především půjčku 6 milionů marek, učiněnou u ruské banky. Za to postoupí šach vládě své pozemky v severní Persii a zavazuje se, že vydá všechny dokumenty o svých dluzícha p zastavených akvostech. Vláda bude pak po- vinna platiti exšachovi ročně 100.000 tomanů, místo původně určených 75.000. Po smrti ša- chově dostanou jeho synové 25.000 tomanů. Kdyby šach ve vyhnanství kul píkle proti ny- nější vládě, budou mu zastaveny všech ny platy. Dvě velmoci převezmou záruku, že šach se nebude zabývat nijakými intrikami. Šach se zavázal opustiti Persii 48 hodin po pode- psání protokolu. Kdyby šach zatajil cenné před- měty, jež by snad v cizině prodal, odrazísi vláda jejich cenu od ročního důchodu. Všechny osoby, nalezající se pod ochranou ruského vy- slanectví, opusti Persii zároveň se šachem. Ruské vyslanectví se zavazuje, že v případu návratu některé z těchto osob nikomu neposkytne přistřeší, tak že vláda bude mít neobmezenou moc nad jejich životem i smrt.

Politická situace v Anglii. Nejdůležitější otázkou, zaměstnávající angli- ckou veřejnost, je: »Odhlasují lordi rozpočetí Zamílnou ho?« Ještě před nedávnem nevěřilo se, že by členové sněmovny lordů s lehkým srdcem rozpoutali ústavní bouři. O jednom z nejpřed- nějších lordu Lansdownovi bylo známo, že není rozhodnut. Ale náhle se napjetí přiostřilo. V taktiee oposice nastala změna. Unionisté pře- stali soustřeďovati svou oposici na daň pozem- kovou, ale útočí na rozpočet v celku. Jinou semsační událostí je, že »Times- jež neustále zrazovaly lordy před zakročením, uznávají také, že okolnosti mohou dohnati kon- servaúvce k tomuto krajnímu činu. »Nejroz- vážnější muži,« píše uvedený list, »nemohou tajiti, že se blíží velkými kroky velká krise vnitřní« Aby »Times« ospravedlnily akci lordů, připomínají, že rozpočet je revolucí dle vkusu Juurésova a že lordi ji nemohou připustiti, aniz by se neoptali země. Jaký bude boj lordů s dolní sněmovnou, tomu nasvědčuje řeč ministra Churehlilla, jenž ji zakončil válečným pokřikem Indiánů Sluxů: »Zamitnutí rozpočtu lordy, bylo by revolucí, učiněnou bohatými proti chudým. Lordové by hráli o své veto. Boj by přehročil obsah otázky rozpočtové a vězte, že se budeme biti do krajnostil«

K císařským manevrům u Velkého Meziřičl. Z Velkého Meziříčí, 9. záři. (K. k.) Město, které mělo přes den obvyklý klidný pokojný všední ráz, poskytovalo v pozdních ho dinách odpoledních opět obraz neobyčejné pestrý a živý. V ulieleh, kterými se oba císařové vra celi z územi manevrů do zámku, shromáždily se četné zástupy lidl, kteřl oba mocnáře arciknižata uctivě pozdravovali. Na nesčetných vozech a antomobilech při jeli četní diváci z území manevro. Též koňmo a na kolech odebralo se časně ráno po třebičské silnici mnoho osob do území manevrů. Potom zvolna vraceli se gardoví jezdci a ordonance, když přijely zpět družiny obou císařů a cizozemšti důstojnfci. Vojenské ope- race, podporované nejkrásnější pohodou, ode- hrávají se nepříliš daleko od města a tak na- skytla se divákům neobyčejná podívaná. Areikníže Bedřieh, vrátiv se z manevrů u Štutgartu, přibyl sem ráno antomobiiem odebral se ihned do manevrového obvodu. Rakouský císař, který nezúčastnil se polní snídaně, vrátil se již o 2.45 hod. do zámku; německý císař s následníkem přijeli te prve kolem 3.45 hod. Na zpáteční jizdě pro- hlédl si německý císař stamicí jiskrové telegrafie, jež zřízena jest nedaleko nádraží ve Velkém Čutba, zlskavajíci pozornost nejen miadých, ale i souhlas starších, kteri doby ty, z nichž črty tyto jsou váženy, znali buď ze zkušenosti, nebo z velm blizké tradice. Doporučuje mel

