Načítám náhled…
Chunky — 41 celkem
· entity: person 116, place 55, org 9, work 6
1
masthead
Strana4.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. července 1909. Císlo 180
4
article
Lukacs u císaře.
Z Vídně, 1. července. (K. k. uh.) Cis t
příjal dopoledne šl. Lukaese ve zvláštní andl-
pnci, jež trvala 3 hodiny, vzal na vědomí jeho
zprávy, nenčinil žádného rozhodnutí, ale požádal
Lukacse, aby zůstal ve Vídni. Tento byl polom
návštěvou u ministra bar. Aehrenthala.
Konference předsedů klubovních.
Z Vídně, 1. července. (K. k.)
Předseda Pallal vytkl na počátku schůze,ž
k dosavadním úkolům poslanecké sněmovny přidru
žuje se nový, velmi důležitý: vláda podala pře
lohu o místních drahách, která má nemal
význam pro široké vrstvy obyvatelstva. Parlamen
musí vynasnažiti se, aby učinil zadost svým po
vinnostem.
Posl. dr. Lueger žádal zástupce Slovanské jed
noty, aby se vyslovili bliže, jak chovají se ku pra
cím, které čekají sněmovnu.
K tomuto vyzvání připojili se posl. Per ne
storíer a Glabiňski.
Předseda dr. Pattai odpověděl na dotaz posl. dra
Chiara, že na úterek o 5. hod. odpol. svolal schůzi
aby vykonala volby do delegací. Budou-li se pře
zejtřejší schůzí konati ještě jině, závisí na přání po
slanců, ale upozorňuje, že v sobolu spouští se v Ter
stu na vodu nová loď a v pondělí se slavně zahajuje
jízda na turské dráze a značnější počet poslaneů
rád by se zúčastnil těchto slavností. Nebylo by snad
také nevhodno, aby nejbližších dnů použilo se k vy-
jednávání a tím způsobem sby se strany sblížily.
Pallat
Posl
doktor
Lueger
Pattai
Chiara
Vídeň
Ter
5
article
Mimistr obchedu dr. Weiskirchner na poznámku
pronesenou za rozpravy prohlásil, že není si vědom
žádné viny na chování se oposice. Nemůže se mu
vyčítati, že jako ministr snaží se, by byly vyřízeny
předlohy z jeho resortu. O vyřízení rumunske
obchodní smlouvy a zmocňovacího zá-
kona pouze z resortních důvodů neusiluje. Ve sně-
movně byla předložena dolnorakouským spolkem
živnostenským petice se 480.000 podpisy. Počitá-li
se, že v každém takovém podniku je zaměstnáno
průměrně 10 dělníků, representuje tato petice také
hlasy skoro 5 mil. dělníků. Ministr musí proto dhát.
aby vládě dostalo se konečně zmocnění, uzavříti ob-
chodní smlouvy, přiměřené postavení Rakouskaa
se stanoviska milionů obyvatelů trvati na tom, aby
obchodní smlouvy byly vyřízeny ještě před letními
prázdninami. Prosí pány, aby uvážili všechny ohle-
dy a neobstruovali proti obyvatelstvu. Počet čistě
agrárních okresů je poměrně malý; všady jsou pro-
stoupeny průmyslovými a živnostenskými podniky
vzájemné vztahy mezi průmyslem, živnostmi na jed-
né a zemědělstvím na straně druhé leží na bíledni.
doktor
Weiskirchner
6
article
Prosi naléhavě pány, by se nedostávali do rozporu
s obyvatelstvem a nečinili žádných překážek vyřízení
těchto předmětů, jež jsou v zájmu celého státu.
Posl. Romančuk vyslovil se se stanoviska ru-
ského obyvatelstva v Haliči proti zmocňovacímu
zákonu, zejména proti obchodní smlouvě s Ru-
munskem.
Posl. Udržal připominá prohlášení, jež jměnen
Slovanské jednoty učinil v poslední konferenci klu-
bovních předsedů. Od té doby Slovanská jednota
neučinila žádných nových usnesení a nemůže tedy
k učiněnému prohlášení ničeho připo
jiti
Posl. dr. Lueger domnívá se, že nejedná se o t
jaké stanovisko zaujímají jednotlivé strany k oběm
politickým zákonům, nýbrž je-li tu vůle, parlamentně
je vyříditi nebo ne.
Posl. dr. Adler je za všech okolností pro to, aby
pracovní doba sněmovní neomezovala se. Buď m
poslanecká sněmovna vyříditi jednací pořad a pak
má proč býti pilnou, anebo má vyříditi 63 pilné
návrhy a pak má teprve důvod, aby byla pilno
Navrhuje, aby se v sobotu a v pondělí konaly
schůze.
Pros
Posl
Romančuk
Udržal
doktor
Lueger
Adler
Halič
7
article
Posl. zl. Stransky přidal se k tomuto návrhu
Eal podnět, nebylo-li by lze vyříditi aspoň některé
jiné velice dlůežité zákony, které narážejí snad na
menši obtíže a zabraly by jen krátkou dobu, tak obo
zákony o obchodních pomocnících, zákon o místních
drahách, potroleji a jiné předlohy.
Posl. dr. Luegar by byl také pro pokračování
v práci, avšak pak by bylo třeba přísněji provádět
jednací řád. O otázce pilnosti konají se veliké de-
boty. Dle jednacího řádu mají řečníci jen pilnos
odůvodniti.
Posl. Seitz a jeho strana jsou pro přísně zacho-
vávání jednacího řádu a doporučuje, aby byl výbor
pro sociální pojištění a výbor sociálně politický pro-
hlášen permanentním.
