ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 72bc1870-71f8-11dc-aa87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 69 celkem · entity: person 167, place 106, org 14, work 7
1 masthead
8. prosince 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 339.
4 masthead
Strana9.
5 article Politické zprávy domáeí.
Politické zprávy domáeí. V Praze, 7. prosince. (Úspěch zakro čení z německé říše.) „Slowo Polskie přináší podrobnější zprávu o zakročení něme ckého velevyslance, generála hr. Wedla u hr Goluchowského proti novému školnímu zákonu v Uhrách. Dle zprávy „Slowa“ hr. Wedel ozná- mil hr. Goluchowskému, že německá vláda ne- chce se sice vměšovati ve vnitřní věci uherské, ale přes to nemůže zatajiti, že silně probuze- ného národního citu v Německu musí se do- tknouti bolestně, bude-li schválen nový školní zákon, jímž se mají pomaďařiti národní školy 21/2 mill. uherských Němců. Proto německá vláda musí prý city svého národa bráti do počt a prostřednictvím hr. Goluchowského raditi vládě uherské, aby upustila od provedení no- vého školního zákona. Hr. Goluchowski slíbil, že podá uherské vládě zprávu o sděleni Wedlově, a slibu svému dostál. Hr. Tisza při prvém se- tkání s německým vyslancem neopomine všal projeviti podivení, že se německá vláda vmě- šuje v čistě vnitřní věci uherské. Pokud pak se týče reorganisace národního školství v Uhrách, Německo a zvláště Prusko nemají vůbec práva formálně ani fakticky si stěžovati do nového zá- kona. Uhři mají prý právo upraviti si své škol- ství, jak jir se líbí. Nikomu do toho nio není, jako nikomu nebylo nic do toho, když pruská vláda vyloučila polský jazyk ze škol poznan- ských a dává tělesně trestati děti, když se „Otčenáš““ modlí polsky.
Goluchowský Slowa Wedel Němec Uher Praha Uhry Německo Hradec Prusko národní škola 21 / 2 Tisza národní školství
6 article
Připomínka školní soustavy pruské a udá- lostí ve Vřesně silně prý popudila německého vyslance. Přetrhl rychla rozhovor s příliš ohni- vým hr. Tiszou a podal o všem podrobnou zprávu císaři Vilému II., na jehož přímý rozkaz zakročil u hr. Goluchowského. Následek onoho raportu byla čilá korrespondence mezi Berlínem, Vídní a Peští, až konečně — tak aspoň tvrd „Sl. Pol.“ — hr. Tisza odvolal osnovu školníh zákona, předloženou již sněmovně. Ponechávajíce lvovskému listu odpovědnost ze tuto zprávu, poznamenáváme, že v uherských listech nebylo nikde dosud sděleno, že by vláda hr. Tiszy osnovu školního zákona skutečn chtěla odvolati. Tisza odvolal sice dne 15. listo- padu všechn y vládní předlohy a návrhy, mimo jiné tedy také osnovu školního zákona, aby mohla ihned započíti rozprava o Danielovu ná- vrhu na zostření jednacího řádu, ale prohlásil, že všechny ony vládní návrhy svým časem zase obnovi. Z Krakova, 6. prosince. (Ze „Slovan- ského klubu“.) Poslední schůze čilého kra- kovského „Slovanského klubu“ věnována byla padesátiletému jubileu literární činnosti ruskéh literárního historika A. Pypina, který jest tak čestným doktorem university jagellonské. Vý- znam Pypinův pro literaturu ruskou i ostatn literatury slovanské vylíčil velmi sympatickyp. Siedlecki; rozhovoru, jenž se rozpředl po před- nášce, zúčastnili se prof. Zdiechowski, Aug. Sokolowski a j. Na počátku schůze bylo sděleno že Konst. Wolodkowicz zakládá v Krakově mě- síčník „Swiat slowiaňski“, jenž za redakce dra. Felixa Konečného bude orgánem klubui na konci schůze pak dr. Heck připomenul, že v Plzní slaví právě tyto dni literární jubileum prof. F. A. Hora, horlivý pracovník na poli česko-polské vzájemnosti. Slovanský klub posla prof. Horovi telegraficky pozdrav.
