Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

9. září 1903. Císlo 249

tak, aby glagolský obřad byl dovolen těm ko- stelům, kde bez přervy trval posledních třicet let. Dalmatští biskupové postavili se na odpor papežskému rozhodnutí. Zaderský arcibiskup Mate Dvornik svolal do Zadru dalmatské biskupy na poradu a bjskupové všemi hlasy proti jed- nomu — spletského biskupa Nakiče — se usnesli, že papožský dekret nedají ani v koste- lich ohlásiti, protože odporuje práv ům národa chorvatského, jež předešl papežové nejednou uznali bez lako- vého omezení, kleré nyní vymyslila kongregace a kterému dal papež omylné schválenl. Biskupové dalmatští sepsali obranu proti papežskému dekretu, ale obraně nebylo ve Va- tikánu dáno místa a vydán dekret druhý, naři- zujíci biskupům, aby bez podminky uposlechli prvého a neuposlechnou-li, že Vatikán proti nim zakročí se vší přishostí. Arcibiskup Dvornik opět odepřel papežský dekret ohlásiti, načež se mu dostalo z Říma přísné výstrahy. Arcibiskup odepsal, že ani ka- tolický cit, ani zdravý rozsudek mu nedovolují ohlásit a v diecezalném orgánu zaderském uve- řejniti dekret proti glagolskému, starochorvat- skému obřadu, protože by to mělo smutné ná- sledky pro kafoliekou církev v Dalmacii a Chor vatsku- Na to mu dáno z Vatikánu na srozuměnou. bude li ve svém odporu pokračovati,, že bude z katolické cirkve vyloučen. Ale arcibiskup se dosud nepoddal a od obrany starožitného práva jazyka slovanského v katolickém obřadu ne ustoupil.

Politické zprávy zahraničné. s y Praze, 8. září. Ruský tisk o němsckých násilnostech na Češích »Novoje Vremja« vidí podobnost mezi proti- polským hakatismem v Prusku a mezi protiče- ským řáděním Němců v Čachách a v Rakousích Rozdíl je pouze vtom, že honéní Čechů neděje se ještě zákonilě, nýbrž proti výslovnému znění zákonů. Ale k plnění těch zákonů sily Čechů nestači, ačkoli ještě nejsou podlemeny. Při záležitosti české školy poštorenské list praví, že Němci lonského roku své spory s Čechy o školy vynesli zp sněmoven na ulici a tam se nyní vodí. Dálezaznamenává, jak Němei v sever- ních Čechách vyhánějí české děti z českých škol, jak v Ervěnicích nad to ješté uspořádali pogrom českých domů, tak že české rodiny oetly se na ulici bez přistřešt i bez výživy. »A to m u sie jí Češi trpět ve svých českých ze- mích!« poznamenává list a pokračuje: Od ajezdu pangermánských spolků ve Vídni začíná nová éra teutonského nátisku na Čechy. Kapitálu 2 mil. K je těmto spolkům na kupování českých a slovanskýeh duší málo, proto i Petr Resegger musel vstoupiti do kola německých šovi- nistů a vydati jménem matky Pangermanie apel na všechen německý národ, aby dával ještě mnohem více příspěvků na — zachránění německých dětí od počeštění! Povážíme-li, že Němcům v Rakou- sku nejen žádná, křivda se neděje, nýbrž že vše chny jejich neprávem dříve zaujaté posice chrá- něny jsou vládou, všemi úřady a státním roz- počtem, na nějž Slované sami daněmi přispivaji a proň hlasují a že kromě toho Němci, yládnou fondem pětimilionavým na mimořádné poněmčo- vání Slevanů, máme celý obraz nynějšího česko- němnckého boje. List dále zaznamenává protičeské pogromy a výtržnosti ve Vídni, jejíž české obyvatelstvo páči na 400.000 hlav a připominá dru. Kra- mážovi, že nejpalčivější otázka slo vanská je česká.