Posl. dr. Adler považuje za neoportunní, aby
nyní nastala změna v provádění jednacího řádu. J
nutno, aby poslanci, ochotní ku práci, byli vždy na
svém místě.
Posi. dr. Conci žádal předsedu, by se poslaral
aby výborové schůze a zvláště výboru rozpočtového
byly dostatečně navštěvovány a vyřízení předlohy
o vlašské fakultě neprota hovalo se.
Posl. Gross pravil, že po prohlášení posl. Ro
mančuka a Udržala není naděje, že by Slovanská
jednola připustila projednávání zmocňovacího zá-
kona. Ať nese však za to také zodpovědnost
Posl. Glabiňski konstatoval, že on a druzí čle-
nové Kola polského nedostali pozvání na dnešn
schůzi rozpočtového výboru. Jsou všichni ochotn
choditi do schůzí.
Posl
doktor
Luegar
Seitz
Adler
Pos
Conec
Gross
Udržal
8
article
M.-p. Bienerlh se stanoviska vlády upozorňuje
ak důtežity a vyznamny jsou záležitosbi, jež sně
movna má ještě vyříditi. Nelze ubrániti se domněn
ce, že zde máme co činiti s akcí zvláště politickou
třebu by též poněkud spolupůsobil jistý odpor prot
předlohám obchodně-politickým se stanoviska urči-
tých zájmů. Chce-li oposice vésti boj proti vládě, a
ho nevede tak, aby trpěl parlament a byly zanedbá-
vány důležité zájmy obyvatelstva. Za škody, jež by
tím vznikly, zajisté by voliči žádali zodpovědnost
Bienerlh
9
article
Ministr obchodu poukázal už na veliký počet inter
esentů, čekajících zvláště na vyřízení zmocňovacíh
zákona. Také jemu byla dnes podána petice, sněmov-
ně už předložená, již podepsalo 1781 korporací, mezi
nimiž je 1100 společenstev, 400 sdružení obchod-
ních a 300 živnostenských a průmyslových. 411
takovýchto petic je sepsáno česky; 369 z Čech a
z Moravy. Patrně jde tu tedy o otázky, při kterýcl
národní moment nehraje roli, nýbrž o otázky, jimiž
co nejintensivněji jsou dotčeny zájmy širokých vý-
dělečných kruhů obyvatelstva. Při tom nejde pouze
o velkoprůmysl, nýbrž zvláště o menší producenty
kteří takovou nejistotou v obchodních vztazích na-
prosto by mohli pozbýti úplné možnosti výdělku
a býti vydáni hospodářské zkáze. Otázka zákona
zmocňovacího má mimo to ještě velice dalekosáhlý
význam politický. Poukazuje na zprávy posledních
Unů o uklidnění, jakéž způsobila zpráva o událostech
v parlamentě rakouském, zvláště v Srbsku. Názor tu
a tam projevovaný, jakoby vyřízení zákona zmocňo-
vacího nebylo nyní naléhavé, protože v tomto oka-
mžiku smlouvy obchodní ještě nejsou předloženy a
mimo to nemůže býti považováno za pravděpodobné,
že by v Uhrách ve chvíli té byly obchodní smlouvy
vyřízeny, není v žádném směru odůvodněným. —
V Uhrách mají obchodně politický zákon zmocňovací
jehož se může používati kazdým okamžikem.
Čechy
Morava
Srbsko
Uhry
10
article
Jinak nejde tak o to, aby se vládě dala do rukou
pomůcka, které by mohla též ihned použíti, nýbrž
o to, aby byla projevena vůle sněmovny, o momení
ideelní, kterýž může míti největší význam pro za-
hájení vyjednávání o smlouvách obchodních.
K těmto předlohám druží se však ještě celá řad
jiných, rovněž velice významných, při nichž jdeo
splnění přání obyvatelstva v nejrůznějších oborech.
V interesovaných kruzích musilo by skutečně na-
stati veliké sklamání, kdyby na přání ta nebyl vzat
zřetel. Jsou to předlohy po stránce národní nebo po-
litické ponejvíce indiferentní, jádra čistě hospodář-
ského. Tak zákon o místních drahách, obsahující
trati, o něž interesenti po 30—35 let prosí. Vyříze-
ním zákona tohoto sta by se důležitý pokrok lím
víco, že u mnohých těchto tratí jsou poměry takové.
že po uskutečnění zákona skutečně co nejdříve by
se mohly zahájiti práce. Předseda ministerstva při-
pomíná dále různé sociálně politické zákony, jejichž
vyřízení vlastně závisí nyní už jen na formalitě
11
article
vyřízení (šchlo předloh bylo odkládáno. Bylo by fu-
díž vhodno, ještě jednou stav věcí si rozmysliti
uvážiti, je-li zvolené bojiště skutečně vhodné. Příle
žitostí se nebude nedostávati, Staré přísloví praví
Schované se neztratí!
Posl. dr. Pergeli přidal se k názoru Grossovu
Obchodně politické předlohy netýkají se pouze ně
kolika továrníků, nýbrž veškerého průmyslového
dělnictva a stavu živnostenského.
Posl. dr. Adler prohlásil za nepřipustné, aby
pilné návrhy odsunuty byly ve prospěch jednotli
vých předmětů.
Předseda dr. Paltal dal na uváženou, jak mi
mořádně důležity jsou nejen obchodně politické, ny-
brž také některé jiné zákony. Snad nebude třeba pro-
jednati všech 63 pilných návrhů. Snad bylo by lép
dohodnouti se v nejbližších dnech. Konečně navrhl
aby po zejtřejší sněmovní schůzi konala se schůz
v sobotu od 10 do 2 hod. a následující pak
úterý o 10. hod. dopol
Tento návrh byl konferencí schvšlen.
