Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 10. záři 1909

Praha

3

molok mnolon

4

Číslo 250.

5 article

Na ranní a vederní lisly předplácí se V Praze v administrati- na měsle: . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —l s dvojí donáškou na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6hk ve filiálkácha na měsic. . . . . . 2 K 30h. Poštou: na měsle. na čtvrt feta : . : . 9 K 30 „ dvoji zásilk u na měsíe ne čatvrt ieta

Praha

6 article Na pražské basi dále . ..

Na pražské basi dále . .. »Podle dosavadního průběhu vídeňských konferencí možno za to míti, že dojde ke konstituování zemského sněmu«. Tak zní včerejší večerní německoliberální dobrozdání o dosavadním průběhu politické — burlesky která se s českými zástupci v tak zvaných původně jen informativných, potom prostřed- kujících, brzy však již dorozumívacích a na konec již již smiřovacích konferencích pro- vozuje. To jest smiřovacími mají se vlastně státi do opravdy až na »pražské basi« a ku »pražské basi« dojde, jestliže se čeští agrárníci postavi na tože slanovisko. na jakém stáli předvčírem — mladočešt vůdcové. Tak tvrdila včera večer »B hemia« a aby se stala zřejmější, dodala V tom případě neposkytly by vídeňské kon ference žádného hmatavého výsledku, ale zajisté basi pro další vyjedna vání v Praze K vlastním dorozumívacím jed náním dojde koncem příštího týdne v Praze a sice v konferenci předsedů stran pod před sednictvím nejv. maršálka. Z mnoha slov vyberme dvě: doroz umívací konference a konsti tuování sněmu — to je positivní vý sledek dosavadních bienerthovských konfe rencí, má-li německoliberální bulletin pravdu a — zanjmou-li čeští agrárníci tože stanovi sko, jako mladočeští vůdcové To je hlavní předvěst k zá- věru o nehmatavém sic, ale přece nějakém výsledku jednání bar. Bienertha s konferen ciery z českého sněmu... A jak se zacho vali mladočeští vůdcové?

Bienerth Praha

7 article

Vizme jich oficiální obězník, který v mi strné stručnosti zachycuje obsah mnoha hodinné jich zábavy s bar. Bienerthem českými ministry. České strany nezaplatí z německou obstrukci žádnou cenu ao německých návrzích jednati chtějí toliko na sněmu českém a tam jim vyhověti, pokud se nedotýkají stejného a rovnoprávného postavení obou národů v celé zemi a její jednoty. To že tedy stačilo německým stranám, aby propustily z ob- strukce ustavení zemského sněmu? Německe strany nebudou překážeti projednání prvního bodu prvního zasedání nového sněmu, aniž by se jim za to zaplatila nějaká cena ? A přece mluví o tom, že se musí agrárníci po staviti na tože stanovisko, jako mladočešl soubesedníci Bienerthovi, jinými slovy, že musí Němcům tolik slíbiti, co Mladočeší? A jak mohli mladečeští poslanci něco urči tého slíbiti, když se jim sám Bienerth ostý chal sděliti německé požadavky a to iv obrysech jen nejhrubších? To jsou otázky nad nimiž se pozastaviti na několik opráv něných okamžiků bude rozumu dovoleno .. »Vlastní rozhodnutí«, tak psala v čje rejší ranní »Bohemia«, kteréž v tétc otázce v německém tisku zcela patrně vy hraženo postavení leading lady, »zůsta veno jak samozřejmo plné schůzi německých zemských poslanců. Němečtí konferenčn zástupci mohli by však svým soudruhům v Praze doporučiti věcné vyjití vstříc Če- chům svolením ke konstituo ván českého sněmu jenom za těchto pod- mínek: Němci žádají, aby právě tak, jak tomu bylo za sněmovního předsednictví kní žete Jiřího Lobkowicze i nyní zase vyhiražen

