2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. prosince 1904.
5
article
ckou stranou lidovou a vládou, o kterém píšeme
na jiném místě a jako my dospěl k závěru, že
tento rozpor nemůže zůstati bez následků ve
státě konstitučním. Moravský řečník vnesl do
rozpravy nový moment: vyzval Němce, aby
jako favorisovaný činitel dali se na cestu do-
rozumění s Čechy. Ovšem na cestu dohody,
která se jedině může státi na základě plné
rovnoprávnosti. Tento appel učinil tonem roz-
hodným, dávaje Němcům a také jiným faktorům
ve státě na vědomí, že lichým je spoléhání, že
čeští poslanci změknou a pro nějaké materiální
prospěchy zadají čest a právo českého národa.
Ovšem mohl a musil místopředseda českého
klubu podati na Němce žalobu, že nejen ničím
nepřispivají k nějaké dohodě, nýbrž její možnost
ruší, hrozíce terrorismem pro případ, že by
výkonná moc konečně k nějakému skutkus
vzchopila. Kromě Všeněmce Bergra však
nikdo s německých stran nereagoval. Osud posl.
Offermanna je důkazem, že v politickém
slovníku německém rovnost a rovnocennost ne-
mají místa.
Němec
Bergr
Offermann
Čechy
6
article
Z Vídně, 7. prosince. (C.-B)
V dalším jednání rozpočtového výboru
nouzové předloze posl. dr. Fiedler uváděl.
že nouzové úvěry jsou nade vši pochybnost zlem pro
státní hospodářství, ale zlo to zvyšuje se tím, že stíhá
také hospodářství zemské, okresní a obecní v jedno-
Ulivých zemích. Zároveň s nouzovou akcí státu musí
býti provedeny nouzové akce v příslušných zemích.
Byly-li tedy státní finance nouzovými úvěry citelně
poškozeny, toto břemeno stihlo jednotlivé země lím
citelněji, neboť zemské finance nalezají se v situnci
ještě nepříznivější než finance státní a zároveň s nou-
zovou akcí bývá spojeno vydatné odpisování pozem-
kové daně, čímž přirážkový základ pro jednotlivé okre-
sy a obce se zmenšuje. Proto hospodářství obecnía
okresní ocítá se v nepořádku, a to musí býti napra-
veno napjetím některých poplatníků. Odstranění neb
alespoň zmenšení státních nouzových akcí dalo by se
docíliti jen soustavnou pronikavou argrární reformou.
Řečník pojednává o jednollivých, od počátku
let 1860 zahájených agrárně-politických opatřeních.
jako o zákoně scelovacím a melioračním, zavedení
zvláštních dědických předpisů pro rolnické statky,
o předloze rentových stalků, o zemědělských spole-
čenstvech a podporování zemědělských společenstev.
Z těchto reforem byly uskutečněny jen reforma melio-
rační a společenstevní. Jen že byly povoleny male
prostředky pro tyto účely. Přimlouvá se, by byly vě-
novány mimořádným opatřením přiměřené prostředky.
aby mohlo se vyhověti všem žádostem a některé ne-
musily býti odkazovány na dotace příštího roku.
Novými opatřeními mohlo by se zabrániti příštím
živelním nehodám.
doktor
Fiedler
Vídeň
7
article
Posl. ryt. Eugen ABrahamovicz poukazuje
k včerejší debatě, kde všichni řečníci souhlasili, že
nouzi trpícímu zemědělstvu musí býti pomoženo. Co
se týče refundace, odkazuje k označení stanoviska
své strany na řeč posl. Dzieduszyckého v poslanecké
sněmovně, v níž pravil, že polské kolo musí snažili
se o pořádek ve státním hospodářství, a toho lze do-
síci jen pravidelným projednáním rozpočtu a refundo-
váním 69 mill. K. Poukazuje k vystěhovalectví ze zemí
zemědělských, které rok za rokem se vzmáhá, stěžuje
si na bezohledné vymáhání daní a pozdní odpis daně
v případu živelních pohrom. Líčí zevrubně nouzi ze-
mědělského obyvatelstva v Haliči, jež pro veliké po-
žáry a jiné živelní pohromy, zejmena letošní velikou
neúrodu nabyla velikých rozměrů.
Řečník českých agrárníků prohlásil jejich
jménem, že nynější vládou zamýšlená opatření jsou
nedostatečna, a trvají na tom, aby mimo 15.5 mill. K
jež vláda chce, povolilo ze ještě dalších 4.5 mill. K
Strana bude hlasovati pouze pro refundaci sumy po-
volené k nouzovým účelům a protestovati proti všeli-
kému junktim, jež by posloužil. vládě k úhradě jiných
potřeb.
Posl
ABrahamovicz
Halič
poslanecký sněmovna
8
article
Posl. Derschatta pojednal nejdřív o nouzo
vých podporách v praxi, poukazuje zejmena k tomu
že zásady, stanovené předsedou ministerstva o způ-
sobu rozdělování, úřady nezachovávají. Připojuje se
k podnětu Bärnreithrovu, aby byla ustanovena určitá
pravidla s dodatkem, aby při stanovení programu roz-
dělování bylo pečováno, aby nouzové podpory byly
doručovány pokud možno nejrychleji. V otázce refun-
dace je mezi nynější předlohou a někdejším refun-
dováním 80 mili. v investiční předloze v některých
kusech jakási podbnost. Předlohy jsou si podobny
zvláště svým vzníkem i skrovnou pokladní hotovostí
Obě mají také to společno, že jedná se sice o náhradu
učiněných výloh nebo přece o náhradu toho, co jest
již zaplaceno. Relundace, třeba týkala se minulých
úvěrů, pečuje i o budoucnost, neboť dává pro ně vládě
k disposici nové prostředky. V tomto kuse obě před-
lohy se různí. R. 1901 bylo povolení ještě nepopsaným
listem; dnes je popsán solika opatřeními a nařízeními,
že stanovisko naše vůči němu nemůže býti takové,
jako r. 1901. Tehdáž nalezala se říšská rada před sa-
mým ukončením obstrukce a měla alespoň naději, že
dospěje k pravidelným poměrům. Projednala současně
pravidelný rozpočet. Dnes nalezáme se ještě v ob-
strukci. Povolení nebylo by ukončením, nýbrž jen
episodou, která by měla v zápětí, že vedle předlohy
rozpočet bude vyřízen o několik dní později čl. 14.