Posl
doktor
Pergel
Grossův
Adler
Paltal
12
article
Finančni reforma v Německu.
Finančni reforma v Německu.
Z Berlína, 1. července. (K. k.)
Na jednacím pořadu říšského sněmu je 2. čten
zákona o pivní dani.
Posl. dr. Zehnter (střed) ubezpečuje, že jeho
političtí přátelé hudou spolupůsobiti na proveden
říšské finanční reformy. Bez značného zdanění piva.
kořalky a taháku to možná není. Široká ramena piv-
ního konsumu již něco snesou. Kořalka může být
zatížena víc, než pivo. S původní stupnicí vládn
jsme srozuměni, žádáme však, by malé pivovary
byiy chráněny.
Posl. dr. Weber (nár. lib.) soudí, že při na
vrhované stupnici bude pokračovati koncentrace v pi
vovarském průmyslu ve prospěch malých a prostřed
ních podníků, takže v nejkratší době budou mimo
veliké pivovary existovati jen malé závody pro nad-
kvasná a sladká piva. Přimlouvá se za jiné odstup
ňování daně, avšak — poznamenává — i když bu-
dou schváleny navrhované změny, odmitneme pivn
daň, poněvadž doposud nedostává se předpokladu
pro obecné zdanění majetku.
Posl. Pichler (střed) oznámil, že většina jeh
přátel má vážné námitky proti zákonu.
Posl. Gamp (říš. str.) bude hlasovati proti ná
rodně-liberálním změnám.
St. tajemník Sydow doporučoval návrhy stře
du ve prospěch pivovarů, vařících bílé pivo, avš e
opřel se změnám jiným. Odstupňování zmenšilo b
příjem o 10 mil.
Posl. Zubeil (soc. dem.) poukázal na zamílavé
starovisko své strany.
Posl
doktor
Zehnter
Kořalka
Weber
Pichler
Sydow
Německo
Berlín
13
article
St. tajemník šl. Bethman-Hollweg učini
toto prohlášení: V posledních dnech tvrdí s
v tisku, že panují věcné různosti v mínění a osobn
rozpory mezi spolkovou radou, jejími členy a říš-
ským kaneléřem. Jménem kancléře a spolkové rady
která mne k tomu ve své právě nyní konané schůz
jednomyslně zmocnila a výslovně o te požádala
odmítám toto tvrzení, neboť je beze všeho podkladu
Spolková rada jest úplně srozuměna s jednáním
postupem kancléřovým při finanční reformě. Je mu
vděčna, že prokázal císaři a říši službu tím, že chce
tak dlouho zůstati v úřadě, až bude reforma usku-
tečněna také ve formě, která by byla přijatelnou pro
spolkové vlády.
Bavorský splnomocněnec hr. Lerchenfel
potvrzuje předchozí prohlášení. Říšský kancléř, je
po 12 let patří do spolkové rady, udržoval se všem
jejími členy nejlepší důvěryplné styky. Zvlášť od-
mítá pověsti, které již po druhé vynořily se o osobn
neshodě mezi ním a kancléřem.
Místopředseda Paasche poznamenal, Že roz
hovor o těchto prohlášeních nelze již dnes prověsti
Posl. Singer (soc. dem.) navrhl, aby rozhovo
byl položen na zejtřejší pořad
Po dalších prohlášeních dra. Paasehe a Sin-
gra prohlásil posl. Richthofen (kons.): V zá-
jmu uskutečnění finanční reformy neuplatníme vážn
námitky a budeme hlasovati pro výborová usnesen
Posl. Steindl (střed) pravil: Nebudou-li zmír
ňující návrhy k této předloze přijaty, část mých přá
tel nemůže hlasovati pro pivní daň.
Posl. Pachnicke (svob. sdr.) prohlásil, že
jeho strana, dokud není zajištěna daň z majetku
musí býti proti pivní dani.
Paasche
Posl
Singer
Richthofen
Steindl
Bethman
Sina
14
article
Posl. Bruhn (ref. str.) a jeho přátelé budu
hlasovati pro zlepšovací návrhy bavorské a kdyby
propadly pro výborové usnesení
Posl. dr. Hein (střed) a část jeho strany vy
hražují si v B. čtení hlasovati proti celému zákonu
Posl. Sůdekum (soc. dem.) a strana jeh
budou hlasovati pro návrhy zlepšovací, ostatně z
se zachovají zamítavě.
St. tajemník Südow dokazoval číselně, l
výpočet o. finančních následcích změn, navrženýcl
národními liberály, je správný, načež byla debata
ukončena,
Ilasováním dle jmen zamítnuta stupnice, na-
vržená bavorskými členy středu, 188 hl. proti 161 hl.
stupnice národních liberálů prostým hlasováním
§ 6. zákona pivovarnického přijat v
výborovém znění 196 hlasy proti 138
5 poslanců nehlasovalo.
Zákon obsahuje následující stupníci: Z prvých
250 q látek daní povinných 14 mk., z následujících
1250 q 15 mk., z následujících 1500 q 16 mk., z ná-
sledujících 2000 q 18 mk., ze zbytku 20 mk. Dále
obsahuje ustanovení o pivech, vyráběných vrchnín
kvašením a o souvislosti několika závodů pivovar-
ských, jež náležejí k témuž podniku, třebas by byly
na různých místech.
