ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 72984950-681f-11dc-8b6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 13 celkem · entity: person 22, place 14, work 4, org 3
1 article
rictvi, nez realsmu, takže am užitá přiro- dověda, ani vyučování občanské, na školách mnohých nejsou zastoupeny! Pěstování z pěvu mělo by býti úkolem nejen učňů řemeslných, ale kroužkův odrostlé mládeže naší vůbec, které by mohly jiz samy o sobě tuto věc opatřiti. Doufáme ostatně, že naše učitelstvo, až bude zbaveno vysilujícího zápasu o zachování svého hmotného bytu, také k řešení otázek výchovy mládeže škole odrostlé dá podnět a neodepře pomoc; na tomto místě může vlastně zakotviti jeho kulturní práce v našem lidu ještě úsilnější.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Výstava Sienkiewiczova na oslavu ju- bilea slavného polského romanopisce, byla těchto dnů zahájena ve Varšavě. Obsahuje mimo četné po- dobizny oslavencovy přes sto illustrací k jeho dílům od nejpřednějších polských malířů jako Julia Kossek Tetmajera, Rosena, Badowského atd. Celé cykly ob razů věnovány jsou románu »Pan Volodyjovski« »Křižáci« a »Quo vadis?« Hlavní attrakcí výstavy jest apotheosa slavného básníka, představující Sien- kiewicze, obklopeného hlavními postavami svých románů. = Oslava XX. století. Z Paříže se nám oznamuje: Pan Lepelletier přednesl těchto dnů obecní radě návrh, týkající se oslavy XX. století, jež se bude konati dne 30. prosince v městské radnici Tato slavnost bude se skládati ze skvostných illumi- nací, různých ohňostrojů a nočního zasedání měst- ské rady pařížské, kde president obecních starších pozdraví nové dvacáté století. Den po té budou roz- dělovány chudým pařížským občanům podpory na penězích, potravinách a oblecích.
Sienkiewiczův Kossek Tetmajer Rosen Badowský Volodyjovski Lepelletier Varšava Siena Paříž Quo vadis
3 article
= Střežený král. Z Říma se oznamuje Kterak má býti král italský při svých vyjíždkách střežen, o tom obsahují nejnovější policejní ustano- vení následující: Quirinálská policie nalezá se pod rozkazy komisaře cavaliera Sessy, jenž má k ruce dva policejní důstojníky a celý zástup uniformova- ných a neuniformovaných policejních strážníků. Volný přístup ke komnatám královým, jak to dříve bývalo nemá již nikdo, poněvadž onehdy jakýs šílený dů stojník byl pronikl až k ložnici králově. Vyjede-li král, následuje jej vždycky dvorní povoz, v němž se nalezá cavaliere Sessa a jeden z policejních důstoj- níků, kdežto druhý policejní důstojník a dva neb tři policisté následují na bicyklech a nesmějí spusti královský povoz ani na okamžik s očí. Dříve násle- dovali policejní důstojníci ve drožce, jež však z pra- vidla jela tak zvolna, že královský povoz konečně zmizel důstojníkům s dozoru. Uniformovaní policisté na ulicích nemusejí vzdávati vojenský pozdrav, jede-li král mimo ně, aby mohli věnovati všechnu svou po- zornost střežení obecenstva. Dále bylo ustanoveno že jakmile královský povoz zastaví, má býti obklo- pen policisty a četníky, kteří však se králi nesměji dívati do tváře, nýbrž dávati pozor na obecenstvo, aby pro všecky případy byli připraveni zakročit.
Řím Sessa
4 article
= Podivná urážka. Ze zoologické zahrady v Lige uprchli před několika měsíci dva mroži, již teprve po delší době byli opět chyceni. Po celé mě- síce pozdravovali se lidé na ulicích toliko otázkou »Neviděli jste mrože?« Slovo mrož vyskytovalo s každé chvíle v hovorech obecenstva a někteří do- konce z něho udělali nadávku a tak se stalo, že těchto dnů pohnán byl před tamnější policejní soud jakýs pan H. jsa obviněn, že svému kollegovi vyna- dal mrožů. Advokát obviněného vřele zastal se mrožů, jež líčil jakožto učelivá, neškodná zvířata. »Hezcí nejsou,« pravil, »ale v ohledu hospodářském mají značnou cenu a nemohu shledávati v tom nic urážlivého, byl-li člověk porovnán s mrožem. Soud však nesouhlasil s těmito vývody a odsoudil obvině- ného, poněvadž mrož jest zvíře a poněvadž člověk nesmí býti porovnáván se zvířetem. — K tomu při- pomíná jakýs časopis, že v Lige následkem tohoto rozsudku styky s blížními stanou se velmi obtížnými. neboť nebude se smět tvrdit o nikom, »že jest žár- livý jako tygr«, anebo »silný jako kůň« a jestliže milovaná dívka se rozhněvá, bude moci žalovati mi lence proto, že jí řekl »můj holoubku«, neboť ho- loubek jest konečně také zvíře.
