2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. prosince 1904.
5
article
zapotřebí, měla-li by se objasniti tato veliká otázka
v životě ruského národa.
To není úkolem však běžné korrespondence
seznamující se současnými událostmi, charak-
terisující jejich hnutí a zachyeující plynutí
veřejnosti.
Otázka svobody v Rusku za doby
válečného rozruchu eminentně vystupuje a hlu-
boce zajímá ruskou veřejnost. Shodou okolnost
povoláni současně v čelo nejdůležitějších ressortů
mužové progressivních vzhledů a jejich počiny
dávají tušiti obrat ve směr obecné volnost
i obecného vzdělání. Kníže Mirský jako ministn
vnitra a generál Glazov jako ministr vyučování
projevili se již jako činitelé nejen názoru
slova než i práce. A práce, skutků, popudu
i činu v obou těch ministerstvech bylo potřeb
Oba ressorty sice samy sebou přinášejí nej-
napjatější činnost obsáhlostí svou a složitosti.
Ale největší úkol v Rusku, zejmena minister-
stva vnitra, spočívá ve svobodomyslném a po-
krokovém, moderním postupu. Ovšem pokrokovost
a modernost činění, každého, ve skutečnosti
i při nejširším provádění v Rusku nenabude
takové formy, jaké by očekával ve svém pojí-
mání západ Evropy. Ale na Rusi má hluboký
význam reální popud uvedení obého ve prax
Poměry v Rusku jsou nyní mimořádné.
Mirský
Glazov
Rusko
Evropa
6
article
Nechceme se mýliti ani klamati, bychom té
volnosti a svobodomyslnosti, které se teď všude
téměř tlačí do pozornosti, kladli význam
ujatého se nebo vžitého podkladu. Avšak na to
obracíme zřetel, že schopní a přístupní refor-
mám činitelé v čele vlády se nalezající a dost
odvahy mající mohli by s výsledkem co nej-
významnějším a pro příští dalekosáhlým vzply-
nulých okolnosti a tvořieích se poměrů využiti
Veřejné mínění — dnes již snad po celé Rusi
— má za takové oba posléze jmenované a zvláště
ministra Mirského.
Budiž s pravdou pověděno, že není v Rusku
pamětníků a znatelů, již by věděli o volnosti
tak veliké, jaká se nyní skoro ve veškerém
životě ruském zaznamenává.
Nejprve a nejtypičtěji spozorována změněná
nálada v tisku. A tisk zcela vhodně a správně
využívá té nálady. Neboť, co dnes se v tisku
propouští — nejen u volnosti vyrčené myšlenky
vůbec, než i v kritice činnosti vládní a nejroz-
manitějších podniků odnoží z přímého příkazu
vlády — dříve ani z pěti procent nebylo lze
říci, tím méně napsati a natisknouti. A dnes
povoláváni jsou z vyhnanství do vlasti veřejnostní
pracovníci, již bez rozboru, soudu a uvědomění:
proč, byli příkře zbavováni osobní svobody
patriotického života. O rehabilitaci vojenských
některých veličin ani nemluvíme; velitel druhé
mandžurské armády nejcharakterističtěji pravené
representuje. Nebo na příklad: o co méně
svobodomyslněji píše v této době petrohradská
»Ruse nežli psala »Rossija«, zakázaná, a jejíž
někteří spolupracovníci vrženi do vyhnanství.
Mirský
Rusko
7
article
Ačkoli ani teď nevzdáváme se přesvědčení,
že v některém ohledu jednotlivec žije mnohem
volněji a svobodněji v Rusku nežli v leckterém
státu evropském, přece úplně sjednocujeme se
s názorem a požadavkem ruské veřejnosti, který
tak neobyčejně směle a ostře i ruský časopis
»Jurist« vyslovil o osobní svobodě. Neboť to
pravda, kdo stal se v Rusku předmětem proná-
sledování, leckdys i pouhého podezření, bez
cavyků aniž by mu dána přiležitost event.
obhájiti se, zhusta je trestán; to platí zvláště
o vyhnanství. S pravdou ovšem budiž konstato-
váno, že mnohdy vládní kruhy petrohradské
ani dobře neznají podstaty příčiny a že se to
udá mnohdy z pouhé samovůle a samomoci
neobmezeně vládnoucího představeného toho
kterého úřadu. V tom ovšem jevil se vždy
v Rusku nepěkný, nejzpátečnější a krutý rys
absolutistické všemožnosti, kterou uvedeně » Jurist«
takto vyjádřil: »Možno směle říci, že bývali
ministři Sipjagin a Pleve nebyli by se stali tak
lehce oběti přiostřených proti nim antipatií,
kdyby nebyli stáli v čele správy
s bezmezným a výjimečným plno-
mocenstvím, které je samé opíjelo a do-
vedlo do krvavého rozřešení.«
A je, opakujeme, karakteristikou doby, že
veřejnost k nástupci jejich patří sympaticky, ba
s nadějemi, tvrdic »nado byť — k vesně !«
(Úsloví, vyjadřující tužbu i obrat k lepšímu.)
A stejně je typiekým, že taková nálada širších
vratev zvratně obráží se v těch kruzích, kterých
Sipjagine
Pleve
Rusko
8
article
lift a t. p. Tam za mořem je skoro pravidlem —
vyjma snad New York — že i malý člověk
obývá domek pro sebe a tam, kde jsou nuceni
bydleti v domech činžovních, zařizují se mno-
hem útulněji než my.
