1
article
rictvi, nez realsmu, takže am užitá přiro-
dověda, ani vyučování občanské, na školách
mnohých nejsou zastoupeny!
Pěstování z pěvu mělo by býti úkolem
nejen učňů řemeslných, ale kroužkův odrostlé
mládeže naší vůbec, které by mohly jiz samy
o sobě tuto věc opatřiti. Doufáme ostatně, že
naše učitelstvo, až bude zbaveno vysilujícího
zápasu o zachování svého hmotného bytu, také
k řešení otázek výchovy mládeže škole odrostlé
dá podnět a neodepře pomoc; na tomto místě
může vlastně zakotviti jeho kulturní práce
v našem lidu ještě úsilnější.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Výstava Sienkiewiczova na oslavu ju-
bilea slavného polského romanopisce, byla těchto
dnů zahájena ve Varšavě. Obsahuje mimo četné po-
dobizny oslavencovy přes sto illustrací k jeho dílům
od nejpřednějších polských malířů jako Julia Kossek
Tetmajera, Rosena, Badowského atd. Celé cykly ob
razů věnovány jsou románu »Pan Volodyjovski«
»Křižáci« a »Quo vadis?« Hlavní attrakcí výstavy
jest apotheosa slavného básníka, představující Sien-
kiewicze, obklopeného hlavními postavami svých
románů.
= Oslava XX. století. Z Paříže se nám
oznamuje: Pan Lepelletier přednesl těchto dnů
obecní radě návrh, týkající se oslavy XX. století, jež
se bude konati dne 30. prosince v městské radnici
Tato slavnost bude se skládati ze skvostných illumi-
nací, různých ohňostrojů a nočního zasedání měst-
ské rady pařížské, kde president obecních starších
pozdraví nové dvacáté století. Den po té budou roz-
dělovány chudým pařížským občanům podpory na
penězích, potravinách a oblecích.
Sienkiewiczův
Kossek Tetmajer
Rosen
Badowský
Volodyjovski
Lepelletier
Varšava
Siena
Paříž
Quo vadis
3
article
= Střežený král. Z Říma se oznamuje
Kterak má býti král italský při svých vyjíždkách
střežen, o tom obsahují nejnovější policejní ustano-
vení následující: Quirinálská policie nalezá se pod
rozkazy komisaře cavaliera Sessy, jenž má k ruce
dva policejní důstojníky a celý zástup uniformova-
ných a neuniformovaných policejních strážníků. Volný
přístup ke komnatám královým, jak to dříve bývalo
nemá již nikdo, poněvadž onehdy jakýs šílený dů
stojník byl pronikl až k ložnici králově. Vyjede-li
král, následuje jej vždycky dvorní povoz, v němž se
nalezá cavaliere Sessa a jeden z policejních důstoj-
níků, kdežto druhý policejní důstojník a dva neb tři
policisté následují na bicyklech a nesmějí spusti
královský povoz ani na okamžik s očí. Dříve násle-
dovali policejní důstojníci ve drožce, jež však z pra-
vidla jela tak zvolna, že královský povoz konečně
zmizel důstojníkům s dozoru. Uniformovaní policisté
na ulicích nemusejí vzdávati vojenský pozdrav, jede-li
král mimo ně, aby mohli věnovati všechnu svou po-
zornost střežení obecenstva. Dále bylo ustanoveno
že jakmile královský povoz zastaví, má býti obklo-
pen policisty a četníky, kteří však se králi nesměji
dívati do tváře, nýbrž dávati pozor na obecenstvo,
aby pro všecky případy byli připraveni zakročit.
Řím
Sessa
4
article
= Podivná urážka. Ze zoologické zahrady
v Lige uprchli před několika měsíci dva mroži, již
teprve po delší době byli opět chyceni. Po celé mě-
síce pozdravovali se lidé na ulicích toliko otázkou
»Neviděli jste mrože?« Slovo mrož vyskytovalo s
každé chvíle v hovorech obecenstva a někteří do-
konce z něho udělali nadávku a tak se stalo, že
těchto dnů pohnán byl před tamnější policejní soud
jakýs pan H. jsa obviněn, že svému kollegovi vyna-
dal mrožů. Advokát obviněného vřele zastal se
mrožů, jež líčil jakožto učelivá, neškodná zvířata.
»Hezcí nejsou,« pravil, »ale v ohledu hospodářském
mají značnou cenu a nemohu shledávati v tom nic
urážlivého, byl-li člověk porovnán s mrožem. Soud
však nesouhlasil s těmito vývody a odsoudil obvině-
ného, poněvadž mrož jest zvíře a poněvadž člověk
nesmí býti porovnáván se zvířetem. — K tomu při-
pomíná jakýs časopis, že v Lige následkem tohoto
rozsudku styky s blížními stanou se velmi obtížnými.
neboť nebude se smět tvrdit o nikom, »že jest žár-
livý jako tygr«, anebo »silný jako kůň« a jestliže
milovaná dívka se rozhněvá, bude moci žalovati mi
lence proto, že jí řekl »můj holoubku«, neboť ho-
loubek jest konečně také zvíře.
