Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

o tadedl enalo

3

V Praze, ve čtvrtek 9. září 1909.

Praha

4

zhěír dsčiloá at ba ss sezolnžte

5

Číslo 249.

6 article

Naranní avečerní listy předplácí se V Praze v administracii Ba měsio na čtvrt leta . . s dvojí donáškou na měsie,. . . . . 2 K enn na čtvrt leta ve filiálkách na měsie, . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K o dvojí zásllkou na měsie Ba čtvrti leta

Praha Poštoui

7 article Rozhovor našich s Bienerthem.

Rozhovor našich s Bienerthem. Hovornost německé pýchy, ozývající se v její denní žurnalistice zdejší jako vídeňské, přichází nám tentokráte vhod. Dáváť nám nahlédnouti do tajů úterní porady Bienerthovy s vůdci německé obstrukce na sněmu českém, mezi nimiž zvláštní po- zornosti ministerského předsedy těšil se přítel Schreinerův Všeněmec Pache r. Zajímavo jest zajisté hned již to, že prý němečtí důvěrníci vstupovali do salonu Bie- nerthova s jistou nedůvěrou. Pánůmje totiž vůbec svolání sněmu českého před říšskou radou proti mysli, považují to za koncessi, jakou prý Bienerth čin nám Čechům, aby si nás udobřil »Toto ucházení se vlády o přízeň Udržalovu i spol. musí buditi nedůvěru u německých politiků,« vykládá »Bohemie« — a tato ne- důvěra tísnila včerejší konference, které skončily, aniž by pozvaní (němečtí důvěrníci) dali se pohnouti k jakémus urči- tému rozhodnutí. »Toliko sbor veške- rých (70) německých poslancův jest oprávněn rozhodnout o ně- mecké taktice.« Takovéto shromáždění bude prý se konati již v době nejbli ž ší, aby rozhodlo (l) o zamýšleném svolání sněmu českého, na němž vláda přes výstraby

Bienerth Bienerthův Schreinerův Pache Čecho Udržalův Bie Bohemia

8 article

Němců dosud pevně trvá, i aby vyslechlo určitý návrh Bienerthův, kterým prý vláda doufá překonat všechny obtíže Jedná prý se tu zejména o přidán Němcům jednoho přísedícího vý boru zemského, dale o obmezení moci maršalkovy při stanovení jednacího pořadu, tím způsobem, že by se napřiště jen s při- volením obou národních stran dalo; a ko- nečně o zvolení zvláštní komise ku projednání vládních předloh o krajských zastupitelstvecha právu jazykovém v úřadech samo- správných (i státních ?) Vláda prý d oufa, že my Čechové na to přistoupíme, ba že prý jí české strany slíbí, vejíti v brzké a věcné projednávání německých požadavkův. Jen kdyby prý české strany netkvěly, pohříchu (»leider le), na hesle, že k tomu všemu budou ocholny teprv pak, až Němci od obstrukce v českém sněmu upustí!

Němec Bienerthův Čecho

9 article

Ano, to věříme, kdybychom německým obstrukčníkům za všechno příkoří postlali ještě cestu růžemi svých slibův čestnýcha položili jim zlatý most ochoty až k sebe zapření, to by si po něm páni vykračovali Jen že »leider« už se u nás taková zelená blahovost nerodí. — Vídeňský dopisovatel zdejšího »Pr. Tag- blattu« však zná celé úterní německé jed- nání s Bienerthem přímo nazpamět. Předně vypozoroval, že se vládě Bienerthově v tuto chvili jedná pouze a výhradně o uvolnění sněmu českého, a to i s obmezením, a by umožněno bylo jedině jeho usta vení. — Na to líčí německému táboru, jak se jeho hrdinové, od dra. Urbana a Eppingra až po Krülznera, Rollera, Pachra a Leglera na konferenci statečně drželi. — Vyložili a dokázali (?!) prý mu, jal libovolně česká většina sněmovní proti Němcům si počíná; nakreslili prý mu smutný obraz poměrů, jež vedly posléze k tomu, že Němci ve svém, sobě vnuceném boji obran- ném musili posléze sáhnouti k obstrukci »S neodolatelnou logikou« prý Bienerthov

