1
masthead
9. prosince 1904. Číslo 340.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Chlum, jenž byl v civilu, dal zatknout dva české
studenty a odvést na policejní strážnici ve Štěpánské
ulici, kde je sám podrobil výslechu jako přednosta
oddělení státní policie. Oběma zatčeným studentům
kladeno bylo za vinu, že prý Na příkopě a později
na Václavském náměstí provolávali různá heslaa
těmi prý »štvali«. Po výslechu byli studenti propu-
štění na svobodu. Zástup posuzoval však zatčení
jinak a tvrdilo se, že dva studenti byli ze zástupu
vybráni úplně bezdůvodně. Zatčení byli provázeni
velkým zástupem obecenstva až k policejní úřadovně.
— Vzhledem ke zprávě odpol. vydání našeho listu
ze dne 5. prosince, sděluje nám p. JUC. Jaroslav
Houška, že není totožným s p. fil. Jaroslavem Houš-
kou tam uvedeným.
— Prudká vichřice v Praze panovala v noci n
včerejšek a způsobila množství drobných škod. Ploty
u zahrad byly vyvráceny, okna roztříštěna a tašky
na střechách utrhány. Velká tabule firmy K. Taussiga
v Eliščině třídě č. 4 byla o 9. hod. večerní vichřici
stržena a na chodník smetena, náhodou však nikdo
nebyl při tom poraněn.
— Zmízelý úřadník nalszen. Stručnou zprávou
jsme již sdělili, že z Berouna odjel a více se nevrátil
pensionovaný soudní officiál p. Frant. Doležal. Mezi-
tím, co bylo po něm po celém policejním obvodu
pátráno, pan Doležal krátil si dlouhou chvili tím, že
na vojenském cvičišti v Dejvicích díval se na cvičení
vojáků. Při opouštění cvičiště na cestě u stromořádí
nešťastnou náhodou klouzl a poranil se na pravé
noze tak značně, že musil v ambulančním voze býti
dopraven do všcobecné nemocnice. A tak snadne byl
zmizelý nalezen.
Houška
Houš
K Taussig
František
Doležal
Chlum
štěpánský ulice
Václavský náměstí
Praha
Beroun
Dejvice
Eliščin třída
5
article
— Různé příhody při dopravě. U firmy Frieda
spol. na buštěhradském nádraží na Smíchově zaměst-
naný kočí Václav Rais předvčírem odpoledne na
Schwarzenbergově třídě na Smíchově nedostatečně
se uhnul s nákladním vozem motorovému vozu elek-
trické dráhy a při srážce obou vozů byla u posledněj-
šího uražena mosazná rukojeť. — V Havlíčkově tříde
na dol. Novém městě předvčírem odpoledne rozsypalo
se kolo u nákladního vozu povozníka Josefa Vodse-
dálka z Karlína e náklad prken zatarasil koleje elek-
trické dráhy tak, že skoro půl hodiný byla přerušena
doprava na elektrické dráze. — Pískař Ant. Linel
z Hloubětína jel předvčírem odpoledne Žižkovou třídou
na Žižkově tak neopatrně, že vojí svého pískařského
vozu vrazil do prsou obchodníku Heřmanu Steinerovi.
jenž jel na kozliku svého vozu. — Kočí Frant. Trojan,
zaměstnaný u první vinohradské pekárny, jel ve středu
odpoledne s jednospřežním pekarským vozem z Krá-
lovské třídy v Karlíně na Jungmannovo nám. tamtéž.
zde obrátil a ve stejné rychlosti hnal koně nazpět do
Královské třídy. Náhodou však kůň zajel příliš da-
leko k chodníku a tam vojí vrazil do žeber koni, za-
přaženému do drožky Fr. Roubíčka, před poštovním
úřadem stojícího. Proti Trojanovi zavedeno trestní
řízení pro neopatrnou jízdu. — Drožkář Filip Tron-
tálek z Plavecké ulice č. 15 byl v noci na včerejšek
zlomyslně napálen. Po 2. hod. v noci kdesi v Praze
získal pasažera, který dal rozkaz, aby ho odvezel
do Nové Libně. Drožkář se poklonil, stáhl houni s ta-
houna, pobídl ho vlídně do klusu a už se to vesele
jelo po Příkopě, Poříčí do Královské Uřídy v Karlíně.
Rais
Schwarzenbergův
Vods
Antonín
Linel
Heřman Steiner
František
Trojan
Jungmannův
Roubíček
Filip Tron
Smíchov
Havlíčkův tříde
Karlín
Hloubětín
Žižkov
Francie
plavecký ulice
Praha
Nová Libeň
Poříčí
Fried společenský
královský Uřída
6
article
Už byl hezky daleko za Karlínem drožkář se svým
milým tahounem, když mu napadlo, aby se pasa-
žera zeptal, na které vlastně chce místo do Nové
Libně. Nahnul se s kozlíku, otevřel dvířka a zvořile
volal na milostpána, kam to vlastně pojede. Milostpán
se však neozýval. V domnění, že při drkolavé jízdě
příjemně usnul, slezl drožkář s kozlíku a opakoval
dolaz do vniti vozu — a zase marně. Polom teprve
se přesvědčil, že černá duše nějaká ho napálila! Pa-
sažér zmizel z drožky, aniž drožkář něco zpozoroval.
Ještě štěstí, že nejel až do toho kopce v Nové Libni.
Takhle nebyl zármutek největší. Drožkář učinil o tom
oznámení policejní hlídce — ale pasažér ovšem nebyl
nalezen. — Na nároží Nádražní ulice a Královské
třídy v Karlíně předvčírem klouzl jeden z koní obchod-
ního závodu Fratelli di Linardo a upadl na koleje
zrovna před jedoucí motorový vůz elektrické dráhy č.
127. Řidič zpozoroval v čas nebezpečí a podařilo se
mu vůz zastaviti dříve, než byla koni způsobena ně-
jaká pohroma.
Karlín
Nová Libeň
Polom
nádražní ulice
Fratelli di Linardo
7
article
— Hlučný výjev u čajové ambnlance. Na Velkém
náměstí staroměstském u čajové ambulance povstal
včera o 2. hodině v noci velmi hlučný výjev, pozoru-
hodný zvláště tím, že při něm velmi činně se zúčast-
nil hlídačův hafan, který pána svého zuřívě chránil.
