ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 72d17530-71f8-11dc-a50f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 128, place 65, org 15, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. prosince 1904.
4 masthead
Císlo 340.
5 article
zapotřebí, měla-li by se objasniti tato veliká otázka v životě ruského národa. To není úkolem však běžné korrespondence seznamující se současnými událostmi, charak- terisující jejich hnutí a zachyeující plynutí veřejnosti. Otázka svobody v Rusku za doby válečného rozruchu eminentně vystupuje a hlu- boce zajímá ruskou veřejnost. Shodou okolnost povoláni současně v čelo nejdůležitějších ressortů mužové progressivních vzhledů a jejich počiny dávají tušiti obrat ve směr obecné volnost i obecného vzdělání. Kníže Mirský jako ministn vnitra a generál Glazov jako ministr vyučování projevili se již jako činitelé nejen názoru slova než i práce. A práce, skutků, popudu i činu v obou těch ministerstvech bylo potřeb Oba ressorty sice samy sebou přinášejí nej- napjatější činnost obsáhlostí svou a složitosti. Ale největší úkol v Rusku, zejmena minister- stva vnitra, spočívá ve svobodomyslném a po- krokovém, moderním postupu. Ovšem pokrokovost a modernost činění, každého, ve skutečnosti i při nejširším provádění v Rusku nenabude takové formy, jaké by očekával ve svém pojí- mání západ Evropy. Ale na Rusi má hluboký význam reální popud uvedení obého ve prax Poměry v Rusku jsou nyní mimořádné.
Mirský Glazov Rusko Evropa
6 article
Nechceme se mýliti ani klamati, bychom té volnosti a svobodomyslnosti, které se teď všude téměř tlačí do pozornosti, kladli význam ujatého se nebo vžitého podkladu. Avšak na to obracíme zřetel, že schopní a přístupní refor- mám činitelé v čele vlády se nalezající a dost odvahy mající mohli by s výsledkem co nej- významnějším a pro příští dalekosáhlým vzply- nulých okolnosti a tvořieích se poměrů využiti Veřejné mínění — dnes již snad po celé Rusi — má za takové oba posléze jmenované a zvláště ministra Mirského. Budiž s pravdou pověděno, že není v Rusku pamětníků a znatelů, již by věděli o volnosti tak veliké, jaká se nyní skoro ve veškerém životě ruském zaznamenává. Nejprve a nejtypičtěji spozorována změněná nálada v tisku. A tisk zcela vhodně a správně využívá té nálady. Neboť, co dnes se v tisku propouští — nejen u volnosti vyrčené myšlenky vůbec, než i v kritice činnosti vládní a nejroz- manitějších podniků odnoží z přímého příkazu vlády — dříve ani z pěti procent nebylo lze říci, tím méně napsati a natisknouti. A dnes povoláváni jsou z vyhnanství do vlasti veřejnostní pracovníci, již bez rozboru, soudu a uvědomění: proč, byli příkře zbavováni osobní svobody patriotického života. O rehabilitaci vojenských některých veličin ani nemluvíme; velitel druhé mandžurské armády nejcharakterističtěji pravené representuje. Nebo na příklad: o co méně svobodomyslněji píše v této době petrohradská »Ruse nežli psala »Rossija«, zakázaná, a jejíž někteří spolupracovníci vrženi do vyhnanství.
Mirský Rusko
7 article
Ačkoli ani teď nevzdáváme se přesvědčení, že v některém ohledu jednotlivec žije mnohem volněji a svobodněji v Rusku nežli v leckterém státu evropském, přece úplně sjednocujeme se s názorem a požadavkem ruské veřejnosti, který tak neobyčejně směle a ostře i ruský časopis »Jurist« vyslovil o osobní svobodě. Neboť to pravda, kdo stal se v Rusku předmětem proná- sledování, leckdys i pouhého podezření, bez cavyků aniž by mu dána přiležitost event. obhájiti se, zhusta je trestán; to platí zvláště o vyhnanství. S pravdou ovšem budiž konstato- váno, že mnohdy vládní kruhy petrohradské ani dobře neznají podstaty příčiny a že se to udá mnohdy z pouhé samovůle a samomoci neobmezeně vládnoucího představeného toho kterého úřadu. V tom ovšem jevil se vždy v Rusku nepěkný, nejzpátečnější a krutý rys absolutistické všemožnosti, kterou uvedeně » Jurist« takto vyjádřil: »Možno směle říci, že bývali ministři Sipjagin a Pleve nebyli by se stali tak lehce oběti přiostřených proti nim antipatií, kdyby nebyli stáli v čele správy s bezmezným a výjimečným plno- mocenstvím, které je samé opíjelo a do- vedlo do krvavého rozřešení.« A je, opakujeme, karakteristikou doby, že veřejnost k nástupci jejich patří sympaticky, ba s nadějemi, tvrdic »nado byť — k vesně !« (Úsloví, vyjadřující tužbu i obrat k lepšímu.) A stejně je typiekým, že taková nálada širších vratev zvratně obráží se v těch kruzích, kterých
Sipjagine Pleve Rusko
8 article
lift a t. p. Tam za mořem je skoro pravidlem — vyjma snad New York — že i malý člověk obývá domek pro sebe a tam, kde jsou nuceni bydleti v domech činžovních, zařizují se mno- hem útulněji než my. Franecuzové, Italové zanedbávají domova prote život pouliční, kavárenský a restaurační u nich silně se vyvinul. V Americe právě na- opak, a kaváren a hospod na posezení tam vů- bec neni. Nechceme proto Ameriku haněti, ne- boť ani Amerika nemůže míti všechno. Dojista má tuze mnoho pro nás poučného a zajímavého a jsou dávno ty tam doby, kde o Americe vůbee a Svobodných Obcích zvláště vyprávěly se bá- chorky sotva uvěřitelné. Mívalo to svoji příčinu hlavně asi v tom, že Evropa celkem málo se sta- rala o velikou tu republiku zámořskou, domní- vajíc se, že dlouhá cesta do Nového světa ne- stojí za námahu. Po výstavě v Chicagu a zvláště po válce španělské bylo jinak. Nikdy nezpůsobilo tak snadné vítězství obrat tak pronikavý, jako ví- tězství nad shnilým Španělskem, a to nejenv názorech lidu amerického sama, nýbrz i v úsud- ku jiných národů. Unie stala se rázem velmoci r její hlas nabyl velikého významu ve světovém koncertě; ba začala tam hráti hned prim. Ted teprv stará Evropa prohlédla, stopujíe s dychti- vestí, co se to děje tam za Oceánem. Ovšem jen čipernější z národů evropských jsou tak zvědavi jako Němci. My nikoli.