Bienerth Bienerthův Krülzner Roller Pachr Legler Němec Urbano

10 article

vysvětlili, kterak německou obstrukci sluší vykoupit koncesemi, českou však nikdy, po- něvadž jest náramný rozdíl mezi nimi »Obstrukce Němců v českém sněmu byla posledním prostředkem, aby Němci setřásli se sebe napořád těžší jařmo české, kdežto česká obstrukce v parlamentě vídeňském pochází toliko z choutek výbojných. « — Statistickým materiálem prý němečtí gentle- mani Bienerthovi provedli důkaz, kterak my Češi tiskneme Němce ke zdi, kterak Němei v Čechách činí 38—39 procent (l) všeho obyvatelstva a platí 50% všech daní, nicméně ale nemají v zemské správě než 153 svých německých úřadníků. A podobně jsou prý Němci námi zkracováni všude. Nasledkem toho jde prý nyní o tato přání Němců 1. Aby otázka úřadnická v zem ské správě byla upravena. 2. Aby bylo změněno zřízen zemské za účelem rozmnožení německých mandátů v zemském výboru; 3. Aby byla upravena otáz ka jazyková při samosprávný ch úřadech; a za 4. aby ve sněmu byly z řízeny ná rodní kurie s právem veta. Kladouce tyto podmínky doložili prý ně mečtí výtečníci Bienerthovi, patrně aby nám to vyřídil: »Bude-li s české strany způ- sobem všechnu pochybnost vy lučujícím uznána oprávněnost těchto požadavků a přislí ben jich uskutečnění, pak nebudou Němci tomu překážet, aby se sněm český ustavil!

Němec Bienerth Čech Čechy

11 article

Tedy za pouhé milostivé dovolení, aby se český sněm toliko ustavil, respektive nový zemský výbor si zvolil, máme pánům obstrukčníkům uznat oprávně- nost, ba slíbit uskutečnění oněch svrchu ovedených jejich »skromných« požadavků !l Dále se chytráci nechtějí vázat; nezahodí naprosto svůj obstrukční revolver pro cele šestiletí sněmovní do žita, nýbrž podržísi ho stále nabitý v kapse, aby nám ho mohli na dále při každém dalším svém přání požadavku nasazovat na prsa. Tím prý nám osvědčují dosti svelikou ochotu«, jde-li nám o český sněm, ať prý ji neod mitnemel Nuže, ozbrojen tímto německým stře- livem, počal na to včera J. E. pan mi ni- sterský předseda vyjedná v at s našinci, ale nějak — divně . .. Nechtěl jim naprosto říci, čeho Němci požadují . . . »Ne- může prý toho ani v hrubých ob rysech učiniti,« a tolikéž nechtěl pan bar. Bienerth včera ještě sám se svoj barvou ven. Až v pátek prý nám bude moci sděliti »názory Němců«, jakož své vlastní proposice. Jaký byl tedy vlastní účel celé dlouhé včerejší jeho porady s našimi důvérníky: drem. Škardou, drem. Pacákem a Maštálkou? Patrně pouze ten, aby z nich, jak se říká, »vytahoval rozumy« t. j aby vyzvěděl, jsou-li ochotni zaplatit Němcům vůbec nějakou cenu za jejich upu- štění, od obstrukce, či chtějí li snad teprv po uvolnění sněmu jednat o německých ná- vrzích a jim vyhověti? — Nuže, dle vydané zprávy odvětili naš k první otázce resolutním: Ne »Obstrukce německá proti če skému sněmu nesmí býti ničím vykoupena!« Není pochybnosti, že uslyš