Nově Ottovy kalendáře. Na kalend ře pohiížl se u nás v mnohých kru- zích dosud jako na knihy inferiorní bez literárni hodnoty. Zapomíná se při tom, že kalendář je knihon, která vnikla všude, i tam kam jiná kniha přísťupu nená, knihou, kterou čte i ten, jenž jakživ jiné knihy neotevře, a proto zasluhuje kalendář intensivní pěče a zvláštních zřetelů nakladatele. Každý dojista vzpomíná na doby svého dětství, když přišly na venkov nové kalendářel S jakou dychtivostí vrhali jsme se na novou četbu! Kalendář šel z iuky do ruky, jednotlivé r- diny si navzájem kalendáře půjčovaly, kalendář by knihou obestřenou jistým poetickým kouzlem. Nejen po celý rok, ale i později, často mnobo let, byl ka- lendář schováván a držen ve vážnosti. Dnes je jinak. V záplavě moderní literatury se náklady kalendářů skoro tratí. To platí však na mnoze jen pro města velká a menší. V dědinách za choval si kafendář dosud svoji úctu a vážnost. Ottovo nakladatelství věnuje svým kalendářům velkou pozornost a pečlivou výpravu. Nové kalendaře pro rok 1910, které byly u Otty právě vydány, jsou toho nejlepším svědectvím. Byly nám zaslány: Velký slovanský kalendář. ročník XXXIX., Kalendář Besed Lidu, roč. XVI. a Hasičský kalendář ro- dinný, roč. XVI.

Jsou vesměs bohatě ilustrovány a vyplněny četnými povídkami, članky poučnými i časovými. Stačí jmenovati jenom několik předních našich antorůbelletristů, jako: Ignát Herrmann, F. X. Svohods, Kar. Rožek, Helena Malířova Jan Osten a j., kteří svými pracemi do těchto kalendářů přispěli a pochopíme, že Ottovy kalendále jsou vskutku hodny svého rozšíření, neboť jimi vniká v ducha našeho lidu četba zdravá, poučna K. W. cenná. Bibliografle- * zlatá Praha, velký obrazový týdenník z na- kladařelství J. Otty v Praze. Dnešní předposlední číslo XXVI. ročníku přináší kromě bohatého obsahu slovesného řadu zdařile reprodukovaný h obrazů našich předních umělců výtvarných, jakož i vyobra- zení posledních časových událostí. Z uměleckých vyobrazení zaslubuje zmínky: »V mořských lázních«, velků barevná reprodukce dle originálu H. Němečka, F. Tratníka: Kytaristka, F. Uprky: Prácu, F. Sla- bého: Zasněžený úvoz a O. Fialy: z Horní Bečvy. Část časová při příležitosti 100, výročí slavného polského básníka Julia Slowackého přináší jeho po- dobizny dle různých portrétů a vyobrazení podného domu velkého poety. Část slovesná vyniká jako obyčejně přispěvky zvučných jmen literárních. Již v příštích týdnech vylde ve velikém nákladu

Mezitíčí a potom kolem 4. hod. odpol. přijel do zámku. Z Velkého Meziřičí, 9. zářl. (K. k.) M- névry založeny jsou na této válečné situaci Severní nepřitel dorazi! I. a II. armádou vý- chodně od Labe do Čech, dosáhl čáry Praha- Kolin dne 6. září a postoupil pak až přes Sá- zavu. IV. armáda pod velením generála jízdy arcivěvody Eržena a tvořící severní stranu po- stoupila Slezskem přes Svitavu a Unčov a po namáhavém nočním pochodu posunula jeden sbor až do linie Bory-Křižanov severně od Vel- kého Meziřičí a 7. jizdní divisí dosáhla Tiš- nova. Jádro severní armády též se shromažďuje na čáře Jemnice Třeboň. Zvláště supponovaný III. sbor dirigován byl drahou přes Vídeň s pak pěšky přes Štitary do Znojma. Vzhledem na tento pohyb byly v okoli Znojma již shromážděný II. sbor a v okolí Lavy tábořící 3. jízdní divise, jež dohromady tvoř jižní armádu pod velením generála pěchoty Vers bacha šl. Hadamura, posunuty směrem Třeble- Ivančice. Oba tyto oddlly dospěly rovněž po na máhavém nočním pochodu) 25. pěší divisí do Jaroměřic a 13. zeměbraneckou divisí nedaleké obee Lesonie, západně od Jaroměřic, 4 pěší di- visí pak okolí východně ležících Biskupie. N levém křidle 4. pěší divise stojí u Tajkovic - Kounic 3. jízdní divise.

Velitelatvu severní armády bylo povšechně známo, že nepřitel shromažďuje silné oddíl mezi Znojmem a Č. Budějavicemi. Dne 8. srpna dozvědělo se dále vrehní ve- lení, že nepřítel soustřeďuje několik sborů na čáře Moravské Budějovice —Čes. Budějovice, avšak že sotva před 11. zářím bude mu lze nějské operace prověsti, rovněž od Vídně Znojma že jsou na postupu stlné oddily. S ozná- mením, že I. a II. armáda 10 záři dosáhu čáry Třešť—Týn nad Vlt., obdržela IV. armáda rozkaz, aby neopouštějíc svoji dosavadní úlohu, postupovala tak, aby s oběma ostatními armá- dami mohla společné udeřiti, aby co nejdřive násilně mohla přerušiti nepřátelskou koncen traci u Mor Budějovic a vynutila tím poku možno největší zdržení při dopravě neprátels kých oddilů.