Franecuzové, Italové zanedbávají domova
prote život pouliční, kavárenský a restaurační
u nich silně se vyvinul. V Americe právě na-
opak, a kaváren a hospod na posezení tam vů-
bec neni. Nechceme proto Ameriku haněti, ne-
boť ani Amerika nemůže míti všechno. Dojista
má tuze mnoho pro nás poučného a zajímavého
a jsou dávno ty tam doby, kde o Americe vůbee
a Svobodných Obcích zvláště vyprávěly se bá-
chorky sotva uvěřitelné. Mívalo to svoji příčinu
hlavně asi v tom, že Evropa celkem málo se sta-
rala o velikou tu republiku zámořskou, domní-
vajíc se, že dlouhá cesta do Nového světa ne-
stojí za námahu.
Po výstavě v Chicagu a zvláště po válce
španělské bylo jinak. Nikdy nezpůsobilo tak
snadné vítězství obrat tak pronikavý, jako ví-
tězství nad shnilým Španělskem, a to nejenv
názorech lidu amerického sama, nýbrz i v úsud-
ku jiných národů. Unie stala se rázem velmoci
r její hlas nabyl velikého významu ve světovém
koncertě; ba začala tam hráti hned prim. Ted
teprv stará Evropa prohlédla, stopujíe s dychti-
vestí, co se to děje tam za Oceánem. Ovšem jen
čipernější z národů evropských jsou tak zvědavi
jako Němci. My nikoli.
Italos
Ted
Němec
New York
Amerika
Evropa
Chicago
Španělsko
9
article
Odjinud odevšad hrnuli se na výstavuv
St. Louisu odbornici i neodborníci, nám se zdála
příliš odlehlou . .
Místo dřívějších bájek o Americe nastu-
puje teď obdiv nad prací, která celou pevninu
zanesla kulturou a nad praci oné směsi národů
kteří přese všechno množství spotřebované ener-
gie zachovali si mladickou svěžest a optimismus.
jehož ve starších kulturách evropských marně
bychom hledali. Nový svět, který tolik se na-
učil od světa Starého, je teď ve mnohém vzhledě
svému učiteli vzorem a zvláště v ovládání ob-
tíží technických zaujímá místo první. —
představenými jsou i ministr Svjatopolk Mirský
i ministr Glazov, tedy v kruzích podřízenýcha
majících plniti a pomáhati naplňovati úkoly nově
předsevzaté.
Professorstvo středních škol i vysokýeh
ústavů cítí se — ač nesprávně — dotčeno vý-
rokem ministra o nízké úrovni učitelstva a po-
bídkou ministrovou k nápravě i přikázáním od-
straniti postupně takovou závadu. A »činovnictvo«
v ressortu ministerstva vnitra — připomínáme
některé a v některé části — trpce pociťuje, že
jeho bezmezná moc se překračuje a že
snad každý jedinec ruský, třeba i mužíkem,
bude míti nyní snad právo obhajovati se proti
nevůli, zloupotřebení a neodůvodněnému koli-
kráte trestání úřadníkovu anebo správcovu toho
nebo onoho úřadu.
Svjatopolk
Glazov
St . Louis
Amerika
10
article
Trudný kus práce stojí tu před ministrem
Mirským. Ale záhodný, nutný. Neboť toť vskutku
příliš krutá moc vyšetřujícího úřadníka, »žan-
darmského náčelníka« anebo »policmejstěra«.
když někdo, neznaje ani příčin anebo viny.
musí ve dvacetičtyřech hodinách nebo dvou
dnech dosavadního svého pobytu anebo Ruska
— bez ohledu na rodinu, na poměry, v nichž
žil, bez ohledu, že všechna jeho práce, výživa,
celé dílo, mnohdy rozsáhlé, zůstane bez hlavy
a vedení. Kde kdo vinen, kde kdo trestu za-
slouží — ovšem jiná věc; takového nechť stihno
Nemesis. Názor a snahy k lepšímu v tom
směru, pochopitelno, v ruské společnosti jsou
s to a oprávněny vyvolati naději na světlejší
záblesk a na příjemnější očekávání, zejmena
pozorují-li se u vlivného úřadu.
Rušivě do těchto nadějí a blaživějších tuch
zasáhly, jak listu vašemu již sděleno, mladistvé
vzněty nerozvážnosti a vzbouřená nespokojenost,
vření to zpitých hlav, obsažené v nedávných
jednak studentských demonstracích v Moskvě
a jednak ve vzpouře narukujících záložníků
tamtéž i jinde.
Že výčitky neoprávněnosti a nevhodnosti
těchto výstřelků demonstračních jsou oprávněny,
toho nejlepším dokladem jsou i hlasy tisku
populárních činitelů, kteří snahy studentské ji-
nak podporují, stejně s nimi smýšlejí a oby-
čejně v pokrokových úsilich s nimi jsou za
jedno. A dnes i tito ozvali se proti intelligentní
mládeži ruské. Těžké doby prožívá Rusko, válka
asijská mnohou trpkou a přísnou zkoušku vrhla
na ruskou vlasť a to nejen v oboru vojenském,
než odvlivněně v oborech jiných. To se dobře
nyní pociťuje a také noskrývá.