Za Srbska Sp. Z Bělehradu, 5. záři. (Pův. dopis »N L.«) »Rude-li trochu dobré vůle, krise bude bezy ukončens,« řekl jsem ve svém prvém do- pise o naší poslední ministerské krisi. A tak se i stalo. Konličná vláda pokračuje v státní práe lépe než dosud, ano úspěšně. Navštivil jsem svého osobního přítgle p. Rybarce, vyvolavšího krisi, On mi řekl: »Koaličné vládě nevyhnu telně bylo zapotřebí, aby mezi jejími členy pa- novala vzájemná důvěra a oyslnost, jinak ne- mohla pracovati zdárně. Toho nyní dosaženo budeme pracovati neunavně.« znešvařil ji hudebním bomastem. Kare! Burfan vyvrcholuje své vynikající podání v závěrečné arit prvého dějství, kde způsobem co nejpřirozenějším, právě však touto prostotou do hlubin duše sáhajícín vyslovuje tragiku života komedianiského a pod tou maskou živola uměleckého vůbec. Zpěv hostův byí lu tak bezprostředně úchvatný, že proti řádu velke scény a na úkor dramatického zažitku arie musila býti opakována. Představení bylo pevně a obratně vedeno kapel nikem p. Jílkem. Tonia zplval pěkným hlasem, sroz omitelně bratr hostův. Herocké stránce výkonu, žl vadí nehybnost, nejvíce v prologu. Rozkošnou Nad dou je pl. Bogucká. Toť podání temperamentní plné půvabu. I tón její se opět prázdninovým odde chem zkondensoval.

Různé zprávy. = Povodně v mexickém slátn Tamanlipas Z Londýna, 8. září. (K. k) Die telegramu z No vého Yorku, který zasl n byl »Datly N-ws«, zapla- vila řeka Loto la Marina vydatná petrolejová pole. která palézijí se v mexickém státu Tamaulipas, se- verně od Tampica a úplně je zničila. V Pal Alto Abasoto a Jimenezu udála se následkem povodni četná neštěstí = Ruský vojenský motorový balon a další objed návky balonů pro Rusko ve Francii. Z Petro hradu, 8. září. (K k.) Ve Francii zakoupená řidi telná vzducholoď typu Lebaudyova, vykonala včsr velmi úspěšný vzlet nad Petrohradem, který trval 25 minut. Ruská vláda se rozhodla co nejdříve zakoupiti několik aerostatů ve Francii. = Nehoda rakouské ovičební lodl »Gammy« Z Vídně, 8. září. (K. k.) Dle telegramu došlého ze dne 7. t. m. z Pulje, byla uvolněna cvičební lod »Gamma«, která najela na mělčinu. Není třeba, aby byla dopravena do doku Opravné práce byly již za hájeny. Loď až do té doby zůstane přivázána al října t. r. bude opět schopna k plavbě. Z posádky utrpěl při hašení kotle jeden námořník lehké popá- leniny, jiný lehké vymknutí noby. Škoda jest ne- patrná. Abdul Hamid vybírá své vklady. Ze S - Iuna, 8. zaří. (K k.) Proslýchá se, že ahdul Hami dal vybrati své vklady, jež měl na hotovosti a v cen- ných papírech u Credit Lyonnais a u říšské banky. jejichiž delegáti prý sem v nejbližší době přibudou. =Veliké, vzdálené zemětženení. Z Terstu. 8. záři. (K. k.) Sensmografické přistroje c. k. námořní observatoře zaznamenaly včera večer vználené země- třesení, jehož obnisko vzdáleno jest 3000 km. Počá- tek zemětřesení o 4 hod. 43 min 8 vteř., největší rozkyv 4.5 mm o 4. hod. 58 min. 39 vt. Konee 6. hod. 13 min.

A skutečně se zdá, že koaličná vláda na- byla nové energie a chuti ku práci. Čilá práce se koná ve všech oborech. V ministerstvu spravedlnosti sejdou se od- borné komise, aby vypracovaly návrhy nových reforem zákonů. Ministerstvo vnitra pracuje o reformě ad ministrace. Ministerstvo komunikací stará se o zrych- lení stavby železnic. Brzy bude dokončena stavba tratí Stalač—Kruševac—Kraljevo a Pa- račín—Zaječar. Než bude na této trati hotov velký tunel u Sv. Petky, pět velkých automo- bilů bude převážeti cestující od Sv. Petky do Boljevce. Od Boljevce do Zaječaru je dráh hotova. Stavba železnice Arandělovac—-Lejkovac je dokončena, Tato trať bude spojena s trati Obrenovac— Valjevo. V ministerstvech vojenství, financí a národ- ního hospodářství pracuje se zrychleně. Ministerstvo osvěty schválilo zřízení a ote- vření čtyř nových gymnasií v městech Kňaževci, Svilajenci, Prokuplji a Kraljevu. S pochopitelnou radosti přijata dnes úřadní zpráva z Cařihradu, že Porta konečně dala souhlas, aby vystavena byl železnice od srbské hranice Merdaru přes Staré Srbsko n černohorské přímoři tak, aby spo- jen byl také Ska'der. K úspěchu tomu možno koaličné vláde blahopřáti.