Bienerth Němec Lobkowicz Praha Bohemia

8 article

byl konferenci předsedů rozhodující vliv na stanovení denního pořádku, tak aby se ne- mohlo díti přes hlavy Němců, dále spra vedlivější poměr v sestavení českého zemského výboru a dosazení zvláštní komise zemského sněmu pro sporné otázky národní. Krom toho žádají záruky, že o ce lém komplexu otázek národnostního sporu zahájeno bude vážné vyjednávání. Za spl nění těchto podmínek dovolili by však Něme jedině konstituování zemského sněmu a vy hražují si jinak naprostou volnos v příčině další dělnosti sněmu Obstrukce by ihned znova ožila, kdyby Češ po konstituování upadli v klam, že mohou nad Němci provozovati bývalou zvůli většiny a že mohou vyřízení sporných otázek národ ních, zvláště jmenování úřadníků v zem nedbati. Kdyby české strany své přípovědi nedodržely, znamenalo by konstituování zems. sněmu také ko ne jeho činnosti.« Jestliže tohle mohli němečtí zástupei žádati ve středu večer a jestlíže táž »Bohe mia« ve čtvrtek mohla oznamovati, že lze konstituování zemského sněm pokládati za zajištěno — potom by podle nejprostších zákonů logiky — jimž ovšem »Bohemia« nepodlehá a něm. strany sně- movní obstrukce podléhati nemusí — byli již čeští zástupcové něme cké podmínky sněmovního konsti- tuování splnili a žádané přípo- vědi dali. vst bovU asncnn sl

Němec Nout Bohemia

9 article

Kdyby tato domněnka měla býti přijat za skutek, bylo by nutno srovnati jej s úterní úřadní zprávou o jednání mladočeských plno- mocníků s Bienerthem. V druhé části tohoto úřadního ujištěn mladočeských zástupců praví se, že odmí tajíce veškeré požadavky, jež týkají se stejného práva a nedílnosti země, hodlají vyhověti na sněmu ostatním požadavkům Němci předne seným. Byli bychom tedy opravdu tak daleko že by se našinci na bienerthovských konfe rencích byli přizpůsobili německému poža- davku »spravedlivějším« v německém smyslu, poměru v sestavení zemského výboru a koncesi německého statusu zemských úřadníků?! A je-li tomu tak, kterak mohl by zástupci čeští tento fakt uvésti v souhlas s nejdůležitějším místem svého oběžníku, po- dle kteréhož německá obstrukce nesmí býti ničím vykoupena? Noví zemští přísedicí ně- mečtí a status německých zemských úřadníků kusé kvalifikace jazykové a na základě fiktiv ných statistických údajů německých, to že by bylo ničím l Tak stála situace v prvních hodinách včerejšího večera, než byl znám výsle- dek agrárního setkání s baronem Bienerthem. Čtenář setká se s úřadn zprávou o konferenci ministerského předsedy s českými agrárníky na jiném místě našeho listu a sezná z ní, že tři kusy, v jichž rozum vyzněl agrární dohovor s budovatelem sněmovního míru českého na celé čáře po- tírají předpověď »Bohemie« o pravděpodobné dohodě obou národních stran, byť jen částečne a jenom sestavení sněmu se týkající.

Bienerth Němec Bohemia

10 article

Čeští agrárníci hájili a obhájili vůči ministrpresidentovi usnesení svazu če ských poslanců zemských a po- slání jeho delegátů, že nejsou zmocněni k žádnému jednán í, z se německé obstrukci nesmí do- stati žádného výkupu a že češt poslanci zemští jsou ochot n jednati až po předchozím sestou- pení a ustavení zemského sněmu českého. To jest řečeno pregnantněa tuto výhodu přesnosti a nedvojsmyslnosti má agrární prohlášení před prohlášením poslanců národní strany svobodomyslné, což dlužno bez obalu uznati. Není nejmenší pochyby. že oběžník agrárních hostí Bienerthových nediplomatisuje a tudíž odkli- zuje všechny nejasnosti a že sho duje se na vous s přijatým mandátem svazu zemských poslanců českých, který zněl jenom — adinformandum. Agrární oběžník také smiřuje ato druhou svou částí, neboť v ní zjišťuje se, že ve společné poradě agrárních s národně svobodomyslnými konferenčními delegáty konstatována naprostá shoda obou českých stran co do stanoviska českého v konferenci s Bienerthem háje ného a také jak doufáme, uháje- ného. Za konstituování sněmu Němcům ani zbla a před konstituováním sněmu ani slova o německých podmín- kách. »Jestliže se čeští agrárníci postaví na tože stanovisko jako mladočešti vůdcové, což platí za pravděpodobno« — napsala včera večer »Bohemia« . ..