Mirský
Nemesis
Rusko
Moskva
11
article
Vláda a censorské úřady z nejvyšších pří-
kazů volně propouštějí sebe svobodomyslnější
kritiky vládních systémů a nezdarů, společen-
ských zřízení i činovnických ustanovení, skutků
atd., zkrátka: Rusko v těžkých poměrech na
venek počíná se uvnitř poznávati, seznávati po-
klesky a rozumná úvaha a rozmyslnost v nej-
vyšších kruzích v zájmu věci, míníme, společ-
nosti i národa netisní jako dříve, by publicistika
svůj úkol a své opravdové povinnosti konala
tak, jak podstata její veli. Následkem toho v ce-
lém životě ruském jeví se jisté oživení, patrné
každému i prostřednímu pozorovateli. Ovšem
nelze tvrditi s absolutní jistotou, že i po válce
potrvají poměry ty dále.
Avšak v tom právě soustřeďují se tužby
a přání širokého ruského národa na knížel
Mirského, vyjádřil-li se jako stoupenec programu.
že doby dané dovede využiti a zbuduje pod-
klad, na němž by po ukončení krvavého dra-
matu na Východě rostla volnější samostatnost
nejen jedince, nýbrž i všeho národa a celého
zřízení ruského.
Úkol to veliký — těžký a slibný — nutný
Pyccrii.
Mirský
Rusko
12
article
Národní polský tisk a poslední výtržnosti ve
Varšavě.
Dziennik Poznaňski“ nedávno oznámil, že
hrabata Krasiňski a Josef Potocki ucházejí se
o slyšení u cara, aby před ním prohlásili, že „po-
slední nepokuje ve Varšavě byly židovsko-so-
cialistické a nikterak nevyšly ze společnosti
polské.“
Zprávu tuto dementoval krakovský „Czas“
jenž děl, že takové prohlášení bylo by zhola
zbytečné, protože v Petrohradě všichni jsou
přesvědčeni, že poslední nepokoje ve Varšavě
uspořádali socialisté za židovské peníze.
„Petrohradské Vědomosti“ zaznamenávají,
že všechen národní polský tisk za posledních
nepokojů varšavských zachoval se správně a
protestoval proti tomu, aby byly počitány na
vrub národních Poláků. V tom smyslu vyslovily
se: „Kraj“, „Slowo“, „Kuryer Polski“, „Ku
ryer Warszawski“, „Czas“, „Nowa Reforma“
„Przeglad“, „Gazeta Lwowska“, „Dziennik
Polski“, „Slowo Polskie“, „Gazeta Narodowa“
„Dziennik Poznaňski“ a j.
Socialisté, kteří demonstrace uspořádali
jsou členy t. zv. „polské strany socialistické“
jejíž hnízdo nalezá se ve Varšavě a jež jedná
podle pokynů strany, nazvané „Der Bund“, jenž
je považován za židovský. Přece však spiritus
movens těchto nepokojů musí býti hledán kdesi
za hranicemi nejen Polsky ruské, nýbrž vůbec
za hranicemi všech polskýeh
z e mí.
Tak podotýká zmíněný list petrohradský
Dziennik Poznaňski
Krasiňský
Potocki
Polák
Kuryer Polski
Czas
Dziennik Polski
Varšava
Petrohrad
Slowo Polskie
Gazeta Lwowsko
Gazeta Narodow
13
article
Otázka vnitřních reforem v Rusku.
Ve „Světě“ sám V. V. Komarov přes cho-
robu svoji chopil se pera, aby promluvil do této
otázky. Straně aristokraticko-professorské, jež
se zahaleně prohlásila pro zavedení ústavy, vy-
týká nejprve, že se svými návrhy nesečkala, až
bude po válce, nýbrž vytasila je v této těžké
debě, kdy je Rusko zaměstnáno vojnou a kromě
toho víe než v normalné době brániti se musí
zahraničným intrikám. „Ruský člověk především
se vyznamenává čestností a přímostr“ —a
těchto vlastností aristokraticko-professorskému
chvatu se nedostává. Co se týče reforem, jsou
zajisté nutny. Ale reformy jsou tužbou všech
ruských lidí a o reformy ve vnitřní správě Ru-
ska, v soudnictví atd. větších zásluh si získali
Kirjejevský, Aksakov, Golochvastov, Samarin
kníže Čerkasský, Milutin, Katkov, než kníže
Trubecký v „Právu“. Pro rozumné a spravedlivé
reformy jsme všichni, ale my, kteři nenáležíme
k táboru aristokraticko-professorskému, sou-
díme, že se k nim musí dojíti cestou rozvoje
národního vědomí, aniž bychom sešli se zá-
kladného kamene, na kterém spočívá budova
ruského státu, t. j. aniž bychom se zpronevě-
řili samodržaví, pravoslaví a národnosti a od-
dálili se od svatých odkazů své hístorie. Tím
nikam nedojdeme, budeme-li si vypůjčovati
vládní formy, vyvinuvší se v západní Evropě
nám úplně cizí, anebo budeme-li zaváděti právní
pořádky, které přes to, že jsou naši západníci
pro ně tak nadšeni, nejsou pro Rusy ničím ji-
ným, než prázdným zvukem.
V V Komarov
Aksakov
Golochvastov
Samarin
Čerkasský
Milutin
Katkov
Trubecký
Rusko
Evropa
14
article
Z Francie.
Z Francie.
Udavačská afféra svobodných zednářů, jež
tak rozechvěla franeouzskou veřejnost a přivo-
dila pád ministra Andréea, stále zaměstnává tisk
Poslanec Guyot de Villeneuve uveřejňuje
nové »fiches«, nové záznamy o důstojnicích,
posílané udavači ředitelství velké lože zed-
nářské v Paříži a odtud sdělované ministru vo-
jenství. Jednotlivá odhalení mají různé dohry
došlo již k několika soubojům mezi důstojníky
nacionalistický žurnalista Goucher zpolíčkoval
na boullevardech prefekta Jollieta, jenž dodával
též informace o důstojnících a plukovník Gam-
bert uveřejnil otevřený list, v němž vyslovuje
své nejhlubší opovržení advokátovi Reynaudovi
v Montélimaru, zednářskému udavači atd.
