ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 72a64680-71f8-11dc-b67e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 36, person 71, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 339.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí ne v Praze v administraci na něsíe na čtert leta . . . . B K —h s dvojí donáškou na miěsle n divt lta . . . . 7 K 50h ve šlislkách: 2 K 90 za měšte . Poštou: Barr leia . . . . 9 Konn s dvejí zisilkou aa mění na čtvzt leta ! . . . 11 K son
Barr Praha
5 article Onešní číslo pra Prahu le o 14 stranách.
Onešní číslo pra Prahu le o 14 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 9. prosince t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Tokia, 7. prosince. (C.-B) Úřadní zpráva. Velitel oblehací armády port- arturské sděluje: 5. t. m. způsobila těžká děla naše nepřátelským lodím znaěné škody, mimo jiné i »Poltavě«, z níž bylo viděti hodinu vystupovati kouř. Naše oblehací práce proti Sun- čusenu a východně ležícím tvrzím pokračují dnem a nocí. 4. t. m. uko- řistili jsme v kryté cestě před tvrzi Erlunčanem 2 děla rychlopalná. (Bylo neúřadně dříve již oznámeno. Pozn. red.) Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Jak se úřadně vyhlašuje, z ruských lodí v přístavu portarturském »Poltava« se potopila a »Retvizan« byl těžce poškozen. Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Úřadn zpráva. Velitel lodního dělostřelectva před Port Arturem sděluje, že o 2. t. m. pokračuje se s úspěchem ve střelbě na ruské lodi, jež leží jižně od Payusanu. Lodi ty byly trefeny nejméně 134 střelami. Dle pozoro- vání, konaných včera z pahorku 203metrového, jest zjištěno (?), že »Poltava« se potopila a že »Retvizan« značně se na stranu naklonil. Myslí se (), že obě lodi jsou nezpůsobilé jak pro další boj, tak i pro plavbu (Již dubiosní znění poslední věty uvádí svrchu uvedené japonské »ujištění« o neblahém osudu ruských lodí těchto poznovu v pochybnost. Pozn. red) Armáda portartuvská sděluje, že nepřítel na pahorku Akasaka nebyl s to odolati palbě z 203metrového vršku a že pahorek onen opustil.
Artur Tokio Poltava Sun
7 article
Obsadili jsme ho 6. t. m. a v týž den dobyli jsme dvou jiných vršků poblíž Ičanu. Přiznali jsme nepříteli 6. t. m. navržené jím 5hodinné příměří ku pohřbení mrtvých. Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Reuterova kancelář« sděluje: Japonci obsadili včera pahorek Akasaka před Port Arturem. (Viz podrobnosti výše.) Ruský křižák »Ba- jan« byl potopen. Z Petrohradu, 7. prosince. (C.-B. [Úřadní zpráva.] Vrchní velitel mandžur- ské armády gen. Kuropatkin sděluje ze 6. t. m.: V noci na dnešek pod- nikly útoky silné oddíly japonské na osady Linšipu a Vučanin. Ve- škeré útoky byly ale naši palbou odraženy. Na straně naší byli 3 vojáci zraněni. Na pravém křídle našem pronikl oddíl dobro- volných myslivcův o 12 mu- žích za řadu nepřátelský ch předních stráží a napadl nena- dále hlídku japonskou o 20 mužích. Čásť mužstva toho zprobodána bo- dáky, ostatní Japonci dali s na útěk. Jeden zraněný Japonee zajat. My neměli žádných ztrát. Z Petrohradu, 7. prosince. (C.-B.) D - pisovarel »Birž. Vědomostí« sděluje z Mukdenu ze včerejška: Mezi předsunutý m posicemi jest opět prudká dělostřelba v proudu, ale vše- obecný útok se neočekává. Dle došlé sem zprávy počíná pří- stav v Inkou zamrzati a do týdne bude tu plavba nemožna. (Tudy děl se hlavní přívoz posil a zásob japon- ských pro hlavní armádu mandžur- skon. Pozn. red.) Japonci používají posledních dnův, aby se opatřili zá sobami. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 3.)