Návrh na snížení daně pro menší pivovary při
jat. K § 1. navrhl střed dodatek: Pivo, k jehož výrobě
se používá kromě sladu, chmele, kvasnic a vody
též cukru, smí býti dáno do obchodu jenom s ozna-
čením „Pivo sladové“, jestliže použití cukru jest udá-
no způsobem, pro konsumenty zřejmým.
Posl
Bruhn
doktor
Hein
Südow
15
article
St. tajemník Sydow prohlásil: Spolková rad
proti tomu návrhu ničeho nenamítá, načež návrl
přijat
Potem přijaty dolší paragrafy
Posl. Speck (střed) navrhl vřadění nového
§ 8. a): „Při dovozu piva z jiných německých státe
spolkových v území, ve kterém zákon ten platí, vy-
bírá se dle bližších ustanovení spolkové rady pře-
vozná dávka, jež nesmí překročiti obnos 4.50 mk
za hl.
Ministr financí sv. p. Rhein ha ben pravil
že bavorské pivovarnictví nepotrebuje další celn
ochrany a žádal, aby návrh byl se zřetelem na říš-
ské finance zamítnut.
Po stručných poznámkách posl. Specka (střed
návrh propadl. Zbytek zákona schválen bez podstat-
né debaty s nepatrnými změnami.
Po delší debatě o jednacím řádu zamltnut Sin-
zerův návrh (soc. dem.), aby na zejtřejší jednaci
pořad byla dána na prvním místě diskuse o dnešnín
prohlášení Bethmanna-Hollwega a hr. Lerchenfelda
Příští schůze bude zejtra odpol.
Dále promluvili poslanci Fink, Sehöpťer
Kalina, jehož vývodům opřel se posl. Isopeseul
Grecul, tvrdě, že říšská rada je kompetentní
v otázkách vybavení pozemků z dluhů, kritisuje vý
borový návrh a navrhuje, aby zvolen byl užší výbor
jenž by projednal předlohu.
Schůze ukončena řečí posl. dr. Rennera.
Imunitní výhor zabýval se případem zatčen
posl. Beera a Wutschela.
Ref. Marckhi návrhl další šetření a osobní
výslech obou poslanců, zúčastněných bezpečnostníc
orgánů a jistého poslance zemského.
Se strany sociálně-demokratické bylo proli tomu
navrženo, aby výbor usnesením ihned vyslovil, že
imunitní právo bylo porušeno.
Po delší dehatě, které zúčastnili se skor
všichni členové výboru, byl zpravodajův náveh
většinou hlasů přijat a předsedovi uloženo požádati
sněmovního předsedu, by dal podnět ku pozvání
zmíněných osob na středu 7. července.
Sydow
Pot
Posl
Speck
Specek
Fink
Sehöpťer Kalina
doktor
Renner
Beer
Wutschel
Sina
Isopeseul Grecul
16
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
17
article
Pověsti o blízkém odročení říšské rady.
Pověsti o blízkém odročení říšské rady.
Z Vídně, 1. července. Pozdě v noci se nám
oznamuje: Vláda se rozhodla ve středu 7. t. m
odročiti parlament na dobu neurčitou. Dů
vody jsou tyto: Německé strany jsou sice zá
sadně ochotny podporovati akci, zahájenou so
ciálními demokraty, podáním pilných návrhů je
jich, avšak nechtějí, by jevila se jakás aliance
a solidarita jejich, zejména křesťanských soci
álů se stranou sociálně-demokratickou. Kromě
loho Němci a vláda bojí se, že pro pilnost soci-
álně-demokratických návrhů nahoře připomenu
tých nenajde se potřebná dvoutřetinová většina
Dlužno vyčkati, zdali se uskuteční zpráva, že
říšská rada bude v polovici přištího týdne od
ročena.
Odročeni, uzavření či rozpušiění.
Z Vídně, 1. července. Také dnes přetřá-
sány všechny možnosti, které by nastaly, kdyby
se ukázala nemožnost, dostati se přes pilné ná
vrhy Slovanské jednoty dál. Tyto možnosti jsou
tři: parlament se odročí, nebo se zasedání pro
hlásí uzavřeným, nebo se říšská rada rozpustí
Protože koruna nechce dopustiti, aby nové vol-
by konaly se ve znamení finančních předloh.
kterými se rozmnožuje daň konsumní, stejně
jako v Německu nerozpouští se říšský sněm z
stejných okolností a za stejných důvodů, nýbrž
odstoupí kaneléř kniže Bülow, zbyly jen mož-
nosti dvě. Také uzavření říšské rady, kterou by
smazalo se všechno, co v poslanecké a panské
sněmovně existuje, vyjma mandáty, jest vylou-
čeno, poněvadž na mistech rozhodujících jsou
povděčni, že některé věci, na kterých koruně
velmi záleží, dostaly se bud po prvním čtení
nebo bez prvního čtení do stadia jednání výbo
rového. Zbyla tudíž a zbývá jedině možno jedna
říšskou radu odročiti. (Viz o pověstech těel
zprávu jinde.)
Němec
Vídeň
Německo
18
article
Porada moravských poslanců.
Porada moravských poslanců.
Z Vídně, 1. července. O 5. hod. odpoledn
sešli se poslanci všech českých stran morav
ských, mimo lidovou, ke společné poradě, kter
předsedal a kterou svolal ministr dr. Žáček
Poslanci dali napřed projev zklamání, které způso-
bila osnova zákena v příčině výstavby několika
lokálních drah za podpory státní, poněvadž byly
osnovou touto pominuty četné dráhy české, p
kterých volá se již několik let, protože se zřizuje
česká dráha tolike jediná ze Vsetína do Klo-
bouk, za to však dvě dráhy německé. Proto bylo
vysloveno, že tento vládní skutek dotkl se če
ských poslanců z markrabství nesympaticky.
