Číslo 195.

Praze, dne 18. července 1900.

Ročník IV.

Radakce, udministaacea expedioc: Práha, Pštrossovu nlíce, číslo 200- - Ii sírankované doplsy se nypřijímají, růkoplay se nevracejí

KAl Sazipečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a přičastější insercí po- skytujeme výhody Vycházejí denně o sesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlive číslo za 8 h. Telefon redakce č. liz6. Slunce vychází ve 4 hodiny 11 minut ráno. Slunce zapadá v 8 hodin — minutu večer.

JiCKt

Středa: S v. Kamil a.

Llo Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně u Kapucínů na Hradčanech od 16.—19. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . . . K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cixoxen- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 18.20 celoročně .. K 52.80 Teletrtivnjytngce I126.

Slovanské rozhledy. L + 8. Vůdčí zásadou vůdčích kruhů jest lá- ska k Němcům, strach před Maďary a jednání se Slovany jako s nevyhnutelným zlem. Tou zásadou řídí se i Kallay (Srb po matce), správce Bosny a Hercegoviny, zajisté k veliké spokojenosti vídeňské vlády. Hned při svém nastoupení v Bosně hleděl oslabiti a zmírniti ostré protivy pocházející z tak různého obyvatelstva okupovaných zemíi proto uvedl do života nový separatismus. Snaže se bo- senské mohamedány spojiti se Srby nebo Chor- vaty, vynalezl novou národnost a nový jazyk totiž »bosenský«. A vídeňská »dvorní slavistika« slavnostně tento vynález ověnčila aureolou vědy — A skutečně, v okupovaných zemích získal tím Kallay ze středu mohamedánů »bosenské národ- nosti« horlivé stoupence. Vida takový úspěch svého quasivědeckého experimentu, Kallay začal litovati, že byl dříve příčinou vystěhování se, ně- kolika set mohamedánů do Turecka. Vydal tudíž ihned 100 000 zl. za tím účelem, aby se mohli tito emigranti zase vrátiti do Bosny. Ovšem vši- chni se nevrátili, ale ty, kteří se vrátili, se zvlášt- ním zlobným úmyslem úsadil uprostřed srbského obyvatelstva.

Nemalou péči věnuje Kallay výchově zvlášt- ních charakterů v množící se již nyní bosenské intelligenci. Chce je totiž demoralisovati a odná- rodniti. Školní administrace, vojenština, stipendia atd. jsou prostředky k dosažení tohoto cíle. Kal- layovi není po chuti, že synové Bosny studují na takových universitách, kde jest mnoho Slovanů, kde mohou býti vychováni v duchu protivných jemu ideí a snah. Studuje li proto některý syn Bosny ve Vídni anebo v Budapešti, dostane vládní stipendium; slíbí-li, že se naučí maďarštině, stipendium se mu zvětší. Než nedávná studentská demoustrace ve Vídni proti Kallayovi ukázala, že i Vídeň — jest nebezpečna bosenské mládeži. Nyní se Kallay zanáší myšlénkou založiti universitu v Sarajevě, v naději, že bude tu moci si vychovati mládež v kýženém duchu; má též v úmyslu na této universitě ustanoviti střed pro zvláštní studie jihoslovanských dějin a jazyků. Pánové Talozzi, Truhelka, Hörrmanu a tutti quanti podávají již nyni základ k této »bosenské« vědě — — — Možno a dlužno se obávati, že slovanská intelligence vychovaná duchem Kallayo- vým bude v Bosně hráti tutéž úlohu, jako »stan- číci« v Haliči nebo maďarská »džentra«; bude to privilegovaná společenská kasta, která bude vždy připravena sloužiti milé vládě za »mísu čočovice«.

Rakousko je ústavní stát a v ústavním státě by měli míti všichni národové stejná práva, ježto mají i stejné povinnosti, avšak pozná-li člo- věk, jak se se Slovany jedná u c. k. úřadů v Ter- stu, pozbude víry v rovnoprávnost úplně. Jak dnes věci stojí v Terstu a vůbec v Přímoří, platí pro Slovince a Chorvaty rovnoprávnost jediné tehdy. když musí platiti daně. Ale i tu nejsou úplné rovnoprávni, poněvadž na mnohých místech Pří- moří zvláště v Terstu nemohou Chorvati a Slo- vinci ani ve svém jazyku daní platiti, ježto úřad- níci slovanského jazyka neznají a za zaplacené daně dávají italské kvitance. Chorvati a Slovinci se považují za inferiorní plémě, které se k ničemu jinému nehodí nežli platiti daně a poslouchati. Je- jich jazyk se všude brutálně odstrkuje. V Terstu jsou c. k. úřady, které nejsou jen pro Terst a okolí, nýbrž pro celé Přímoří, některé docela i pro Kraň- sko a Dalmacii. A u všech těchto úřadů nachá- zejí se všude jen nápisy italské, německo-italské nebo německé, ale po slovinském nebo chorvat- ském jazyku tu není ani památky, ačkoliv tyto úřady působí pro kraje, ve kterých přebývá ve- liká většina lidu chorvatského a slovinského. — Oekonomická tíseň a politicko strannická dobrodružství bulharské inteligence mají v Bulhar- sku za následek — úpadek rolníků. Následkem toho nespokojenost rolníků, kapka po kapce, na- shromáždila se za 20 let a zavedení desátku v nej- novějším čase bylo příčinou, že se číše nespokoje- nosti přeplnila; veliká část nespokojených rolníků se zbraní v ruce povstala a proléváním krve chce dosíci oekonomického osvobození; druhá menší část začíná se stěhovati do cizích rajů. Před několika dny odebrala se deputace bulharských rolníků do Petrohradu s prosbou, aby ruská vláda dovolila 3000 bulharským rolníkům usaditi se v Rusku.