Posl
Derschatt
9
article
A tento postup je pro každého, kdo má nějakou úctu
k právům parlamentu, nemožným. Pro vládu bylo
spojení nouze s refundacemi vhodnou příležilosti.
pro parlament bylo by příležitostí nevhodnou. Mini-
strem financí uvedená souvislost s nouzí neexistuje
ani po stránce formální ani po stránce věcné. Pra-
vilo-li se, že v ohledu formálním bylo by oblížno hra-
diti nouzové peníze vydáním renty, řečník zaujímá
totéž slanovisko. Ale obtíže se neodstraní tam, že
k 151/2 mill. nouzového úvěru přivěsí se ještě 50 mill.
Min
10
article
Po stránce věcné bylo poukazováno k potřebě refun-
dace a v tomto směru musí se říci, že neběží anio
refundaci 69 mill., 151/2 millionu nebylo do dneška
vydáno. Má se uhradit jen příšlí spotřeba a jen zby-
tek obnosu je skutečnou refundací. Arci jest junktim
mezi spotřebou 151/2 mill. a úhradou tohoto obnosu
Prohlašuje, že on a jeho političtí přátelé budou hla-
sovati proti 69 mill.
Nouzových výborů buď je třeba nebo ne. Ne
ní-li jich třeba, nesmí se na vládě žádati, je-li jich
třeba, vláda nesmi odepříti potřebné podpory bez
ohledu na poměry sněmovní.
Posl. hr. Pálffy prohlásil, že bude hlasovati
pro podpory 15.5 mill. K a samostatnou úhradu této
sumy refundací. Přeje Fledlerovu návrhu na přiká-
zání 4.5 mill. melioračnímu fondu, myslí však, ž
peníze ty mají se povoliti v rozpočtu. Refundac
53.5 mili. nepatří do nouzové předlohy a slučování
obou věcí nebylo by ku prospěchu parlamentní práce.
Posl
Pálffy
Fledlerův
11
article
Proto on se svými přáteli nebude hlasovati pro
refundaci ve vládní formě a v zevrubném rokování
navrhne vyzvati vládu, by podala zevrubný výkaz
použitých sum, za jejichž vrácení žádá a až výkam
ten prozkoumáme, budeme hlasovati pro refundaci
sum, jež vydány skutečně k hospodářským účelům.
Posl. hr. Stürgkh uznává potřebu rozmnožiti
pokladní hotovost a podvoluje se také refundaci
Zastává se nerozlučného spojení nouzové předlohy
s refundací. Rečníkova strana je pro dělnost sně-
movny a bude hlasovati z parlamentně technických
příčin pro předlohu i pro úhradu 69 mill. do po-
kladní hotovosti.
Posl. dr. Starzyňski druží se k vývodům
Abrahamowiczovým. Poláci budou hlasovati pro re-
fundaci celých 69 mill., protože přičiňovali se vždy
o ústavní vyřízení státního rozpočtu a bývali by
povolili nouzové úvěry také v létech minulých. Mají
právo žádati, by stat byl spravován zase ústavně
parlamentně a nespokojí se se zdánlivým konstitu-
cionalismem. Vyzývá vládu, aby též ona vynasnažila
se všemožně o sanaci veřejného ústavního života.
doufaje, že ve sněmovně shledá se přece dělní
většina.
Posl
Stürgkh
Rečníkův
doktor
Starzyňski
Abrahamowiczův
Polák
12
article
Po vývodech posl. bar. Morseye bylo roko-
vání od 1—3.15 hod. přerušeno. Když bylo zase ob-
noveno, posl. Robič prohlásil, že jeho strana bude
hlasovati pouze pro nouzový úvěr 15.5 resp. 20 mill
Další sumy mohly by povolit jen strany, jež vládě
důvěřují.
Posl. Lupul myslí, že z formálních příčin
nelze mařit akci k ulevení nouze, avšak vláda je
povinna pomoci, třeba zákon usnešen nebyl. Konečně
vylíčil zevrubně nouzi bukovinského obyvatelstva.
Posl. Kaiser obíral se nouzí vůbec a ve Slez
sku zvlášť a prohlásil, že výpomoc vzhledem k velké
nouzi není tak tuze velká. S Fiedlerovým návrhem
na podporování společenstev nesouhlasí a přimlouví
se za rozdělování podpor zemědělskými korporacemi
Konečně nabádal obstrukční strany k rychlému při-
spění a uvolnění parlamentní práce.
Posl. Skene pravil, že při rozdělování podpo
musí se míti na zřeteli místní poměry zeměděleů
v jednotlivých korunních zemích. Táže se, kdo za-
platí úpravu Odry, když o ní není žádné smlouvy
s Pruskem. O výši nouzového úvěru mají rozhodo-
vati především samosprávné orgány zemí ve shodě
s vládou a proto je pochybeným návrh, zvýšiti v
výboru nouzový úvěr. Junktim úhrady s úvěrem
není finančně technicky správné, protože však jedná
se o formálnost, bude hlasovati pro úvěr i refundaci.
