1
masthead
8. prosince 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domáeí.
Politické zprávy domáeí.
V Praze, 7. prosince. (Úspěch zakro
čení z německé říše.) „Slowo Polskie
přináší podrobnější zprávu o zakročení něme
ckého velevyslance, generála hr. Wedla u hr
Goluchowského proti novému školnímu zákonu
v Uhrách. Dle zprávy „Slowa“ hr. Wedel ozná-
mil hr. Goluchowskému, že německá vláda ne-
chce se sice vměšovati ve vnitřní věci uherské,
ale přes to nemůže zatajiti, že silně probuze-
ného národního citu v Německu musí se do-
tknouti bolestně, bude-li schválen nový školní
zákon, jímž se mají pomaďařiti národní školy
21/2 mill. uherských Němců. Proto německá
vláda musí prý city svého národa bráti do počt
a prostřednictvím hr. Goluchowského raditi
vládě uherské, aby upustila od provedení no-
vého školního zákona. Hr. Goluchowski slíbil,
že podá uherské vládě zprávu o sděleni Wedlově,
a slibu svému dostál. Hr. Tisza při prvém se-
tkání s německým vyslancem neopomine všal
projeviti podivení, že se německá vláda vmě-
šuje v čistě vnitřní věci uherské. Pokud pak se
týče reorganisace národního školství v Uhrách,
Německo a zvláště Prusko nemají vůbec práva
formálně ani fakticky si stěžovati do nového zá-
kona. Uhři mají prý právo upraviti si své škol-
ství, jak jir se líbí. Nikomu do toho nio není,
jako nikomu nebylo nic do toho, když pruská
vláda vyloučila polský jazyk ze škol poznan-
ských a dává tělesně trestati děti, když se
„Otčenáš““ modlí polsky.
Goluchowský
Slowa
Wedel
Němec
Uher
Praha
Uhry
Německo
Hradec
Prusko
národní škola 21 / 2
Tisza
národní školství
6
article
Připomínka školní soustavy pruské a udá-
lostí ve Vřesně silně prý popudila německého
vyslance. Přetrhl rychla rozhovor s příliš ohni-
vým hr. Tiszou a podal o všem podrobnou
zprávu císaři Vilému II., na jehož přímý rozkaz
zakročil u hr. Goluchowského. Následek onoho
raportu byla čilá korrespondence mezi Berlínem,
Vídní a Peští, až konečně — tak aspoň tvrd
„Sl. Pol.“ — hr. Tisza odvolal osnovu školníh
zákona, předloženou již sněmovně.
Ponechávajíce lvovskému listu odpovědnost
ze tuto zprávu, poznamenáváme, že v uherských
listech nebylo nikde dosud sděleno, že by vláda
hr. Tiszy osnovu školního zákona skutečn
chtěla odvolati. Tisza odvolal sice dne 15. listo-
padu všechn y vládní předlohy a návrhy, mimo
jiné tedy také osnovu školního zákona, aby
mohla ihned započíti rozprava o Danielovu ná-
vrhu na zostření jednacího řádu, ale prohlásil,
že všechny ony vládní návrhy svým časem zase
obnovi.
Z Krakova, 6. prosince. (Ze „Slovan-
ského klubu“.) Poslední schůze čilého kra-
kovského „Slovanského klubu“ věnována byla
padesátiletému jubileu literární činnosti ruskéh
literárního historika A. Pypina, který jest tak
čestným doktorem university jagellonské. Vý-
znam Pypinův pro literaturu ruskou i ostatn
literatury slovanské vylíčil velmi sympatickyp.
Siedlecki; rozhovoru, jenž se rozpředl po před-
nášce, zúčastnili se prof. Zdiechowski, Aug.
Sokolowski a j. Na počátku schůze bylo sděleno
že Konst. Wolodkowicz zakládá v Krakově mě-
síčník „Swiat slowiaňski“, jenž za redakce
dra. Felixa Konečného bude orgánem klubui
na konci schůze pak dr. Heck připomenul, že
v Plzní slaví právě tyto dni literární jubileum
prof. F. A. Hora, horlivý pracovník na poli
česko-polské vzájemnosti. Slovanský klub posla
prof. Horovi telegraficky pozdrav.
