ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72cf0430-71f8-11dc-9e37-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 45, person 38, work 4, org 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 9. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 340.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v administraci st měsíe Bs čtrrí leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou za něs a dinit leta . . . . 7 K 50h ve flislkichn . 2 K 80 na měsíc . . . Pošton: na mřsío n tvr leia . . . . 8 K eni s dvojí zásílkou na měst n čtnrt leta . . . . 11 K 40h
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 8. prosince. V 7. hod 50 min. večer. (Pův. telegr. zvláštního zpravod, »Nár. Listů«.) Včera na poradě, konané za předsednictví admirála Birileva v Kronštatu, bylo rozhodnut vyslati posily za admirálem Rožestvenským. Sestávati budou ze 4 obrněneů, 3 křižáků a 6 torpédovek. Lodi ty odplují ve dvou neb třech týdnech. Car dostal zprávy, že Port Arturn nebade lze na dlouho již se uhájiti. V obecenstvu, jež vidí v heroismu posádky portarturské bod zvláště jasný, koluje celá řada pověstí a le- gend o událostech tamějších. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Petrohrad
6 article Körber v úzkých!
Körber v úzkých! Sotva může býti pro státníka, domýšlivého na svou neobyčejnou chytrost, horší nehody než jaká potkala právě Jeho Excellenci mini- sterského předsedu dra. Körbra: Políčiti nej- raffinovanější osidla na své pro- tivníky a — uváznouti v nich pak sám; to jest zajisté malheur důkladný a ne- odolatelně směšný. Nuž, a ten se při- hodil právě dru. Körbrovi s jeho nouzovou předlohou v rozpočtovém výboru sněmovny po- slanecké. Za boha nechtěl, přes všechnu poli- tickou a finanční tíseň svou, uspokojiti roz- hořčený národ náš povolností vlády vůči s pra- vedlivým a zákonným požadav- kům jeho národním a kulturním z ohledu na zpupný odpor německých nacio- nálů a pokrokářů. Doufal jinak na nás vyzráti V krutě bídě, skličující širé kraje našich vlnst následkem letošního sucha, doufal nalézti vý borného spojence ke zlomení naší opposice Nabídl živelní pohromou postiženému rolnictvu státní pomoc obnosem 151/2 millionu korun z nichž na Čechy by připadlo 6 mill, korun avšak jen za tou podmínkou, povolíme-li vládě i náhradu — 69 mill. korun a krom toho půl letní rozpočet státní na rok 1905.
Körber doktor Čechy
7 article
Nedá se upřit, plán byl velice chytře vy- myšlen. Poslanci češti, tak spekuloval chytr myslivec, octnou se v nesmírných rozpacích. ale konečně zželí se jim vlastního ubohého lidu, jenž v nouzí své počne na ně důtklivě dotírat a oni ze strachu o mandáty se — poddají povolí. Česká obstrukce bude zlomena, já budu slaveným vítězem a při tom ještě vydělám 531/2 millionu korun! — Anebo čeští poslane se zatvrdí ve svém vzdoru, pak ale zůstanou v své obstrukci osaměli, všechny ostatní strany parlamentní se postavi proli ním na stranu moji a budou na ně svorně svalovati vinu, že svým hříšným vzdorem připravili vlastní lid o ky- noucí mu pomoc státní. Tím utrpí mladočeská strana mravní ránu, na niž se zakrvácí a stač pak jen rozpustiti sněmovnu a vypsat nové volby, aby tato nejsilnější opposiční strana byla rozdrcena a smetenal Tak vypadala osidla spletená a nalíčení Körbrem na nás. A zatím se chytrý a smělý spekulant s svou pasti důkladně přepočítal ! Nemá v ní dnes nás, ale lapil se do ní sám. Neboť předně náš rolnický lid neučinil mu té radosti, aby i jen z jediného českého okresu byl pronikl bědný hlas Vestonův volající na poslance naše: »Povolte a přijměte !« a za druhé
8 article
poslanci naši zaujali proti lstivé nástraze vládn stanovisko tak správné, tak rozumné a jasné. že ani naši agrárníci, ba ani naše šlechta ne- mohli na něm chyby nalézti. Naši odpověděli: »Jsme ochotni hlasovat nejen pro pomoc 15l% millionu, alébrž navrhujeme pomoc 20 millionů korun strádajícímu rolnietvu, průmyslnictvu a dělnictvu, avšak za to nikdy ne- povolíme vládě náhradou 69 millionů, nýbrž prostě jen tolik, mnoho-li bude obnášeti poskyt- nutá nouzová pomoc státní«.