Opposiční, nacionalistický tisk ovšem píše
nejvášnivějším tónem proti udavačům a svo-
bodným zednářům. Ale i listy jiných republi-
kánských stran, mnohé i vládě blízké, odsuzují
udavačství, desorganisující armádu.
Zajímavý je hlas Clémenceauav
»L'Aurore«. Proslulý politik a republikán nej-
krajnějšího směru porovnává dokumenty uda-
vačské, shromážděné Vadecardem, sekretářem
lože svobodných zednářů, s hromadou nejhnus-
nější špíny a hnoje. Nejen Vadecard, ale i štáb
měl své tajné poznámky o důstojnících. Clé-
menceau dovolává se energie ministra vojenství
Berteauxe, aby odstranil tyto hanebnosti.
»L'Echo de Paris« uveřejnil zajímavý
dopis plukovníka Marehanda o hrdinném obranei
Port Arturu gen. Stesseljovi. Marchand líčt
Stesselja, jejž poznal na počátku r. 1902
Dálnym, kde velel 9., 11., a 13. pluku sibíř-
ských střelců, jako muže prostého a skromného,
nesmírně oblíbeného u mužstva i důstojníků.
Andrée
Villeneuv
Goucher
Jolliet
Reynaud
Clémenceauav
Berteaux
Paris
Marehanda
Artur
Marchand
Stesselja
Francie
Paříž
Montélimar
15
article
Netušil však, že kdy bude hrát roli tak velkou
a neobyčejnou, jaká mu připadla v nynější válee,
kdy celý svět upírá k němu zraky a s napjetím
pozoruje jeho úchvatný a hrozný souboj s pře-
silou japonskou. Marchand s pohnutím vzpo-
míná na přípitek, který pronesl Stesselj při ban-
ketu, dávaném posádkou portarturskou dne
23. února 1902 na počest francouzského hrdiny
od Fachody. Stesselj připíjeje Marchandovi pro-
sil jej, aby vyslovil jeho pozdrav statečné
armádě francouzské: »Jsme s ní jedna duše
Neste vaší vlasti a vaší armádě naše »urá !«a
naše srdce! Pozvedám svou číši, abych ji vy
prázdnil na zdraví a velkost krásné země fran-
couzské!« Marchand přípil si se Stesseljem n
bratrství a objali se.
Delcassé o zahraniční politice ministerské.
Včerejší depeše pařížská nedonesla nám již
konce schůze francouzského senátu. Závěrel
sezení vyplněn byl řečí Delcasséovou, jejíž nej-
pozoruhodnější momenty o posledních směrech
vnější politiky francouzské zde klademe. Jelikož
jednalo se o smlouvě anglo-francouzské hájil ji
ministr zahraničných záležitostí především tím,
že Francie, pokud Newfoundlandu se týče, zřekla
se ve smlouvě pouze práva, sušiti ryby na souši.
Smlouva tato, kteráž — praví Delcassé — po-
tvrzuje a upravuje smlouvu s Ru-
skem, dovoli Francii, aby těžila ze své velké
osadní říše. Aby s jinými státy světovými do-
spělo se k dohodě, musily se nejprve urovnati
sporné otázky, jež byly by mohly vzniknoutí
mezi Anglií a Francif, a to především otázka
newřoundlandská; situace tam byla již
neudržitelnou, nyní ale zájmy Francie jsou chrá-
něny. Za ústupky své dostali jsme důležité vý-
hody v západní Africe.
Marchand
Stesselj
Francie
Newfoundland
Anglie
Afrika
16
article
Deleassé vykládá pak, že Anglie a Francie
nesměji býti soupeři. Francie má jedinou snahu,
totiž aby ji říše osadní byla k užitku. V Ma-
roku musí míti Francie z obavy o bezpečnost
v Alžíru převážný vliv. Maroku musí se při
dalším vývoji zachovati i autorita sultánova, jeho
zvláštnosti territoriální i celistvost. Musilo se
zameziti, by se jiní hlásili k řešení otázky,
kteréž náleži Franeii. Poněvadž Anglie v Maroku
nám ustoupila, musili j sme uznati ve pří-
čině Egypta dokonané událoslti,
naší negativní posice tamní se
zříci a novou politiku v Egyptě
počíti. Francouzské zájmy obchodní v Egyptě
jsou ale úplně ochráněny. Musili jsme se ve
příčině Středozemního moře dohodnouti i s Italií,
což se i stalo. Také dospěli jsme k dorozumění
se Španělskem, jež má četné zájmy i smluvní
práva v Maroku. Musili jsme tudiž k tomuto
sousedu svému rovněž blahovolně se zachovati.
Španělsko příznalo nám práva, skýtati sultánu vše-
likou pomoc vojenskou, hospodářskou i finanční
a zavázalo se šetřiti celistvosti Maroka. Tim
odstraněno jest všeliké znepokojení co do jeho
budoucího postupu v Maroku. Vážnost a úvěr
Francie vzrostly, ale nesmí se mysliti, že by
Francie mohla se proto zříci silného vojska
mocného leďstva.
