1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 9. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v administraci
st měsíe
Bs čtrrí leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
za něs
a dinit leta . . . . 7 K 50h
ve flislkichn
. 2 K 80
na měsíc . . .
Pošton:
na mřsío
n tvr leia . . . . 8 K eni
s dvojí zásílkou
na měst
n čtnrt leta . . . . 11 K 40h
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 8. prosince. V 7. hod
50 min. večer. (Pův. telegr. zvláštního zpravod,
»Nár. Listů«.) Včera na poradě, konané
za předsednictví admirála Birileva
v Kronštatu, bylo rozhodnut
vyslati posily za admirálem
Rožestvenským. Sestávati budou
ze 4 obrněneů, 3 křižáků a 6
torpédovek. Lodi ty odplují ve
dvou neb třech týdnech.
Car dostal zprávy, že Port Arturn
nebade lze na dlouho již se uhájiti.
V obecenstvu, jež vidí v heroismu
posádky portarturské bod zvláště
jasný, koluje celá řada pověstí a le-
gend o událostech tamějších.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Petrohrad
6
article
Körber v úzkých!
Körber v úzkých!
Sotva může býti pro státníka, domýšlivého
na svou neobyčejnou chytrost, horší nehody
než jaká potkala právě Jeho Excellenci mini-
sterského předsedu dra. Körbra: Políčiti nej-
raffinovanější osidla na své pro-
tivníky a — uváznouti v nich pak
sám; to jest zajisté malheur důkladný a ne-
odolatelně směšný. Nuž, a ten se při-
hodil právě dru. Körbrovi s jeho nouzovou
předlohou v rozpočtovém výboru sněmovny po-
slanecké. Za boha nechtěl, přes všechnu poli-
tickou a finanční tíseň svou, uspokojiti roz-
hořčený národ náš povolností vlády vůči s pra-
vedlivým a zákonným požadav-
kům jeho národním a kulturním
z ohledu na zpupný odpor německých nacio-
nálů a pokrokářů. Doufal jinak na nás vyzráti
V krutě bídě, skličující širé kraje našich vlnst
následkem letošního sucha, doufal nalézti vý
borného spojence ke zlomení naší opposice
Nabídl živelní pohromou postiženému rolnictvu
státní pomoc obnosem 151/2 millionu korun
z nichž na Čechy by připadlo 6 mill, korun
avšak jen za tou podmínkou, povolíme-li vládě
i náhradu — 69 mill. korun a krom toho půl
letní rozpočet státní na rok 1905.
Körber
doktor
Čechy
7
article
Nedá se upřit, plán byl velice chytře vy-
myšlen. Poslanci češti, tak spekuloval chytr
myslivec, octnou se v nesmírných rozpacích.
ale konečně zželí se jim vlastního ubohého lidu,
jenž v nouzí své počne na ně důtklivě dotírat
a oni ze strachu o mandáty se — poddají
povolí. Česká obstrukce bude zlomena, já budu
slaveným vítězem a při tom ještě vydělám
531/2 millionu korun! — Anebo čeští poslane
se zatvrdí ve svém vzdoru, pak ale zůstanou v
své obstrukci osaměli, všechny ostatní strany
parlamentní se postavi proli ním na stranu moji
a budou na ně svorně svalovati vinu, že svým
hříšným vzdorem připravili vlastní lid o ky-
noucí mu pomoc státní. Tím utrpí mladočeská
strana mravní ránu, na niž se zakrvácí a stač
pak jen rozpustiti sněmovnu a vypsat nové
volby, aby tato nejsilnější opposiční strana byla
rozdrcena a smetenal
Tak vypadala osidla spletená a nalíčení
Körbrem na nás.
A zatím se chytrý a smělý spekulant s
svou pasti důkladně přepočítal ! Nemá v ní dnes
nás, ale lapil se do ní sám.
Neboť předně náš rolnický lid neučinil mu
té radosti, aby i jen z jediného českého okresu
byl pronikl bědný hlas Vestonův volající na
poslance naše: »Povolte a přijměte !« a za druhé
8
article
poslanci naši zaujali proti lstivé nástraze vládn
stanovisko tak správné, tak rozumné a jasné.
že ani naši agrárníci, ba ani naše šlechta ne-
mohli na něm chyby nalézti.