Italos Ted Němec New York Amerika Evropa Chicago Španělsko
9 article
Odjinud odevšad hrnuli se na výstavuv St. Louisu odbornici i neodborníci, nám se zdála příliš odlehlou . . Místo dřívějších bájek o Americe nastu- puje teď obdiv nad prací, která celou pevninu zanesla kulturou a nad praci oné směsi národů kteří přese všechno množství spotřebované ener- gie zachovali si mladickou svěžest a optimismus. jehož ve starších kulturách evropských marně bychom hledali. Nový svět, který tolik se na- učil od světa Starého, je teď ve mnohém vzhledě svému učiteli vzorem a zvláště v ovládání ob- tíží technických zaujímá místo první. — představenými jsou i ministr Svjatopolk Mirský i ministr Glazov, tedy v kruzích podřízenýcha majících plniti a pomáhati naplňovati úkoly nově předsevzaté. Professorstvo středních škol i vysokýeh ústavů cítí se — ač nesprávně — dotčeno vý- rokem ministra o nízké úrovni učitelstva a po- bídkou ministrovou k nápravě i přikázáním od- straniti postupně takovou závadu. A »činovnictvo« v ressortu ministerstva vnitra — připomínáme některé a v některé části — trpce pociťuje, že jeho bezmezná moc se překračuje a že snad každý jedinec ruský, třeba i mužíkem, bude míti nyní snad právo obhajovati se proti nevůli, zloupotřebení a neodůvodněnému koli- kráte trestání úřadníkovu anebo správcovu toho nebo onoho úřadu.
Svjatopolk Glazov St . Louis Amerika
10 article
Trudný kus práce stojí tu před ministrem Mirským. Ale záhodný, nutný. Neboť toť vskutku příliš krutá moc vyšetřujícího úřadníka, »žan- darmského náčelníka« anebo »policmejstěra«. když někdo, neznaje ani příčin anebo viny. musí ve dvacetičtyřech hodinách nebo dvou dnech dosavadního svého pobytu anebo Ruska — bez ohledu na rodinu, na poměry, v nichž žil, bez ohledu, že všechna jeho práce, výživa, celé dílo, mnohdy rozsáhlé, zůstane bez hlavy a vedení. Kde kdo vinen, kde kdo trestu za- slouží — ovšem jiná věc; takového nechť stihno Nemesis. Názor a snahy k lepšímu v tom směru, pochopitelno, v ruské společnosti jsou s to a oprávněny vyvolati naději na světlejší záblesk a na příjemnější očekávání, zejmena pozorují-li se u vlivného úřadu. Rušivě do těchto nadějí a blaživějších tuch zasáhly, jak listu vašemu již sděleno, mladistvé vzněty nerozvážnosti a vzbouřená nespokojenost, vření to zpitých hlav, obsažené v nedávných jednak studentských demonstracích v Moskvě a jednak ve vzpouře narukujících záložníků tamtéž i jinde. Že výčitky neoprávněnosti a nevhodnosti těchto výstřelků demonstračních jsou oprávněny, toho nejlepším dokladem jsou i hlasy tisku populárních činitelů, kteří snahy studentské ji- nak podporují, stejně s nimi smýšlejí a oby- čejně v pokrokových úsilich s nimi jsou za jedno. A dnes i tito ozvali se proti intelligentní mládeži ruské. Těžké doby prožívá Rusko, válka asijská mnohou trpkou a přísnou zkoušku vrhla na ruskou vlasť a to nejen v oboru vojenském, než odvlivněně v oborech jiných. To se dobře nyní pociťuje a také noskrývá.