Anglické plány k obmezení námořního zbrojení. V anglické dolní sněmovně byla 6. t. m. opět projednávána otázka, zdali by bylo možno s Německem dosíci dohody o zmenšení námoř ního zbrojení. Ministerský předseda A squith prohlásil, že Anglie k tomuto záměru první dala podnět. Král osobním zakročením podporoval tyto záměry liberální vlády. Tvrdí se dokonce, že král Eduard v Išlu žádal císaře Frantiska Josefa, aby působil na svého spojence, ale žá- dost prý se nepotkala s úspěchem. Konserva- tivci však vyvolali hnuti poplašné, donutili vládu, aby k ochraně před Německem a k udr- žení rovnosti s dvěma velmocemi na moři urychlila stavbu Dreadnoughtů. Teď chce vláda anglická aspoň částečně zmírniti zbrojení tím. že si zaopatří určitý slib Německa, že položi jisté meze svému zbrojení. V Německu nen možné obmezení, jež by ostalo za programem, povoleným v říšském sněmu a co se týče otázky závazného zmenšení zbrojení, může Anglie, ma- jíci námořní převahu, snáze jednati pežli Ně mecko. Celkem se však jeví na obou stranáeh značné umírnění a přání dalšího zlepšení. Krise v Řecku. Z Athén se telegrafuje, že včera odeje korunní prine do Německa. Též princové Christoph a Jiři dostali dovolenou na cestu do Německa Úfadní list přináší též zprávu o přesazení korun ního prince a prince Mikuláše do disponibility

Roghi ve Fezu. Dopisovatel londýnského »Daily Mail« liě dojem příjezdu zajátého Bufamary do Fezu Na rozkaz sultánův shromáždílo se obyvatelstv na neobezděném náměstí před palácem pro ve řejná přijetí. Zahrměla děla a brzo nad hlavam davů objevil se velký, krychlovitý předmět Byla to klec na velbloudu připevněná a vn byl přivezen roghí. Kolem velblouda kráčeli vo jáci s nasazenými bodáky na puškách. V starém bilém rouchu, s obnaženou hlavou, pokrytý prachem, s těžkými řetězy na nohou, objevil s roghi přad sultánem. Roghi, držici se prutu klece, tvářil se klidně a důstojně. Pohližel na lid, kterýs choval klidně, zcela chladnokrevně, ale bylo vidět, že byl velmi unaven. Jeden voják h šťouchl bajonetem do zad. Zajatý klidně zaklel, ale tak působivě, že voják couvl do davu. Kle byla pustavena před sultána. Rogbi zdráhal se odpověděti na otázky pravil krátce: »Jsem unaven, hladov, žizniv a toto není místo pro rozmluvu.« Klec byl opět vyzdvižena na velblouda, který zmizelse svým břemenem v bránšch palách. Tento výjev učinil na přitomné Evropany odporný dojem. Boje u Melilly. Oznamuje se z Melilly do Madridu: Oddělen Aguillerovo na pochodu utábořilo se v Muhy al Shenffu, kde se Rifovi podrobili. Též plukovníku Lareovi v územl u mysu L'eau podrobily se mnobé kmeny. Z Tenonu de la Comera se telegrafuje, že včera náboj, vystřelený povnostním dělem, vy buchl uprostřed nepřátelského oddílu. Na míste ostalo ležet šest zabitých Kabylů, ostatní se roz prchli.

Cisařské manévry ve Velkém Meziřičí. Ve Velkém Meziříčí, 8. září. (Telef. zpráva od vlast. zprav. »Nár. Listů«.) Při příjezdu císaře Františka Jovefa skýta nádražní peron, proměněný v nádherný sta z červeného plyše s černožlutým závěsem a vy- zdobený palmami, zajímavý pohled. Trpytily s generálské uniformy, šlechta dostavila se v uni formách komořích, nebo v uniformách důstojni ckých. K tomu družily se uniformy úřadnictva. prostý oděv zástupců venkovských obcí vedl černých fraků deputací a nádherné úbory dam Z toho vyniká fialový háv biskupů a selský kro posl. Šamatíka. Postup pozdravů a cerklu při představován odpovídal přesně konstelaci monarchického státu armáda, chierarchie, šlechta, byrokracie a n konec oběznstvo. Ve špalíru bylo nápadno množství venkov ské omladiy, částečně v národním kroji. Byl tu Slováci až od Velehradu, Valaši od Radhoště i Hanáci z Litovelska a Unčovska. V obecenstvu za špalírem převládal venkovský lid z okolí. Při projíždění dvorních ekypáží pozdra voval lid smeknutím a provolával »slávu« jaks nesměle. Lid z chudého českomoravského pohořl žijící ve stísněných poměrech, neodvážil se an hlučně pozdraviti svého krále, kterého ve svém středu dosud neviděl.. K odpolednímu příjezdu císaře Viléma, ač oficiálního uvítání se strany městského zastupi- telstva nebylo, přivedlo učitelstvo přece školní dítky částečně v národních krojich a s pra- porky zemských barev a přišlo také hasičstv snad z celého okoli s hudbou. Zvědavé obe- censtvo tvořilo špalír kolem silnice. Školní dítky, když přijel automobil s následníkem císařem německým, provolaly dle pokynu »slávu« a Němci demonstrativně křičeli »Hoch !« »Heil!« a mávali šátky před každou pruskou uniformou. Císař Vilém — jak se zdálo — byl poněkud překvapen a salutoval na všechny strany.

