Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

V Praze, v pátek 2. července 1909.

Praha

3

Číslo 180.

4 article

Ma ranni a večerní listy předpláel se V Praze v administraci na měsie, . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsio, . . . . . 2 K ai na čtvrt leta . ve flálkách 2 K 30 na měsle- postoui na měsla. na dvrt ieta . . . . 9 K eo a dvojí zásilkou na měsic. na čtvrt lota . . . . 11 K d0i

Praha

5 article Nová a stará Rus.

Nová a stará Rus. Sotva císař Vilém po své návštěvěu caře Mikuláše opustil finské šchéry, v nichž nanovo utvrzeno staré přátelství mezi dvo- rem ruským a berlínským, z Petrohradu vy- jela do Londýna četná deputace ruské dumy i říšského sovětu, hovíc pozvání anglického parlamentu. Tato shoda časová je ovšem pouhá náhoda. Členové ruského pariamentu byli by jeli do Londýna v týž čas, i kdyby nebylo panovnické schůzky ve šchérách. Ale i náhoda hrává důležitou úlohu v osudech národů a londýnský výlet ruských politiků jest nade vši pochybnost nepříjemnou pro Berlín dohrou panovnické schůzky. Kdyby mohly o tom býti pochybnosti, rozplašil je sám ruský oficios, »Rossija«. Některé z ruských liberálných listů po- ukázaly na časovou shodu panovnické ná- vštěvy a londýnské vyjížďky a dodaly, že zástupci ruského parlamentu v Londýně bu- dou anglickým politikům zárukou, že ve šchérách nemohlo býti ujednáno nic tako- vého, co by zhatilo přátelský poměr říše ruské s Velikou Britanií. »Rossija« se špatně tajenou rozmrzelostí okřikla liberálný tisk, aby prý soukromé návštěvě několika ruských poslanců nepřikládal většího významu, než může ve skutečnosti míti a jaký sami stří- zliví angličtí hostitelé výletu přikládají. Vše je prý pouhý akt zdvořilosti, z něhož poli- tika je už předem vyloučena.

Vilém Mikuláš Petrohrad Londýn Berlín Veliká Británie Rossija

6 article

Tak skutečně bylo. Z Ruska vyjeli lidé zdvořilí, aby v Londýně vykonali návštěvu u lidí neméně zdvořilých. V deputaci jsou členové středu ruské dumy, stejně s nimi smýšlející členové říšského sovětu a v čele všech předseda dumy Chomjakov. Jsou t zástupci onoho tábora ruských politiků, kteři jsou slovansky nejuvědomělejší, vědí, jaký význam pro Slovanstvo má expansivná poli tika pruská a proto jsou horlivými stoupenci svazku rusko francouzského i přátelství angli- vháho.To vše jest o nich známo i v Lon dýně a proto nusám nabylo třeba teprve zvlášť zdůrazňovati, že přijeli jako politictí přátelé Anglie, a Angličanům projevovat potěšení, že mají přátele i v Rusku. Angli ckým hostitelům šlo spíše o to, aby vypozo rovali z jich jednání, jaké vlastnosti mají tito jejich ruští přátelé a stojí-li za to, aby s nimi přátelské svazky udržovali i nadále, Nuže, co vypozorovali angličtí hostitelé na svých hostech? Zjistili především,ze jsou lidé dělní, všímaví. V Londýně zajímaly je věci, o které se rádi zajímají i Angličané Zjistili dále, že jsou dobři monarchisté a že i v cizí zemi pokládají za svou povinnost pokloniti se hlavě církve. Vesměs tedy vlast nosti Angličanům sympatické.