Velitelství jižní armády dostalo 8. září ráno vy- rezumění, že se potvrzuje zpráva o oznámenéní jz postupu silných nepřátelských oddilů, při nejmenštm dvou divisí, přes Svitavu-Unčov. Dne 7. září prosla prý nepřátelská kolona, přícházející od Svitav, Po- ličkou a táhla směrem k Jimramovu a druhá ko lona, složená z oddílů všech zbraní, dosáhla Konice Na to navázán byl rozkaz, aby 9. září postou pilo se ku předu proti tomuto nepříteli. Výzvednt služba, zahájená 8. září, opatřila oběma velitelům dostatečného doplnění dosud nepřesných údajův o r- přátelském postavéhí. Velitel jižní armády rozho se pak využilkovati rozdělení nepřítele ve dvě sku- piny a 9. září napadnouti skupinu, postupující přes Velké Meziříči. 3. jízdní divise, sesílená 112 baterií a jednou buterií 4. pěší divise, obdržela úkol, krýti postup sboru v pravém boku a v týle proti 2. sku- pině nepřítele, jenž očekáván jest přes Tišnov. II. sbor postupoval v 5 kolonách, jehož nejkrajnější le- vé křídlo, jádro 13. zeměbranecké divise, použilo salnice Třebič-Velké Meziříčí, kdežto krajní pravé křídlo, 4. pěši divise, mělo nejdříve dosíci přechodu přes Oslavu u Náměště a Neloučan. 3. jízdní divis postoupila směrem přes Náměšť a Velkou Byteš. Velitelství severní armády dalo pro 9. t. m. Ie. armádě rozkaz ku postupu povšechným směrem n Moravské Budějovice. Oddíl severně od Vetkého. Me ziříčí IX. sbor — generál pěchoty šl. Rummer — měl podél silnice do Třebíče energicky postupovati proti Mor. Buděja vicům Za tím účelem rozdělil sborový velitel 5. pěší divisí ve dvě kolony a nechal je postupovati poděi jmenované silnice a odeslal mimo to samo- statný oddil, 3 prapory a jednu baterii do Ta- sova, východně od Oslavy, aby obsadil tamějš přechod.

Prapor pěšího pluku čís. 3 přibyl o 5. ho- dině ranní do Velkého Moziříčí a byl dán k dis- posiei 7. jízdní divisi, jež poslána byla do Ná- měště za účelem společných operací s IX. sbo- rem. 10. pěší divise utvořila dvě kolony, jež nastoupily pochod západně od silnice do Tře- avní číslo nového ročníku a bonalým obsahem slovesným, jež administrace pošle na ukázku zdarma každému, kdo o ně lístkem požádá. *O práci českého studenlstva pro slovanskou vzájamnost vlmi zajímavě a přehledně referuje J Kudela v právě vyšlém 9. čísle Vlčkovy »Osvěty«. Nedávná návštěva ruských studentův studentek v Čechách. vzbudivší v celé české veřej- nosti zuačný zájem, uvedla nám znovu na pamět že idea slovanská bude miti tehdy budoucnost, při- hlasí-li se k ní mládež. Je tedy právě časový tent rohled po tom, jak slovanská myšlenka dnes obraži se v českém studentstvu a co studentstvo naše k uskulečnění slovanské vzájemnosti již vykonalo Poutavá talo stať doporočuje se pozornosti nejen našeho stodentstva, ale vůbec české veřejnosti, která o všeslovanském hnutí podrobněji chce býti informo- vána. — K bohařému obsabu toboto sešitu Víčkovy Osvěty« přispěli dále: prof. dr. Lad. Haškovee Štěpán Radič. dr. Jan Kryštůfek. Jan Vřesnický. Ani Kotik, V. Prokop. A. Pikbart. V. Jasanovský, Nora Hausková, Josef Žemla a j. »Osvěta« vycházi 25. každého měsíce v šestiarchových sešitech redak Fr. Ad. Šuberta, nákladem J. Otty v Praze a před- plácí se čtvrtlelně s pošt. zásilkon 3 K 60 b. * Prokop Novák: Přehled všeslovansk těsnopisné souslavy Dürichovy. Tabulky psal Karel Bláha. Praha 1909 u Vilímka (11 stránek typogra- fických a XXXVII. tabulek), cena 60 n.

Hudba. + Zápis na hudební a pěvecké škole pí. Juli Hübnerové v Praze II., Štěpanska ul. č. 22, koná se od 10. t. m. vždy od 9.—12. a od 2.— 6. hod. + V hudebním ústavě Jos. Nováka na Král. V- nohradech, v Korunní tř. č. 23 n., vyučuje se od- borně hře na housle, klavír a citeru prakticky theoreticky od prvých začátků až k úplné doko nalosti.