Němec bar Bienerth Pacák Maštálka

12 article

dnslo nr

13 article

tutéž pevnou odpověď bar. Bienerth na zejtř též ode všech ostatních zástupců českých ná- rodních stran, neboť odpověď taká je za po- měrův daných diktována sebeúctom a příka zem mravním. Zač bychom stali a čím bychom byli, kdybychom místo zkárání — ještě od- prošovali a odměňovali škůdnictví tak sve volné, tak neodůvodněné a tak vlastizhoubné, jakou byla dvouletá ona obstrukce německá proti ubohému, beztak po strkovanému sněmu našemu. Ke druhé otázce však odpověděli zá stupci národní strany svobodomyslné Biener- thovi podmínečně a sicé prý takto: »Chceme jako vždy spravedlivý mír s německými krajany, ale chceme jej uzavříti toliko ve sněmu českém. Tam chceme jednat o německých návrzích a vyho věti jim, pokud se nedotýkají stejného a rovnoprávného po- stavení obou národů v celé z e m a její jednoty.« Snad již dnes z tónu německé žurnali stiky vyzní dojem, jaký učinila tato odpověd našinců na vůdce německých obstrukčníků, kteří hned po odchodu našich pospíšili do salonu Bienerthova, aby ji přezvěděli. — A rovněž jsme žádostivi, jak se zachová vláda Bienerthova k této deklaraci naší; zde má příležitost, aby konečně jednou osvědčila tu svou stále slibovanou »objektivnost« kterou ze skutkův její dosud národ český naprosto nepostřehl.

Biener Bienerthův

14 article Bienerthovo Jednání s českými

Bienerthovo Jednání s českými Z Vídně, 8. září. Bar. Bienerth ve své akci na obnovu dělnosti sněmu království českého dospěl dne k vyjednávání s poslanci českými. Bylo oficiálně stanoveno na dva dny, avšak dle stavu věci jaký se jevi dnes večer po rozmluvě chefa vlády s delegací národní strany svobodomyslné, potrva ještě také v pátek. O 9. hod. dopolední dostavili se zemští po- slanci dr. Pacák, dr. Škarda a Míaštál ka k ministru dru. Žáčkovi na průpravnou poradu Jím provázeni odebrali se k ministerskému před sedoví, kam se byl již dříve dostavil mnistr dr. Bráf. Po tříhodinové poradě, kterou měli tři členové kabinetu se třemi českými jmenovanými poslanci, vydána byla tato zpráva: „Ministerský předseda poslancům českým podal výklad o celkové situaci vnitropolitické a prohlásil důtklivě, že o soba jeho neměla by býti překážkou dohody, spořádání a úpravy poměrů v království českém. Premier dodal, že tlak událostí by přivoditi měl sblížení obou národních táborů v království českém, že však nemůže ani ve hrubých obry- sech pověděti, co žádají Němei! Ná- sledkem toho nemůže v nynější chvíli t aké učiniti žádných určitých návrho. Dlouhé výklady svoje bar. Bienerth zakončil návrhem, aby se konala ještě jedna jeho porada s delegáty českými a to zejtra odpoledne o 5. hodině, jakož aby se v poradě té pokračovalo z účastenství delegátů konservativ- ního velkostatku také v pátek o 4. hod. od- polední. Bar. Bienerih doložil, že doufá, že n těchto konferencích bude moci sděliti již názory Němců. Uvedení poslanci čeští dali prohlášení v ten rozum bar. Bienerthovi, že jedině z toho důvodu vyhověli jeho pozvání na poradu, by sami se

Bienerthův Bienerth doktor Pacák Škarda Bráf Němei Němec Vídeň

15 article

informovali o záměrech vlády. Podotkl důrazně dále, že zcela bezpodstatná ob strukce Němců na sněmu českém nesmí býti ni čím vykoupena. Čeští poslanci pravili — že jsou každý čas ochotni ke spravedlivému míru, dnes aspoň k modu vivendi, avšak takový mír, aneb modus vivendi může byti zjednán na sněmu království českého samém. Po těchto vyjádřeních byl ministerský před- seda všemi uvedenými poslanci českými zpra- ven co nejzevrubněji o smýšlení v českém lidu a poměrech v zemi. Poslanc ti uvedli na pravou mirutvrzení Němců, že j s o v zemské správě odstrkováni. Dr. Pacák, dr. Škarda a posl. Maštálk tlumočili potom hluboké rozechvění, které po- jalo nejširší vrstvy národa českého následkem pronásledování, zahájeného a provádě- ného proti Čechům dolnorakouským vůbec a vídeňským zvlášť, i žádali od bar. Bienertha co nejrozhodnější ochranu če- ského obyvatelstva dolnorakouskými státními or- gány, jakož obnovu a zachování správného sta- vu v příčině českých soukromých škol dolno- rakouských ve smyslu příslušných platných zá konů. Poslanci ti upozornili také chefa státn správy na pronikavé následky, které by mělo v zápětí eventuální potvrzení znám osnovy Kolisko-Amannovy koru