V policejním rapportu příčina hlučného výjevu je vy-
líčena velmi stručně. Ponocný Čeněk Šlechta dostal se
do hádky se soukromníkem Karlem Hametem zč
270—V. Kdo měl při tom vinu větší, není udáno. Ale
za to je připomenuto, že jejich hádka přešla záhy
ve rvačku. Jakmile pes ponocného Šlechty zpozoroval,
že pán jeho jest neznámým mužem ohrožen, počal
ho chrániti. Ačkoliv měl košík drátěný na tlamě, přece
pes zuřivě skočil na soukromníka Hameta a utrhl mu
celý rukáv zimníku od ramene až k zápěstí. Hlukem
přivábená policejní hlídka chtěla sporné strany od-
děliti, ale pes obával se, že snad i policisté chtějí
ponocnému ublížit, skočil tedy na jednoho z nicha
roztrhal mu plášť. Toho okamžiku, kdy byl pes za-
městnán policistou, přiběhl Hamet k ponocnému
Šlechtovi a roztrhal na něm vestu. Potom teprve
lrhací činnost byla skončena, celá výprava odtáhla
od čajové ambulance na staroměstskou strážnici, kde
velitel stráže všecko důkladně sepsal k vůli trestnímu
řízení a potom byli všichní účastníci propuštěni.
Ponocná
Šlechta
Hamet
Velký náměstí
8
article
— Neznámý muž se ulopil. Několik chodců,
ubírajících se v noci na včerejšek po Karlově mostě,
zpozorovalo, že nedaleko sochy sv. Kříže vylezl na
zeď mostu neznámý muž, chudobně oděný a dříve,
hež mu v tom někdo mohl zabrániti, skočil do Vltavy.
Pozdní chodci nahnuli se přes zeď a pohlíželi na
hladinu řeky, slabě ozářenou při hvězdnaté noci. Zou-
falý muž chvilku zápasil s vlnami, ale pak zmizel po
hladinou. Policista pod Křižovníky vstoupil do lodky
a vesloval k onomu místu, ale bezvýsledně, utonulého
nenalezl. Mrtvola zoufalce nebyla ještě ani včera vy-
lovena a tak není dosud známo, jak se sebevrah
jmenoval.
— Dělník se oběsil. Dělnice Kateřina Nováková
přišla včera do svého bytu ve Velkém Břevnově č.
37 a nemálo se podivila, když muže nikde nemohla
nalézti. Teprve po delším hledání nalezla muže
v koutku echouleného a — oběšeného. Sebevrah Josef
Novák byl 57 roků starý a prý není známo, pro
si zoufal. Lékař p. dr. Konvalinka mrtvolu ohledal
a dal ji převézti do pathologického ústavu.
Nováková
Novák
doktor
Konvalinka
Karlov most
Vltava
Břevnov
9
article
— P. M. se zastřelil. Na Zofinský ostrov včera
po 8. hod. ranní přišel muž, zdálo se, že je to ven-
kovan. Zaplatil 4 hal. mostného a pak se s hlavou
sklopenou procházel po cestičkách ostrova. Činil do-
jem muže zadumaného. Začasté zastavil se naproli
můstku, díval se k Národnímu divadlu, jakoby rěkoho
očekával a když se nedočkal, o 1210. hod. dopol
usedl na lavičku nedaleko schodů k říčním lázním
Tam vytáhl muž z kapsy revolver a vypálil si strelu
do pravého spánku. Smrt následovala okamžitě. Když
se zlízenci ostrova sběhli, nalezli zoufalce sediciho
na lavičce. Tělo se ani nesvalilo. Na místo byl po-
volán lékař a z komisařství komisař p. Hlattaš a
mrtvolu ohledali. Sebevrah byl asi 40—45 roků stár,
vysoké štíhlé postavy, slušně oblečený, měl prošedi-
vělé vlasy, podlouhlý obličej, modré oči, slabý na-
zrzlý knír. Na sobě měl zimník černý hladký, modrou
vestu se sakem a kostičkované kalhoty, na nohou
šněrovací perka a černobíle pruhované punčochy
Na spodních kalhotech a na šátku měl písmena P. M
Na ruce měl zlatý snubní prsten, ale bez rytinky
U sebe nemě! žádné průkazy neho listiny, které by
zjistily jeho totožnost Mrtvola sebevraha byla od-
vezena do pathologického ústavu a pátrání zavedeno
za účelem zjištění jeho jména i důvodů zoufalého
— Neštěstí na Labi. Za husté mlhy srazily se
před několika dny na Labi pod Děčínem dvě po
vodě plující nákladní lodě s parníkem, táhnoucím
lodě proti vodě a náraz byl tak prudký, že jedna
z dopravních lodí vržena byla na pobřežní hráz,
na které zůstala ležeti. Druhá nákladní loď narazila
prudce na vlečnou loď a způsobena v ni velká
trhlina, kterou se do ní rychle drala voda. Loď po-
topila se záhy s nákladem 8500 mtr. centů hnědého
uhlí. Náklad tento bude z vody vytažen.
Děčín
10
article
— Nevěsta v kostele bez ženicha. Truchlivý
případ udál se ve čtvrtek odpoledne v kostele sv.
Tomáše v Brně. Dostavila se do něho 24letá svo-
bodna M. K. v bílém svatebním rouše se závojem
na obličeji, s bílými rukavičkami a bílými botkami
a žádala, by byla oddána se ženichem, který za ní
do kostela přijde. Jelikož bylo zjevno, že nešťastnice
jest na duchu pomatena, povolán byl civilní strážník,
který ji přemluvil, že s ní pojede pro ženicha. Oba
činu.
svatý . Tomáš
M K
Brno
11
article
vsedli pak do povozu a strážník zavezl dívku na
pozorovací stanici v zemské nemocnici. Nešťastná
dívka byla již jednou v ústavu pro choromyslné.
— Zatčený lupič. V Děčíně zatčen byl v těchto
dnech 41letý tkadlec Frant. Langer z Dolního Ehren
berku u Rumburku, který provedl četné krádeže
loupeže v severních Čechách a 10 krádeží v Sasku
Langer měl při nich pomocníky, po kterých bezpeč
nostní orgány nyní patrají
— Výstraha před pešťskými obchodníky s losy
na splátky. Nedávno zřízená »Uherská bankovní
směnáreční akciová společnost« v Pešti, VIII., Josefs.