Různé zpravy. = Saský král litá s Zeppelinem. Z Pried- richshafenu, 9. září. (K. k.) Vzducholoď „Z. II. vystoupila opět dnes v 8 hod. 45 min. dopoledne V loďce byli: saský král Bedřich August s družinou. hr. Zeppelin a jeho stálá posádka, Nádherné počas podporovalo plavbu, která vedla příčně přes jezero. V 9 hod. 40 min. vzducholoď přistála. V 11 hod. 4 min. opustila vzducholoď, v jejíž loďce opět byl král saský, plovoucí balonovou remisu v Mevcelu, aby vykonala nový vzlel. Vducholoď letěla nejdřive smě- rem k zámku Meinavě, přeletěla pak jezero, načež letěla směrem k Friedrichshafenu. — Ze Štutgar- tu, 9. září. (K. k.) Vzducholod „Z. III.“ spustila se o 1/42. hod. odpol. u manzellské lodenice na jezerc a byla ihned dopravena do remisy. Orviile Wright látá před korunním princem Z Berlína, 9. září. (K. k.) Orville Wrizht vykona. bíče. Protože fronta táborů jižní strany obrácena byla k severovýchodu, při postupu však bylo nutno zachovati směr přímo severní, stanovilo velitelství II. sboru dobu odchodu tak, že přední oddily levé kolony měly vyraziti teprve o 7. ho- dině, pravé však již o 4. hod. ranní. U IX. sboru severní strany překročily kolony s hlavním sbo- rem o 6. hodině ranní čáru předních stráží. Jizdní divise vyrazily s obou stran o 4. hodině ranní. Před počátkem dnešních manévrů událo s politováníhodné neštěstí. Poručík Josef Cha- loupek od pěš. pluku čís. 100 utopil se7. září odpoledne při koupání v rybníku nedaleko Pikárce. Mrtvola nebyla dosud nalezena.

Z Velkého Meziříčí, 9. září. (K. k.) Rakouský cí- sař propůjčil tato vyznamenání: Náčelníku hlavního žtábu šl. Moltkovu brílanty k velkokříži řá- du Leopoldova, maršálovi hr. Zedlitzovi řád železné koruny I. tř., gen. plukovníku šl. Plessenovi daro- val svoji stříbrnou sošku, vrchnímu štolbovi sv. p. Reischachovi řád Leopoldův I. tř., vyslancí sv. p. Jenischovi řád Leopoldův I. tř., ryunistrů sv. p. Esebeckovi komturský kříž ládu Františka Josefa a majoru šl. Dommésovi řád železné koruny II tr Německý císař propůjčil: hr. Harmachovi řád čer- veného orla II. tř., gen. pobočníku hr. Paarovi svoji bronzovou sošku, křídelnímu pohočníku sv. p. Bron- novi korunu k řádu červeného orla II. tř., křidelnímu pobořníku hr. Hovosovi věnoval zlatou tabiatěrku. podplukovníku vojenské kanceláře šl. Kaltenbornovi řad pruské koruny II. tř. Dále propůjčil ministru vo- jenství polnímu zbrojmistru sv. p. Schönaichovi zá- služný řád pruské koruny a ministru zemské obrany polnímu podmar šálku šl. Georgiovi korunu k řádu červeného orla I. třídy. O 7. hodině večerní konala se ve dvorním stanu jídelním hostina, jíž zúčastnili se oba císařové. arciknižata František Ferdinand, Karel František Jo- sef. Bedřich Leopold Salvator a hosté na maněvrech shromáždění ve hlavním stanu. Mimo to pozváni byl k hostině hr. Harrach, hr. Waldstein-Wartenbure hr. Jindřich a Karel Haugwitzové, hr. Mitrovský, mi- stodržitelský rada Frey, říšský poslanec Sablík, pří- sedíci zemského výboru dr. šl. Koudela a zemský poslanec Šamalik. Před hostinou, která potrvala a do 9. hodině večerní, konali oba panovníci cerkle.