Morsey
Posl
Kaiser
Fiedlerův
Skene
Odra
Prusko
13
article
Ministr orby hrabě Buguoy vytkl zásady roz-
dělování podpor. Agrární hnutí je zde — pravil dále
— a půjde svou cestou. Na vylíčení ministrova agrár-
ního programu není dnes kdy. Každá agrární politika
musí používati velkých i malých prostředků. K oněm
patří prohloubení agrární myšlenky, zdokonalení země-
dělského vyučování a povznešení odpornosti země-
dělní, ochranné celní zákonodárství, společenstevní
organisace, vyvazení pozemkových dluhů, národní
tvoření cen a pod. K těmto (malým prostředkům) při-
hlášky zemědělským společnostem, povznešení chovu
dobytka, zalesňování, opatřování hospodářských strojů
Zemědělci malí i velcí nemohou déle na pomoc če-
kati. Popírá, že nynější i dřívější nouzové akce pro-
váděly se pouze ve prospěch zemědělců. Uznalo-li se
že je skutečně velká nouze a vládní předloha
může přispěti k její úlevě, je také povinností aspoř
v poslední chvíli starati se společně o odstranění
nouze. Se stanoviště agrární politiky vláda potřebuje
opory a podpory parlamentu a proto žádá minisir
by se předloha schválila.
Posl. Romančuk stýskal si na neracionáln
rozdělování nouzových podpor, pojednávaje zvláště
o haličských poměrech, kde rozdávají se podpory
tendenčně a strannicky. O refundační sumě souhlas
s Derschattovými vývody a prohlašuje, že on a jeho
přátelé svoli pouze k vydání umořovací renty 15.
millionů.
Posl. dr. Stránský prohlašuje, že předloha
má ráz zjevně politický. Vláda chce dostati zkrátka
peníze, aby mohla vládnouti dále § 14. Předlohou
demaskovala se vláda: vývody ministra financí do-
kázala derutu státních financí za nynějšího režimu
a za druhé ukázalo se, že vláda nechala na holič-
kách stranu, o niž se v parlamentě především opírá.
Buguoy
Posl
Romančuk
doktor
Stránský
zemědělský společnost
14
article
Posl. Baernreither dovozoval nutnost parlamentu.
on však by rád věděl, čím jeho strana a německé
souručenství přispělo k dělnosti sněmovny. Nestačí.
až český klub bude znaven. Oddáváte-li se té naději.
sklamete se. Není českého poslance, jenž by za po-
chybnou hmotnou výhodu chtěl dáti v šanc politický
prestiž svého národa a jeho životní zájmy. Pamětlivi
důležitého postavení svého národa vytrváme v boji
nám vnuceném. Konečně musíte poznati, že tento
stav déle trvati nemůže. Vy jste nadvládající národ
a strana, musíte teda vyhledávati cesty k dorozumění
se. Jen tak obnoví se národní mír. Řečník již jednou
prohlásil, že jen pozemštěním národních sporů lze
zlepšiti nynější poměry. Na Moravě jsme již na této
cestě. Dohodneme-li se o změně volebního řádu zem-
ského, nenahlížím, proč by se neměla nastoupiti tato
cesta také v Čechách. Není-li vám cesta pozemštění
vhod, můžete s námi vyhledávati dohody na základě
rovnoprávnosti v říšské radě. Bez národního míru
není možný pokrok, ani žádná vláda v Rakousku.
Posl. Marchet uvažoval o rozdělování podpor
a dovozoval, že třeba zameziti prodávání dobytka.
Junktim nouzové předlohy se zatímným rozpočtem
je správné již proto, že jen tím způsobem dospěje
se ke skutečné parlamentní práci.
Posl. Pernerstorfer prohlašuje, že jeho
strana také tenkrát bude hlasovati pro nouzový
úvěr. Opakuje své stesky na použití nouzových pe-
něz, upozorňuje, že mimo agrární je v Rakousku
také nouze mezi průmyslovým dělnictvem, jež v ně-
kterých oborech jest hrozná. Poslední čtyři léta bylo
propuštěno 40.000 kovodělníků. Je svrchovaný čas.
aby vláda a parlament všimly si bídy télo třídy
obyvatelstva.
Potom usnešeno přejíti k zevrubnému ro-
kování a jednání přerušeno.
Příští schůze bude v pátek, 9. t. m. o 6. hod
večer-
Posl
Baernreither
Morava
Čechy
Rakousko
národní mír
15
article
Z moderní Anglie.
Z moderní Anglie.
(Kluby.)
Život klubovní je nejen zvláštnosti a pů-
vabem společnosti londýnské, též výrazem její
kultury a noblesy. Angličané mají velké vady:
jsou brutální, hrabiví a sobečtí, jejich pokry-
tectví a pruderie jsou ohavné. Ale mají též
neobyčejně přednosti. Mezi ty patři jejich
ušlechtilá, vážná mužnost, vybroušenost chování
i vzdělání. Wellington byl slavným typem gentle-
mana anglického. Večer před bitvou u Waterloo
tančil v Brusellu a rovnou cestou ze skvělých
salonů a ze středu obdivujících jej dam ubíral
se na bojiště. Když porazil Napoleona a byl
všemohoucím vítězem, dodržel přesně všechny
sliby a prohlášení, učiněné před válkou. Vůni
Francii choval se jako gentleman. A když
Blücher, pravý neurvalý a bezohledný Prušák,
chtěl se vrhnouti na poraženého Bonaparta,
chytit ho, vléci jej do žaláře a připraviti pro
něj šibenici, odepsal mu anglický vojevůdce
»My oba jsme v posledních událostech hráli roli
příliš distingovanou, než abychom se snížil
k roli kata. «)
Dva tito vojáci byli výraznými představitel
svých národů. Lépe nelze karakterisovati Pru-
šáka a Angličana, než jak to učinil slavný fran-
couzský historik.
Angličan
Wellington
Napoleon
Blücher
Bonaparte
Anglie
Waterloo
Francie
16
article
Kolem omšelého a ponurého průčelí paláce
Wellingtonova vedle brány do Hyde-Parku chodi
jsem zmítaným, vírným prostorem Hyde-Park-
Corneru do země klubovní, do Clublandu, jež
se táhne od Piceadilly k Regent Streetu, odkud
zabíhá do Pall-Mall, kde je její hlavní čásť. Je
to nejpyšnější a nejživější kus Londýna. Klu-
bovní paláce ve večerním osvětlení vrhají své
záře do elektrických a plynových jasů londýn-
ských ulic, do těch příkrých illuminací reklam,
obchodů, hotelů a divadel, jež tvoři obraz
oslnivý i matný, zdivočelý rej světel a stínů,
vhodný pro paletu malíře impressionisty.