Rakouský císař ve Velkém Meziříčí Císař František Joseí odjel zvláštnín dvorním vlakem z Vídně včera krátce před 7, hodinou ranní. První zastávka byla v Hrušovanec h-Ša- nově, kde za obvyklé účasti úřadnictva i samo- správných korporací vítali panovníka starostové zmí- něných obicí na půdě moravské, Po představení celé řady osobností ze všecl kruhů a oslovení některých z nich, odjel císař s mí- stodržitelem bar. Heinoldem do Velkého Meziříči přijav ještě ve stanicích Střelci a Stu de ne podobné projevy. Ci cesty císařovy, Velké Meziříčí, posk tovalo již od časných ranních hodin pestrý obraz Nádherné počasí spolu se svátečním dnem přispělo k tomu, že venkovské obyvatelstvo proudilo do mě- sta v hustých zástupech. V ulicích a zejména na prostranném náměstí byl čilý život. Čím více blízil se polední hodina, tím více zhušťoval se špalír ve slavnostně vyzdobené třídě, vedoucí k nádraží. Soko- lové, vysloužilci, hasjči, spolky a korporace procha zeli s prapory a hudbou. Také školní mládež za v dení učitelstva příšla krátce po 11. hodině na mi sta, která byla jí ve špalíru vykázána.

Po 1/412. hod. počali se sjížděti hodnostáři k bo halě vyzdobenému nádraží. Do prostranného uvíta cího stanu, který stkví se ve vybrané ozdobě květi nové, dostavili se: Zemský hejtman hr. Serenyi, při sedící zemského výboru, náměstek zemského hejt mana Jelínek (Brno), dr. 5l. Koudela (Brno), dr. Ší lený (Brno). Váca (Přikazy), dr. Freisler (Brno) a dr Otokar sv. p. Pražák (Brno). Zemští poslanci Šama lik (Ostrov u Blánska) a Jílek (Třebíč), říšský po slanec Sáblik (Slavkovice), zástupci katolického du chovenstva, biskup líř. Huyn (Brno) a veliký poče okolních šlechticů Dále byli přítomná: městské zastupitelstvos starostou Čermákem v čele, obecní starostové soudního okresu velkomeziříčského a velkobyteš- ského, zástupci státních úradů, průmyslníků, školníc úřadů, spolků a společenstáv, K 11. hod. přibyl arcivévoda Franti š e Ferdinand, provázen arcivévodou Karlem Františkem Josefem.

Přesně o 1/41. Hiod. přijel Hvorní vlak do nádraž za zvuků císařské hymny. V okamžiku, kdy císa ve stejnokroji generála vystoupil z vlaku, zazněl nadšené trojnásobné provolávání „Sláva“, Císař po zdravil se srdečně s arciv. Františkem Ferdina ndem přijsl hlášení náčelníka senerálního štábu a pozdra- vil stisknutím ruky arcivévodu Karla Františk Josefa.. o Na to oslevil mocnáře zemský hejtmani hr.) Se- renyi česky a německy v ten smysl, aby přija ubezpečení, že všichní obyvatelé země bez rozdílu stáří, stavu a národnosti pokládají, se za šťastné,ž mohou panovníka ve středu vždy věrného markrab- ství pozdraviti.

