1
article
fabrikace zákonů, ať se tyto odhla-
sovati mají na říšské radě nebo na sněmích,
příčí celému složení a vývoji Rakouska a že
jest tedy nutno, aby si země své záležitosti
upravovaly samy na základě co nejširší sa-
mosprávy, každá dle svých zvláštních potřeb
a poměrů. Red.)
Rakousko
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Ze Zadru, 19. prosince (C.-B.) Sněm
přijal dnes dopoledne pilný návrh chorvat-
sko-národního poslance Cingrie, aby se
sněm obrátil na vládu za účelem ochrany
dalmatských paroplavebních podniků proti
soutěži uherských povolením státních sub-
vencí a refakcií, jakých se dostává podnikům
uherským.
Sněm rokoval pak o návrhu italského
nacionála posl. Salviho ve příčině želez
ničního připojení Dalmacie k Bosně. Zpravo-
daj posl. Bianchini navrhuje motivova-
nou resoluci, aby sněm s hlubokým polito-
váním protestoval proti způsobu, jakým se
řeší železniční připojení Dalmacie k Bosně.
Výbor odůvodnil svůj návrh tím, že Dalmacie
jest jedinou zemí, jež není spojena se želez-
niční sítí říše a že po 40letém prošení ma
jen slepé trati bez spojení.
Vládní zástupce dvorní rada Nardelli
poukázal na prohlášení, jež včera učinil ná-
městek místodržitele Pavich a pravil, že
dle tohoto prohlášení jest železniční připojení
Dalmacie úplně zajištěno. Resoluční návrh
byl pak bez další debaty jednohlasně schvá-
len a schůze skončena.
Ze Štutgartu, 19. prosince. (C.-B.
Cingrie
Dalmacie
Boseň
rada Nardelli
3
article
Říšský kancléř hr. Bülo w přijat byl dnes
od krále ve zvláštní audienci. Odpoledne
učinil král hraběti návštěvu a odevzdal mu
velký kříž řádu virtemberské koruny. Večer
byla hraběti na počest v královském zámku
hostina.
Z Berlína, 20. prosince. (C.-B.) Na-
proti cařihradské zprávě jistého zdejšího li-
stu, že existuje úplně tajná smlouva mezi
Německem a Tureckem, dle které jest po-
necháno Německu lovení perlí v zálivu per-
ském, přiznáno právo zříditi několik rybář-
ských stanic a že v klausuli se praví, že
lovení perlí má se díti soukromými společ-
nostmi a nikoli státem, dále že se má platiti
určitý obnos za propůjčení práva toho a že
bude v nejbližší době tam vyslána staniční
loď, tvrdí berlínské »Neueste Nach-
richten« z kompetentního pramene, že
vše jest úplně vymyšleno.
Z Brusselu, 19. prosince. (C.-B.) Do-
šel na telegram od apoštolského vikáře Vý-
chodního Mongolska telegram, datovany
z Vladivostoku ze dne včerejšího. V tomto
telegramu oznamuje se, že je celý »Fichte-
rův distrikt« úplně rozrušen. Ruské vojsko,
vedené generálem Cerpickým, zachránilo
biskupa, 19 belgických missionářů, 4 čínské
kněze a 300 křesťanů.
Cerpický
Berlín
Německo
Turecko
Brusel
Mongolsko
Vladivostok
4
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 19. prosince. (C.-B.) Dl
»Reuterovy kanceláře« považuje se v úřadních
kruzích zpráva jednoho zdejšího časopisu, že
asi 3000 Burů do kapské kelonie
vtrhlo a že má Dewett ještě 4500 mužů, z
přepjatou. Nevěří se, že by měl Dewett už více
než asi 3000 mužů. Tolikéž nevěří se zprávě,
že bylo od stíhání generala Dewetta upuštěno.
Jest prý však možno, že čásť vojska, jež De-
wetta stíhá, stranou odbočila, aby udeřila na
Bury, kteří do kapské kolonie vtrhli. Těchto
nebude prý asi víc než 700 mužů.
Z Johannesburgu, 18. prosince. (C. - B.)
Silný oddíl jízdy, vedený generalem Fren-
chem, přibyl dne 15. t. m. do Krügersdorpu.
Proslýchá se, že stojí Delarey těsně u tábora
generala Clementsa. Očekává se tedy nový boj-
Reuterův
Dewett
Londýn
Bura
Johannesburg
Krügersdorp
5
article
Volební ruch.
Volební ruch.