9 article
Důvodnost, pravda a rozumnost tohoto na- šeho stanoviska působila pak přesvědčující silou svou ve dvoudenní rozpravě výboru rozpočto- vého i na samé národní a politické protivníky naše tak mocně, že i němečtí nacioná- lové vládu tentokráte opustili, ba oppo- siční řečí Dersehattovou okázale prot ní se postavili, ano, že i »naše« vládě vezdy věrná šlechta, konečně z Körbrovy káry vypřáhla a ústy Pálffovými prot vládní předloze aspoň potud se vyslovila, že nesouhlasí s tím, aby se poskytnutí po- moci 151/2 millionu korun zuboženému rolni- ctvu činilo závislým na tom, bude-l zároveň vládě povoleno náhradou 69 millionů, nýbrž ať vláda dřive prokáže, nač těch 69 mil- lionů vydala neb potřebuje, pak teprv že budou naší šlechtici ochotni jí požadavek ten do roz- počtu státního povolit. Tolikéž češti agrár- nici poslancem Ratajem prohlásíli, že povole vládě náhradou toliko obnos, jaký bud povolen na úlevu nouze rolnictva, avšak že rozhodně protestují proti každému úvazku (»junctim«), jenž by sloužiti měl ku hra- zení jinakých potřeb vlády. Nezůstalo tedy opuštěno většinou výboru rozpočtového dosud naše české poselstvo, ale zůstala opuštěna vláda, jež může dnes poklá- dati partii svou již za prohranou. Neboť i kdyby se jí na krásně ještě v poslední snad chvili po- dařilo v rozpočtovém výboru zvíklati německé pokrokáře a nacionály k nějakému spásnému sprostředkujícímu votu, aby vyvázla z osidel zdreující porážky a blamáže své: v plné sně- movně poslanecké se jí to sotva již podaří.
Pálffový Rataj
10 article
Při Körbrovi stojí v této příčině dnes tolik Poláci (66 hlasů), ústavověrná šlechta (30 hlasů), křesťanští sociálové (26 hlasů), katolické centrum (28 hlasů), moravská »mittelpartaj« (4 hlasy) a 5 Rumunů. Celkem všeho všudy pouhých 159 hlasův! Avšak i kdyby na zejtř snad němečtí pokrokáři (30 hlasů) ku záchraně kabinetu Körb rova přiskočili, jeto pořád ještě menšina 189 hlasův proti 236. Tak padla konečně před veškerým svělem stará ta vládní lež, že prý ke Körbrovi drží většina sněmovny poslanecké proti nám »osamělým« Čechům a zji- štěna pravda, že má Körber roz- hodnou většinu parlamentu proti so bě. Ve všech jiných konstitučních říších vzděla- ného světa by po takové porážce, jaká již pa- trně hrozí v parlamentě Körbrovu systému vláda musila se ve 24 hodinách poroučet A Körber prý skutečně také se prohlásil, že z předvídané své porážky učiní své konstituční důsledky. Soudíme ovšem, že to spíše pouhý jeho politický strašák na německou levici, než oprav- dový jeho úmysl. Než divu by nebylo, kdyby v situaci své pomýšlel již jen na modrý pen- sijní arch. Neboť jaké tu pro něho ještě vyváz- nutí z jámy, kterou kopal nám a do níž spad Paragrafem 14. si přece nemůže vy- půjčit těch 523 millionův, jichž bude dle výpočtů samého ústaváka dra. Baerenreithra do roka a dne potřebovat jako soli, většínu národův sám. uspokojit nechce, menšina německá mu nedů věřuje, jak si tedy hodlá pomoci? Vězí v nesná- zích až přes uši, jen Poláci a křesťanští sociálové ho ještě drží, však ani ti ne absolutně pevně. Chtěl vehnat do úzkých nás a zatím je dnes do úzkých vehnán sám. Jestiť Nemesis v dějinách.