Reuterův Japonec Port Tokio Petrohrad Linšip
8 article Nová demonstrace panské sněmovny.
Nová demonstrace panské sněmovny. Panská sněmovna cislajtánská tráví své bytí celkem nepozorovaně, vždyť ani vlastní její členové neprojevují k ní valné účasti, jak o tom svědčí málo kdy a to ještě velmi řídce obsazená křesla pánův lordův. Z pravidla v ně- kolika krátkých schůzích odbude si svůj při- kázaný úkol a opravdová debata o časových otázkách náleží k největším vzácnostem v její parlamentní jsoucnosti. Někdy však i v této nejklidnější ze všech sněmoven na obou polokoulích zemských ozve se potřeba, zaujati vlastní a zvláštní stanovisko, a tu obyčejně to bývá slavnostní pósa — nej- oddanějších spasitelů státu. Tak tomu bylo ze- jmena v posledních létech v zápase, vedeném mezi Vídní a Peští o zvýšení kontingentu no- váčků a o vojenské požadavky maďarské. Ten- kráte panská sněmovna opětovně a okázale se osvědčovala pro jednotu armády ve smyslu za- chování jejího německého rázu, a jak se samo sebou rozumí, sehválila jednomyslně žádané rozmnožení počtu nováčků. — Jest ještě v dobré paměti, jak to tehdy skončilo, jak vrátila se vláda ku původnímu kontingentu nováčků, jak bylo vyhověno důle- žitým požadavkům uherským v záležitostech vojenských, a kterak se tomuto obratu přizpůso- bila i panská sněmovna rady říšské. Ve své včerejší schůzi postřehla „nové“ nebezpečí, jež sice tentokráte neohrožuje ani stát sám, ani společnou statečnou armádu ra- kousko-uherskou, za to těžce doléhá na trvání ústavy v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených. Vlastně o všecku tuto
Vídeň Pešť panská sněmovna
9 article
ústavnost vídeňským pánům Iordům a pairům příliš neběží, oni obrali si pouze poměrně méně významnou její čásť — zákon, jenž se týká jednacího řádu rady říšské. Uplynulo už Dunajem hodně vody od té doby, kdy o podobný úkol se zasazovala známá lex Falkenhayn, až do loňské kampaně, v niž hlavně poslanec Grabmayr zaměstnával sně- movnu poslanců svými návrhy ne změnu jedna- cího řádu rady říšské, ale konečně odhodlala se nyní i sněmovna panská k osvědčení, že opravdu rakouské ústavnosti a rakouskému ve- řejnému životu nic jiného neschází — než změna jednacího řádul Připomíná to sice známou výbornou hi- storku o čínském lékaři, jak zbavil bolestí vo- jína, šípem postřeleného — uřízl onu čásť šípu jež z těla vyčuhovala. Lčkař onen byl totiž spe- cialistou pro nemoci vnější. Takový nějaký šíp vězí i v zákonodárněm sboru, nazvaném říšská rada, a stav jím způso- bený se jeví ve znamení — nedělnosti a nezpů- sobilosti ku parlamentní práci. Státníci a politikové, kteří toute, nyní již ustálenou chorobou říšské rady obzvláště trpí. postrádajíce povolný nástroj, schvalující všecky návrhy vládní, a obstarávající hladce tak zvané státní potřeby a nezbytnosti, konali dlouhé po- rady o tom, jak učiniti říšskou radu opět dělnou a jak uzdraviti ji z mnohaleté její choroby — shledali, že by říšská rada ihned nabyla opět plného zdraví, kdyby se odstranil posavadní jed- nací řád — t. j. koneček šípu, vyčuhujícíh z porouchané zákonodárné korporace.