Tisza
Vilém II
Goluchowský
Pol
Danielův
A Pypin
profesor
Zdiechowski
Aug
Sokolowský
Konečný
Heck
F A Hora
Hora
Berlín
Vídeň
Pešť
Krakov
Plzeň
Tisza
Slovan
7
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 6. prosince.
Schůze ligy kelfoslovanské.
Ve velkém sále pařížské university » Sorbonny«
konala se v neděli dne 4. t. m. první slavnostní
schůze ligy keltoslovanské. Účastenství bylo
značné. Na estradě zaujali místo: František
Carnot, poslanec, Bauquier, poslaneca
předseda ligy francouzskovlašské, Flourens,
poslanec a býv. ministr zahraničních záležitosti,
Ouillaine, místopředseda a býv. ministr
námořnictví, Lourties, senátor a býv. mi-
nistr, předseda ligy francouzskošpanělské, Pavel
Doumer, poslanec a býv. ministr, Emih
Massard,městský radní a člen zakladatel
ligy keltoslovanské, Dupret, belgický senator,
Rafael Labra, španělský senator, De Me
Carthy Reach, předseda unie francouzsko-
skotské, Tresič Pavičič, poslanec na
sněmu dalmatském, Raqueni, sekretář ligy
francouzskovlašské atd. Mezi přílomnými pozo-
rovati bylo také generála Marcotta, velitele
vojenské školy v Saint Cyru, zástupce vojen-
ského velitele pařížského, zastupujícího generála
Thibaudina, množství důstojníků pařížské
posádky a velký počet žáků školy polytechnické
a sainteyrské.
Generál Ricciotti Garibaldi zaslal
telegram: »V poslední chvili nedovoluje mi stav
mého zdraví zúčastniti se, jak jsem doufal,
prvé schůze ligy keltoslovanské, které děkuji
za laskavé pozvání. Pozdravuji v díle, jež sle-
duje, znamení nové doby, které zastaví nešťastný
vliv onoho hrozného roku (1871). Věřte, že
jsem vždy připraven pro služby Francii. Generál
Ricciotti Garibaldi«.
Carnot
Bauquier
Pavel Doumer
Massard
Rafael labrum
Carthy
Tresič Pavičič
Marcott
Thibaudin
Ricciotti
Ricciotti Garibaldi
Praha
Saint Cyr
Francie
8
article
Pan Čerep Spiridovič, čestný před-
seda ligy, zahájil její jednání za provolání
slávy Rusku obširnou řečí, v níž ličil význam
velkého skupení národů slovanských, latinskýeh
a keltických kolem Ruska a Francie. Řečník
nadšeně mluvil o spolku Ruska s Francií.
v němž je položen základ pro ideu, jíž chee
sloužiti liga kelto-latinsko-slovanská.
Řeč Čerepa Spiridoviče byla přijata bouřli-
vým potleskem za nekonečných ovací.
Pan Gervilie ve skvostné řeči mluvil
o užitečnosti seskupení národů latinsko-kelti-
ckých a slovanských a také jeho řeč provázena
byla bouřlivým potleskem.
Ještě několik řečníků vystoupilo pak na
tribunu. Po každé řeči hrála vojenská hudba.
Pan Gérville-Réache uveřejnil dne 1. t. m.
v žurnalu »L' Eelaire« úvodní článek »L' Union
celto-latine-slave«. Gérville-Réache pojednáváo
svých předběžných srovnávacích studiích ob-
chodu hlavních zemí skupiny celto-latinsko-
slovanské a obchodu v hlavních zamích anglo-
saských. Přesvědčil se, že první skupina v tom
ohledu je mnohem slabší. Shledal, že ve svě-
tovém tržišti mnohem mocněji rozvinuje se ob-
chodní činnost Anglosasů, nežli činnost Celto-
Slovanů. Pokrok anglosaského obchodu jest
čtyřikrát až pětkrát větší. Nutno dobře pozoro-
vati přednosti a výhody Anglosasů, kteří neustále
nechávají ostatní národy pozadu. A p. Gérville-
Réache mluví o dobách budoucích zápasů ve
světě hospodářském a obchodním, z nichž
vyjde vítězem ten národ, jehož expansivní síla
nejvíce vzroste dobou. Budiž to výstrahou pro
národy latinsko-celto-slovanské.