Naši odpověděli: »Jsme ochotni hlasovat
nejen pro pomoc 15l% millionu, alébrž navrhujeme
pomoc 20 millionů korun strádajícímu rolnietvu,
průmyslnictvu a dělnictvu, avšak za to nikdy ne-
povolíme vládě náhradou 69 millionů, nýbrž
prostě jen tolik, mnoho-li bude obnášeti poskyt-
nutá nouzová pomoc státní«.
9
article
Důvodnost, pravda a rozumnost tohoto na-
šeho stanoviska působila pak přesvědčující silou
svou ve dvoudenní rozpravě výboru rozpočto-
vého i na samé národní a politické protivníky
naše tak mocně, že i němečtí nacioná-
lové vládu tentokráte opustili, ba oppo-
siční řečí Dersehattovou okázale prot
ní se postavili, ano, že i »naše« vládě vezdy
věrná šlechta, konečně z Körbrovy
káry vypřáhla a ústy Pálffovými prot
vládní předloze aspoň potud se vyslovila, že
nesouhlasí s tím, aby se poskytnutí po-
moci 151/2 millionu korun zuboženému rolni-
ctvu činilo závislým na tom, bude-l
zároveň vládě povoleno náhradou 69 millionů,
nýbrž ať vláda dřive prokáže, nač těch 69 mil-
lionů vydala neb potřebuje, pak teprv že budou
naší šlechtici ochotni jí požadavek ten do roz-
počtu státního povolit. Tolikéž češti agrár-
nici poslancem Ratajem prohlásíli, že povole
vládě náhradou toliko obnos, jaký bud
povolen na úlevu nouze rolnictva,
avšak že rozhodně protestují proti každému
úvazku (»junctim«), jenž by sloužiti měl ku hra-
zení jinakých potřeb vlády.
Nezůstalo tedy opuštěno většinou výboru
rozpočtového dosud naše české poselstvo, ale
zůstala opuštěna vláda, jež může dnes poklá-
dati partii svou již za prohranou. Neboť i kdyby
se jí na krásně ještě v poslední snad chvili po-
dařilo v rozpočtovém výboru zvíklati německé
pokrokáře a nacionály k nějakému spásnému
sprostředkujícímu votu, aby vyvázla z osidel
zdreující porážky a blamáže své: v plné sně-
movně poslanecké se jí to sotva již podaří.
Pálffový
Rataj
10
article
Při Körbrovi stojí v této příčině dnes tolik
Poláci (66 hlasů), ústavověrná šlechta (30
hlasů), křesťanští sociálové (26 hlasů), katolické
centrum (28 hlasů), moravská »mittelpartaj«
(4 hlasy) a 5 Rumunů. Celkem všeho všudy
pouhých 159 hlasův! Avšak i kdyby na zejtř
snad němečtí pokrokáři (30 hlasů) ku
záchraně kabinetu Körb rova přiskočili, jeto
pořád ještě menšina 189 hlasův proti 236.
Tak padla konečně před veškerým svělem
stará ta vládní lež, že prý ke Körbrovi
drží většina sněmovny poslanecké
proti nám »osamělým« Čechům a zji-
štěna pravda, že má Körber roz-
hodnou většinu parlamentu proti
so bě.
Ve všech jiných konstitučních říších vzděla-
ného světa by po takové porážce, jaká již pa-
trně hrozí v parlamentě Körbrovu systému
vláda musila se ve 24 hodinách poroučet
A Körber prý skutečně také se prohlásil, že
z předvídané své porážky učiní své konstituční
důsledky.
Soudíme ovšem, že to spíše pouhý jeho
politický strašák na německou levici, než oprav-
dový jeho úmysl. Než divu by nebylo, kdyby
v situaci své pomýšlel již jen na modrý pen-
sijní arch. Neboť jaké tu pro něho ještě vyváz-
nutí z jámy, kterou kopal nám a do níž spad
Paragrafem 14. si přece nemůže vy-
půjčit těch 523 millionův, jichž bude dle
výpočtů samého ústaváka dra. Baerenreithra do
roka a dne potřebovat jako soli, většínu národův
sám.
uspokojit nechce, menšina německá mu nedů
věřuje, jak si tedy hodlá pomoci? Vězí v nesná-
zích až přes uši, jen Poláci a křesťanští sociálové
ho ještě drží, však ani ti ne absolutně pevně.
Chtěl vehnat do úzkých nás a zatím je dnes do
úzkých vehnán sám. Jestiť Nemesis v dějinách.
