1
masthead
2. srpna 1905. Číslo 210.
4
article
Iapila však také uím, že je toliko čás ťečno
Spravou živnostenského řádu, třeba že veškery
stavy živnostenské bez výjimky dožadovaly se jeho
jednotné úpravy. Oprava tato přívede předpisy živ-
nostensko právní, jejichž výklad slálými doplňkya
změnami bez tak již dnes cítelně je stěžován, ještě
n větší směs a nepřehlednosť a stane se tak semenem
nových třenic a nových dobadů.
Pro kupectvo znamenala by předložená osnova.
kdyby byla uzákoněna bez proměn, stavem obehod-
ním žádaných, nebezpečné ochromení jeho vývoje
tím také, jelikož zdravost národohospodářského života
státu bez středního obchodu je nemyslitelna, nebez-
pečné ochromení hospodářství celé říše. Kdežto
ostatním stavům živnostenským snaží se osnova
vládní přijíti aspoňi do jisté míry vstříc, jest ku-
pectvo nuceno ulěšovati se nadějí, že snad k uzáko-
nění jejímu nedojde a že kruhy povolané hlasu ku-
pectva neoslyší.
Požadavky kupectva moravsko-slezského jsou
obsaženy v následujícím pamětním spise
5
article
Rozdělení živnost
6
article
Živnosti jsou bud:
a) živnosti svobodné, neb
b) živnosti řemeslné, neb
c) živnosti po kupecku provozované, aneh
d) živnosti koncessované.
Do kategorie živností po kupecku provozovaných
spadejtež všechny obchodní živnosti vyjma živnosti
drobnoprodejních a živností, zabývajících se obchodo-
váním odpadky.
Rozsah živnostenského oprávnění živností drobno-
prodejních buď jasně a určitě vymezen. Žádáme, aby
živnosti drobnoprodejní oprávněny byly obchodovati
toliko produkty zahradními, zemědělskými, lesnímia
hornickými, pokud jsou to produkty tuzemské a poku
nejsou vůbec nijak ani po živnostensku, ani po
továrnicku zpracovány
Za podniky po továrnicku provozované pokládány
buďtež ony podniky živnostenské, při nichž živnosten-
ské obvyklé předměty zhotovuje nebo zpracovává ve
společných uzavřených dílnách živnestenské dělnictv
pomocné, počtem však více než 50, jež zaměstnáno
jest mimo své příbytky; při tom používá strojů jako
prostředků pomocných a dělba práce budiž pravidlem
Průkaz kupecké způsobilosti.
7
article
vložen buď tento odstavec-
Při obchodních živnostech po kupecku provozo-
vaných: Chce-li kdo provozovati obchodní živnost po
kupecku., Joba šetřiti předpisů §§ 11., 12. a 13.a
kromě toho žádá se průkaz způsobilosti.
Průkaž ten obsahujž jednak průkaz, že poměr
učební byl řádně ukončen, a to předloženým listem
výučným od představenstva gremia neb od obvodního
společenstva vydaným, anebo předloženými vysvěd-
čeními učebními (§ 104.), na druhé straně pak ob-
sahujž průkaz o několikaletém zaměstnání pomoc-
nickém v příslušné živnosti a to předloženým vysvěd-
čením pracovním anebo předloženými vysvědčeními
pracovními (§ 81). Vysvědčení pracovní ztvrzeno
budiž od představenstva gremia neb od obvodního
společenstva.
Doba učební nesmí býti kratší dvou let a ne-
smí býti delší tyř let. V těchto mezích hromada spo-
lečenstevní podle § 114., písmeno b), vztahem podle
§ 119. c, písm. f) ustanov učební dobu pro učně ke
společenstvu příslušné. Není-li tak určeno ve stano-
vách, budiž počet učebních let ujednán v oněch me-
zlch časových smlouvou učební.
Zaměstnání učňovské a pomocnické dohromady
trvej nejméně šest let.
Výučný list i učební vysvědčení může nahraženo
býti vysvědčením, že žadatel s prospěchem navště-
voval nejméně dvoutřídní nebo vyšší obchodní školu.
v níž možno osvojiti si důkladného odborného vzdě-
lání obchodního a v případech zvláštního zřetele
hodných vysvědčením, že žadatel s prospěchem na-
vštěvoval jinou vyšší školu (gymnasium, reálku, státní
průmyslovou školu)
Vysvědčení takové nenahražuje však v žádném
případě též vysvědčení o zaměstnání pomocnickém.
8
article
Doba zaměstnání pomocnického stanoví se pro absol-
venty učilišť obchodních a pro absolventy jiných
vyšších škol na dva roky.
Minístr obchodu, shodna se s minístrem kultu
vyučování, ustanoví způsobem nařízovacím příslušn
ústavy, jejichž vysvědčení mohou nahraditi list
výučný a vysvědčení učební.