Národové tito v zájmu své existence mus
pracovati, aby dobyli zpět půdu ztracenou, aby
pak byli schopni čeliti mocnému konkurentu
i když nedosáhnou vítězství, aby aspoň udrželi
rovnováhu potřebnou pro jejich další rozvoj.
Čerep
Gervilie
Gérville
Réach
L Eelaire
Rusko
Francie
Slovan
Čerepa Spiridovič
L ' Union celta
9
article
Proto je důležito, aby každá součást Unie-celto-
latinsko-slovanské podrobila své poměry obchodní
důkladnému zpytování a uvědomivši si své
zvláštní potřeby, přizpůsobila je všeobecnému
zájmu, jehož úspěch bude i jejím úspěchem.
Každý člen Unie musí sledovati dvojí taktiku
rozmnožení své vlastní moci a zmenšení místa
působnosti odpůrcova.
Gérville-Réache vidí v koloniích superioritu
obchodní skupiny anglo-saské. Ve skupině celto-
latinsko-slovanské je v popředí obchod Francie
Italie, Belgie, Hollandska a Ruska, jehož rozvo
obchodní je úzce spojen s jeho unii a národy
latinskými.
»Sledujeme ideu,« píše francouzský posla-
nec, »založení přátelského skupení zemí celto-
latinsko-slovanských. Nemyslíme, že by bylo
těžší její uskutečnění nežli založení alliance
francouzsko-ruské. Proto chceme spolupůsobit
s ligou celtickou, latinskou a slovanskou. Vylo-
žíme program, cíl a prostředky tohoto velkého
díla ve sehůzi organisované v Sorbonně 4. pro-
since za podpory vynikajících mužů z Francie,
Italie, Belgie, Španělska, Ruska a zemí balkán-
ských. Vůdčí myšlenkou je seskupení všech
zemí celtických a slovanských kolem Francie
Ruska. Chceme utvořit sjednocenou skupinu
pro mír, pokrok a lidskou solidaritu všech ná-
rodů milujících Francii a Rusko.«
V »Patrii« píše obšírně o líze kelto-slovan-
ské p. Massard, jenž popisuje schůzi jako
skvělou a okázalou. Její vážnost byla zvýšena
přítomností vynikajících osobností politických
bývalých ministrů a zástupců národů slovan-
ských a keltických. Pan Gérville Réache vy-
ložil v krásné řeči účel a program ligy slovan-
sko-latinsko-keltické.
Massard
Gérville
Francie
Belgie
Rusko
Španělsko
Uniacelta
Unia
10
article
Kolem Francie a Ruska musí se sdružiti
národové spřátelení a spříznění, aby hospodářsky
i národně čelili společnému nepřiteli: pangerma-
nismu. »Vlastenectví je hybnou silou našeho
velkého podniku. Chceme posilniti své vlasti
v zápase proti hospodářské moci německé, stále
rostoucí.« Řečník též vylíčil nebezpečí imperia-
listických projektů Chamberlainových, jenž mluví
o odstranění národů slabých a nadvládě národů
silných a mocných. Přirozeným vývojem udá-
losti stává se, že Italie a Portugalsko spojí se
se sesterskou Francií. V Americe sdružují s
kolonie původu keltického a generál Bolivar.
zakladatel Colombie, zabýval se myšlenkou latin-
ské konfederace, zahrnující státy Nového světa,
jež by se spojily s latinskou unií na staré pev-
nině. Národové tito představují ohromnou
agglomeraci.