Polák
Rumun
Čecho
Körber
Nemesis
katolický centr
11
article
Nouzová předloha.
Ve Vídni, 7. prosince.
Rozpočtový výbor sešel se v úterý večer.
aby projednal nouzovou předlohu. Tak totiž
officiální její název. Ve skutečnosti šlo však
především o to, povoliti vládě 69 millionů korun
k sesílení pokladní hotovosti v pokladnách jejích,
v nichž znamenitým hospodářstvím finančního
učence, odstouplého ministra Böhm-Bawerka
nastala prázdnota tak povážlivá, že ohrožuje
dle tvrzení nynějšího ministra pana Kosla po-
vážlivým způsobem státní finanční mechaniku
Nouze, jež zatnula své ostré spáry v blahobyt
našich zemědělců a jež zároveň ničí hmotnou
existenci vrstev na zemědělce odkázaných, chce
chytře vláda Körbrova vykořistiti šikovným způ-
sobem pro sebe, jinými slovy spřežením
15l millionu korunového přispěvku suchem po-
stiženým rolníkům s 69millionovou refundae
ve vlastní prospěch pomoci státní pokladně o
hrozivých následků finančních souchotin. Plán
ten nebyl by ani tak hloupý, jiná je ovšem
otázka, dá-li se ospravedlniti pouhým dokazo-
váním, že má vláda těch 69 millionů nezbytně
zapotřebí. Každý svědomitý zástupce lidu tázat
se bude, co mají činiti vyschlé státní pokladny
s loňským suchem a proč zavěsen právě ku
předloze nouzové paragrať šestý, o refundae
jednající. Proč? Aby parlament byl donucen
skloniti pokorně šíji před diktatem dra. Körbra
a naplněním jeho prázdných kas projeviti mu
zároveň důvěru, chce-li, aby se suchem posti-
ženým dostalo několik těch korun na brambory.
Böhm
Bawerka
Koslo
Vídeň
12
article
Nehodná, nepěkná exploilace bídy k účelům
finančně státním, ku polepšení pramizerné finanční
situace, v níž se tento stát té doby nalezá.
Že opovážil se dr. Körber s předlohou v této
formě předstoupiti před parlament vídeňský, je
nejvýmluvnějším dokladem, jaký má dr. Körben
přes všechna opačná ujišťování despekt před tímto
sborem. Aneb chtěl tím parlament donutiti, aby
předlohu odmítl? Jsme v pokušení uvěřiti tomuto
výkladu, neboť pro junktim tohoto druhu nena-
lezla by vláda většiny v žádném parlamentu, jenž
má ještě drobet sebeúcty a jest si vědom svých
povinností.
Co to znamená vymáhat korrektní ústavní
cestou úvěry, zakusil dr. Körber a jeho professor
ský suchý finanční ministr v nouzové debatě
v rozpočtovém výboru.
Nebyli to pouze čeští poslanci, kteří si do-
volili pánům říci po pravdě, k všeobecnému pře
kvapení jali se topiti vládě nejlepší její přátele
s J. E. panem drem. Bärenreithrem v čele. B
i elegantní a dru. Körbrovi zvláště milý a při-
jemný pan dr. Derschatta, týž, kterého byl by
předseda ministerstva jako německého ministra-
krajana tak rád byl posadil sobě po bok, velmi
ostře se pustil do vlády. Víme ovšem, že se
z těch kusů, z nichž proti dru. Körbrovi míti
Němci, nestřílí, že jsou to děla z lepenky, bron-
zovým papírem olepená, však prach také páli
třeba nebylo za ním olova neb ocele. Co nade
vši pochybnost zjeveno nouzovou debatou bylo.
že finance rakouské, jak je zanechal pan Böhm-
Bawerk, nalezají se ve stavu až hrůza zubože-
ném a že všechno to povídání o jejich příznivém
stavu, je švindl.
Ba ukázalo se, že právě za správy »geniál
ního« pana Böhma neuvěřitelnou mérou se zhor
šily a že ta jeho finanční dovednost a prozíra
vost byla pouhou legendou, vypěsténou z část
doktor
Körber
Körben
Derschatt
Němec
Böhm
Bawerk
13
article
ignorancí a z části strannickým interessem. Vý
tečník tento zanechal ne pouze prázdné všud
pokladny, ale i ohromný balvan do stamillionů
jdoucích »úvěrů přesunutých«, totiž úvěrů de
facto dávno již spotřebovaných, jež ale proto.
aby nebyla rušena tak zvaná rozpočtová rovno
váha, přesunovány z jednoho roku do druhého
a jež, valíce se jako lavina, rok za rokem rostly
až nabyly bezmála výše padesáti millionů
korun!
