1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí ne
v Praze v administraci
na něsíe
na čtert leta . . . . B K —h
s dvojí donáškou
na miěsle
n divt lta . . . . 7 K 50h
ve šlislkách: 2 K 90
za měšte .
Poštou:
Barr leia . . . . 9 Konn
s dvejí zisilkou
aa mění
na čtvzt leta ! . . . 11 K son
Barr
Praha
5
article
Onešní číslo pra Prahu le o 14 stranách.
Onešní číslo pra Prahu le o 14 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
9. prosince t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 7. prosince. (C.-B) Úřadní
zpráva. Velitel oblehací armády port-
arturské sděluje: 5. t. m. způsobila
těžká děla naše nepřátelským lodím
znaěné škody, mimo jiné i »Poltavě«,
z níž bylo viděti hodinu vystupovati
kouř. Naše oblehací práce proti Sun-
čusenu a východně ležícím tvrzím
pokračují dnem a nocí. 4. t. m. uko-
řistili jsme v kryté cestě před tvrzi
Erlunčanem 2 děla rychlopalná. (Bylo
neúřadně dříve již oznámeno. Pozn. red.)
Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Jak se
úřadně vyhlašuje, z ruských lodí
v přístavu portarturském »Poltava«
se potopila a »Retvizan« byl těžce
poškozen.
Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Úřadn
zpráva. Velitel lodního dělostřelectva
před Port Arturem sděluje, že o
2. t. m. pokračuje se s úspěchem ve
střelbě na ruské lodi, jež leží jižně
od Payusanu. Lodi ty byly trefeny
nejméně 134 střelami. Dle pozoro-
vání, konaných včera z pahorku
203metrového, jest zjištěno (?), že
»Poltava« se potopila a že »Retvizan«
značně se na stranu naklonil. Myslí
se (), že obě lodi jsou nezpůsobilé
jak pro další boj, tak i pro plavbu
(Již dubiosní znění poslední věty uvádí svrchu
uvedené japonské »ujištění« o neblahém osudu
ruských lodí těchto poznovu v pochybnost.
Pozn. red)
Armáda portartuvská sděluje, že
nepřítel na pahorku Akasaka nebyl
s to odolati palbě z 203metrového
vršku a že pahorek onen opustil.
Artur
Tokio
Poltava
Sun
7
article
Obsadili jsme ho 6. t. m. a v týž den
dobyli jsme dvou jiných vršků poblíž
Ičanu. Přiznali jsme nepříteli 6. t. m.
navržené jím 5hodinné příměří ku
pohřbení mrtvých.
Z Tokia, 7. prosince. (C.-B.) Reuterova
kancelář« sděluje: Japonci obsadili včera
pahorek Akasaka před Port Arturem.
(Viz podrobnosti výše.) Ruský křižák »Ba-
jan« byl potopen.
Z Petrohradu, 7. prosince. (C.-B.
[Úřadní zpráva.] Vrchní velitel mandžur-
ské armády gen. Kuropatkin sděluje
ze 6. t. m.: V noci na dnešek pod-
nikly útoky silné oddíly japonské
na osady Linšipu a Vučanin. Ve-
škeré útoky byly ale naši
palbou odraženy. Na straně naší
byli 3 vojáci zraněni. Na pravém
křídle našem pronikl oddíl dobro-
volných myslivcův o 12 mu-
žích za řadu nepřátelský ch
předních stráží a napadl nena-
dále hlídku japonskou o 20 mužích.
Čásť mužstva toho zprobodána bo-
dáky, ostatní Japonci dali s
na útěk. Jeden zraněný Japonee
zajat. My neměli žádných ztrát.
Z Petrohradu, 7. prosince. (C.-B.) D -
pisovarel »Birž. Vědomostí« sděluje z Mukdenu
ze včerejška: Mezi předsunutý m
posicemi jest opět prudká
dělostřelba v proudu, ale vše-
obecný útok se neočekává.
Dle došlé sem zprávy počíná pří-
stav v Inkou zamrzati a do týdne
bude tu plavba nemožna. (Tudy děl
se hlavní přívoz posil a zásob japon-
ských pro hlavní armádu mandžur-
skon. Pozn. red.) Japonci používají
posledních dnův, aby se opatřili zá
sobami.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 3.)
