Číslo 239.

V Praze, dne 31. srpna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedíce: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní.

KAl V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1128. Slunce vychází v 5 hodin 14 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 46 minut večer

JLLK

Sv. Raimunda. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Vojtěcha od 29. srpna do 1. září. Predplatné pr Prahu a donáškou do domu 2.80 měsíčně . . . .. g.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 93.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . čtvrtletně . . celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletné . .. K 12.— celoročně. . .. K 48.— Předplatné do Amertky, Francie, Švýcarska. Ita- 1e, Belgie a Anglie: čtyrtletně, .. K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace liz6.

Sídlo anarchismu.

V Praze, 30. srpna. Nešťastná smrt-krále Humberta upozornila svět opět na nebezpečí, které hrozí se strany anar- chistů, kterým není nic svatého, nic tak vzneše- ného, aby na to svou vše ničící silou se nevrhli. Anarchismus jest jako vícehlavá saň, která tím více vzrůstá, čím více jest pronásledována. Proto se pomýšlelo na to, aby se vypátral původ a sídlo této hydry společnosti lidské na konci století hu- manity a pokroku. Kde jinde možno původu hledati nežli na půdě rovnosti, svobody a bratrství, kterou jest Amerika, kde se tyto zásady také do dneška udr- žely. Organisaci socialistů vypátrati jest velmi ne- snadno, poněvadž je to sekta tajná, která svoje schůze koná na skrytých místech za temnosti noční, vystupujíc pouze tehdy na světlo denní, kdy dlouho připravovaný plán dozraje a přinese krvavé ovoce.

Sídlem anarchismu jest Nový York a Pater- son v Americe, hlavou a vůdcem anarchistů jest pak Vlach, jak jinak ani býti nemůže, jménem Eurico conte Malatesta. Tvrdí se všeobecně, že týž dává rozkazy všem anarchistům na světě, a bývá jich také posloucháno, pročež sluje právem »ne- mesis králů.« Rozkmotřiv se s rodinou, která se ho odřekla, hrabě Malatesta stál v 21. roce věku svého v čele selského povstání v Toskáně a účastnil se činně všech vzpour v Italii, Francii a Španěl- sku od té doby pořádaných. Jest velice vzdělaný, mluví a píše šesti jazyky a zasílá články do yšech větších listů anarcnstrk ý Postavy jest malé s nesouměrně širokými plecemi a dlouhýma ramenoma, na nichž sedí malá hlava s očima černýma a pronikavýma jako u tygra; chodí obyčejně v modré bluze bez límce a kra- vaty. V Chicagu měl před 10 lety sklep s ovo- cem. Jak nebezpečným člověkem jest, pozorovati možno z toho, že mu zakázán pobyt ve všech stá- tech kromě Spojených Státův a Anglie. Čas od času se ztrácí s povrchu zemského, aby mohl pro- váděti svoje nešťastné dílo. V Novém Yorku na- lezl půdu výbornou a připravenou pro svoji agitaci. V Novém Yorku působí tři veliké kluby an- archistické: Mezinárodní klub volnosti, v jehož čele stojí Němec Bedřich Mayer, který prohlásil po zločinu Bresciho: »Hurrá, vlaští bohatýři! Ten veliký národ vydal pracovité syny. Třikrát sláva Brescimu, bratří, smrt tyranům!« V čele druhého rozvětveného spolku stojí židovka Ema Goldma- nová, jejíž pobočníkem jest žiď Claus Zimmermann.

Třetímu pak velí známý Němec Jan Most, podle něhož se tato skupina také nazývá. Malatesta provádí svoje agitace hlavně mezi lidem pracujícím, v čemž mu bránila policie; proto se vystěhoval do továrního města Patersonu ve státě New-Jersey před dvěma měsíci. V Patersonu žije na 3000 anarchistů a kromě toho více tisíc socialistů, kteří v některých věcech jdou s anar- chisty. Dělníci v tomto městě jsou výlučně ná- rodnosti vlaské, čímž organisace Malatestova ne- málo vzrostla, tak že »Klub anarchistů v Pater- sonu« náleží k nejvážnějším na celém světě. Liší se od ostatních, že není rozdělen na skupiny, nýbrž pracuje společně jako veliké, dobře zorgani- sované těleso. Výbor 200 členů koná týdně schůze. Kromě veřejných schůzí konají se též tajné, o nichž nikdo nezasvěcený neví, poněvadž se tam jedná o nejdůležitějších věcech. Orgánem tohoto klubu jest »La Questione Soziale« (Otázka sociální), jenž vychází v 15.000 výtiscích a jest rozšířen po celé A merice. Týž list píše o Brescim: »Všichni známe Gaetana, který byl mezi námi a pracoval pro naši věc. Byl tichý, spokojený, ale zaujatý a bez- ohledný; nechyběl na žadné naší schůzi a neza- píral nikdy našich zásad; otevřeně se přiznával, že jest anarchistou odhodlaným ke všemu pro naši věc . . .«