Z Velkého Meziřičí, 9. září. (K k.) Německý cl- sař propůjčil mno o řádových vyzname- nání. Vyznamenáni byli pr ským řádem koruny I tř. místodržitel svob. pán Heinold, řádem červe ného prla III. tř. místodr. radové Spengler, Frey Wachu a jihlavský starosta Inderka, řadem červe- nébo orla IV. tř. vrcb. pol. komisaž Kunz, vrch inž. Dvořák, starosta velkomeziříčský Čermák, poštovní tajemník Czech šl. Rechtensee, vrch. stavební komi- sař Kosak, hosp ředitel hr Harracha Czeppl a ředitei důchodního úřadu hr. Harracha Plachetka; řadem koruny IV. tř okr komisař dr. Hořický, člen obecní rady velkomeziříčské Jelínek a tajemník br. Harracha Křepelka, čestným křížem domäcí hofmistr hr. Harracha Rechberger. mimo to byly různé osob- nosti vyznamenány medailemi Náčelník hlavního štábu rumunského g.-l. Crai niceano byl dnes přijat v zámku oběma cisaři. Německý císař pozval ho na německé manévry. Z Jihlavy, 8. září. Dvorní vlak s německým cl- sařem z Ražice do Jihlavy vedl dvorni rada V Marek, jemuž přidělen byl cís. rada ryt. Jarsch. Na lokomotivě nalézal se říšský posl. vrch. inspektor Neumann a insp. topíroy Kerhart. Vlak ve svých tratích doprovázeli vrch. inženýř Suhrada Čižek, Adler a insp Grossmann; rovněž stroj, vreli. inž. Lanz a insp. Kovařovie. hanifestační schůze král. hlavního města Prahy a sousedních obo o jazykových a národnostních po- merech v železniční správě v zemích koruny české byla včera večer uspořádána na Žofině péčí zá- stupců všech stran českých, v Národní radě za- stoupených, a péčí král. hlav. města Prahy.

Schůze konala se ve vslkém sále Žofina, ale sál tento ukázal se velmi nepatrným, nebot ani příbližně nemohl pojmouti účastníky této mohutné, imposantní manifestace. Zahájení bylo určeno na 8. hod. večerní, sál byl však dlouho před tím přeplněn.I galerie byly hustě obsa- zeny. Nespočetně tisíce zástupců všech tříd oby- vatelstva přišly se zúčastniti manifestačníh projevu. Z poslanců byli na schůzi přítomni pp. J. Anýž, dr. J. Podlipný, vrchní inženýr Neu dnes dopoledne s plným úspěchem dva kratší vzlety za přítomnosti korunního prince a princezny. Př druhém vzletu vzal s sebou cestujícího. — Neštěsti v uholných dolech. Z Paříže, 9 září. (K. k.) V uhelných dolech v La Lucette u La- valu sřítila se těžná klec do hloubky. Dva horníe byli zabiti, 4 těžce zráněni. — Boj proti choleře v Petrohradě. Poněvadž či- štěním něvské vody obyčejnou pískovou filtrací se nepodařilo zadržeti cholerové bacily a vodovodná sít jest ustavičně zachvacována cholerovou infekcí rozhodla se městská rada v Petrohradě provádět sterilisaci něvské vody ozonováním a zřídí ozonovou vodárnu velikolepého slohu. Podle výzkumů ruských zdravotnických úřadů. Kochova a Pasteurova ústavu jest dnes ozon nejbezpečnějším prostředkem k úplné- mu zničení choroboplodných zárodků. Vodárna bude zbudována podle kombinovaného ozonovacího syste- mu Siemens-de Frise-Otto. = Vrah žen Could zemřsl. V trestanecké koloni v Cayenne zemřel před krátkou dobou porotním sou- dem v Monaku odsouzený vrah bohaté Dánky Emmy Levinové, Irčan Wery Gould. Jak v paměti, byl Gould obžalován z několika vražd, spáchaných n ženách, ale pouze pro vraždu Levinové byl odsou- zen k doživotní nucené práci v trestanecké koleni na ostrově.

= Zastřelil nevěrnou ženu. Z Paříže se sděluje: Před divadlem Navigny na poli Elysejském přistihl předevčírem večer 27letý továrník Lamboin svoji že- nu, která před dvěma týdny s milencem mu uprchla. Právě když uprchlý párek vatupoval na schody k di- vadlu, vytáhl Lamboin revolver a jedinou ranou svo- ji žend usmrtil. Případ vzbudil velké vzrušení mez obecenstvem, ubírajícím se do divadla. Milenec ve zmatku utekl, takže vůbec nebyl ani zjištěn. Lam- boin byl zatčen. = Helena Odilonová opět vystoupí. Aféra He- leny Odilonové jest příliš v živé paměti, než bylo by třeha ji oživovati, aby vystihnouti se dalo pře- kvapení v kruzích uměleckých, když potvrzena zprá- va, že umělkyně „pod kuratelou“ objeví se opět ve světle divadelní rampy. Jak z Vídně se sděluje vyjednává s ní celá řada ředitelství divadel, aby. nechce-li přijmouti trvalé engagement, aspoň pode- psala smlouvu na několik pohosdinských her. Jedno divadlo nabídlo jí za několik večerů honorář 30.000 korun, druhé o 10.000 K méně. Jak se Odilonová rozhodne, není ještě známo. = Blízké zeměliesení. Z Pešti, 9. září. (K.k uh.) V universitní observatoři byl včera v době od 6.02 do 6.08 hod. več. pozorován blízký slabý otřes země. Po 5 minutách udál se otřes druhý, ale by! mnohem slabší. = Jazykový spor mezi dvěma policejními úřady Policie v Kotoru zaslala rčcké policii vydaný zaty- kač na bankovní lupiče ve Rěce zpět z toho důvodu že nebyl psán chorvatsky. Rěcká policie učinila pro- to na policii v Kotoru oznámení u státního zaslupi telství v Zadru, mann, P. F. Krejčí, dr. Baxa, Choc, K. St.