doktor Pacák Škarda Čecho Bienerth Kolisko Amannův

16 article

Bar. Bienerth odvětil, že prý vláda nakládá s českými školami Dolních Rakousích nikoli jako s otázkami politickými, nýbrž výhradně jak s otázkami právními a resortními a posuzuje tytc záležitosti jedině se stanoviska věcného. Proto doufá, že v době nejbližší tyto záležitosti budou spořádány. Poslanci dr. Pacák, dr. Škarda a Maštálk- prohlásili bar. Bienerthovi dále, že český náro a jeho zástupcové ve sborech zákonodárných vždycky byli a také jsou nyní ochotní sjednat s německými krajany spravedlivý mír ale toliko na sněmu zemském samém a že chtějí jednati o německý ch návrzích a jim vyhověti, pokud ne- dotýkají se stejného a rovnopráv ného postavení obou národů v celé zemi a její jednoty. Situace ve sněmovně poslanec k byla sice přetřásána; zevrubná rozprava však o ní byla vyhražena poradám pozdějším. Dnešní konference bar. Bienertha, do kte ré zasáhl také ministr orby dr. Bráf se zástup- ci národní strany svobodomyslné, trvala celé tř hodiny. Z Vídně, 8. září. Zejtra o 10. hod. dopo lední mají poslanci dr. Pacák, dr. Škarda a Ma štálka poradu s ministrem drem. Žáčkem. Z Vídně, 8. září. Odpoledne byli u baron Bienertha všichni zemští poslanci z německého tábora. Přišli, aby vyslechli, co bar. Bie nerth mluvil s poslanci českými A ovšem, bylo jim to sděleno. nou.

Bienerth doktor Pacák Škarda Bráf Vídeň český škola Dolní Rakousy český A

18 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Z Těšína, 7. září. (Před volbami d zemského sněmu.) Za tři neděle budou se ve Slezsku konati volby do zemského sněmu Dvě nejsilnější polské strany v zemi: »Polskie stronnictwo narodowe« a »Zwiszek slazkieh katolików« usnesly se pracovati svorně a vy hlásily společné kandidatury: kněze Londzina pro okres bělský a dra. Michejdu s p. Frant. Halfarem pro okres těšinsko-fryštácký. Třet polská strana, tak zv. »lidová«, germanofilská usnesla se jmenovati své vlastní kandidáty proto- že její zástupci nebyli pozváni do důvěrné po

Londzin Michejda František Halfar Těšín Slezsko

19 article

V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve flišlkách na venkové ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5h lnaerátv plati se hotově napřed Předplacení a inserty administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a sxpedise „Národních Listů Rukoplsy se nevracsjt

20 article

rady stran druhých. Do té porady pozvána ne- byla z té příčiny, že se ji netýkalo, o čem bylo jednáno, totiž aby byly vyrovnány některé ne- shody mezi stranami, které se sešly. Pravá pří- čina nesvorného jednání páně Friedlova je ta, že u druhých dvou polských stran nedosáhl. aby se postavily pod jeho komando proti Č - chům a spojily se proti nim i s Němcí. Budou tedy spojené dvě polské strany prácovati v do- hodě s Čechy na té zásadě, že voliči polšt v okresích s českou většinou budou podporovati Čechy, Čechové pak v okrese těšinsko fryštáckém dají hlasy Polákům. Germanofilský směr u slezských Poláků. jejž pánové Friedel a Heynar vedou pod fikci protičeského radikalismu, dospěl v posledních letech již ke zjevnému renegátství. Ruch rene- gátský ihned se jala »Nordmarka« podporovat hmotně, a založila k jeho fedrování týdennik »Slazak«, redigovaný odrodilým učitelem Kož- doněm ze Skočova. Národní Poláci se obávají, že jim renegáti při volbách způsobí citelné škody Z Lublaně, 6. září. (Surovosti ně- msckých vojáků.) »Slovanski Narod« za- znamenává případy, jak se vojáci Němci v Kra- jině surově a drze chovají ke svým slovinským kamarádům i občanům. Kamarádům zapovídaji zpívati slovinské planě, na občany bez příčiny tasí bajonety, ano i sekají do nich. Pluk, který v sobě chová tyto statečné syny matky Germa- nie, je 27. pěší, List se dovolává ministra vo- jenství, aby zjednal pořádsk, protože velitelstvi 27. pluku ničeho neučinilo, aby potrestáním vinníků zamezilo opakování jejich surovosti výbuchů nenávisti k slovanské národnosti. Slo- vinští poslanci promluví o těchto skandálech nn říšské radě.