Reuterův
Japonec
Port
Tokio
Petrohrad
Linšip
8
article
Nová demonstrace
panské sněmovny.
Nová demonstrace
panské sněmovny.
Panská sněmovna cislajtánská tráví své
bytí celkem nepozorovaně, vždyť ani vlastní
její členové neprojevují k ní valné účasti, jak
o tom svědčí málo kdy a to ještě velmi řídce
obsazená křesla pánův lordův. Z pravidla v ně-
kolika krátkých schůzích odbude si svůj při-
kázaný úkol a opravdová debata o časových
otázkách náleží k největším vzácnostem v její
parlamentní jsoucnosti.
Někdy však i v této nejklidnější ze všech
sněmoven na obou polokoulích zemských ozve
se potřeba, zaujati vlastní a zvláštní stanovisko,
a tu obyčejně to bývá slavnostní pósa — nej-
oddanějších spasitelů státu. Tak tomu bylo ze-
jmena v posledních létech v zápase, vedeném
mezi Vídní a Peští o zvýšení kontingentu no-
váčků a o vojenské požadavky maďarské. Ten-
kráte panská sněmovna opětovně a okázale se
osvědčovala pro jednotu armády ve smyslu za-
chování jejího německého rázu, a jak se samo
sebou rozumí, sehválila jednomyslně žádané
rozmnožení počtu nováčků. —
Jest ještě v dobré paměti, jak to tehdy
skončilo, jak vrátila se vláda ku původnímu
kontingentu nováčků, jak bylo vyhověno důle-
žitým požadavkům uherským v záležitostech
vojenských, a kterak se tomuto obratu přizpůso-
bila i panská sněmovna rady říšské.
Ve své včerejší schůzi postřehla „nové“
nebezpečí, jež sice tentokráte neohrožuje ani
stát sám, ani společnou statečnou armádu ra-
kousko-uherskou, za to těžce doléhá na
trvání ústavy v královstvích a zemích na
radě říšské zastoupených. Vlastně o všecku tuto
Vídeň
Pešť
panská sněmovna
9
article
ústavnost vídeňským pánům Iordům a pairům
příliš neběží, oni obrali si pouze poměrně méně
významnou její čásť — zákon, jenž se
týká jednacího řádu rady říšské.
Uplynulo už Dunajem hodně vody od té
doby, kdy o podobný úkol se zasazovala známá
lex Falkenhayn, až do loňské kampaně, v niž
hlavně poslanec Grabmayr zaměstnával sně-
movnu poslanců svými návrhy ne změnu jedna-
cího řádu rady říšské, ale konečně odhodlala
se nyní i sněmovna panská k osvědčení, že
opravdu rakouské ústavnosti a rakouskému ve-
řejnému životu nic jiného neschází — než
změna jednacího řádul
Připomíná to sice známou výbornou hi-
storku o čínském lékaři, jak zbavil bolestí vo-
jína, šípem postřeleného — uřízl onu čásť šípu
jež z těla vyčuhovala. Lčkař onen byl totiž spe-
cialistou pro nemoci vnější.
Takový nějaký šíp vězí i v zákonodárněm
sboru, nazvaném říšská rada, a stav jím způso-
bený se jeví ve znamení — nedělnosti a nezpů-
sobilosti ku parlamentní práci.
Státníci a politikové, kteří toute, nyní již
ustálenou chorobou říšské rady obzvláště trpí.
postrádajíce povolný nástroj, schvalující všecky
návrhy vládní, a obstarávající hladce tak zvané
státní potřeby a nezbytnosti, konali dlouhé po-
rady o tom, jak učiniti říšskou radu opět dělnou
a jak uzdraviti ji z mnohaleté její choroby —
shledali, že by říšská rada ihned nabyla opět
plného zdraví, kdyby se odstranil posavadní jed-
nací řád — t. j. koneček šípu, vyčuhujícíh
z porouchané zákonodárné korporace.
Iord
Dunaj
Grabmayr
Falkenhaynamo
10
article
Posavadní chirurgové, jak již vzpomenuto,
nebyli s to, tuto operaci na nemocném provésti,a
tak odhodlale se panská sněmovna, že ji provede
sama.