Mluvil jsem již několikráte i ve svých
obrazech z Paříže o životě klubovním. Snad
proto, že v tomto ovzduší jsem eítil, co nej-
více postrádám doma. Nemyslím kluby. Ve
stylu pařížském a londýnském, konečně i pešt-
ském nejsou v Praze možné. Není peněz ani
lidí. Ale mám na mysli gentlemanstvl, intelli-
gentní eleganci a milý takt společnosti, scháze-
jící se v těchto střediskách velkého světa. Zde
není možno, aby mladý pán z bohaté rodiny,
zanedbaného vzdělání i vychování, vyrovnal se
se všemi požadavky t. zv. lepší společnosti tím,
že přijde v lakovaných botách a v šviháckých
šatech, jež ještě více kontrastují s jeho hlou-
postí a neohrabanosti. Zde se nepěstuje ten
pivní ton bodré a hrubé familiernosti, kde žertem
je neomalenost a vtipem nadávka.
Podobné věci jsou nemožné ve společnost
anglické. A mnohé jiné u nás bohužel samo
*) Albert Sorel: L'Europe et la Révolution fran
saise. Díl VIlI., str. 408.
zřejmé. Angličan má úctu k přesvědčení jiného,
vzdává čest talentu, práci, vědomosti svého
odpůrce.
Wellingtonův
Sorel
Angličan
Hyde
Street
Londýn
Paříž
Praha
Mall
HydeparkCorner
L ' Europe et le Révolution
17
article
Něco podobného marně bychom hledali
nás, zejmena v naší literární Albanii. V Angli
je vyloučeno, aby do otázek kulturních a umě
leckých, literárních mohli mluviti lidé bezji-
stého vzdělání a povolání.
O umění na př. píší do anglických listů
revuí spisovatelé velkých vědomosti, kteří pro-
cestovali Evropu a poznali všechny zdroje
monumenty krásy. U nás? Každý hospodský
domýšlivý povaleč, vlasatý jinoch bez vzdělání
který nikdy nevytáhl paty z Prahy, jen přečell
pár stránek z Nietzscha a (k vůli odbornému
studiu) z Muthera a naučil se psáti některá
slova s velkými začátečními písmenami symbo-
lickými, může se státi »estétem«, uveřejňovat
v učené revni potrhlé essaye, v nichž stylem
dekadentně-pepickým hlásá idey pokroku
modernosti v umění, je samozvaným mluvčím
mladého umění, potírá bašibuzocky »chasu
Temna« a tlachá nejhroznější nesmysly. T'akové
zbědované karrikatury »kulturního pokrokářství«
jsou naší specialitou a dovedly by i nejzuřivěj
šího anarchistu a atheistu vehnat mezi reakcio-
náře a svíčkové baby z děsu před »reformnímie
spisovateli.
Albánie
Angl
Evropa
Praha
18
article
V Piecadilly je řada klubů společenských,
sportsmanských, novinářských a vojenských
»Bachelors'« je útulkem starých mládenců. v
bývalém paláci Palmerstona, jenž z neuznaného
romanopisce a posmívaného řečníka Disraeliho
se stal velkým státníkem a hlavou konservativců,
usídlil se vojenský a námořní klub. Neveliký
úhledný je klub diplomatů »Saint-James's«, kde
vládnou nuda a nejstarší anekdoty. Veselýa
živý je klub žurnalistů, jehož obědy jsou hojně
navštěvovány hosty. Zde neplatí etiketa, večer
se ke stolu nezasedá ve fraku. Novináři lon-
dýnšti pracují v noci, běží z klubu po obědě do
svých redakcí, proto ta výjimka od přísné cere-
moniálnosti jiných klubů.
V nevelké, majestátní ulici Pall-Mall jsou
hlavní kluby. Na nároží Waterloo Place je an-
tická budova slavného »Athenaeum Clubu«,
velmi exklusivní středisko spisovatelů a učenců.
Palmerston
Disraeli
James
Waterloo Place
námořní klub
Mall
Athenaeum klub
19
article
Průčeli zdobí vážná socha Minervy a kopie
parthenonského frýzu z britského musea, orna-
menty náležité u paláce duševní aristokracie
anglické. Od let třicátých co velkých, geniálníe
mužů viděly stěny této chladně stavby klassickél
Duševní velikost Anglie, která Huxleyem, Spence-
rem, Millem, Prerafaelity, Byronem, Shelleyem,
Macanloyem, Thakerayem, Carlylem, Ruskinem vy-
bojovala eísařství anglické myšlenky, moe
nější a trvalejší, nežli eísařství budované ve
smělých záměrech Chamberlainových, scház
se v tomto svrchovaně distinguovaném domě,
v jeho nádherných jídelnách, salonech, kavárnácha
v jeho bohaté, krásné knihovně, Herbert Spen-
cer chodil sem hrát kulečník, Thackeray vy-
hledával zátiší čitárny.
Z jiných klubů velice mi imponoval svým
významem »Travellers Clube, klub cestovatelů,
jehož členy mohou býti genllemani, kteří byl
nejméně tisíc mil daleko od Londýna, svou
nádhernou budovou »Carlton Club« připomína
jící spanilou ušlechtilost královské knihovny
Benátkách. Tento klub je nejuzavřenější. Very
select. Patří šlechtě konservativní. Jeho soupe-
řem je klub líberálních poslanců a politiků
»Reform Club«, rovněž okázalý monument ital-
ského slohu. »Marlborough Club« je navštěvo-
ván nejpřednějši šlechtou i členy královské ro-
diny. V Regent Street je velký a příjemný kluh
spisovatelů: »Royal Socielies Club«, naproti
»Atheneu« stojí rozsáhlý dům s antickým prů-
čelím: »United Service Club« — největší dů
stojnický kluh.