Císař odpověděl česky: „Še srdečným díken přijímám ubezpečení věrné loyality. S radostí na- vštěvují opět Moje markrabství moravské, jež vzdy vyznamenávalo se svojí oddaností ke Mně a k Mé mu domu a které před několika lety dík hodným politickým vyrovnáním dal předpoklad pro další pokoiný rozvoj.“ (Pokračuje německy:) „Sledoval jsem stále se živým zájmem hospodářský rozmach obou, tuto zemi obý vajících, tak vysoce vyvinutých národů a budu vždý Svoji otcovskou péči i v budoucnosti jim věnovati Ještě jednou Můj dík za uhezpečení vašeho neochvěj ného vlasteneckého smýšlení.“ Na to pozdravil starosta Velkého Meziříčí p. Jo- sef Čermák císaře tímto českým oslovením: „Když před několika měsíci došla zpráva, že V. V. zvolí si naše město ku pobytu, vzbudila tato zpráva v městi a celém okolí velikou radost. Dnes popřána mi byla řídká čest, že mohu jako starosta tohoto města jmé- nem jeho obyvatelstva pozdraviti našeho císaře krále. Dovoluji si vysloviti přání, aby V. V. byl mi- lým pobyí v našem městě, v jehož dějinách udalost tato bude zapsána nesmazatelným písmem. Mocně dojati voláme: Bůh žehnej, bůh zachovej, bůh ochra- ňuj Vaše Veličenstvo! Sláva! Sláva! Slával“ Císař v české řeči odpověděl: „S obzvláštním uspokojením přijímám z vašich úst ujištění oddanosti a vlasteneckého smýšlení obyvatelstva tohoto mésta Děkuji vám za vaše uvítání a těším se, že budu moci nyní po několik dní ve vašem, věrně Mi oddaněm městě pobýti.

Na ta byli císaři korporativně představení sta rostové měst a obcí, skupina státních úřadníků hodnostářů atd. Po uvítání odebral se císař, následován arcivé vodou Františkem Ferdinandem, k nádražnímu vý- chodu. Na prnhu čekárny, která proměněna byla hovornu, očekávala mocnáře dcera starosty Čermáka a oslovila jej delším veršovaným českým oslovením Mocnář přijal z rukou dívky skvostnou kytici z bí- lých růží, načež odjel za volání „Slávy“ a „Hoch“ vnitřním městem o 1. hodině do zámeckého dvora V tom okamžíku byla vztýčena na cimbuří zámneckém císařská vlajka. V zámeckém dvoře shromáždili se k uvítá- arcivévoda Leopold Salvator, nejvyšší štolba hr. Kin- ský, ministr vojenství generál pěchoty sv. pán Scho naich, ministr zemské obrany pol. podmaršálek šl Georzi, zástupce náčelníka generálního štábu s dů- stojníky správy manevrové, kteří neměli službu velitel hlavního tábora se všemi důstojníky, naléza- jícími se ve Velkém Meziříčí, kteří neměli službu a vojenskými úřadníky, konečně několik důstojník ve výslužbě, v záloze a mimo službu, kteří bydliv místě a okolí.

Když císař vjel za zvuků generálního pochodu do zámeckého dvora, pozdravil nejdříve arcivévodu Leopolda Salvatora, podal mu, jakož i doslavivším se vysokým řunkcionářům ruku. Na to pozdravil ma- jitele zámku hr. Harracha, který očekával moc- náře u hlavních schodů v zámku a doprovodil je do bylu, nalézajícího se v prvním poschodí. Tan přijal císar arcivévodu Františka Ferdinanda a n čelníka generálního štábu Conrada šl. Hoefzen dorfa. Příjezd císaře Viléma. Německý eísař Vilém II., jenž opustil Štuftar předevčírem v 11 hodin v noci, jel přes Jihlavu, vy zdobenou velkoněmeckými, černožlutými a městský mi prapory a spoře moravskou zemskou barvou Slavobrána u vstupu do Pražské třídy měla znak ní- sko-německý a rakouský. Císař Vilém do Jihlavy přibyl o 4. hodine odpol. do slavncstně ozdobeného nádraží státn se dráhy. Na peron dostavili se jej uvítat: Arcivévoda František Ferdinand s družinou, čestná sluz- ba, německému císaři přidělená a to: c. a k. gene- rální dozorce jízdy zenerál jízdy rytíř Brudermann plukovník zenerálního štábu Eugen Herdliczka, dále místodržitel sv. p. Heinold, staniční velitel v Jihlavi major Hermann, německý konsůl v Brně sv. p. Haupt starosta Inderka a okresní hejtman místodržitelsk rada dr. Molinek.