Chomjakov Ruska Angličan Angl Rusko Londýn Anglie

7 article

Zjistili také, že ruští politikové neberou svou povinnost na lehkou váhu, poněvadž za hlavní svůj úkol pokládají umravnění lidu a povznesení jeho zanedbané vzdělanosti. To vše se dobře zamlouvalo hostitelůma proto neváhali doznati, že jich hosté jsou lidé budoucnosti, s nimiž je výhodno udržo vati přátelské styky. S lidmi takového rázu bylo příjemno seznámiti se i králi Eduardu který výslovně oznámil ruským poslancům že pozorně sleduje práci ruské dumy, vzpo mněl s potěšením svých návštěv v krásném Rusku a vyslovil naději, že se s vlastí svých hostů ještě shledá, tedy i po Vilémově ná- vštěvě ve šchérách. Ruští poslanci učinil

Eduard Rusko Vilémov

8 article

dobrý dojem a vrátí se z výletu do nejstarší ústavní země s četnými zkušenostmi, které jim budou na prospěch doma v těžké politi- cké práci. — — — V tutéž dobu, co zástupci nového, omla- zeného Ruska meškali v Londýně, stará. ještě dopetrovská Rus byla shromážděna v nevelkém středoruském městě Kašině. Byla tam v sobotu dne 26. června za svatou ve- řejně prohlášena kněžna z rodu Rjurikova. Anna Kašinská, jež byla od r. 1294 manželkou velkoknížete tverského Michaila Jaroslaviče. Kněžna Anna žila za doby nejkrutějšího jařma tatarského, když velitel Ordy rozhodo- val nad životem a smrtí netoliko prostéh lidu, nýbrž i velikých knížat ruských. Její manžel po 22letém manželství utracen v Orde pro podezření, že osnuje vzpouru proti chá- novi; po roce týž osud stihl nejstaršího syna Annina, Dimitrije. I jiná rodinná neštěst stihla kněžnu, takže zanechala světa, uchý lila se do kláštera, kdež se stala milosrdnou pomocnicí a těšitelkou tisíců nešťastných soužených a zemřela v Kašině ve vysokém věku r. 1368. Lid už za života ji ctil za sva- tou a za svatou byla ctěna i ruskou církvo až do velikého rozkolu proti patriarchovi Nikonovi. Rozkol v pravoslavné církvi vznikl kon- cem XVII. století pro některé obřadové růz- nosti. Jednou z hlavních bylo složení prstů při znamenání křížem Rozkolníci, staro- obřadci, znamenali se dvěma prsty, pravo- věrní třemi. Staroobřadci, jimž vytýkali dvou- prsté znamenání, ukázali však na ostatky svaté kněžny Anny, na nichž bylo zřejmé dvouprsté složení. To stačilo tehdejší pravo- věrné ruské hierarchii, aby svatost kněžny Anny prohlásila za neplatnou.

Kašinská Jaroslavič Anna Annin Dimitrij Nikon Rusko Londýn Kašina Orda Rjurikův

9 article

Minulo více než 200 let, spor státní ruské církve se staroobřadci zásluhou dumy vyrovnán a nastala možnost, přiznati kněžně Anně Kašinské opět svatost. Obřad uznání vykonán právě v Kašině za přítomnosti velkokněžny Jelisavety, vdovy po velkokní žeti Sergěji, tří metropolitů, množství bi skupů a arcibiskupů, prokurora sv. synodu. všech vyšších civilních a vojenských úřad- uíků z nejširšího okolí a stotisícového zá- stupu lidu. Ruské listy mají podrobné popisy velko lepé slavnosti kašinské, jejíž stafáží byly ony massy temného lidu, jenž ze vzdálenosti několika set kilometrů připutoval k ostatkům svaté kněžny, aby u nich vyhledal pomoc v chorobě, útěchu v soužení nebo duševní povznesení. Siré prostranství před chrámem bylo naplněno lidem, ale všude vládl vzorný pořádek. Lid se modlil, jak umí se modliti bezgramotný člověk, neznající z paměti ani nejprostších modliteb. Modiil se kopejkovou almužnou, udělenou ještě většímu chuďasovi než je sám, kopejkovou svíčičkou, rozžžatou před obrazem svaté a hlubokou zemnou po- klonou, při níž se čelo dotýká syré země Lid přišel do Kašina s touhou po duševním povznesení a vykonav, co uměl vykonatiu hrobu svaté kněžny, vrátil se domů ke své těžké, ale neuměle a s malým úspěchem konané práci radostný, že do záplavy jeho šerých dnů pronikl radostný, světlý pa- V Londýně byla nová Rus, jež klade zá klady světié budoucnosti slovanského Ruska. V Kašině byla stará Rus, tkvící svými ko- prsek.