Ženskou anarchii sorganisovala v New-Yersey 21letá Ernesta Crevellová, pracující v továrně na hed- vábí v Patersoně; její četa se nazývá »sku- pinou činu.« Policie v Patersonu nechce a nemůže zakro- čiti, jak prohlásil šéf policie, že mu do toho nic není, poněvadž anarchisté pracují v mezích ústavy. Tak vyhlíží sídlo anarchismu, který se neod- klidí, dokud hnízdo jeho nebude vyčistěno, k če- muž v brzkém čase nedojde. Proto králové stra- chují se na trůnech. Literární sjezd družstva Vlast- (Den čtvrtý.) Sociálni kurs. O křesťanském základě sociální otázky. Ve čtvrtek po 8. hodině zahájil schůzi předseda p. Josef Brož, horník z Kladna, případným proslo- vem. Schůze účastnil se mimo jiné obecní starší pan M. Novák. Zapisovatelem byl p. Jos Širůček, člen Katol. nár. jednoty ze Soběslavi. Po té ujal se slova za potlesku nejstarší kře- sťanský sociál a pracovník p. Václav Žižka, stří- brník v Praze, »0 křesťanském základě sociální otázky.« Základem tímto není nikdo jiný, nežli Bůh, který vložil cit spravedlnosti v srdce člověka, ale poslušností měl si první člověk získati stálou blaženost, v čemž však neobstál. To pozoru- jeme také v době nové, kdy neméně krutě se vede boj mezi tělem i duchem. Poslušnost dlužno dávati na jevo hlavně církvi a biskupům. Sv. Otec Lev XIII. N-tápříčině směrodainým svon známou, gneyl všecky záhady společenské. Nastiňuje dále nynějši neutěšené poměry kapitalistické a velkovýrobní, které nepřinesly národům žádného užitku. Končí pak přá- ním, aby nastala lepší budoucnost na křesťanském podkladě. (Potlesk a pochvala.) Rečníku poděkoval pak předseda p. Brož, po- ukázav na to, že třeba podle desatera přikázání, které mohou jediné spořádati nynější nesrovnalosti, se říditi.

(Souhlas.) Pozdravné telegramy zaslali: Katolická jednota v Kostelci nad Orlicí, Svatojosefská jednota v Jažlo- vicích a vdp. vikář Schreiber za vikariátní úřad čá- slavský. Schůze byla skončena o 9. hodině dopo- lední. Sociální úkol samosprávných sborů. O 10. hod. dopolední konala se odborová schůze tamtéž, již zahájil předseda p. Tom. J. Jiroušek případnými slovy. Zapisovatelem byl dp. Václ. Ha- v lík, farář v Sopotech. Schůze účastnilo se hojně kněžstva a zvláště laiků. Mimo jiné poctil schůzi ná- vštěvou vsdp. rektor litoměřického semináře msgr. dr. Fr. Kordač a redaktor »Katol. Listů« vsdp. notář Petr Kopal. Řečníkem byl dp. Vlastimil Hálek, farář v Liboci, který přednášel »O sociálním úkolu samosprávných sborů« Způsobem poučným a zajímavým naznačil, čeho žádá strana křesťansko- sociální od obecního, okresního a zemského výboru dle zásad křesťanské povinnosti, řádu a života Sta- víme se proti národohospodářskému zřízení liberál- nímu, které sešněrovalo stav rolnický, živnostenský, průmyslový i obchodní způsobem neutěšeným, čímž nastal úpadek zvláště mezi rolnictvem a maloživnost- nictvem. Nečiníme utopických požadavků, nýbrž žá- dáme pouze to, co možno dle nynějších finančních zdrojů bez nového šroubování daní. Vypočítává charitativní podniky obecní, hospodaření s financemi, péči o chudé, v politické příčině pak hlasovací právo dle litomyšl- ského programu. V osvětovém zřetelu žádá zřízení so- ciálních komisí v obcích, ve zdravotnictví podává ur- čité návrhy zlepšovací, šíří se o veřejné bezpečnosti.