Když se zastavil dvorní zvláštní vlak, vystoupi ze salonního vozu císař Vilém, oděný rakousko- uher skou generálskou uniformou s čepicí a jízdeckým kalhotami, přistoupil k arcivévodovi Františku Fe dinandovi, pozdravil jej a políbil. Po hlášení čestné služby, místodržitele a okresního hejtmana před stoupil starosta Inderka a pronesl k císaři násle dující proslov: „Se srdcem radostně pohnutým vítán V. V. nejuctivěji jako „zástupce starého ně meckého města Jihlavy.“ Račiz V. V. na sve cestě městem přijati nadšené holdy, kterě skládaj obyvatelé Jihlavy a německého ja zy ko vého ostrova V. V., vznešenému příteli a osvědčen věrnému spojenci našeho vřele milovaného mocnále jakožto projev citů nejhlubší úcty a nehynoucí vděč nosti. Císař podal starostovi ruku a poděkoval za při větivé uvítání. Arcivévoda František Ferdinand před stavil pak, císaři osobnosti, k uvítání se dostavivší S císařem přibyli ve zvláštním dvorním vlaku: ně mecký velevyslanec šl. Tschirschky s vojenský attaché hrabětem Kageneckem, náčelník generálníh štábu armády německé gen. pěchoty šl. Moltke jeho první pobočník major šl. Dommes a družina cí- sařova a to: dvorní maršálek hr. Zedlitz a Treutz- schler, genevální pobočník konající službu, generáln plukovník šl. Plessen, generál a la suite generálma- jor sv. p. Marschall, křídelní pobočník podplukovníh šl. Friedeburg, osobní lékař štábní lékař dr. Nied- ner, vrchní štolba sv. p. Reischach, šéť tajného ci- vilního kabinetu skutečný tajný rada šl. Valentini náčelník vojenského kabinetu polní podmaršálek sv p. Lyneker, zástupce zahraničního úřadu vyslaneo sv p. Jenisch, rytmistr sv, p. p. Esebeck, dvorní stát- ní tajemník Knauff a tajní dvorní radové AbĚi Taegen.

Zatím byly automobily před nádražím seřaděny Císař Vílém usedl v automobilu po pravici arci- vévody. Hřímavé provolávání „Hoch“ a „Heil“ znělo císaři Vilému vstříc. hudby zahrály „Heil Dir im Sie- gerkranz“ a prapory se na pozdrav sklonily. Císa Vílém děkoval za ovace. Když se vyjelo z města, pokračovalo se v cest rychlejším tempem. Uvítání německého císaře ve Velkém Meziříč bylo oficiátní. Do ulice Jihlavské, až kde ulice ta za- hýbá v ulici Zámeckou, dostavilo se několik sek obe- censtva, špalir spolků hasřěskýcli a školních dítek Asi 5 minut před 1/46. hodinu přijel prvý automobil ve kterém jel presidiální šét moravského místod- žitelství místodržitelský rada. Wacha, do Velkého Meziříčí. Za několik málo minut přijel místodržitel sv. p. Heinold v automobilu za ním a hned na t následoval automobil, ve kterém seděl německý císal po pravici arcivévody Františka Ferdinanda. Kdye projel automobil hranicemi města, ozvalo se volání „Sláva“, „Heil“ a „Hurrah“, kteréž trvalo po celou cestu až ke tribuně, ulici uzavírající. Císař Vilém děkoval vojenským pozdravem. Když vjel dvorní aulomebil do zámeckého nádvoří, byl na cimbur zámku vedle rakouského vztýčen německý císařsky prapor a stráž u zámeckého portálu vzdala čest.

Setkání obou císařů Na zámecké nádvoří dostavili se k uvítání ně- meckého císaře: arcivěvoda Karel František Jose v pruském husarském stejnokroji, arcivévoda Leo- pold Salvator, celá vrchní správa manévrů, vrch štolba hr. Kinský, zemský hejtman hr. Serenyi, mí- stodržitelský rada Frey, starosta Čermák so- becním zastupitelstvem a četní dvorn funkcionáři. Rakouský císař, jenž byl oděn stejnokrojem zar- dového granátnického pluku s odznaky pruské- ho polního maršálka a collanou řádu černého orla, provázen oběma generálními po- bočníky, vstoupil do středu nádvoří. Když se dvorní automobil zastavil, vystoupil z něho císař Vilém Oba mocnári spěchali si vstříc, podali si ruce dlouho si je tiskli, políbili se na obě líce a znova si co nejsrdečněji potřásli rukama. Císař strávil chvíli v hovoru se svým hostem, kterýž na to poda ruku arcivévodům Karlu Františku Josefovi a Leo- poldu Salvatorovi, načež ubíral se po boku císař Františka Josefa poděl celého rapportu, při čemz tento označil svému hosti jednotlivé skupiny vrchn správy maněvrů. Německý císař přijal pak předsta- vení zemského hejtmana hr. Serenyho, místodr- žitelského rady Freye a starosty Čermáka a obec- ního zastupitelstva. Zahájení manévrových operací. Překrásný, jasný podzimní den zahajuje vojen ská cvičení. Po dosti chladné noci následovalo slu- nečno, ozařující a oteplující příjemnou krajinu. Již za prvních ranních červánků hnuly se malé oddíly jízdy, cyklistů a pěchoty (lato částečně na povozech a oddíly se strojními puškami, aby dospěly k demar- kační čáře, nachá zející se místy značně v předu, tak- že ji mohly dle disposicí o 8. hodině ranní pře- kročiti.