Mirský Nemesis Rusko Moskva
11 article
Vláda a censorské úřady z nejvyšších pří- kazů volně propouštějí sebe svobodomyslnější kritiky vládních systémů a nezdarů, společen- ských zřízení i činovnických ustanovení, skutků atd., zkrátka: Rusko v těžkých poměrech na venek počíná se uvnitř poznávati, seznávati po- klesky a rozumná úvaha a rozmyslnost v nej- vyšších kruzích v zájmu věci, míníme, společ- nosti i národa netisní jako dříve, by publicistika svůj úkol a své opravdové povinnosti konala tak, jak podstata její veli. Následkem toho v ce- lém životě ruském jeví se jisté oživení, patrné každému i prostřednímu pozorovateli. Ovšem nelze tvrditi s absolutní jistotou, že i po válce potrvají poměry ty dále. Avšak v tom právě soustřeďují se tužby a přání širokého ruského národa na knížel Mirského, vyjádřil-li se jako stoupenec programu. že doby dané dovede využiti a zbuduje pod- klad, na němž by po ukončení krvavého dra- matu na Východě rostla volnější samostatnost nejen jedince, nýbrž i všeho národa a celého zřízení ruského. Úkol to veliký — těžký a slibný — nutný Pyccrii.
Mirský Rusko
12 article
Národní polský tisk a poslední výtržnosti ve Varšavě. Dziennik Poznaňski“ nedávno oznámil, že hrabata Krasiňski a Josef Potocki ucházejí se o slyšení u cara, aby před ním prohlásili, že „po- slední nepokuje ve Varšavě byly židovsko-so- cialistické a nikterak nevyšly ze společnosti polské.“ Zprávu tuto dementoval krakovský „Czas“ jenž děl, že takové prohlášení bylo by zhola zbytečné, protože v Petrohradě všichni jsou přesvědčeni, že poslední nepokoje ve Varšavě uspořádali socialisté za židovské peníze. „Petrohradské Vědomosti“ zaznamenávají, že všechen národní polský tisk za posledních nepokojů varšavských zachoval se správně a protestoval proti tomu, aby byly počitány na vrub národních Poláků. V tom smyslu vyslovily se: „Kraj“, „Slowo“, „Kuryer Polski“, „Ku ryer Warszawski“, „Czas“, „Nowa Reforma“ „Przeglad“, „Gazeta Lwowska“, „Dziennik Polski“, „Slowo Polskie“, „Gazeta Narodowa“ „Dziennik Poznaňski“ a j. Socialisté, kteří demonstrace uspořádali jsou členy t. zv. „polské strany socialistické“ jejíž hnízdo nalezá se ve Varšavě a jež jedná podle pokynů strany, nazvané „Der Bund“, jenž je považován za židovský. Přece však spiritus movens těchto nepokojů musí býti hledán kdesi za hranicemi nejen Polsky ruské, nýbrž vůbec za hranicemi všech polskýeh z e mí. Tak podotýká zmíněný list petrohradský
Dziennik Poznaňski Krasiňský Potocki Polák Kuryer Polski Czas Dziennik Polski Varšava Petrohrad Slowo Polskie Gazeta Lwowsko Gazeta Narodow
13 article
Otázka vnitřních reforem v Rusku. Ve „Světě“ sám V. V. Komarov přes cho- robu svoji chopil se pera, aby promluvil do této otázky. Straně aristokraticko-professorské, jež se zahaleně prohlásila pro zavedení ústavy, vy- týká nejprve, že se svými návrhy nesečkala, až bude po válce, nýbrž vytasila je v této těžké debě, kdy je Rusko zaměstnáno vojnou a kromě toho víe než v normalné době brániti se musí zahraničným intrikám. „Ruský člověk především se vyznamenává čestností a přímostr“ —a těchto vlastností aristokraticko-professorskému chvatu se nedostává. Co se týče reforem, jsou zajisté nutny. Ale reformy jsou tužbou všech ruských lidí a o reformy ve vnitřní správě Ru- ska, v soudnictví atd. větších zásluh si získali Kirjejevský, Aksakov, Golochvastov, Samarin kníže Čerkasský, Milutin, Katkov, než kníže Trubecký v „Právu“. Pro rozumné a spravedlivé reformy jsme všichni, ale my, kteři nenáležíme k táboru aristokraticko-professorskému, sou- díme, že se k nim musí dojíti cestou rozvoje národního vědomí, aniž bychom sešli se zá- kladného kamene, na kterém spočívá budova ruského státu, t. j. aniž bychom se zpronevě- řili samodržaví, pravoslaví a národnosti a od- dálili se od svatých odkazů své hístorie. Tím nikam nedojdeme, budeme-li si vypůjčovati vládní formy, vyvinuvší se v západní Evropě nám úplně cizí, anebo budeme-li zaváděti právní pořádky, které přes to, že jsou naši západníci pro ně tak nadšeni, nejsou pro Rusy ničím ji- ným, než prázdným zvukem.
V V Komarov Aksakov Golochvastov Samarin Čerkasský Milutin Katkov Trubecký Rusko Evropa
14 article Z Francie.