Sokol, P. Šilinger, Buřival, dr. Jeřábek, dr J. Zahradník, Rychtera, Slavík, L. J. Čech člen panské sněmovny dr. Mattuš. Zejména četně byly zastoupeny kruhy že- lezniční a poštovní. Zastupitelstvo obce pražské zastupovali pp starosta dr. K. Groš, náměstkové dr. Štych Jirousek, ob. starší pp. dr. Pik, soudce Mattuš Soukup a jiní. Manifestační schůzi zahájil o 8. hod. ve- černí poslanec dr. K. Baxa a uvedl, že schůze byla svolána ku podnětu jazykového odboru zá- stupci všech politických stran, v Národní radě zastoupených. (Pochvala.) Již tímto faktem jest dokumentováno, kdykoliv se jedná o spo lečná práva naše, že veškeré strany české jsou jednotné a že chtějí společně hájiti práv če- ského národa. (Hlučná pochvala.) V dnešní schůzi nemá být pražskému lidu dána příležitost, aby se rokovalo o bezpráví, jaké se na nás páše, ale na dnešní schůzi ma být dána příležitost, aby lid náš protestoval s veškerým důrazem proti tomu bezpráví, které se zejména nyní páše na českém lidu a jižs dále libit nedá (Pochvaln.), že lid český spoje- nými silami chce vše nasadit, aby jeho právu učiněno bylo zadost. Ohromné účastenství na dnešní schůzi je dokladem, že bylo již nejvýš na čase, aby se českému lidu dala přiležitost aby veřejně promluvil. Řečník vítal všechny přilomné, zvláště poslance, členy rady městske a sboru obecních starších a zástupce celé řady spolků a korporací. K návrhu p. dra. Jeřábka bylo zvolen předsednictvo schůze a sice předsedou p. dr J. Podlipný, předseda Národní rady české, na křesla presidia zasedli dála zástupeové všech politických stran pp. dr. Štych, dr. Rašln, K. St. Sokol, Harmach, posl Choc.

Předseda p. posl. dr. J. Podlipný poděkoval za čest, která mu byla prokázána touto volbou a připomíná všeobecné přání, aby tato schůze měla skvělý výsledek a aby zejména vyzněla k těm našmcům, kteří nejsou zde přitomni, aby si byli vědomi toho práva, které mají v tomt království. (Pochvala.) Slova ujal se pak říšský poslanec p. vrch inž. Neumann. Uvedl, že v poslední době upou tala celou českou veřejnost v Čechách, na Mo ravě i ve Slezsku jazyková otázka železniční, jakoži otázka úřadnická. Naše česká veřejnost, naše obce, velké malé, dosud ohovaly se netečně k této otázce. ač má veliký význam pro náš národ. Dnes, kdy eltíme, že tato otázka připravuje nás o kus do brého práva, dnes, kdy zaplavují se úřady že lezniční nekvalifikovanými úřadníky, dnes, kdy se odpírá cestujícím odpověď v jazyku českém. odpírají se oboujazyčné jizdní listky, dnes jes tedy zapotřebi vystoupit na ochranu našich ja- zykových práv.

Každý se vlastně musí divit, že se těmito otázkami dnes musíme zabývati. Železnice jsou povinny, aby respektovaly požadavky národů, jichž územím problhajt. Tento náhled uplatňuje se všude jihda, u nás nikoli. Při železniční otázce diužno rozlišovati tři okolnosti: jazy kovou, osobní a národohospodářskou. Řečník promiouvá o olázce j azykove Vzpomíná let šedesátých, kdy byly dráhy v ja zykovém ohledu tolerantní. I na pražsko duch covské dráze měly vozy české nápisy. Pozne- náhlu to však zmizelo. Česká severní a buště- hradská dráha staly se prodlením doby šířítel němčiny. Řečník se pamatuje, že stanice Česká Lípa, Mimoň atd. měly české nápisy. To vše zmizelo a tak dráhy byly prvnlmi, které daly popud ke zněmčenému území. Dnes slotožňují se tyto dvě dráhy se smýšlením Němců. Ovšem mohla by generální inspekce drah nařídit, aby v zájmu veřejného pořádku zachovaly dráhy dvojjazyčnost, ale gener. inspekce namá k tomu tolik odvahy a mimo to je ovládána lidmi, kteří jsou našim zájmům nepřátelšti.