Friedlův Čecho Polák Friedel Heynar Němec Čch Čechy Skočov Lublaň Slovanski Narod

21 article

To snad už přesvědčí e. k. vládu a roz hodující kruhy ve Vídni, že německý pych proti Slovanům dosáhl nejvyšší míry a že mu v zájmu samé říše nesmi déle býti hověno. Z Rěky, 5. září. (Rauch prý chtě míti také v Bosně »velezrádnýe proces.) »Novi List« se dovídá, že Rauch a sp. zasazovali se také v Sarajevě, aby byl na Srby bosenské uvalen podobný proces, jako on uvalil na Srby chorvatské. Rauch sliboval, že dodá věrohodných svědků, kolik bude zapotřebí, a naznačil, že Frank má takové spojení v se- verozápadním kraji Bosny. Ze Sarajeva Rauchovi odpověděli, že jeho podnět pro ně p roz a tím nemá zájmu z důvodů politické oportunity. Ze Záhřeba, 6. záři. (Divy raucho viny) Úřadní »Senžbeni Glasnik« v posled- ním čísle uveřejňuje nařízení chorvatské vlády, že počinaje školním r. 1909/10 má se v 1. a 2. tř. obecných škol vyučovati číst a psát pouze latinku s cyrilice se přenáší z 2. třídy do 3. Podle toho jsou sestaveny také nové učebnice. Nojznamenitější a spolu pro Chor- vaty nejpoučnějsí je, že z čítanek, z kterých vyhozena cyrilice, srbské písmo, vyhozeny také všechny vlastenecké články chor- vatské, zvláště básně. Orgány Rauchovi blízké vysvětlují to Chor- vatům, že se Rauch chtěl zavděčiti Maďarům a — srbským radikálům! Jaký eynisml Ale to ještě není vše. Rauchova vláda vy- dala pro učitele a žáky obecných škol nové zpěvníky, ve kterých je změněn i tert chorvatské hymny, z níž je vyškrtáno slovo chorvatský národ a nahraženo slovem dům. Ze Zadru, 5. září. (K historii gla- golskéhoobřadu v Dalmacii.) Otázku glagolského obřadu v katolických kostelich Dal- macie a Chorvatska Vatikán v r. 1906 vyřídii

Slovan Rauch Srba Chor Maďar Rauchův Vídeň Boseň Novi Sarajevo Franca Bosna Záhřeb Chor Dalmacie Chorvatsko Vatikán Senžbit Glasnik