Z Francie. Udavačská afféra svobodných zednářů, jež tak rozechvěla franeouzskou veřejnost a přivo- dila pád ministra Andréea, stále zaměstnává tisk Poslanec Guyot de Villeneuve uveřejňuje nové »fiches«, nové záznamy o důstojnicích, posílané udavači ředitelství velké lože zed- nářské v Paříži a odtud sdělované ministru vo- jenství. Jednotlivá odhalení mají různé dohry došlo již k několika soubojům mezi důstojníky nacionalistický žurnalista Goucher zpolíčkoval na boullevardech prefekta Jollieta, jenž dodával též informace o důstojnících a plukovník Gam- bert uveřejnil otevřený list, v němž vyslovuje své nejhlubší opovržení advokátovi Reynaudovi v Montélimaru, zednářskému udavači atd. Opposiční, nacionalistický tisk ovšem píše nejvášnivějším tónem proti udavačům a svo- bodným zednářům. Ale i listy jiných republi- kánských stran, mnohé i vládě blízké, odsuzují udavačství, desorganisující armádu. Zajímavý je hlas Clémenceauav »L'Aurore«. Proslulý politik a republikán nej- krajnějšího směru porovnává dokumenty uda- vačské, shromážděné Vadecardem, sekretářem lože svobodných zednářů, s hromadou nejhnus- nější špíny a hnoje. Nejen Vadecard, ale i štáb měl své tajné poznámky o důstojnících. Clé- menceau dovolává se energie ministra vojenství Berteauxe, aby odstranil tyto hanebnosti. »L'Echo de Paris« uveřejnil zajímavý dopis plukovníka Marehanda o hrdinném obranei Port Arturu gen. Stesseljovi. Marchand líčt Stesselja, jejž poznal na počátku r. 1902 Dálnym, kde velel 9., 11., a 13. pluku sibíř- ských střelců, jako muže prostého a skromného, nesmírně oblíbeného u mužstva i důstojníků.
Andrée Villeneuv Goucher Jolliet Reynaud Clémenceauav Berteaux Paris Marehanda Artur Marchand Stesselja Francie Paříž Montélimar
15 article
Netušil však, že kdy bude hrát roli tak velkou a neobyčejnou, jaká mu připadla v nynější válee, kdy celý svět upírá k němu zraky a s napjetím pozoruje jeho úchvatný a hrozný souboj s pře- silou japonskou. Marchand s pohnutím vzpo- míná na přípitek, který pronesl Stesselj při ban- ketu, dávaném posádkou portarturskou dne 23. února 1902 na počest francouzského hrdiny od Fachody. Stesselj připíjeje Marchandovi pro- sil jej, aby vyslovil jeho pozdrav statečné armádě francouzské: »Jsme s ní jedna duše Neste vaší vlasti a vaší armádě naše »urá !«a naše srdce! Pozvedám svou číši, abych ji vy prázdnil na zdraví a velkost krásné země fran- couzské!« Marchand přípil si se Stesseljem n bratrství a objali se. Delcassé o zahraniční politice ministerské. Včerejší depeše pařížská nedonesla nám již konce schůze francouzského senátu. Závěrel sezení vyplněn byl řečí Delcasséovou, jejíž nej- pozoruhodnější momenty o posledních směrech vnější politiky francouzské zde klademe. Jelikož jednalo se o smlouvě anglo-francouzské hájil ji ministr zahraničných záležitostí především tím, že Francie, pokud Newfoundlandu se týče, zřekla se ve smlouvě pouze práva, sušiti ryby na souši. Smlouva tato, kteráž — praví Delcassé — po- tvrzuje a upravuje smlouvu s Ru- skem, dovoli Francii, aby těžila ze své velké osadní říše. Aby s jinými státy světovými do- spělo se k dohodě, musily se nejprve urovnati sporné otázky, jež byly by mohly vzniknoutí mezi Anglií a Francif, a to především otázka newřoundlandská; situace tam byla již neudržitelnou, nyní ale zájmy Francie jsou chrá- něny. Za ústupky své dostali jsme důležité vý- hody v západní Africe.
Marchand Stesselj Francie Newfoundland Anglie Afrika
16 article
Deleassé vykládá pak, že Anglie a Francie nesměji býti soupeři. Francie má jedinou snahu, totiž aby ji říše osadní byla k užitku. V Ma- roku musí míti Francie z obavy o bezpečnost v Alžíru převážný vliv. Maroku musí se při dalším vývoji zachovati i autorita sultánova, jeho zvláštnosti territoriální i celistvost. Musilo se zameziti, by se jiní hlásili k řešení otázky, kteréž náleži Franeii. Poněvadž Anglie v Maroku nám ustoupila, musili j sme uznati ve pří- čině Egypta dokonané událoslti, naší negativní posice tamní se zříci a novou politiku v Egyptě počíti. Francouzské zájmy obchodní v Egyptě jsou ale úplně ochráněny. Musili jsme se ve příčině Středozemního moře dohodnouti i s Italií, což se i stalo. Také dospěli jsme k dorozumění se Španělskem, jež má četné zájmy i smluvní práva v Maroku. Musili jsme tudiž k tomuto sousedu svému rovněž blahovolně se zachovati. Španělsko příznalo nám práva, skýtati sultánu vše- likou pomoc vojenskou, hospodářskou i finanční a zavázalo se šetřiti celistvosti Maroka. Tim odstraněno jest všeliké znepokojení co do jeho budoucího postupu v Maroku. Vážnost a úvěr Francie vzrostly, ale nesmí se mysliti, že by Francie mohla se proto zříci silného vojska mocného leďstva. Anglo-francouzská smlouva byla pak 215 proti 37 hlasům přijata. Rovněž schválena smlouv se Siamem, načež schůze senátu ukončena.