Bienerthův Bienerth Němec Bohemia

11 article

Nuže, tato podmínka splněna zcele formálně! Bude li však stát německoliberální tiskový hlasatel nyní na témž závěru jako včera, na úsudku, že konstituování zemského sněmu zdá se zajištěným, uvidímec nevidět.« Podle sítuační zprávy vídeňské. rovněž na příslušném místě uveřejněné. upustili Němci od hájení svých podmínek a vyhražují si taktické rozhodnutí své až po svolání sněmu, k němuž podle známé zásady vládní a dosavadních disposic dojíti má dne 21. t. m. To jest jinými slovy — zbytečnost bienerthovských konferencí prokázána nad míru skvěle, stalyť se zbytečnými, sotva že se Bienerth odhodlal českým zástupcům na- kresliti drzost německou i jen pouhým ná črtem. Nyní, když jest obsah plné moci če- ských delegatů znám v celém dosahu, ne- pokladá v české veřejnosti nikdo za možno, že by mobli od něho ustoupiti i jen n milimetr. — Prostě a jasně praví se to v doznán agrárních poslanců Čeští zástu pcové na bienerthovských delegacích ne- mají práva vcházeti v nějaké zá- vazky a poskytovati snémovním Némeňm jakékoli záruky, A tent zákaz nebude překročen, o tom je snad kde kdo v národě přesvědčen. Všechna masáz českých zástupců v konferenční síni byla marna, zůstali pevni a zůstanou až — do konstituování českého sněmu, dojde li k němu a zůstanou nezlomni i po něm i kdyby k němu došlo. Nic se nezměnilo a v platnosti zůstává prvotní taktická zásada agrární: Jak ty mně, tak já tobě, jak ty sněmu, tak já říšské radě. Pravil to zřejmě předak strany agrární posl. Bergmann na táboru lidu v Šonově dne předvčerejšího. Kdy bychom se po takových přípovědech českých poslanců měli od nich naditi nějakých pře- kvapení kopaku,— znovu nastala by nej- větší bída politická, kterou věc česká za bředla v bahno — bída politické ne opravdovosti!

Němec Bienerth Bergmann Šonov

12 article

Pokračování Blenerthových konferencí. Z Vídně, 9. září. Od 10. hod. dopoled do půl 8 hod. večerní trvaly s malou přestáv- kou konference svobodomyslných a česko-agrár ních poslanců s bar. Bienerthem, drem. Žáčkem a drem. Bráfem. O konferencích těch vydánu byla tato zpráva: »Českoragrární poslanci Ždárský, D vo řák, dr. Pazderka a Udržal konferoval dnes od 3. hod. odpol. do půl 6. hod. večern v paláci ministerského předsedy s baronem Bienerthem, kde hájili stejně jako včera dele- gáti národní strany svobudomyslné usnesení svazu českých poslanců zemských, učiněná v Praze v ten rozum 1. že delegáti svazu nemají mandát k žádnému jednánl. 2. že německé obstrukci dostati se ne smí výkupu žádného, 3. že jsou ochotni jednati po před chozím sestoupení a ustavení na sněmu zemském samém. Ještě před zahájením rozprav s bar. Biener them upozornil mluvčí české strany agrární n nebezpečí, které vzniká následkem velkého roze- chvění v obyvatelstvu českém, způsobeného proti českými událostmi v Dolních Rakousích a v Vídni. Žádal zároveň rozhodně za neodkladnou nápravu ve všech směrech. O půl 6. hodině večerní dostavili se k ban Bienerthovi poslanci dr. Pacák, dr. Škarda a Maštálka, do porady s českými agrárníky Oběma konferencím přitomni byli ministři dr Žáček a dr. Brát. V této společné poradě konstatována byl naprostá shoda mezi poslauci národn strany svobodomyslné a poslanci če skoragrárními. Zejtra o 4. hodině mají u bar. Bienerth poradu delegáti národní strany svobodomyslné delegáti české strany agrární a delegáti konsen vativního velkostatku.