Anglo-francouzská smlouva byla pak 215
proti 37 hlasům přijata. Rovněž schválena smlouv
se Siamem, načež schůze senátu ukončena.
Tim
Anglie
Francie
Ma
Alžír
Maroko
Egypt
Španělsko
Siam
17
article
Sensační prohlášení o resignaci na světské
panství papežské.
Římský dopisovatel »Berl. Tagblattu« mě
rozmluvu s markýzem Cornaggiem, vůdcem
nové — klerikální — skupiny v italské sně-
movně. Cornaggie sdělil redaktoru, že papež
nynější ponechal katolíkům úplnou volnosta
že mu stačí, vidí-li ve sněmovně zástupce ná-
boženského názoru světového, markýz pochy-
buje, že dojde na utvoření italské strany středu;
centrum nemá pole v katolické zemi, leda že
by církev byla pronásledována. Případné smí-
ření mezi Vatikánem a Kvirinálem není dosud
snadné, ale přece snazší než dříve. Čas zmírni
obapolné styky a ve Vatikánu nemysl
už ani jedinký člověk na obnovu
světského panství papežského.
Takové sny — pokračoval klerikální vůdce
— byly pohřbeny sLvem XIII. Pius X
by se spokojil, kdyby na místě nynějšího zá-
kona garančního dány byly nové a úplné ab-
solutní garancie pro neodvislost papežské sto-
lice, jež by ji chránily před všelikými případ-
nými rozmary italského ministerstva. D ne
Berl
Cornaggie
Pius
Vatikán
18
article
ještě — pokračoval markýz — na Italii
žádati vrácení Říma pro papeže
bylo by pravým šilenstvím a rov-
něž nesmyslno bylo by věřiti, že
by se některá vláda italská mohla
odvážiti, někdy o projektu tako-
vém vůbec i jen uvažovati. O smí-
ření však uvažovalo se již na obou stranách,
dosud ale bez výsledku. Podá-li Italie někdy
papeži upřímně ruku ke smíru, u ža s n
svět — dodal Cornaggie — nad skrom-
ností papežských požadavků.«
Na námitku dopisovatelovu, proč tedy ně-
mecký střed stále ještě činí projevy pro světsk
panství papežské, odtušil markýz, že děje se
tak, protože centrum ono jest papežštější než
papež sám. Italští katolíci poděkovali prý by
za to, aby na jich státu prováděna byla nějaká
amputace. Němečtí katolíci — končil markýz —
nemají pro naše národní cítěn
žádného porozumění. Jako my, cítí ale i sám
Pius X. (?), jenž jest skrz naskrz vlastenec
jenž jest spokojen již, ociťuje-li se Italie n
cestě k pořádku a k náboženství.
Cornaggie
Pius
Řím
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Stavba represonlačního domu, či máme-l
hověti včerejšímu návrhu přítele našeho listu —
stavba Národního domu král. hl. města Prahy
— připravila zdejší »Bohemii« o poslední zbytky
rozvahy. Včera přinesla aspoň o záležitosti
obecní stavby u Prašné brány článek, o němž
možno bez obalu říci, že psán jest z nejsprost-
šího kalamáře, jaký v závodě kdysi synů Bohu-
mila Háze jest k disposici. »Bohemia« byla
tentokráte vedena touhou, otříti se svým nejméně
čistým bokem o zastupitelské sbory král. hl.
města Prahy a zvlášť o jich většinu, která se
již vyslovila a ještě definitivně vysloví pro stavbu
národního domu pražského. Leč ne každá —
špína pouští a proto zůstanou infámie kasiňá-
ckého listu lpěti na něm samém. K informac
širší veřejnosti české o tom, jakou mluvou
může si německý list v Praze dovolit psáti
o radě a sboru města, stačí uvésti, že případné
schválení návrhu městské rady sborem nazývá
list ze svatoannenského průchodu »vyšším
taškářstvím«, jímž má se úpadek zakrýti, stavbu
obecního paláce parádou divného sováka,
kterýž prý v umolousaném prádle a v hadro-
vitých šatech navléká na sebe elegantní plášt
Metafory tyto voleny jsou ovšem z nejvlastněj-
šího světa »Bohemie«, ale tím urážlivější by
byly, kdyby tato poklizečka z kasina byl
sehopna vůbec někoho uraziti. Meritorní námitky
proti stavbě Národního domu města Prahy, jež
»Bohemia« jinak uvádí, vzaty jsou částečně z řečt
opposice proti stavbě. Že je list kasina přijal za své,
zadav za ně demosthenovský věnec své vlastní
výroby — nestaly se o nic pádnějšími, ani tím,
že k nim připojila svůj kyselý posměch, za
nímž čihá shořký vztek nad pravděpodobným
příznivým výsledkem zejtřejší schůze sboru
obecních starších. Z nálady a nízkosti včerejší
bůh
Háze
Praha
národní dom král
Bohemia
národní dom
národní dom město
20
article
»Bohemie« možno uhodnouti tóninu triumfál-
ního jásotu, jakým by se rozkřikla, kdyby vý-
sledek byl negalivní, aneb jen odročující. Ovšem
nedostali jsme se ještě tak daleko, aby házov-
ská minucí klestila směry rozhodnutím pražské
representace a ukládala ji usnešení, kteráž leží
v jednostranném zájmu pražského pseudoněme-
ctví. Její poukázání na stavbu kanalisace a vodo-
vodu pitné vody jest bezpředmětné. Nevíme sice.