Iord Dunaj Grabmayr Falkenhaynamo
10 article
Posavadní chirurgové, jak již vzpomenuto, nebyli s to, tuto operaci na nemocném provésti,a tak odhodlale se panská sněmovna, že ji provede sama. V čelo této akce postavila se tak zvana ústavověrná skupina lordů, za niž příslušný návrh podal předseda sněmovny kníže Schön- burg, když se byly dříve všecky tři skupiny, to- tiž i střední i pravice ve společné schůzi po- radily o politické situaci. Kníže Schön- burg sdělil ve schůzi té ostatním pánům lordům. že hodlá v zájmu dělnosti rady říš- ské podati návrh na změnu jednacího řádu rady říšské; návrh opírá se o někdejší pokus Grabmayrův a zamýšlí především zabozpečiti vládním předlohám přednost před jakýmikoliv jinými, tedy i nutnými návrhy. Ústavověrnáa střední strana ihned s úmyslem tíia souhlasily a pravice po některých rozpacích a pochybno stech ponechala svým členům — volnost chtějí-li akci knížete Schönburga podporovati čili nic. A na to také sněmovna panská ve vče- rejší své schůzi uznala návrh knížete Schön- burga na změnu zákona ze dne 12. května 1873 čís. 94 říš. z. za nutný a přikázala ho zvlášt- nímu 15člennému výboru. Nic nemůže jasněji označiti všecku jalovos posavadního úsilí vládního o zjednání dělného parlamentu, jako tento krok sněmovny panské. Po pětileté působnosti ministerstva dra. Körbra přichází se tedy opětně s pokusem, jenž úplně ignoruje vlastní původ neschopnosti nynějšího parlamentu, jenž nechává všecky vnitřní spory nerozřešené, všecky křivdy, na neněmeckých ná- rodech páchané a nenapravené — bez po- všimnutí, a hodlá provésti ozdravovací léčen státu, parlamentu, vnitřního rozkladu — změ nou jednacího řádu! Jsme přesvědčeni, že pokus panské sně movny neskončí jinak, nežli všecky podobné po kusy posavadní, protože takovýmto „vnějším
Schön panská sněmovna
11 article
léčením jen ještě se zhorší poměry, jak uvnit rady říšské, tak i mimo ni. Příliš dlouho všecka veřejnost podlehal onomu umění vládnímu, kteréž na konec shle dává, že pozbylo důvěry všude. Musila by před cházeti hluboká a všestranná očista, musila by nastati náprava „v hlavě i v údech“ — atu žádný jednací řád nevykouzlí. Slouží to ke cti menšiny sněmovny panské že hned na počátku tohoto „nového mastičkář ství“ hlasy svými označila jeho planost a bez nadějnost. Včerejší usnesení většiny panské sněmovny není leč zpozděnou demonstrací a to ani ne tak proti sněmovně poslanecké, jako proti ná- rodům neněmeckým, jejichž steskům a potře- bám se má zatarasiti cesta změnou jednacího řádu, knížetem Schönburgem navrženou. Ale nevědí pánové, že hlasy národů se ne dají umlčeti nijakým „jednacím řádem“2
Musil
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 7. prosince. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna senátorů cislajtánských měla dne- po dlouhé době zase tak zv. velkou schůzi Neobyčejně hojně navštívenou a dlouhou. Nov ministři byli jí představeni. Byl to zvláštní úkaz když všichni pairové dru. Randovi, dru. Koslovi a hr. Buquoyovi se poklonili. Za všeobecného šumu čell president kníže Windischgrätz četné nekrology. Také vzpomínku Ant. Dvořákovi. Ani jedinéh neměl posluchače. Jako by mluvilo loňském sněhu. Leckterý nešvar zahostil se v sněmovně poslanecké, ale při vší tuposti, která se tam rozmohla, zachovala si vědomi, že jest povinna býti alespoň ticha, že je povinna stát. že je povinna poslouchat, když děje se vzpo- mínka poslední o její členech. Sněmovna lordů nemá práva osobovati si postavení povýšenější, porušuje-li pocity, které jsou svaty i posledním divochům.