Výučný list neb učební vysvědčení a vysvědčení
pracovní může nahraženo býti vysvědčením, že
žadatel nejméně po šest let zaměstnán byl prakticky
v tovární neb (bez rozdílu odboru) obchodnt
kanceláři
Volba odboru, jakož i přechod od jednoho od-
boru k jinému je každému žadateli, jenž má průkar
způsobilosti, volný.
Na vdovy a sirotky po zemřelých obchodnících
bodiž brán zvláštní zřetel, přes to však o žádusteci
jejich za povolení živnosti po kupecku provozovan
rozhodováno budiž teprve po předložení dobrozdání
příslušného gremia neb obvodního společenstva.
Obchodníkům nevyučeným, kteří počali provozo-
vatí živnosti obchodní po kupecku ještě před prove
dením tohoto zákona, nechť přísluší právo, živnosti
své i při uzákonění průkazu způsobilosti provozovati
bez jakéhokoli omezení a to po tak dlouho, poku
by se jich buď sami nevzdali, aneb pokod by právo
to úmrtím, po případě z příčiny jiné nezaniklo.
Požadavek průkazu kupecké způsobilosti slavíme
na první místo svých potřeb a dovoláváme se ho
z těchže důvodů, pro které zaveden a uzákoněn byl
pro stavy řemeslné a pro kleré přítomná osnova
průkaz způsobilosti při živnosti řemeslné zostřeje.
Námitky, jež této životní potřebě naší kupeny
jsou v cestu, nejsou opodstalněny a nejsou založeny
na základech práva přírozeného rozumu.
9
article
Namítá-ti se, že v mnobých státech průkazu
kupeckého není a že přes to obchod dotyčných stálů
je zdravý, jsme nucení k odmluvě, obsahující obža
lobu na neupravenost hospodářských, sociálních i ji-
ných poměrů u nás. Vedle toho třeba nezapomínati.
že v cizině není průkazu ani při živnostech jiných
že svoboda živnostenská spočívá tam na podkladec
nejširších a že stavy živnostenské byly ve svobodě
a pro svobodu vychovány.
Námitku, že úspěchu a zdaru v ži nosti nedo-
ciluje se literou zákona, nýbrž vlastním přičiněním
a že, činí-li se co v zájmu klerého stavu, odnímá se
mu z části vůle a snaha po vlastních činech, od-
mítáme jako nevěcnou, neboť vlastní přičinění,
práce, odvaha a kázeň předpokládá se jako příčina
úspěchu a zdaru stejně i u stavů, jež právní ochrany
ve způsobě průkazu již požívají. Důsledkem pravní
ochrany není umrtvení energie a vytrvalosti, ona má
za úkol zbaviti stavy přítěží, vůči uimž síla a od-
vaha jednotlivce i spolků, i když rozpínána by byla
úsilím a námahou nadlidskou, je bez moci. Stavy
rozvíjeti se a růsti mohou jedině tehdy, jsou-li
chráněny. Jsou-li nuceny však větší míru svého
úsilí vynakládati na potření škodlivých jim živiůa
omezovati se na obranu proti úlokům nepovolaných,
oslabují se a upadají. Z příčiny té v době přítomné
oslabuje se a upadá i stav náš — stav obchodní
z něhož činěna jest záchranná stanice pro jedno
tlivce, jichž existence na jiném poli práce se
již ztroskotaly. Opatření toto jeví se na první po-
hled rozumným, avšak při patření pronikavějším vy-
stupuje jako opatření klamné a pochybené.
10
article
Příčiny úpadku řemeslníka, dělníka, úřadníka
neb jiného jednotlivce mohou býti ovšem různě,
avšak nejsou a nemohou býti bez vlivu i na jejich
živnost obchodní, při níž jako záchraně se uchytí.
Vytlačil-li je z původního zaměstnání nedostatek při-
činění a pevné, vytrvalé vůle, učiní z nich obchod
ztěží muže práce a muže karakieru. Pozbyli-li ma-
jetek, opověď živnosti jim ho nenavrátí. Ponechává-li
se pak svoboda obchodu snad k vůli oněm, kteří po-
jednou ovládnuti jsou utkvělou myšlenkou, že zrodili
se pro obchod, proč vydědění býti mají z vysoké
blahovůle této vyučení obchodníci, v nichž vzbude
se pojednou domněnka, že schopností svých prospěš-
pějí využitkovati by mohli při řemesle, po případě
při stavu lékárnickém, úřadnickém či některém stavu
jiném, vázaném průkazemz
Stav obchodní není stavem, k němuž dostačilo
by pouhé přání býti obchodníkem, je třeba prot
stejné, ba vyšší míry intelligence jako pro stavy ře-
meslné a je třeba proň vedle zdatnosti duševní
velíké techniky — vlastností, jichž nelze osvojiti s
náhodně, bez přičinění a bez cviku.