Blenerthový Bienerth Žáček Bráf Ždárský doktor Pazderka Udržal Biener Pacák Škarda Maštálek Vídeň Praha Dolní Rakousy svaz český

13 article

Poslanec dr. Zátka nevyhověl pozvání bar Bienertha ke konferenci, nýbrž omluvil se, že jako kompromisní kandidát sdílí stanovisko vše obecně národní. Z Vídně, 9. září. Vydána byla tato zpráva Velký prostor v čelných odpoledních poradáeh poslanců českých s bar. Bienerthem zabraly po- žadavky Němeů, jejichžto splnění učinili podmín kou dělnosti sněmu zemského. Odpor, k terý zahájili ploslanci čeští proti všelikému výkupu německé obstrukoe vyhověním jnkým- koli požadavkům německým a rozpor, v jakém se oetli němečtí poslanci sami, vyslovivše se n poradě, konane k podnětu předsedy kola pol- ského dra. Glabiňského ve Vídni 17. srpna t.r. s největší prudkostí proti vyhovění slovansk obstrukci na říšské radě zdá se, že přivodil změnu ve smýšlení německých poslanců krá- lovství českého takovou, že minister ský předseda bar. Bienerth mohl dnes odpoledne shromážděným národně-svobodo- myslným a česko-agrárním poslancům prohlásiti že Němci nečiní žádných podminek pro obnovu dělnosti zemského sněmu, že sice trvají na sta- novisku, by zomský sněm svoláván nebyl, že však bude-li svolán, uváží další svůj postup. V drobném prodejit ranni čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h nseráty plati se hotově nspřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tal redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů- Rukopisy se nevraceji

doktor Zátka Bienerth Němec Vídeň

14 article

Bar. Bienerth položil důraz na to, že bylo by však záhodno za příčinou trvalé dělnos sněmu, by zjednala se taková atmosféra tam., by práce sněmovní mohly zdárně pokračovati. Doporučovalo by se dle jeho míněni tedy posunouti do popředí volbu nového z em- ského výboru a při tom uvážiti roz- množení počtu jeho členů. Toto rozmnožení žádaly dříve také již stra- ny české. Tolikéž pak žádaly rozmnožení mist v presidiu sněmovním na tři. Roznmožení počtu členů zemského výboru jeví se tudíž potřebným z důvodů prakti- ckých, poněvadž agenda nyní vzrostla tou měrou, že pro tak velké království, jako jest če- ské, dosavadní počet členů na zdolání práce ne- stačí. Čeští delegáti ukazovali na potíže, které musí nutně vzniknouti z rozmnožení počtu členů zemského výboru v době, ve které jest úmysl reformovati zemské zřízení, o čemž byl sněmu zemskému podána již předloha. Vý- slovně však dodali poslanci čeští, že tuto věc nelze rozhodnouti na nynějších nezávazných konferencích, že jest lo záležitost sněmu zemského samého a že také kluby tam zaujmou ve věci té své postaveni.