Tisza Vilém II Goluchowský Pol Danielův A Pypin profesor Zdiechowski Aug Sokolowský Konečný Heck F A Hora Hora Berlín Vídeň Pešť Krakov Plzeň Tisza Slovan
7 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 6. prosince. Schůze ligy kelfoslovanské. Ve velkém sále pařížské university » Sorbonny« konala se v neděli dne 4. t. m. první slavnostní schůze ligy keltoslovanské. Účastenství bylo značné. Na estradě zaujali místo: František Carnot, poslanec, Bauquier, poslaneca předseda ligy francouzskovlašské, Flourens, poslanec a býv. ministr zahraničních záležitosti, Ouillaine, místopředseda a býv. ministr námořnictví, Lourties, senátor a býv. mi- nistr, předseda ligy francouzskošpanělské, Pavel Doumer, poslanec a býv. ministr, Emih Massard,městský radní a člen zakladatel ligy keltoslovanské, Dupret, belgický senator, Rafael Labra, španělský senator, De Me Carthy Reach, předseda unie francouzsko- skotské, Tresič Pavičič, poslanec na sněmu dalmatském, Raqueni, sekretář ligy francouzskovlašské atd. Mezi přílomnými pozo- rovati bylo také generála Marcotta, velitele vojenské školy v Saint Cyru, zástupce vojen- ského velitele pařížského, zastupujícího generála Thibaudina, množství důstojníků pařížské posádky a velký počet žáků školy polytechnické a sainteyrské. Generál Ricciotti Garibaldi zaslal telegram: »V poslední chvili nedovoluje mi stav mého zdraví zúčastniti se, jak jsem doufal, prvé schůze ligy keltoslovanské, které děkuji za laskavé pozvání. Pozdravuji v díle, jež sle- duje, znamení nové doby, které zastaví nešťastný vliv onoho hrozného roku (1871). Věřte, že jsem vždy připraven pro služby Francii. Generál Ricciotti Garibaldi«.
Carnot Bauquier Pavel Doumer Massard Rafael labrum Carthy Tresič Pavičič Marcott Thibaudin Ricciotti Ricciotti Garibaldi Praha Saint Cyr Francie
8 article
Pan Čerep Spiridovič, čestný před- seda ligy, zahájil její jednání za provolání slávy Rusku obširnou řečí, v níž ličil význam velkého skupení národů slovanských, latinskýeh a keltických kolem Ruska a Francie. Řečník nadšeně mluvil o spolku Ruska s Francií. v němž je položen základ pro ideu, jíž chee sloužiti liga kelto-latinsko-slovanská. Řeč Čerepa Spiridoviče byla přijata bouřli- vým potleskem za nekonečných ovací. Pan Gervilie ve skvostné řeči mluvil o užitečnosti seskupení národů latinsko-kelti- ckých a slovanských a také jeho řeč provázena byla bouřlivým potleskem. Ještě několik řečníků vystoupilo pak na tribunu. Po každé řeči hrála vojenská hudba. Pan Gérville-Réache uveřejnil dne 1. t. m. v žurnalu »L' Eelaire« úvodní článek »L' Union celto-latine-slave«. Gérville-Réache pojednáváo svých předběžných srovnávacích studiích ob- chodu hlavních zemí skupiny celto-latinsko- slovanské a obchodu v hlavních zamích anglo- saských. Přesvědčil se, že první skupina v tom ohledu je mnohem slabší. Shledal, že ve svě- tovém tržišti mnohem mocněji rozvinuje se ob- chodní činnost Anglosasů, nežli činnost Celto- Slovanů. Pokrok anglosaského obchodu jest čtyřikrát až pětkrát větší. Nutno dobře pozoro- vati přednosti a výhody Anglosasů, kteří neustále nechávají ostatní národy pozadu. A p. Gérville- Réache mluví o dobách budoucích zápasů ve světě hospodářském a obchodním, z nichž vyjde vítězem ten národ, jehož expansivní síla nejvíce vzroste dobou. Budiž to výstrahou pro národy latinsko-celto-slovanské. Národové tito v zájmu své existence mus pracovati, aby dobyli zpět půdu ztracenou, aby pak byli schopni čeliti mocnému konkurentu i když nedosáhnou vítězství, aby aspoň udrželi rovnováhu potřebnou pro jejich další rozvoj.