Vzhledem na to, že oběma stranám jsou před poklady nejasny a vzhledem na to, že území, po kryté četnými lesy a prorvané četnými roklinatým úvaly lze málo přehlédnouti, uznaly obě části z nutno, použíti dosti rozsáhlého a velikého členitého výzvědného aparátu. Kdežto hustá síť výzvědných oddílů na koních, na kolech, na vozích a pěšky pře- deslavši četné hlídky, postupovala oněmi směry. ve kterých lze tušiti nepřátelská vojska, ubíraly se za nimi jiné oddíly, provázené namnoze oddily se strojními puškami na posilu hájení, aby obsadily důležité přechody přes vodu, jednak aby poskytly vojsku oporu a aby sloužily za střediště zpráv, jed- nak aby ztížily nepříteli postup a tím zakryly situ- aci vlastmí hlavní síly své armády. Pozoruhodno jes bohaté opatření telefonickými a optickými prostřed- ky spojovacími, které, jsouce používány horlivéa s porozuměním, neobyčejně rychle jsou uváděnyv činnost a umožňují rychlé dorozumění mezi výzvěd- nými oddíly před oběma stranami předeslanými mezi velitelstvy v zadu se nacházejícími, k čemuž se přidružují ještě cyklisté a motocyklisté, kteří ry- chle sprostředkují zprávy. Tak prostírá se takřk před každou stranou síť tykadel, které velitelům stran v nejkratší době oznamují každý nepřátelský dotyk. Již v hodinách dopoledních nara- zily na sebe přední voje severní stra- n y, označeně červeným znamením, s předními voji jižního nepřítele a na terénu k tomu zvláště vhod- ném rozvinuly se půtky drobné války, ve které zá- leží na tom, vlastním pozorovatelům raziti cestu a k hlavní síle nepřátel a hlídkám nepřátelské ar- mády dle možnosti pozorování zameziti.

Dne 7. září vstoupilo vojsko, určené zúčast- niti se manévrů, do zahajovací situace, předepsan správou manévrů, ze které dle předpokladu a dle ro kazů, daných velitelům stran, mají býti zahájeny po- hyby, vedoucí ke srážce, Aby se oběma stranám po- skytl čas a příležitost, zahájiti výzvědy a konstato- vání situace nepřítelovy, oznámené jen v rysech po- všechných, bylo předpokládáno, že vojsko dospěje do bydlisť, jež dne 7. zaujalo, teprve dne 8. depo- ledne po namáhavém nočním pochodu, prole velitelé jsou nuceni vyčkati se za čátkem postupu a ž do 9. t. m., takže pro hlavní jádro jejich vojsk nastane skutečně dne 8. den klidu. Vyňaty z toho jsou výzvědné oddíly, které velitelé stran mohou vy- slati v libovolném počtu, avšak jednotlivý nesmí býti silnější nežli setnina nebo švadrona. Dne 8. o 8. hodině ranní začne vá- lečný poměr. V tutéž dobu bude výzvědným oddílům dovoleno překročiti hraniční čáry, stra nám udané. Na to odpadá ustanovení o podohném ome- zení místa pohybu. Až do ukončení manévrů má ka- ždá z obou částí každé chvíle volno prováděti po chody a posunování, jež jsou vhodná, vzhledem n situaci a na vlastní úmysly, při čemž platí jediné omezení, totiž ohled na výkonnost a pohotovost voj ska, veliteli podřízeného. Zahraniční attachě O 4. hod. 30 min. přibyl sem královský rumu- ský náčelník generálního štábu generálit. Crainice- ano, královský rumunský major Soleanesco a setník šl. Fischer, jakož i 16 zahraničních vojensktých atia- ché a dva štábní důstojníci švýcarského vojenského zastupitelství.