5 article
= Podivný pohřeb. Z Göschenen ve Švý- carsku se oznamuje: Těchto dnů byla na zdejším hřbitově pohřbena rakev s podivným obsahem. Kdoby ji byl otevřel, byl by v ní spatřil toliko kus lidské noby, botu, kus šatů k nepoznání chatrnýcha půl druhého franku ve švýcarských penězích. Byl to závěrek příběhu, jehož počátky udály se dávno před tím, závěrek, jejž velkolepé přírodní děje světa alp- ského zdržely skorem o 20 let. Věc se měla násle- dovně: Jak známo, mají velké ledovce období pravi- delně se střídající, kdy rostou a kdy jich ubývá. Lid praví: »Ledovec sedm let roste a sedm let se roz- plývá«. Číslo toto jest však poněkud biblické; ve skutečnosti trvá to mnohem déle a dolejší rozhraní výběžků ledovce při minimu a při maximu vykazují značný rozdíl ve výšce. Před 18 lety nalezeni byli na ledovci rhöneském tři muži, kteří se byli vydali z Göschenen a stíženi byli katastrofou. Byli to sta- rosta obce a dva páni z Bernu. Starosta vězelv rozsedlině ledovce pevně zaklínován a když mrtvola násilím z ledu vytahována, ulomila se jedna noha těla ztuhlého na kamen a spadla do hlubiny. Roz- umí se, že mrtvola byla pohřbena tak, jak byla na- lezena. Od oné doby pak nastalo ubývání rhone- ského ledovče a na místě prostém ledu, jenž byl roz- tál, blíže pramene Rhony, naležena těchto dnů noha starosty göschenenského, před 18 lety pobřbeného Bota vězela ještě částečně na noze a malá hotovost, již měl starosta v kapse u spodků, ležela v kuse látky vedle ní. Ledovec byl správně vrátil, co pře- chovával.
Roza Bota Göschenen Švý Bern Lido
6 article
= Zloděj potrestán při krádeži.p Z Paříže se oznamuje: Podivným způsobem zahynul zde těchto dnů zloděj, jenž chtěl ukradnouti částě elek- trckéne přistroje. Na miste staréhe cirku v elisej- ských polích zvedá se nedokončená budova »Cirque- Palace«. Práce byly před čtyřmi měsíci náhle přeru- šeny a byly teprve v posledních dnech znovu za- počaty. Plot zvýší dvou metrů obklopuje budovu. Přes to užívali tohoto staveniště v době noční četní pobudové za útulek, takže nařízeny byly hlídky, aby je zaháněly. Onehdy v noci nalezli stráže v jedné kabině při zemi, kdež umístěn elektrický stroj určený k osvětlování staveniště, mrtvolu jakéhos člověka, jenž podle svého šatu náležel k chudší třídě. Mrtvola ležela na zádech, paže byly skříženy na prsou, nohy staženy pod tělo. Poblíže mrtvoly byly elektrické dráty proříznuty; vedle nich ležely isolační přístroje, jichž měděné částky byly utrhány a kleště. Poloha těla nasvědčovala zřejmě, že ne- známý usmrcen byl elektrickým proudem ve chvílí, kdy prořezával vodící dráty. V kapsách mrtvoly na- lezen strakatý šátek bez známkování, dýka a dláto. Vše nasvědčovalo tomu, že při pokuse krádeže měl ještě několik spoluvinníků, kteří poděšeni náhlou jeho smrtí dali se kvapně na útěk.