Jednalo se pak o volbách do delegací.
které se vykonají ve zvláštní schůzi, jež bude
v úterý o 5. hodině odpolední. Podle kompromisu
loni uzavřeného vyšlou, se z markrabství letos
2 Némci a 2 Češi: 1 katolicko-národní a 1 soci-
álně-demokratický. Českým agrárníkům připadne
1 náhradník, poslancům ostatním pak náhrad
níci 2, z kterých jedním bude buď posl. Reich-
stätter, nebo prof. dr. Masaryk. Konečně tlumo
čeny jednetlivými poslanci požadavky, které
přejí si míti splněny v řádném rozpočtu nar
Žáček
Čech
Reich
profesor
doktor
Masaryk
Vídeň
Vsetín
Kt
19
article
1910.
1910.
Ze Slovanské jednoty.
Z Vídně, 1. července. Dnes bylo v parla-
mentní budově plno rozruchu a nespočetných
porad od časného rána do pozdního večera. C
stalo se ve Slovanské jednotě, jsme již ozná-
mili. Pokládá se cenným úspěchem a výsledkem
dnešní porady, že dosaženo dohody a soli da-
rity všech stran v'e Slovanské jed
notě spojených a že mohla tat
jednomyslnost býti nejen konsta
tována, nýbrž také veřejně vyhlá-
šena jak v communigué o schůzi vyda
ném, tak v pozdní konferenci předsedů
klubovních.
O této podáváme zprávu dále. Netrvala
dlouho. Sotva hodinu. Účastník její vyslovil se
„Výsledek záleži v tom, že stalo se dor oz-
umění, že bude dopoledne v sobotu ple-
nární schůze, která potrvá od 10. hod. do 2.
hod. odpolední. O žádné jiné věci nebylo docí
leno dorozumění žádného. Člen vlády, který
se konference té zúčastnil, opouštěje červenou
stň, ve které se konala, pravil, čině variaci n
známý výrok, jejž pronesl předseda francouzské
komory Dupuy: „La séance se continue“, když
byla z galerie hozena puma do zasedací síně,
„La saison se continue“, čímž mínil minist
ten, že bude se zasedati dále, třeba projednávaly
se pilné návrhy, po případě také celý červene
a srpen.
Vídeň
francouzský komora Dupuy
20
article
v pravdě sensační: Sociálně-demokratický svaz
usnesl a odhodlal se podati 8 pilných návrhů-
kterými se žádá neprodlené urychlen
a zkrácené vyřizení několika zále
žitostí, mezi nimiž nalězá se take
obchodní smlouva rakousko-ru-
munská, t. zv. zákon zmocňovaci
jiné věci, vyjímaje provisorium daně lihové
Předsedové sociálně-demokratického svazu
chtěli se odebrati do klubu českých agrárníků
a tyto vyzvati, aby své pilné návrhy vzali na-
zpět, ale nezastali v místnostech klubu česko-
agrárního již nikoho. Vrátili se do přízemí par
lamentního paláce, kde sociálně-demokratický
svaz má velkou dvoranu. Odtud donesl posl
Diamand žurnalistům zvěst, že sociálně-demo
kratický svaz chce působiti, aby poslanecká sně
movna po vyřízení pilných návrhů česko agrár
ních a slovinsko-klerikálních ve formě pilných
návrhů sociálně-demokratických projednával
právě ty věci, jež obě jmenované skupiny Slo-
vanské jednoty obstruují. Pochopitelným způso
bem tato zpráva zůstavila silný dojem, avšal
bez průtahu byly vysloveny pochyby jaki formá
ní, tak věcné. Formální potud, zdali bude vlád
a zdali bude Němcům vhod, aby sociální demo-
kraté pracovali pro předlohy, na jichž zkone
vání parlamentem vládě záleží, po stránce vě
né pak potud, že netajeny obavy, že tyto piln
návrhy budou marny a bezůčelny, poněvadz
míne velmi mnoho času, nežli se odbude 62 pi
ných návrhů Slovanské jednoty. Také předpo
kládaje, že stane se to za naprostého klidu, z
kterého by nikdo nikoho neurazil a neprovoko-
val, bylo praveno, že 62 pilných návrhů, za kte-
rými stojí 125 poslanců, nedá se popraviti guill
tinou a že tedy celý podnik sociálně-demokrati-
ekého svazu má cenu velmi problematickou.
Němec
sociálnodemokratický svaz
demokratický svaz
St
21
article
Slovinci a vlašská fakulta právnická.
Z Vídně, 1. července. Zjevy a události ve
výboru rozpočtovém, ve kterém projednává se
zákon o zřízení vlašské fakulty právnické v
Vídní po případě v Terstu, zvláště pak příhody,
jež udály se v komisi té dnes dopoledne, poučily
Vlachy důkladně, že takovým způsobem jedno
stranným záležitost velkého dosahu, jakým jes
zřízení právnické fakulty vlašské vůbec a v Ter
stu zvlášté, nedá se řešiti.
Dr. Körber, bar. Gautsch, bar. Beck a nyn
bar. Bienerth vydali heslo, že žádná otázka ná
rodní nemůže býti upravována jednostranně.
Ovšem tato theorie byla namířena zvláště, b
výhradně proti nám a bylo hřešeno na method
té opětně zase proti nám.