Bienerth

15 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. Ze Záhřeba, 7. září. (Přeložení po- sádek.) Pěší pluky 70. (petrovaradinský) 78. (osecký) budou za nedlouho odvedeny dále na sever a to prvý do peštského vojenského okruhu, druhý do prešpurského. Prvý z nich skládá se většinou ze Srbů, druhý z poloviny. Na jich místa do Petrovaradína a Oseku budou posunuty pluky čistě maďarské. (Dosud panovala zásada, že každý pluk, pokud možno, má býti ponechán na svém národním území). Z Krakova, 8. září. (Poláci a Ma- daři.) Poláků se dotklo velmi citelně, že Ma- daři na lékarském sjezdu v Pešti i je vyloučili z předsednictva, prohlásivše zásadu, že v před- sednictvu mohou seděti jen příslušníci nárudů, majících svůj samostatný stát. Poláků se usta- novení toto dotýká tím citelněji, že porušili so- lidárnost a lékaři jiných slovanských národů, kteři peštský sjezd neobeslali, ač je se diviti, že proti hloupé a domýšlivé »zásadě« Maďarů neprofestovali sami příslušníci národů, majicíeh svůj stát, protože taková zásada může býti hlá- sána v blázinci, ale nikoli mezi zdravě mysli cími lidmi, a k tomu světly současné lékařské »Glos Narodu« připomíná Maďarům, že an oni nemají samostatného státu, a poiským lé- kařům radí,, aby příště vždycky zachovali soli- dárnosť se Slovany. vědy.

Srba Polák Maďar Glos Naroda Záhřeb Petrovaradín Osek Krakov Ma Pešť Slovan

16 article

Chyba tisku Ve zprávě ze Záhřeba (Divy rauchoviny), uveřejněné ve včerejším ranním vydání »N. L.«, je chybně vytištěno jméno vlád- ního orgánu záhřebského. Stojí tam: »Senž- beni Glasnik«, a má státi: »Slu ž beni«. — V jiné zprávě jméno známého slovinského listu »Slovenski Narod« vytišténo chybné »Sl- vanski«.

Záhřeb Slovenski Narod

17 title

Politické zprávy zahraničně.

18 article

V Praze, 9. září.

Praha

19 article

Odjezd bývalého šacha do vyhnanství. Podle petrohradských zpráv opouští zejtr bývalý šach Ali Mohamed Teheran se sil-

Al Mohamed Teheran

20 title

FEUILLETON.

21 article Literatura.

Literatura. Před podzimní literární saisonou. V nejbližších dnoch bude u nás zahájen obvyklá podzimní saisona literární, jež, bude-l míti průběh jen poněkud obdobný s vývojem období bezprostředně přodešlého, slibuje býo značně živou a bohatou na novinky. V té příčině nelze si na naši domácí literární produkci an dost málo stěžovati. Současný knižní trh česky vykazoval za poslední léto vždy takovou běžnou výrobu, že možno ho co do počtu svazků čestnie postavit po bok kteréhokoli příbuzně situova- ného pisemnictví světového. Vykazujeť během asi posledního desetiletí ruch i obrat opravdu velmi čilý, pokud máme na mysli přípravu vydávání knižních publikaci. U nás teď vyjde co rok poměrně velký počet samostatných svaz- ků i edic knížních. Jsou referenti, kteří soudobí ruch ve vydávání knih u nás označují dokonce jako holovou literární nadprodukci, mluvíce př něm o záplavě potištěného papiru, stesk pal šišího obecenstva, že se pro množství každo- ročně nakupených novinek knižních v novo- dobém písemnictví českém nedovede už an jasné orientovat, jest docela již i staršího data . Tedy co do množství knižních projevů snese náš literárni život nynější měřítko dost přísné a vyhovi požadavkům i rozvětvenějšího kultur- ního útvaru než jakým disponuje dosud náro český, jinak jeví se však reelní poměry, tážeme- se na vnitřní roztřidění tvůrčích oborů i lite- rárních druhů v télo poměrné nadprodukci nebo mluvili se o vzájemném vztahu jednollivých pracovních genrů. A právě v tom směru lze i dnes ještě vyslovit ojedinělý slesk, zbožné přáni, odůvodněnou obavu či slibnou naději ..