Paříž CirquePalace
7 article
= Millionářka a kočí omnibusu. Z Londýna se oznamuje: Nápady bohatých dam, zejmena Ameri- čanek, jsou velmi různé, avšak novinkou jest přece, jestliže dáma z Westendu nabídne svoji ruku kočímu omnibusu a, což ovšem nikterak není divno, dosáhne jeho svolení. Ona jest mladá, jedva dvacetiletá, má 3000 lst. ročního důchodu, z čehož patrno, že jsou zde veškeré podmínky, aby pří volbě svého manžela mohla býti vybíravá. Avšak dala přednost kočímu omnibusu přede všemi ostatními neboť, jak známo, láska nezná rozdílu stavu. Historie tohoto zasnou- bení, jak ji vypravuje kočí, mladý muž, jenž koná službu na jedné z jižních tratí londýnských, jest krátká a postrádá vlastně veškeré sensačnosti. Dáma přišla, viděla a zvítězila. Obdivovala se koním omni- busu a její obdiv přenesl se na kočího. Její náklon- nost, jezdit v omnibuse, ačkoli měla k disposicí po- hodlnou ekypáž, obmezovala se na tento jediný omnibus a konečně vyzvala kočího sama, aby po- žádal tatínka o její ruku. První představení, jak si možno pomyslet, nemělo valného úspěchu, ale při drubé návštěvě se starý pán podrobil a udělil párku svoje požebnání. Těchto dnů odejela rodina nevěstina domů, do Ameriky. Za týden bude za ní následovat štastný ženích, jemuž zanechána dostatečná suma, by si mohl zaplatit plavbu přes moře a náležitě si opatřit výbavu.
Londýn Amerika Westend LST
8 article
= Smutná svatba slavena těchto dnů ve Vitelsku. Ženichem byl hodinář Obszenski, jenž krátce před svým sňatkem odsouzen byl pro padě- lání peněz k desítileté práci v dolech sibiřských. Nevěstu zapřísahali její rodičové, aby se vzdala my- šlenky na sňatek, ale dívka nechtěla svého snou- bence v neštěstí opustit. Sňatek vykonán byl ve vězenské kapli. Zenich byl v poutech, nevěsta ve smutečním šatě. Po svatebním obřadu vřátil se mladý manžel do své cely. Jeho manželka bude jej následovati do Sibíře.
Obszenski Zenich
9 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Kladna, 13. prosince. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Včera konala se zde schůze voličů, navštívená asi 400 voličí, mezi nimiž byla i čásť sociálních demo- kratů. Na schůzi, jíž předsedal starosta města Kladna dr. Hruška, představil se voličstvu jako kandidát poslanectví na říšskou radu pan Věnceslav Hrubý poslanec sněmu slezského a soudní rada v Opavě. Řeč poslance pana Hrubého setkala se u valné vět- šiny voličstva s rozhodným úspěchem. Mluvil také mluvčí sociálních demokratů, na jehož vývody posla- nec Hrubý velice účinně a šťastně replikoval. Sklidi všeobecnou pochvalu, sociální demokraté všeobecný posměch.
doktor Hruška Věnceslav Hrubý Hrubá Kladno Opava
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 341—344. — Schůze voličů novoměstských, po- řádaná »Klubem voličů novoměst- ských«, koná se dnes v 8 hod. večer v místnostech klubu národní strany svobodo- myslné v Jungmannově třídě. Na schůzi této představí se voličům Nového města a prosloví svou kandidátní řeč rada zemského soudu pan JUDr. Ferdinand Pantůče k. — Autonomní kořalka. Dnes jednati se bude na zemském sněmu v prvním čtení o před- loze vládní s osnovou zákona, kterým povoluje se ve prospěch financí zemských vybírati z kaž- dého hektolitrového stupně kořalky přirážka 40 haléřů. Okolnost, že beneficium toto má dostati se všem královstvím a zemím ve stejné výši, zmátla rozum fanatických odpůrců samosprávy do té míry, že odsuzují předlohu tuto, že prý je — federalistická a povoluje daně, které prý povoliti přísluší výhradně jen parlamentu vídeň- skému. Co prý jiného je ta projektovaná zem- ská přirážka, než o dvacet procent zvýšená dan státní. Proč prý o tom nerozhodla říšská rada a země příslušnou kvotou nepodělila? K čemu prý k tomu procedury sněmovní?n Snadná od- pověď. Netoliko říšská rada, nýbrž í sněmy mají i dle prosincovky právo povolovati na jednotlivé předměty konsumu i jiné dávky zem- ské. Možná, že o tom státníci z »N. W. Tag- blattu« nevědí, proto nechť na příslušném místě v této věci čerpají poučení. Tím větší právo sněmu vypsati k zeměpanské dani již existující
Balzac JUDr Pantůč N W Jungmannův třída klub národní strana svoboda
11 article
zemskou přirážku. O tom pochybovati py mull jen politický analfabet. Že náhodou určuje os- nova pro všecka království a země stejný výměr- chystané přirážky, je věc nahodilá a dedukovati z ní, že v případě takovém je kompetentní jen říšská rada, jest novým dokladem k tomu, jaká propasť zeje mezi názory našimi o vnitřním upravení Cislajtanie a názory našich národních odpůrců. Zemské řády pro jednotlivá království a země přistřihli němečtí centralisté rovněž dle jednoho a téhož vzoru, mohla by je tedy dle analogie s učeným výkladem »N. W. Tagblattu« předpisovat říšská rada. Však z »N. W. Tag- blattu« nemluví nic než strach a zlé svědomí. Bojí se, aby ze souhlasných usne- sení zemských sněmů ve věcech mnohem důležitějších nevyvinul se znenáhla surrogat za usne- sení nedělného parlamentu říš- ského. Proto německé listy proti předloze štvou, která ovšem čím lépe bude účinkovati tím méně bude vynášeti a následkem které stát ani o krejcar nepřijde, poněvadž to, co zemím připadne z kořalky, stát sebere ve vyšším vý- nosu daně z piva. Jsme zvědavi, jak na českém sněmu zachovají se Němci oproti předloze vládní. Zdali také u nás se jí oprou. Učiní-li tak, potom zjevno bude, jak opravdový a vážný jest jejich úmysl pomoci učitelstvu a jakou cenu mají všechny jejich přísahy o té lásce k učitelstvu, ke škole atd. Hlasovat pro pří- davky a vzpírat se návrhům, jimiž vlastně k tomu peníze mají býti povoleny, byla by tar- tufferie prvního řádu.