22 title

FEUILLETON

23 article Dr. Cook či Peary

Dr. Cook či Peary objevitelem severní točny? Když za týden po dru. Cookovi přispěchal Peary s telegramem o úpčehu své polární expe- dice, bylo zřejmo, že o primát objevu severní točny svedena bude mezi nimi bitva, při níž Cook pravděpodobně hájiti bude svou posici tím že dosáhl točny již 21. dubna 1908 — tedy o dva měsíce dříve než Peary vůbec s parníkem „Roseveltem“ vyplul... a Pearymu opět ne- zbude, než tvrditi, že Cook vůbec seyerní točny nedostihl. První rána skutečně již padla, byť sokové byli od sebe nesmírně daleko. Vypálil ji Peary svým apodiktiekým tvrzením, že Cook severn točny vůbec nedosáhl! Tvrzení to je ovšem vel- mi smělé a není založeno na ničem jiném, než na pouhé domněnce, že není možno s prostřed ky, jaké Cook měl, točny dosáhnouti. Ale rozhodně není tento způsob útoku Pea ryho na pravdomluvnost Cookovu gentlemanský nebo bylo by stačilo, kdyby, respěktuje tvrzení Cookovo, hájil pouze pro sebe prioritu objevu. Jen žárlivostí vědeckou lze si vysvětliti, že dřivější přátelé stojí proti sobě dnes v prudkém sporu, v němž Peary nevoli správných zbraní A není dokonce čestnou zbraní, telegrafuje-li že už podrobil výslechu oba Eskymáky, kteř Cooka provázeli, a ti že mu sdělili, že Cook se verní točny nedosáhl. Telegram ten zní: Z Londýna, 8. září. (K. k.) Reuterova kan- celář obdržela z Indian Harbouru přes mys Ray (Nový Fundland) telegram od Pearyho, ve kte rém tento prohlašuje, že vypravování dra. Cooka nesmí se vážně bráti. Oba Eskymáci, kteří provázeli Cooka, pro hlásili, že neurazil žádné značnější vzdálenost

doktor Cook Peary Cookův Eskymák Reuterův Ray Londýn Indiana Harbour

24 article

severním směrem. Ostatní Eskymáci potvrzuj tyto výpovědi. Eskymáci, které Peary ku podivu rychle na- šel, jsou pojednou rozhodnými svědky pro pravdomluvnost Cookovu a jsou směrodatnými kontrolory jeho vědeckého zjištění pólu! V kruzích vědeckých, jak z Kodaně se sdě luje, způsobil tento telegram Pearyho trapný dojem. Dr. Cook příjal jej však chladně a pro- hlásil: „Znám povahu Pearyho a nemohl jsem ani jiného od něho očekávati. Bohudíky neroz- hoduje on o měm objevu; to rozhodnou fakta, jež ponechávám si pro svou knihu. Cookova přednáška v královské dánské zeměpisné společnosti Z Kodaně, 7. září. Ve své přednášce v krá- lovské dánské zeměpisné spoločnosti zmínil se dr. Cook chvalně o zásluhách polárních bada- telů, kteří pracovali před ním, zejména Nansena. Pearya a zvlášt Otty Sverdrupa, který mu při- pravil cestu a v jehož stopách šel nyní přes Nansensund a zemi na západ od země Ellesmera. Dr. Cook líčil pak program své poslední výpravy v r. 1907, jak byl vypracován jím a Bradleyem a v němž odhalení severní točny ne- bylo žádnou oficiální částí. Bradleyův škuner osvědčil se velmi prakticky pro polární výpravu. Přibyv k nejsevernějším eskymáckým kmenům na Gronsku, pojal dr. Cook úmysl vypraviti se k severm točně, poněvadž měl nyní dostatečný počet lidí a psů a postačitelný material. Řečník líčil pak praktické vypravení expedice, její od- jezd v únoru 1908 a hlavní momenty svého po- stupu k severní točně v měsících březnu dubnu, kdy výprava přes prudkou zimu, která obnášela 83 stupňů Fahrenhoita, brala se velm rychle ku předu. Dr. Cook zmínil se pak, jak znenáhla odesíláni byli účastníci výpravy zmenšen počet psů, což se ukázalo býti velm praktickým. Badatel prohlásil, že tři osoby je nej účelnější počet pro takovou v pravu.

Eskymák Peary Cookův doktor Cook Nansen Ott Sverdrup Nansensund Ellesmere Bradleyův Fahrenhoita Kodaň