Vlach
doktor
Körber
Gautsch
Beck
Bienerth
Vídeň
Terst
Ter
22
article
Když v sobotu bar. Bienerth opětně pro
hlásil v panské sněmovně, že vláda nedopust.
by jednostranně saháno bylo na právo některého
národa, prohodil konservativní český pair: „Ba
ron Bienerth má pravdu. Také vůči Čechům n
bylo žádné jednostrannosti. Nám Čechům sábl
do kapes obou, do pravé, ze které nám vzali ja
zyková práva v poštovnictví, a do levé, ze kter
nám vzali jazyková práva v soudnictví.“
Nyní postihli také Slovinci, že musí být
napřed jednáno, napřed účtováno a napřed vy-
rovnáno vše s nimi, nežli se Vlachům dá vůbe
vysoká škola, zejména pak, nežli se jimd
v místě, ve kterém jest 30% Slovinců, jako jes
v Terstu. Vlachové dnes dospěli ku poznání
přesvědčení, že bez dohody se Slovinci žád
fakulty nedostanou, proto se odhodlali k ceste
do tábora Slovinců.
Již dopoledne obrátili se na posl. dra. Ry
báře, odpoledne na dra. Šusteršíče. Jedná s
o to, by Vlachové napřed splnili požadavky Sl-
vinců terstských, které týkají se zří-
zení škol obecných a měšťanských
Bez těch Vlachové žádné fakulty právnické vů
bec se nedomohou.
Na zejtra svolán jest svaz jihoslovanských
poslanců ve věci té. Všichní jeho členové, me
škající mimo Vídeň, byli telegraficky pozván
sem.
Bienerth
Čecho
Vlach
Slovinec
Terst
Vídeň
23
article
Poláci pro dělnost sněmovny
Z Vidně, 1. července. V parlamentě se dnes
večer ujišťovalo, že Poláci vůbec a zejména
předseda Kola polského rektor dr. Glabin-
ski, počali prostředkovati mezi většinou
a oposicí. Obrátili se na Slovince a na če
ské agrárníky. Jejich péče a starost o děl
nost poslanecké sněmovny jest pochopitelna-
Leží tam důležitá pro Halič osnova zákona, kl
rou povoluje se 8 mil. korun na zřizování petro
lejových nádrží.
Z Vídně, 1. července. Polská str an
lidová koná dnes schůzi, ve které usnesen
prohlásiti, že zachová se ke všem pilným n
vrhům naprosto objektivně a podle jejich o
sahu bude hlasovati pro ně, nebo proti nim
Kolo polské chtělo zejtra učiniti v plenu sně
movním vyjádření drem. Glabiňským, že Pol
hlasovati budou proti pilnosti všech návrhů, to
mu však opřel se posl. Stapiňski. Na zejtra
poledne sclána jest parlamentní komise kol
polského a stane-li se tam rozhodnutí ve smyslu
rektora Glabiňského, lidovci se odvolají ku plenu
klubovnímu.
Polák
doktor
Glabin
Slovinec
Pol
Vídeň
poslanecký sněmovna
24
article
Cisař se nezůčastní zahájení vozby na dráze
turské.
Cisař se nezůčastní zahájení vozby na dráze
turské.
Z Vídně, 1. července. Do parlamentu stihla
pozdě večer zpráva, že lékaři páhovníkovi ne
dovolili, by císař odjel, jak stanoveno, v neděli
večer o 9. hodině do Gastýna k zahájení vozb
na dráze turské, potrvá-li nynější studený vítr
a studené počasí. Vládu zastupovati bude při
slavnostním aktu tom ministr vnitra svob. pá
ným řečníkům na dolaz po vystěhovalecké otázc
zvláště vystéhovalectví do Spojených obeí a pro-
hlásil potom se zřetelem na povšechně politické
vývody Demartinovy, že vláda posílila na cestě své
dosavadní politiky, sledované vytrvale a důsledně,
spolky a učinila přátelské svazky upřímnějšími
vše nabádá, aby na této cestě setrvala. Senát, jenž
dříve s touto politikou soublasil, sezná nyní s potě-
šením, že politika tato se nezmění, poněvadž
srovnavá se s velkými zájmy země. (Všeobecný
souhlas.)
Potom byly všechny položky rozpočtu schválen
a schůze skončena.
Vídeň
spojený obeum
25
article
Krélská olázka.
Z Paříže, 1. července. (Havas.) Odpověď moc
nosti na oběžník Turecka o Krétě bude prý dodána
do Cařihradu příští týden. Mezi ochrannými moc-
nostmi docílilo se úplného souhlasu. V Athénách
Kaneji učiní se společné kroky a doporučí zachovaní
pokoje. Odvolání mezinárodních vojenských oddilů je
ustanoveno na 24. červencn.
M.-p. Clemenceau přijal dnes tureckého mi-
nistra obchodu Noradungiana
Z Catihradu, 1. července. (K. k.) Nota o krétsk
otázce bude podána Portě nejspíš až počátkem pří-
štího týdne, poněvadž její znění není ještě stano-
veno a protože potřebuje mimo to schválení vlád
Kromě zprávy o odvolání cizího vojska a zakotvení
vojenských lodí bude prý nota obsahovati též usne-
sení mocnosti, čelící k zachování statu quo, jakož
i radu, aby usnesení toto bylo schváleno. Kréťanům
dostane prý se stejné zprávy a rady, aby usnesení
tohoto dbali a šetřili turecké vlajky. Možná, že do-
stane se též Řecku rady, aby zachovalo klid.
Havas
Clemenceau
Noto
Paříž
Turecko
Kréta
Atény
Řecko
26
article
Revolnce v Persíi.