Řečník uvádí, že Ústecko teplická dráha nevydá ani jediný český jízdní rád a žádá o českých stran korespondencí němerkou. Dále promlouvá o zíko itých předpisech, nařizujících přímo zachovávání oboujazyčnosti. Vzpomíná především výnosu bar. Czedika, nařízení min. Guttenberga, bar. Wittka, kteří vesměs a vý slovně zachovávání rovnoprávnosti nařízovali A přes tato nařízení i ústavní zákony a před pisy přece všude se jazyk český vypuzuje. Vji- ných zemích nápisy železniční jsou ve 3—4 řečech a přece to nikomu nepřekáží. Jen u nás nesmí jazyk český být uveden na veřejných vy- hláškách železnic! Ukazuje jizdní řád České severní dráhy a tvrdí, že tato dráha úpl pod německým velením. Dále tvrdí, že cestující má právo žádati oboujazyčný jizdní listek a dráhu je povinna jej vydati Shrnuje pak požadavky české od železnic. Žádáme úplnou jazykovou kvalifikaci úřadnictva Žádáme větší pěči se strany železničních správ oproti našim oprávněným požadavkům ja- zykovým a žádáme za odstranění starých křivo a nesprávností. Stanovisko negace v naší jazy kové věci musí býti odstraněno a opuštěno; na- šemu jazykovému právu musí býti v naší vlasti, v našem domově vyhověno a mám to pevné pře- svědčení, že by se zmírnily protivy mezi námi a Němci tenkrát, kdyby dnes zavládla přesná rovnoprávnost na železnicích v zemích koruny české a že by snáze bylo jednati o národnostní smír, který by byl pravým vykoupením z desolát ních našich poměrů politických i národohospo- dářských. Dejte nám na drahách rovné právo jazykové a usnadní se další jednání k zabezpeče- ní práv obou národností, vlast naši obývajících.

Vymýtění češtiny na drahách považujemé z klin do celistvosti království. Úporný boj vyža- duje protiboj. Na naší straně je právo, na druhé straně bezpráví, ano i násilí. Právo ale zvítězí proti všem parcelářským snahám, jednotu naší vlasti ohrožujícím.Konej každý svou povinnost, at v ústním neb písemném jednání se železnicemi a výslodkem bude naše vítězství! (Hlučná po- chvala a pollesk.) Posl. L. J. Čech promluvil jménem národn strany svobodomyslné a omlouval nepřítomnost p. posl. Ma štálky, jinou schůzí zaneprázdně- ného. (Nepokoj.) Řočník velmi obšírně pojednal o poněmčovacích snahách drah, vytýkal, že vy- hlášky železniční jsou mnohdy výhradně něme- eké, nápis na budově železničního ředitelstv v Praze je v předu německý, v českýcb ob- cích Slaném, Dušníkách, na Smíchově a t.d. vyvěšovány jsou jen německé vyhlášky atd. V Karlových Varech přijmou k dopravě zásilky s nákladními listy ve všech řečích, jen v české nikoli! Rečník žádá zavedení české úřadní řeči ve všech personáliích, žádá vydání českých in- strukcí pro personál, vyžaduje průkaz jazykové znalosti při přijímání do služby železniční, žádá českou korespondenci atd. (Hlas: Ve Vídni to řekněte! Hluk. Pochvala a potlesk.) Zástupce strany realistů p. taj. Harmach vyličil dvě speciality železničních správ: dráhu severozápadní a buštěhradskou. Dovozuje, že obé dráhy zasloužily si názvu privilegované, ne- boť jsou privilegovanými hanobiteli národa če- ského. Dovozoval dle statistíky i stalusu, kolik je u drah těchto německých úřadníků, při čemž došlo několikráte k bouřiivému přerušení řeči, neboť ze shromáždění se volalo: „Nejen Němei, ale větsinou Židé! Proč to nepravíte? Proč se bojíte toho slova použít?)

Rečník pravil, že severozápadní dráha při- jala v poslední době 76 aspirantů a z těch bylo 63 Němců. (Bouřlivé projevy: Realisté je pod- poruji!) Proti tomuto fedrování Němců řečník důrazně protestuje. (Hlasy: Ale jen na papířel A naši poslanci jdou na konference!) Pan Havlena pravil: V dnešní schůzi máme si učiniti celkový obraz o té strašné siti zlohy, zášti, nenávisti a úkladů proti českému národu. Proti tomuto úkladu stojí celý nárol boz rozdílu politických stran. Máme-li najíti ko- řen tohoto zla, musíme si říci, co je toho příči- nou? Vinníci jsme my sami. Česká samospráva nedovedla včas protestovati proti německým ná- pisům a přílivu německého úřadnictva. Se stra- ny delegace naší nenalezeno kroků, které by odpovídaly tomuto bezpráví. Tyto poměry zavi- nilo také české obecenstvo, jezdící na drahách, které dává si germanisaci mlčky líbiti. U společ- nosti státní dráhy postupovala germanisace ji- nak, než na př. u dráhy severozápadní. Na ve- nek dávala na jevo konciliantnost, ale potají po- stupovala u ní germanisace tím nebezpečněji. Na zodpovědnější místo této dráhy Čech se vů- bec nedostane, všechna vyšší místa jsou v rukou Němeů. O přijímání nových sil platí totéž, po- něvadž referát přijímací jest též v rukou něme- ckých. V německém území se staví nádíierná nádraží zcela klidně na úkor Čechů. Okolo Vidně je vozový park nádherný, kdežto v českém úze- mí se stydí člověk vlézti do vozu. Nejdrastičtější je očisťování zněmčeného území od českých úřadníků. Ve zněmčených městech zřízenci ne- smí stanici vyvolávati česky. Jestliže u státních drah je aspoň kousek českého práva, odpadá všechno právo Čechů na soukromých drahách teplicko-poříčské a ústecko-teplické. České ná- pisy odstraněny, čeština tam vůbec neexistuje.