kolikráte ještě budeme nuceni opakovati něme-
ckému tisku pražskému, že oba asanační úkoly
nacházejí se v nejrychlejším možném. chodu,
tolik je však jisto, že stavba národního domu
u Prašné brány nemůže míti žádný, ani uvolňu
jíci ani urychlující vliv na uvedené podniky
Co se týče však titulu, který sobě » Bohemia«
osvojuje ku kritice obecního podniku stavby
národního domu, jakožto mluvči poplatníků —
polovice (111) obecních důchodů, čil
»všech do městského sáčku plynoucích daní«
neví »Bohemia«, co blaboli. Sedm, v nejlepším
případě osm procent obyvatelstva platí za deva-
desát dvě polovici daní ! Jest věru škoda místa
času, zabývati se tímto výkvětem švindlu a prolha-
nosti i — nestydatosti! Že k ní mohlo dojíti,
na tom nemalou vinu nese vleklý průběh otázky
stavební samé. Rozpaky a ostych kompetentních
sborů, naprosto neznámý ve sborech městských
v Olomouci, Brně, Ostravě, Budějovicích, když
se jedná o naprosté dary z obecního ma-
jetku nacionálním účelům německým, dodává
německému kasinu a jeho tisku jenom zbraně
proti podniku, abychom užili slov
přípisu z vážné strany nás do-
šlého, který »jest v zájmu zdaru současné
hlavně budoucí Prahy, národního jejího i monu-
mentálního rázu, i jejího hospodářskéh
prospěchu nedaleké budoucnosti naprostou
nezbytností a konečně otázkou cti vrstevnictva
před budoucími generacemi !«
Olomouc
Brno
Ostrava
Budějovice
Praha
Bohemia
národní dom
21
article
— Odhozný týdenník finanční. Málokterý
z odborných našich listů hospodářských byl
uvítán veřejností českou tak sympaticky jako
»Finanční Listy«, vydávané Živnostenskou
bankou v Praze místo její obvyklých »Zpráv
bursovních«. Nový tento týdenník, vycházející
každou neděli, zasílá Živnostenská banka svým
komitentům zdarma. Jinak činí celoroční před-
platné nepatrný obnos 3 K a jednotlivá čísla
prodávají se po 10 hal. »Finanční Listy«, jichž
vyšlo dosud 14 čísel, jsou pečlivě redigovány,
podávají nestranné a věcné přehledy události
na poli hospodářském a obsahují pravidelné
zprávy z trhů cukerních, peněžních a s jiným
zbožím vedle četných zajímavých článků, věno-
vaných časovým otázkám finančním a hospo-
dářským. Tento počin Živnostenské banky, bu-
diti v nynější rozhárané době politické v naší
veřejnosti zájem a pozornost pro otázky hospo-
dářské, dlužno jen vítati a obětavost její v té
příčině uznati. Jest si jen přáti, aby snahy vy-
davatelstva i redakce po hospodářském povzne-
sení našeho národa dodělaly se výsledků.
— Úmrtí. Včera dopoledne zemřel náhle pan
JUDr. Jan S. Novák, zemský advokát a člen sboru
obecních starších král. hl. města Prahy, v 54. roce
věku svého. Náhlé úmrtí tohoto intelligentního, roz-
šafného a vlasteneckého muže vzbudi zajisté sou-
strasť všech, kdož měli příležitost dra. J. S. Nováka
blíže seznati. Zvěčnělý studoval na gymnasiu v Jin-
dřichově Hradci a práva na vysokém učení v Praze,
kde náležel do kruhu akademíků, s nimiž stále se
stýkal a k pilnému studiu je pobáda! Josef Barák
Povýšen na doktora práv působil dr. J. S. Novák
několik let ve Slaném jako koncipient v kanceláři
dra. Fůrsta, jehož dceru pojal za manželku. Když
JUDr
S Novák
Novák
Barák
doktor
Praha
Jin
Hradec
živnostenský banka
22
article
pak se stal advokátem, usídlil se trvale v Lounech,
kde působil také v životě veřejném a získal si o ne-
jeden podnik veřejný, humanitní a národní vynika-
jících zásluh. Byl důvěrným přítelem dra. Paříka
v Třebenicích a staral se všemožně o udržení a ror-
květ tamější české továrny na zužitkování ovoce
Před několika lety přeložil své sídlo do Prahy, otevie
tu advokátní kanceláž a vyvinu! činnost v Občan-
ském klubu staroměstském, jakož i ve sboru obec-
ních starších i v městské radě. Spolku pro zbodo-
vání Husova pomníku v Praze byl několik let jed-
natelem. Dr. J. S. Novák byl výborný právník, muž
dokonalý a od svých studentských let spolehlivý
stoupenec národní strany svobodomyslné. Před časem
ovdověl a velmi pečlivě se staral o vychování
vzdělání svých dospělejších dítek, dcery a syna.
Budiž česť jeho památce! — Včera zemřela na Smí-
chově ve věku 30 let pí. Anna Vacková, choť učitele
na Smíchově. Pohřeb zesnulé konati se bude zejtra
o 2. hod. odpol. v domě smutku na Smíchově, Ko-
menského ul. č. 961, na hřbitov Malvazinky.
— Delegátem do českého odboru zemědělská
rady pro král. české zvolen byl při doplňovací volbě
hospodářskými spolky v okresu žambereckém dne
6 prosince 1904 pan Fr. Ho vorka, starosta okresu,
zemský a říšský poslanec.
