Dne 18. července 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 195. Strana 5.

Ze soudní síně.

Moderní lupiči. (Dokončení.) Po dvoudenním trvání skončil zajímavý tento proces proti Bočkovi a jeho soudruhům. Po výpovědech svědeckých, z nichž mnohé byly dosti originální a po přečtení různých spisů, bylo průvodní řízení prohlášeno za skončené, načež poroteům dáno 21 otázek. Obhájce p. dr. G. Freund navrhl ohledně svého klienta Bočka, aby některé byly změněny po případě vypuštěny. Proti tomu ohradil se substitut státního návladního p. dr. Baukal a návrh obhajcův po poradě soudu za- mítnut. Na to mluvil p. dr. Baukal přes hodinu, pak obhajci pp. dři. Freund, Schmaus, Machač, radní ta- jemník ve výsl. p. Scheidler a p. dr. Nejedlý ryt. z Vysoké, kterýž jménem klienta svého Frant.

Zelenky začal své plaidoyer asi těmito slovy: »V Persii, krásné bohaté a úrodné říši, kteráž vyniká zejména nejskvostnějšími drahokamy, tyrkysy, smaragdy atd., byl jednou šach čili vládce, jenž měl veliký poklad a v tom nahromaděny přímo spousty oněch draho- kamův, zlata a jiných drahocenných věcí. Každou chvíli se mu však z pokladu jeho něco ztratilo. Pro- pouštěl jednoho správce po druhém, některé docela, pojav proti nim samým podezření z krádeží těch neb jim napomáhání, dal krutě ztrestati. — Avšak nic platno, kradlo se mu dále. Tu moudrý vládce říše slunečné pojal zvláštní myšlénku: Dal po celé říši vyšetřiti, kde by byl největší zloděj. Nikdo nevěděl, proč tak činí, neb úmyslu svého před provedením jeho tajil. Avšak brzy vyšel na jevo. Vyhnal zase strážce a správce svého pokladu a novým správ- cem a strážcem pokladu svého nejmenoval nikoho z hlásících se vysokých hodnostářů — nýbrž onoho největšího a nejprohnanějšího zloděje. A hle! Jaký to mělo účinek? Žloděj totiž znal všecky praktiky zlo- dějské a od té doby, co on byl správcem a strážcem nic více se neztratilo a z něho samého stal se nej- věrnější, nejhodnější, nejoddanější králův či šachův služebník! Nechci svého klienta pana Zelenku urazit, ale mimoděk na perský poklad šachův a jeho věrného strážce vzpomínám při případě dnešním.

Nebýt mého klienta Zelenky, ani o jednom případu, jež dnes projednávány, byly by se slavné úřady ne- dověděly! A také Zelenka — súčastnil li se některé akce, učinil tak nikoli v úmyslu, něco si přisvojit, nýbrž chtěl — aspoň jak praví — posloužit sprave- dinosti. A v tomto smyslu pokračoval dr. Nejedlý ve svém plaidoyeru, přenechávaje na konec osud svého klienta spravedlivému uvážení velevážených pánů porotců. Všichni obhájci zastali se vřele svých klientů a zvláště byli to pp. dr. ryt. Nejedlý, dr. Schmaus a radní sekretář Scheiďler. Po skončených vývodech byli odsouzeni do těžkého ža- láře: Boček na 8 let, zostřených čtvrtletně postem a 24 hod. vězení, Holub na 5 let, Zelenka na 3 leta, každý čtvrt leta půst, Žába na 15 měsíců s 15 posty a Pavliszyn na 13 měsíců s 13 posty. Foltner byl osvobozen.

Zajímavý spor. Dne 16. července m. r. jel pražský továrník p. Ant. Suchý do Černošic a vezl s sebou dva obrazy, které na smíchovském nádraží jako cestovní zavazadlo k dopravě do Černošic ode- vzdal. Nedopatřením železničních zřízenců však byly obrazy odeslány místo do Černošic do Černosek a p. Suchý marně se po příjezdu svém do Černošic na nádraží po obrazech sháněl a též jeho oznámení řidi- telství severní dráhy a četné další urgence neměly pražádného výsledku. Teprve když právní zástupce jeho počátkem ledna t. r. věci se ujal, oznámilo mu řiditelství dráhy, že obrazy se našly. Poněvadž však byly roztrhány a zamazány, odepřel p. Suchý jich přijetí a žádal, aby mu byla poskytnuta přiměřená náhrada. Nárok tento řiditelství státních drah od- mítlo a nabídlo p. Suchému na odškodnění celkem 5 K 40 h, odvolávajíc sd na to, že v tomto případu neručí dráha za poškození obrazů, poněvadž byly odevzdány k dopravě nezabalené, a že se jedná pouze o nedodržení času dodacího, kdež dráha jest povinna nahraditi dle dopravního řádu pouze 20 haléřů za 1 kg váby zásylky a za 24 hodin zpozdění. S tímto výkladem nebyl p. Suchý spokojen a podal na želez- niční erár žalobu o náhradu 20 K za zničené obrazy.