ring. 16, jejímž správcem jest Arpad Balog. hledá
různými inseráty v rakouských novinách tímže způ-
sobem jednatele, jak se to dělo dosud od firmy A
Balog a spol., obchod s losy na splátky v Mnichově
a Pešti. Před posléze uvedenou firmou bylo již často
varováno. Od té doby, co Balog založil zmíněnou
akciovou společnost, provádí své obchody s losy
v podobě obchodů zápůjěkových čili depotních: i ty
jsou však dle rakouského zákona o splátkách z roku
1878 zrovna tak nepřípustny, jako obchody veške-
rých splátkářů s losy v Mnichově a v Pešti. Kdo
ujišťováním firem takových, že obchody jejich jsou
dovoleny, důvěřuje a dá se svésti, převzíti za ně
jednatelství, vydává se v nebezpečí, že bude od
soudů důchodkových k citelným pokutám,
případně k vězení odsouzen. V četných ča-
sopisech vyšel v září a říjnu t. r. inserát, dle něhož
jednatelé, kteří chtějí měsíčně 200 K i více vydělati,
mají se obrátiti za účelem prodeje sodbytného zboží«
na jakéhosi Lva Essiga ve Vídni. Původcem
tohoto inserátu jest sh ra uvedená peštská akciová
společnost, sprostředkovatelem návěštní ústav »Winter
František
Langer
Balog
Winter
Děčín
Dolní Ehren
Rumburk
Čechy
Sasko
Pešť
Mnichov
Vídeň
12
article
Nagy« v Pešti, který již dříve inseráty firem
»Maxmilian Fischer Co.« v Mnichově a »Fischer
Riess« v Pešti, týkající se rovněž nedovolených
obchodů s losy, zprostředkoval. Vůči inserátům
ústavu »Winter Nagy« doporučuje se zvláštní
opatrnost.
— Vykradená výkladňí skříň. Neznámí pachatelé
v noci na včerejšek vypáčili výkladní skříň obchod-
níka se střižným zbožím Josefa Steinera v čís. 54 na
Smíchově a odcizili zboží v ceně přes 700 korun.
— Koněm kopnut. Dělník Jan Dočekal vedl přede-
včírem odpoledne koně Palackého třídou v Nuslích.
Pojednou kůň vyhodil a kopl 29letého metaře Jana
Kovaříka z Pankráce do pravé nohy. Zraněný musil
vyhledati lékařskou pomoc.
— Vystěhovalci. Včera ráno jelo Prahou do Ame-
riky 55 osob z ruského Podolí.
— Z Vysočan. (Pův. dopis »Nár. Listů«. Na zá-
kladě usnesení městského zastupitelstva ze dne
24. února t. r. zřízena jest v obci zdejší pokladna
pro léčení čeledi, zaměstnané ve Vysočanech. Úče-
lem pokladny jest, aby obec osobám najímajícím če-
leď, které staly se členy této pokladny a dostály po-
vinnostem stanovami uloženým, nahradila náklad
vzešlý, nejdéle za čtyřnedělní léčení osoby služebné
v některé veřejné nemocnici. Na rok 1905 ustano-
vena jest sazba za 1 osobu 3 K. Přihlášky účast-
níků přijímá městský úřad, který také sdělí bližší
zprávy.
— Z Králové Dvora n. L. (Přednáška.) Dne
10. prosince o půl 8. hod. več. přednáší v Sokolovně
pan univ. prof. dr. Albín Bráf »O českých snahách
národohospodářských« ve prospěch českých menšin
v odboru Nár. jednoty severočeské.
Fischer
Fischer Riess
Winter Nagy
Steiner
Dočekal
Palacký
Kovařík
profesor
doktor
Albín Bráf
Naga
Pešť
Mnichov
Smíchov
Nusle
Pankrác
Praha
ame
Vysočany
ruský Podolí
městský zastupitelstvo
Company
13
article
— Panorama. Padesát význačných pohledůz
cesly po Italii vystaveno jest dnes a zejtra v pano
ramě »Gea« v Praze—II., Palackého ul. č. 15 n. ve
prospěch Národní jednoty severočeské.
— Divadlo Variété. V sobotu dne 10. t. m. uspo
řádáno bude o 4. hod. odpolední zvláštní předsta-
vení pro studentstvo středních a vysokých škol, ve
kterém předvede miss Hurstova své zajímavé pokusy
s tekutým vzduchem. Další program tohoto předsta-
vení je zvláště sestaven; ceny míst jsou veskrze po-
loviční.
Hurstův
Praha
Palacký ulice
Panorama
II
divadlo Variété
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Souboj. Z Madridu, 7. prosince. (C.-B.) Repu-
blikánský poslanec Soriano, cítě se uraženým sně-
movním projevem býv. ministra vnitra Guerry
vyzval tohoto na souboj, v němž byl dnes raněn
na noze.
= Vrah ruského ministra Pleva —- dle petro-
bradských depeší — vyléčil se ze svých ran na čele
a na spodní části těla.
= Miss Tadwickova, jež vylákala na bankách
i soukromnicích milliony dollarů, zatčena na podnět
spolkového úřadu v Clevelandě.
= Defraudanti. Z Paříže se oznamuje: V Nizze
a ve všech městech středozemského pobřeží vzbuzuje
značnou pozornost útěk ředitele „Société Nicoise de
Banque el de Crédit“ Ernesta Gucyrauda. Dle posa-
vadního vyšetřování bylo zjištěno, že zpronevěřil
aspoň za půl druhého, ale bezpochyby za více než
dva milliony franků depotů. V pokladně nalezeno
jedva sto franků. Gueyraud za poslední baissy po-
vzbuzoval svoje zákazníky ke koupi cenných papírů,
ale neprovedl je, nýbrž užil peněz k vlastním speku-
lacím, jež dopadly nešťastně. Tento bankél měl před
nedávnem hádku se starostou města Marseille, z čehož
vznikly další spory. Líčil totiž v oběžníku ke svým
zákazníkům zdravolní stav v Marseilli jako znepoko-
jivý a tvrdil, že v tomto přístavním městě vypukl mor.
Repa
Soriano
Guerra
Pleva
Tadwickův
jít Crédit
Gucyrauda
Madrid
Cleveland
Paříž
Nizza
Marseille
Société Nicois
15
article
Starosta pan Chanot vyvrátil tyto pověsti v časopisech
ostrými slovy, načež ho Gueyraud žaloval na náhradu
100.000 fr. — V Havru vzbudila značný poplach
zpráva, že velkospekulant s kávou Ballyt byl v Paříži
při svém příjezdu na západním nádraží zatčen. Ballyt
hrál po léta v Havru velkou úlohu a sehnal jmění.
jež se páčilo na 10 millionů. Založil tam též denní list.
V posledních létech však počaly se jeho spekulace
hatit a pozbyl všeho svého jmění, ale díky svým roz-
sáhlým stykům, dovedl se přece udržet. Jest obviněn,
že trestným způsobem zneužil úvěru, který měl k dis-
posici, že uváděl v oběh padělané neb kradené cenné
papíry pro šejdířskou banku, jež má obchody v ně-
kolika městech Francie. Jde prý tu o sedm až osm
millionů. Na burse uvádí se velmi tajemně jméne vel-
mi urozeného aristokrata z Nantes, jenž byl prý v tyto
špinavé obchody zapleten.