5
article
= Podivný pohřeb. Z Göschenen ve Švý-
carsku se oznamuje: Těchto dnů byla na zdejším
hřbitově pohřbena rakev s podivným obsahem.
Kdoby ji byl otevřel, byl by v ní spatřil toliko kus
lidské noby, botu, kus šatů k nepoznání chatrnýcha
půl druhého franku ve švýcarských penězích. Byl to
závěrek příběhu, jehož počátky udály se dávno před
tím, závěrek, jejž velkolepé přírodní děje světa alp-
ského zdržely skorem o 20 let. Věc se měla násle-
dovně: Jak známo, mají velké ledovce období pravi-
delně se střídající, kdy rostou a kdy jich ubývá. Lid
praví: »Ledovec sedm let roste a sedm let se roz-
plývá«. Číslo toto jest však poněkud biblické; ve
skutečnosti trvá to mnohem déle a dolejší rozhraní
výběžků ledovce při minimu a při maximu vykazují
značný rozdíl ve výšce. Před 18 lety nalezeni byli na
ledovci rhöneském tři muži, kteří se byli vydali
z Göschenen a stíženi byli katastrofou. Byli to sta-
rosta obce a dva páni z Bernu. Starosta vězelv
rozsedlině ledovce pevně zaklínován a když mrtvola
násilím z ledu vytahována, ulomila se jedna noha
těla ztuhlého na kamen a spadla do hlubiny. Roz-
umí se, že mrtvola byla pohřbena tak, jak byla na-
lezena. Od oné doby pak nastalo ubývání rhone-
ského ledovče a na místě prostém ledu, jenž byl roz-
tál, blíže pramene Rhony, naležena těchto dnů noha
starosty göschenenského, před 18 lety pobřbeného
Bota vězela ještě částečně na noze a malá hotovost,
již měl starosta v kapse u spodků, ležela v kuse
látky vedle ní. Ledovec byl správně vrátil, co pře-
chovával.
Roza
Bota
Göschenen
Švý
Bern
Lido
6
article
= Zloděj potrestán při krádeži.p Z Paříže
se oznamuje: Podivným způsobem zahynul zde
těchto dnů zloděj, jenž chtěl ukradnouti částě elek-
trckéne přistroje. Na miste staréhe cirku v elisej-
ských polích zvedá se nedokončená budova »Cirque-
Palace«. Práce byly před čtyřmi měsíci náhle přeru-
šeny a byly teprve v posledních dnech znovu za-
počaty. Plot zvýší dvou metrů obklopuje budovu.
Přes to užívali tohoto staveniště v době noční četní
pobudové za útulek, takže nařízeny byly hlídky, aby
je zaháněly. Onehdy v noci nalezli stráže v jedné
kabině při zemi, kdež umístěn elektrický stroj
určený k osvětlování staveniště, mrtvolu jakéhos
člověka, jenž podle svého šatu náležel k chudší
třídě. Mrtvola ležela na zádech, paže byly skříženy
na prsou, nohy staženy pod tělo. Poblíže mrtvoly
byly elektrické dráty proříznuty; vedle nich ležely
isolační přístroje, jichž měděné částky byly utrhány
a kleště. Poloha těla nasvědčovala zřejmě, že ne-
známý usmrcen byl elektrickým proudem ve chvílí,
kdy prořezával vodící dráty. V kapsách mrtvoly na-
lezen strakatý šátek bez známkování, dýka a dláto.
Vše nasvědčovalo tomu, že při pokuse krádeže měl
ještě několik spoluvinníků, kteří poděšeni náhlou
jeho smrtí dali se kvapně na útěk.