— Národní kolek. Představenstvo spořitelníh
a záložního spolku pro Krůty a okolí usneslo se
k návrhu pokladníka ve schůzi dne 1. listopadu za-
vésti na vydané dluhopisy, účty a knížky stranám
národní kolek.
Pařík
Husův
doktor
Novák
Vacková
Louny
Třebenice
Praha
Smíchov
Francie
ko
český odbor zemědělský rada pro král
spolek pro Krůta
strana národní kolek
23
article
— Oslava povýšení Bubenče na město Byla vče
rejšíhe dne uspořádána bez všelikých hlučných oká
zalostí. Jen četnými prapory ozdobené domy bube
nečské oznamovaly slavnostní chvíli. Bývalý obecní
úřad čp. B na kostelním náměstí, který za nedlouho
bude sbourán a na jehož místě bude postavena nová
radnice s potřebnými místnostmi úřadními, byl vkusně
dekorován květinami a svěží zelení. Do slavnostně
vyzdobené zasedncí síně po 9. hodině dopol. so3lis
členové zastupitelstva a četní hosté, zejmena palro-
nátní komisař p. Beneš v zastoupení zemského výboru.
Starosta města p. R. Kubík všechny účastníky vřele
uvítal a pak se zmínil o dějinách a rozkvětu Bubenče.
Uvedl rozvoj stavebního ruchu v minulém desetileli
v Bubenči, která svým moderním zařízením ve smě-
ru veřejného zdravotnictví, kanalisace, vodovodu s vo-
dou pitnou i užitkovou, veřejných komunikací a osvě-
tlování postoupila mezi přední města česká a zacho-
vala si pověst nejzdravějšího místa v okolí pražském.
Beneš
R Kubík
Bubeneč
kostelní náměstí
24
article
Stručné dějiny obce, sepsané městským tajemníkem
p. JUC. Lad. Tůmou, byly účastníkům slavnosti ode-
vzdány. Po přečtení dekretu, jímž Bubeneč na město
povýšena, usneseno poslati panovníkovi holdovací te
legram. Sdělením, že městské zastupitelstvo usnesle
se u příležitosti téta oslavy místním chudým rozděliti
500 korun, byla slavnost ukončena, když ještě starosta
p Kubík poděkoval všem členům městské rady i za-
stupitelstva i městskému úřadnictvu za vydatnou pod-
poru a snahu, se kterou vždy ku blahu a prospěchu
obce pracovali. S projevem, aby město Bubeneč žilo
rostlo a vzkvétalo, účastníci se rozcházel. K slavnost
bylc zasláno mnoho blahopřejných dopisů a telegra-
mů. Paní Marie Glaserová, majitelka villy č. 30 v Hu-
benči, odevzdala obci obnos 1000 K k založení na-
dace k účelům dobročinným. Pánové R. Kubík a a
Hora věnovali po 100 K pro chudé. Dárcům vyslo-
veny díky.
Tůma
Kubík
Glaserová
R Kubík
Bubeneč
Hu
25
article
— Slezská besídka v Praze. Všichni účinkují
na slezském večírku Moravsko-slezské besedy zavítali
již s ředitelem kůru a skladatelem p. E Bartoníčken
počtem 14 dam a 4 pánů do Prahy. Obětavos
kroužku slezského a zajímavá a originální besídka.
která se koná dne 10. t. m. v sále býv. sv. václavské
záložny, zasluhují návštěvy nejhojnější. Celý výtěžek
patří hospodyňské slezské škola v Kateřinkách.
— Odměňování věrných služebných uspořádáno
bylo včera ve staré zasedaci síni na radnici pražská
Spolkem pro blano služebných za předsednictvi Fr.
Waldeka šl. z Waldriedů. Odměněno bylo 94 sla-
žepných osnosem 1557 K, 62 čestnými vysvědčeními
16 sthíbrnými medaillemi a 10 bronzovými medail
— Výstavy. XIV, výstava »M anes a«A
Slaviček v pavilloně pod zahradou Kinských ot
vřena jest denně od 9—4 hodin. Vstupné 1 K. Stu
dentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legit-
mace 60 h. Hromadných návštěv bylo dosud pořa-
dáno 5, z těch byly dvě spolkové a 3 žactva škol
středních. Ohlášeno jest několik hromadných návštěn
damských, spolkových i školských.
Waldek
Praha
Francie
slezský večírek Moravskoslezský
slezský škola v Kateřinka
E Bartoníčken
26
article
— Velká výslava harcských kanárů na výstaviiu
v Král. Oboře byla včera v administračním domě vý-
stavy ve třech skvěle upravených místnostech, způ-
sobem v pravdě slavnostním zahájena předsedou vý-
stavy panem Antonínem Šilhavým, jenž poukázal
slovy poutavými na velký vývoj pěstění harcských
pěvců v Čechách a na záslužné působení prvníh
spolku pro chov hareských kanár
v Praze—VII, jenž výstavu po mnohých pilných
přípravách, jak nyní zjevno, s nevšedním zdarem
v život uvedl. Výstava sama obsahuje několik skupin
znamenitých pěvců českého chovu, pěvce prodejně.
dále skupiny akvarií, ryb, brouků, motýlů, exotického
ptactva, preparátů, zvířat vycpaných, pomůcek chov
atd. Útulnými prostorami výstavy rozléhá se od rána
do večera (výstava jest otevřena denně do 7. hodiny
večerní) rozkošný, tlumený zpěv líbezných žlutých
ptáčků a vábí návštěvce — laika i znalce — k dlou-
hému poslechu. Nynější doba vánoční zvláštěje
přízniva výstavě, doba to, kdy chov pěvců, spočívajícl
zvláště v rukou nezámožných tříd, podporován může
býti koupí živých těch vánočních dárků, oslavující
Svatvečer něžnou písni v záři stromku vánočníha
Návštěva výstavy, jež trvá do 12. prosince, byla včen
po celý den velmi živá a animovaná. Zásluhu a jej
zdařilé uspořádání mají v první řadě ovšem pořadatelé.