Chanot
Gueyraud
Ballyt
Havre
Paříž
Francie
Nantes
16
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Může zmenšení úmrtnosti přispěti k roz-
množení počtu obyvatelstva?
Známý francouzský učenec pan Jacques Bertillon
pojednává o známém zákonu shody v pohybu oby-
vatelstva, dle něhož počel narozených a úmrtnost
nacházejí se v různých zemích na stejné výši, vyka-
zujíce buď současné zvýšení, buď snížení, tak že
v zemi, kde úmrtnost jest značná, je rovněž značný
počet narození, ale je-li úmrtnost malá, jest počel
narozených rovněž malý.
Podle tabulek, sebraných po celé Evropě, byl by
tento zákon platný doslovně. Z deseti zemí, kde
úmrtnost je nižší než 20 z 1000 obyvatelů, jest jich
jen málo, kde počet narozených přesahuje 30 z t-
síce, lotiž pouze dvě, jichž úmrtnost jest 19.4
18.5 při 323 a 32.5 narozených (ve Finsku a Nizo-
zemsku). A naopak, v zemích, kde úmrinost přesahuje
20, počel narozených přesahuje vždycky 30 a jesl
nižší než 35 pouze v Badensku s 33.1 narozených
při úmrtnosti 22, ve Virtembersku s 34.2 narozených
při úmrtnosti 22.3 a v Italii s 34.6 narozených př
úmrtnost 24.5. Tento parallelismus, kdyby byl zá-
konem skutečným, zákonem nezvratným, byl by po-
vážlivý. Nebol, a to právě tvrdí p. Bertillon, nebylo
by možno hledět, zvýšiti obyvatelstvo na př. Francie,
tím, že by se jestě více snížila úmrtnost, neboť kdyby
se podařilo zmenšiti ji, zmenšil by se též počet na-
rozených. Kromě toho zachování slabých, vyrvaných
smrti, by toliko oslabile národ, neboť zvýšil by se
počet chorobných aniž by se zvýšil úhrnný počel
jeho členů. Proto také nesmíme váhat — praví pan
Bertillon
Evropa
Finsko
Niza
Badensko
Virtembersko
Francie
17
article
Bertillon — ponechati dřevorubci, aby vysekával
v lese, neboť mýtiny zajišťují nový dorost a bez
ních byly by v lese toliko staré kmeny bez síly
Tento názor je rozhodně protilékařský. K čemu léčit?
praví demografie, Jedinci umíiají, ale bývají nahra-
žení jinými, lépe způsobilými pro zápas o život, totiž
pro účastenství na velké hostině, neboť úroveň nádržky
lidstva se nemění. Válka účinkovala by rovněž jako
mýtina, ačkoliv p. Bertillon to nepraví a to právem,
neboť nechať mluví o tom cokoli někteří duchové,
patrně oblouzení slepými city, takováto mýtina byla
by dílem šíleného dřevorubce, jenž by pokácel všechen
mladý, nejstatečnější dorost a ponechal toliko vysí-
lené kmeny porostlé mechem a břečťanem. Ale pří-
roda, jež zcela přirozeně vylučuje nejslabší, byla by
debrým dřevorubcem, jemuž by nemělo býti bráněno
veškerou naší manil chtět prodloužiti trvání živola
tisíců bytostí. Co as soudí p. Bertillon o snahách
p. Mečnikova, oddáliti stáří?
Máme před sebou malthusiana nejryzejšího zrna.
jenž se opírá o cifry, jež činí dojem. Jest věru div
že neuvádí radu Proudhonovu, kterou by patrně mnoz
evolucionisté nedovedli neschvalovat, totiž, že by se
děti v útlém mládí měly ponořovati do studené vody.
aby všechny, kdož jsou k tomu jen poněkud ná-
chylny, pomřely. Plemeno lidské bylo by tím ne-
obyčejně posilněno a, podle tvrzení p. Bertillona, ná-
rod by tím neztratil ničeho, neboť bylo by více
dětí, mezi nimiž bylo by lze vybírat; čím větší je
čáka zachovat je, tím méně se jich plodí, jako
dělník, jenž jsa bezpečen svým prvním návrhem, ne-
uznává za potřebné, počínal jej několikráte znovu.
Mečnikov
Proudhonův
18
article
Jsou to myšlenky, jež nemají valně čáky, ž
budou schváleny, ačkoli stalistická společnost, v je-
jímž sborníku článek byl uveřejněn, nepochybovala
o existenci pověstného parallelismu. Nedošly by sou-
hlasu, i kdyby byly naprosto přesny, poněvadž se
příliš příčí naší civilisaci, veškerému jejímu dušev-
nímu životu a zejmena její obsáhlé citlivosti, citlivost
světa, z níž pochází všechno úsilí. Jestli že jsme ješte
nedospěli k útrpnosti a lásce tolstoismu, nelze popírati.
hledíme-li nazpět, že jsme na cestě k idcálu v tomto
směru, jehož snad nikdy nedosáhneme (lo se netýče
učenců, kteří pátrají po příčině sociologického vývoje)
a jež by snad byla surovým pollačením lidské exi-
stence, bouřící se proti zákonům přírody (to dosu
nelze vědět). Ale, jak jsme pravili, i kdyby byly
pravdivy, nedošly by tyto názory souhlasu. Co se
týče toho, jsou-li pravdivy, jde tu o spor příliš ob-
ližný, do něhož se nelze pouštěti. Spolupracovník
„Revue Scientifique“ p. Loewenthal, hodlá v nej
bližší době uveřejniti důkladný článek na základě
hojných dat, důmyslným zkoumáním statistiky, aby
vyvrátil zákon, který nazývá pseudozákonem o paral
lelismu úmrtnosti a počtu narozených, jehož se tak
horlivě zastává pan Bertillon
Loewenthal
Bertillon
19
article
Zprávy.