Tak to vypadá s rakouskými financemil
A nyní si představme, že stojíme před no
vými ohromnými výdaji. Že bude zapotřeb
ohromné sumy na to, oč státi budou tak zvané
alpské dráhy více, než co bylo lehkomyslně n
zjevné oklamání poplatnictva rozpočtěno, že
bude vláda naléhati na poplatníky, aby jí opa-
třili milliony k nezbytným přístavním a komer-
ciálním stavbám v Terstu, že ohromné milliony
vyžadovati budou práce vodní a ke všemu že
dostaví se co nevidět ministr vojenství s před-
lohou o dvouleté službě a o reorganisaci ar
mády, k čemuž zapotřebí bude opět nepočetných
millionů!
Tak to vypadá s rakouskými financemi
jimž má býti pomoženo — § čtrnáctým
Finanční a státovědečti theoretikové popí
rají, že by to šlo a prorokují úplný rozvrat
státního hospodářství, kdyby se k tomu vláda
odvážila, však vláda Körbrova bude míti dosti
smělosti i k tomu. Třeba věděla, že pon
přijde potopa.
Terst
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. prosince. (Zprávy z Uher.
Obě zápasící strany činí již přípravy k zahájen
nového zasedání uherského sněmu, jenž má být
svolán ke dni 13. prosince. Členové dosavadního
presidia měli již konferenci, ve které probrány
dopodrobna všechny eventuality při prvé schůz
a stanoven důsledný postup na základě nového
zatímního jednacího řádu. V pátek bude mít
liberální strana poradu, v níž hr. Tisza vylož
své plány pro nejbližší budoucnost. Opposičn-
poslanci zavázali se přibýti do Pešti již koncen
tehoto týdne, aby byli pohotově i pro případ
kdyby nové zasedání bylo svoláno o den nebo
dva dříve, než se píše v novinách.
Nově zorganisovaná parlamentn
stráž, doplněná na čtyřicet mužů, představila
se dne 6. t. m. kvestorovi v nových uniformách
Stejnokroj je černý a záleží z krátkého, po uher
sku šňořeného kazakinu s jednou řadou stříb
ných knoflíčků; pod kabátem jest podobná
vesta, na kterou spadají dlouhé konce černého
hedvábného šálku kolem krku. Sluhové maj
přes prsa tříbarevnou uherskou šerpu, končtci
po boku dlouhým třepením. Černé spodky jsou
také po uhersku sňořeny. Za pokrývku hlavy
slouží černý, měkký „košutovský“ klobouk.
Tisza
Praha
Uhry
Pešť
uherský sněm
15
article
Sluhůr odevzdány jmenovací listiny, dle nich
jsou přijati do parlamentních služeb provisorně
od 1. prosince 1. r. do 3. listopádu 1905. Služné
jich obnáší 1300 K, 300 K příbytečnéhoa
100 K na šaty. Všichni obdrželi od četnického
neb honvedského velitelství dovolenou na dobu
parlamentní služby, zůstávají však také v se
znamech vojenských, tak že se mohou kdykoli
zas vrátiti k vojsku neb četnictvu. Příbytek pre
stráž zřízen v suterénu sněmovny; velitelem
stráže, rozdělené v několik oddílů, jest vrchn
sněmovní komisař Jan Farkas.
Z Pešti, 7. prosince. (Hr. Karolyi ote
a syn.) Na včerejší výroční schůzi satmárské
stolice učiněn mimo jiné návrh, aby se Tiszově
vládě vyslovila důvěra. Ve schůzi byli též hr.