V čelo této akce postavila se tak zvana
ústavověrná skupina lordů, za niž příslušný
návrh podal předseda sněmovny kníže Schön-
burg, když se byly dříve všecky tři skupiny, to-
tiž i střední i pravice ve společné schůzi po-
radily o politické situaci. Kníže Schön-
burg sdělil ve schůzi té ostatním pánům lordům.
že hodlá v zájmu dělnosti rady říš-
ské podati návrh na změnu jednacího řádu
rady říšské; návrh opírá se o někdejší pokus
Grabmayrův a zamýšlí především zabozpečiti
vládním předlohám přednost před jakýmikoliv
jinými, tedy i nutnými návrhy. Ústavověrnáa
střední strana ihned s úmyslem tíia souhlasily
a pravice po některých rozpacích a pochybno
stech ponechala svým členům — volnost
chtějí-li akci knížete Schönburga podporovati
čili nic. A na to také sněmovna panská ve vče-
rejší své schůzi uznala návrh knížete Schön-
burga na změnu zákona ze dne 12. května 1873
čís. 94 říš. z. za nutný a přikázala ho zvlášt-
nímu 15člennému výboru.
Nic nemůže jasněji označiti všecku jalovos
posavadního úsilí vládního o zjednání dělného
parlamentu, jako tento krok sněmovny panské.
Po pětileté působnosti ministerstva dra. Körbra
přichází se tedy opětně s pokusem, jenž úplně
ignoruje vlastní původ neschopnosti nynějšího
parlamentu, jenž nechává všecky vnitřní spory
nerozřešené, všecky křivdy, na neněmeckých ná-
rodech páchané a nenapravené — bez po-
všimnutí, a hodlá provésti ozdravovací léčen
státu, parlamentu, vnitřního rozkladu — změ
nou jednacího řádu!
Jsme přesvědčeni, že pokus panské sně
movny neskončí jinak, nežli všecky podobné po
kusy posavadní, protože takovýmto „vnějším
Schön
panská sněmovna
11
article
léčením jen ještě se zhorší poměry, jak uvnit
rady říšské, tak i mimo ni.
Příliš dlouho všecka veřejnost podlehal
onomu umění vládnímu, kteréž na konec shle
dává, že pozbylo důvěry všude. Musila by před
cházeti hluboká a všestranná očista, musila by
nastati náprava „v hlavě i v údech“ — atu
žádný jednací řád nevykouzlí.
Slouží to ke cti menšiny sněmovny panské
že hned na počátku tohoto „nového mastičkář
ství“ hlasy svými označila jeho planost a bez
nadějnost.
Včerejší usnesení většiny panské sněmovny
není leč zpozděnou demonstrací a to ani ne
tak proti sněmovně poslanecké, jako proti ná-
rodům neněmeckým, jejichž steskům a potře-
bám se má zatarasiti cesta změnou jednacího
řádu, knížetem Schönburgem navrženou.
Ale nevědí pánové, že hlasy národů se ne
dají umlčeti nijakým „jednacím řádem“2
Musil
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 7. prosince.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Sněmovna senátorů cislajtánských měla dne-
po dlouhé době zase tak zv. velkou schůzi
Neobyčejně hojně navštívenou a dlouhou. Nov
ministři byli jí představeni. Byl to zvláštní úkaz
když všichni pairové dru. Randovi, dru.
Koslovi a hr. Buquoyovi se poklonili.
Za všeobecného šumu čell president kníže
Windischgrätz četné nekrology. Také
vzpomínku Ant. Dvořákovi. Ani jedinéh
neměl posluchače. Jako by mluvilo
loňském sněhu. Leckterý nešvar zahostil se v
sněmovně poslanecké, ale při vší tuposti, která
se tam rozmohla, zachovala si vědomi, že jest
povinna býti alespoň ticha, že je povinna stát.
že je povinna poslouchat, když děje se vzpo-
mínka poslední o její členech. Sněmovna lordů
nemá práva osobovati si postavení povýšenější,
porušuje-li pocity, které jsou svaty i posledním
divochům.