Většina těchto klubů činí dojem velkole
pých paláců a hotelů. Za hrdým průčelím re-
naissančního nebo antického paláce najdete
všechno nejmodernější pohodlí, jaké může po-
skytnouti jen takový urozený hotel na náměst
Vendome nebo proslulý, nesmírný Palace Holel
v Champs-Elysées v Paříži.
Huxley
Mill
Byron
Shelley
Macanloy
Thakeray
Carlyle
Ruskin
Chamberlainův
Herbert loupen
Thackeray
Anglie
Londýn
Champs
Elysées
Paříž
Minerva
Traveller Clube
Carlton klub
královský knihovna Benátky
Reform klub
Marlborough klub
Street
Royal Sociely klub
Palace Holet
20
article
Angličanovi je klub kavárnou, restauran-
tem, besedou, pracovnou i domácností. Zde
najde všechno, co potřebuje: nejlepší kuchyň
nejrozmanilější sklep, nejnovější zprávy politi-
cké a bursovní z celého světa píše ve vestibulu
samočinný telegrafieký apparát, v kuřácké
saloně poslechne poslední historky ze společnosti,
turfu, zákulisí a parlamentu, v knihovně najde
úplné ticho k práci a nízká, široká křesla k od-
polednímu zdřímnuti, herna zahání jeho nudu,
v šermířském sále najde francouzského neb ital-
ského mistra na půlhodiny fleuretu a v lázních
jej obsluhují nejzručnější masseuři. Celý zástup
různě olivrejovaných sluhů vyřizuje hbitě jeho
rozkazy.
Obyčejně bývají kluby otevřeny od 9 hodin
ráno do 1 hodiny s půlnoci. Členové klubu mají
právo uváděti cizince a hostiti je. Sluhové a zří-
zenci klubovní nesmí od cizince přijmouti peněz
ani zpropitné. Angličané vůbec nejsou velkými
přáteli zpropitného. Vl klubech je vůbec odstra-
nili a vynahražují je vánočními dary pro sluhy;
christmas box fund for the servants.
Za dnů mlhavých a deštivých, kdy Londýn
je tak melancholický, znavující jednotvárnýma
špinavým smutkem svých ulic, není nic útulněj-
šího nad klub, jeho nesmírně sály, plné malých
úpravných koutků, jeho schodiště a hally, vy-
stlané koberci.
Klub je noblessou a důstojností anglického
života, kam nemůže vniknouti nie z vulgární
nízké pomísenosti ulice.
Není sice demokratickou institucí, ale cítíte
v něm ovzduší svobody a rovnosti. A vedle ma-
lebných zahrad a přebohatých sbírek uměleckých
v galleriích i soukromých palácích, jsou kluby
největší svůdností a rozkoší Londýna
Václav Hladík.
Angličan
Hladík
Londýn
21
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Representační dům ...! Popřáváme
místa následujícím řádkům přítele našeho listu
»Nekonečná dobata o representačním, jinak ná-
rodním, aneb konečně i — obecním domě, po
všech možných schůzích a klubech vedená,
nesčetněkráte nastavovaná, obdržela tedy, jak
jste správně předvídali, v poslední schůzi sboru
ob. starších nový nástavek ve formě odročení
na sobotu a k tomu ještě s povážlivým zname-
ním otázky, zdaři-li se v sobotní schůzi sboru
záležitost ke zdárnému konci dopraviti. Mluvím
snad za tisíce, pravím-li, že jest touhou veřej-
nosti, aby se konečně přišlo k nějakému roz
umnému cíli, aby mořskému hadu byla uťata
hlava, nikoli snad jen proto, aby slovní půtce
učiněna byla přítrž, ale aby se tak stalo už
jednou činem. V sobotu mají k slovu přijíti
z největší části obhájci nejnověji upraveného
projektu representačního domu a návrhu městské
rady; přívrženci Prahy královské očekávají
od nich, že shrnou nejpádnější argumenty ve
prospěch budovy, sloužící k účelům representač-
ním za uspokojivé výnosnosti jeho části prak-
tickému použití věnovaných. Jest významno, že
i vývody protivníků representačního domu ne-
přímo mluví pro jeho zbudování. Mohu říci, že
způsobilo ve veřejnosti nemalé překvapení, když
ze středu oposice ozvaly se hlasy odmítavé
na základě důvodů, že nejnovější vari-
ant representačního domu v posledním návrhu
»obecníme zvaného) není dosti represen-
tačním«. Výslovně poukazovalo se k tomu,
že každým dalším projektem stlačuje se repre-
sentační ráz zamýšlené budovy a to jest přece
výrazem přání, aby projekt byl rázu co možno
nejokázalejšího. Progrese stavební okázalosti
nádhery, podmíněné nejenom účelem budovy.
obecní dům
22
article
ale i sousedstvím Prašné brány, tohoto hrdého
svědka dob, kdy monumentální representace
nebyla vázána tak z tuha na číslice rozpočtu,
jako dnes je nevyhnutelnou nutnosti, jde po-
hříchu ruku v ruce s postupem nákladu sta-
vebního. Kdyby toho nebylo, není pochyby, že
by ani jediná ruka ve sboru nezůstala dole při
hlasování o nejrepresentačnější representaei
»representačního domu«, který by měl skutečně
už i v pouhém návrhu na vždy připraven býti
o tento nečeský příškvarek poctivým přezváním
na »Národní dům král. hlavního města Prahy«.
Zůstává otázkou, zdali nebylo možno vypracovati
projekt, jehož monumentálnost v základních
rysech daná, by byla dovršením svým zůstavena
dobám pozdějším ve smyslu, jejž nejlépe osvětlii
možno přikladem. Národní divadlo totiž dosud
nemá své trigy, Rudolfinu dosud schází ve dvo-
raně malba stěn, z důvodů ovšem velice různých.