Polák Rumun Čecho Körber Nemesis katolický centr
11 article
Nouzová předloha. Ve Vídni, 7. prosince. Rozpočtový výbor sešel se v úterý večer. aby projednal nouzovou předlohu. Tak totiž officiální její název. Ve skutečnosti šlo však především o to, povoliti vládě 69 millionů korun k sesílení pokladní hotovosti v pokladnách jejích, v nichž znamenitým hospodářstvím finančního učence, odstouplého ministra Böhm-Bawerka nastala prázdnota tak povážlivá, že ohrožuje dle tvrzení nynějšího ministra pana Kosla po- vážlivým způsobem státní finanční mechaniku Nouze, jež zatnula své ostré spáry v blahobyt našich zemědělců a jež zároveň ničí hmotnou existenci vrstev na zemědělce odkázaných, chce chytře vláda Körbrova vykořistiti šikovným způ- sobem pro sebe, jinými slovy spřežením 15l millionu korunového přispěvku suchem po- stiženým rolníkům s 69millionovou refundae ve vlastní prospěch pomoci státní pokladně o hrozivých následků finančních souchotin. Plán ten nebyl by ani tak hloupý, jiná je ovšem otázka, dá-li se ospravedlniti pouhým dokazo- váním, že má vláda těch 69 millionů nezbytně zapotřebí. Každý svědomitý zástupce lidu tázat se bude, co mají činiti vyschlé státní pokladny s loňským suchem a proč zavěsen právě ku předloze nouzové paragrať šestý, o refundae jednající. Proč? Aby parlament byl donucen skloniti pokorně šíji před diktatem dra. Körbra a naplněním jeho prázdných kas projeviti mu zároveň důvěru, chce-li, aby se suchem posti- ženým dostalo několik těch korun na brambory.
Böhm Bawerka Koslo Vídeň
12 article
Nehodná, nepěkná exploilace bídy k účelům finančně státním, ku polepšení pramizerné finanční situace, v níž se tento stát té doby nalezá. Že opovážil se dr. Körber s předlohou v této formě předstoupiti před parlament vídeňský, je nejvýmluvnějším dokladem, jaký má dr. Körben přes všechna opačná ujišťování despekt před tímto sborem. Aneb chtěl tím parlament donutiti, aby předlohu odmítl? Jsme v pokušení uvěřiti tomuto výkladu, neboť pro junktim tohoto druhu nena- lezla by vláda většiny v žádném parlamentu, jenž má ještě drobet sebeúcty a jest si vědom svých povinností. Co to znamená vymáhat korrektní ústavní cestou úvěry, zakusil dr. Körber a jeho professor ský suchý finanční ministr v nouzové debatě v rozpočtovém výboru. Nebyli to pouze čeští poslanci, kteří si do- volili pánům říci po pravdě, k všeobecnému pře kvapení jali se topiti vládě nejlepší její přátele s J. E. panem drem. Bärenreithrem v čele. B i elegantní a dru. Körbrovi zvláště milý a při- jemný pan dr. Derschatta, týž, kterého byl by předseda ministerstva jako německého ministra- krajana tak rád byl posadil sobě po bok, velmi ostře se pustil do vlády. Víme ovšem, že se z těch kusů, z nichž proti dru. Körbrovi míti Němci, nestřílí, že jsou to děla z lepenky, bron- zovým papírem olepená, však prach také páli třeba nebylo za ním olova neb ocele. Co nade vši pochybnost zjeveno nouzovou debatou bylo. že finance rakouské, jak je zanechal pan Böhm- Bawerk, nalezají se ve stavu až hrůza zubože- ném a že všechno to povídání o jejich příznivém stavu, je švindl. Ba ukázalo se, že právě za správy »geniál ního« pana Böhma neuvěřitelnou mérou se zhor šily a že ta jeho finanční dovednost a prozíra vost byla pouhou legendou, vypěsténou z část
doktor Körber Körben Derschatt Němec Böhm Bawerk
13 article