Je celkem 110 míllionů gallo-latinů, 149
mill. Rusů a 38 mill. ostatních Slovanů, což
činí úhrnem tři sta millionů duší. Tato sku-
pina znamená obchod 50 milliard, její armády
obnášejí 1,200.000 mužů v míru, 719 millionu
mužů v době válečné. Jaká moc může vzdoro-
vati této síle? Již v r. 1900 byla utvořena liga,
združující Kelty francouzské, svýcarské, belgické,
skotské a irské. V r. 1902 se utvořila alliance
francouzsko-irská. Při zmínce o této allianci
ozval se v sále hlas: »Ano, Rusko a Franci
osvobodí Irsko!« V r. 1903 bylo utuženo bra-
trství francouzsko-italské a v r. 1904 města
Cadix, Barcelona a Madrid poslaly pozdrav špa-
nělského národa Francii.
Chamberlainův
Italia
Bolivar
Colombie
Rus
Kelt
Franek
Francie
Rusko
Portugalsko
Amerika
Irsko
Cadix
Barcelona
Madrid
11
article
Angličané proti Persii,
Z Cařihradu se oznamuje: Zprávy z Tehe-
ranu vypravují o rozčilení, jaké tam vzbudily
anglické přípravy k útoku na Persii. Místokrál
indický, lord Curson, podal prý anglickou vlá-
dou již schválený plán výpravy. V Persii se
domnívají, že Angličané použijí nynějších ne-
snází Ruska, aby podobně jako v Tibetu opa-
třili se i v Persii. Záminku k zakročení v Persii
poskytuje jim attentát, podniknutý lidmi, Angli-
čany zjednanými na konsula anglického; konsul
ovšem vyvázl bez pohromy. Perský šach obrátil
se o radu do Petrohradu, a dostalo se mu odpo-
vědi, aby se případnému postupu
Angličanů opřel zbraní, že ruská
pomocv časse dostaví! Dle mínění Per-
šanů přitrhne anglická výprava po moři do Ben-
der-Abasu, odkudž zamíř na Sejdabad, Bahra-
med a Guadar do jihovýchodní Persie. Peršané
pilně zbrojí; s těmito přípravami souvisí i za-
držení francouzské lodi „Paquet“ na žádost
anglického zástupce v Dardanellách, jež vezla
pro Persii 20.000 beden náboje. Současně se
oznamuje, že do Petrohradu přibylo mimořádné
perské poselstvo, v čele s Rizou chánem.
Angličan
Curson
Bahr
Peršan
Riza chán
Persie
Cařihrad
Tehe
Rusko
Angl
Petrohrad
Benader
Abas
Sejdabad
Dardanelly
12
article
K souboji Déroulěda s Jaurěsem.
Souboj mezi Déroulědem a Jaurěsem, o jehož
nekrvavém průběhu přinesli jsme již telegra-
fiekou zprávu, odbyl se za zvláštních okolnostl.
Ač jest souboj zákonem zakázán ve Francii nve
Španělsku, zavolal si guvernér španělský Dérou-
leda a sdělil mu, že nie nevykoná k zamezeni
souboje a k jeho umluvení, kdyžtě tento konati
se bude na půdě francouzské, třeba těsně př
samé hranici španělské. Vláda francouzská šla
ještě dále a dovolila Déroulédovi k účelu souboje
vstup na půdu francouzskou, ovšem jen právě
pro chvíli souboje, Byltě Déroulěde toliž zároveř
s Marcelem Habertem právě před deseti lety
odsouzen pro »spiknuti proti státu« k vyhnanstv
na deset let (vyzval při pohřbu presidenta repu-
bliky velitele vojenského, chytnuv koně jeho za
uzdu, aby místo do kasáren vtrhl do paláce
elysejského) a teprve 18. t. m. bude vyhnanství
to u konce.
Stoupenci souboje mohou býti zajisté po-
vděčni tomuto legalisování souboje vládou fran-
couzskou, jest ale otázka, zda se tím spokojí
veškeré strany franeouzské, kdyžtě jediný parla-
ment má právo, zrušiti zákonná ustanovení proti
souboji. Zvláště ale můžeme býti zvědavi, jak
se k tomuto porušení zákona Combesovým mini-
sterstvem zachová zvláště strana socialistická,
nejrozhodnější odpůrkyně souboje a zároveň
věrná podporovatelka vlády. Nepochybné ale také
u ní zvítězí tentokráte oportunism nad zásadnost
Déroulěd
Habert
Combesův
Francie
Španělsko
13
article
po tolikerých nedůslednostech Jaurěsovy skupiny
to ani nepřekvapí.