Čerep Gervilie Gérville Réach L Eelaire Rusko Francie Slovan Čerepa Spiridovič L ' Union celta
9 article
Proto je důležito, aby každá součást Unie-celto- latinsko-slovanské podrobila své poměry obchodní důkladnému zpytování a uvědomivši si své zvláštní potřeby, přizpůsobila je všeobecnému zájmu, jehož úspěch bude i jejím úspěchem. Každý člen Unie musí sledovati dvojí taktiku rozmnožení své vlastní moci a zmenšení místa působnosti odpůrcova. Gérville-Réache vidí v koloniích superioritu obchodní skupiny anglo-saské. Ve skupině celto- latinsko-slovanské je v popředí obchod Francie Italie, Belgie, Hollandska a Ruska, jehož rozvo obchodní je úzce spojen s jeho unii a národy latinskými. »Sledujeme ideu,« píše francouzský posla- nec, »založení přátelského skupení zemí celto- latinsko-slovanských. Nemyslíme, že by bylo těžší její uskutečnění nežli založení alliance francouzsko-ruské. Proto chceme spolupůsobit s ligou celtickou, latinskou a slovanskou. Vylo- žíme program, cíl a prostředky tohoto velkého díla ve sehůzi organisované v Sorbonně 4. pro- since za podpory vynikajících mužů z Francie, Italie, Belgie, Španělska, Ruska a zemí balkán- ských. Vůdčí myšlenkou je seskupení všech zemí celtických a slovanských kolem Francie Ruska. Chceme utvořit sjednocenou skupinu pro mír, pokrok a lidskou solidaritu všech ná- rodů milujících Francii a Rusko.« V »Patrii« píše obšírně o líze kelto-slovan- ské p. Massard, jenž popisuje schůzi jako skvělou a okázalou. Její vážnost byla zvýšena přítomností vynikajících osobností politických bývalých ministrů a zástupců národů slovan- ských a keltických. Pan Gérville Réache vy- ložil v krásné řeči účel a program ligy slovan- sko-latinsko-keltické.
Massard Gérville Francie Belgie Rusko Španělsko Uniacelta Unia
10 article
Kolem Francie a Ruska musí se sdružiti národové spřátelení a spříznění, aby hospodářsky i národně čelili společnému nepřiteli: pangerma- nismu. »Vlastenectví je hybnou silou našeho velkého podniku. Chceme posilniti své vlasti v zápase proti hospodářské moci německé, stále rostoucí.« Řečník též vylíčil nebezpečí imperia- listických projektů Chamberlainových, jenž mluví o odstranění národů slabých a nadvládě národů silných a mocných. Přirozeným vývojem udá- losti stává se, že Italie a Portugalsko spojí se se sesterskou Francií. V Americe sdružují s kolonie původu keltického a generál Bolivar. zakladatel Colombie, zabýval se myšlenkou latin- ské konfederace, zahrnující státy Nového světa, jež by se spojily s latinskou unií na staré pev- nině. Národové tito představují ohromnou agglomeraci. Je celkem 110 míllionů gallo-latinů, 149 mill. Rusů a 38 mill. ostatních Slovanů, což činí úhrnem tři sta millionů duší. Tato sku- pina znamená obchod 50 milliard, její armády obnášejí 1,200.000 mužů v míru, 719 millionu mužů v době válečné. Jaká moc může vzdoro- vati této síle? Již v r. 1900 byla utvořena liga, združující Kelty francouzské, svýcarské, belgické, skotské a irské. V r. 1902 se utvořila alliance francouzsko-irská. Při zmínce o této allianci ozval se v sále hlas: »Ano, Rusko a Franci osvobodí Irsko!« V r. 1903 bylo utuženo bra- trství francouzsko-italské a v r. 1904 města Cadix, Barcelona a Madrid poslaly pozdrav špa- nělského národa Francii.