Tim Anglie Francie Ma Alžír Maroko Egypt Španělsko Siam
17 article
Sensační prohlášení o resignaci na světské panství papežské. Římský dopisovatel »Berl. Tagblattu« mě rozmluvu s markýzem Cornaggiem, vůdcem nové — klerikální — skupiny v italské sně- movně. Cornaggie sdělil redaktoru, že papež nynější ponechal katolíkům úplnou volnosta že mu stačí, vidí-li ve sněmovně zástupce ná- boženského názoru světového, markýz pochy- buje, že dojde na utvoření italské strany středu; centrum nemá pole v katolické zemi, leda že by církev byla pronásledována. Případné smí- ření mezi Vatikánem a Kvirinálem není dosud snadné, ale přece snazší než dříve. Čas zmírni obapolné styky a ve Vatikánu nemysl už ani jedinký člověk na obnovu světského panství papežského. Takové sny — pokračoval klerikální vůdce — byly pohřbeny sLvem XIII. Pius X by se spokojil, kdyby na místě nynějšího zá- kona garančního dány byly nové a úplné ab- solutní garancie pro neodvislost papežské sto- lice, jež by ji chránily před všelikými případ- nými rozmary italského ministerstva. D ne
Berl Cornaggie Pius Vatikán
18 article
ještě — pokračoval markýz — na Italii žádati vrácení Říma pro papeže bylo by pravým šilenstvím a rov- něž nesmyslno bylo by věřiti, že by se některá vláda italská mohla odvážiti, někdy o projektu tako- vém vůbec i jen uvažovati. O smí- ření však uvažovalo se již na obou stranách, dosud ale bez výsledku. Podá-li Italie někdy papeži upřímně ruku ke smíru, u ža s n svět — dodal Cornaggie — nad skrom- ností papežských požadavků.« Na námitku dopisovatelovu, proč tedy ně- mecký střed stále ještě činí projevy pro světsk panství papežské, odtušil markýz, že děje se tak, protože centrum ono jest papežštější než papež sám. Italští katolíci poděkovali prý by za to, aby na jich státu prováděna byla nějaká amputace. Němečtí katolíci — končil markýz — nemají pro naše národní cítěn žádného porozumění. Jako my, cítí ale i sám Pius X. (?), jenž jest skrz naskrz vlastenec jenž jest spokojen již, ociťuje-li se Italie n cestě k pořádku a k náboženství.
Cornaggie Pius Řím
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Stavba represonlačního domu, či máme-l hověti včerejšímu návrhu přítele našeho listu — stavba Národního domu král. hl. města Prahy — připravila zdejší »Bohemii« o poslední zbytky rozvahy. Včera přinesla aspoň o záležitosti obecní stavby u Prašné brány článek, o němž možno bez obalu říci, že psán jest z nejsprost- šího kalamáře, jaký v závodě kdysi synů Bohu- mila Háze jest k disposici. »Bohemia« byla tentokráte vedena touhou, otříti se svým nejméně čistým bokem o zastupitelské sbory král. hl. města Prahy a zvlášť o jich většinu, která se již vyslovila a ještě definitivně vysloví pro stavbu národního domu pražského. Leč ne každá — špína pouští a proto zůstanou infámie kasiňá- ckého listu lpěti na něm samém. K informac širší veřejnosti české o tom, jakou mluvou může si německý list v Praze dovolit psáti o radě a sboru města, stačí uvésti, že případné schválení návrhu městské rady sborem nazývá list ze svatoannenského průchodu »vyšším taškářstvím«, jímž má se úpadek zakrýti, stavbu obecního paláce parádou divného sováka, kterýž prý v umolousaném prádle a v hadro- vitých šatech navléká na sebe elegantní plášt Metafory tyto voleny jsou ovšem z nejvlastněj- šího světa »Bohemie«, ale tím urážlivější by byly, kdyby tato poklizečka z kasina byl sehopna vůbec někoho uraziti. Meritorní námitky proti stavbě Národního domu města Prahy, jež »Bohemia« jinak uvádí, vzaty jsou částečně z řečt opposice proti stavbě. Že je list kasina přijal za své, zadav za ně demosthenovský věnec své vlastní výroby — nestaly se o nic pádnějšími, ani tím, že k nim připojila svůj kyselý posměch, za nímž čihá shořký vztek nad pravděpodobným příznivým výsledkem zejtřejší schůze sboru obecních starších. Z nálady a nízkosti včerejší
bůh Háze Praha národní dom král Bohemia národní dom národní dom město
20 article