V Horažďovicích představi se kandidát
poslanectví za III. kurii pan prof. dr. Vilém
Kurz dne 30. t. m. o 8. hod. večerní v míst-
nostech Řemesl.-živn. besedy. Pan Frant. Krato-
chvíl, kandidát V. kurie, představí se dne 25.
t. m. o 2. hodině odpolední v obecní budově
v tělocvičně.
profesor
doktor
Kurz
František
Horažďovice
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záhadné úmrtí. Z Paříže se oznamuje
Značnou sensaci a různé komentáře vyvolalo sou
časné úmrtí manželů, známých v pařížské společno
sti, pána a paní Tarbě des Sablons. Oba manželě,
kteří byli věku málo přes 60 let, nalezeni byli mrtvi
v ložnici svého elegantního bytu v ulici Ballée. Paní
ležela na posteli s tváří zarytou do podušek, manžel
v nočním šatě na židli u lože své manželky, v ruce
s umývadlem, v němž bylo trochu krve. Rysy obou
nebožtíků nebyly nikterak změněny a také domněnka,
že se otrávili v sebevražedném úmyslu, čemuž se
zdály nasvědčovati různé láhvičky, rozestavené po
stole, objevila se býti bezpodstatnou. Bylo známo,
že oba manželé trpěli srdeční vadou a podle polohy.
v níž mrtvoly nalezeny, předpokládá se, že paní des
Sablons překvapena byla v noci chrlením krve, na-
čež manžel vstal, aby jí podal umývadlo a přistou-
piv k loži manželčinu, skonal ochrnutím srdce. Zdali
nastala smrt manželky dříve či později, nemohlo býti
určitě rozhodnuto a vznikne z toho bezpochyby
zdlouhavý proces o dědictví. Pan Tarbé des Sablons
byl znám v kruzích žurnalistů a založil roku 1886
časopis »Gaulois«.
Sablons
Tarbý
Paříž
Ballée
Tarba desátník Sablon
7
article
= Prohnaný zloděj potloukal se v poslední
době po poštovních úřadech v Petrohradě. Vyhledá-
val svoje oběti obyčejně mezi prostými osobami, ne-
znalými psaní. Nábízel jim ochotně svoje služby,
vyplňoval jim blankety poukázek a dovedl při tom
velmi obratně vyměniti zlaté mince za stříbrnéa
měděné. Tak na př. podstrčil jakémusi sedláku mě-
děnou dvoukopejku za zlatý desetirubl, Jiný při ode-
vzdávání peněz úřadníku shledal, že ochotný jeho
pomocník podstrčil mu za zlatý pětirubl stříbrnou
desetikopejku. Když tyto krádeže udány byly policii,
vysláni na hlídku detektivové, jimž se záhy podařilo
zloděje chytit. Byl to sedlák Nikolaj Kiselev z gu-
bernie vologdské, trestaný již dvakráte pro krádež.
Kiselev
Petrohrad
8
article
= Podivné obydlí nalezá se ve vsi Haledonu
ve státě New-Jersey. Tam bydlí jakýs Daniel Rausch
se ženou a s pěti dětmi v domě, jenž jest sestaven
ze samých beden a jehož hořejší prostory nalezají se
na stromě. Příčina, kterak toto podivné obydlí po-
vstalo, byla následující: As před rokem odebral se
Rausch samoten do Ameriky a ušetřil si ze své
skromné mzdy tolik, že mohl ženě a dětem
poslat peníze na převoz. Zatím seznámil se Rausch
s jakýmsi spekulantem s pozemky, jenž jej přiměl
k tomu, aby si zakoupil kus půdy v horách u Hale-
donu. Když měl kupní smlouvu v rukou, nalezl v ní
podmínku, že v době 6 měsíců musí býti na pozemku
postaven dům. Rausch se toho nelekal. Byl zvyklý
šetřit a doufal, že bude za půl roku moci vyhověti
podmínce. Ale nešlo to. Lhůta blížila se ke konci a
Rausch měl dosud velmi málo ušetřeno. Tu připadl
na geniální myšlenku. Dopravil na pozemek velké
množství beden a starého kamení, načež počal s obě-
ma nejstaršími syny stavěti příbytek. Zvolil si k tomu
velký ořech, kolem něhož nastavil bedny až k do-
lejším větvím. Z přízemních místností do prvního
patra, kde se nalezá ložnice, stoupá se po žebříku.
V této ložnici spí rodina v pravém slova smyslu pod
větvemi stromu a nestěžuje si nikterak na nedosta-
tek místa. V dutině stromu vyhloubena pohodlná špi-
žírna a opatřena obratně upravenými dveřmi. Příliš
pevné toto obydlí ovšem není. Za prudkého větru ko-
lísá se dům jako loď, ale jeho obyvatelům to ne-
= Chce být otcem jen napolo. Z Norim-
berka se oznamuje: Zdejší jeden dělník žalován byl
na uznání otcovství párku dvojčat. Při stání v ali-
mentačním processe prohlásil obžalovaný zcela
vážně: »Přiznávám se k otcovství jednoho z dvojčat.