Randa
Kosl
Buquoy
Windischgrätz
Antonín
Dvořák
Vídeň
13
article
Noví pairové skládali slib všichni něme
cky. Také prine Karel Schwarzenberg
— syn a dědic původce památných slov ». . . až
do těch hrdel a slatků!« Pamatujeme se, jakou
vzbudilo nevoli, když roku 1885 ve sněmovně
poslanecké političtí stoupenci princovi skládali
přísahu německy. Dnes po 20 létech nie
nezměnilo se a první slovo po-
tomka nejčelnějšího rodu histo-
rické šlechty ve sněmovně prone-
sené, nebylo české. Polšti šlechtic
a polští byrokrati, vstupující do síní
těchto, dokazují cizině, že jsou národní.
Kdy dočkáme se toho u šlechty, která se dává
nazývati českou?
Střední stranu a jejího předsedu knížet
Schönburga pojal slavoman. Chce refo
movati jednací řád obou sněmoven a dnes učini
počátek. Vyrostl totiž z úmyslu, podati osvěd-
čení proti řečem posl. Bergra a Pernerstorfera
v poslanecké sněmovně, pilný návrh, aby s
dosadila neprodleně 15členná komise k revis
jednacího řádu. Návrh byl přijat po bezduché.
prázdné a frázovité řeči jmenovaného aristokrata.
Proti němu hlasovali kníže M. Lobkovie,
hr. Harrach, hr. Montecuccoli, hr-
Bug uoy, dr. Mattu s, bývalý president
Schwarzenberg
Schönburg
Bergr
Pernerstorfer
Harrach
Montecuccoli
doktor
Matta
poslanecký sněmovna
14
article
V drobném prodejti
raaní čísle o sobě . . . za 8b
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve filialkách za venkovš:
ranní číslo, . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hetově napře
Přeěplacení a fnterty příjíná sdmisl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna s ezppdine „Náredních Laistě“.
Eukopisy se nevracsjí.
Náredne Laistě
15
article
Wohanka, dr. Madejski a ještě několik
členů pravice. Komise byla zvolena a ustavila
se ihned. Jen lidé naivní mohou se domnívati,
že z tohoto planého jádra vzkličiti může něco
kloudného. Ty tam jsou doby, kdy s hora mohly
býti dávány sborům zástupců předpisy. Smě
doby jde dolů
Nebozí duchem, kdo to nevidl. Hrab
Schönburg a ti, kdo s ním hlasovali, jsou lidé,
takovou slepotou poražení.
Z Vídně, 7. prosince. (C.- B.)
Předseda kn. Windischgrätz, zahájiv
schůzi o 2. hod. odpol., sdělil díky členů císařské
rodiny za různé projevy, načež představeni novl
ministři a složili slib noví členové: hr. R. Abens
perg-Traun, Liechtenstein-Podstacký
Hoyoš, kn. Schwarzenberg a bar. Va-
silko.
Předseda věnoval posmrtnou vzpomínku + čl-
nům: Dvořákovi, bar. Bezecnému, Stremayrovi,
Šeborovi, hr. A. Waldsteinovi, H. Traunovi, G. Thu-
novi, bar. Myliusovi a hr. Kottulinskému. O Dvo-
řákovi pravil: Mistr v říši hudebního umění sko-
nal po krátké nemoci. Četná, daleko známá a slavná
jsou díla jeho genia. Nezapomenutelným zůstan
blahovolný, pravým nadšením pro umění naplněný
učitel všem svým žákům. S vděčnou úctou čítá ho
český národ, k němuž lnul celým srdcem, ke svým
nejlepším synům a také my zachováme hodného
kollegu v čestné paměti.
Přijat Lammaschův návrh, aby první čtení jeho
návrhu na lepší ochranu cti položil se na pořad příští
schůze.
Wohanka
doktor
Madejski
Hrab Schönburg
R Abens perg
Liechtenstein
Schwarzenberg
Dvořák
Bezecný
Stremayr
Šebor
A Waldstein
H Traun
G Tha
Mylius
Lammaschův
Vídeň
Windischgrätz
Podstacký Hoyoše
Virginie
16
article
Předloby o svolávání věřitelů a cheková a před-
loha o náhrdě za nevinnou vyšetřovací vazbu při-
kázány výborům.