»Bohemie« možno uhodnouti tóninu triumfál- ního jásotu, jakým by se rozkřikla, kdyby vý- sledek byl negalivní, aneb jen odročující. Ovšem nedostali jsme se ještě tak daleko, aby házov- ská minucí klestila směry rozhodnutím pražské representace a ukládala ji usnešení, kteráž leží v jednostranném zájmu pražského pseudoněme- ctví. Její poukázání na stavbu kanalisace a vodo- vodu pitné vody jest bezpředmětné. Nevíme sice. kolikráte ještě budeme nuceni opakovati něme- ckému tisku pražskému, že oba asanační úkoly nacházejí se v nejrychlejším možném. chodu, tolik je však jisto, že stavba národního domu u Prašné brány nemůže míti žádný, ani uvolňu jíci ani urychlující vliv na uvedené podniky Co se týče však titulu, který sobě » Bohemia« osvojuje ku kritice obecního podniku stavby národního domu, jakožto mluvči poplatníků — polovice (111) obecních důchodů, čil »všech do městského sáčku plynoucích daní« neví »Bohemia«, co blaboli. Sedm, v nejlepším případě osm procent obyvatelstva platí za deva- desát dvě polovici daní ! Jest věru škoda místa času, zabývati se tímto výkvětem švindlu a prolha- nosti i — nestydatosti! Že k ní mohlo dojíti, na tom nemalou vinu nese vleklý průběh otázky stavební samé. Rozpaky a ostych kompetentních sborů, naprosto neznámý ve sborech městských v Olomouci, Brně, Ostravě, Budějovicích, když se jedná o naprosté dary z obecního ma- jetku nacionálním účelům německým, dodává německému kasinu a jeho tisku jenom zbraně proti podniku, abychom užili slov přípisu z vážné strany nás do- šlého, který »jest v zájmu zdaru současné hlavně budoucí Prahy, národního jejího i monu- mentálního rázu, i jejího hospodářskéh prospěchu nedaleké budoucnosti naprostou nezbytností a konečně otázkou cti vrstevnictva před budoucími generacemi !«
Olomouc Brno Ostrava Budějovice Praha Bohemia národní dom
21 article
— Odhozný týdenník finanční. Málokterý z odborných našich listů hospodářských byl uvítán veřejností českou tak sympaticky jako »Finanční Listy«, vydávané Živnostenskou bankou v Praze místo její obvyklých »Zpráv bursovních«. Nový tento týdenník, vycházející každou neděli, zasílá Živnostenská banka svým komitentům zdarma. Jinak činí celoroční před- platné nepatrný obnos 3 K a jednotlivá čísla prodávají se po 10 hal. »Finanční Listy«, jichž vyšlo dosud 14 čísel, jsou pečlivě redigovány, podávají nestranné a věcné přehledy události na poli hospodářském a obsahují pravidelné zprávy z trhů cukerních, peněžních a s jiným zbožím vedle četných zajímavých článků, věno- vaných časovým otázkám finančním a hospo- dářským. Tento počin Živnostenské banky, bu- diti v nynější rozhárané době politické v naší veřejnosti zájem a pozornost pro otázky hospo- dářské, dlužno jen vítati a obětavost její v té příčině uznati. Jest si jen přáti, aby snahy vy- davatelstva i redakce po hospodářském povzne- sení našeho národa dodělaly se výsledků. — Úmrtí. Včera dopoledne zemřel náhle pan JUDr. Jan S. Novák, zemský advokát a člen sboru obecních starších král. hl. města Prahy, v 54. roce věku svého. Náhlé úmrtí tohoto intelligentního, roz- šafného a vlasteneckého muže vzbudi zajisté sou- strasť všech, kdož měli příležitost dra. J. S. Nováka blíže seznati. Zvěčnělý studoval na gymnasiu v Jin- dřichově Hradci a práva na vysokém učení v Praze, kde náležel do kruhu akademíků, s nimiž stále se stýkal a k pilnému studiu je pobáda! Josef Barák Povýšen na doktora práv působil dr. J. S. Novák několik let ve Slaném jako koncipient v kanceláři dra. Fůrsta, jehož dceru pojal za manželku. Když
JUDr S Novák Novák Barák doktor Praha Jin Hradec živnostenský banka
22 article
pak se stal advokátem, usídlil se trvale v Lounech, kde působil také v životě veřejném a získal si o ne- jeden podnik veřejný, humanitní a národní vynika- jících zásluh. Byl důvěrným přítelem dra. Paříka v Třebenicích a staral se všemožně o udržení a ror- květ tamější české továrny na zužitkování ovoce Před několika lety přeložil své sídlo do Prahy, otevie tu advokátní kanceláž a vyvinu! činnost v Občan- ském klubu staroměstském, jakož i ve sboru obec- ních starších i v městské radě. Spolku pro zbodo- vání Husova pomníku v Praze byl několik let jed- natelem. Dr. J. S. Novák byl výborný právník, muž dokonalý a od svých studentských let spolehlivý stoupenec národní strany svobodomyslné. Před časem ovdověl a velmi pečlivě se staral o vychování vzdělání svých dospělejších dítek, dcery a syna. Budiž česť jeho památce! — Včera zemřela na Smí- chově ve věku 30 let pí. Anna Vacková, choť učitele na Smíchově. Pohřeb zesnulé konati se bude zejtra o 2. hod. odpol. v domě smutku na Smíchově, Ko- menského ul. č. 961, na hřbitov Malvazinky. — Delegátem do českého odboru zemědělská rady pro král. české zvolen byl při doplňovací volbě hospodářskými spolky v okresu žambereckém dne 6 prosince 1904 pan Fr. Ho vorka, starosta okresu, zemský a říšský poslanec. — Národní kolek. Představenstvo spořitelníh a záložního spolku pro Krůty a okolí usneslo se k návrhu pokladníka ve schůzi dne 1. listopadu za- vésti na vydané dluhopisy, účty a knížky stranám národní kolek.