25 article

Opakoval své údaje o zemi mezi 84. a 85 stupněm severní šířky, která byla pozorována nikoliv však prozkoumána. Vylíčiv jednotvárný život výpravy, mluvi dr. Cook o svém příchodu na severní točnu dne 21. dubna a prohlásil, že je jisto — a dokáž to jeho observace — že se, prakticky mluveno, nalézal na 90. stupni severn šiřky. Řečník líčil pak pocity, které ho ovládly když byl na severní točně. Mluvil o oblížíe návratu, c vysilujícím pobytu za poslední zimy a svém příchodu na Gronsko, kde dánští osad- níci dověděli se novinku o odhalení severn točny několik měsíců dříve než ostatní svět. Dr Cook skončil přednášku, poznamenav, že ne- může nyní více vypravovati, dokud nebude vytištěna jeho kniha. Přednáška byla několikráte přerušena živým souhlasem. Jménem zeměpisné společnosti dě koval korunní princ srdečně přednášejícímu. Po přednášce konala se v hotelu „Phöni“ hostina, na níž místopředseda zeměpisné společ- nosti, profesor Schmidt, pronesl k badateli pro slov. Dr. Cook odpověděl delší řečí, v níž pravi mimo jiné, že v jiných zemích musí se objevi telé vychovávati, ve skandinávských zemích však se rodí. Na konec děkoval Dánsku za srdečné uvítání. Dny, které ztrávil v Kodani, jsou pr nejšťastnějšími jeho života.

doktor Cook Schmidt Dánsko Kodaň

26 article Anglie si činí nárok na severní pól?

Anglie si činí nárok na severní pól? Sir Gilbert Parker v dolní anglické sně movně prohlásil, že učiní dotaz na premiéra zdali země na severním pólu (není dosud jisto zdali jaká je!) považována býti má za přísluš nou ke Kanadě a je-li tomu tak, zdali vztyčen americké vlajky dává Spojeným státům ameri ekým na tuto zemi nějakého práva? Vyznamenání až po vědeckém důkazu Z Washingtonu se telegrafuje: Nationa Geographical Society učinila rozhodnutí, že sve členy Cooka a Pearyho vyznamená teprve, až navrátí se do Ameriky a vědecky prokáží svá tvrzení o dosažení severního pólu.

Parker Cook Peary Anglie Kanada Washington Amerika Nationa Geographical societa

27 article Za Valtrem Bionem.

Za Valtrem Bionem. (Píše dr. Fr. Ham z a.) Dne 7. září t. r. rozloučila se navždy republik švýcarská se svým slavným synem Valtrem Bio- nem. U věku 80 roků zemřel v Curychu H. W Bion, farář evangelický, čestný doktor lékařství čestný doktor theologie, muž jména světového, bi blický otec dětí, biblický rozsévač lásky k bližnímu Veliké a moderní myšlenky o potřebě záchrany mládeže, ohrožené tuberkulosou, o potřebě utužen oslabeného organismu dětského, vyslovil tento muž prostě a pevně a opřel je činností v pravdě apoštol skou. Se jménem jeho na věky věkův spojeny zů stanou teriální osady mládeže. Byl zakladatelem je- jich, byl otcem jejich po všem známém světě. Kdo kdy viděl Biona, tu prostosrdečnou, plnou, bodrou tvář, tu v pozdních letech chvějící se hlavu, ozdo- benou vlasem bílým a dlouhým vousem — ten ovšem pochopil ihned, kterak děti rázem si zamilo- valy faráře Biona. Mluvil láskou neodolatelnou ce- lým zjevem svým. Jemu odporovat mohli rodičové ale jen když nebyl přítomen; byl vítězem vždy všude, mezi dětmi, mezi dospělými, kdykoli bojo- val pro lidumilné snahy, pro ty tisíce, ba miliony tváří bledých, churavých, cborobou ohrožených. Ještě loni mi psál — písmem drobným, sotva už čitelným kterak se těší, že i naše české děti vzpomenuly Luži churavého kmeta curyšského. Těšil se, že při návštěvě své prvé feriální osady, mateřské feriální osady všeho světa, ve Schwábrigu, vzpomene též dětí našich.,. Zatím odešel navždy.