Randa Kosl Buquoy Windischgrätz Antonín Dvořák Vídeň
13 article
Noví pairové skládali slib všichni něme cky. Také prine Karel Schwarzenberg — syn a dědic původce památných slov ». . . až do těch hrdel a slatků!« Pamatujeme se, jakou vzbudilo nevoli, když roku 1885 ve sněmovně poslanecké političtí stoupenci princovi skládali přísahu německy. Dnes po 20 létech nie nezměnilo se a první slovo po- tomka nejčelnějšího rodu histo- rické šlechty ve sněmovně prone- sené, nebylo české. Polšti šlechtic a polští byrokrati, vstupující do síní těchto, dokazují cizině, že jsou národní. Kdy dočkáme se toho u šlechty, která se dává nazývati českou? Střední stranu a jejího předsedu knížet Schönburga pojal slavoman. Chce refo movati jednací řád obou sněmoven a dnes učini počátek. Vyrostl totiž z úmyslu, podati osvěd- čení proti řečem posl. Bergra a Pernerstorfera v poslanecké sněmovně, pilný návrh, aby s dosadila neprodleně 15členná komise k revis jednacího řádu. Návrh byl přijat po bezduché. prázdné a frázovité řeči jmenovaného aristokrata. Proti němu hlasovali kníže M. Lobkovie, hr. Harrach, hr. Montecuccoli, hr- Bug uoy, dr. Mattu s, bývalý president
Schwarzenberg Schönburg Bergr Pernerstorfer Harrach Montecuccoli doktor Matta poslanecký sněmovna
14 article
V drobném prodejti raaní čísle o sobě . . . za 8b odpolední . . . . . . . za 2 h Ve filialkách za venkovš: ranní číslo, . . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hetově napře Přeěplacení a fnterty příjíná sdmisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárna s ezppdine „Náredních Laistě“. Eukopisy se nevracsjí.
Náredne Laistě
15 article
Wohanka, dr. Madejski a ještě několik členů pravice. Komise byla zvolena a ustavila se ihned. Jen lidé naivní mohou se domnívati, že z tohoto planého jádra vzkličiti může něco kloudného. Ty tam jsou doby, kdy s hora mohly býti dávány sborům zástupců předpisy. Smě doby jde dolů Nebozí duchem, kdo to nevidl. Hrab Schönburg a ti, kdo s ním hlasovali, jsou lidé, takovou slepotou poražení. Z Vídně, 7. prosince. (C.- B.) Předseda kn. Windischgrätz, zahájiv schůzi o 2. hod. odpol., sdělil díky členů císařské rodiny za různé projevy, načež představeni novl ministři a složili slib noví členové: hr. R. Abens perg-Traun, Liechtenstein-Podstacký Hoyoš, kn. Schwarzenberg a bar. Va- silko. Předseda věnoval posmrtnou vzpomínku + čl- nům: Dvořákovi, bar. Bezecnému, Stremayrovi, Šeborovi, hr. A. Waldsteinovi, H. Traunovi, G. Thu- novi, bar. Myliusovi a hr. Kottulinskému. O Dvo- řákovi pravil: Mistr v říši hudebního umění sko- nal po krátké nemoci. Četná, daleko známá a slavná jsou díla jeho genia. Nezapomenutelným zůstan blahovolný, pravým nadšením pro umění naplněný učitel všem svým žákům. S vděčnou úctou čítá ho český národ, k němuž lnul celým srdcem, ke svým nejlepším synům a také my zachováme hodného kollegu v čestné paměti. Přijat Lammaschův návrh, aby první čtení jeho návrhu na lepší ochranu cti položil se na pořad příští schůze.