ignorancí a z části strannickým interessem. Vý tečník tento zanechal ne pouze prázdné všud pokladny, ale i ohromný balvan do stamillionů jdoucích »úvěrů přesunutých«, totiž úvěrů de facto dávno již spotřebovaných, jež ale proto. aby nebyla rušena tak zvaná rozpočtová rovno váha, přesunovány z jednoho roku do druhého a jež, valíce se jako lavina, rok za rokem rostly až nabyly bezmála výše padesáti millionů korun! Tak to vypadá s rakouskými financemil A nyní si představme, že stojíme před no vými ohromnými výdaji. Že bude zapotřeb ohromné sumy na to, oč státi budou tak zvané alpské dráhy více, než co bylo lehkomyslně n zjevné oklamání poplatnictva rozpočtěno, že bude vláda naléhati na poplatníky, aby jí opa- třili milliony k nezbytným přístavním a komer- ciálním stavbám v Terstu, že ohromné milliony vyžadovati budou práce vodní a ke všemu že dostaví se co nevidět ministr vojenství s před- lohou o dvouleté službě a o reorganisaci ar mády, k čemuž zapotřebí bude opět nepočetných millionů! Tak to vypadá s rakouskými financemi jimž má býti pomoženo — § čtrnáctým Finanční a státovědečti theoretikové popí rají, že by to šlo a prorokují úplný rozvrat státního hospodářství, kdyby se k tomu vláda odvážila, však vláda Körbrova bude míti dosti smělosti i k tomu. Třeba věděla, že pon přijde potopa.
Terst
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. prosince. (Zprávy z Uher. Obě zápasící strany činí již přípravy k zahájen nového zasedání uherského sněmu, jenž má být svolán ke dni 13. prosince. Členové dosavadního presidia měli již konferenci, ve které probrány dopodrobna všechny eventuality při prvé schůz a stanoven důsledný postup na základě nového zatímního jednacího řádu. V pátek bude mít liberální strana poradu, v níž hr. Tisza vylož své plány pro nejbližší budoucnost. Opposičn- poslanci zavázali se přibýti do Pešti již koncen tehoto týdne, aby byli pohotově i pro případ kdyby nové zasedání bylo svoláno o den nebo dva dříve, než se píše v novinách. Nově zorganisovaná parlamentn stráž, doplněná na čtyřicet mužů, představila se dne 6. t. m. kvestorovi v nových uniformách Stejnokroj je černý a záleží z krátkého, po uher sku šňořeného kazakinu s jednou řadou stříb ných knoflíčků; pod kabátem jest podobná vesta, na kterou spadají dlouhé konce černého hedvábného šálku kolem krku. Sluhové maj přes prsa tříbarevnou uherskou šerpu, končtci po boku dlouhým třepením. Černé spodky jsou také po uhersku sňořeny. Za pokrývku hlavy slouží černý, měkký „košutovský“ klobouk.
Tisza Praha Uhry Pešť uherský sněm
15 article
Sluhůr odevzdány jmenovací listiny, dle nich jsou přijati do parlamentních služeb provisorně od 1. prosince 1. r. do 3. listopádu 1905. Služné jich obnáší 1300 K, 300 K příbytečnéhoa 100 K na šaty. Všichni obdrželi od četnického neb honvedského velitelství dovolenou na dobu parlamentní služby, zůstávají však také v se znamech vojenských, tak že se mohou kdykoli zas vrátiti k vojsku neb četnictvu. Příbytek pre stráž zřízen v suterénu sněmovny; velitelem stráže, rozdělené v několik oddílů, jest vrchn sněmovní komisař Jan Farkas. Z Pešti, 7. prosince. (Hr. Karolyi ote a syn.) Na včerejší výroční schůzi satmárské stolice učiněn mimo jiné návrh, aby se Tiszově vládě vyslovila důvěra. Ve schůzi byli též hr. Štěpán Karolyi, jenž spolu s hr. Andrássyem vystoupil z liberálního klubu, a jeho syn Jiře Karolyi, jenž náleží k nejhorlivějším přívržen- cům Tiszovým. Když učiněn návrh na projev důvěry, hr. Karolyi-otec vyslovil se ve vzletné
Farkas Karolyi Andrássy Pešť Hradec
16 article
V drobném prodeji: naní číslo o sobě . . . za 8 odlpoledlní . . . za 2h Ve filialkách na venkorš ranní čialo. . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se kotově zapřei Přečplacení a inseaty přijímá zdnlni- strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí ze též reds kee tiskárna a ezpedice „Nárednich Listá“ Rukepisy se novracsjí