Valter H W Bion Luža Francie . Ham z a Curych

28 article

Feriální osady všeho světa ztratily právě zakla datele svého. Nade všemi osadami feriálními vlaje dnes prapor smuteční a ředitelé a pěstouni dítek školních vypravují všude mládeži svěřené, že ze- mřel věrný otec jejich. A ještě více a dále, mnohem více a mnohem dále postoupil Bion. Žehnal nejen dětem ohroženým opatřiv jim včasnou záchranu, ale i dětem, stíženým skrofulosou a tuberkulosou. Ústav v Aegeri je té květem činnosti jeho. I tam dětí skrofulosní a rachi- tické dnes ručky zpínají a vzpomínají Biona. Ba je- ště více, ještě dále. V horském sanatoriu ve Waldu tam dnes nejen děti, ale i dospělí tuberkulosní ne- mocní léčí se ve vzorných, Bionem založených ústa- vech. Ve Flunternu pak rovněž zotavují se oslábl a nemocní pod záštitou Bionovou atd. atd. Po širošírém světě rozletěly se dnes už myšlen ky Bionovy a můžeme říci, že více než 1000 osad staníc a ústavů působí v duchu Bionovu, tu jako včasná ochrana dětí ohrožených, oslabených, tam j ko útulky léčebné dětí churavých — tu jako pod půrné a pomocné spolky v boji proti tuberkulos tam jako ústavy i pro dospělé juberkulosní zřízen

Wald

29 article

Podivoval jsem se neohrožené, nezištné činnosti muže toho v otázkách rázu tak výlučně odborného, jako je speciální péče o nemocné tuberkulosoua dlouho jsem nechápal, kterak kněz mohl, uměla postačil býti vůdcem i lékařům a mužům, z nich mnozí jsou ozdobou fakult lékařských. „Přáli bychom vám viděti Biona,“ vypravoval mi kolega švýcarsky, „jak řídil jednání spolkové. jak hluboko pochopil odborné snahy naše, jak ho- roucně miloval vše, co zachraňuje a ochraňuje. Vždy smiřující a milující, vždy pracovitý a svrchovaně nezištný, vždy mysli veselé a naděje plné. Když nepřátelské snahy nás ohromovaly, když už už z vý- boru jsme utíkali, tu s klidem nás uchvacujícím, vzdorovati nedovolujícím, říkal Bion: „Je to věc dobrá, prospěšná, dětem i rodičům jejich. Nikdo z nás netouží při tom po osobním hmotném prospě- chu; a já jsem chudý člověk. Oni nadávají a my vítězíme Neopouštějte mne, pánové. A kdybyste mě opustili, získám jiné, neboť vím, že věc dobrá zvítězí...“ Zvítězil opravdově. Jmenování Biona čestným doktorem lékařství ns universitě curyšské bylo věcí samozřejmou, tak sa- mozřejmou, že když scházeli se representanti uni- versity a rokovali o návrhu, bylo prý slyšeti jen slova: „Nu ovšem, ovšem, Bion. Bion.“ Tak prav- dou stala se památná slova presidenta kolegů švý. carských o Bionovi, „který vykonal to, co vlastně lékaři vykonati měli, který smyl viny lékařů a sta se apoštolem humanity I nás Čechy rád měl; Budíž i mezi námi osvě- žena poctivá a milá památka jeho!

Čecho

30 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Pohostinské bry Karla Buriana pokračují dosud pravidelným tempem a se vzestupným úspěchem. Jak dalece bu- dou moci zakrýti nedostatek prvého tenoristy ve vlastním souboru, ukáže teprve další jejich průběh. Prohlásiti tenorovou krisi za rozřešenou létací touto výpomocí, bylo by ještě předčasno. Nechtějíce před- bíhati událostem, jež v lůně svém skrývá tajemná budoucnost, radujeme se zatím sobecky bezstarostně z krásných chvil, připravovaných nám umělecky mimořádnými výkony Burianovými. Tři různé světy nám dotud před očima vytvořil. Mythický Lo- hengrin, romantický Werther doplněni veristickým paňácou Caniem. Není to žádné duté, theatrální pa- thos, jako u jiných tenoristů, jež Burian v této roli rozvíjí. Čistě lidské já hledá a nalézá v ní myslící náš umělec, a jeho Canio jest tak produševnělý, lak přirozený, že skoro spadá s něho v pěvcově podání vše to odiosní, co ulpělo na něm ze směru, který pravdu síce vytkl si heslem, ale většinou k nepodob

Burian Burianův Werther Canio národní divadlo