N W Němec
12 article
— »Pr. Tagblatt« sebral včera všechnu. svou talmudistickou učenost, aby dokázal, že sněm království českého naprosto není kompe- tentní zabývati se záležitostmi takovými, jako jest na příklad resignace na trůn, již učini arcivévoda František Ferdinand jmenem svých případných potomků. Ani kdyby prý se týkalo toto zřeknutí pragmatické sankce, nebyl by sněm český oprávněn, záležitostí tou se zabývati, v té věci že je kompetentní jenom říšská rada. Bez- pochyby, že zvolení Ferdinanda I. nabylo teprve platnosti schválenim rady říšské? Komu pak byla předložena pragmatická sankce ke schvá- lení? A kdo by povolán byl po vymření nyní panujícího rodu po meči i po přeslici rozhod- nouti o posloupnosti v zemích koruny české? Snad říšská rada? Sněm království českého ze svých práv ani špetku nepostoupil jiné korporaci, nechť jmeno její je jakékoli, tím měně právo tak významné a důležité. Nehledě k tomu, že zástupci národa českého a političtí repre- sentanti tohoto království ústavu prosincovou nikdy neuznali a na tento sbor svá práva nikdy nepřenesli, je již proto absurdní myšlenka pokládati v té věci říšskou radu za právního nástupce sněmu, že representanti cizích zemí nemohou přece rozhodovati o osudech vlasti naší a zemí dějinami k ni přičleněných. V ohledu tom marné všechno namahání našich odpůrců, kteří právě proto jsou tak nervosními, jakmile zmínka se učiní o věci tak konkretní, jako je resignace dědice trůnu, poněvadž je to dokladem, že státní právo naše je přece něčím jiným než pouhým — fantomem! Je to vůbec nesrovnalost kázat neustále o fantomu a před fantomem tím se strachy chvěti a dokazovat, že nebude lépe dřív, dokud přelud ten nebude zažehnán.
František Ferdinand
13 article
— Chaos při úřadování flnančních a berních úřadův. Zavedení nových finančních zákonů — pro Rakousko zcela nepraktických — spůsobilo v úřadování našich vyměřovacích úřadů příšerný chaos. O nějaké evidenitě té které berní položky, že proti ní podáno odvolání, že v příčině jí podána žádost za sečkání a že pří- znivě byla vyřízena, žádné řeči. Stížnosti a od- volání se vyřizují za léta — tak tomu bylo ovšem dříve — a když se stížnosti vyhovía vrácení splacených daní nebo poplatků nařídí, nemůže se šťastný rekurent z toho důvodu dostati k svým penězům, poněvadž berní úřad poukaz na vrácení peněz ani neobdrží. Při tom ale slavné vyměřovací úřady třeba nebožtíkovi nebo kridatárovi, jehož živnost před 3 roky byla odhlášena, vesele předpisují dále daně živnostní, výdělkové, jakoby se pranic nebylo stalo; důkaz to, že se nevede pranic „V n(evi- denci, že se nepoznamená v réjstříku oznáméní soudní, že ten nebo ten upadl v konkurs. Kdyby vyměřovacímu úřadu oznámil někdo, že nelze mu vrátiti živnostní list, poněvadž mu shořel, nic mu to neni platno; mrtvá litera zá- kona nařizuje prý vrácení archu a proto dokud se ten shořelý arch nevráti — plati dan
Rakousko