Nárednich Rukepisa
17 article
řeči proti návrhu. „Jsem churav — pravil — ale dal bych se polomrtvý sem donésti, aby ni- kdo nemohl předpokládati, že bych byl s to pod- porovati svým souhlasem porušení ústavy, způ- scbené ministerským předsedou. Nebojím se té železné ruky, o níž se troubí po celém světě; odvracím se s ošklivostí od jejího zločinu.“ Zmíniv se pak o svém rodu, jenž nikdy nezradil ústavy, projevil naději, že ani příště se nenajde člen hraběcího roku Karo- lyích, který by se odvážil sáhnouti na ústavu vlasti. — Hned po otci ujal se slova syn, br. Jiří Karolyi. Projeviv podivení, že se ozvaly hlasy proti projevr důvěry, dodal, že z úety k otci nebude ani slovem reagovati na jeho řeč. Ale přes to pokládá si za svou povinnost, pro- hlásiti s hlavou vzpřímenou, že liberální strana musí se tentokrát pro česť parlamentu, pro bu- doucnost národa a pro zachránění ústavy pře- nésti přes formality. Proto oznamuje, že bude hlasovati pro projev důvěry hr. Tiszovi. Po řeči synově starý hrabě Karolyi s některými přáteli opustil shromáždění. Projev důvěry pak přijat 190 proti 60 hlasům generálního výboru.
Karolyi Karo
18 article
Ze Zadru, 4. prosince. (Rusofilské de- monstrace.) Ve zdejší „Hrvatské čilaonici“ koncertuje právě známá pěvecká kapela Na- děždy Slavjanské. Na prvém koncertě bylo také mnoho důstojníků, kteří si z větší části koupili vstupenky hned do obou koncertů. Obecenstv vítalo však příliš bouřlivě ruské zpěvy s na kenec si vyžádalo ruskou hymnu, která byla zpí- vána za bouřlivého potlesku. To přimělo asi důstojníky, že hned druhého dne lístky na druhý koncert vrátili. Místo nich přišlo do koncertu 20 četníků a ti jako rozumní lidé, když se na žádost posluchačů opět zpívala ruská hymna. tleskali svými mohutnými dlaněmi spolu s ostat- ním obecenstvem. Ze Záhřeba, 6. prosince. (Ze sněm u.) Ve včerejší schůzi chorvatského sněmu byl ukončena povšechná rozprava o finančním vy- rovnání s Uhrami. Předloha přijata za podklad podrobného rokovám, načež přijata bez debaty také v podrobnostech. Dnes finanční vyrovnání přijato v třetím čtení. V Chorvatsku byla by tedy tato otázka, jež se vleče jíž tolik let, vyřízene i ústavně. Běží nyní o to, aby také uherský sněm schválil vyrovnání, na němž se dohodly obě kralevinské deputace. Ze Záhřeba, 6. prosince. (Resignace Mošinského.) Ve včerejší schůzi obecního zastupitelstva města Záhřeba, když byly verifi- kovány volby nových obecních starších, oznámil dosavadní starosta Mošinský, že po 12leté čin- nosti skládá hodnost starosty městského. Mo- šinský podal resignaci proto, že jeho strana (maďaronská) při volbách úplně propadla.
Mošinský Záhřeb Uhry Chorvatsko
19 title
Politické zprávy zahraničně.
20 article
V Praze, 7. prosince.
Praha
21 article
Prusko vypovídá všechny Slovany. »Novoje Vremja« oznamuje, že pruská vláda vydala již svým úřadům nařízení, aby všechny Slovany, cizí poddané, bez výjimky z území krá- lovství pruského vypověděly a žádných nových v něm nestrpěly. Do těch konců zacház brutálná politika proti Polákům Toť přece již urážka i křivda takového druhu, že státy slovanské, i ty, které mají vět- šinu obyvatelstva slovanskou, i každá obec slo- vanská, v které nějaký Prušák bydlí, i každý jednollivý Slovan, který je třeba jen s jednotli- vým Prušákem ve spojení, musí se vzchopiti k sebeobraně podle zásady: oko za oko, zub za zub!