Při líčení, jež se ve věci té včera u c. k. okresního soudu pro Staré Město a Josefov odbývalo, dal soudce žalobě místa a cdsoudil železniční erár, aby p. Ant. Suchému, jehož zastupoval p. dr. Lhota, zaplatil po- žadovanou náhradu 20 K a útraty sporu, a to v úvaze té, že dle dopravního řádu železničního dlužno pokládati zavazadlo cestovní za ztracené, když do 3 dnů od příjezdu vlaku, s nímž dojíti mělo, se ne- nalezne, a že jest v případu takovém poškozený ce- stující dle dopravního řádu oprávněn žádati náhradu ceny zavazadla bez ohledu na to, zda zavaradlo po- zději se nalezne; poněvadž pak v případu sporném skutečně obrazy po půl letě nalezeny byly, nemůže se jednati o nedodržení času dodacího, nýbrž sluší obrazy pokládati vůbec za ztracené a bylo proto uznati nárok p. Suchého na náhradu jich ceny, která byla

shledána přes protest zástupce žalovaného železničního eráru přiměřenou. Zkáza. Truchlivý a k úvaze povzbuzující so- ciální obraz úplné mravní zpustlosti poskytuje ne ce- lých 14 let stará Rosalie Fiedlerova z Domašic u Mělníka, která si zvolila za svůj životní úkol po- tulku a krádež. Vypráví soucitným lidem, jak již od svého mládí jest mezi cizími lidmi, protože její matka zabila své dvě nemanželské děti a zemřela v Řepích a prosí za službu. Vysvědčení nemá a vymlouvá se, že je zapomněla ve své dřívější službě a že si pro ně za dva — tři dny dojde. Nad »nešťastným« dítětem se leckde smilovali a vzali ji do služby. Druhý den Fiedlerova obyčejně zmizela a s ní i nějaké šaty a prádlo, které před ní zapomněli ukrýt. Poslední kou- sek provedla v Litoměřicích v nemocnici. Na sv. Jana přišla tam s velikým nářkem, že má veliké bolesti na prsou a že plivá krev a byla prozatím přijata ve- lebnou sestrou Kristinou. Nežli ji lékař vyšetřil, pro- šmejdila všecky místnosti a když se nemocní odebrali do zahrady, ukradla z jednoho pokoje služce Anně Daškové šaty za 28 K a utekla. Byla však brzy do- padena a poněvadž tvrdila, že jest přes 14 let, byla dopravena k zdejšímu trestnímu soudu do vyšetřovací vazby. Křticí list však usvědčil ji ze lži a tak byly spisy postoupeny okresnímu soudu, kde ji včera rada z. s. p. Eckl odsoudil k zavření v uzavřené míst- nosti na dobu 14 dní se dvěma posty. Veřejným ža- lobcem byl policejní komisař p. Výborný. — Na- praví-li trest zbloudilé děvče, jest ovšem pochybno.

Snad lépe by bylo, dáti je do některého z ústavů, které starají se o mravně kleslé dívky. Surovec. Čtenáři naši pamatují se, kterak ne- dávno pověstný zlosyn Ondř. Skočíř unikl z kutno- horské věznice. Surovec tento, jenž nezná rodičů, nemá žádné výchovy, postaven byl v sobotu před čtyřčlenný senát krajského soudu v Kutné Hoře, kde pro zločin těžkého ublížení na těle za předsed- nictví rady zemského soudu p. dr. Kostky odsouzen byl do těžkého žaláře na dobu 2 let. Skočíř počínal si po celou dobu líčení v soudní síni hrozivě i neurvale, řval, vyhrožoval a nadával soudu i svědkům — sběsilec! Vinu svou popřel; v Rata- jích přepadlo ho prý 15 dělníků a tu on se prý bránil. Za tím věc se má jinak: Dne 20. ledna t. r. večer mlátil obviněný na ulici v Ratajích do českých dělníků. Dělník A. Hodek dostal se k roztržce a tu budnul ho Skočíř do břicha až mu střeva vyhřezla. To byl konec rvačky, pro níž dostal se Skočíř do kriminálu.