Kašinský Kašina Londýn Rusko

10 article

řeny hluboko v pradědovské, křesťanskou kulturou prosáklé ruské půdě. Obě tyto Rusi jsou sympatické, doplňujíce jedna druhou, tvoříce spojitě pásmo od šedého dávnověku do daleké budoucnosti. Ale mezi nimi stojí třetí Rus, jež překáží, aby si obě tyto Rusi podaly ruku, aby nová Rus ukojila hlad po osvětě Rusi staré a stará Rus udržela svými kořeny novou v pradědovské půdě. Stojí mezi nimi Rus byrokratická, znemravnělá, úplatná, ale dosud bohužel všemocná. Stará, stomilionová Rus ve své temnotě nemá zbraně, aby vystoupila proti Rusi byrokra tické. Tu zbraň, zbraň osvěty, může jí dáti do ruky jen Rus nová. V Londýně ruští po- slanci poznali, co zmůže všeobecné vzdělání lidu. Kéž užijí doma v míře vrchovaté zku šeností, s nimiž se z Anglie vrátí do vlasti

Rus Londýn Anglie

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 1. července. (Finanční záko pro r. 1909.) Úradní noviny vyhlašují finanční zákon pro r. 1909 ze dne 29. června t. r. vykazující potřebu 2406 554 543 K a příjem 2404,647.482 K, tedy deficit 1,907. 061 K kterýžto deficit se má uhraditi z pokladníeh přebytků. Z vykázané polřeby připadá na dvůr. . . kabinetní kancelář. . . . . .. říšskou radu . . . . . . . . . říšský soud . . . . . . . . . ministerskou radu a správní soud . společné potřeby . . . . . . . ministerstvo vnitra . . . . .. zemské obrany . .. osvěty . . . . . . financí a státní dluh. obchodu . . . .. železnic . . . . .. orby . . . . . . . spravedlnosfi . . . . veřejných prací . . . nejvyšší účtárnu . . . . . . . pense . . . . . . . . . .. celkem .

Praha

12 article

Na přijmech jsou zúčastněny 2,770.140 K ministerská rada a správní soud . 2,118.554 ministerstvo vnitra 1.972.352 zemské obrany . .. 17,200.241 osvěly . . . . .. 1569.259.045 financi . . . . .. 183,610.370 obchodu . . . . . 566.443.100. železnic. . . . .. orby 4.212.377 spravedinosti . . . . 28,920.750 veřejných praci . . . 8.002,630 pense . . . . . . . celkem . 2404,647. 482 1,907.061 Deficit . . . . . . . . . V Praze, 1. července. (Imunita posla- neckých náhradníků.) V Haliči volí se při všeobecných říšských volbách ve venkov- ských okresech, jež volí po dvou poslancích. nejen poslanec, nýbrž i jeho náhradník. Nedávno nastal spor o to, náleží-li právo nedo- tknutelnosti také zvolenému náhradníku, jako náleží poslanci. Ruský poslanecký náhradník, sedlák Solomejčuk, dopustil se při minulých zemských sněmovních volbách volebního pře- stupku a byl za něj kolomejským soudem od- souzen na čtyři neděle do vězení. Solomejčuk, dovolávaje se své poslanecké imunity, podal proti rozsudku zmateční stížnost, o níž rozhodl tylo dni nejvyšší jako kasační soud ve Vídni. Zamíil stížnost z toho důvodu, že imunity po- žívají pouze členové říšské rady, náhradník však stane se členem parlamentu teprve tehdy když přestal býti členem poslance, jehož je ná hradníkem.