22 article

Především třeba se vážně zastaviti u kon stalovaného zjevu, že vělšině průměrného čte nářstva domácího není náš soudobý knižní trl vždy dost jasný a přehledný. Nejednou zaslech- zete i od příslušníků třídy společensky a sociálně silně, povolané kupovat knihy a jinak čile zů- častněné na kulturním životě národním, že se ve spoustě současně vycházejíeích knih nevyzná že nemá náležitého přehledu po soudobé pro- dukci spisovatelské, že neví, co by měl dříve číst nebo si koupí opatřit a hlavně že mu na prosto schází spolehlivé, kritické, nestranné mě řítko. A toto správné, věcné i kriticky spravedli vé měřítko míti jest hlavní věcí nejen při četbě ale i při koupi, po případě při vypůjčován knih. Bez něho jest širší čtenářské obecenstvo úplně bezradno a jako nevidomo. Potřebuje-l knihu za příležitostný dar, jde o poradu z pra vidla ke známému knihkupei a ten mu doporuč přirozeně věc buď módně sensační i populárni nebo na které jest sám nakladatelsky a prodejn- angažován. Rozhodně mu však při nejlepší even tuální snaze nemůže dát informaci kritických a odborných. Těch mu neposkytne ani knihku pecký orgán, ani přiležitostně vydávaný naklada telský seznam, ba ani odbíraná jím revue a pe riodický časopis, tedy instiluce, odkud by spo lehlivé zprávy nejspíše směl čekat. Kam se m o věcnou informaci potom obrátit, nelze-li jemu samému domácí literaturu sledovat bezprostřed ně a soustavně? Chtěj nechtěj je nucen spolé hat na vkus i na poctivou vůli knihikupcovu, je v uměleckých a čistě literárních otázkách pravi delně nemůže ovšem naprosto padat na váhu

23 article

A tady jsme u kořene nedostatku, jenž jest po sud z našich nejeitelnějších literárních bolest a v důsledcích domácí literaturu znaěně jes s to poškodit. Víc než obyčejně se myslívá. Vě- cem prostředním, běžné fasóny, módním i tucto- vým pomáhá se při něm často k nezasloužené mu úspěchu, k t. zv. popularitě a ke kupeckému odbytu pro vlastní literární vývoj nadobro ne směrodatnému, zalím co práce skutečně cenn a umělecké pokrývají se zhusta skladištním prachem. Tak se v čtenářstvu nevychovává li terární vkus, touto cestou sotva nabudou široke kruhy obecenstva pravého pochopení pro n rodní umění, takovým způsobem nepodporuje se opravdový smysl umělecký. Tady bylo by autno dát obecenstvu spolehlivého a hlavně sou stavného kritického zpravodaje, který by mu nejen radil při nahodilé koupi knih, ale vedí jeho literární zájem i vnitřní umělecký cit A zase dostáváme se k úkolům i povinnosten literární kritiky, o níž jsem měl v této rubrice nedávno příležitost načrtat několik poznámek

24 article

Na tomto poli čeká nás vůbec mnoho úsilné prá- ce opravné a řada vážných projektů. Stěžuje-l si dnes produktivně spisovatelský svět na po- měrně malou účast kritiky, která zvlášť v essavi- stice a v oboru delších studií životopisných i roz- borových jest u nás velmi zanedbávána, jest na jehc stesku mnoho pravdy. A tuto pravdu si otevřeně i při každé příležitosti přiznat jest přikazem všeho možného pokroku v budoucno- sti. Kritika musí si, má-li se vyšinout na význam- ného národně společenského i kulturně histori- ckého činitele, jímž právem jest všude v cizíně, původní spiscvatelské produkce domácí všimat mnohem účmněji, než posud, musí se se sou- dobou literární tvorbou blíže slotožnit a pro- jevit mnohem více programovosti. Toho všeho dnešní průměrná krítika v Čechách nemá, naše listy omezují literární essayistíku i rubriku re- ferentskou pořád úzkostlivěji a o vše možné jeví se u nás nyní víc hlubokého zájmu, nežo otázky odborně-literární. Zatím co u Poláků.