Praha
národní dům král
Rudolfinum
23
article
Jest ovšem jasno, že každá nehotovo s
jest účelnosti největším nepřítelem, nehoto-
vost, s jakou přistupujeme k uskutečnění
nutného zbudování obecní budovy s národně-
kulturním účelem na pozemku u Prašné brány uka-
zuje se škůdnou už svým průtahem, jehož každý den
zvyšuje náklad stavební o úroky prodlení před
stavbou. Řádky tyto mají býti hlavně projevem
nálady v českém obyvatelstvu a poplatnictvu
král. hlav. města Prahy. Jsme netrpělivi a ne-
spokojeni, toužíme v sobotu slyšet konec de
baty a definitivní již usnesení. Názor o prodeji
obecního pozemku u Prašné brány volnému
podnikání stavebnímu pohořel úplně, nový po-
dobný návrh vzbudil by dnes pozdvižení myslí,
nutnost stavby v obecní režii jest zřejmá, prot
projektu národního domu stoji jedině projek
divadla, jehož uskutečnění by bylo počátkem
kalamity od delší doby v Praze neznámé, ka-
lamity divadelní. Počkejme jen, až budou mít
Vinohrady své divadlo! Může se za takových
okolností vůbec ustoupiti od projektu, obsaže-
ného v návrhu městské rady? Co počneme,
stane-li se tak? Budeme stavěti dále fantastické
skleněně zámky, jichž na místo u Prašné brány
navržena ne řada, ale už pomalu celé město?e
— Klub národní strany svobodomyslné.
V přiští schůzi členské pojednáno bude
o důležité otázce z oboru národohospodářského.
Řádek
jít bat
Praha
národní dom stoj
klub národní strana
24
article
Den schůze té ohlášen bude co nejdříve. —
Pracovní komisí živnostensko-obchodní zařízené
udílení informací ve věcech živnostenských
a obchodních těší se hojnému účastenství, ze-
jmena z oboru řemeslného. Upozorňuje se, že
veškeré informace jsou bezplatné a důvěrné.
Taktéž žádosti o informace z oboru školstv
stále mnoho dochází a všem v době co možno
nejkratší se vyhovuje. Veškeré dopisy buďtež
adresovány pouze: Klub národní strany svo-
bodomyslné v Praze (Měšťanská beseda).
— Národní kolek. Z města na českém
jihu: „Národní kolek u nás teprve zavádíme
a cítíme, jak každý začátek je těžký. Třeba pře-
konávati různé obtíže a odstraňovati překážky.
Všecky naše spolky usnesly se užívati národního
kolku hned na pozvánkách. A síce na
tištěné pozvání kolek přilepovati a přetisko-
vati. Na tl. zvané „oběžníky“ (per rollam)
má sluha přilepiti kolek, jejž zvaný svým jmé-
nem přepíše. Sluha při zvaní hned obnos
za národní kolek od zvaných vybirá. V při-
padě, že by zvaný se zdráhal poplatek za kolek
zaplatiti, pozvánku mu nevydá, neb pode-
psati pozvání mu nedá. Posud však není věe
vžita. Stal se již případ (ovšem jediný), že bylo
pozvání (jednou osobou nepřijato. Také některé
spolky usnesení řádně nedodržují a ně-
která oběžníková pozvání nekolkovali.
Praha
25
article
Bude svolána opět schůze všech spolků, kdež
se závazek usnesený důtklivě připomene. Jaký
bude míti to výsledek, není posud známo a po-
daří-li se nám to vněsti do celého okresu, jest
ještě otázka. Že usneseno, kolkovati pozvánkya
ne teprve vstupenky, mělo za účel, aby zaplatili
i takoví, kdož zábavy atd. nenavštěvují
ale uraženými by se cítili, kdyby zváni nebyli
čímž větší výnos kolku se docílí, neboť více jest
vždy zvaných než účastníků (návštěvníků). Až
nabudeme zkušeností, pak Národní radě je sdě-
— Osobní. Antonín Dědeček, mistr zednický
v Lomnici n. P., podrobil se těchto dnů u místo-
držitelství zkoušce z pozemního stavitelství a stal se
úřadním oprávněným stavitelem. — Pan Matyáš
Kupka, úřadně oprávněný civ. geometer, přeložil
své sídlo k vykonávání svého oprávnění z Votvovie
u Kralup na Kladno, Tyršova ulice 958, poblíže
sokolovny.
— Čeznohorský host v Praze. Černohorský ge-
nerál brigádník p. Martinovič, potomek starého ju-
náckého rodu, přijel v průvodu našeho krajana pana
Fr. Wimmera, knížecího kapelníka na Cetyni, z Plzně
do Prahy. V Plzni učinil ve Škodově továrně objed-
návku děl.
— Promece. Pan MUC. František Bubení
z Jilmu byl v pondělí dne 5. prosince na universitě
Karlo Ferdinandově na doktora veškerého lékařstv
povýšen.
— Z kruhů lékařských. V c. k. všeobecné ne
mocnici pražské byli jmenováni: sekundární lékai
II. tř. pan MUDr. Fr. Šitta, sekundárním lékařem
I. tř., dále externí lékaři pp. MUDr. Z. Bou ček
a MUDr. M. Svoboda, sekundárními lékaři II
třídy.
— Úmrtí. V Žamberku zemřel dne 6. t. m. ve
věku 71 roků pan Theodor Jettmar, rada zemského
soudu ve v. Pohřeb bude zejtra o 10. hod. dopol. n
místním hřbitově.
— Pan Rudolf Bém, malíř, žádá nás, abychom
vzhledem k četným nedorozuměním kon
líme.
Dědeček
Kupka
Martinovič
Wimmer
František Bubení
MUDr
Šitta
čeka
M Svoboda
Jettmar
Bém
Lomnice
Votvovie
Kralupy
Kladno
Tyršův
Praha
Francie
Plzeň
Žamberk
univerzita Karla Ferdinandov
II třída
26
article
statovali, že není totožný s p. Eduardem Bémem,
spisovatelem.