Povstání v Číně. Z Londýna, 16. července. (T. k.) Parla- mentní podtajemník Brodrick prohlásil dnes v dolní sněmovně, že ačkoli vláda nemá bezpečných zpráv o strašné katastrofě v Pekingu, o které ranní listy pojednávají, přece sotva se odvá- žiti lze doufati, že by zprávy o krvavých řežích co do obsahu nebyly správny. — Až do 10. července přibyli do Taku a Tientsinu 604 důstojníci a 20.700 mužů, mezi nimiž nalézají se také malá oddělení ra- kouského a italského vojska. Z Londýna, 17. července. (T. k.) Parlamen- tární podtajemník Brodrick prohlásil v dolní sně- movně, že britský generální konsul Warren ozná- mil 15. t. m. ze Šangaje, že dozvěděl se z čínského dobře zpraveného pramene, že na vyslanectví bylo dle domnění dne 8. července stříleno, načež byli cizinci povražděni za tím účelem, aby na- stala s cizinci vůbec roztržka, jež nedala by se urovnati. Zprávy tyto — dodal konsul — nejsou doposud potvrzeny, ale konsul se obává, že zaklá- dají se na pravdě. Brodrick sděluje dále,že došel telegram, podle něhož admirál Seymour odebral se opětně na palubu své lodi, zanechav dostatečný počet mužstva z námořní brigády k obsluhování děl v Tientsinu.

Odpovídaje na rozličné dotazy, prohlásil Brod- rick, že instrukce, jež anglická vláda dala nej- staršímu námořnímu důstojníku na čínské stanici, znějí v ten smysl, že všecky záležitosti dlužno vy- řizovati ve shodě s velícími důstojníky ostatních moc- ností. Vlády vyjednávají ještě o rozličných před- mětech. Dalších vysvělení podati prý nemůže. Na otázku, zda-li anglická vláda schválila návrh, aby spojenecká vojska byla postavena pod rozkaz japon- ského důstojníka, odpověděl Brodrick, že tako- vého návrhu nebylo ani učiněno. Z Berlína, 16. července. (T. k.) Dnes došly te legramy císařského konsula v Tientsinu ze dne 9., 11. a 12. července, které oznamují: Na cizinecké osady pálili Číňané dne 9. července prudce. Japonci a Rusové dobyli 6 děl a zabili 350 Číňanů. V noci na 11. července byl (podniknut Němci, Rusy a Ja- ponci pokus, obejíti nepřátelskou baterii, postavenou východně od města domorodců, ale od pokusu toho musilo se upustiti, poněvadž pontony byly vadné. Angličané, Franconzi a Japonci ubránili proti útoku

ráno železniční stanici se ztrátami. Na bombardování kolonie dne 11. července odpovídala sesílená an- glická baterie, jak se zdá, s dobrým výsledkem. Dhe 12. července byl klid. Z Petrohradu, 17. července. (T. k.) Hlavního štábu došly následující zprávy: Z Nikolského v území Ussuri oznamují dne 11. t m.: Situace v Mandžursku jest kritická, protože čínské vojsko operuje společné s boxery. Hnutí jest nade všecku pochybnost národní a vláda se chová k němu sympaticky. Vojenský gu- vernér amurského obvodu oznamuje 14. t. m.: Parník »Michael« odplul s 5 bárkami, na nichž nalezalo se střelivo, určené pro dělostřelectvo v Blagověščensku, z Choroborky do Blagověščenska. Blíž Aigonu byl přijat ranami z děl a zadržán signály. Tři ozbrojení čínští důstojníci odebrali se na palubu s rozkazem, aby parník zastavil plavbu do Amuru a vyslovili žádost, že chtějí mluviti s kapitánem a důstojníky. Za vyjednávání s důstojníky dorazil parník »Selenga« s ruským pohraničním komisařem a četou kozáků na palubě k parníku »Michael«. Komisař rozkázal, aby v plavbě bylo pokračováno. Sotva že parníky se hnuly, zahájili Číňané palbu z pušek a děl. Kozáci jali se střelbou odpovídati a parníkům, třeba že byly poškozeny, podařilo se dostati se do Blagověščenska.