Štěpán Karolyi, jenž spolu s hr. Andrássyem
vystoupil z liberálního klubu, a jeho syn Jiře
Karolyi, jenž náleží k nejhorlivějším přívržen-
cům Tiszovým. Když učiněn návrh na projev
důvěry, hr. Karolyi-otec vyslovil se ve vzletné
Farkas
Karolyi
Andrássy
Pešť
Hradec
16
article
V drobném prodeji:
naní číslo o sobě . . . za 8
odlpoledlní
. . . za 2h
Ve filialkách na venkorš
ranní čialo. . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
platí se kotově zapřei
Přečplacení a inseaty přijímá zdnlni-
strace v Marianské ulici č. z
Tam nacházejí ze též reds kee
tiskárna a ezpedice „Nárednich Listá“
Rukepisy se novracsjí
Nárednich
Rukepisa
17
article
řeči proti návrhu. „Jsem churav — pravil —
ale dal bych se polomrtvý sem donésti, aby ni-
kdo nemohl předpokládati, že bych byl s to pod-
porovati svým souhlasem porušení ústavy, způ-
scbené ministerským předsedou. Nebojím se té
železné ruky, o níž se troubí po celém světě;
odvracím se s ošklivostí od jejího
zločinu.“ Zmíniv se pak o svém rodu, jenž
nikdy nezradil ústavy, projevil naději, že ani
příště se nenajde člen hraběcího roku Karo-
lyích, který by se odvážil sáhnouti na ústavu
vlasti. — Hned po otci ujal se slova syn, br.
Jiří Karolyi. Projeviv podivení, že se ozvaly
hlasy proti projevr důvěry, dodal, že z úety
k otci nebude ani slovem reagovati na jeho řeč.
Ale přes to pokládá si za svou povinnost, pro-
hlásiti s hlavou vzpřímenou, že liberální strana
musí se tentokrát pro česť parlamentu, pro bu-
doucnost národa a pro zachránění ústavy pře-
nésti přes formality. Proto oznamuje,
že bude hlasovati pro projev důvěry hr. Tiszovi.
Po řeči synově starý hrabě Karolyi s některými
přáteli opustil shromáždění. Projev důvěry pak
přijat 190 proti 60 hlasům generálního výboru.
Karolyi
Karo
18
article
Ze Zadru, 4. prosince. (Rusofilské de-
monstrace.) Ve zdejší „Hrvatské čilaonici“
koncertuje právě známá pěvecká kapela Na-
děždy Slavjanské. Na prvém koncertě bylo také
mnoho důstojníků, kteří si z větší části koupili
vstupenky hned do obou koncertů. Obecenstv
vítalo však příliš bouřlivě ruské zpěvy s na
kenec si vyžádalo ruskou hymnu, která byla zpí-
vána za bouřlivého potlesku. To přimělo asi
důstojníky, že hned druhého dne lístky na druhý
koncert vrátili. Místo nich přišlo do koncertu
20 četníků a ti jako rozumní lidé, když se na
žádost posluchačů opět zpívala ruská hymna.
tleskali svými mohutnými dlaněmi spolu s ostat-
ním obecenstvem.
Ze Záhřeba, 6. prosince. (Ze sněm u.)
Ve včerejší schůzi chorvatského sněmu byl
ukončena povšechná rozprava o finančním vy-
rovnání s Uhrami. Předloha přijata za podklad
podrobného rokovám, načež přijata bez debaty
také v podrobnostech. Dnes finanční vyrovnání
přijato v třetím čtení. V Chorvatsku byla by tedy
tato otázka, jež se vleče jíž tolik let, vyřízene
i ústavně. Běží nyní o to, aby také uherský
sněm schválil vyrovnání, na němž se dohodly
obě kralevinské deputace.
Ze Záhřeba, 6. prosince. (Resignace
Mošinského.) Ve včerejší schůzi obecního
zastupitelstva města Záhřeba, když byly verifi-
kovány volby nových obecních starších, oznámil
dosavadní starosta Mošinský, že po 12leté čin-
nosti skládá hodnost starosty městského. Mo-
šinský podal resignaci proto, že jeho strana
(maďaronská) při volbách úplně propadla.
Mošinský
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
19
title
Politické zprávy zahraničně.
20
article
V Praze, 7. prosince.
Praha
21
article
Prusko vypovídá všechny Slovany.
»Novoje Vremja« oznamuje, že pruská vláda
vydala již svým úřadům nařízení, aby všechny
Slovany, cizí poddané, bez výjimky z území krá-
lovství pruského vypověděly a žádných nových
v něm nestrpěly. Do těch konců zacház
brutálná politika proti Polákům
Toť přece již urážka i křivda takového
druhu, že státy slovanské, i ty, které mají vět-
šinu obyvatelstva slovanskou, i každá obec slo-
vanská, v které nějaký Prušák bydlí, i každý
jednollivý Slovan, který je třeba jen s jednotli-
vým Prušákem ve spojení, musí se vzchopiti
k sebeobraně podle zásady: oko za oko, zub
za zub!