Wohanka doktor Madejski Hrab Schönburg R Abens perg Liechtenstein Schwarzenberg Dvořák Bezecný Stremayr Šebor A Waldstein H Traun G Tha Mylius Lammaschův Vídeň Windischgrätz Podstacký Hoyoše Virginie
16 article
Předloby o svolávání věřitelů a cheková a před- loha o náhrdě za nevinnou vyšetřovací vazbu při- kázány výborům. Předloha o změně říšského volebního řádu za příčinou zřízení okresního soudu v Liesingu (Dolní Rakousy) přijata dle výborového návrbu v drubém a třetím čtení. Potom přišel na řadu pilný návrh hr. S ch ön- burga na volbu 15členného výboru, jenž by po- rokoval o změně zákona ze dne 12. května 1873 stran jednacího řádu říšské rady a po odůvod- nění navrhovatelem byla jeho pílnost uznána. Kníže S chönburg potom v dlouhé řeči odů- vodnil svůj návrh, jenž byl přijat jednohlasně a žá- daný výbor zvolen. Zasedají v něm: Kníže Karel Auersperg. marký Bacquchem, bar. Berger, bar. Chlumecký, hr. Clam- Martinic, bar. Czedik, lantkrabě Fürstenberg, dvorn rada Lammasch, ryt. Madeyski, dvorní rada Přaf hr. Piniňski, Arnošt Plener, kn. Schönburg, hr. Frant Thun-Hohenstein a bar. Walterskirchen. Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Khe- venhüllerův dotaz po přímém plavebním spojení s střední a jižní Amerikou s poukazem na smlouvy společnosti »Austria Americana« s bratřimi Koluliči. jimiž je přímé plavební spojení mezi Terstem a Mexi- kem zabezpečeno zatím až do r. 1905 (včetně), ale jest naděje, že stane se trvalým. S rakouskou rejdař- skou firmou vyjednává ministerstvo obchodu o zři- zení pravidelné plavby do Argentiny. Po vykonání doplňovacích voleb byla schůze ve tři hod. odpol. ukončena.
Kníže Auersperg Bacquch bar Berger Chlumecký Martinic Fürstenberg Lammasch Přaf Plener Schönburg Hohenstein Call Dolní Rakousy Khe jižní Amerika Terst Mexi Argentina okresní soud v Liesing Austria Americana František Thun
17 article Z výborů parlamentnich.
Z výborů parlamentnich. Z Vídně, 7. prosince. V rozpočtovém výboru, který konal dnes dvě schůze, mohla povšechná rozprava o mimo- řádné státní pomoci k úlevě hospodářské tisně a spojených s ní refundací býti ukončena. Největší pozornost vzbudily řeči dra. Derschatty. o které se pronášíme na jiném místě, dra. Stránského a hr. Pálffa. Tato byla vy- hýbavá. Prohlásil jménem konservativního vel- kostatku, že hlasovati bude pro 15 a půl mi úhradu, že však, bude-li mu vykázán výdaj sumy větší, také tyto povolí. Dr. Stránský konstatoval dvě negativní fakta: momentnísi- tuaci, která je způsobena deroutou státních f- nanci za pětiletí Körbrova a rozkol mezi něme-
Stránský Vídeň
18 article FEUILLETON
FEUILLETON VPort Arturu. Ze života obležených. Stateční obhájci pevnosti portarturské vzbu- dili sympathii celého světa. Sebe nepatrnějš zpráva o tom, jak žijí tito hrdinové bezpříkladní. nachází vděčné obecenstvo. Dnes přináší více světla do našich vědomosti o životě v obležené pevnosti řada čísel denníku »Novyj Kraj«, jenž v Port Arturu vycházi. Od té doby, co pevnost sevřena železným kruhem oblehatelů, přestala ovšem pravidelná zásilka časopisu ven z města Jen občas podařilo se propašovati s ostatní poštou také čísla časopisu. Takový balik číse dopraven před časem na čínské džunce podloudně do Čifu a odtamtud do Ruska.*) Ruský tisk postaral se už o to, aby krajané obležených i ostatní svět mohli nahlédnouti za oponu vá- lečných dějů hrdinsky hájené půdy země. Odtud naše podrobnosti. Jak těžko je vydávati denník v mě. tě, na nímž denně se protrhávají mraky granátů a pod nímž zem se neustále třese vybuchujícími pod kopy, svědčí hned toto »prohlášení redakce« jemuž podobných nebude asi mnoho ve sbírkách přátel kuriosit: »Přítomné číslo ve zmenšeném rozměru vydáno za pomoci malého počtu sazečů, kteří nehnut vydrželi na svých místech, nedbajíce křížové palby rachotící nad městem a třísek granátů, zapadajících až d sazárny. Z toho důvodu doufáme, že laskavý čtenář omluvi ztenčený rozsah!- A v jiném čísle se ohlašuje »Dva, tří granály vpadly do řeky Lunche, z budovou liskárny a redakce »Nového Kraje«. Explose střel sesiabeny jilovitým dnem řeky, takže sířepy, jež vletěly do našich místnosti, nikoho vážně nezranily.e I z následujících čísel je patrno, že per- sonál redakce i tiskárny pracuje vskutku v dešt kulí a granálů.