Polák Prušák Prusko Novoj Vremja
22 article
Svoboda v Rusku.
Rusko
23 article
V Moskvě, v listopadu 1904. (Původní dopis »Národních Listů«.) Celých knih bylo b
Moskva
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z americké cesty Turistické poznámky. Píše Gaston Humbert Amerika dostala letos co preto. Kde kdo mohl, svázal svůj raneček a pustil se přes vodu a my, jimž neblahý osud vtiskl péro do ruky, af už jsme čipernými žurnalisty neb zkušenými odborníky, všelečnými cestopisci nebo starými professory, zaplavujeme starý svět tištěnými nářky, radami, dobrými i špatnými, popisy pravdivými i nepravdivými o tom divném kraji a nezřídka i podivných lidech, kteří přece jen jseu něco docela jiného, než my tady vůbec a v Čechách zvláště. Jak by bylo jinak možná, aby ti, kdož opustili starou vlasť a všecky svoje nemilé přátele, tak záhy zdomácněli tam za mo- řem tak, že nic se jim nestýská ani po těch rvačkách za české slovičko, ani po té závisti pří- slovečné, která celému Slovanstvu vůbec a če- skému nejvíce pije krev a užírá kořeny života?
Humbert Čechy
25 article
Také jdu se svojí troškou do toho papíro vého mlýna, nemoha mlčeti, tak jako vrabee- který mele svoje čim, čim, kdybys deselkrát jej okřikoval. Ale není to učené pojednání, kter mí leži na srdci a které musí ven pro dobro lid- stva — kdo sobě vyletěl na několik prázdnino- vých neděl na druhou polokouli, nesmí chtít ji hned zreformovat a má nanejvýše právo k ně kolika poznámkám turistickým, docela subjek- tivním, k několika nápadům a nejvýše ještě ku povrchnímu nějakému porovnání. Američané sami asi nejvíce se podiví řekne-li jim kdo, že jejich země není krajem pro turisty. Není divu, neboť člověk musí právě býti turistou, aby to mohl pozorovati a konsta- tovati. Schází tam tolik věcí, po nichž turista především se shání, že cítiš v Americe — New York snad vyjímaje — jistou nevolnost, třeba neuvédomělou, která pobyt tam činí tobě ne- příjemným. Když z Evropy přijdeš, jako bys přešel z bytu, zahrnutého vším měkkým po- hodlim, do pokoje, opatřeného jenom nejnutněi
Američan Amerika New York Evropa
26 article
ším, hranatým a tvrdým nábytkem. Pocitíš to hned, sotva že se na těch vysokých domech trochu okoukáš. Proč nehodí se St. Louis, přes to, že to je město dvakrát větší než Praha, za místo světové výstavy? Protože nic neposkytuje turistům. Tak ani Chicago, ani které jiné město americké ne- dovede turistu upoutati na delší dobu. Jak jinak Pařiž, Londýn, ba i Vídeň a snad i Berlin! Tu- rista, který v době co nejkratší chce vidět a slyšet co nejvíce a co nejpohodlněji, v Americe tuze brzo je hotov: nemá tam než tu a tam za- jímavou krajinu a ve městech nic než fádn jednotvárné domy vedle obrovských „mrako- drapů“. Ale začněme s nejdůležitějším momentem turistiky: s jidlem a pitím. Člověk svobodný, ne- obtížený damským břemenem, sic velmi slad- kým, ale přece jen břemenem, ještě jakž takž se tam obejde. Zajde si do kteréhokoli restau- rantu a je po hladu i po rozpacích. Mnohem hůře je, cestuje-li s dámou. Svobodná Ameri- čanka nemá totiž ani práva vypíti sklenici piva při horku sebe větším a dáma, která vejde do místnosti, kde čepují pivo, přestává býti dámou, alespoň slušnou, zůstávajíc nanejvýše „dá- mičkou“, a poněvadž v místnostech slušných netrpí se dámy, které dámami nejsou, žádná pořádná sukně vůbec tam nesmí. Nezbývá, než jíti do cukrárny, kde prodávají „soft-drinks““ a píti s milou chotí ice-eream-soda nebo jiné toho druhu sladké vody, jinak výtečné.