Polák
Prušák
Prusko
Novoj Vremja
22
article
Svoboda v Rusku.
Rusko
23
article
V Moskvě, v listopadu 1904. (Původní
dopis »Národních Listů«.) Celých knih bylo b
Moskva
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z americké cesty
Turistické poznámky. Píše Gaston Humbert
Amerika dostala letos co preto. Kde kdo
mohl, svázal svůj raneček a pustil se přes vodu
a my, jimž neblahý osud vtiskl péro do ruky,
af už jsme čipernými žurnalisty neb zkušenými
odborníky, všelečnými cestopisci nebo starými
professory, zaplavujeme starý svět tištěnými
nářky, radami, dobrými i špatnými, popisy
pravdivými i nepravdivými o tom divném kraji
a nezřídka i podivných lidech, kteří přece jen
jseu něco docela jiného, než my tady vůbec
a v Čechách zvláště. Jak by bylo jinak možná,
aby ti, kdož opustili starou vlasť a všecky svoje
nemilé přátele, tak záhy zdomácněli tam za mo-
řem tak, že nic se jim nestýská ani po těch
rvačkách za české slovičko, ani po té závisti pří-
slovečné, která celému Slovanstvu vůbec a če-
skému nejvíce pije krev a užírá kořeny života?
Humbert
Čechy
25
article
Také jdu se svojí troškou do toho papíro
vého mlýna, nemoha mlčeti, tak jako vrabee-
který mele svoje čim, čim, kdybys deselkrát jej
okřikoval. Ale není to učené pojednání, kter
mí leži na srdci a které musí ven pro dobro lid-
stva — kdo sobě vyletěl na několik prázdnino-
vých neděl na druhou polokouli, nesmí chtít ji
hned zreformovat a má nanejvýše právo k ně
kolika poznámkám turistickým, docela subjek-
tivním, k několika nápadům a nejvýše ještě ku
povrchnímu nějakému porovnání.
Američané sami asi nejvíce se podiví
řekne-li jim kdo, že jejich země není krajem
pro turisty. Není divu, neboť člověk musí právě
býti turistou, aby to mohl pozorovati a konsta-
tovati. Schází tam tolik věcí, po nichž turista
především se shání, že cítiš v Americe — New
York snad vyjímaje — jistou nevolnost, třeba
neuvédomělou, která pobyt tam činí tobě ne-
příjemným. Když z Evropy přijdeš, jako bys
přešel z bytu, zahrnutého vším měkkým po-
hodlim, do pokoje, opatřeného jenom nejnutněi
Američan
Amerika
New York
Evropa
26
article
ším, hranatým a tvrdým nábytkem. Pocitíš to
hned, sotva že se na těch vysokých domech
trochu okoukáš.
Proč nehodí se St. Louis, přes to, že to je
město dvakrát větší než Praha, za místo světové
výstavy? Protože nic neposkytuje turistům. Tak
ani Chicago, ani které jiné město americké ne-
dovede turistu upoutati na delší dobu. Jak jinak
Pařiž, Londýn, ba i Vídeň a snad i Berlin! Tu-
rista, který v době co nejkratší chce vidět a
slyšet co nejvíce a co nejpohodlněji, v Americe
tuze brzo je hotov: nemá tam než tu a tam za-
jímavou krajinu a ve městech nic než fádn
jednotvárné domy vedle obrovských „mrako-
drapů“.
Ale začněme s nejdůležitějším momentem
turistiky: s jidlem a pitím. Člověk svobodný, ne-
obtížený damským břemenem, sic velmi slad-
kým, ale přece jen břemenem, ještě jakž takž
se tam obejde. Zajde si do kteréhokoli restau-
rantu a je po hladu i po rozpacích. Mnohem
hůře je, cestuje-li s dámou. Svobodná Ameri-
čanka nemá totiž ani práva vypíti sklenici piva
při horku sebe větším a dáma, která vejde do
místnosti, kde čepují pivo, přestává býti dámou,
alespoň slušnou, zůstávajíc nanejvýše „dá-
mičkou“, a poněvadž v místnostech slušných
netrpí se dámy, které dámami nejsou, žádná
pořádná sukně vůbec tam nesmí. Nezbývá, než
jíti do cukrárny, kde prodávají „soft-drinks““ a
píti s milou chotí ice-eream-soda nebo jiné toho
druhu sladké vody, jinak výtečné.