Polák Čechy

25 article

Rusů, Francouzů atd. literární problém jest pra videlně zájmem všenárodním i všekulturním, jen my jsme si zvykli na literaturu hledět jako na soukromý sport několika lidí, jako na denní za- městnání určité společenské kasty. Jen taksi vysvětlíme, že ani o nejvýznačnějších autorech nepořídili jsme si posud definitivních studií a že kniha původních kritických essayí stává se po- malu v Čechách řidčím úkazem, než z brusu národní milionář nebo z brusu národní vzducho- loď. A mimo to nesmí se také přehlížet povin- nost kritiky vůči čtoucímu obecenstvu, jemuž má být vůdcém, informátorem, učitelem, uka zatelem. To vše mělo by se stát předmětem co nej seriosnějších úvah před každou živější literárn saisonou, jež jistě zasype nás vždy pravou po- topou nejrozmanitější belletrie, prostřední i umě- lecky cenné, ale bude vždy chuda na kritické studie a ossaye. A to jest druhý důležitý pozna- tek, jejž si před podzimním knižním obdobím nutno plně uvědomit: náš nynější knihkupecký trh stává se pořád belletrističtějším a v odvětvíel speciálně odborných trpí četnými mezerami. A nejen tu: i belletrie sama nevšímá si rovno měrně všech látkových ústředí a jsou společen ské sféry, jimž se jaksi neuvědoměle vybýbá

Rus Francouz Čechy

26 article

kdežto na polích jiných hromadí zbytečně vari ant za variantem. I tady byl by na místě kriti cký informátor, jenž by systematicky stopoval postup současné belletristické tvorby, upozorňo- val na nové možné cesty a razil půdu pro svěží praeovní směry. Pak také obecenstvo mělo by správnější pojem o písemnictví svého národa, jevilo by živější pozornost k úkazům ryze lite- rárním, kdyby se o nich v společnosti i tisku více debattovalo, a neslyšeli bychom z něho tak snadne dnešní nářky: „To jsem si dal, že jsem tu knihu k Vánocům koupil. Hoch jí an nedočetl. Podruhé mu raději koupím pevné boty do kopané ...“ A pod. Těchto několik řádků chce býti jen časo vým upozorněním a povzbuzením k dalšímu uva- žování i případným reformám. Upozorněním, proneseným vesměs při nejlepším úmyslu.

27 article

Naše knih y. * Sebrané spisy Frant. Heritesa l Maloměstské povídky. Nakladatel J. Otto v Praze Cena 4 K. Málokterá umělecká žeň dozrávala za tak tichýc a nevlíravých okolností, jako životní práce oblíbe ného našeho romanopisce Fr. Heritesa. Těměř nepozorováno účastnými zraky široké ve řejnosti hromadilo se tu po dlouhou řadu let díl pozoruhodného pozorovatele života a klidného, ne stranného soudce jeho změn. Proměnlivý běh životní našeho spisovatele vodúanských jeho přátel skřížil snad často vyměřen slezky slavené kdysi této trojice, nedovedl však nijak uplatniti svého vlivu na výsledek tvořivých schop ností Fr. Heritesa, jehož literární práce nikdy nepo strádala vzácné, umělecké ryzosti a nevšední u vě- domělosti národní. A tak dočkává se autor našich nejlepších malo městských povídek po dosažení své padesátky tak souhrnného přehledu všeho toho, co vytvořil sou- borným vydáním svých spisů a je radostno pozna menati, že ani tato významná elapa v živolě českéh spisovatele, našeho milého p. Heritesa nezastihá klidu, nýbrž v plné sile uměleckého tvoření a slib- ných bodoucích plánů. Slačí pohlédnouti jen do prvého svazku jenž obsahuje čtyři maloměstské povídky z let osm- desálých, abychom se přesvědčili, na jak zdravýc základech litetární činnost p. Heritesa byla položena — tak svědomitých a poclivých, že ani čívrt stolet nerozdrolilo valně jejich pevnosti a nezviklalo antor v tehdejším jeho přesvědčení. Ba namnoze ani forma nepodiehla změnám, vyleštila se pouze a zjemnil vkusem doby, za níž p. Herites nikdy nezůstal po zadu.