Paříž
CirquePalace
7
article
= Millionářka a kočí omnibusu. Z Londýna
se oznamuje: Nápady bohatých dam, zejmena Ameri-
čanek, jsou velmi různé, avšak novinkou jest přece,
jestliže dáma z Westendu nabídne svoji ruku kočímu
omnibusu a, což ovšem nikterak není divno, dosáhne
jeho svolení. Ona jest mladá, jedva dvacetiletá, má
3000 lst. ročního důchodu, z čehož patrno, že jsou
zde veškeré podmínky, aby pří volbě svého manžela
mohla býti vybíravá. Avšak dala přednost kočímu
omnibusu přede všemi ostatními neboť, jak známo,
láska nezná rozdílu stavu. Historie tohoto zasnou-
bení, jak ji vypravuje kočí, mladý muž, jenž koná
službu na jedné z jižních tratí londýnských, jest
krátká a postrádá vlastně veškeré sensačnosti. Dáma
přišla, viděla a zvítězila. Obdivovala se koním omni-
busu a její obdiv přenesl se na kočího. Její náklon-
nost, jezdit v omnibuse, ačkoli měla k disposicí po-
hodlnou ekypáž, obmezovala se na tento jediný
omnibus a konečně vyzvala kočího sama, aby po-
žádal tatínka o její ruku. První představení, jak si
možno pomyslet, nemělo valného úspěchu, ale při
drubé návštěvě se starý pán podrobil a udělil párku
svoje požebnání. Těchto dnů odejela rodina nevěstina
domů, do Ameriky. Za týden bude za ní následovat
štastný ženích, jemuž zanechána dostatečná suma,
by si mohl zaplatit plavbu přes moře a náležitě si
opatřit výbavu.
Londýn
Amerika
Westend
LST
8
article
= Smutná svatba slavena těchto dnů ve
Vitelsku. Ženichem byl hodinář Obszenski, jenž
krátce před svým sňatkem odsouzen byl pro padě-
lání peněz k desítileté práci v dolech sibiřských.
Nevěstu zapřísahali její rodičové, aby se vzdala my-
šlenky na sňatek, ale dívka nechtěla svého snou-
bence v neštěstí opustit. Sňatek vykonán byl ve
vězenské kapli. Zenich byl v poutech, nevěsta ve
smutečním šatě. Po svatebním obřadu vřátil se
mladý manžel do své cely. Jeho manželka bude jej
následovati do Sibíře.
Obszenski
Zenich
9
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Kladna, 13. prosince. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.)
Včera konala se zde schůze voličů, navštívená asi
400 voličí, mezi nimiž byla i čásť sociálních demo-
kratů. Na schůzi, jíž předsedal starosta města Kladna
dr. Hruška, představil se voličstvu jako kandidát
poslanectví na říšskou radu pan Věnceslav Hrubý
poslanec sněmu slezského a soudní rada v Opavě.
Řeč poslance pana Hrubého setkala se u valné vět-
šiny voličstva s rozhodným úspěchem. Mluvil také
mluvčí sociálních demokratů, na jehož vývody posla-
nec Hrubý velice účinně a šťastně replikoval. Sklidi
všeobecnou pochvalu, sociální demokraté všeobecný
posměch.
doktor
Hruška
Věnceslav
Hrubý
Hrubá
Kladno
Opava
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
341—344.
— Schůze voličů novoměstských, po-
řádaná »Klubem voličů novoměst-
ských«, koná se dnes v 8 hod. večer
v místnostech klubu národní strany svobodo-
myslné v Jungmannově třídě. Na schůzi této
představí se voličům Nového města a prosloví
svou kandidátní řeč rada zemského soudu pan
JUDr. Ferdinand Pantůče k.
— Autonomní kořalka. Dnes jednati se
bude na zemském sněmu v prvním čtení o před-
loze vládní s osnovou zákona, kterým povoluje
se ve prospěch financí zemských vybírati z kaž-
dého hektolitrového stupně kořalky přirážka 40
haléřů. Okolnost, že beneficium toto má dostati
se všem královstvím a zemím ve stejné výši,
zmátla rozum fanatických odpůrců samosprávy
do té míry, že odsuzují předlohu tuto, že prý
je — federalistická a povoluje daně, které prý
povoliti přísluší výhradně jen parlamentu vídeň-
skému. Co prý jiného je ta projektovaná zem-
ská přirážka, než o dvacet procent zvýšená dan
státní. Proč prý o tom nerozhodla říšská rada
a země příslušnou kvotou nepodělila? K čemu
prý k tomu procedury sněmovní?n Snadná od-
pověď. Netoliko říšská rada, nýbrž í sněmy
mají i dle prosincovky právo povolovati na
jednotlivé předměty konsumu i jiné dávky zem-
ské. Možná, že o tom státníci z »N. W. Tag-
blattu« nevědí, proto nechť na příslušném místě
v této věci čerpají poučení. Tím větší právo
sněmu vypsati k zeměpanské dani již existující
Balzac
JUDr
Pantůč
N W
Jungmannův třída
klub národní strana svoboda
11
article
zemskou přirážku. O tom pochybovati py mull
jen politický analfabet. Že náhodou určuje os-
nova pro všecka království a země stejný výměr-
chystané přirážky, je věc nahodilá a dedukovati
z ní, že v případě takovém je kompetentní jen
říšská rada, jest novým dokladem k tomu, jaká
propasť zeje mezi názory našimi o vnitřním
upravení Cislajtanie a názory našich národních
odpůrců. Zemské řády pro jednotlivá království
a země přistřihli němečtí centralisté rovněž dle
jednoho a téhož vzoru, mohla by je tedy dle
analogie s učeným výkladem »N. W. Tagblattu«
předpisovat říšská rada. Však z »N. W. Tag-
blattu« nemluví nic než strach a zlé svědomí.