Chamberlainův Italia Bolivar Colombie Rus Kelt Franek Francie Rusko Portugalsko Amerika Irsko Cadix Barcelona Madrid
11 article
Angličané proti Persii, Z Cařihradu se oznamuje: Zprávy z Tehe- ranu vypravují o rozčilení, jaké tam vzbudily anglické přípravy k útoku na Persii. Místokrál indický, lord Curson, podal prý anglickou vlá- dou již schválený plán výpravy. V Persii se domnívají, že Angličané použijí nynějších ne- snází Ruska, aby podobně jako v Tibetu opa- třili se i v Persii. Záminku k zakročení v Persii poskytuje jim attentát, podniknutý lidmi, Angli- čany zjednanými na konsula anglického; konsul ovšem vyvázl bez pohromy. Perský šach obrátil se o radu do Petrohradu, a dostalo se mu odpo- vědi, aby se případnému postupu Angličanů opřel zbraní, že ruská pomocv časse dostaví! Dle mínění Per- šanů přitrhne anglická výprava po moři do Ben- der-Abasu, odkudž zamíř na Sejdabad, Bahra- med a Guadar do jihovýchodní Persie. Peršané pilně zbrojí; s těmito přípravami souvisí i za- držení francouzské lodi „Paquet“ na žádost anglického zástupce v Dardanellách, jež vezla pro Persii 20.000 beden náboje. Současně se oznamuje, že do Petrohradu přibylo mimořádné perské poselstvo, v čele s Rizou chánem.
Angličan Curson Bahr Peršan Riza chán Persie Cařihrad Tehe Rusko Angl Petrohrad Benader Abas Sejdabad Dardanelly
12 article
K souboji Déroulěda s Jaurěsem. Souboj mezi Déroulědem a Jaurěsem, o jehož nekrvavém průběhu přinesli jsme již telegra- fiekou zprávu, odbyl se za zvláštních okolnostl. Ač jest souboj zákonem zakázán ve Francii nve Španělsku, zavolal si guvernér španělský Dérou- leda a sdělil mu, že nie nevykoná k zamezeni souboje a k jeho umluvení, kdyžtě tento konati se bude na půdě francouzské, třeba těsně př samé hranici španělské. Vláda francouzská šla ještě dále a dovolila Déroulédovi k účelu souboje vstup na půdu francouzskou, ovšem jen právě pro chvíli souboje, Byltě Déroulěde toliž zároveř s Marcelem Habertem právě před deseti lety odsouzen pro »spiknuti proti státu« k vyhnanstv na deset let (vyzval při pohřbu presidenta repu- bliky velitele vojenského, chytnuv koně jeho za uzdu, aby místo do kasáren vtrhl do paláce elysejského) a teprve 18. t. m. bude vyhnanství to u konce. Stoupenci souboje mohou býti zajisté po- vděčni tomuto legalisování souboje vládou fran- couzskou, jest ale otázka, zda se tím spokojí veškeré strany franeouzské, kdyžtě jediný parla- ment má právo, zrušiti zákonná ustanovení proti souboji. Zvláště ale můžeme býti zvědavi, jak se k tomuto porušení zákona Combesovým mini- sterstvem zachová zvláště strana socialistická, nejrozhodnější odpůrkyně souboje a zároveň věrná podporovatelka vlády. Nepochybné ale také u ní zvítězí tentokráte oportunism nad zásadnost
Déroulěd Habert Combesův Francie Španělsko
13 article
po tolikerých nedůslednostech Jaurěsovy skupiny to ani nepřekvapí. Do francouzského města Hendaye, kdež se souboj konal, příjel Déroulěde po automobilu z přístavního města severošpanělského San Seba- stianu, kdež vyhnanství svoje tráví. Policejní komisař prozkoumal jeho průkaz ministerského souhlasu k svobodnému vstupu na půdu fran- couzskou a souboj odbyl se pak — tak říkaje — za protektorátu úřadního. Sledovalo ho četné franko-španělské publikum, mezi nímž bylo i hojně fotografů. Déroulěde vrátil se pak pěšky na špa- nělskou půdu opět do vyhnanství.