Artur vycházi Novyj kraj Čif Rusko Manche Nový kraj
19 article
*) »Petěrburgskaja Gazeta« vydala v jednom z posiedních čísel faesimile »Nového Kraje«. Známe leď i s lypografickou úpravou jedinou duševní stravu obležených. Facsimile zhotoveno jest z č. 185. ročníku V., z úterka dne 21. září 1904. Titul je ruský a čínský. »Novyj Kraj« vychází denně, vyjma day po nedělích a svátcích. (í První dojem bombardace způsobil v městě hotovou paniku. Našli se lidé — intelligenti nižší třídy — kteří horempádem po džunkách se dali na útěk do Čifu a způsobili značnou demoralisaci v obyvatelstvu. Kontre-admirál Gri- gorovič vidí se nucen proti nervosnímu záchvatu zbabělého davu se ohraditi. Vydal ohnivé pro volání k dělnictvu, appelluje na jeho cit vla- stenecký a staví za vzor neohroženosti a vy- trvalosti ruské vojáky a námořníky. Silný pří- klad má vždy svůj mravně povznášející účinek. Provolání působilo. Však lidé z počátku nejen utíkali, ale strachem také se i opíjeli. První den bombardace přibyl na strážnici nezvyklý počet zatčených opileů. Místo obvyklých poli- cejních trestů užito jiného prostředku, který znamenitě se osvědčil. Opilci, aby vyléčení byl ze svého strachu před Japonci, musili druhý den pomáhati při odnášení raněných s hradeb kde to nejvíce pršelo granáty. Originální pro- středek měl obdivuhodný výsledek.
Nový kraj Gri Petěrburgskij Gazeta Novyj kraj
20 article
»Bylo třeba na vlastní oči viděti, s jakým nadšením včerejší »opilci ze strachu« chápali se svého trestu, jak vynášeli z bojiště raněné, nezřídka v opravdovém dešti kulí a tak statečně zastupovali vojáky, kteří byli by musili sami od obrany ustati a věnovati se péči o raněné.« Náramný poplach vzbudil hromotřesk oble- hací střelby mezi Číňany. Jakmile zadunělo první dělo, zanechal Číňan vší práce a běže střemhlav skrýti se někam do sklepa. Vznikaly mnohé nesnáze. Mnoho Číňanů v Port Arturu jsou pekaři, takže často nastala v městě nouze o chléb. Celkový dojem prvních dnů nemoh býti veselý. »Bombardace města přinesla nervosnost. Běh obvyklého života rázem se změnil. Zavřeny obehody, přerušena práce, jakási neschopnos »vůbec něco dělati« zachvátila polovinu oby- vatelstva. Nejlepším lékem* proti poplachu však se osvědčilo, vytrvati na stanovisku, přinutitis k práci a nabyti tak sám ze sebe potřebného klidu . . .«
Číňan Artur
21 article
Chrabře vytrvali na svém místě zřízene restaurace »Saratov«. Obsluhovali hosty, mezi- tím co granáty praskaly a řinčela rozbitá okna Tak bylo možno, že velká část obyvatelstv dostala svůj pravidelný oběd i večeři a nebyl odkázána na jídla studená. Pravým zbaběleem ukázal se býti port arturský lékárník pan Bischoff. Redskce na- chází častěji příležitost malou dávku statečnost pana mastičkáře si dobírati. Při prvním výstřelu pan Bischoff prostě svoji lékárnu zavřel. Až téměř po třech nedělích odhodlal se ji zase otevříti. Přestéhoval se s ní na místo více chráněné. Po celé tři neděle jsou obyvatel Starého města nuceni buď choditi pro léky na Nové město nebo obejíti se zcela bez nich! Pomalu však vyděšené obyvatelstvo přivyká válečné hrůze. Jakkoliv střelba vyžaduje si stále nových obětí, hrůzy už přešly. Dle příkazu generála Stesselja s nastalou nocí musí uhasnouti všechna světla na ulicích i v domech; okna musí býti bedlivě zastřena, aby nepřítel nemohl se v noci orientovati. Bom- bardace obyčejně trvává od 7 hodin ráno do 11 nebo 12 hodin a od 2—3 hodin do 6—7 hodin večer. V městě panuje vzorný pořádek Jakmile někde praskne granát, hned spěchají hasiči a nosiči na pomoe. Ovšem mnohý z těchto ochránců sám padá za oběť svému povolání.