Solomejčuk Praha Halič Vídeň

13 article

Z Pošti, 30. června. (Svolání sněmu.) V Brodě na Sávě byl za návštěvy bar. Raucha zatčen a na dvě neděle do vězení odsouzen chorvatský poslanec Novosel, který je dosud také členem uherského říšského sněmu. Poně- vadž chorvatská policie zřejmě porušila imu- nitní právo poslancovo, chorvatští členové uher- ské sněmovny podali předsedovi Justhovi žá- dost, podepsanou 24 poslanci, v níž naléhají na bezodkladné svolání sněmu, aby vzal v ochranu svého člena. Předseda Justh musil ovšem žá- dosti vyhověti a sněm svolal na příští pondělí Dojde tedy na mimořádné zasedání uherské sně- movny, jestliže do té doby nová uherská vláda císařským patentem sněm neodročí a tím neza- mezí, aby se věc Novoselova projednala.

Rauch Novosel Justh Novoselův Pošť Brod Sáva

14 article

Nás při této příležitosti zajímá stanovisko uherských listů. Kdyby šlo o podobné porušení imunity maďarského poslance, jaké se při- hodilo Chorvatu Novoselovi, všechny uherské listy volaly by jedním dechem po potrestání po- licie. Ale že jde o Chorvata, troufají si tvrditi, že jeho imunita vlastně ani prý porušena ne- byla, ježto byl policií zastižen in flagranti (že demonstroval proti bánu bar. Rauchovi!) a v ta- kovém případě policie má prý právo zatknouti i poslance. S trestu dvounedělního vězení bez- toho prý sejde, ježto vyšší instance policejní rozsudek sama zruší! V případě Novoselově není třeba odvolávati se k vyšší instanci, poněvadž je povinnost sněmovního předsedy, aby sám za- kročil v zájmu člena parlamentu. Ze Lvova, 30. června. (Výsledek do- plňovací volby říšské.) Dnes konala se doplňovací říšská volba v 34. volebním okrese haličském (města Bobrka-Rohatin atd), jehož poslanec, ryt. David Abrahamowicz se vzdal mandátu. Z odevzdaných 6577 platných hlasů obdržel kandidát polské národní rady, Frant. Biesiadecki, statkář, 4105 a byl tody zvolen. Sionistický protikandidát dr. Zipper obdržel 1416, ukrajinský kandidát dr. Demetr Lovický 895 hlasů.

Chorvat Novosel Rauch Novoselův Abrahamowicz František doktor Zipper Demetr Lvov Bobrek polský národní rada

15 article

11,300.000K 184. 416 3,944 520 68.364 4,60 2.110 310,176.890 46,215 424 87.304.574 104.618.185 754,516.950. 208.3 39.729 550,384.570 50,598.840 92,548.190 89,460.751 663. 400 91.627.627 2406,554.543

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 1. července.

Praha

18 article

Rusko-finská komise. Do Petrohradu přijeli Finové, carem jme novaní, aby se zůčastnili rokování o finských věcech a o poměru Finska k Rusku ve smíšeně komisi, jejiž ruští členové také za tím účelem earem jmenováni. Finští členové komise jsou: profesoři Sätelä a Palmen a p. Nyberg a Her manson. S nimi přijel tlumočník p. Koivistoinen protože Finové v tomto jednání rusky hovořiti nechtějí, aby nebyl stvořen prejudie proti právu jejich jazyka. Rušti členové komise ovšem bu- dou mluviti rusky. Předsedou komise je senátor Charitonov.

Fina Nyberg Charitonov Petrohrad Finsko Rusko profesor Sätelä

19 article

20,1 49.923

20 article

Varšavská panama. Svého času mnoho hluku nadělala »panama varšavského magistrátu«, již odhalil časopis »Goniec«. List tento byl dlouho jediným orgá- nem, který den co den uveřejňoval důkazy drzém rozchvacování veřejných peněz na magi- strátě, ale ostatní varšavský tisk k tomu mlčel. Přes to, že nebyl podporován, »Goniec« dovedl své dílo skoro již do konce. Ostatní listy při- nuceny »magistrátní panamu« nezamlčovat, věci zmocnilo se i obecenstvo a na konec i úřady obrátily na ni pozornost. Plukovník Žerebeo byl komandován, aby předsevzal revisi účt

Žerebeo

21 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večorní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a insorty přijímá administrace v Marianské ul., B Tam nacházejí se tél redakce. tlakárna a expodine „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl

22 article

magistrátu. Následovalo propouštění ze služby. resignace atd. Nyni, skoro před samým zakončením této epopeje, interesované osoby snaží se zatušovati celou historii a rozptýliti sensačná odhalení v nic. O tom zase píše »Goniec«. Nejprvé jej podezírali, že si panamu vymyslil z národní zášti, protože presidentem magistrátu byl Rus, pan Ltvinský. Ale brzy se ukázalo, že »C.« jednal z čestných pohnutek, protože hlavním vinnikem ukázal se Polák p. Zareba. Od něho všichní očekávali nápravu, ale on nápravu pro- vésti nemohl, a aby se hradil, jal se propouštěti ty magistrátní úřadníky, na které padlo pode- ztení, že »Gonci« dodali materiál. Tím ovšem pansma odstraněna nebyla. Pan Zareba propou- stěl dál, až došla řada na vozky nákladních vozů, na dělníky a nádenníky, při magistrátu zaměstoaně, že prý oni plukovníku Žerebkovu uapovidali, kde má při revisi pátrat. Pan Zareba prošel obecnou školu, byl na několika místech písařem, potom kancelistou, dále referentem na policii, a znenáhla stoupsl, až už byl jmenován kandidátem na hodnost varšavského lord-mayora. »Goniec« doufá, že si Varšava takovou hanbu neudělá, aby si p. Zarebu zvolila za hlavu, a že mu nezvolením dá možnost, aby ustoupil nazpět do té nepatrnosti, z které na jeviště vyšel.

Rus Ltvinský Polák Zareba Žerebkův Varšava

23 article

Jako za revoluce. 9. Z Vilna, 1. července. (Zvl. tel. »N. L ) V zdejším gubernském žaláři čtyři trestanci pře- padli svého dozorce, odzbrojili a zavraždili, zmocnili se kličů a osvobodili sedm jiných vězňů, s nimiž společně běželi na dvůr, kde jim bylo podstoupiti boj s druhými dozorci. Z do- zorců tři ubiti a jeden ranén, z vězňů ubitoa raněno šest. Zbyli vězňové dobyli se z brány zaláře. Za nimi běžel zbylý dozorce a volal po policii. Přichvátal strážník a mezi ním i dozor- cem s jedné, a s čtyrmi prchajícími vězni s druhé strany rozpředl se nový boj, v němž všichni čtyři vězňové ubiti, policista ubit, do- zorce raněn. Na místo přijeli gubernátor, pro- kurátor, soudní vyšetřovatel a policejmejstěr. K demisi kancléře Bülowa. (Důvěrné úrady. — Postavení kan- cléře a rozpuštění sněmu. — Ná- stupce Bülow ů v.) Včera konali v Berlíně mnozí finanční mi- nistři spolkových států porady o svém stano- visku k nové situaci a přivolali k nim za úče- lem dohody i vůdce nového konservativné-kleri- kálního bloku. Pro ni pracuje úsilně finanční ministr bavorský Plaff, kterýž prý nejvíce též přispěl k tomu, že Bůlow musil od boje s konservativci a klerikály upustiti. Jest to ovšem pochopitelno, neboť bavorské ministerstvo závisí nejvíce od klerikálů svého sněmu. Dnes chovají se skutečně také klerikálové nesmířitelněji ke kaneléři než konservativci — což ovšem rovněž jest pochopitelno — neboť Bülow své doby je z vládního bloku úplně vyloučil. Postavení kancléře jest dnes nanejvýš ne- příjemné. Svou žádostí za demisi dal na jevo, že nechce nésti zodpovědnost za další osud finanční reformy a přece zúčastní se zatím i dal- šího jednání. O nástupci Bülowa kolují nejrůznější verse. Jest jisto, že s knížetem zmizí s povrchu i st. tajemník pro finance Sydow a snad také st.

Bülow Sydow Vilno Berlín

24 title

FEUILLETON.

25 title

Literatura.