Do francouzského města Hendaye, kdež se
souboj konal, příjel Déroulěde po automobilu
z přístavního města severošpanělského San Seba-
stianu, kdež vyhnanství svoje tráví. Policejní
komisař prozkoumal jeho průkaz ministerského
souhlasu k svobodnému vstupu na půdu fran-
couzskou a souboj odbyl se pak — tak říkaje
— za protektorátu úřadního. Sledovalo ho četné
franko-španělské publikum, mezi nímž bylo i hojně
fotografů. Déroulěde vrátil se pak pěšky na špa-
nělskou půdu opět do vyhnanství.
Jaurěsův
Henday
Sana Seba
14
article
Česká společnost pro veřejné
zdravotnictví
Česká společnost pro veřejné
zdravotnictví
pořádala dne 1. prosince v místnostech českéh
klubu ženského schůzi pro své členy a hosty, na níž
majitel sanatoria pro nemoci duševní a nervovép
dr. Šimsa přednášel „O léčení a právní ochraně du
ševně chorých“
Schůzi, která navštívena byla více nežli stem
účastníků, zahájil předseda společnosti zdrav. rad
dr. Záheř proslovem, v němž obrátil zřetel shro-
máždění na dvě enunciace, které se staly v posledn
době a sice na přednášku prof. Hueppeho dne 16
listopadu 1904 v německém spolku pro záležitosti
města Prahy, pak na článek zdrav. rady dra. Altschula
ve zdravotní zprávě říjnové „Bohemie“ a oznámil.
že stanovisko své k enunciaci Hueppově, týkající se
zdravotnictví obce pražské, sdělí veřejně na schůzi
společnosti na leden určené.
Šimsa
doktor
Záheř
profesor
Hueppe
Altschul
Hueppův
Praha
Bohemia
15
article
Článek zdrav. rady dra. Altschula je dostiučině-
ním společnosti české, neboť konstatuje existenci dvou
českých společností pro veřejně zdravotnictví, která
právě je důkazem, že ve veřejnosti české hojně je
zájmu a porozumění pro otázky zdravotnické. Se
svou radou však, kterou dále pan rada společnostem
našim udílí, aby všímaly si příčin tvfu, přišel pozdě,
neboť věnuje-li pozornost činnosti jejich, musil věděti.
že ve společnosti přednášel prof. hygieny dr. Ka-
brhel v r. 1900 „O některých choulostivých bodech
v zásobování vodou“, zdrav. rada dr. Záhoř a vrchní
inženýr Heinemann „O pražské kanalisaci“, v roce
1903 okrosní lékař dr. Procházka „O epidemii tyfu
břišního v Praze v r. 1902—1903“, že společnost tedy
tyfem a otázkami s ním souvisejícími se obíralaa
obírá. Žel, který p. rada vyslovuje nad uím, že jed-
nání společnosti o otážkách zdlavotnických neúčastní
se jako v sousední Germanii starostové a členové
správ obcí, musíme sdíleti a přiznati se, že výtka
ta je oprávněna a že i bolest nad skutečností tou
mírněna je nadějí, že v blízké době uzříme hlav
a činitele samosprávy činnou účasť bráti na jedná ních
a zájmech společnosti.
Altschul
Ka
doktor
Záhoř
Heinemann
Procházka
Praha
16
article
Po stručném nástinu činnosti a referování o dvou
nových úspěších zdravotnictví: ustanovení školních
lékařů a projektu dispensáře pro luberkulosní. před
nesl dr. Šimsa své théma o léčení a právní ochraně
duševně chorých.