Předloha o změně říšského volebního řádu za
příčinou zřízení okresního soudu v Liesingu (Dolní
Rakousy) přijata dle výborového návrbu v drubém
a třetím čtení.
Potom přišel na řadu pilný návrh hr. S ch ön-
burga na volbu 15členného výboru, jenž by po-
rokoval o změně zákona ze dne 12. května 1873 stran
jednacího řádu říšské rady a po odůvod-
nění navrhovatelem byla jeho pílnost uznána.
Kníže S chönburg potom v dlouhé řeči odů-
vodnil svůj návrh, jenž byl přijat jednohlasně a žá-
daný výbor zvolen.
Zasedají v něm: Kníže Karel Auersperg. marký
Bacquchem, bar. Berger, bar. Chlumecký, hr. Clam-
Martinic, bar. Czedik, lantkrabě Fürstenberg, dvorn
rada Lammasch, ryt. Madeyski, dvorní rada Přaf
hr. Piniňski, Arnošt Plener, kn. Schönburg, hr. Frant
Thun-Hohenstein a bar. Walterskirchen.
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Khe-
venhüllerův dotaz po přímém plavebním spojení s
střední a jižní Amerikou s poukazem na smlouvy
společnosti »Austria Americana« s bratřimi Koluliči.
jimiž je přímé plavební spojení mezi Terstem a Mexi-
kem zabezpečeno zatím až do r. 1905 (včetně), ale
jest naděje, že stane se trvalým. S rakouskou rejdař-
skou firmou vyjednává ministerstvo obchodu o zři-
zení pravidelné plavby do Argentiny.
Po vykonání doplňovacích voleb byla schůze ve
tři hod. odpol. ukončena.
Kníže
Auersperg
Bacquch
bar
Berger
Chlumecký
Martinic
Fürstenberg
Lammasch
Přaf
Plener
Schönburg
Hohenstein
Call
Dolní Rakousy
Khe
jižní Amerika
Terst
Mexi
Argentina
okresní soud v Liesing
Austria Americana
František Thun
17
article
Z výborů parlamentnich.
Z výborů parlamentnich.
Z Vídně, 7. prosince.
V rozpočtovém výboru, který konal dnes
dvě schůze, mohla povšechná rozprava o mimo-
řádné státní pomoci k úlevě hospodářské tisně
a spojených s ní refundací býti ukončena.
Největší pozornost vzbudily řeči dra. Derschatty.
o které se pronášíme na jiném místě, dra.
Stránského a hr. Pálffa. Tato byla vy-
hýbavá. Prohlásil jménem konservativního vel-
kostatku, že hlasovati bude pro 15 a půl mi
úhradu, že však, bude-li mu vykázán výdaj
sumy větší, také tyto povolí. Dr. Stránský
konstatoval dvě negativní fakta: momentnísi-
tuaci, která je způsobena deroutou státních f-
nanci za pětiletí Körbrova a rozkol mezi něme-
Stránský
Vídeň
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
VPort Arturu.
Ze života obležených.
Stateční obhájci pevnosti portarturské vzbu-
dili sympathii celého světa. Sebe nepatrnějš
zpráva o tom, jak žijí tito hrdinové bezpříkladní.
nachází vděčné obecenstvo. Dnes přináší více
světla do našich vědomosti o životě v obležené
pevnosti řada čísel denníku »Novyj Kraj«, jenž
v Port Arturu vycházi. Od té doby, co pevnost
sevřena železným kruhem oblehatelů, přestala
ovšem pravidelná zásilka časopisu ven z města
Jen občas podařilo se propašovati s ostatní
poštou také čísla časopisu. Takový balik číse
dopraven před časem na čínské džunce podloudně
do Čifu a odtamtud do Ruska.*) Ruský tisk
postaral se už o to, aby krajané obležených
i ostatní svět mohli nahlédnouti za oponu vá-
lečných dějů hrdinsky hájené půdy země.
Odtud naše podrobnosti.