St . Louis
Praha
Chicago
Londýn
Vídeň
Berlín
Amerika
svobodný Ameri
27
article
Ovšem, jsou bary, do kterých možno take
s dámami, ale za tu milost aby člověk tak malý
jako jsem já, platil tolik, že doma za to uživím
celou rodinu dobrých čtrnáct dní. V St. Louisu
je snad jediná místnost toho druhu, ovšem ale
nejdražší.
V Paříži může každá dáma, ať v průvodu,
ať bez něho, vejíti do kterékoli restaurace, do
jakékoli hospody, a nikdo se nad tím nepoděsí.
Že by tomu mohlo býti docela jinak v té nad
míru svobodné Americe, nikdo neuvěří. A co
nejkrásnějšího, jakmile Američanka vstoupí n
půdu ovropskou, hned je v té příčině jakoby
pozměněná a není pro nás tedy v Evropě, zvlášte
ve velkých a veselých městech zjevem vzácným
viděti americké dámy hodně vyhazovati z ko
pejtka. Kdybys chtěl, aby tytéž dámy, jež js
viděl v Paříži na Bulmišu seděti před kavárnou,
píti bok a zpívati při tom nějakou americkou
odrhovačku, vyváděly totéž v Americe, poklá-
daly by tě ctnostné ty Venuše prostě za blázna.
Co se však týká hötelů, mohla by se Evrope
mnohému učiti od Ameriky, neboť hötely ame-
rické jsou rozhodně praktičtěji a pohodlněji za-
řízeny než evropské, aspoň potud, že dostaneš
tam pokoj s koupeli mnohem snáze než u nás
kde koupání vůbec pokládá se namnoze ještě
za luxus naprosto zbytečný. V hötelu má turista
k disposici telefon a často i telegraf, všecky no-
viny zde dostane, i knihy, a jedině asi tu okol-
nost těžce ponese, že boty, které večer vyndal
přede dveře, ráno najde v tomže špinavém stavu
a tamže klidně dřímající. Nezbývá, než obouti
se a sejíti dolů, do podzemí, kde vedle holírny
nebo i v holírně samé stojí dva nebo tři pohodlné
fauteily s podnožkami na cídění bot. Za to za
těch 10 centů vymydli ti příští nějaký millionář,
prozatím jen čiperný kluk, boty tak, že se
lesknou jako oči zlomyslného člověka.
Američanka
St . Louis
Paříž
svobodný Amerika
Evropa
Amerika
cent
28
article
Mistností, jež bývají v sousedství neb ne
daleko holíren, pro potřebu pánů obecně pří-
stupných, potřeboval by turista na ulici, aby se
nemusil po nich sháněti právě ve chvíli, kdy
hledání je nejméně příjemno. Všude jinde ve
větších evropských městech jsou domečky,
v nichž člověk za nepatrný peníz může klidně
vykonati skutek v tiché soukromosti a potom
se umýti a vykartáčovati. V celém St. Louisu
není nic takového, jenom na výstavě. A tako-
vých útulků potřebuje nejen turista, ale každý
tvor podle obrazu božího stvořený, někdy tuze
mnoho a potřebovati bude, dokud v anděla se ne-
promění. V některých jihofrancouzských mě-
stech a ve Španělích uznávají tuto pravdu tou
měrou, že pro podobné okolnosti nižšího řádu
staví k chodníkům i nejživějších ulic pouze
stěny, na jízdní dráhu otevřené, často jen 11
metru vysoké.
Dráhy americké za posledních deset let nic
se nezměnily. Vagony jejich jsou tytéž, vynika-
jíce těmitéž přednostmi i vadami. Tolik je jisto.
že středoevropské, zvláště německé r rakouské
velké vlaky, opatřené vozy spacími, restaurač
ními a vyhlidkovými, jsou namnoze ještě pohodl
nější než vyhlášené „limited“ a Pullman cars
v Americe. Vzpomínám také krásných vagonů
švédských a rychlých vlaků anglických. Roz-
dělení evropských vagonů na compartiments
s postranní chodbou, přece jen je útulnější, než
ty ratejny americké, kde obě pohlaví spí v pestré
směsici a musí sedě se odstrojovati i strojiti
Divno dost, že v cudné té Americe nevynašli do
sud něco jiného a lepšího.
