Strana 6. Číslo 239

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 31. srpna 1900

Spojených států po dvou dlouhých seseních kabinetu velmocem formální žádost za uzavření míru s Čínou. Z Washingtonu, 30. srpna. (Reut.) Mezitím, co z úředního pramene ničeho o průběhu dlouhého včerejšího sezení kabinetu se neproslýchá, nabývá půdy náhled, že se jednalo v poradě o návrh ruského jednatele Wollanta, který k tomu směřoval, aby vojsko spojenců od Pekingu bylo od- voláno ihned, jakmile bude zaji- štěna úplná bezpečnost cizinců. Panuje v diplomatických kruzích domněnka, že Amerika s tímto návrhem bude souhlasiti a že mocnosti o tom vyrozumí, ale že v téže notě o další vysvětlivky ohledně úmyslů velmocí stran opětného zavedení po- řádku v Číně požádá. Kabinet jest toho mínění, že toho cíle snadno lze dosíci, bude-li dovoleno císař- skému dvoru čínskému navrátiti se do Pekingu. Nové vraždění cizinců. Z Tšífa, 30. srpna. (T. k.) »Reuter. kanc.« oznamuje: Jak se proslýchá, vyzval guverner v Sheusi- Yu před osmi dny cizince, by šli do Yamenu, že tam dostane se jim ochrany. Padesát osob, k teréž vyzvání toho uposlechlo, bylo roz- sekáno.

Nová krutá porážka Číňanů. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) »Daily Te- legraph« oznamuje dne včerejšího: Čiňané utrpěli dne 23. t. m. u Tehšu velikou porážku. Prine Tuan a 1500 mužů padlo. Ostatní byli Ja- ponci z provincie Tsili vyhnáni. Vojenská přehlídka v Šaughajl- Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) »Reuter. kanc.« oznamuje ze Šanghaje: Generál Creagh měl včera parádní přehlídku vojska čítajícího 3000 mužů, čítaje v t, 1800 dobrovolníků. Bylo to vojsko všech evropských velmocí, Spojených států amerických a ja- ponské. Admirál Seymour byl parádě přítomen. Brodriek o válečné náhradě. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) Parlamentní tajemník Brodrick měl před svými voliči řeč, v níž pravil, že musí býti požadována náhrada za škody, způsobené na vyslanectvích v Pekingd. Rovněž tak musí býti učiněno vše, aby byl anglický obchod v Číně chráněn, ana by jinak ani vláda anglická sama, ani ve spolku s ostatními velmocemi nemohla převzíti zodpovědnost za to, jak utváří se poměry v Číně.

Čínská půjčka. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) Londýnské »Times« přinášejí zprávu ze Šangaje, že místokrál ve Wulschangu Chang Chitung vyjednává s jistou něme- ckou bankou o zápůjčku jednoho milionu taelů. Do zástavy se dá několik tamějších průmyslových zá- vodů. Lupiči v Kantoně. Z Londýna, 30. srpna. (T. k) »Reut. kanc.- oznamuje z Honkongu: 200 lupičů podniklo v noci na 27. t. m. loupežný útok na tatarské město Kantonu a vydrancovalo 4 domy. Má se za to, že příčina toho spočívá v zášti obyvatelstva kantonského k obyvatelstvu severu. V ostatním Kantonu panuje klid. Jak se z Amoy oznamuje, připlul tam křižník »Isis« Proslýchá se, že 12.000 mužů japonského vojska přibylo z Formosy do Amoy. Americké vojsko pro Čínu. Z Washingtonu, 30. srpna. (T. k.) V mini- sterstvu války jest rozhodnuto, že po celou zimu má zůstati v Číně jen 5000 mužů amerického vojska pro případ, že by vyjednávání o mír se protahovala. Svěcení praporu pro německé pluky do Číny určené. Z Berlína, 30. srpna. Dnes byly ve zbro- jovně u přítomnosti císaře Viléma a císařovny Viktorie Augusty vysvěceny 64 prapory, mezi nimi také pra- pory pro vojsko do Číny určené.

Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) »Timese oznamují ze Šangaje ze dne 29. t. m.: Spojení mezi Tientsinem a Pekingem jest jako dříve skoro úplně přerušeno. Běhounům je cesta boxery neber- pečna. Kraj severně od Yungtsunu je prý zaplaven. Týž list oznamuje z Niučvangu, že Rusové ležící v Houšengu očekávají posily. Postup vojsk zdržován je špatnými cestami do Leasyngu a Mukdenu vedoucími. Zatím velmi přísně jedná se s obyva- telstvem. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) »Reuterov kanc.« oznamuje včera ze Šangaje: Zítra odpluje odtud kabslová loď, aby mezi Vusungem a Čífu po- ložila kabel. Tatáž kancelář oznamuje z Tient- sinu ze dne 23. srpna: 1000 mužů ruského vojska odebralo se dnes do Pekingu. V okolí Tientsinu za- vládá klid. Z Vídně, 30. srpna. (T. k.) Podle telegra- fické zprávy vyplula leď J. V. »Zenta« dne 29. srpna z Čifu do Taku. Na lodi všechno zdrávo. Z Berlína, 30. srpna. (Wolf. kanc.) Druhý admirál křižového loďstva oznamuje z Taku, že z po- předí nejsou tu žádné určité zprávy. Také u druhých národností takých zpráv nedošlo. Německý konsul ve Tšifu píše, že telegraf jest přeplněn. Mnohé te- legramy čekají na odeslání. Ze Šanghaje, 30. srpna. (T k.) Jedna do- pravní loď francouzská dorazila sem opozdéna. Vojsko vystoupí zítra z lodi. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) Jak oznamuje »Daily Mail« včerejšího dne z Hongkongu, zaslal tam generál Gaselee zprávu, že není potřebí, posílati na sever více vojska. Proto také 4. brigáda ohláše- ného svého pochodu již ani nenastoupila. Z Říma, 26. srpna. (T. k.) »Ag Stef.« ozha muje z Taku, že italský sbor tam dospěl.

Válka v jižní Africe. Když byla zahájena válka transvaalská, radili znalci jižní Afriky a lidu boerského k rychlému po- kojnému dorozumění, protože úplné podrobení Boerův jest naprosto nemožné, Velké Britanii pak bylo by také třebas po vítězství nade všemi sbory Boerův na dlouho vydržovati v jižní Africe nejméně stotisíc mužů, aby udržela si, čeho dobyla. Od té doby část této předpovědi se již vyplnila. Prohlásiltě, jak známo, lord Roberts, že nemůže postrádati v jižní Africe ani jediného muže. Ale síla armády anglické obpáší přes 200.000 mužů, tedy skoro zrovna tolik, kolik čítá boerský lid hlav. Jak mnoho Angličanů pozbylo již v tom nekonečném zápasení života a zdraví, nelze ani z daleka zjistiti. Ztráty obnášejí dojista již samy o sobě docela slušnou armádu. A přece pořád ještě o ukončení války ani slechu. Nescházelo sice od pří- chodu lorda Robertsa na bojiště zdánlivě rozhodných úspěchů. Osvobozeny byly Kimberley, Ladysmith i Mafeking, obsazeny byly Pretorie a Bloemfontein, zajat byl Cronje. V jiné zemi bývá válka skončena, jakmile hlavní město padne do rukou repřátel- ské armády. V Transvaalsku však tomu tak není. Obsazení Pretorie bylo jen událostí dne, více ničím. Krüger, Dewett, Delaney jsou nepřemoženi. Boerové spojují se od několika dnů kolem Belfastu s nemenší chrabrostí, jakou osvědčovali na počátku války. Vy- hlíží to, jakoby nějaká nová armáda boerská vyno- řila se ze země. Kterak poslední bitka skončila, do- sud určitě nevíme, třeba že zdá se, že Angličané do- byli jistých úspěchů. Ale i kdyby generál Botha byl úplně poražen, docílili by Angličané jenom jeho ústupu, více ničeho.