Jak těžko je vydávati denník v mě. tě, na
nímž denně se protrhávají mraky granátů a pod
nímž zem se neustále třese vybuchujícími pod
kopy, svědčí hned toto »prohlášení redakce«
jemuž podobných nebude asi mnoho ve sbírkách
přátel kuriosit:
»Přítomné číslo ve zmenšeném rozměru vydáno
za pomoci malého počtu sazečů, kteří nehnut
vydrželi na svých místech, nedbajíce
křížové palby rachotící nad městem
a třísek granátů, zapadajících až d
sazárny. Z toho důvodu doufáme, že laskavý
čtenář omluvi ztenčený rozsah!-
A v jiném čísle se ohlašuje
»Dva, tří granály vpadly do řeky Lunche, z
budovou liskárny a redakce »Nového Kraje«.
Explose střel sesiabeny jilovitým dnem řeky, takže
sířepy, jež vletěly do našich místnosti, nikoho
vážně nezranily.e
I z následujících čísel je patrno, že per-
sonál redakce i tiskárny pracuje vskutku v dešt
kulí a granálů.
Artur
vycházi
Novyj kraj
Čif
Rusko
Manche
Nový kraj
19
article
*) »Petěrburgskaja Gazeta« vydala v jednom
z posiedních čísel faesimile »Nového Kraje«. Známe
leď i s lypografickou úpravou jedinou duševní stravu
obležených. Facsimile zhotoveno jest z č. 185.
ročníku V., z úterka dne 21. září 1904. Titul je
ruský a čínský. »Novyj Kraj« vychází denně, vyjma
day po nedělích a svátcích. (í
První dojem bombardace způsobil v městě
hotovou paniku. Našli se lidé — intelligenti
nižší třídy — kteří horempádem po džunkách
se dali na útěk do Čifu a způsobili značnou
demoralisaci v obyvatelstvu. Kontre-admirál Gri-
gorovič vidí se nucen proti nervosnímu záchvatu
zbabělého davu se ohraditi. Vydal ohnivé pro
volání k dělnictvu, appelluje na jeho cit vla-
stenecký a staví za vzor neohroženosti a vy-
trvalosti ruské vojáky a námořníky. Silný pří-
klad má vždy svůj mravně povznášející účinek.
Provolání působilo. Však lidé z počátku nejen
utíkali, ale strachem také se i opíjeli. První
den bombardace přibyl na strážnici nezvyklý
počet zatčených opileů. Místo obvyklých poli-
cejních trestů užito jiného prostředku, který
znamenitě se osvědčil. Opilci, aby vyléčení byl
ze svého strachu před Japonci, musili druhý
den pomáhati při odnášení raněných s hradeb
kde to nejvíce pršelo granáty. Originální pro-
středek měl obdivuhodný výsledek.
Nový kraj
Gri
Petěrburgskij Gazeta
Novyj kraj
20
article
»Bylo třeba na vlastní oči viděti, s jakým
nadšením včerejší »opilci ze strachu« chápali
se svého trestu, jak vynášeli z bojiště raněné,
nezřídka v opravdovém dešti kulí a tak statečně
zastupovali vojáky, kteří byli by musili sami
od obrany ustati a věnovati se péči o raněné.«
Náramný poplach vzbudil hromotřesk oble-
hací střelby mezi Číňany. Jakmile zadunělo
první dělo, zanechal Číňan vší práce a běže
střemhlav skrýti se někam do sklepa. Vznikaly
mnohé nesnáze. Mnoho Číňanů v Port Arturu
jsou pekaři, takže často nastala v městě nouze
o chléb. Celkový dojem prvních dnů nemoh
býti veselý.
»Bombardace města přinesla nervosnost.
Běh obvyklého života rázem se změnil. Zavřeny
obehody, přerušena práce, jakási neschopnos
»vůbec něco dělati« zachvátila polovinu oby-
vatelstva. Nejlepším lékem* proti poplachu však
se osvědčilo, vytrvati na stanovisku, přinutitis
k práci a nabyti tak sám ze sebe potřebného
klidu . . .«
Číňan
Artur
21
article
Chrabře vytrvali na svém místě zřízene
restaurace »Saratov«. Obsluhovali hosty, mezi-
tím co granáty praskaly a řinčela rozbitá okna
Tak bylo možno, že velká část obyvatelstv
dostala svůj pravidelný oběd i večeři a nebyl
odkázána na jídla studená.