Pařík Husův doktor Novák Vacková Louny Třebenice Praha Smíchov Francie ko český odbor zemědělský rada pro král spolek pro Krůta strana národní kolek
23 article
— Oslava povýšení Bubenče na město Byla vče rejšíhe dne uspořádána bez všelikých hlučných oká zalostí. Jen četnými prapory ozdobené domy bube nečské oznamovaly slavnostní chvíli. Bývalý obecní úřad čp. B na kostelním náměstí, který za nedlouho bude sbourán a na jehož místě bude postavena nová radnice s potřebnými místnostmi úřadními, byl vkusně dekorován květinami a svěží zelení. Do slavnostně vyzdobené zasedncí síně po 9. hodině dopol. so3lis členové zastupitelstva a četní hosté, zejmena palro- nátní komisař p. Beneš v zastoupení zemského výboru. Starosta města p. R. Kubík všechny účastníky vřele uvítal a pak se zmínil o dějinách a rozkvětu Bubenče. Uvedl rozvoj stavebního ruchu v minulém desetileli v Bubenči, která svým moderním zařízením ve smě- ru veřejného zdravotnictví, kanalisace, vodovodu s vo- dou pitnou i užitkovou, veřejných komunikací a osvě- tlování postoupila mezi přední města česká a zacho- vala si pověst nejzdravějšího místa v okolí pražském.
Beneš R Kubík Bubeneč kostelní náměstí
24 article
Stručné dějiny obce, sepsané městským tajemníkem p. JUC. Lad. Tůmou, byly účastníkům slavnosti ode- vzdány. Po přečtení dekretu, jímž Bubeneč na město povýšena, usneseno poslati panovníkovi holdovací te legram. Sdělením, že městské zastupitelstvo usnesle se u příležitosti téta oslavy místním chudým rozděliti 500 korun, byla slavnost ukončena, když ještě starosta p Kubík poděkoval všem členům městské rady i za- stupitelstva i městskému úřadnictvu za vydatnou pod- poru a snahu, se kterou vždy ku blahu a prospěchu obce pracovali. S projevem, aby město Bubeneč žilo rostlo a vzkvétalo, účastníci se rozcházel. K slavnost bylc zasláno mnoho blahopřejných dopisů a telegra- mů. Paní Marie Glaserová, majitelka villy č. 30 v Hu- benči, odevzdala obci obnos 1000 K k založení na- dace k účelům dobročinným. Pánové R. Kubík a a Hora věnovali po 100 K pro chudé. Dárcům vyslo- veny díky.
Tůma Kubík Glaserová R Kubík Bubeneč Hu
25 article
— Slezská besídka v Praze. Všichni účinkují na slezském večírku Moravsko-slezské besedy zavítali již s ředitelem kůru a skladatelem p. E Bartoníčken počtem 14 dam a 4 pánů do Prahy. Obětavos kroužku slezského a zajímavá a originální besídka. která se koná dne 10. t. m. v sále býv. sv. václavské záložny, zasluhují návštěvy nejhojnější. Celý výtěžek patří hospodyňské slezské škola v Kateřinkách. — Odměňování věrných služebných uspořádáno bylo včera ve staré zasedaci síni na radnici pražská Spolkem pro blano služebných za předsednictvi Fr. Waldeka šl. z Waldriedů. Odměněno bylo 94 sla- žepných osnosem 1557 K, 62 čestnými vysvědčeními 16 sthíbrnými medaillemi a 10 bronzovými medail — Výstavy. XIV, výstava »M anes a«A Slaviček v pavilloně pod zahradou Kinských ot vřena jest denně od 9—4 hodin. Vstupné 1 K. Stu dentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legit- mace 60 h. Hromadných návštěv bylo dosud pořa- dáno 5, z těch byly dvě spolkové a 3 žactva škol středních. Ohlášeno jest několik hromadných návštěn damských, spolkových i školských.
Waldek Praha Francie slezský večírek Moravskoslezský slezský škola v Kateřinka E Bartoníčken
26 article
— Velká výslava harcských kanárů na výstaviiu v Král. Oboře byla včera v administračním domě vý- stavy ve třech skvěle upravených místnostech, způ- sobem v pravdě slavnostním zahájena předsedou vý- stavy panem Antonínem Šilhavým, jenž poukázal slovy poutavými na velký vývoj pěstění harcských pěvců v Čechách a na záslužné působení prvníh spolku pro chov hareských kanár v Praze—VII, jenž výstavu po mnohých pilných přípravách, jak nyní zjevno, s nevšedním zdarem v život uvedl. Výstava sama obsahuje několik skupin znamenitých pěvců českého chovu, pěvce prodejně. dále skupiny akvarií, ryb, brouků, motýlů, exotického ptactva, preparátů, zvířat vycpaných, pomůcek chov atd. Útulnými prostorami výstavy rozléhá se od rána do večera (výstava jest otevřena denně do 7. hodiny večerní) rozkošný, tlumený zpěv líbezných žlutých ptáčků a vábí návštěvce — laika i znalce — k dlou- hému poslechu. Nynější doba vánoční zvláštěje přízniva výstavě, doba to, kdy chov pěvců, spočívajícl zvláště v rukou nezámožných tříd, podporován může býti koupí živých těch vánočních dárků, oslavující Svatvečer něžnou písni v záři stromku vánočníha Návštěva výstavy, jež trvá do 12. prosince, byla včen po celý den velmi živá a animovaná. Zásluhu a jej zdařilé uspořádání mají v první řadě ovšem pořadatelé.