Podobá se pravdě, že Angličané nalezli by pak Boery ještě v silnějším postavení několik jen mil dále uvnitř země. A kdyby porazili a rozptýlili je také tam, zshájena byla by drobná válka zase jen od počátku. A co znamená drobná válka, ukázal ne- dávno Dewet. Lord Roberts užívá k podrobení Boerů prostředků sice drakonichých, ale nepovalí jich úplně podle na- šeho soudu ani těmi. Nemilosrdné trestání všech, kdož nechťéjí složiti přísahu věrnosti, popravování »spi- klenců«, zapalování dvorců a farem, to všecko nepo- může. Kdyby Boer býval byl chtěl se dát zastrašiti nebo snížiti s neodvratností, byl by to již učinil dříve. Nečiní toho. Je tomu zrovna tak, jako bylo ve Španělsku za francouzského vpádu. Boer bojuje až do posledního dechu svého za svou neodvislost, kteráž mu byla již upřena. Angličané musili by odzbrojiti, uvězniti a vyslati za moře jednoho Boera za druhým. Úkol zajisté, jehož provedení by vyžadovalo ještě dlouhého času. Ale zatím vzniknou možná na jiných místech, ve kterých má Anglie větší věru zájmy, nežli na kupách jihoafrických, zápletky, jež budou vyžadovati velkého pohotového vojska. Všecko však pozemní vojsko, kteréž má Anglie, jest již pevně k jižní Africe přikováno. Již to je dostatečnou vy- sokou cenou za dobytí Johannesburgu a Pretorie.

Kormě toho přišlo Anglicko o sympatie všeho vzdělaného světa. Právem. Totéž Anglicko, kteréž bylo kdysi baštou svobody, útulkem všech politických uprchlíků a ochranitelkou všech potlačovaných, je dnes v Evropě nejnenáviděnější zemí. Francouzské, ruské a německé listy útočí následkem zastřelení poručíka Corduy a následkem brutálností, spáchaných v jižní Africe na cizincích, řečí co nejprudčí. Všecky však předčí v tom ohledu holandské časopisy. V Holand- sku jest lid proti Anglii rozhořčen tak, že radí Boe- rům, aby vzdali se svého humanního válčení. Ano, některé horkokrovné hlavy odporučovali již i »jiho- africké nešpory«. Jiní, kteří nejsou tak krvežízniví navrhují zakládáni spolků, jejichž členové by přísa- hali, že nebudou kupovati žádného zboží anglického. Konečně nelze také mlčením pominouti, že car Mikuláš přijal přece jen přese všecky anglické ná- strahy a úklady poselstvo Boerů ve slyšení. Spatřo- vati lze v tom důkaz, že pořád ještě považuje jiho- africkou republiku za samostatný a svobodný stát a Boerům býti to může nadějí, že přese všecky neštěstí, kteráž je stihla, bude jejich samostatnost a svobodu zachována přece. Z Londýna, 30. srpna. (T. k.) Telegram z Pretorie oznamuje, že generál Littleton byl v poslední bitvě u Machadodorpu těžce raněn. Z Petrohradu, 30. srpna. (T. k.) Slyšení, jež měl vyslanec tranvvaalský dr. Leyds u cara, trvalo skoro 3/4 hod.

Telegramy. Z Říma, 30. srpna. (T. k.) Dnes večer při- jelo sem z Tridentu 540 poutníků. Z Říma, 30. srpna. (T. k.) Papež odebral se dnes v průvodu tří kardinálů a četných biskupů do velechrámu sv. Petra, kde as 10.000 italských a cizích poutníků se shromáždilo. Sv. Otec, který má pěkné vzezření, byl při svém objevení se s nadšením pozdraven. Z Berlína, 30. srpna. (T. k.) »Kreuzzeitung« píše: Korunní princ byl v den své zletilosti cí- sařem a králem Františkem Josefem jme- nován majitelem 13. husarského pluku. Nyní při- byla sem deputace pluku, sestávající z velitele plukovníka Feigla, rytmistra šl. Cordieraa nadporučíka šl. Sarkányho, aby se korunnímu princi představila. Pánové zítra k pozvání korun- ního prince u něho posnídají a v sobotu súčastní se veliké podzimní parády tělesné gardy. Z Petrohradu, 29. srpna. (T. k.) Car Mi- kuláš, carevna Anna Feodorovna a rodina, velko- kníže následník trůnu Michal, jakož i velkoknížata Mikuláš Nikolajevič a Michal Nikolajevič odebrali se do Bieloviesku. (Protože car odjede pak na Krym, kdež pobude nejspíše až do 15. listopadu, stává se jeho oznámená cesta do Paříže pochyb- nou. Red) Z Petrohradu, 30. srpna. (T. k.) Finanční ministr Witte odcestoval do ciziny. Z Cařihradu, 29. srpna. (T. k.) Velitel an- glické eskadry, admirál sir John Fischer, při- plul sem na lodi »Surprice« a byl uvítán v pří- stavu v Dardanellách a pak i v Cařihradě sultá- novými posly.