Z Petrohradu, 1. července. (Spb. Ag). Vzhledem
ke znepokojivé situaci v Persii bylo kavkazskému
místodržiteli uloženo, přichystati vojsko k
odchodu na ruskou silnici z Enzeli de
Teheranu, jakož i postarali se o dopravní pro-
středky ku převezení tohoto vojska z Baku do En-
zeli. Tato připravná opatření činí se zavčas pro pří-
pad, kdyby další hnutí Bachtjarů a Fidajů proti
Teheranu mělo za následek anarchii, jež by zname-
nala vážné nebezpečí pro ruské a zahraničné insti-
tuce a poddané, jakož i pro cestu z Euzeli do Te-
heranu.
Z Terstu, 1. července. (K. k.) Velitel námořniciv
prohlédl si dopoledne loděnici »Stabilimento Tecnico-
ve Sv Marku a novou bitevní loď »Radeckýs.
O 1/28. hod. ranní připlula sem vojenská loď »Zadere
s chovanci námořní akademie a brzo na to loď » Mi
ramare«.
jít Teheran
Bachtjar
svazek Marek
Petrohrad
Persie
Bak
Ena
Terst
Stabilimento Tecnico
28
article
Z Vídně, 1. července. (K. k.) V dnešní schůzi
dozorčí rady Akeiové společnosli pro vý-
robu dřevěného ublí v Kostnici bylo
usneseno, valné hromadě, svolané na 28. července
navrhnouti, aby se vyplácela dividenda 10% a z-
roveň přenos zvýšil z 187.148 na 195.315 mk.
Z Nového Yorku, 1. července. (Zvl, telegr. »Nár.
Listů«) Společnost Delavary Lokovano e n
Werstern vyplácí zvláštní dividendu 50%a
roční dividendu 15% proti 2 9% min. roku.
Reservoiry na surový olej
Z Vídně, 1. července. (»N. Fr. Pr.«) Béhem pří-
štího týdne odjede ministeriální komise do Haliče,
aby vyšetřila v okrsku surového oleje, na kterém
místě mají býti zřízeny reservoiry na surový olej.
Jak se proslýchá, upustilo se od původního úmyslu
vystavěti jen zemní reservoiry a budou zřízeny čá-
stečně reservoiry železné, částečně zemní. Železné
reservoiry budou zřízeny asi na 10—15.000, zemní
pak na 45.000 cisteren, takže celkem zřízeny budou
zeservoiry na 60.000 cisteren.
Stavba železných reservoirů předsevzata vzhle-
dum k tomu, že jest možno, posune li se výroba na
východ, tyto reservoiry odmontovati a postaviti je na
novém místě výroby. Výlohy přenášení oceněny jsou
na 10 K za 1 q. Také okolnost, že vzhledem k slab-
šímu obchodu v želez. průmyslu železárny prohlásily.
že vy-i třebné žel. reservoiry do 4 měsíců, po
ento asi vládo, aby uvažovala a zřízení železných
reservoirů, nehledě k tomu, že ke stavbě zemních
reservoirů bylo by nutno zříditi v okrsku surového
oleje velký ústav pro dělníky a dělalo by obtíže pro
tyto dělníky po zhotovení reservoirů nalézti další
zaměstnání. Náklady na železné reservoiry odhaduj
se asi na 2 miliony, zemních reservoirů na 27 mil
korun.
Vídeň
Nový York
Francie
Halič
Delavara Lokovano e můj Werstern
29
article
Slav obilí v Amerlce.
Z Nového Yorku, 1. července. (Zvl telegr. »Nár.
Lislů«) Známý obilní odborník Snow odbaduje stav
ozimu ve Spojených státech na 82.1 bodu a stav
jařin na 92.3 bodu. Slav ovsa odhaduje na 89 a ku
kuřice na 99 1 bodu. Vyhlídky žně jsou uspokojivé
Čínská půjěka.
Z Nového Yorku, 1. července. (Zvl. telegr. » Nlár
Listů«.) Dle oficiální zprávy »Tribuny« jest nyn
zajištěna účast Ameriky na činské půjčce 1/4 obnosu
půjčky, když anglický obchodní zástupce ve Washing-
toně přestal odporovati.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 1. července. Konsoly 843/14. Rupie
621/2, japouské renta 90.— ex. div., španělské renta
9694 ex. div., uher. zl. renta 951/4, Kanada pac. 1863.
diskont 17/1s, lombardy 41/e. italská renta 1022.25
stříbro 231/2, sěnky na Vídeň —.—, Rio Tinto
75.75. Baňské randské hodnoty 1009. — Smý slení
pevné.
st Z Pošti, 1. července. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se za mdlého smý-
šlení pouze několik vagonů o 20 hal. levněji.
Platila za 50 kg: pšenice tisská 79.5 kg
K 16 80, horňácká 76 K 16.10, 75 kg k
15.85, pešlská 78 kg K 16 70, stolno-běle-
hradská 78 kg K 16..60, 76 5 kg K. 16 . —
žito K 9.90 až 10—; oves (— 10 hal.)
K 9.85; ječmen K 8.50; kukuřice
(— 10 hal.) K 7.60.
Terminový obchod byl sestupný n
překrásně počasí a výpověď mnoho etů. kukuřice.
K večeru znamenala: pse nice na říjen
K 13.43, na duben 1910 K 13.76; žito n
říjen K 9 85; oves na říjen K 7.70; ku-
kurice na červenec K 7 59, na květen 1910
K 7.04; řepka na srpen K 14 60.