Plantáže na pěstění stromů pryžcovitých. Spotřeba
kaučuku od té doby, kdy tento objeven jako mléčná
šťáva některých tropických stromů čeledi pryžcovilé ,
značně stoupla, takže až dospěla k výši kvetoucího
průmyslu. V produktivních zemích vzrostla pak po-
ptávka tou měrou, že naslávají obavy, aby přirozené
prameny ponenáhlu nebyly úplně vyčerpány. Obavy
tyto jsou důvodné a spočívají na faktech, že totiž do-
davatelé v zemích, kde druhy oněch stromů pryžco-
dajných se nacházejí, tedy zvláště v Brasilii, Karta-
geně, Venezuele a Guatemale, jakož i na Madaga-
skaru, ve východní Indii a v některých provincilch
afrických, jsou nuceni k vyhledávání oněch stromů
vnikati stále hlouběji a hlouběji do území. Ke zlepšení
těchto poměrů jsou možny jedině dvě cesty: buď obje-
vení nových pryžcodajných rostlin nebo racionálné
jich pěstění. Dosud nepoznaných a nevyužitkovaných
stromů pryžcodajných jest pravděpodobně ještě veliké
množství. V posledních létech objeveny byly totiž
nové a nové stromy. Avšak jejich kvalita i kvantila.
pokud se dávání potřebné mléčné šťávy týče, nevy-
rovná se nikterak dosavadnímu pramenu „gumovému
stromu“ — hevea brasiliensis. Že možno umělým
pěstěním zakládati plantáže tohoto stromu, dokázáno
v botanických zahradách na Ceylonu, kde zřízeny se
značným zdarem.
Brasilia
Venezuela
Guatemala
Indie
Ceylon
20
article
Nejstarší lékařka, o jejíž existenci zachovány jsou
doklady, připomíná se ve druhém století po
Kristu. Byla to Antiochis, žijící v maloasijském
městě Tlos. Dva klassikové Heraklid a Galen
ve svých spisech se o ní zmiňují. Nyní pak vykopána
v Malé Asii socha, na jejímž podstavci jméno Antio-
chis zcela zřetelně možno čísti. Lékař lieraklid váži
si této ženy tak velice, že věnoval ji několik spisů
o vědách přírodních. Konečně v ruinách starého města
Tlosu nalezen byl tento interessantní nápis: „Rada
města Tlosu zbudovala tuto sochu na paměť slavné
lékařky Antiochis, dcery Diodotovy“
Věk atomu. Původně považován atom za něco
naprosto nedělitelného, věčně trvajicího. Po objevení
radia názor tento úplně byl zvrácen. Professor Jotly
přišel pak k poznání, že kromě dělitelnosti i věk radia
jest obmezen a vypočetl, že věk Uranu, respektive
jeho svítivosti trvá deset milliard let.
Krist
Galen
Antiochis
Diodotův
Jotnout
Tlos
Rada město Tlos
21
article
Z literatury.
Z literatury.
Pohádkoslovné studie.
22 — Pohádky už dávno neznepokojují lite-
rární — uměleckou i vědeckou — obec, jako
v minulém století. Romantický zápal pro půvaby
vesnického života ke konci stolelí osmnáctého,
historické a mythologické nadšení na počátku mi-
nulého věku pro starodávné perly ducha lidu,
tedy národa, přežilky z dob mythických, po-
mníky národní činnosti duševní z temna primi-
tivní epochy — vše dávno již zmizelo. I vě-
decký zájem pro původ »pohádek«, podivných
povídek, roztroušených po venkově a jen o krá-
lich, princeznách a kouzelném světě jednajících,
dnes už daleko není takovým pro literární histo-
riky jako za dob Benfeyových a Liebrechtových.
A lnou-li k nim naši umělci jako Aleš s toutéž
láskou jako kdysi Schwind, je to téměř výjimka
v současném vkusu.
Zájem širších vrstev pro pohádky — at
přežitky, ať národopisné dokumenty, ať umělecké
produkty, hodně se přežil — ale neustal.
Třeba že z jedné strany stále jsou provázeny
shovívavým úsměvem literárního historika, děje-
pisce, moderního umělce ty pokusy o studium
a oživení postav pohádkových, z druhé strany
nachází se stále ještě dosti těch, kdo věnují se
pohádkové literatuře ať z vědecké, ať z umě-
lecké záliby; a problemy, které skytá materiál
hromaděný po desíliletí, dobrý i špatný, nejsou
o nie nezajímavější, než tak mnohý problem
jiné duchovní vědy.
Ani ne tak thema samo, jako způsob práce
diskreditoval studium literatury lidové a posunuí
je dolů mezi spoustu také vědecké práce sběra-
telské, bezůčelných kombinací a rozborů, jakýmí
se hemží každý obor. Současné práce, lidové
literatuře věnované, mají dosti nevděčný úkol
zlomiti tento bohužel až příliš oprávněný před-
sudek a zdvihnouti vědeckou úroveň lidovědného
literárního studia.
Benfeyový
Liebrechtový
Aleš
Schwind
kouzelný světit
22
article
Národopisný Sborník Českoslovanský učini
takový pokus posledním svazkem své první serie,
v němž redaktor prof. Polivka otiskuje své »Po-
hádkoslovné studie«. Několik themat povídko-
vých, které každý z nás zná od malička, o udat-
ném krejčím, který jednou ranou devět zabila
ještě se nedozlobil, o princezně Nezasmálce,
o princezně, která v noci chodí tajně s čerty
tančit, všechny povídky i s legendárními po-
věstmi o čertech a světcích, které známe jen
v podobě umělecky ubohé, jak bývají dávány
dělem, rozvíjejí se v knize Polivkově do neko-
nečna nesčetnými varianty hluboko do evropské
i knižné minulosti, po vší Evropě současné
daleko do Asie a jejích literatur. Základní them
nabývá nejpodivnějších útvarů, srůstá s nejroz-
manitějšími cizími prvky, hasne, znovu proniká,
podlehá rozmarům dob, prostředí, duševních
nálad — a celá ta massa nashromážděných, pe-
člivě srovnaných versí se všemi svými detaily
stává se vděčným podkladem studia putování
rozkvětání lidských myšlenek.
profesor
polívka
Evropa
Asie
povídkavýchod
23
article
Professor Polívka v úvodě knihy vyslovuje
své názory »o směrech studia tradic lidovýcha
jeho cíli.« Je přesvědčen o vzniku pohádek
z jistých středisk a o jejich stěhování »přejí-
máním od pokolení na pokolení, stěhováním od
národa k národu«. Hájí názor svůj proti řadě
theorií starších i nových a svojí bohatou a pe-
člivou sbírkou pohádek různých názorů a dob
na totéž thema, chce svojí theorii zjednati pevný
podklad a přesvědčivý důkaz. Vědecké ocenění
jeho theorie a důkazu provedou listy odborné.
Pro českého čtenáře však je kniha Polivkova
i tehdy zajímava, nezabývá-li se ani odborným
studiem literárním. Není nezajímavo poznati, jak
ten duševní svět, v kterém od malička jsme byli
vychováváni a jak ony fantastické kraje, v nichž
se pohybují mysle našeho lidu, souvisí těsně
s podobným duševním životem celé Evropy
jak všechny kulturní národy evropské opřádá
podivné předivo nápadně shodných a stále se
vracejících výtvorů lidské fantasie.