Jaurěsův Henday Sana Seba
14 article Česká společnost pro veřejné zdravotnictví
Česká společnost pro veřejné zdravotnictví pořádala dne 1. prosince v místnostech českéh klubu ženského schůzi pro své členy a hosty, na níž majitel sanatoria pro nemoci duševní a nervovép dr. Šimsa přednášel „O léčení a právní ochraně du ševně chorých“ Schůzi, která navštívena byla více nežli stem účastníků, zahájil předseda společnosti zdrav. rad dr. Záheř proslovem, v němž obrátil zřetel shro- máždění na dvě enunciace, které se staly v posledn době a sice na přednášku prof. Hueppeho dne 16 listopadu 1904 v německém spolku pro záležitosti města Prahy, pak na článek zdrav. rady dra. Altschula ve zdravotní zprávě říjnové „Bohemie“ a oznámil. že stanovisko své k enunciaci Hueppově, týkající se zdravotnictví obce pražské, sdělí veřejně na schůzi společnosti na leden určené.
Šimsa doktor Záheř profesor Hueppe Altschul Hueppův Praha Bohemia
15 article
Článek zdrav. rady dra. Altschula je dostiučině- ním společnosti české, neboť konstatuje existenci dvou českých společností pro veřejně zdravotnictví, která právě je důkazem, že ve veřejnosti české hojně je zájmu a porozumění pro otázky zdravotnické. Se svou radou však, kterou dále pan rada společnostem našim udílí, aby všímaly si příčin tvfu, přišel pozdě, neboť věnuje-li pozornost činnosti jejich, musil věděti. že ve společnosti přednášel prof. hygieny dr. Ka- brhel v r. 1900 „O některých choulostivých bodech v zásobování vodou“, zdrav. rada dr. Záhoř a vrchní inženýr Heinemann „O pražské kanalisaci“, v roce 1903 okrosní lékař dr. Procházka „O epidemii tyfu břišního v Praze v r. 1902—1903“, že společnost tedy tyfem a otázkami s ním souvisejícími se obíralaa obírá. Žel, který p. rada vyslovuje nad uím, že jed- nání společnosti o otážkách zdlavotnických neúčastní se jako v sousední Germanii starostové a členové správ obcí, musíme sdíleti a přiznati se, že výtka ta je oprávněna a že i bolest nad skutečností tou mírněna je nadějí, že v blízké době uzříme hlav a činitele samosprávy činnou účasť bráti na jedná ních a zájmech společnosti.