— Z obcí předměstských. Ve schůzi městske
rady v Žižkově, konané dne 6. prosince, vzat
na vědomí zápis o komisi, konané dne 21. října, v při-
čině stavby definitivní kanalisace v ulici Vílkověa
třídě Královské v Praze VIII. a usneseno vyžádati
si od rady král. hlav. města Prahy přesný rozpočel
v příčině té a spisy postoupiti k vyjádření okresnímu
výboru v Žižkově. Převzat do správy obecní chodník
kolem kostela sv. Prokopa zřízený. Usneseno učiniti
městskému zastupitelstvu návrh, aby svolilo k vy-
loučení pozemku č. kat. 579/1 atd. z katastru obce
žižkovské a k přepsání jich do katastru obce karlínské.
Kromě toho vyřízeno bylo 30 menších záležitosti sta-
vebních a 68 záležitostí správních, hospodářsk ých,
chudinských a živnostenských
— Ze staroměstské radnice. Ve včerejší schůzi
dozorčí rady nad sborem hasičským v Praze byl
předsedou zvolen m. r. pan Stárka, místopředsedou
ob. st. p. Fatka. Jednalo se také o uskutečnění dlouho
již očekávané stavby hasičské centrály na Starém
městě.
— Manifestační scbůze pro českou brněnskou
universitu pořádá se dnes ve čtvrtek dopoledne v Pří-
brami v sále Měšťanské besedy. Na pořadu jest
přednáška univ. prof. p. dra. Fr. Drtiny, pojednáni
delegáta technické komise p. IngC. Vl. Dyrynka
z Prahy, vedl zástupců čelných místních korporací
a přijetí resoluce.
Bém
Prokop
Stárek
Fatka
profesor
František
Drtina
Dyrynk
Žižkov
Vílkově třída královský v Praha
Praha
staroměstský radnice
27
article
— Povýšení obce Bubenče na město. Dnes do-
poledne oslaví obec Bubeneč u Prahy povýšení své
na město. Při té příležitosti dlužno zajisté právem
vzpomenouti začátků osady, o nichž ve slavnostním
spise občírnější údaje jsou obsaženy. Bubeneč jme-
noval se původně Ovenec, kteréžto jméno histo-
rikevé odvozují od jména ovnec, ovinec t. j. ovčinec,
majíce za to, že v místech těch stával knížecí ovčinec,
Ovence byly tři a sice v Troji zadní a v nynější Bu-
benči střední a přední. Úřadní změna jména Přední
Ovenec v Bubeneč byla vyhlášena v roce 1880. Četné
nálezy popelnic a různých předmětů bronzových na-
svědčují tomu, že B. byl obydlen již v době pohanské.
Prvá zmínka o Ovenci děje se v listině, kterou roku
1197 kníže a biskup český Jindřich Břetislav potvrzuje
základní zboží premonstrátského 1 ostela v Teplé. Po-
zdější zápisy historické jsou četnější. Blízkost B.u
hradu pražského způsobila ovšem, že kruté události
válečné velice často odehrávaly se na půdě této obce.
Jindřich Břetislav
Bubeneč
Praha
Trója
28
article
Tak r. 1109 kníže Vladislav dne 27. prosince setkal
se mezi Bruskou branou a Bubenčem s vojskem, které
vedl Václav na pomoc Bořivoji. V roce 1261 dal ze
král Otakar II. se svou manželkou Kunhutou korune-
vati a připravil hostům na Letné a v Ovenci slavné
hody korunovační. V bouřích jednoty panské proti
králi Václavu IV. r. 1401 tábořilo v Ovenci vojsko
markraběte míšeňského, které lu krutě řádilo. Roku
1415, když nad Prahou vyhlášen byl interdikt a ne-
směly býti slouženy mše, chodili pobožní Pražané do
Ovence, začež se jím říkalo, že chodějí „nah ovnec“.
Dne 22. května 1420 Žižka na polích u Ovence po-
rázil královské jízdní oděnce. O měsíc později tábořil
na Letné až k Ovenci Zikmund a odtud slavnostně
vjel na hrad pražský. Královská Obora připomíná s
zejmena r. 1319, kdy král Jan Lucemburský činil v n
velké přípravy k rytířským turnajům, ale král z toho
jen posměch měl, poněvadž pozvaná knížata nepřijela.
Vladislav
Bruská
Václav
Bořivoj
Otakar II
Kunhuta
Václav Iva
Zikmund
Jan lucemburský
Bubeneč
Letná
Praha
Žižek
29
article
Potom Obora pustla a teprve 1536 za Ferdinanda1.
se zvelebila. Roku 1559 byl v Oboře upraven rybník.
V létech 1582—4 zřízen průkop pod letenskou plání,
kterým se až do dneška přivádí voda do Obory. Za
války 30leté Bubeneč mnoho utrpěl válečnými přího-
dami. Dle pověsti měl tu Albrecht z Valdštýna schůzku
s Jaroslavem Sezimou Rašínem z Ryzmburgka a zde
kul plány na zničení Martiniců, Slavatů a j. V roce
1741 prudce se zde válčilo a od těch dob byly klidné
časy. Císařský mlýn náležel k sv.-jiřskému klášteru.
R. 1585 byla v něm zřízena brusírna českých draho-
kamů. Císař Rudolf dal upraviti lovčí zámek v Oboře,
nynější te letohrádek. Kostel sv. Gottharda připomíná
se r. 1320. Škola v Bubenči byla založena r. 1795.
Průmysl kvetl tu ve velkém rozsahu. Byle tu to-
várna na kartouny, na strojní papír, která r. 1862
vyhořela, nyní náleží R. Kubíkovi. Nyní jsou tu
velké tkalcovny a přádelna, továrna na fosfáty, na
barvy a laky, bělidlo a apretura, továrna na nábytek,
na plechové plakáty, dřevěně záclony, cihelna a
Zdravotní poměry byly v Bubenči vždy velice přiznivé
a proto vyhledáváno tu místo také pro rekonvales-
centy. Jest tu znamenitý pramen pitné vody. V roce
1562 bylo v B. 22 budov, obyvatelů měl r. 1789 v 59
staveních 475, v roce 1904 ve 234 domech zsi 7500
duší. Restaurace v Král. Oboře byla vystavěna r. 1791,
rozšířena r. 1855. Známo jest laké, že v Bubenči ko-
nává se lidová slavnost slamník v úterý povelikonoční
Správu obce obstarával dříve rychtář, od r. 1850
spravována je obec výborem se starostou v čele. O
r. 1886 je starostou obce p. R. Kubík, maj. papírny.
jenž byl nyní jmenován čestným měšťanem bube-
nečským.