Rausch
NewJersey
Amerika
Norim
9
article
Co se týče druhého, musím je však popřít a odmí-
tám je . . . «
= Pomsta oklamaného manžela. Z Lisa-
bonu se oznamuje: Těchto dnů spáchána zde vražda.
jež způsobila ohromnou sensaci, neboť jak pachatel
tak i oběť jeho náležejí k nejčelnějším kruhům zdejší
společnosti. Dvorní lékař dr. Pinto Coelho zastřelil
na veřejné ulici bankéře O'Neilla, jehož podezříval
z nedovoleného poměru ke své manželce. Počíhal si
na bankéře v pozdní době noční a usmrtil jej něko-
lika výstřely z revolveru. Dr. Coelho, mladík ještě
ne třicetiletý, náležel k nejznámějším osobnostem
lisabonským. Otec jeho, jakožto vůdce strany mi-
guelistické i jakožto vynikající advokát hrál ve ve-
řejném životě značný úkol.
doktor
Pinto Coelho
O Neill
Coelho
10
article
= O hrozné katastrofě v San Francisku
o níž jsme přinesli již telegrafické zprávy, oznamují
se následující podrobnosti: Na velkém prostranství
před sklárnou »San Francisco and Pacific Glass
Workse konány závody v kopané. Do prostřed jásotu
diváků pronikl pojednou hrozný výkřik zděšení.
v nějž mísily se smrtelný chrapot umírajících a sté-
nání raněných. Na střeše sklárny dívalo se velké
množství lidí na hru, když se náhle střecha probo-
řila a všichni diváci stržení do hlubiny. Velký počet
jich dopadl přímo na žhavou pec sklárny a někteří
přímo do plamenů. Ze ssutin vytaženo bylo sedm-
náct mrtvol a přes 100 osob bylo těžce raněno. Ře-
ditel továrny poznal hrozící nebezpečí a varoval lidi
a když neposlechli, poslal pro policii, aby je přinu-
tila, by střechu opustili. Avšak než policie přišla,
sřítila se střecha, na níž se nalezalo přes 250 osob,
s hrozným rachotem. Mezi diváky na hříšti, jichž
bylo přes 20.000, vznikla při pohledu na příšerné
divadlo hrozná panika. Se všech stran spěcháno na
pomoc. Vysláni poslové pro ambulance, pohřební
vozy a lékaře. Zachraňování bylo velice obtížné pro
ohromný žár poblíže pece. Několik osob spadlo do
nádržky s roztaveným sklem a ti ovšem byli oka-
mžitě mrtvi; zbyly z nich toliko opálené kosti. Poli-
cisté a hasiči heroicky odvažovali se až ke žhavé
peci a zachraňovali těžce raněné. Většina usmrcených
byla zabita nárazem na silné, železné rámy pece.
San Francisko
Pacifik Glass
11
article
Jeden z továrních dělníků zachránil osm osob od
hrozné smrti. Nešťastníci byli se ocítili na železných
deskách, rozžhavených na 500 stupňů. Dlouhou že-
leznou tyčí stáhnul je s tohoto zkázyplného místa.
Jeden z hasičů nalezl mezi mrtvými svého vlastního
synka.
= Hlučná svatba. Z Paříže se oznamuje
Americká kolonie v Latinské čtvrti účastnila se sko-
rem v úplném počtu svatby poněkud hlučné. Ne-
scházelo mnoho a byla by zakročila policie, aby po-
někud přitlumila střeštěnou dovádivost hostí, by sou-
vadí.
Paříž
12
article
sedé mohli aspoň trochu spát. Ale nebylo nikterak
divu, že svatebčané byli tak rozpustilí. Neboť šlo tu
vskutku o znamenitý párek. Šťastný ženich, mr. Ju-
lian Carter, fantastický poeta ze Severní Dakoty,
jenž se sám nazývá americkým Verlainem, jest ty-
pem pravého bohéma. Ve věku 20 let, před půldru-
hým desítiletím přibyl do Paříže. Každé dítě v La-
tinské čtvrti zná tohoto básníka, oděného stále ne-
dbale, ba ošuměle, jehož hlava však není věnčena
kadeřemi, nýbrž lysá jako koule z kulečníku. Díla
jeho sice nejsou nikomu známa, ale tím známější
jest jeho báječná, povždy pohotová chuť k jídlu.
S jakousi hrdostí vychloubá se, »že na celém světě
není časopisu a týdenníku, vycházejícího v řeči an-
glické, jenž by již nebyl odmítl jeho rukopisy«. Také
pokládá si za česť, že se jednou ocítil v podezření,
že jest anarchistou a ztrávil proto několik neděl ve
chládku. Největšího triumfu však docílil Carter, když
jej ředitel Kiralffy vyhlédl, aby na světové výstavě
v sensačním kuse hrál vraždychtivého císaře Nerona.