Přednášející ukázal, jaké byly názory o dušev
ních nemocech za starověku, jaké bludy panovaly ve
středověku, a jak pon.alu šířily se správné pojmy
o podstatě duševních chorob a jich léčení v novo-
věku. Až do poloviny předešlého století nebylo řeči
o léčení choromyslných, neznali jiné pomoci, než je
zavírati do vězenských cel a nebezpečné poutati ře-
tězy a okovy. Rokem 1798, kdy psychiatr Pinelv
Palíži první sňal pouta duševně chorým a rokem
1838, kdy Conolly v Anglii zavedl do ošetřování jich
ošetřovací systém volnosti „non restain“, zahájena
nová epocha, která k pádu přivedla obrácené názory
dřívější. U nás v Rakousku r. 1798 postavil císal
Josef II. pověstnou věž „Narrenthurm“ ve Vídnía
teprve r. 1840 sňal v ní okovy nemocným dr. Viša-
nik. V Praze měli jsme vždy poměry lepší a proli
ostatním zemím vzorné. Roku 1823 byli nemocní již
v klášteře sv. Kateřiny, r. 1840 měli jsme vzornou
budovu korridorovou, vyvinuté ústavní hospodářství,
r. 1880 olevřeli jsme v Dobřanech první moderní
ústav, největší ve střední Evropě. Od té doby rostou
ústavy kvapem, vyvíjí se utěšeně léčba duševně cho-
rých a země nepoštačují stavěti úslavy. Ale vzdon
tomuto pokroku chová cbecenstvo stále odpor a před-
sudky proti ústavům pre choromyslné, které pro ně
nepře -aly posud býti blázinci.
doktor
Šimsa
Pinelv
Josef II
Viša
svatý . Kateřina
Anglie
Rakousko
Praha
Evropa
17
article
Na ochranu nemocných je celá řada zákonitých
opalření: Nemocní musí příněsti lékalské vysvědčení
a chorobopis musí býti oznámen do 24 hodin soudu,
jest vyšetřován soudní komisí a 2 lékaři za účelem
ustanovení opatrovníka, příbuzní mají právo i ne-
vyléčeného nemocného vzíli si domů, ústavy jsou
přehlíženy úřadně od okr. hejtmanství, místodržitelství
i zem. výboru.
18
article
Psalo se mnoho o reformě zákona o choro-
myslných, vítána anketa znalců, kteří měli podat
vládě návrhy, ale většina těchto narazila na veliký
odpor v kruzích odborníků a vyvolala řadu proti-
návrhů.
Přednášející vyzývá přítomné, aby šířili správné
názory o ústavech a zejmena aby sami neuživalia
všude bojovali proti názvu „blázen“ a „blázinec “
neboť tím veřejnost, která proti ústavům a lékařům
tak je nedůvěřivá a podezžívá, sama nejvíce choro-
myslné poškozuje a uráží.
Po přednášce usneslo se shromáždění, aby pr
nebezpečí, které kouření mládeže v sobě má, podána
byla petice k zemské školní radě, zdravotní raděa
poslanecké sněmovně království českého, aby celo
váhou své autorily působily, aby vydán byl zákon,
kterým by se prodej tabáku, doutníků a cigaret osobám
16. rok věku nepřekročivším trestal
poslanecký sněmovna
19
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Věstník učitelský.
Ve schůzi českého odboru školní zemské
rady dne 6. t. m., ustanovení byli
na měšťanských školách: ředitel
Václav Kudláček v Milevsku a Jindřich Koníř v Kou-
řimi: — učitelkami Antonína Korešova v Čes.
Budějovicích, Růžena Hovorkova v Milevsku a Pavla
Rouskova v Hořicích: — účiteli: Vine. Dudárek
v Česk. Budějovicích, Ad. Linhart v Týně nad Vlt.a
Jos. Hozman v Sušicích;
na obecných školách: řídícími
učiteli a správci škol: Václav Fleischman
v Minicích a Jan Vávera v Budenicích (Slaný),
Karel Dvořák na Hříškově (Louny). Jan Hrdina ve
VšeradicíchHořovice). Josef Kouba v Ostružně a Jan
Klecan v Nezamyslicích (Sušice), Aug. Juda v Kalu
a Josef Šeps v Újezdu (Nová Paka), Karel Bílek
v Podhořanech (Čáslav), Jan Rybín v Počinovicích
a Jakub Martinek ve Slaňkově (městysi, Domažlice)
Josef Barlušek ve Voselně, Josef Bezecný v Římově
a Frant. Růžička v Jivně (České Budějovice); —
katechety: Frant. Hůrský v Čes. Budějovicích.