Plodinový trh byl pevný, ale ben
odbylu.
Pochmurno
Snow
Platil
Nový York
spojený stát
Amerika
Washing
Londýn
Kanada
Vídeň
Rio Tinto 75.75
Pošť
kg
30
title
Denní oznamovatel
31
article
při kterýchž by obyvatelstvo nepochopilo, kdyby
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 1. července. (K. k.)
V národohospodářském výboru — o němž podán
již stručná zpráva — posl. Isopescul-G rec u
dovozoval, že bázeň agrárních kruhů je neodůvod
něná a líčená a posl. Licht odmital jako neodů
vodněné tvrzení Spačkovo, že rakouský průmysl
nemá odbytu v cizině, protože je drahý a špatný
Nutno zachovati mu nejlepší trh: balkánské státy
K tomu jest třeha obchodních smluv. Průmysl přeje
zemědělství nynější státní péči, avšak sgrární agitace
směřuje proti zájmům výrobních stavů.
Po řečech poslanců Beera, Pabsta, Ho
lého, Pirkera, Kunschaka, Baumgart-
nera, Schrammela, Špačka, Ansorga, šl.
Mühiwerta, Zieleniewského a ref. Řosz-
kowského byl přijat zmocňovací zákon
i rumunská obchodní smlouva hlasová-
ním dle jmen 27 proti 9 hlasům.
Výbor schválil potom zákon o obehodníeh
pomocnících dle textu panské sněmovny,
resoluci, aby vláda určila publikaci terminů pro
tento zákon tak, aby zákou platil od 1. ledna 1910.
Ve výboru pro vyvazení pozemků z dlnhů rel
dr. Steinwender zahájíl rokování pojednat
o celém problému.
Beer
Pabst
Pirker
Kunschak
Baumgart
Schrammel
špaček
Ansorg
doktor
Steinwender
Vídeň
panská sněmovna
32
article
Pilně návrhy sociálních demokratů.
Z Vídně, 1. července. Sociálně-demokrati
cký svaz podá v zejtřejší schůzi tyto pilně ná-
vrhy: dra. Ellenbogena na okamžité projednán
zprávy hospodářského výboru o zmocňovacím
zákonu, Reimanna na projednání zprávy hospo
dářského výboru o zákonu, týkajícím se úrazo-
vého pojišťování ve stavebních živnostech, Rei
manna na projednání zprávy národohospodářské
ho výboru o zákoně o obchodních příručíeh
Seitze, na zrušení obilních cel až do července
1910, Forstnera na projednání osnovy zákona
o pracovní době v obchodních živnostech dle
usnesení panské sněmovny, dra. Diamanda o pe
trolejářském průmyslu v Hlaliči, dra. Perners
torfera o smlouvě, týkající se autorských práv
s Rumunskem, Seitze o světové poštovn
smlouvě.
Z Vídně, 1. července. O 7. hodině večern
roznesla se po parlamentním paláci zpráv
Reimann
Seitz
Vídeň
Rei
Rumunsko
panská sněmovna
33
article
Haerdtl a ministr železniční Wrba.
Haerdtl a ministr železniční Wrba.
Prof. Masaryk do dolegaci.
Z Vidně, 1. července. Jest úmysl jeden ze
šesti mandátů, které mají Čechové z království
v cislajtánské delegaci zadati prof. dru. M a s-
rykovi, by se mu poskytla příležitost, ab
také před forem delegačním promluvil o proti
srbském procesu záhřebském.
V záležitosti neparlamentní.
Z Vídně, 1. července. Posl. prof. Roman-
čuk, dr. Okuněvský, obhájce Miroslava
Syčinského a Mikuláš Vasilko měli ve-
čer v parlamentě dvouhodinovou poradu s bar.
Bienerthem, která však nebyla věnován
záležitostem parlamentním
profesor
Masaryk
Čecho
doktor
Posl
čuk
Okuněvský
Syčinský
Vasilko
Bienerth
Vídeň
34
title
Telegramy korresp. kanceláře.
35
article
Z ilalského zanátu.
Z ilalského zanátu.
Z Říma, 1. četvence. (K. k.) Senát pokračova
v debalů o rozpočtu min, zahraničnich věcí
Řím
36
title
Ministr Tittoni odpověděl především obštrně růz
Tittoni
37
article
na pátek 2. července. Den od začátku roku 183., do
konce roku 183. Východ slunce o 3. hod. 56 min
ráno, západ slunce o 8. hod. 11 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 7. hod. 42 min. večer, západ měsíce
o 2. hod. 35 min, v noci.
Katolíků svátky: Proc. a Mart. m.
Evangelíků: Aristarcha.
Pravoslavných (19. června): Judy Thad.
Mart
Aristarchos
Thad
38
article
Moteprologlcká pozorování na rozhladnä na Fetřiuě
Moteprologlcká pozorování na rozhladnä na Fetřiuě
325 metrů nad mořem.
Dne 39. června a 1. čarvence.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 723.3 723 8 726.1
Teploměr C. + 9.8 + 11.8 + 114
Vlhko . . ..
+ 114 vlhko
40
article
Obloha . ..
sz
sz
41
article
Sila věrru . čerstvý čerstvy ostrý
Sila věrru . čerstvý čerstvy ostrý
Teplota nejvyšší ve stinu . . + 15.8
Teplota nejvyšší na slunci . . + 17.6
Teplota nejnižší ve stínu . . + 9.8
Teplola nejnižší při zemi . . + 7
Slunce svítilo — hod.
Prům.ychlost větru za hod : 22.5 km.
Srážky v mm. 12.0.
Teplol
km
mm