26 article Dr. JIŘI V. DANEŠ;

Dr. JIŘI V. DANEŠ; Bosna a Hercegovina. (Ceského Ct náře na rok 1909 svazek 1. a 2.) Praba 166 stránek, cena 80 h. Přes to, že nutnost vzájemného poznán jednotlivých větví slovanských dávno již vše obecně se uznává, přece jen skutečné vědomosti naše i o nejbližších pobratimeích nejsou daleko takové, jaké by měly býti. Nejen že dosud málo se známe ze styků osobních, ale i litera- tura, týkající se dějin, současného života politických poměrů jednotlivých větví slovan- ských, jest poměrně dosud velmi chudá. A i této chudé literatuře objevují se, bohužel, práce zúmyslně tendenčně přibarvené anebo i bezděčně poměry nesprávně líčíci, když totiž autor, sám z autopsie lidu, kraje a t. d. neznaje, věři svým zpravodajům aneb pramenům, často kalným, b druhdy schválně zkaleným. Jsouť do dnešního dne mnohým našincům i o slovanských věcech pramenem díla cizí, hlavně německá a německo- židovská, jako mnohé listy naše zcela klidné otiskují i největší nesmysly židovsko-německé žurnalistiky. Z posledních let sluší si připome- nouti jen, co šplny a kalu naneseno bylo na Rusko, na Černou Horu, na Srbsko lidmi, kteři nejen, že zemí těch vlastním okem ani ne- spatřili, ale namnoze ani slovíčka ruskéhoa srbsko-chorvatského neznají a tudíž ani přl- slušné literatury domáci použíti nemohou a obrá- ceně zase s jakým nadšením píší mnozí o Po- lácích ruských, ač jsou tito Poláci rodní bratři oněch Poláků, kteří u nás hlasují s Němci proti všem ostatním Slovanům a v Haliči utiskují Rusy neméně, než vláda ruská utiskuje Poláky v království. Za těchto poměrů s upřímnou radosti vítati jest každý příspěvek poskytujíeí opravdivé spolehlivé poučení. Takovým přispěvkem jes práce dra. Jiřího V. Daneše, jejíž titul nahoře uveden. Autor iejt. docent geografie na vysokém

doktor V Daneš Polák Němec Rus Bosna a Hercegovina Rusko Černá Hora Srbsko Halič

27 article

učení pražském, jenž cestami po Evropě a Ame- rice naučil se dívati na svět okem poněkud ji- ným, než geografický theoretik, pobyl drahnou dobu v anektovaném území a maje přístup do všech vrstev společnosti bosensko-hercegovské, prostudoval též veškerou literaturu předmětu. Na 166 stranách formátu i tisku »Matice Lidu« podává nám jako výsledek svého studia celkový obraz obou zemí důležitých a zajímajících nás jednak jako vlasti slovanského národa, jednak jako zemí tvořících teď součástku naší monar- chie, součástku o niž nepřáteié Slovanstva, Ma- ďaři a Němci, rádi by metali los. Pečlivě vy- brané i provedené obrázky a mapka pěkně do plňují text. Knižka přišla jako na zavolání a nepřehá níme, řekneme-li, že nenalezneme hned tak spisu, který by při takové stručnosti dotýkal se všech otázek, zejména v poslední době inter- esujících českou veřejnost.

Němec Knižek Evropa Ma

28 article

Spisovatel rozdělil knihu svoji na dvě čá- sti; v prvé popisuje zemi, líče po všech strán- kách její poměry přírodní, v druhé seznamuje čtenáře s obyvatelstvem. V této části ovšem ča- sto naskytá se příležitost k srovnávání starých poměrů s poměry okupací vytvořenými. Spisova- tel nenáleží ovšem nikterak k obdivovatelům dosavadní správy, ale není zásadním jejím od- půrcem, který nevidí a neuznává ani dobré stránky její a který by zalajoval i zřejmé chyby a vady národa. Vypravování jeho, kde třeba úřadními a jinými daty, zejména číselnými do kládané, působí dojmem věrohodnosti a nestran- nosti. Zajímavé jsou výklady Danešovy o roz- sídlení, vzrůstu a pohybu obyvatelstva a ze- jména o národnostních a náboženských pomě rech jeho. Původní obyvatelstvo, Slovany ná- rodnosti srbsko-chorvatské, charakterisuje dr. Daneš (str. 89) takto: »Svou velkou fysickou zdatností, neporušenosti mravů, čístotou jazyka a oddaností starým národním zvyklostem před- stavují tito Slované pravé jádro národa srbsko- chorvatského, které zajisté v budoucnosti bude velmi důležitým činitelem na poli národní obrody. Neštěstím, aspoň ještě v době přítomné, je, že děli se die náboženského vyznání na tři čivlyo