Financování může uskutečniti pouze societa sama, tedy veškeren lid. Dále pak přechází k okresnímu a zem- skému výboru a dovozuje, že činí v širším rozsahu to, co obce. Závěr celé přednášky pak vrcholí v zá- sadě: Chceme, aby na průčelí obecních radnic, okres- ních zastupitelstev a zemského sněmu se skvělo de- satero Boží; veškery autonomní sbory mají se říditi zákony Božími. Proto volbou lidu máme dokázati, aby zasedali v autonomních sborech uvědomělí katolícia pěstitelé křesťanského socialismu, kteří by osvěžili vzkvétající strom samosprávy na křesťanském zá- kladě ku prospěchu celého lidstva. (Potlesk a sou- Předseda p. Jiroušek chválil mírný tón po- žadavků strany křesťansko-sociální a uváděl zásady sociálně-demokratické, které vrcholí v tom, aby se obce staraly o zaopatření sociálně-demokratických stou- penců, agitátorů, novin, ale z čeho to má hraditi, ne- udávají, poněvadž nechtějí, aby obce vybíraly daně a přirážky, čímž jejich program stává se nemožným. Dopisy poslali: p. JUDr. Jaroslav Podobský, advokát, dp. Fr. Košťál, farář a spisovatel ve Sku- hrově, p. Edv. Pavlík, jednatel křesť.-sociálního spolku Svornosti v Hrubenově, dpp. Jan Michal-Dvorský, farář v Křesťanovicích a Josef Herzig, farář v Bil- čicích. Schůze byla ukončena po 11. hod. dopolední.

O obilních rolnických skladištích. O lborová schůze odpoledne ve 2 hodiny byla zahájená za předsednictví dp. kaplana Holby z Letovic. Předmětem přednášky byla rolnická obilní skladiště, o kterých pojednal dp. Rudolf Vrba. Řečník pravil, že dnes rolník musí býti nejen dobrým zemědělcem, nýbrž zároveň i dobrým ob- chodníkem. Jestliže dnes rolník nedovede veškeré své plodiny dobře prodat, přichází o ovoce vlastní práce. Dnes rolníci musí se spolčiti v menší druž- stvs, která by tutéž práci konala jako na příklad ži- podmínek a to: 1. stanovy závazné, kterými každy člen se přesně zavazuje družstvu odvádět zásoby plo- din, které sklidil a odprodati může. 2. aby družstvo mělo dostatečné finanční prostředky. 3. aby mělo sýpku a obchodně vzdělaného obchodvedoucího, který by pod dozorem výboru obchody družstva vedl. — Samo sebou se rozumí, že obilní rolnická družstva nebudou prospívati, nebudou-li vedena poctivými lidmi. (Pochvala.) Pozdravy zaslali: Kat. jednota v Dolní Kounici na Moravě, poslanec-farář Weber z Miloti2, Josef Dušek, horník z Březových Hor, křesťanští sociálové z Kladna, Antonín Rybníček, redaktor »Obrany Práce« v Brně.

O Raiffeisenovkách. O 4. hodině zahájil odborovou schůzi obecní starší p. Matěj Novák. Řečník magistrátní úředník p. Schwarz pojednal o záložnách Raiffeisenových. Stav rolnický nachází se v úpadku, neboť není mezi starou robotou a nynějším stavem rolnictva žádného rozdílu; dříve rolník věděl, komu robotuje. Příčiny úpadku rolnického jsou dvojí: jedny nejsou v moci rolníka a druhé leží ve stavu samém. Mezi příčinami, proč rolnictvo hyne, byla, že nebylo žádného laciného úvěru pro rolníka. Hypoteční vydlužování jest velice drahé. Aby rolníku poskytnut byl rychlý a laciný úvěr, začaly se u nás po příkladu jiném záložny Raiffeisenovy zakládati. Tyto mají výhodu, že jsou v městě na blízku. rolník nemusí konati dalekou ce- stu, nemaří času, nemusí čekati dlouho na rozhod- nutí povolení půjčky. Záložna Raiffeisenova poskytuje tedy úvěr rychle a lacino. Činnost Raiffeisenovy zá- ložny je také v mravní příčině blahodárnou. Když si člen vypůjčí, jest povinností výboru záložny, aby dohlédl, zda půjčky skutečně k tomu užito, k jakému účelu byla povolena. Raiffeisenovky dbají toho, aby dlužníci platiti mohli a také chtěli. Záložny Raiff- eisenovy navádějí venkovský lid ku spořivosti. Roku 1898 činily úspory děveček a čeledínů v českých Raiffeisenových záložnách 150.000 zl. Če- leď, která má hospodáře spořivého, následuje jeho příkladu. Čeleď, která má vlastní majetek, jest spo- lehlivější a stálejší. Proč se záložny Raiffeisenovy tak málo zaklá dají? Předně vadí neobmezené ručení, které mnohého zrazuje od toho, aby se stal členem úvěrního spolku. Rolník nerad si vypůjčuje tam, kde sedí jeho sou-