Altschul Ka doktor Záhoř Heinemann Procházka Praha
16 article
Po stručném nástinu činnosti a referování o dvou nových úspěších zdravotnictví: ustanovení školních lékařů a projektu dispensáře pro luberkulosní. před nesl dr. Šimsa své théma o léčení a právní ochraně duševně chorých. Přednášející ukázal, jaké byly názory o dušev ních nemocech za starověku, jaké bludy panovaly ve středověku, a jak pon.alu šířily se správné pojmy o podstatě duševních chorob a jich léčení v novo- věku. Až do poloviny předešlého století nebylo řeči o léčení choromyslných, neznali jiné pomoci, než je zavírati do vězenských cel a nebezpečné poutati ře- tězy a okovy. Rokem 1798, kdy psychiatr Pinelv Palíži první sňal pouta duševně chorým a rokem 1838, kdy Conolly v Anglii zavedl do ošetřování jich ošetřovací systém volnosti „non restain“, zahájena nová epocha, která k pádu přivedla obrácené názory dřívější. U nás v Rakousku r. 1798 postavil císal Josef II. pověstnou věž „Narrenthurm“ ve Vídnía teprve r. 1840 sňal v ní okovy nemocným dr. Viša- nik. V Praze měli jsme vždy poměry lepší a proli ostatním zemím vzorné. Roku 1823 byli nemocní již v klášteře sv. Kateřiny, r. 1840 měli jsme vzornou budovu korridorovou, vyvinuté ústavní hospodářství, r. 1880 olevřeli jsme v Dobřanech první moderní ústav, největší ve střední Evropě. Od té doby rostou ústavy kvapem, vyvíjí se utěšeně léčba duševně cho- rých a země nepoštačují stavěti úslavy. Ale vzdon tomuto pokroku chová cbecenstvo stále odpor a před- sudky proti ústavům pre choromyslné, které pro ně nepře -aly posud býti blázinci.
doktor Šimsa Pinelv Josef II Viša svatý . Kateřina Anglie Rakousko Praha Evropa
17 article
Na ochranu nemocných je celá řada zákonitých opalření: Nemocní musí příněsti lékalské vysvědčení a chorobopis musí býti oznámen do 24 hodin soudu, jest vyšetřován soudní komisí a 2 lékaři za účelem ustanovení opatrovníka, příbuzní mají právo i ne- vyléčeného nemocného vzíli si domů, ústavy jsou přehlíženy úřadně od okr. hejtmanství, místodržitelství i zem. výboru.
18 article
Psalo se mnoho o reformě zákona o choro- myslných, vítána anketa znalců, kteří měli podat vládě návrhy, ale většina těchto narazila na veliký odpor v kruzích odborníků a vyvolala řadu proti- návrhů. Přednášející vyzývá přítomné, aby šířili správné názory o ústavech a zejmena aby sami neuživalia všude bojovali proti názvu „blázen“ a „blázinec “ neboť tím veřejnost, která proti ústavům a lékařům tak je nedůvěřivá a podezžívá, sama nejvíce choro- myslné poškozuje a uráží. Po přednášce usneslo se shromáždění, aby pr nebezpečí, které kouření mládeže v sobě má, podána byla petice k zemské školní radě, zdravotní raděa poslanecké sněmovně království českého, aby celo váhou své autorily působily, aby vydán byl zákon, kterým by se prodej tabáku, doutníků a cigaret osobám 16. rok věku nepřekročivším trestal
poslanecký sněmovna
19 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Věstník učitelský. Ve schůzi českého odboru školní zemské rady dne 6. t. m., ustanovení byli na měšťanských školách: ředitel Václav Kudláček v Milevsku a Jindřich Koníř v Kou- řimi: — učitelkami Antonína Korešova v Čes. Budějovicích, Růžena Hovorkova v Milevsku a Pavla Rouskova v Hořicích: — účiteli: Vine. Dudárek v Česk. Budějovicích, Ad. Linhart v Týně nad Vlt.a Jos. Hozman v Sušicích; na obecných školách: řídícími učiteli a správci škol: Václav Fleischman v Minicích a Jan Vávera v Budenicích (Slaný), Karel Dvořák na Hříškově (Louny). Jan Hrdina ve VšeradicíchHořovice). Josef Kouba v Ostružně a Jan Klecan v Nezamyslicích (Sušice), Aug. Juda v Kalu a Josef Šeps v Újezdu (Nová Paka), Karel Bílek v Podhořanech (Čáslav), Jan Rybín v Počinovicích a Jakub Martinek ve Slaňkově (městysi, Domažlice) Josef Barlušek ve Voselně, Josef Bezecný v Římově a Frant. Růžička v Jivně (České Budějovice); — katechety: Frant. Hůrský v Čes. Budějovicích.