Kudláček
Koníř
Korešův
Hovorkův
Pavel Rouskův
Linhart
Hozman
Fleischman
Váver
Dvořák
Hrdina
Kouba
Klecan
Aug
Šeps
Bílek
Rybín
Martinek
Barlušek
Bezecná
František
Růžička
Hůrská
Čes
Milevsko
Kou
Čes . Budějovice
Hořice
Budějovice
Ada
Týn nad Vltava
Jos
Sušice
Minice
Budenice
Slaný
Hříškov
Louny
Ostružno
Nezamyslice
Kala
Újezd
Nová Paka
Podhořany
Čáslav
Počinovice
Slaňkov
Domažlice
Voselně
Římov
Jivno
Český Budějovice
VšeradicíchHořovice
20
article
Emanuel Manle na Král. Vinohradech a Frant. Simon
v Nuslích; — učitelkou I. tř.: Marie Palečkova
v Domažlicích; — učiteli I. tř.: Vlad. Klobasa
ve Vrbně (Louny), Josef Pešek v Dřevčicích (Karlín),
Josef Dejl ve Smíradech (Nový Bydžov), Jos. Vrána
v Rudolfově, Jan Popel v Čes. Budějovicích a Frant.
Rys v Hluboké (Čes. Budějovice), Jan Kohout
v Nuslich (Král. Vinohrady), Ant. Sál ve Staré Pace,
Josef Slánský v Milovicích a Lad. Horáček v Hoři-
cích (Nová Paka), Jan Balek v Bohušovicích (Roud
nice) a Hugo Svéda v Dobřichovicích (Smíchov); —
učitelkami Il. tř.: Ot. Svobodova v Česk. Bu-
dějovicích, Anna Voráčkova ve Světlé nad Sázavou,
Kamila Hynkova a Kateřina Krejčova v Lounecha
Miloslava Nachmanova v Nové Pace: .— učiteli
II. tř.: Josef Klepl v Pecce (Nová Paka), Tom. Von-
drovic v Loučimi a Josef Holeček v Koutech (Do-
mažlice).
Místa učitelská ve školním okresu
českobudějovickém: učitelky I. tř. na dívčí
škole v Čes. Budějovicích; učitelů II. tř. v Čes.
Budějovicích (na chlapecké) a Rudolfově. Žádosti o
7. prosince.
Manle
Král
František
Simon
Palečkův
Vlad
Pešek
Dejl
Vrána
Popel
Rys
Kohout
Antonín
Slánský
Horáček
Balek
Hugo Svéd
Otakar
Svobodův
Voráčkův
Hynkův
Krejčův
Nachmanův
Klepl
Tom
Holeček
Vinohrady
Nusle
Domažlice
Vrbno
Louny
Dřevčice
Karlín
Nová Bydžov
Jos
Rudolfov
Čes . Budějovice
Stará Paka
Milovice
Nová Paka
Bohušovice
Dobřichovice
Smíchov
Světlá nad Sázava
Loučim
Kout
Če . Budějovice
Smírady
Nuslich
30
article
Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená
Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená
Ohněm a mečem. I. dil trilogie, illustr.
Olívou. Brož. 10 K, váz. 12 K 40 h. — Potopa
II. díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 11 K 20 h.
váz. 14 K 80 h. — Pan Volodyjovski. I
díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 4 K 40 h, váz-
5 K 60 h. — Křižáci. Histor. román. Brož. 10K
8 h, váz. 14 K 88 h. — Guo vadis. Román z doby
Neronovy. Nádher. illustr. Adr. Minardim. Brož
9 K 60 h, váz. 13 K 20 h. — Rodina Pola-
nieckých. Společenský román, illustr. V. Černým
Brož. 7 K 60 h, váz. 10 K. — Bex dogmatu.