Polívka
Polivkův
Evropa
24
article
České spisy-
* Sven Hedin: V srdci Asie. Deset tisíe
kilometrů po neznámých cestách. Pře-
ložili professoři dr. Jiří Guth a dr. Arnošt Kraus.
Se 407 illustracemi, z nichž 145 příloh a obrazůa
5 map. Díl první a druhý. V Praze. Jos. R. Vilímek.
Čím jest Normann Nansen končinám polárním,
tím jest Švéd Sven Hedin, žák Nordenskjöldův a ná-
stupce Převalského, centrální Asii, kde téměř ještě
neprozkoumán jest prostor, rovnající se plochou
Francii, Německu, Rakousku a menším státům sou-
sedním. Výsledky prvé výpravy přiměly Hedina, že
podporován štědře carem Nikolajem II. i švédsko-
norským králem Oskarem, podnikl r. 1899 druhou
výpravu. Cílem byly končiny dotud sotva dle jména
známé, kotlina tarinská a nesmírná planina tibet-
ská. V kotlině tarinské lákala nerozřešená dosud
záhada jezera Lop-noru, proti jehož země pisnému
umístění Převalským ozvaly se náměty theoretické,
opírající se o údaje map a zpráv činských. Hedin
zjistil fysiograficky vysoce zajímavý zjev, že jest
Lop-nor z jezer stěhovavých, objevil jeho dřívější
vodojem a překvapující zbytky dávné kultury v úvodí
jeho. Četné rukopisy, jež objevil v městě pískem
pouště zaneseném, pocházejí asi z III. stol. po Kr.
Sven Hedin
doktor
Guth
Kraus
R Vilímek
Normann Nansen
Švéd
Nordenskjöldův
Převalský
Hedin
Nikolaj II
Oskar
Kristus
Asie
Praha
Francie
Německo
Rakousko
Lop
25
article
Drubý cíl badavosti Hedinovy byl Tibet, tajuplné
sídlo Dalailamovo. Lhassa, Evropanům pod trestem
smrti nepřístupná, a pak neznámá doposud cesta o
Tarimě přes nebetyčný Kvenlyn do Malého Tibet
nebo Ladaka na sev. svahu hímalajském, Britům již
poddaného. Do Lhassy chtěl dostati se Hedin v pře-
strojení, aby obelstil tibetské úřady. Volil přechod
přes Kventyn na výši 5500 m. a bral se po 84 dnů
krajem naprosto liduprázdným. Ale incognito jeho
prozrazeno a po delším vyjednávání s tibetskými
úřady potkal se cestovatel s týmž osudem jako Pře-
valskij r. 1880: byl dílem vypoklonkován a dílem
vyeskortován, Lhassy nespatřiv. Ovšem nedovedli Ti-
beťané zameziti, že prošel západní částí nehostinné
vlasti jejich od Kventyna až do Ladaka, kamž do-
spěl v zimě r. 1900.
Dvoudílný spis Hedinův obsahuje líčení podobné
denníku svou prostotou a úsečností. Hojná poučení
zeměpisná, ethnografická i přírodovědná získávají
nemálo i četnými illustracemi.
Hedinův
Evropan
Brito
Lhassy
Hedin
Ladak
26
article
* Adolf Heyduk: Obrázky. Druhé, upravené
a doplněné vydání. — Dudák. Národní pověst z Do-
mažlicka. Druhé doplněné vydání. Sebrané spisy sv.
XXXVII.—XXXVIII. Nakl. J. Otto. Poetické a ná-
ladové skizzy ve formě romancí, plné poesie, třeba
líčily všední život. Ve druhém svazku zpracována
známá pověst o Švandě dudákovi a jeho dobrodruž-
ství s čerty. Do líčení vpleteny vtipné charakteristiky
národních tanců. Báseň oplývá svěžím humorem.
* J. Arbes: Silhonetty divadelní. Sebr. spis
sv. XIV. Nakl. J. Otto. Autor měl příležitost, po-
znatí život divadelní z blízka, sleduje zároveň hor-
livě divadelní historii domácí i cizí. Odtud zásoba
vzpomínek a poznatků z historie českého prozatím-
ného divadla i hojný anekdotický material vzdále-
nějšího svěla. Autor má svůj způsob vypravování
Zejmena osobní vzpomínky z kariéry dramaturga při
prozatímném divadie obsahují mnohé, co milovník
divadla rád si přečte.
Heyduk
Dudák
svatý . XXXVII
Otta
J Arbes
Silhonetta
svatý . XIV
27
article
* Václav Beneš Třebízský: Z různých
dob. Pořadí deváté. Třetí vydání. Sebr. spisy sv. Xv.
Nakl F. Topič. Svazek obsahuje objemný román
»Bludné duše«, jenž svého času vzbudil značnou po-
zornost. »Z drobných črt« jsou kratší črty, v nichž
se obráží autorova vroucí láska k domovině. Zname-
nitá je stať »O české knize a jejích čtenářích«. Knihu
zavírá důkladný, vřele psaný životopis autorův
z pera Jos. Brauna, pořadatele spisů Benešových.
* Václav Štika: Bez taláru. Humor i satira.
Čítárna Švandy Dudáka. Knihy rozmarné i vážné
Pořádá Ign. Herrmann, ročník XXII. Nakl.P
Topíč. Zase jednou kniha skulečně humoristická,
ne humor, vzbuzený prostředky, jež dávno pozbyly
účinnosti a vzbuzují dojem spíše trapný, ale zdravý
humor skutečného života, bystře pozorovaného. Roz-
marné črty získávají kontrastem zasmušilého ovzduší
soudní síně a jasným smíchem nad lidskou pošeli-
lostí, který jím proniká
* J. D. Konrád: Pavučiny. Korunová knihovna
Máje. Pořádá Fr. Herites. Ročník I. sv. 2. Nakl.
»Máj«. Čtyři povídky ze současného života. Auton
dovede vzbudit účastenství pro své osoby případným
líčením detailu. Dvě z povídek jsou rozmarny.
»Cikáně« líčí tklivě osudy dítěte kočovného tuláka.
»V podzimní mlze« má fantasticko-mystický nádech.
Zápletku rozlušti zjev nebožky.
* Teréza Mellanová: Všudybylka. Po-
vídka pro dívky. S illustr. Mutticha a Ulricha. Vydal
Jos. R. Vilímek. Cena 1 K. — V povídce zachyceno
rodinné štěstí v radostech domácích pro děli na-
nejvýš poulavě. Knížka učí vážiti si památek po
rodičích, na které víží se nejkrásnější vzpomínky.