Kudláček Koníř Korešův Hovorkův Pavel Rouskův Linhart Hozman Fleischman Váver Dvořák Hrdina Kouba Klecan Aug Šeps Bílek Rybín Martinek Barlušek Bezecná František Růžička Hůrská Čes Milevsko Kou Čes . Budějovice Hořice Budějovice Ada Týn nad Vltava Jos Sušice Minice Budenice Slaný Hříškov Louny Ostružno Nezamyslice Kala Újezd Nová Paka Podhořany Čáslav Počinovice Slaňkov Domažlice Voselně Římov Jivno Český Budějovice VšeradicíchHořovice
20 article
Emanuel Manle na Král. Vinohradech a Frant. Simon v Nuslích; — učitelkou I. tř.: Marie Palečkova v Domažlicích; — učiteli I. tř.: Vlad. Klobasa ve Vrbně (Louny), Josef Pešek v Dřevčicích (Karlín), Josef Dejl ve Smíradech (Nový Bydžov), Jos. Vrána v Rudolfově, Jan Popel v Čes. Budějovicích a Frant. Rys v Hluboké (Čes. Budějovice), Jan Kohout v Nuslich (Král. Vinohrady), Ant. Sál ve Staré Pace, Josef Slánský v Milovicích a Lad. Horáček v Hoři- cích (Nová Paka), Jan Balek v Bohušovicích (Roud nice) a Hugo Svéda v Dobřichovicích (Smíchov); — učitelkami Il. tř.: Ot. Svobodova v Česk. Bu- dějovicích, Anna Voráčkova ve Světlé nad Sázavou, Kamila Hynkova a Kateřina Krejčova v Lounecha Miloslava Nachmanova v Nové Pace: .— učiteli II. tř.: Josef Klepl v Pecce (Nová Paka), Tom. Von- drovic v Loučimi a Josef Holeček v Koutech (Do- mažlice). Místa učitelská ve školním okresu českobudějovickém: učitelky I. tř. na dívčí škole v Čes. Budějovicích; učitelů II. tř. v Čes. Budějovicích (na chlapecké) a Rudolfově. Žádosti o 7. prosince.
Manle Král František Simon Palečkův Vlad Pešek Dejl Vrána Popel Rys Kohout Antonín Slánský Horáček Balek Hugo Svéd Otakar Svobodův Voráčkův Hynkův Krejčův Nachmanův Klepl Tom Holeček Vinohrady Nusle Domažlice Vrbno Louny Dřevčice Karlín Nová Bydžov Jos Rudolfov Čes . Budějovice Stará Paka Milovice Nová Paka Bohušovice Dobřichovice Smíchov Světlá nad Sázava Loučim Kout Če . Budějovice Smírady Nuslich
30 article Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená
Díla Sienklewiczova úplná, nezkrácená Ohněm a mečem. I. dil trilogie, illustr. Olívou. Brož. 10 K, váz. 12 K 40 h. — Potopa II. díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 11 K 20 h. váz. 14 K 80 h. — Pan Volodyjovski. I díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 4 K 40 h, váz- 5 K 60 h. — Křižáci. Histor. román. Brož. 10K 8 h, váz. 14 K 88 h. — Guo vadis. Román z doby Neronovy. Nádher. illustr. Adr. Minardim. Brož 9 K 60 h, váz. 13 K 20 h. — Rodina Pola- nieckých. Společenský román, illustr. V. Černým Brož. 7 K 60 h, váz. 10 K. — Bex dogmatu. Psychologický román. Brož. 3 K 80 h, váz. 5 K Cestopisná dila: Listy z cest. Brož. 2 K 64h. váz. 3 K 80 h. — Listy z Ařriky. Brož. 2 K 52 h. — Dojmy z cest. Brož. 1 K 30 h. Obě po- slední v jednu knihu váz. 5 K 4h. Z Drobných spinů Šienkiewiczových vyšlo dosud 13 svazků. lan Havlasa