Carter
Verlain
Kiralffa
Neron
severní Dakota
Paříž
13
article
Po skončené výstavě zakládalo se nejvýnosnější jeho
zaměstnání v tom, že vodil psa jakéhos amerického
artisty denně po dvě hodiny na procházku, začež
dostával po půl franku. Po jedenáct let bydlel bez-
starostný Yankee v laciném hotelu matky Panaviar-
dovy, aniž za stravu a byt platil jediného sou. Vy-
hazov, jímž mu již dlouho bylo vyhrožováno, měl
býti nyní konečně uskutečněn. Aby se vyhnul hro-
zícímu nebezpečí, odhodlal se mr. Carter, že pojme
svoji domácí a věřitelku za manželku. Paní Pana-
viardová, jež nemá daleko do padesátky, jej vysly-
šela a svatba oslavena obrovskou hostinou. Den po-
tom prodala »mladá« paní Carterová svůj hotel a od-
jela se svým šťastným 35letým manželem do Benátek.
= Nedoručitelný million. Z Washingtonu
se oznamuje: Ve zdejší »Dead letter office«, ústřední
kanceláři pro nedoručitelné dopisy a zásilky nashro-
máždilo se v minulém správním roce neméně než
35.000 dopisů a cenných zásílek, většinou rekoman-
dovaných, jež nelze doručit. V těchto zásilkách na-
lezena obrovská suma 1,067.513 dollarů na hotovosti
i v chekách, jež tudíž prozatím jsou bez pána.
Carter
Carterová
Benátky
Washington
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chonani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
361—368.
— Zemský rozpočet. Na jednacím po-
řadu dnešní sněmovní schůze nalézá se rozpočet
zemský na rok 1900! V měsíci prosinci vy-
řizuje se v tomto království rozpočet na běžící
rok a to ještě formou zkrácenou. Takové je
u nás hospodářství, ne ale vinou činitelů, již
právo mají o zemských financích rozhodovati,
nýbrž vinou těch, v jichž rukou spočívá osud
této říše. Rozpočtová komise byla v jarním za-
sedání se svou prací téměř hotova i měla při-
pravené pro plenum určité již návrhy, když
sněm k vůli říšské radě pojednou byl odročen.
Nezbylo nic jiného, než učiniti opatření provi-
sorní a navrhnouti sněmu, aby na tom se usnesl,
že vybírání 55pct. přirážky, jež v třídenním
zasedání v prosinci 1899 povoleno, bylo do
měsíce října prodlouženo. Dále aby zmoc-
něn byl zemský výbor hraditi vydání v mezích
rozpočtu již pro 1900 prodlouženého a do-
datečných předloh navržených zemskému sněmu
a konečně, kdyby úhrada nestačila, aby učinil
u některého tuzemského ústavu výpůjčku až do
6 millionů korun nejvýše. Sněm tyto návrhy
schválil, sdíleje předpokládání, že mu včasným
svoláním k zasedání podzimnímu dána bude
příležitost, rozpočet obvyklým řádným způsobem
vyřídit. Však oprávněná tato naděje byla zkla-
mána, vláda proto patrně, že nedělnou byla
Balzac
15
article
učiněna rada říšská a příčina toho svalována
byla na české poslance, neměla oproti německé
vřavě odvahy sněm v čas svolati. Odhodlala se
k tomu teprve po dlouhém rozmýšlení a han-
drkování na samém konci roku, tak že na
řádné vyřízení rozpočtu pro rok 1900 zase již
času nezbývá, nehledě k tomu, že v tu dobu
bylo by již pozdě bývalo na vyřízení rozpočtu
na rok 1900! Komise rozpočtová nemohla za-
takovýchto okolností nic jiného, než opětně
usnésti se na provisoriu, neb vyříditi rozpočet
definitivně, ale formou zkrácenou.
Z příčin závažných rozhodla se pro cestu
druhou. Učinila to však s výslovným vy-
tknutím, že jedná toliko výjimečně pod
tlakem poměrů na ten čas nezměnitelných, vy-
hradila si ale, že toto zkrácené řízení nemůže
býti a není žádným praejudikováním pro roz-
počty příští. Ve zprávě své uvádí na to komise
řadu resolucí, na nichž se byla usnesla, při-
pojuje k tomu zároveň vyřízení došlých petie
a navrhuje na konec, aby sněm usnesl se na
následujícím: Povolení, dané sněmu usnesením
dne 5. května, by mohly býti vybírány k země-
panským daním přirážky 55procentní, prodlužuje
se až do konce roku 1900. Zemskému výboru
dává se právo vybírati přirážky a činiti výdaje
v mezích rozpočtu, předloženého na rok 1900
se změnami, jež určitě komise uvádí a ko-
nečně, aby dáno bylo zemskému sněmu zmoc-