František Heritesa Otta Herites Praha Francie

28 article

Bystře oživující dialog. ryzosť jazyka, vroucnost poetických ličení snoubí se v nich s rázovitým smyslem pro starosvětskou drobnomalbu v soulad ý cslek, ozářený svitem vřelého národního uvědomění. jež zvláště ještě zvyšuje vnitřní hodnotu knih p Heritesových. Rozsáhlá povídka »Za dědictvím« jadrn ukazuje nám, s jakou zálibou staví autor vedle seb dva protichůdné typy hrdého, tradičního vlastence jenž veškeré ušlechtilé síly své věnoval národu modního, mělkého »gentlemana«, jenž veřejně pod- ceňuje svůj osobní vztah k vlasti a odmítá pohrdlivě povinnosti jednotlivcovy na prospěch národníh celku, Jak vidno charaktery to, jichž barvy ani dnen neztratily na své svěžesti. Jinde opět, v povídce »Soudce Nesvadba alespoň letmo dotkne se v přihodné chvíli auto otázky české hrdosti, leč i tu učiní tak bystrým přímým náběhem. Tolik krátce o vnitřní hodnotě prací p. Heritesa. Dějově ovšem nelze v nich hledati nějaké zvláštn překvapující historie. Spisovatel ličí tu všední živ s denními jeho dramaty i krátkoživnou komikou. věrně a bez příkras. Netřeba se tudíž diviti, že tua tam v knize zachycen též stejný motiv, obyčejně náhlá smrt, jako nejpádnější složka dějová, jež při- vozuje také nejdůležitější a zcela přirozené obraty Nelze přece věrnému malíři života kreslit živo jinak, než-li je; a nespočívá také zajisté v dějí hlavní kouzlo kněh p. Heritesových, nýbrž v obratné a ne dostižně podávané charakteristice malých lidí, dro ných úřadníků (Pan kancelista Nov á k) ubohých, světem nschápaných bytostí (Ne z dá nice). Tu bez odporu stojí spisovatelské umění p. He- ritesa nejen nejblíže svému elli, ale též srdci čle- nářů, jichž duchovnímu povznešení bylo také v prv řadě posvěcenol Vkl.

Heritesův Nesvadba

29 article

* Dvě stařenky. Podobizny z východních Čech. Podle skutečnosti nakreslila Tereza Nováková Náladem J. Laichtera na Král. Vinohradech, 1909. Dva krásné, ušlechti'é obrázky, kolorované jemnou rukou a ozářené velikou vroucnosti tvůrčího srdce zavěšuje věrná strážkyně litomyšlského kraje pl. T. Nováková do pokojiků naší mládeži. Její »Dvě stařenky«, jedna (Špitálnice Kovářová) z poličského chudobince, druha (Babíčka Divišova) z Třemešnic u Litomyšle, jsou dva rázovité typy dnes již zvolna vymírajících žen, jichž život plný byl po- divuhodných přihod a ryze české rázovitosti. Čtenář dozví se od prvé mnoho zajímatého z historie národního kroje, druhá pak ochotně svěří mu, jak sama na statku nedělní školy čržela a děcka ke slávě boží a na cestu světla a pravosti připravo vala, ještě dávno před tím, než povinnosti té ujaly s se řádně vypravené školy.

Nováková Nálad J Laichter Král T Nováková Kovářová Čechy Třemešnice u Litomyšl Babíček Divišov