Španěl
Pullman
Amerika
29
article
Nádraží americká se zdokonalují, ale ne
jsou ještě daleko tak pěkná jako průměrná ná
draží evropská. Ani vyhlášené nádraží st.-louis-
ské Union-Station, o němž tvrdí, že je nejkrás-
nější „of the world“, a které stálo 5 millionů
dollarů, nevyrovná se na příklad drážďanskému
nebo frankfurtskému. Za tytéž peníze bylo by
se mu mohlo opatřiti více vzduchu i více světla.
Že pouliční dráhy americké jsou mnohem
lepší než naše, je známá věc, vynikajíce jak
rychlostí tak dochvilností. V Paříži jsou přesné
předpisy, kolik osob do kterého omnibusu nebo
vagonu tramwayového se vejde, a za žádnou
podmínkou nepřipustí se ani o jedinou osobu
víc. U nás jsou sice také předpisy, ale jenom
pro čas nejnutnější potřeby a výminečně. Za t
v Americe sebere se kde kdo a do vagonů na-
tlačí se, co se tam vejde. Systém pařížský byl
by ovšem nejlepší, kdyby bylo dostatek vozů.
čemuž není vždycky tak. St. Louis má dojista
mnohem více vagonů pouličních, nežli Paříž
pětkrát tak veliká. Prahu ani neporovnávám
ačkoli tady právě tak jako v Paříži často raděj
jdeme pěšky než bychom čekali na tramway
která v Paříži je plna, v Praze vůbec nedojede
a dojede-li, dojede skoro právě tak rychle, jako
dobrý chodec dorazí pěšky.
Na tramwayích můžeš pozorovati, jak jsou
Američané trpěliví i zdvořilí. Přese všecku tla-
čenici druh druhu mlčky sic a bez velkých kom
Američan
Paříž
Amerika
St . Louis
Praha
ský UnionStation
the world
30
article
plimentů ustoupí, nic nekřičí a neláteří, šláp-
neš-li mu na kůři oko, ale sám-li to udělá, také
se valně neomlouvá. Neroztahuje se zbytečně
bez pobídky udělá místo, pokud jen možno, byt
i při tom nevynikal velkou galantností. Strpí rád
sám trochu nepohodlí, jen když rychle dostane
se na místo svého určení.
Celkem vzato, turista narazí v Americe na
množství věci nepříjemných, na mnoho drob-
ných nedostatků, jež nelze shrnouti hned v úzký
rámec feuilletonu, a jež svědčí toliko o tom,
že v Americe je turistika věci víe nebo méně
neznámou, čímž není ještě řečeno, že v Americe
se málo cestuje. V Evropě za léta každým kro-
kem a všude najdeš nějaké výletníky, turisty.
jak v horách tak u jezer neb u moře, celé kra-
jiny jsou živy výhradně turistikou a jsou města,
jako Paříž, jež ročně navštěvují, ne-li milliony,
dojista statisíce turistů, z nichž valná čásť jsou
také Američané.
Američan
Amerika
Evropa
Paříž
31
article
Ve Spojených státech neznají tohoto přílivu
a proudu a nejsou na turisty, cestující pro zá-
bavu, zařízeni. Jenom za obchodem cestují tam
víc než u nás. Proto asi mnohý Evropan je
s americkou cestou nespokojen a právem, kdežto
zase Američan nechápe jeho nespokojenost. Te-
prve, jsi-li v Americe po druhé, po třetí, nebo
zůstaneš-li tam delší dobu, poznáváš její dobré
a lepší stránky, kdežto Paříž na příklad a mnohé
jiné město evropské jest rájem několikadenního
návštěvníka. Ale čím déle tam žiješ, tím více
nedostatku tam nalezáš. V Americe za nějaký
čas tak zdomácníš, že se ti domů ani nechce —
nemluvím tu o sobě, ale o mnohých našich kra-
janech, z jichž vypravování mám tyto zkuše-
no sti.
Chápu, že Američanovi líbí se jeho domov,
neboť americký „home“ je zařízen mnohem
praktičtěji, pěkněji a pohodlněji než domo
evropský. Věci, které tam rozumí se samy se-
bou, náležely by u nás k velikému přepychu.
U nás jen zámožnější mají koupelnu v domě —
o bytech venkovských ani nemluvě — v léte
i nejvíce horkém je kus ledu tam. denní potře-
bcu, tak jako telefon pro potřebu soukromou.
Evropan
Američan
spojený stát
Amerika
Paříž