Bischoff Stesselja Saratov Boma
22 article
Ale to neodstrašuje muže odevzdaného své po vinnosti. Vše je stále hotovo zemřiti ve službách vlasti a dokazuje nesčelnými příklady, jaké ne zištnosti a obětavosti schopen je člověk v nej- vyšším napjetí mravních sil. Poměrně však bombardace ani nepoškozuje příliš město. Tu tam někdo poraněn, zabit ně jaký kůň, zapálen nějaký předmět, hned zase uhašený, proražena střecha, rozbito okno více nie. A pak je člověk — dle Dostojevského — »bytost, jež ke všemu přivyká«. Portarturci po- malu zvykli. Teď už chladnokrevně naslouchaj svištu kulí a prchají v ústraní teprve tehdy když střela se ohlásila příliš z blízka. — Ta leti mimo, říkají si nezřídka, dej- bůh, aby do vody padla .. Život pomalu vcházi do obvyklých kolejí Lze to pozorovati z insertů osobního, obchod- ního i společenského rázu, jež zase znovu za- činají se objevovati v číslech místního listu. Mysl obyvatelů není patrně už výlučně zaujata hrůzami okamžiku, opět se vrací k malicherno- stem všedního života. Jen en passant: ladič hledá pianino, které v prvním zmatku bombar- dementu se mu ztratilo; někomu utekla opice »Jaška«; jiný ztratil osobní pas; banka nabízí ke koupi losy ald. Čtyři neděle trvá už střelba proti městu, jaké snad před tím na světě nebylo. Portarturce pořád ještě nemožno dostat z duševní rovnováhy. Moskevské šansonky, pa- rodie, humoristické verše o Japoncích a jiné výstřelky bujné mysli čím dál houšť se vysky- tují ve sloupcích »Nového Kraje«. Ovšem, ne- scházejí ani vážné verše. Poetické mysli s plným procitěním chvile vyjadřují své nálady vlaste- necké, předkládají verše hlubokého citu, vzne- šených idel. Obyvatelé se zabírají do sebe, hlou- bají o pomíjejícnosti všeho. Smrt, již denně v tolika hrozných podobách hledl do tváře, od- vádí myšlenky jejich k věcem nadzemským.