Radosti večera před Mikulášem, Štědrý večer, blaho
prázdnin vylíčeny životně, pravdivě. Knížka má svoji
výchovnou cenu.
Beneš
Xv
Braun
Benešův
Štika
Švanda Dudák
Herrmann
Konrád
Herites
Muttich
Ulrich
R Vilímek
Zname
Francie
Teréza Mellanová
Jos
Mikuláš
bludný duše
P Topíč
28
article
Z českých listů.
* V »Časopise musea království českého« uve-
řejňuje O. Theer studii o Václavu Hladíkovi. Charak-
terisuje umění jeho jako hybné, zanícené, bohaté na
vjemy a rozbírá podrobně jeho práce novellistické
románové.
* V »Ženském Světě« referuje A. Nesvadbíková
o výsledku ankety dívčí akademie brněnské o studiu
žen na vysokých školách. Odpovědi, pokud byly za-
slány, mluví vesměs pro ženu příznivě. Nejedná se
ovšem o to, aby odpověďmi ankety byl podan důkaz
pro neb proti, jako o to, aby bylo ukázáno, do jaké
míry přesvědčení o právu žen na vzdělání proniklo
i do kruhů tázaných. Anketa ukázala, že české uni-
versitní kruhy nazírají na otázku ve smyslu práva žen
* Weigner ukazuje v »Živě« referátem o Herin
gově theorii dědičnosti a jejích konsekvencích, jak
otázky fysiolegické mohou nabývati důležitosti pro
studium duševního života a důsledně i pro studium
duševní tvořivosti.
Čtenát.
O Theer
Hladík
A Nesvadbíková
Weigner
29
article
Ze slovanských listů.
* Žena samostatná dobývá si na Rusi den za
dnem půdy. Lékařky byly snad první na Rusi
právě teď rozhodnuto v Moskvě, by pro ženy zřízen
byl zvláštní medicinský ústav, a byla jim dána k di
sposici moskevská jedna nemocnice.
* V Petrohradě otevřeno Suvorovské mu-
seum při Akademii hlavního štábu. Zahájení byl
přítomen car s celým dvorem. Ředitel Akademie
přednesl charakteristiku Suvorova, srovnává jejs
Caesarem, který plán vílězství budoval na mravní
síle vojska.
Novinkou ruských divadel je společenské
drama E. Kaspova »Vítěz«, hrané s úspěchem na
Alexandrinském divadle v Petrohradě. Hýřil, žijez
falešných směnek, zvítězí nad srdcem bohaté »kup-
čicky«, stane se jejím mužem, pánem její kapitála,
ale jeho šejdířství se prozradí a žena vymůže si
rozvod. Realism hry dopomohl jí ke značnému
úspěchu.
* Ruský svět oslavil 50letí vědecké práce akade-
mícké F. V. Ovsjanikova. Jubilanta zvou otcem
ruské vědy biologické; jeho zásluhou připojila se Rus
ke snažení nové té vědy v západní Evropě.
Rus
Suvorov
Caesar
E Kaspův
F V Ovsjanikov
Rus
Moskva
Petrohrad
Evropa
Rus
30
article
*První denník litevský »Vilniaus
Zinios«, začne od ledna vycházeti ve Vilně redakcí
inženýra Petra Vilejšisa, předního pracovníka na poli
vzkříšené literatury litevské. Vilejšis dostal nejen
koncesi na vydávání listu, ale i dovolení otevříti
knihkupectví a tiskárnu.
* Na Lysé Hoře u Vídně konala se srdečná
slavnost polská: zasazena do tamějšího chrámu pa-
mětní deska Jana Sobieského, vítěze nad
Turky. Na sta Poláku bylo přítomno. V kostele
obnovena kaplička, kterou dal zříditi Sobieski na
poděkování za vílězství. V kapličce umístěna deska.
Tamtéž ve slohu zakopanském zřízen oltář, celá
kaple je ve slohu čistě polském. Po vysvěcení ode-
brali se účastníci do Vídně, kde v místnostech
»Slovanské besedy« konal se koncert a po něm ban-
ket. Sienkiewicz, jenž měl býti hlavním řečníkem
při slavnosti, pro churavost se nedostavil.
Slowianin.
Vilniaus Zinios
Petro Vilejšiso
Sobieský
Turek
Sienkiewicz
Vilno
Lysá hoře
Vídeň
31
article
Z cizích revuí-
32
article
* Ve Vídni vychází nový týdenník »Oester-
reichische Rundschau«. Dle prvních sešitů
chce si všímati života všech rakouských národů.
Pro nás zajímavým je posud jen úsudek o Lehne-
rových »Dějinách českého umění« a pěkná historie
Rusínů od J. Franka jako úvod ku přehledu rusínské
literatury za rok 1904. Redakce slibuje přinášeti vý-
ňatky i z českých listů.
* V Německu zemřel dr. F. Kregel, vydavatel
spisů Nietzschových. Byl ředitelem válcovny, však
i jako učenec, básník a hudební skladatel vynikl.
* V »Das litterarische Echo« je studie J. Flacha
o polském románu našich dnů. Největšímu
úspěchu těší se v Polsku buď historický (polská legie
z doby Napoleona) a pak selský román. V prvním
oboru nejvíce vyníkl Št. Žeromski svými »Popiožy«,
vedle něho Waclaw Gasiowski »Uraganem« a »Paní
Walewskou«. V selském ovzduší vyníkl Stan. Rey-
mont svými »Chtopy« a Kaz. Przerwa - Tetmajer
obrázky ze života góralů.
* V »Nuova Parola« prorokuje S. L. Ferri jaký
bude román XX. století. Nesoudí, že by byl
povznesen, kdyby se těsněji přimkl k politice a hájení
zájmů sociálních. Soudí, že román v 19. století už
prodělal své výstřelky tím směrem a ve XX. věku
že bude spíše výrazem vášně prostého názoru svě-
tového.
* V Bremách zřízen nový fond »Lido-
vých cen jména Schillerova«. Každý třelí
rok v den úmrtí Schillerova udělí se cena 3000 mk.
za lidovou hru z posledního třiletí. Porota skládá
se z 8 znalců literatury, 11 delegátů »Goethova
spolku« v Bremách a konečně z básníků, kteří kdy
dosáhli této ceny, aby bylo znemužněno cenu více-
kráte dostati.
J Franco
F Kregel
Nietzschův
J Flach
Waclaw Gasiowski
Walewská
V Nuův
S L Ferri
Schillerův
Vídeň
Oester
Německo
Polsko
Goethův spolek
Lidovýchod cena
33
article
* Hrdina Lessingovy veselohry
»Minna von Barnhelm«, major Teliheim, uváděn až
posud ve spojení s básníkem Ewaldem Kleistem. C.