Čtyři muži byli raněni. Mezitím vydáno bylo silné oddělení ruského vojska z Blagověščenska, aby za- bezpečila ruským lodím volnou plavbu. Z Petrohradu, 17. července. (T. k.) Te- legram náčelníka druhého odboru čínské východní dráhy, inženýra Ryčova oznamuje: Dne 13. července v 10 hodin přišel dragoman generála Čuera, velitele dobře ozbrojeného čínského sboru, ke mně na stanici chailarskou, a prohlásil, že na rozkaz velitele v Ci- ciharu nucen bude zahájiti vojenské operace proti Rusům, pakli že tito neopustí Mandžursko. Povolal jsem následkem toho veškeré dělníky a shromáždil je na stanici, kde jsme se ve srozumění s velitelem ochranné stráže opevnili za účelem obrany. Ve dvě. hodiny obdrželi jsme okružní rozkaz hlavního inže- nýra na ruských hranicích, abychom všech 5 sekcí s pokladnami a dokumenty soustředili. Tento rozkaz potvrzen byl inženýrem Bošarovem, náčelníkem zá- padní sekce, jenž měl dostatečný počet ochranného mužstva. Všichni úřadníci, zřízenci a dělníci, celkem 600, jakož i nemocnice s nemocnými dorazily o 6 ho- dině šťastně do Zuruchajkujevska. Dne 14. července o 91/2 hod. napaden byl náhle Blagověščensk a bez příčiny ze sousedního místa Sachalinu Číňany bom- bardován. Vojsko a obyvatelé Blagověščenska hájili město vzorným způsobem. Budovy byly nepatrně po- škozeny. Ztráty Číňanů nejsou známy. Čínské ka- sárny v Sachalinu a mnohé obytné budovy byly naší palbou zapáleny. Na naší straně padly 3 osoby, mezi nimi 1 voják, 6 osob, mezi nimi 5 vojáků, bylo raněno. Z Londýna, 17. červeuce. (T. k.) Šangajská depeše časopisu »Daily Mail« oznamuje za jedno z nejvážnějších znamení doby, že z úřadního čínského pramene bylo boxerům dáno na srozuměnou, aby se obrátili na jih. Jak se proslýchá, hodlá čínská vláda vyslati do Činghhangho ve velikém korábu pět pluků.

Depeše praví dále, že v Ninčwangu nadchází vážný boj. Boxerevé stojí prý těsně u cizinecké osady. Ru- sové zabarikádovali ulice. Ruští bankovní úřadníci dopravili prý peníze a cenné papíry do Port Arthuru. Z Paříže, 17. července. (T. k.) Dle telegramu francouzského konsula v Šangaji ze dne 16. t. m., popírá železniční řiditel Šeng všeobecné povraždění cizinců v Šangaji. Francouzský konsul v Čífu ozna- muje, že všichni francouzští missionáři, s vyjímkou třech, navrátili se do Čifu. Z Vídně, 17. července. (T. k.) »Fremden- blatt« oznamuje, že odplují do východní Asie křížník »Alžběta« a torpédová loď »Aspern«. Z Kodaně, 17. července. (T. k.) Dánská misijníní společnost obdržela dnešní telegrafickou zprávu, že dánská missie v Jung-Kvantungu na polo- ostrově Liaotungu byla zničena. Missionáři nalézají se v Chemulpu. Z Washingtonu, 17. července. (»Reuter.«) Co nejdříve možná shromážděno bude 8000—10.000 mužů, aby odpluli do Číny. Kdyby vyžadovaly po- poměry, aby odesláno bylo více vojska, musil by se- stoupiti se kongres. Veliká porážka Číňanů u Tientsinu. Z Washingtonu, 16. července. (T. k.) Ad- mirál Remey oznamuje dnes z Čifu: Dle došlých zpráv udeřili spojenci na město domorodců v Tien- tsinu dne 13. t. m., a to Rusové s americkým 19. plukem pěchoty na pravém, vojsko námořní na levém křídle. Ztráty spojeneckého vojs ka jsou veliké. Rusové ztratili 100 mužů, mezi nimi dělostřeleckého plukovníka, Američané přes 20, Angličané přes 40, Japonci 58 mužů, mezi nimi plu- kovníka a Francouzové 25. O 7. hodině ve- černí byl útok spojenců za těžkých ztrát odražen. Zprávy jsou dosud neúplné.