St . Louis Praha Chicago Londýn Vídeň Berlín Amerika svobodný Ameri
27 article
Ovšem, jsou bary, do kterých možno take s dámami, ale za tu milost aby člověk tak malý jako jsem já, platil tolik, že doma za to uživím celou rodinu dobrých čtrnáct dní. V St. Louisu je snad jediná místnost toho druhu, ovšem ale nejdražší. V Paříži může každá dáma, ať v průvodu, ať bez něho, vejíti do kterékoli restaurace, do jakékoli hospody, a nikdo se nad tím nepoděsí. Že by tomu mohlo býti docela jinak v té nad míru svobodné Americe, nikdo neuvěří. A co nejkrásnějšího, jakmile Američanka vstoupí n půdu ovropskou, hned je v té příčině jakoby pozměněná a není pro nás tedy v Evropě, zvlášte ve velkých a veselých městech zjevem vzácným viděti americké dámy hodně vyhazovati z ko pejtka. Kdybys chtěl, aby tytéž dámy, jež js viděl v Paříži na Bulmišu seděti před kavárnou, píti bok a zpívati při tom nějakou americkou odrhovačku, vyváděly totéž v Americe, poklá- daly by tě ctnostné ty Venuše prostě za blázna. Co se však týká hötelů, mohla by se Evrope mnohému učiti od Ameriky, neboť hötely ame- rické jsou rozhodně praktičtěji a pohodlněji za- řízeny než evropské, aspoň potud, že dostaneš tam pokoj s koupeli mnohem snáze než u nás kde koupání vůbec pokládá se namnoze ještě za luxus naprosto zbytečný. V hötelu má turista k disposici telefon a často i telegraf, všecky no- viny zde dostane, i knihy, a jedině asi tu okol- nost těžce ponese, že boty, které večer vyndal přede dveře, ráno najde v tomže špinavém stavu a tamže klidně dřímající. Nezbývá, než obouti se a sejíti dolů, do podzemí, kde vedle holírny nebo i v holírně samé stojí dva nebo tři pohodlné fauteily s podnožkami na cídění bot. Za to za těch 10 centů vymydli ti příští nějaký millionář, prozatím jen čiperný kluk, boty tak, že se lesknou jako oči zlomyslného člověka.
Američanka St . Louis Paříž svobodný Amerika Evropa Amerika cent
28 article
Mistností, jež bývají v sousedství neb ne daleko holíren, pro potřebu pánů obecně pří- stupných, potřeboval by turista na ulici, aby se nemusil po nich sháněti právě ve chvíli, kdy hledání je nejméně příjemno. Všude jinde ve větších evropských městech jsou domečky, v nichž člověk za nepatrný peníz může klidně vykonati skutek v tiché soukromosti a potom se umýti a vykartáčovati. V celém St. Louisu není nic takového, jenom na výstavě. A tako- vých útulků potřebuje nejen turista, ale každý tvor podle obrazu božího stvořený, někdy tuze mnoho a potřebovati bude, dokud v anděla se ne- promění. V některých jihofrancouzských mě- stech a ve Španělích uznávají tuto pravdu tou měrou, že pro podobné okolnosti nižšího řádu staví k chodníkům i nejživějších ulic pouze stěny, na jízdní dráhu otevřené, často jen 11 metru vysoké. Dráhy americké za posledních deset let nic se nezměnily. Vagony jejich jsou tytéž, vynika- jíce těmitéž přednostmi i vadami. Tolik je jisto. že středoevropské, zvláště německé r rakouské velké vlaky, opatřené vozy spacími, restaurač ními a vyhlidkovými, jsou namnoze ještě pohodl nější než vyhlášené „limited“ a Pullman cars v Americe. Vzpomínám také krásných vagonů švédských a rychlých vlaků anglických. Roz- dělení evropských vagonů na compartiments s postranní chodbou, přece jen je útulnější, než ty ratejny americké, kde obě pohlaví spí v pestré směsici a musí sedě se odstrojovati i strojiti Divno dost, že v cudné té Americe nevynašli do sud něco jiného a lepšího.