Danešův doktor Daneš Slovan

29 article

ostře se lišíeí tradici historickou, kulturními politickými snahami. Počtem nejsilnější jsou srbsko-pravoslavní (42 94 proc. všeho obyvatel stva), pak mohamedání (34 99 proc.) a kato lici (21.31 proc)« První vyznačují se vyhraně- ným národním vědomím, utvrzeným stálou opo sicí a persekuci. Druzí prosluli čistotou a pocti vostí charakteru; říkají si ještě Turci, ač mluví srbsky a turecky neumějí. Následkem malého přírůstku přirozeného a častým vystěhovalstvím upadají. Třelí, katolíci, početně nejslabší, jsou vládou favorisovaná stranu, jíž zjednala značný vliv i ta okolnost, že i vělšina přistěhovalého úřadnictva jest katolická. Nátlakem vlády drži s touto stranou i bosenští Čechové, ač nesou- hlasí a klerikalismem katolickým (str. 96). Velmi silni hospodářsky jsou v Bosně židě, ačkoliv netvoři více než něco přes 1a (v Sara- jevě ovšem 10.66). Dělí se na staré přistého- valce — židy španělské a nové — židy ně- mecké z Uher a odjinud, v době okkupace při- stěhovalé. Možno právem fíci, že z dosavadníh hospodářství v zemích okkupovaných německo- židovský kapitál největší odnesl užitek (str. 95) Silný německý nátěr v krajských městech po važuje autor za povrchní, ač uznává jinak ne- Dezpečí germanisace; méně jest se obávati maďarisace. Němců (bez židů) možno počilat v obou zemích celkem asi 15—20.000, Čecho a Poláků přes 10000, Rusínů a Slovinců přes 1000. Nové sčitání lidu pozmění asi v nejednom směru data z r. 1895.

Turek Čecho Němec Polák Rusín Boseň Sara Uhry

30 article

Velmi přehledně vykládá spisovatel málo známě u nás poměry politické, soudní, berní vojenské, církevní atd., vytýkaje nejednu křivdu páchanou na domorodém obyvatelstvu. Ve školství národním dosud málo učiněno Poměrný počet škol jest mnohem nepřiznivějši než — v Srbsku a v Bulharsku. R. 1906 na- vštěvovalo školy obecné pouze 14.83% mládeže u věku školou povinném. Celý náklad na školstv elementární činí as 1/5 toho, co stojl četnietvo Dvě klášterní vyšší školy dívči mají vyučovaci řeč německou, viděti z toho, jak i v Bosně po- máhá cirkev katolická germanisovati. Zajímavá jsou data o náboženství záků tří státních gymnasií studovaloť na nich v r. 1906—7 celkem 908 žáků, z nichž 154 mohamedánů, 335 pravo- slavných, 325 katoliků a 123 židů. (Srov. s tím výše uvedený celkový počet obyvatelstva dle vyznání!) Velký kulturní význam má bo- sensko hercegovské museum v Sarajevě. Neutěšený jest obraz poměrů hospodář- ských. Spisovatel líčl vykořisťování lesů, vady systému desátkového, jak vláda chovala se lho- stejně ke krisi hospodářské, způsobené přecho- dem z hospodářství naturálního v peněžní, jak zklamala lid, jenž očekával vykoupení majetků kmetských. Finanění kruhy české měly by si všimnouti následujících slov: »Pro český podnik bankovn byla by v Bosně a Hercegovině půda velmí dobrá«. (Str. 165) Ovšem nejsou všechny nezdary závislé jen na vladě, vinu nesou i některé vlastnosti lidu a země.