Nebyla-li nám dána rovnoprávnost dosud dobrovolně, musíme si ji vybojovati. Předivo německé zášti se kolem nás ovíjí. (Bourlivý, dlouhotrvající potlesk.) Posl. dr. Luboš Jeřábek promluvil o dra- hách se stanoviska zájmů král. hlavního města Prahy. Pravil, že vinou vlády je Praha uměle odříznuta od mezinárodního spojení. Za takových poměrů nelze očekávati zvýšení návštěvy cizinců v Praze. Věc tu lze si vysvětliti jen tak, že Vídeň sí nepřeje, by se jezdilo přes. Prahu Zá- vady ty snažíme se odstraniti od roku 1900. Roku 1904 podali jsme opát petici. Žádali jsme o lepší spojení do lázní na jihu a do Terstu. V roce 1906 objevil se projekt, že m býti zřízen rychlik přes Berlin a Cheb ato bylo výsměchem na naší petici. Zájmy říšsko- německé jsou vládám naším bližší než naše. (Výborně ! Potlesk.) Posl. Šilinger pravil, že uvítání potleskem nepřijímá pro svou osobu, nýbrž pro svou Moravu, která první se vzehopila k boji proti germanisaci na drahách. (Výborně!) Promluvil obšírně o germanisací severní dráhy na Moravé a pravil: Morava jest ochotna podati nám ruku ke společným zápasům. Musíme stavěti silné hráze, aby příval německý nás neshltil! (Vý- borně! Bouřlivý potlesk.) Pak promluvili ještě posl. Buříval, ze- jmena o vnitřním uspořádání služby u drah, pokud se vztahuje na zaměstnance a posl. P. Za hradník o železniční politicé rakouské, načež k návrhu posl. dra. Baxy byla jednomyslně přijata tato

Účastníci manifestační schůze, svolané zá- stupci všech českých stran, v Národní radě české zastoupených a úř. náměstkem starosty král. hlav. města Prahy dne 9. září ve velké dvoraně žofínske v Praze, usnášejí se na tomto projevu: Protestujeme co nejrozhodněji proti poru- šování státních zákonů vůči českému ná- rodu v železniční správě v zemích koruny české. Protestujeme proti nynějšímu, krajně nám nepřátelskému a přímo záludnému stavu, který vytvoten jest na našich drahách zřejmě proti plat- ným předpisům. Neuznáváme tohoto stavu a ni- kdy nesvolíme k tomu, aby byl kdy vzat za základ pro uspořádání jazykových a národnostních po- měrů v železniční správě v zemích našich. Vyzýváme vládu, aby se ze všech sil dle platných zákonů zasadila o to, aby záhy na všech drahách hez výjimky zavedeny byly ve vnější i vnitřní službě a ve stavu personálu poměry, ktero by odpovídaly plně rovnoprávnosti a rovnocennosti českého národa s národem německým.

Pokud jde o c. k. státní dráhy, pronášíme k železniční správě tyto spravedlivé požadavky: Budiž s největším urychlením provedena de- řinitivní reorganisace e. k. státníeh drah v tom smyslu, aby zejměna bylo zřízeno ge- nerální ředitelství pro veškeré dráhy státní v ce- lém nedílném království českém se sídlem v král hlav. městě Praze, jemuž by byla podrobena vý- korná ředitelství jednotlivých drah, zejména i těch. které v době poslední byly postátněny a to jak II. instanci správní, podobně pak budiž zřízeno se- nerální ředitelství pro Moravu a Slezsko. V příštím organisačním statutu budiž vše- stranně a do krajnosti provedena ja- zyková rovnoprávnost a rovnocen- nost ve vnější i vnitřní službě železniční v ze- mích koruny české. Pokud nebude provedena slatutárně tato úpl- ná jazyková rovnoprávnost a rovnocennost na drahách a něbude odstraněn nynější nezákonný stav jazykový v zemích koruny české ve vedkoa