Sienklewiczův Brož V Černá Volodyjovski Neronův Adr Minardi List Šienkiewiczový Havlasa Gua vadis
36 article Válka z r. 1866 v Če-
Válka z r. 1866 v Če- Skvostué illustr. vyd. váz. 9 K. Menš Chacn. vydání neillustrované, brož. K 4.50 váz. 6 K. F. Klement (Qnido Mansvet): nádherné, illustrované dílo ce- aleStVna, stopisné se skvost. illustr Brož. K 13.80, váz. 18 K. Charles Dlckenst
K Menš Klement Qnido Mansvet Brož Dlckenst Chacn
37 article David Copperfield.
David Copperfield. mán au- humoristy evropského. Brož 2670 nesluvnějšího 11 K 60 h, váz. 14 K VeteI, Sbírka cestopisných spisů: Dem let na Sachalině. Brož. K 5.40, váz. 6.40. — Neznámá země. Brož. K 5.40, váz. K 6.40. — Skizzy ze Švédska. Brož. K 1.80, váz. K 2.80. — Mrtvé město Pompeje Brož. 1.80, váz. K 2.80.— Po stopách Mlaurů. Brož K 9.50, váz. K 12.50. — Z potulek po Mandžursku. Brož. K 4.—, váz. K 5.— Dostati lze v každém knihkupectví, jakož iv Nakladatelství E. Beauforta v Praze.
Copperfield Brož E Beaufort Švédsko Pompeje Praha
39 article Čti povídání, hleď malování. vělee a
Čti povídání, hleď malování. vělee a záhlá obrázková kniha s verši E. Krásno- horské. Na lepence, nezničitelné. Cena K 4.—, poštou K 4.30. Veliká obrázková kni- ezounké ohrázky. ha s pěknými verái Vydání tištěné na silném papíru K 1.60, po- štou K 1.80, na lepence, nezničitelné K 4.— poštou K 4.30. 26659 Na skladě u všech knihkupeů.
47 article Za levné ceny výše nejrůznější koupíte originály
Za levné ceny výše nejrůznější koupíte originály A. Brázdy Fr. Engelmüllera St. Hudečka Fr. Kupky 2669 V. Olívy Art. Scheinera a j- v hojném výběru (skizzy, pastely, akvarely. kresby) a ve skvostných rámechv nakladatelství knihkupectví Hejda Tuček v Praze, II., Karlovo nám., 26. Návštěva za účelem prohlednutí obrazů vítána
A Brázda Engelmüller Stanislav Hudeček František Kupka Scheiner Hejda Tuček Praha Karlův já II
59 article Mladá matka.
Mladá matka. Pravé rady českým ženám jak při vstupu do stavu manželského, tak v těhotenství, při porodua ožetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu tého- tenství a šestinedělí. — Kterak docíliti lze snadný porod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a umělí výživa. — Nemoci věku dětského. Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal Dr. L. Svoboda. S20 vyobrazeními. Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 hal., v celo- plátěné původní pěkné vazbé 4 K. poštou franko o 30h více, rekomandovaně o 60 hal. více, kdo obnos předem poštovní poukázkou zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejména u nakladatele Rudolfa Storoha, knihkupoe v Karlíně. 26644 darujte dítkám jednu z uvedených obrázkových knih. NOVINKY: Čtrnáct
doktor L Svoboda Storoha Karlín