Král
Šilhavá
Čechy
Praha
27
article
Výstavní výbor sestaven takto: předseda pan Antoní
Šilhavý, místopředseda pan Karel Urba D, jednatl
pan Václav Svoboda, pokladní pí. Betty Faifrová,
členové výstavního výboru pp.: Tremi
Urban, Herych, Vodička, Čapek, Hůls
G. Urban a H. Švoboda; mistní dozer
ství mají pp.: Karel Svoboda, Vodička, He
rych; sbor soudců pp.: Karel Šváger, oh
chodník a Ladislav Kracík, cukrář.
— Dary. K uctění památky slečny Olgy Šebo-
rovy věnovali místo věnce manželé Josef a Božen
Fuksovi 20 K a rodina Bursíkova 20 Kv
prospěch Ústřední Matice skolské. —. Paní F. Ú
manová, choť rady zemského výboru, s paní a
Dvořákovou, vybraly na Ústřední Matici školskcn
v ústavu pomologickém v Troji 6 K 80 h, které ode-
vzdaly odboru v Praze-VII.
Šilhavá
Urba
Svoboda
Faifrová
Herych
Vodička
Čapek
Hůls
G Urban
H Švoboda
He
rych
Šváger
Kracík
Šeba
Josef
Fuks
Bursíkův
Kv
Dvořákův
Trója
Praha
Tre Urban
28
article
— Kuchyni chudé školní mládeže na Smíchen
dostalo se v listopadu těchto darů: p. bar. Frani
Ringhoffer K 200.—, Spolek pro podporu chudých
gymnasistů K 108.—, správní rada akc. pivovara
K 50.—, pp. manželé Josef a Marie Linhartovi K 40—
p. Al. Elhenický s chotí K 30.—, sl. Růžena z Pislo-
riusů K 30.—, p. c. r. Frant. Hejtmánek K 25.—; p
K 20.—: pí. Anna Čampulová, pí. Ant. Datlová,p
A. L. Koppe, pí. A. Pelunková, pí. Marie Písechi,
p. V. Rosiňák; p. P. V. Hrudka K 12.—; p. Jos
Kozlík K 11.40; po K 10.—: pl. Marie Koldinská, r
Am. Gollová, pí. Mat. šl. Jansová, pl. M. Pokorná,
sl. F. Sojkova, p. Jos. Váňa; po K 6.—: pí. Frant
Bambassová, pí. Gabriela Rozkošná, pí. H. Aue-
hanová, p. O. Pohl; sl. Fr. Vorlova K 4.—, sl. R
Nekutova K 2.—. Pan E. Adler 10 kg švestek, p.l
Ceyp 50 kg hrachu, p. Havrda týdně 5 kg kostí, pi
M. Holubová 7 kg povidel a sušený celer, si M. Chne-
likova láhev rajských jablek, p. Jos. Jiřík 10 chleb
a 4 košíky housek, p. K. Kirschner týdně 35 litrl
mléka, p. V. Mácha 33 chlebů a 2.5 kg droždí, Ne-
jmenovaný 58 jaternic, p. Ant. Podrazký nůši zelt-
niny, sl. El. Poslušných povidla, parní mlékárna v
Ringhoffer
Josef
Linhart
Elhenická
Růžena
František
Hejtmánek
Čampulová
A L Kopp
A Pelunková
Písechi
V Rosiňák
P V Hrudka
Koldinská
Gollová
Mat
Jansová
M Pokorná
F Sojkův
Jos
Váňa
Bambassová
Rozkošná
H Aue
Pohl
Vorlův
E Adler
Havrda
M Holubová
Jiřík
K Kirschner
V Mácha
Antonín
Pislo
K 2
kg
29
article
Vysočanech 30 litrů mléka týdně, p. Vondra týdnl
4 putny uzené poičvky, 15 uzenic a 15 párků, bi
Zátkové v Českých Budějovicích bednu nudlí, p. Fr
Zdeněk 20 kg vařiva. Pan Bálek opravil 10 kus
plechového nádobí, pí. Forstrová darovala 6 kusl
nádobí, p. J. Jánský 5 kg mýdla, p. Keller lavici
správní rada akc. pivovaru putnu, p. Teplý velký
železný hrnec a 2 lucty lžic. Fondu Alžběty Duchlcki
věnovaly: pí. A. Čampulová a sl. R. z Pistoriusů po
10 K. Další milodary pro kuchyni mládeže i pro fpn
přijímá pí. B. Elhenická na Smíchově, Ferdinandsve
nábřeží č.4.
— Na přikopě včera před polednem sešlo sea
procházelo několik set českých studujících, mezi ni-
miž bumlovali buršáci. Jakmile tito odtáhli do ně-
meckého kasína, odebrali se čeští studující na Vi-
clavské náměstí, kam byli provázení zástupem cbe-
censtva. Nedaleko Krakovské ulice vrchní komin
Vondra
Bálek
Keller
Teplá
Duchlcký
A Čampulová
Český Budějovice
Francie
Pistorius
Smíchov
clavský náměstí
Ferdinandsve nábřeží
kg