Prohlášený stav obležení v severovýchodní části Bulharska minul se cílem, kterého bulharská vláda tím chtěla se dopracovati. Chtěla potlačiti roz- bouřené mysli rolníků pro zavedení desátku, ale čím přísněji vláda postupuje, tím více nespoko- jenost rolníků roste, takže se zdá, že v krátkém čase, až totiž vláda po žních pošle své úředníky sbírati desátek, nespokojenost dostoupí vrcholu a malá země bulharská se stane jevištěm bratro- vražedného krveprolití. Srědecký list »Nov věk« píše, že v samém hlavním městě Srědci, den ode dne jest život obyvatelů ve větším nebezpečí. Ozbrojené vládní tlupy chodí po všech ulicích a pod záštitou policie napadají klidné obyvatelstvo. V posledních dnech jedna taková tlupa vnikla do hostince »Vardar« a jala se po přítomných stří- leti. Druhá tlupa před hostincem »Marica« zranila jednoho z vynikajících oposiéníků. Právě tak neutěšené zprávy přicházejí z Běle- hradu. Neustálé vedro a sucho velmi poškodilo le- tošní úrodu. Lid na pokraji zoufalství, se strachem očekává dni, kdy bude musit platiti daně. Srbská vláda jest právě tak znepokojena, poněvadž se bojí, že nespokojenost lidu se zvětší, připojí-li se k politickým špatným poměrům také špatné po- měry hospodářské. Příklad, jaký dali Srbům bul- harští rolníci, může se státi pro sbrskou vládu osudným. Vláda proto hledí již nyní, pokud možno, sbírati daně, aby pak mohla býti milo- srdnější po žních, které letos budou špatné. Ne- doplatky daní v tomto roce budou větší, než-li v dřívějších letech; dosáhnou bezpochyby výše 10 milionů franků a vláda bude nucena tento schodek krýti novou půjčkou. Litovati dlužno — píše jeden srbský list — ne vlády, ale nešťastného národa, poněvadž bída v srbských vsích se šíří s velikou rychlostí a má za následek různé smutné zjevy.

Zprávy politlcké. K situaci. Išelské konference jsou, jak přiro- zeno, pořád ještě předmětem živých rozprav a úvah novinářských. Podstata jejich jest ovšem veřejnosti neznáma a proto nelze se diviti, že spojují se s nimi ty nejrozmanitější a nejpodivnější pověsti. »N. Freie Presse« tvrdí, že to jediné, co lze považovati za jisté, je to, že koruna přeje si politiku, jež by vedla k dorozumění mezi Němcia Čechy. Myšlénka tato jest pořád ještě osou, kolem níž všecko se točí, a to přes odmítavé stanovisko, na jakém stojí oba národové vůči jazykové otázce, přes odpor obou stran proti Körbrovu jazykovému nařízení a přes nezdar konferencí, jež byly na jaře odbývány. Výsledkem této politiky jest naléhavé přání, proje- vené na směrodatném místě, kteréž lituje všeliké od- chylky od něho. Tento názor jest prý v oné vídeň- ské společenské třídě, která udržuje již následkem svého sociálního postavení styky s dvorními kruhy, znám. Následovalo by z toho, že návrhy p. Körbrovy musejí vztahovati se na jazykovou otázku, čímž však nikterak a naprosto nemá býti řečeno, že vztahují se pouze na jazykovou otázku. Zdá se, že jedná se o to, aby na rozluštění jazykové otázky učiněn byl ještě jeden pokus pokojnou dohodou mezi Němcia Čechy. Nepomýšlí se při tom snad na obnovení vy- rovnávacích konferencí a jest možná, že předseda ministerstva, schválí-li císař jeho návrhy, vyjednávati V Praze, 17. července.