Před slavnostní hostinou, která konala se o 7. hodině večerní, představil generální pobočník hr. Paar německému císaři královského rumunského ná- čelníka generálního štábu generállt. Crainiceana a ve- litele ubytování vojenských attaché podplukovníka šl. Urbanského, který pak císaři představil cizozemsk vojenské attaché, královského rumunského major Solcanesca a dva štábní důstojníky švýcarského v- jenského zastupitelství. Z Velkého Mezifíčí, 8. září. (K. k.) O 7. hodině večerní konala se ve dvorním jídelním stanu prvá hostina. Veličenstva dostavila se 1/4 hodiny před tím na zámecký dvůr a konala cerkle. Používání jskrových telegrafních sta- nic v císařských manevrech Z technických vymožeností nové doby je bez drátová telegrafie pro vedení armády velmi cenným, sotva nahraditelným spojovacím prostředkem. Jako v minulých letech bylo na obou stranách postaveno po dvou jiskrových stanicích a vykonaly lam často platné služby (na př. při spojení na příč. přes Bla- tenské jezero za loňských císařských manevrů), tak jsou i letos u každé strany postaveny dvě převozné jiskrové stanice.

Mimo to má manevrová správa k disposici ještě dvě stanice nejnovějšího systemu, aby se umožnílo také bez drátů spojiti se s oběma stranami, je-li toho třeba. Čtyři stanice u stran jsou jiskrovými sla- nicemi starších typů, byly však v lelegrafní škole železničního a telegrafního pluku opatřeny nejnověj- šimi vymoženostmi v tomto oboru. Převozné dvě stanice, přidělené manevrové správě, jsou nejnovějšího typu (lónové jiskry) Př temto systemu nevyvíjí se velkým počtem jaakro- vých vybíječů na rozdíl od starých typů žádný třeskot, sotva rozlíšitelný od atmusferického vybijení se, nýbrž je v telefonech slyšetí vysoké akustické tony, které lehce pochytí lidské ucho a snadno dají se rozlišili od atmosferického vybljení. Již proto jsou nové stanice značným pokrokem, ježto jednak je stanice skoro nezávislá na obtížných atmosferičk ých vybíjeních, jednak že za pomoci lehce přijímatelných vysokých akustických tonů za stejných poměrů možno docíliti větší rozsahové dálky, nebo, což má stejný význam, možno při téže vzdálenosti použíti menších stožárů, kterážto okolnost podstatně při- spívá k rychlejšímu zřizování stanic. Mimo to dovoluje poutívání menší jiskrové trati u těchto stanic značně většího zužitkování primern energie, což také přispívá k dosažení větších roz- sahových dálek a také ke značnému zlepšení ostrosti hlasové.

Výsledky těchto pokusů byly do té míry pří- znivé, že podařilo se v dosti hornalé krajině spojili bezdrátovou telegrafii vzdálenosti 200 km. tyčemi pouze 27 m. vysokými se stanicemi starého, jakoži samozřejmě se stanicemi nového typu. Z tohoto dů- vodu bylo také použito v letošních císařských ma- nevrech tyčí pouze 27 m. vysokých. Doba nutná ku postavení lěchto tyčí snižuje se tím na polovici oné doby, které je třeba ku postavení tyčí vysokých 45 m. Tyto pokroky v oboru bezdrátové lelegrafie také již umožnily, že provedeno bylo s převoznými polními stanicemi přímo spojení na vzdálenost Berlín— Korneuburk (u Vídně), která činí asi 1? 50 ku. Ředitelé společnosti pro bezdrátovou telegrafii použiji také této příležitosti, aby císaři Františku Josefovi zaslali pomocí bezdrátové telegrafie holdovací te- legram Zmíněné přístroje bezdrátové telegralie, které byly přiděleny řízení manevrů, byly dnes demon- strovány před pozvanými vojenskými hosty a zá- stupci tisku v delší velmi názorné a instruktivní přednášce velitelem telegrafní školy korneuburskéa ředitelem pokusů s bezdrátovou telegrafil, setníkem železničního a telegrafníbo pluku Gust. Mů lerem při čemž asistovali velitelé stanie nadporučík. An- derle a nadporučik Császár.

Denní zprávy. — Říšsko -němečtí Všeněmci návštěvo u rakouských. Žandovský sjezd »Alideutscher Verbandu« oplatil v úterý v Děčině a Podmo- klech návštěvu 600 Všeněmců v Žandově vy- konanou. Říšsko-němečtí Všeněmci dojeli do Dě- čina na zvláštním parníku v úterý odpoledne byli uvítáni na přístavišti městskou radou a ně- meckými spolky děčinsko-podmokelskými. Podle německých zpráv táhli k pomníku císaře Josef a »holdovali soše lidového císaře«. Na to ode- bralo se všechno na střelnici, kdež děčínský starosta uvital účastníky na »horké půdě bo- jovné.« Předseda »Alld. Verbandu« dr. Clause z Mohuče prohlásil (podle »Prag. Tagblattu«), že musí vysvětliti různé nepřistojnosti. VI prý se, že velká část veřejnosti také v německé rie