Dostojevský Jašek Nový kraj
23 article
Dostavuje se nálada altruistická, potřeba a ra- dost pomáhati jiným: Sypou se dobrovolné pří- spěvky na všemožné dobročinné účely. Ve sbírkách často se čte položka — Od padlého vojína X. Y. kopějek tolik a tolik . .. Patrně slib, daný před bitvou a vyplněný soudruhy padlého hrdiny. Choť velitele obrany Port Arturu, pan Stesseljová, dala popud ke zřízení podpůrného fondu pro zraněně, kteři ztratili schopnost ku práci. V prvním týdnu sebráno přes 2000 rublů Paní Stesseljová sama třískou granátu zraněná opět se pozdravila a připojila se k dobročin nému sboru žen, snášejících svízele obležen s klidnou a povznesenou myslí, s neúmornou obětavostí. Velitel města byl nucen ustanoviti cenník potravin, aby v případě nouze jednotliví speku- lanti nechtěli z tísně okamžiku příliš těžiti pro sebe. Lidská ziskuchlivost ani vůči hrůzám smrt nepozbývá odvahy a podnikavosti, kdyby jí ne- položeny potřebné meze. Některé položky: Lábev vodky stojí 60 kop., libra másla 80 kop., libra margarinu 35 kop., konservované mléko láhev 50 kop., pytel pšeničné mouky (1 pud 15 liber) 4 ruble 80 kop., libra cukru 15 kop., libra stearinových svíček 35 kop., pud americké sla- niny 10 rublů, libra chloa 8 a 5 kop., láhev piva 35 kop., pud soli 1 rubl 60 kop., libr makaronů 20 kop., libra sušených hub 1 rubl 75 kop., libra mýdla 12 kop atd. Ceny, jak viděti, zcela průměrné.
Artur Stesseljová
24 article
Každé číslo »Nového kraje« je hotový hrbitov. Úbytek důstojnictva je hrozný: smrt je zrovna kosl. Slavně umírají v čele svých čet. Skoro denně opakuje se noticka: V batterii x... y... zabiti všichni důstojníci . .. Případy hrdinné smrtil Novinář, spolupracovník »Nového Kraje« zároveň i námořní důstojník A. V. Lebeděv, padl jako opravdový hrdina při dobytí zákopu číslo 3 Zákop byl opuštěn a už se do něho hrnou Japonci. V kritickém okamžiku rozohnil kapitán Lebeděv hrstku námořníků a muž proti muži vytlačil Japonce z posice. V pravici má šavli, rubá do nepřátel, levou střilí z pušky. Když vystřílel patrony, obrátil pušku a pažbou bije do klubka nepřátel. V několikaminutovém zápase sám pobil na 30 Japonců. Utírá si pot s čela a náhle padá Lebeděv jako podkosen. Přiletěl granát a smetl statečného obhájce. Vdova a pět děti u Oranienbaumu u Petrohradu opla- kávají jeho bohatýrskou smrt. Kapitán Kurkovskij, stařec, raněn do prsou při hájení hory Dagušanu, vyrval poblíže stojí- címu Japoncí pušku a hlavní pobil ještě osm útočníků. Ubodán japonskými bodáky klesá Japonci jej dobíjejí. Mrtvola nalezena s uříznu- tou hlavou!
A V Lebeděv Japonec Lebeděv Kurkovskij Nový kraj Oranienbaum Petrohrad Japonec
25 article
Kapitán Kvinichidze neopustil své místo n hoře Sjaogušan, ačkoli věděl, že nepřítel všemi děly naň míří. Jeho přiklad působil neobyčejně na vojáky. Třiska granátu srazila k zemi ne- ohrožence. Mučennickou smrtí zemřel kapitán Vysokich. Výbuchem nábojového voziku strašně popálena znetvořen, ptá se umiraje na svoji rodinu, bratra kapitána a na vojáky svého oddilu. Ve straš- ných bolestech ani nezasténal. Zemřel tiše, jako pravý mučenník. Nejen vzrostlí muži, důstojníci kalení v bi- tevním ohni minulých válek, i mladici 16- 18letí umírají s úsměvem na rtech, s výrazem hlubokého štěstí, že umírají za vlasť, že ukázali se statečnými, nebojácnými . .. Bohatýři veliké chvílel Ať už Port Artur padne či vytrvá, vše jedno. Nikdy před tim nebylo viděno tolik hrdinnosti, povznešenosti mysli a vědomi vyšší povinnosti jako mezi »dětmi« statečného Stesselja. Padnou-li do jednoho, půjde vzkaz do Petro- hradu dojemně povznášivý: »že tuto lehli, jakož zákony kázaly jim !« B. P.
Kvinichidze Artur Petra