Pravým zbaběleem ukázal se býti port
arturský lékárník pan Bischoff. Redskce na-
chází častěji příležitost malou dávku statečnost
pana mastičkáře si dobírati. Při prvním výstřelu
pan Bischoff prostě svoji lékárnu zavřel. Až
téměř po třech nedělích odhodlal se ji zase
otevříti. Přestéhoval se s ní na místo více
chráněné. Po celé tři neděle jsou obyvatel
Starého města nuceni buď choditi pro léky na
Nové město nebo obejíti se zcela bez nich!
Pomalu však vyděšené obyvatelstvo přivyká
válečné hrůze. Jakkoliv střelba vyžaduje si stále
nových obětí, hrůzy už přešly.
Dle příkazu generála Stesselja s nastalou
nocí musí uhasnouti všechna světla na ulicích
i v domech; okna musí býti bedlivě zastřena,
aby nepřítel nemohl se v noci orientovati. Bom-
bardace obyčejně trvává od 7 hodin ráno do
11 nebo 12 hodin a od 2—3 hodin do 6—7
hodin večer. V městě panuje vzorný pořádek
Jakmile někde praskne granát, hned spěchají
hasiči a nosiči na pomoe. Ovšem mnohý z těchto
ochránců sám padá za oběť svému povolání.
Bischoff
Stesselja
Saratov
Boma
22
article
Ale to neodstrašuje muže odevzdaného své po
vinnosti. Vše je stále hotovo zemřiti ve službách
vlasti a dokazuje nesčelnými příklady, jaké ne
zištnosti a obětavosti schopen je člověk v nej-
vyšším napjetí mravních sil.
Poměrně však bombardace ani nepoškozuje
příliš město. Tu tam někdo poraněn, zabit ně
jaký kůň, zapálen nějaký předmět, hned zase
uhašený, proražena střecha, rozbito okno
více nie.
A pak je člověk — dle Dostojevského —
»bytost, jež ke všemu přivyká«. Portarturci po-
malu zvykli. Teď už chladnokrevně naslouchaj
svištu kulí a prchají v ústraní teprve tehdy
když střela se ohlásila příliš z blízka.
— Ta leti mimo, říkají si nezřídka, dej-
bůh, aby do vody padla ..
Život pomalu vcházi do obvyklých kolejí
Lze to pozorovati z insertů osobního, obchod-
ního i společenského rázu, jež zase znovu za-
činají se objevovati v číslech místního listu.
Mysl obyvatelů není patrně už výlučně zaujata
hrůzami okamžiku, opět se vrací k malicherno-
stem všedního života. Jen en passant: ladič
hledá pianino, které v prvním zmatku bombar-
dementu se mu ztratilo; někomu utekla opice
»Jaška«; jiný ztratil osobní pas; banka nabízí
ke koupi losy ald. Čtyři neděle trvá už střelba
proti městu, jaké snad před tím na světě
nebylo. Portarturce pořád ještě nemožno dostat
z duševní rovnováhy. Moskevské šansonky, pa-
rodie, humoristické verše o Japoncích a jiné
výstřelky bujné mysli čím dál houšť se vysky-
tují ve sloupcích »Nového Kraje«. Ovšem, ne-
scházejí ani vážné verše. Poetické mysli s plným
procitěním chvile vyjadřují své nálady vlaste-
necké, předkládají verše hlubokého citu, vzne-
šených idel. Obyvatelé se zabírají do sebe, hlou-
bají o pomíjejícnosti všeho. Smrt, již denně
v tolika hrozných podobách hledl do tváře, od-
vádí myšlenky jejich k věcem nadzemským.
Dostojevský
Jašek
Nový kraj
23
article
Dostavuje se nálada altruistická, potřeba a ra-
dost pomáhati jiným: Sypou se dobrovolné pří-
spěvky na všemožné dobročinné účely. Ve
sbírkách často se čte položka
— Od padlého vojína X. Y. kopějek tolik
a tolik . ..
Patrně slib, daný před bitvou a vyplněný
soudruhy padlého hrdiny.
Choť velitele obrany Port Arturu, pan
Stesseljová, dala popud ke zřízení podpůrného
fondu pro zraněně, kteři ztratili schopnost ku
práci. V prvním týdnu sebráno přes 2000 rublů
Paní Stesseljová sama třískou granátu zraněná
opět se pozdravila a připojila se k dobročin
nému sboru žen, snášejících svízele obležen
s klidnou a povznesenou myslí, s neúmornou
obětavostí.