Sanders dokazuje ve »Vossische Zeitung«, že Lessing
vedle Kleista měl za vzor Tellheima ještě husarského
rytmistra Adolfa v. Baczko, jehož životní osudy kryly
se zcela s osudy Tellheimovými.
*Armády spásy rozvinula rozsáhlou čin-
nosť i v Německu. V Berlíně zřídila útulek pro
ženy těhotné, kde zaopatření po šestinedělí stojí asi
15 zl. Ročně přes 700 žen používá útulku. Mimo to
zřídila Armáda spásy noclehárnu pro 80 děvčat; za
nocleh a snídani platí se asi 20 krejearů: obědy za
20 krejearů; za Berlínem zřídila Armáda spásy ústav,
útulek klesnuvším ženám, jakých zřídila armáda
v Evropě již 115 pro 22.000 děvčat.
*Co čtou francouzští spřsovatelě
sděluje R. Aubry v „Tempsu“. Dramatik Abel Heimant
nečte nic z moderních autorů, nemaje k tomu času.
Má-li volnou chvilku, čte Pascala, Racina, Balzaca.
Historik Hanotaux čte jen díla, táhnoucí se k historii;
jinak miluje ze starých: Cheniera, Racinea, Mon-
taignea, Montesquieua. Jules Lemaftro čte Homera,
Nový zákon a Zlatou legendu; de Curel, co mu přijde
pod ruku; Capus si oblíbil Montaignea a Shakespeara.
* Mezi geografy propukl spor, má-li nejvyšší
vrcholek Himalají se zváti „Mount Everest“ (hora
Everestova) nebo „Gaurisankar“; první jméno dali
hoře Angličané, druhé prý je staré, domorodé. Zatím
dospělo se k poznání, že Gaurisankar a Everest jsou
dvě — různé hory, stojící za sebou a kryjící se s růz-
ných stran.
Mr. Penn.
Lessingův
Barnhelm
Teliheim
Ewald Kleist
Sanders
Lessing
Kleist
Tellheim
Adolf
R Aubry
Heimant
Racin
Balzac
Hanotaux
Mona
Montesquieu
Jules
Homer
Curel
Montaigne
Shakespeare
Angličan
Gaurisankar
Everest
Německo
Berlín
Evropa
Mount Everest
Vossische Zeitung
Racinea
34
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Vánoční katalog Spolku českých knihkupcůa
nakladatelů. Kniha hojně illustrovaná a elegantně
vypravená obsahuje výpočet literárních i uměleckých
děl, jež za dary vánoční se hodí.
* Wann wurde Mitteleuropa von den Slaven
besiedelt. Von V. Žunkovič, k. u. k. Hauptmann.
V Kroměříži 1904. Nákladem J. Slováka.
* Besedník francouzský pro české čtenáře, »Cau-
series francaises«, III. ročník v Jičíně u Kabátníka
a spol. Výběr četby. Výklady slovní i mluvnické, cvi-
čení praklická.
»Ve válce rusko-japonské«. Pro dospělejší
hochy od 9—15 let upravil F. J. Andrlík. — »Květa«,
povídka z divčího života. Pro českou mládež upra-
vila Františka Skalská. Obé nákladem A. Hynka
v Praze.
Louis Boussenard: Hořící ostrov. Ro
mán z posledních událostí na Kubě. Přeložil J
Rychnovský. Levná illustrovaná knihovna. Nakl
Ed. Beaufort.
V Žunkovič
Hauptmann
Slovák
Kabátník
J Andrlík
Květa
František skalský
A Hynk
Boussenard
J Rychnovský
Ed
Beaufort
Kroměříž
Jičín
Praha
Kuba
spolek český knihkupců
35
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Spolek »Vesna« v Brně rozesílá členstvu výroční
zprávu za 34. rok správní. V minulém roce vyžado-
valy nejvíce práce školy. Dívčí lyceum doplněno, pro
všecky třídy jeho získáno právo veřejnosti a právo
státní platnosti pro veškerá vysvědčení i maturitní.
Učitelský sbor lycejní je vesměs kvalifikován pro
školy střední, sbírky učebné, knihovny (učitelská, žá-
kovská i pomocná pro chudé žákyně) jsou náležitě
opatřeny. Ve vyšší dívčí škole připojeny ke 4. třídě
odbory na praktické vzdělání (obchodní, jazykový.
hudební, hospodyňský). Ve škole průmyslové pokra-
čováno ve zřizování kursů (na šití, na kreslení střihů,
krajkářský), které dobře se osvědčují. Loni zřízen
mimo to při škole průmyslové ročník ku vzdělání
učitelek ženských prací. Mnoho péče věnováno kur-
sům večerním. Kromě obvyklých kursů v Brně ko-
nány kursy večerní v Husovicíct a v Králově Poli.
Brno
36
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního čivadla. Dnes hraje
se Rostandova bobatýrská komedie »Cyrano de
Bergerac« (4. čtvrika předpl.) s p. Vojanem v ti-
tulní roli, pí. Laudovou, pp. Matějovským, Želenským,
Sedláčkem a Mošnou v titulních rolích ostatních;
vedle těchto zaměstnáni jsou četní solisté a členové
sboru operního v rolích dalších. Zejtra odpoledne
provedena bude pro studentstvo »Pohádka o Sně-
hurce« od V. B. Plumlovské. Představení tomu pří-
tomna bude autorka; vstupenky na sedadla v při-
zemí, na balkonech a na místa k stání možno kou-
piti u denní pokladny již dnes od 8. hod. ranní.
Zejtra večer hráti se bude Bizetova opera »Carmene.
Na neděli odpoledne určena je Smetanova opera
»Čertova stěna«, na večer premtera rozmarné
veselohry »Cop« od Boženy Vikové Kunětické;
v díle, k němuž se nyní za režie dramaturga p. Kva-
pila dějí poslední hlavní zkoušky, zaměstnány jsou
dámy Danzerová, Dostalova, Červená. Gregrova, Matě-
jovská, Kolárová a pp. Sedláček, Želenský, Steins-
berk, Kafka a Mušek.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze — VII. Jako
13. hra v předplacení hraje se dnes poprvé »Dra
Rostandův
Cyrano
Vojan
Laudův
Matějovský
Želenský
Sedláček
Mošna
Plumlovský
Bizetův
Carmen
Smetanův
Cop
Božena
Danzerová
Dostalův
Kolárová
Steins
Mata
Praha
lidový divadlo
čertův stěna