Král Šilhavá Čechy Praha
27 article
Výstavní výbor sestaven takto: předseda pan Antoní Šilhavý, místopředseda pan Karel Urba D, jednatl pan Václav Svoboda, pokladní pí. Betty Faifrová, členové výstavního výboru pp.: Tremi Urban, Herych, Vodička, Čapek, Hůls G. Urban a H. Švoboda; mistní dozer ství mají pp.: Karel Svoboda, Vodička, He rych; sbor soudců pp.: Karel Šváger, oh chodník a Ladislav Kracík, cukrář. — Dary. K uctění památky slečny Olgy Šebo- rovy věnovali místo věnce manželé Josef a Božen Fuksovi 20 K a rodina Bursíkova 20 Kv prospěch Ústřední Matice skolské. —. Paní F. Ú manová, choť rady zemského výboru, s paní a Dvořákovou, vybraly na Ústřední Matici školskcn v ústavu pomologickém v Troji 6 K 80 h, které ode- vzdaly odboru v Praze-VII.
Šilhavá Urba Svoboda Faifrová Herych Vodička Čapek Hůls G Urban H Švoboda He rych Šváger Kracík Šeba Josef Fuks Bursíkův Kv Dvořákův Trója Praha Tre Urban
28 article
— Kuchyni chudé školní mládeže na Smíchen dostalo se v listopadu těchto darů: p. bar. Frani Ringhoffer K 200.—, Spolek pro podporu chudých gymnasistů K 108.—, správní rada akc. pivovara K 50.—, pp. manželé Josef a Marie Linhartovi K 40— p. Al. Elhenický s chotí K 30.—, sl. Růžena z Pislo- riusů K 30.—, p. c. r. Frant. Hejtmánek K 25.—; p K 20.—: pí. Anna Čampulová, pí. Ant. Datlová,p A. L. Koppe, pí. A. Pelunková, pí. Marie Písechi, p. V. Rosiňák; p. P. V. Hrudka K 12.—; p. Jos Kozlík K 11.40; po K 10.—: pl. Marie Koldinská, r Am. Gollová, pí. Mat. šl. Jansová, pl. M. Pokorná, sl. F. Sojkova, p. Jos. Váňa; po K 6.—: pí. Frant Bambassová, pí. Gabriela Rozkošná, pí. H. Aue- hanová, p. O. Pohl; sl. Fr. Vorlova K 4.—, sl. R Nekutova K 2.—. Pan E. Adler 10 kg švestek, p.l Ceyp 50 kg hrachu, p. Havrda týdně 5 kg kostí, pi M. Holubová 7 kg povidel a sušený celer, si M. Chne- likova láhev rajských jablek, p. Jos. Jiřík 10 chleb a 4 košíky housek, p. K. Kirschner týdně 35 litrl mléka, p. V. Mácha 33 chlebů a 2.5 kg droždí, Ne- jmenovaný 58 jaternic, p. Ant. Podrazký nůši zelt- niny, sl. El. Poslušných povidla, parní mlékárna v
Ringhoffer Josef Linhart Elhenická Růžena František Hejtmánek Čampulová A L Kopp A Pelunková Písechi V Rosiňák P V Hrudka Koldinská Gollová Mat Jansová M Pokorná F Sojkův Jos Váňa Bambassová Rozkošná H Aue Pohl Vorlův E Adler Havrda M Holubová Jiřík K Kirschner V Mácha Antonín Pislo K 2 kg
29 article
Vysočanech 30 litrů mléka týdně, p. Vondra týdnl 4 putny uzené poičvky, 15 uzenic a 15 párků, bi Zátkové v Českých Budějovicích bednu nudlí, p. Fr Zdeněk 20 kg vařiva. Pan Bálek opravil 10 kus plechového nádobí, pí. Forstrová darovala 6 kusl nádobí, p. J. Jánský 5 kg mýdla, p. Keller lavici správní rada akc. pivovaru putnu, p. Teplý velký železný hrnec a 2 lucty lžic. Fondu Alžběty Duchlcki věnovaly: pí. A. Čampulová a sl. R. z Pistoriusů po 10 K. Další milodary pro kuchyni mládeže i pro fpn přijímá pí. B. Elhenická na Smíchově, Ferdinandsve nábřeží č.4. — Na přikopě včera před polednem sešlo sea procházelo několik set českých studujících, mezi ni- miž bumlovali buršáci. Jakmile tito odtáhli do ně- meckého kasína, odebrali se čeští studující na Vi- clavské náměstí, kam byli provázení zástupem cbe- censtva. Nedaleko Krakovské ulice vrchní komin
Vondra Bálek Keller Teplá Duchlcký A Čampulová Český Budějovice Francie Pistorius Smíchov clavský náměstí Ferdinandsve nábřeží kg