Psychologický román. Brož. 3 K 80 h, váz. 5 K
Cestopisná dila: Listy z cest. Brož. 2 K 64h.
váz. 3 K 80 h. — Listy z Ařriky. Brož. 2 K
52 h. — Dojmy z cest. Brož. 1 K 30 h. Obě po-
slední v jednu knihu váz. 5 K 4h. Z Drobných
spinů Šienkiewiczových vyšlo dosud 13 svazků.
lan Havlasa
Sienklewiczův
Brož
V Černá
Volodyjovski
Neronův
Adr
Minardi
List
Šienkiewiczový
Havlasa
Gua vadis
36
article
Válka z r. 1866 v Če-
Válka z r. 1866 v Če-
Skvostué illustr. vyd. váz. 9 K. Menš
Chacn. vydání neillustrované, brož. K 4.50
váz. 6 K.
F. Klement (Qnido Mansvet):
nádherné, illustrované dílo ce-
aleStVna, stopisné se skvost. illustr
Brož. K 13.80, váz. 18 K.
Charles Dlckenst
K Menš
Klement
Qnido Mansvet
Brož
Dlckenst
Chacn
37
article
David Copperfield.
David Copperfield.
mán au-
humoristy evropského. Brož
2670
nesluvnějšího
11 K 60 h, váz. 14 K
VeteI, Sbírka cestopisných spisů:
Dem let na Sachalině. Brož. K 5.40, váz.
6.40. — Neznámá země. Brož. K 5.40, váz.
K 6.40. — Skizzy ze Švédska. Brož. K 1.80,
váz. K 2.80. — Mrtvé město Pompeje
Brož. 1.80, váz. K 2.80.— Po stopách Mlaurů.
Brož K 9.50, váz. K 12.50. — Z potulek po
Mandžursku. Brož. K 4.—, váz. K 5.—
Dostati lze v každém knihkupectví, jakož iv
Nakladatelství E. Beauforta v Praze.
Copperfield
Brož
E Beaufort
Švédsko
Pompeje
Praha
39
article
Čti povídání, hleď malování. vělee a
Čti povídání, hleď malování. vělee a
záhlá obrázková kniha s verši E. Krásno-
horské. Na lepence, nezničitelné. Cena
K 4.—, poštou K 4.30.
Veliká obrázková kni-
ezounké ohrázky. ha s pěknými verái
Vydání tištěné na silném papíru K 1.60, po-
štou K 1.80, na lepence, nezničitelné K 4.—
poštou K 4.30.
26659
Na skladě u všech knihkupeů.
47
article
Za levné ceny
výše nejrůznější
koupíte originály
Za levné ceny
výše nejrůznější
koupíte originály
A. Brázdy
Fr. Engelmüllera
St. Hudečka
Fr. Kupky
2669
V. Olívy
Art. Scheinera
a j-
v hojném výběru (skizzy, pastely, akvarely.
kresby) a ve skvostných rámechv
nakladatelství
knihkupectví
Hejda Tuček
v Praze, II., Karlovo nám., 26.
Návštěva za účelem prohlednutí obrazů vítána
A Brázda
Engelmüller
Stanislav
Hudeček
František
Kupka
Scheiner
Hejda Tuček
Praha
Karlův já
II
59
article
Mladá matka.
Mladá matka.
Pravé rady českým ženám jak při vstupu do
stavu manželského, tak v těhotenství, při porodua
ožetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu tého-
tenství a šestinedělí. — Kterak docíliti lze snadný
porod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a umělí
výživa. — Nemoci věku dětského.
Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal
Dr. L. Svoboda.
S20 vyobrazeními.
Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo-
plátěné původní pěkné vazbé 4 K. poštou franko o 30h
více, rekomandovaně o 60 hal. více, kdo obnos předem
poštovní poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, zejména
u nakladatele Rudolfa Storoha, knihkupoe
v Karlíně.
26644
darujte dítkám jednu z uvedených
obrázkových knih.
NOVINKY:
Čtrnáct
doktor
L Svoboda
Storoha
Karlín