Srbsko Bulharsko Boseň Sarajevo Boseň a Hercegovina

31 article

Vláda na př. věnovala mnoho péče a peněz na povznesení zemědělství a chovu dobytka, ale očekávané výsledky se nedostavily. Jestli s jedné strany příčinou nezdaru byl nesprávný způsob zavádění novot, s druhé byly to zase majetkově poměry, dlouhá hospodářská stagnace, zděděný zvyk spokojiti se s výnosem, který jen tak slači k uhájení živobytí, nedůvěra a nechuť k novo- tám vůbec. Čtenář bezděčně vzpomíná tu na ruské mužíky.! Ze stati o průmyslu poznáváme smutná fakta, že totiž největší podniky průmy- slové jsou v rukách německých židů vídeňských a pešťských a že největšími výsadami nadané vládou podporované podniky náležejí jedné sku- pině kapitalistů, která si tím získává jakýsi druh monopolu v území, majíc v rukou i jistou část obchodu. Přírodní bohatství země jest vůbec předmětem bezohledného vykořisťování podnika- teli cizími. Pokud běží o dopravní prostředky, proveden vládou veliký kus práce. Na úkor vý- voje sítě železniční, pokud nemá vůbec význam pouze strategický, byly a jsou spory obou polo- vin říše, které snaží se navzájem si soutěžiti. Spisovatel zakončuje knihu doslovem, její budiž dovoleno uvěsti v celku »Poměry průběhem třiceti let se změnily velice značně. Velká zásluha o to spadů na vrub správní soustavě, která po celých dvacel

32 article

let železným kruhem veškerý život ovládala řídila. Soustava tato právem sluje soustavou Kallayovou. Benjamin Kálisy de Nagy-Káló stal se společným ministrem financí r. 1882 a tim též nejvyšším přednostou správy zemí okkupo- vaných. Se železnou energil provedl organisaci zemské správy, absolutní a despotickou až do podrobností a postavil dílo obdivované cizinou i těmi, jimž užitku přinášelo, nenáviděné však a obávané velkou většinou domácího obyvatel- stva. Jeho dilem bylo též úžasné vykořisťování přirozeného bohatství země jednou skupinou kapitalistů, jeho dílem krutý boj proti srbskému živlu. Kállay považoval Bosnu a Hercegovinu za kolonie, jež dlužno vyssáti, domácí obyvatel- stvo za živel nebezpečný pro vysoké cíle duali- stické politiky, za trpný předmět kulturního pokusnietví. Přes dvacet let řídil železnou rukou osudy zemí v libovůli jeho vydaných a ještě po smrti žije jeho systém přičiněním jím vycht- vaných a jemu oddaných úřadníků.

Kallayův Nagy Kállay Káló Bosna Hercegovina

33 article

Nový společný ministr Štěpán svobodný pán Burian de Rajecz přesvědčil se brzo, že soustava Káilayova nestojí na zdravých zákla- dech, nemá opory v obyvatelstvu země, a měl dobrou snahu k nápravám některým. Jeho zá- sluhou jsou kompromisy se srbsko-pravoslavnou organisací i s mohamedány, zrušení některých nákladných, neúspěšných podniků reformních, v celku však zásady správy zůstaly tytéž. Úče- lem dosavadní správy až do přítomnosti jest vykořistiti Bosnu a Hercegovinu ve prospěch cizího, německého, maďarského i židovského kapitálu a zameziti svobodný vývoj domácího obyvatelstva slovanského. Pouze ústa v ní kontrola, budeli díti se směrem skutečně vlasteneckým a pokro- kovým, může zabrániti další vy- kořisťování země a uvésti ji ve všech směrech veřejného života na dráhu skutečného pokroku. Po tom, co tuto uvedeno o práci páně Danešově, myslim, že netřeba knížku jeho čte- nářům českým znovu výslovně doporoučeti. Pavel Papáček.

Štěpán svobodný Burian Rajecz Danešův Pavel Papáček Bosna Hercegovina