Návštěva rumunského krále v Išlu. Z Išlu, 30. srpna. (T. k.) Zahraniční ministr hrabě Goluchowski byl dnes v 10 hod. dop. přijat v audienci u krále rumunského. Král Karel učinil v 11 hod. dop. návštěvu u Jeho Veličenstva a byl o půl 3. hod. odpol. při rodinné tabuli. Večer v 6 hodin odjel rumunský král Karel do Trauen- kirchenu. K panovničkému jubileu sultánovu. Z Výmaru, 29. srpna. (T. k.) Ministr za- hraniční Maryhilomon odebere se zítra jakožto zvláštní vyslanec do Cařihradu, aby přednesl sul- tánovi blahopřání krále a rumunské vlády u pří- ležitosti jeho panovnického jubilea. Ministra Ma- ryhilomona provázeti bude pobočník králův, plu- kovník Georgescu a ministerský přednosta v za- hraničním ministerstvu, Batkulscu. K disposici ministru dána byla státní paroloď »Reyele Carol«, na níž v Constanzi vstoupí. Turecký vyslanec Kiazim bey byl vyznamenán velikým kordonem koruny rumunské. Kiazim bey a turecký konsul v Galaci doprovodí ministra Maryhilomona až do Constanze.

Zprávy hospodářské. Z Vídně, 30. srpna. (T. k.) V posledních dnech konaly se zde porady předsedů obchodní a živnosten- ské komory a delegátů ústředního svazu rakouských továrníků, ve kterých se projednávaly celní sazby na vosková plátna, líh, ocet, cukr a likéry. Jednání předsedal president pražské obchodní komory Vohanka. Členové se jednohlasně dohodli ohledně všech sazeb, vyjma sazeb na likéry, o kterých se různé názory střetly. Pořad přednášek a jednání na prakti- ckém kursu pokladníků a činovníků záložen Raiff- eisenových. Neděle, dne 2. září 1900. V 9 hodin dopoledne zahájení kursu starostou Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev JUC. Janem Sedlákem a téhož přednáška »O úvěru osobním«. — Pondělí, dne 3. září. O 8. hod. dopol.: »O úvěru osobním«: JUC. Jan Sedlák. O 10. hod. dopol.: Stanovy spořitelních a záložních spolků. Řád jednací. O 3. hod. odpol.: Účetnictví. — Úterý, dne 4. září. O 8. hod. dopol.: »O úvěru melioračním«: Řiditel JUDr. Jan Lošťák. O 10. hod. dop.: »Zákony a na- řízení, týkající se společenstev a Raiffeisenových zá- ložen zvláště. O 3. hod. odpol: »Účetnictví.« - Středa, dne 5. září: O 8. hod. dop. »O ůvěru komu- nálním«: Sekretář zem. banky král. českého Frant. Mayer. O 10. hod. dop.: »Ústř. jednota a její úkoly.« O 3. hod. odpol.: »Účetnictví.« — Čtvrtek, dne 6. září. O 8. hod. dopol.: »O zemském pojišťovacím fondě.« Příklady praktické. O 10. hod. dopoledne; »O úvěru hypotečním«: Sekretář hyp. banky král. če- ského JUDr. Fr. Váňa. O 3. hod. odp.: »Účetnictví.« Pátek, dne 7. září. O 8. hod. dopol.: »O jubilej-