Jubileum dra. Františka Krásla. Ž. — Těchto dní oslavil J. M. vedp. Th. dr. František Krásl, prelát scholastik vždy věrné ka- pitoly Svatovítské v Praze, svoje třicetileté jubileum posvěcení na kněžství tiše, beze všeho hluku, beze všech okázalostí, aby dal na jevo svoji vděčnost za tolik let požehnané práce v různých oborech veřej- ných i soukromých. Za tím účelem k oživení zásluh jeho píšeme těchto několik skromných řádků, protože jest povinností předního katolického listu českého, aby také dle zásluhy sine ira et studio ocenil dlouho- letou práci namáhavou, poněvadž náš život veřejný pracovníků povolaných potřebuje v míře největší. Msgr. dr. Frant. Krásl pracoval hlavně v oboru katechetském, spolkovém i veřejném i literárním, a to všude s vytrvalostí podivuhodnou a se zdarem této námahy v pravdě hodným. Není ovšem možno v této stručné stati na vše důkladně poukázati, avšak přece alespoň několika slovy činnost oslavencovu dlužno vylíčiti.

Jako katecheta staral se dr. Krásl ze všech sil svých, aby žáky sobě svěřené vychovával pečlivě v duchu náboženském, a to nejen pro dobu školní, nýbrž také zvláště pro budoucí život, v čemž záleží pravá vychovávací methoda. Doba nynější právě po- třebuje v té věci tím úsilovnější péče, poněvadž mezi studentstvem zahnízdily se proudy nezdravé, které jsou nepříznivými víře katolické a namnoze též i ná- rodnosti, jak úkazy posledních let dosvědčují. Vše- obecně se vede nyní stížnost, že studentstvo přestalo míti ideály ve vyšší cíle. Ačkoliv snad jest toto tvr- zení příliš pessimistickým, přece bezdůvodným není. A toho třeba litovati, poněvadž na dorostu národa záleží budoucnost veškerého národa. »Jen sevšednět mi nedej, Bože!« bylo by třeba, aby studentstvo zvo- lálo s Hálkem, který až do svých posledních silsi zachoval víru v ideály. A poněvadž náboženství ne- jen ušlechťuje mysl lidskou, nýbrž také nadchne člo- věka k ideálům, staral se dr. Krásl jako katecheta aby zásady víry svatováclavské hluboko utkvěly, v myslích studentstva a staly se též pravidlem, podle něhož by zařizovalo svoje veškero jednání. Ve škole byl nejen učitelem, nýbrž také láskyplným otcem, který s přísností a přesností spojoval též lásku, která mladistvá srdce tak hluboce dojímá.

Svůj paedagogický takt dal na jevo jako prefekt kníž. arcibiskupského konviktu a provisor kníž. arcib. semináře, dále jako výpomocný katecheta na c. k. akademickém gymnasiu, na c. k. realním a vyšším gymnasiu ve Spálené ulici a na c. k. české vyšší realce v Ječné ulici, jako docent věrouky na boho- slovecké fakultě, zvláště však později jako rektor kníž. arcib. konviktu, při čemž svých bohatých zku- šenosjí a vědomostí použil nejednou na prospěch dobré věci, tak že doposud se jeho rada vyhledává jako směrodatná. Nelze se tedy diviti, že jsa delší dobu vychova

telem mládeže, stal se jubilár nemalým příznivcem a zastancem katechetů, kteří mají obtížné postavení, jež svým vlivem a svojí podporou zvláště na sněmě království českého usiluje stále zlepšiti, jak bylo vidno právě za posledního zasedání, kde rozhodně vystoupil na prospěch tohoto stavu. Co se týče spolkového života, msgr. Krásl byl vždy zastancem zásady, že kněz dnešního dne nesmí se spokojiti se svojí působností spojenou bezprostředně s jeho povoláním, nýbrž že třeba působiti také ve- řejně, poněvadž kněz jest rovněž tak státním obča- nem jako rolník, živnostník, advokát, lékař, profesor, učitel a dělník; platíť daně jako jiný poplatník, ne- může mu tedy nikterak býti popíráno právo na čin- nost spolkovou a veřejnou vůbec, neboť bez agitace žádná strana dnešního dne nemůže existovati. Strana katolická má zajisté program, jehož provedení by způ- sobilo rozhodný obrat k lepšímu, zejména ve příčině národohospodářské, čímž by národ náš byl nemálo posilněn, poněvadž dosavadní zásady svobodomyslné přivedly na mizinu rolníka a živnostníka a vydaly dělníka libovůli továrníkově, který ho užívá namnoze jedině jako nástroje k vlastnímu zbohatnutí. Hlavní spolkovou činnost dr. Krásl rozvíjel v Katolické besedě, v Katolické jednotě sv. Václav- ské, které stojí v čele jako starosta od její založení, dále jako starosta Křesťanské Akademie, náměstek starosty Dědictví sv. Prokopa, člen řiditelství Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta, v dědictví sv.-Jan-