Španěl Pullman Amerika
29 article
Nádraží americká se zdokonalují, ale ne jsou ještě daleko tak pěkná jako průměrná ná draží evropská. Ani vyhlášené nádraží st.-louis- ské Union-Station, o němž tvrdí, že je nejkrás- nější „of the world“, a které stálo 5 millionů dollarů, nevyrovná se na příklad drážďanskému nebo frankfurtskému. Za tytéž peníze bylo by se mu mohlo opatřiti více vzduchu i více světla. Že pouliční dráhy americké jsou mnohem lepší než naše, je známá věc, vynikajíce jak rychlostí tak dochvilností. V Paříži jsou přesné předpisy, kolik osob do kterého omnibusu nebo vagonu tramwayového se vejde, a za žádnou podmínkou nepřipustí se ani o jedinou osobu víc. U nás jsou sice také předpisy, ale jenom pro čas nejnutnější potřeby a výminečně. Za t v Americe sebere se kde kdo a do vagonů na- tlačí se, co se tam vejde. Systém pařížský byl by ovšem nejlepší, kdyby bylo dostatek vozů. čemuž není vždycky tak. St. Louis má dojista mnohem více vagonů pouličních, nežli Paříž pětkrát tak veliká. Prahu ani neporovnávám ačkoli tady právě tak jako v Paříži často raděj jdeme pěšky než bychom čekali na tramway která v Paříži je plna, v Praze vůbec nedojede a dojede-li, dojede skoro právě tak rychle, jako dobrý chodec dorazí pěšky. Na tramwayích můžeš pozorovati, jak jsou Američané trpěliví i zdvořilí. Přese všecku tla- čenici druh druhu mlčky sic a bez velkých kom
Američan Paříž Amerika St . Louis Praha ský UnionStation the world
30 article
plimentů ustoupí, nic nekřičí a neláteří, šláp- neš-li mu na kůři oko, ale sám-li to udělá, také se valně neomlouvá. Neroztahuje se zbytečně bez pobídky udělá místo, pokud jen možno, byt i při tom nevynikal velkou galantností. Strpí rád sám trochu nepohodlí, jen když rychle dostane se na místo svého určení. Celkem vzato, turista narazí v Americe na množství věci nepříjemných, na mnoho drob- ných nedostatků, jež nelze shrnouti hned v úzký rámec feuilletonu, a jež svědčí toliko o tom, že v Americe je turistika věci víe nebo méně neznámou, čímž není ještě řečeno, že v Americe se málo cestuje. V Evropě za léta každým kro- kem a všude najdeš nějaké výletníky, turisty. jak v horách tak u jezer neb u moře, celé kra- jiny jsou živy výhradně turistikou a jsou města, jako Paříž, jež ročně navštěvují, ne-li milliony, dojista statisíce turistů, z nichž valná čásť jsou také Američané.
Američan Amerika Evropa Paříž
31 article
Ve Spojených státech neznají tohoto přílivu a proudu a nejsou na turisty, cestující pro zá- bavu, zařízeni. Jenom za obchodem cestují tam víc než u nás. Proto asi mnohý Evropan je s americkou cestou nespokojen a právem, kdežto zase Američan nechápe jeho nespokojenost. Te- prve, jsi-li v Americe po druhé, po třetí, nebo zůstaneš-li tam delší dobu, poznáváš její dobré a lepší stránky, kdežto Paříž na příklad a mnohé jiné město evropské jest rájem několikadenního návštěvníka. Ale čím déle tam žiješ, tím více nedostatku tam nalezáš. V Americe za nějaký čas tak zdomácníš, že se ti domů ani nechce — nemluvím tu o sobě, ale o mnohých našich kra- janech, z jichž vypravování mám tyto zkuše- no sti. Chápu, že Američanovi líbí se jeho domov, neboť americký „home“ je zařízen mnohem praktičtěji, pěkněji a pohodlněji než domo evropský. Věci, které tam rozumí se samy se- bou, náležely by u nás k velikému přepychu. U nás jen zámožnější mají koupelnu v domě — o bytech venkovských ani nemluvě — v léte i nejvíce horkém je kus ledu tam. denní potře- bcu, tak jako telefon pro potřebu soukromou.
Evropan Američan spojený stát Amerika Paříž