Bojí se, aby ze souhlasných usne-
sení zemských sněmů ve věcech
mnohem důležitějších nevyvinul
se znenáhla surrogat za usne-
sení nedělného parlamentu říš-
ského. Proto německé listy proti předloze
štvou, která ovšem čím lépe bude účinkovati
tím méně bude vynášeti a následkem které stát
ani o krejcar nepřijde, poněvadž to, co zemím
připadne z kořalky, stát sebere ve vyšším vý-
nosu daně z piva. Jsme zvědavi, jak na českém
sněmu zachovají se Němci oproti předloze
vládní. Zdali také u nás se jí oprou. Učiní-li
tak, potom zjevno bude, jak opravdový a vážný
jest jejich úmysl pomoci učitelstvu a jakou
cenu mají všechny jejich přísahy o té lásce
k učitelstvu, ke škole atd. Hlasovat pro pří-
davky a vzpírat se návrhům, jimiž vlastně
k tomu peníze mají býti povoleny, byla by tar-
tufferie prvního řádu.
N W
Němec
12
article
— »Pr. Tagblatt« sebral včera všechnu.
svou talmudistickou učenost, aby dokázal, že
sněm království českého naprosto není kompe-
tentní zabývati se záležitostmi takovými, jako
jest na příklad resignace na trůn, již učini
arcivévoda František Ferdinand jmenem svých
případných potomků. Ani kdyby prý se týkalo
toto zřeknutí pragmatické sankce, nebyl by sněm
český oprávněn, záležitostí tou se zabývati, v té
věci že je kompetentní jenom říšská rada. Bez-
pochyby, že zvolení Ferdinanda I. nabylo teprve
platnosti schválenim rady říšské? Komu pak
byla předložena pragmatická sankce ke schvá-
lení? A kdo by povolán byl po vymření nyní
panujícího rodu po meči i po přeslici rozhod-
nouti o posloupnosti v zemích koruny české?
Snad říšská rada? Sněm království českého
ze svých práv ani špetku nepostoupil jiné
korporaci, nechť jmeno její je jakékoli, tím měně
právo tak významné a důležité. Nehledě k tomu,
že zástupci národa českého a političtí repre-
sentanti tohoto království ústavu prosincovou
nikdy neuznali a na tento sbor svá práva nikdy
nepřenesli, je již proto absurdní myšlenka
pokládati v té věci říšskou radu za právního
nástupce sněmu, že representanti cizích zemí
nemohou přece rozhodovati o osudech vlasti
naší a zemí dějinami k ni přičleněných.
V ohledu tom marné všechno namahání našich
odpůrců, kteří právě proto jsou tak nervosními,
jakmile zmínka se učiní o věci tak konkretní,
jako je resignace dědice trůnu, poněvadž je
to dokladem, že státní právo naše je přece něčím
jiným než pouhým — fantomem! Je to vůbec
nesrovnalost kázat neustále o fantomu a před
fantomem tím se strachy chvěti a dokazovat,
že nebude lépe dřív, dokud přelud ten nebude
zažehnán.
František Ferdinand
13
article
— Chaos při úřadování flnančních a
berních úřadův. Zavedení nových finančních
zákonů — pro Rakousko zcela nepraktických —
spůsobilo v úřadování našich vyměřovacích
úřadů příšerný chaos. O nějaké evidenitě té které
berní položky, že proti ní podáno odvolání, že
v příčině jí podána žádost za sečkání a že pří-
znivě byla vyřízena, žádné řeči. Stížnosti a od-
volání se vyřizují za léta — tak tomu bylo
ovšem dříve — a když se stížnosti vyhovía
vrácení splacených daní nebo poplatků nařídí,
nemůže se šťastný rekurent z toho důvodu
dostati k svým penězům, poněvadž berní úřad
poukaz na vrácení peněz ani neobdrží. Při tom
ale slavné vyměřovací úřady třeba nebožtíkovi
nebo kridatárovi, jehož živnost před 3 roky
byla odhlášena, vesele předpisují dále daně
živnostní, výdělkové, jakoby se pranic nebylo
stalo; důkaz to, že se nevede pranic „V n(evi-
denci, že se nepoznamená v réjstříku oznáméní
soudní, že ten nebo ten upadl v konkurs.
Kdyby vyměřovacímu úřadu oznámil někdo, že
nelze mu vrátiti živnostní list, poněvadž mu
shořel, nic mu to neni platno; mrtvá litera zá-
kona nařizuje prý vrácení archu a proto
dokud se ten shořelý arch nevráti — plati dan
Rakousko