Ferdinand
Albrecht
Sezima Rašín
Ryzmburgka
Martinic
Slavata
Rudolf
R Kubík
Král
Bubeneč
Valdštýn
svatý . Gotthard
30
article
— Vánoční výstava „Zádruhy“. „Zádruha““, která
každoročně otvírá bezplatnou výstavu a vánoční pro-
dejnu, aby umožnila čilejší odbyt a zaopatřila našemu
česko-slovanského lidového umění milovnému obe-
censtvu pohodlný přehled původních dárků vánočních,
přestěbovala se letos z hořejších místnosti paláce
hr. Sylvy-Taroucca do bývalého závodu p. Gablera
ve Ferdinandově třídě č. 31. Vyložila tu nové zásilky
krásného zboží lidového, předmětů vkusných a původ-
ních, výběr nejcennějších výrobků domácího prů-
myslu, starožitných výšivek důmyslně upravených
k ozdobě úborů a moderního zařízení domácího, de-
korační keramiky slovanské, nádherných i levných
krajek, hedvábných čepečků dětských vyšitých zlatem.
Všecky tyto poklady našeho národního kapitálu, které
výstavu „Zádruhy“ činí rok od roku zajímavější, oče-
kávají v nově upravené místnosti naše jemně vzdělané
dámy a jsme jisti, že žádná z těchto neodejde, aniž
by si neodnesla půvabný vánoční dárek k okrášlení
svého bylu, svých toalet, neb svého prádla.
Sylva
Gabler
Taroucca
Ferdinandov třída
31
article
— Výslava obrazů V. Radimského ve Vídni (v Pi-
skových výstavních místnostech) těší se stoupajícímu
zájmu i návštěvě. Ministerstvo vyučování zakoupilo
obraz „Kvetoucí hloh na pobřeží“, dílo koloristi-
cky velmi živé, na němž jest zvláště zdařile vy-
stiženo zrcadlení se oblohy ve vodě. Jest to
již třetí obraz, který vyučovací správa od V. Radim-
ského zakoupila. „Kvetoucí hloh na pobřeží“ je určen
pro vídeňskou moderní galerii v Belvederu
— Výstavy. XIV. výstava „Manesa“, A.
Slavíček v pavilloně pod zahradou Kinských obe-
vřena jest denně od 9 do 4 hod. za vstupné 1 K.
Studeniské, spolkové a dělnické lístky na průkaz le-
gitimace 60 hal. — Vánoční výstava v umě-
lecko-průmyslovém museu obchodn
a živnostenské komory v Praze, v Sanytrové
ulici nalézající se ve dvou přízemních sálech budovy
musejní, zahájena byla v neděli, dne 4. prosince a
byla hned v první den velmi četně navštívena. Ve
výstavě nachází se mnoho uměleckých prací ze dřeva,
kovu, skla, kůže atd., hodících se za zvláště pěkn
vánoční dárky. Výslava otevřena jest zdarma denně,
ve všední dny od 10 do 6 hodin, v neděli a ve svátek
od 10 do 3 hodin.
Valná hromada Spolku pro české feriální
osady města Prahy a jeho předměstí konati se bude
ve středu dne 21. prosince 1904 o 61/2 hod. (event.
7. hod., § VII.) v měšť. škole dívčí ve Školské ulici
v Praze (kreslírna II. patro).
Výslava
V Radimský
Radim
Manesa
A Slavíček
Kinská
Vídeň
Praha
školský ulice
moderní galerie v Belveder
živnostenský komora v Praga
32
article
— Z lékažské župy lounsko-slánsko-smíchovsko-
kladenské. Z iniciativy předsedy župy pana MUDra.
Koutníka zahájena řada pravidelných vědeckých
schůzí členů prvním večírkem dne 3. t. m. v krásné,
moderně a účelně postavené i zařízené okresní nemoc-
nici na Kladně. Přítomni byli pp.: MUDr. Pelikán, c.k
okr. lékař ze Slaného, dr. Lukes z Libušína, dr. Ze-
man z Hostouně, dr. Stern z Ořechu, dři. Sekerka,
Petříček a Daníček z Unhoště, dr. Koutník z Lánů,
dr. Foustka z Kročehlav a konečně lékaři z Kladna:
dr. Hruška, starosta okresu a města, dr. Hajn, dr.
Hoffmann, dr. Schmutzer a dr. Záveský. Primářa
operatér ústavu p. dr. Niederle za přítomnosti obou
pp. sekundářů demonstroval několik vzácných, zají-
mavých, s výborným výsledkem operovaných případů
a praeparátů, doprovázeje každý obšírným a poučným
výkladem. Uvádíme je po řadě cysta pankreat. (muž),
pankreatitis interstitialis (žena), stenosa pyloru a su-
škovitý žaludek po vředu kulatém, papillocarcinema
cysticum ovarii, difformita ruky po caries deslruko
metacarpu a carpu, praeparát dvojnásobné perforace
vředu žaludečního do peritonea, praeparat aneurismatů
aorty, ascend a arcus aort. Skončil pak referátem
o případu paralytického illeu. Zajímavé výklady, svěd
čící nejen o klinické a operativní zdatnosti primářel
nýbrž i o nevšední svědomilosti jeho a znalosti odl
borné literatury chirurgické odměněny byly hlučným
polleskem a vřelými díky všech kollegů, Potom oda
Mudra
Koutník
doktor
Lukes
Stern
Sekerka
Petříček
Daníček
Lána
Foustka
Hruška
Hajn
Hoffmann
Schmutzer
Záveský
Niederle
Kladno
Slaný
Libušín
Hostouň
Unhošť
Kročehlavy
lounskýslánský
MUDr