Velitel města byl nucen ustanoviti cenník
potravin, aby v případě nouze jednotliví speku-
lanti nechtěli z tísně okamžiku příliš těžiti pro
sebe. Lidská ziskuchlivost ani vůči hrůzám smrt
nepozbývá odvahy a podnikavosti, kdyby jí ne-
položeny potřebné meze. Některé položky: Lábev
vodky stojí 60 kop., libra másla 80 kop., libra
margarinu 35 kop., konservované mléko láhev
50 kop., pytel pšeničné mouky (1 pud 15 liber)
4 ruble 80 kop., libra cukru 15 kop., libra
stearinových svíček 35 kop., pud americké sla-
niny 10 rublů, libra chloa 8 a 5 kop., láhev
piva 35 kop., pud soli 1 rubl 60 kop., libr
makaronů 20 kop., libra sušených hub 1 rubl
75 kop., libra mýdla 12 kop atd.
Ceny, jak viděti, zcela průměrné.
Artur
Stesseljová
24
article
Každé číslo »Nového kraje« je hotový
hrbitov.
Úbytek důstojnictva je hrozný: smrt je
zrovna kosl. Slavně umírají v čele svých čet.
Skoro denně opakuje se noticka: V batterii
x... y... zabiti všichni důstojníci . ..
Případy hrdinné smrtil
Novinář, spolupracovník »Nového Kraje«
zároveň i námořní důstojník A. V. Lebeděv,
padl jako opravdový hrdina při dobytí zákopu
číslo 3 Zákop byl opuštěn a už se do něho
hrnou Japonci. V kritickém okamžiku rozohnil
kapitán Lebeděv hrstku námořníků a muž proti
muži vytlačil Japonce z posice. V pravici má
šavli, rubá do nepřátel, levou střilí z pušky.
Když vystřílel patrony, obrátil pušku a pažbou
bije do klubka nepřátel. V několikaminutovém
zápase sám pobil na 30 Japonců. Utírá si pot
s čela a náhle padá Lebeděv jako podkosen.
Přiletěl granát a smetl statečného obhájce. Vdova
a pět děti u Oranienbaumu u Petrohradu opla-
kávají jeho bohatýrskou smrt.
Kapitán Kurkovskij, stařec, raněn do prsou
při hájení hory Dagušanu, vyrval poblíže stojí-
címu Japoncí pušku a hlavní pobil ještě osm
útočníků. Ubodán japonskými bodáky klesá
Japonci jej dobíjejí. Mrtvola nalezena s uříznu-
tou hlavou!
A V Lebeděv
Japonec
Lebeděv
Kurkovskij
Nový kraj
Oranienbaum
Petrohrad
Japonec
25
article
Kapitán Kvinichidze neopustil své místo n
hoře Sjaogušan, ačkoli věděl, že nepřítel všemi
děly naň míří. Jeho přiklad působil neobyčejně
na vojáky. Třiska granátu srazila k zemi ne-
ohrožence.
Mučennickou smrtí zemřel kapitán Vysokich.
Výbuchem nábojového voziku strašně popálena
znetvořen, ptá se umiraje na svoji rodinu, bratra
kapitána a na vojáky svého oddilu. Ve straš-
ných bolestech ani nezasténal. Zemřel tiše, jako
pravý mučenník.
Nejen vzrostlí muži, důstojníci kalení v bi-
tevním ohni minulých válek, i mladici 16-
18letí umírají s úsměvem na rtech, s výrazem
hlubokého štěstí, že umírají za vlasť, že ukázali
se statečnými, nebojácnými . ..
Bohatýři veliké chvílel
Ať už Port Artur padne či vytrvá, vše
jedno. Nikdy před tim nebylo viděno tolik
hrdinnosti, povznešenosti mysli a vědomi vyšší
povinnosti jako mezi »dětmi« statečného Stesselja.
Padnou-li do jednoho, půjde vzkaz do Petro-
hradu dojemně povznášivý: »že tuto lehli, jakož
zákony kázaly jim !«
B. P.
Kvinichidze
Artur
Petra