11
article
Zákon zavazuje podnikatele, aby pomocníkům a
do dovršeného 18. roku jich věku poskytovali potřeb-
ného času k návštěvě večerních a nedělních škol živ-
nostenských. Podnikatelů obchodních z povinnost
této nevylučuje. Pro učně obchodní ustánovení zákon-
ná platí stejně závazně, jako pro učně řemeslné
a neodchylují se na rozdíl od dorostu řemeslného
ničem a nijak. O vzdělání a mravnost zřízence ob-
chodního dba a pečuje vláda jako o vzdělání a mrav-
nost zřízence řemeslného. Předpokládá tedy, že poža-
davkům nového řádu hospodářského přizpůsobení jed-
notlivci nemohou stavu obchodnímu býti ke škodě
Na druhé straně však dovoluje, aby živnosti obchodní
uchytiti se měl právo každý, bez ohledu na vzdělání
oduševnělost a schopnosti
Že naprostá, neomezená svoboda tato obchodu
neprospívá a spotřebitelstvo poškozuje, je patrno také
z přečetných přestupků zákona o obchodě s potra-
vínamí a příslušnými předměty užitnými. Již tento
zákon sám o sobě je dostačitelným důvodem, aby
živnost obchodní stala se přípustnou jedině těm, kteři
novému řádu hospodářskému a novým poměrům a
předpokladům jsou uzpůsobeni.
Zavedením kupeckého průkazu nezdraží se ceny,
jako se nezdražily uzákoněním průkazu řemeslného
a také požadavkem zpátečníckým požadavek náš na-
zvati nelze, nebyl-li za takový považován týž, dnes
už splněný požadavek řemeslnictva.
12
article
Ve příčině tohoto požadavku našeho psánoa
mluveno bylo zejmena v době poslední již dosti a
nehodláme opakovati důvodů, jež jsou už všeobecně
známy i uznávány jako důvody podstatné. Než přes
to dovolujeme si opětně zdůrazniti pravdu, že stav ne-
chráněný a vystavený na pospas živlům různorodým,
nemůže nikdy se sláti stavem silným a zabezpoču-
jícím příslušníkům svým možnost obstojné existence
Slav obchodní nemůže jím býti již z té příčiny, po-
něvadž počet příslušníků jeho roste do závratna
poněvadž nezřízená a nečestná soutěž, vyvolanl
dobrodruhy, donucuje mnohé k prostředkům, jež jsou
v rozporu se zákonnými ustanoveními. Vrhají-li se
z desíti, dvacíti různých stavů pochybné existence
na stav obchodní, nemohou slavu tohoto, jsouce sami
neduživi, uzdraviti. Přeplní jej a přeplnění nemůže
jim přirozeně býti zárukou pro řádný a potřebný vý-
voj. Na poli obchodu našeho za dnešních poměrů nen
rozumného hospodářského boje, boje takového, jaký
předpokládá se u všech stavů a jenž je nutný, nýbrž
je tu bezúčelné a hříšné utrácení sil a mrhání majetku.
Věci dospěly již tak daleko, že pořídku rozhoduje tu
zdatnost, příčinění a práce, nýbrž ve většině případů
náhodný sběh okolností.
13
article
Stav obchodní nemůže býti útočištěm slabých,
neboť sám potřebuje ochrany a rychlého, mocného
přispění, nemá li býti úplně potlačen. Nebezpečným
soutěžcem jsou mu četné potravní spolky a různá
družstva, nadaná mnohými výsadami a úlevami.
kartely diktují obchodnictvu ceny, továrny odbývají
své výrobky na spotřebitelstvo bezprostředně, řemeslní
ctvo zakládá si prodejní a nákupní družstva surovin
jednotlivci — neobchodníci — činí nákupy nejrůz-
nějšího zboží pro řady rodin na společný účet —
to vše vedle nesčetných jiných nepříznivých zjevů
umenšuje obchodnictvu počet odběratelů do té míry.
že je nevysvětlitelno, proč odvažuje se ještě kdo za
těchto poměrů hledati existenci při obchodě a jak je
možno, aby povolané kruhy spatřovaly v obchodě
útočiště pro ty, kteří nedovedli se uživíti při stavě.
požívajícím ochrany a přízně zákonů!
Nežádáme tudíž jiného, než čím chráněny a za
bezpečeny jsou všechny stavy jiné a prolo důrazně
voláme, aby uzákoněn byl i průkaz pro živnosti ob-
chodní po kupecku provozované, neboť jen jím bud
možno stav obchodní vyhojiti z ran a chorob, jimiž
je dnes postižen a jimiž těžce trpí
Drobný obchod z pivem láhvovým
14
article
§ 15., pol, 15.
15
article
§ 20. b.
Ohražujeme se proti tomu, aby drobný obchod
s pivem láhvovým vázán byl na koncessi.
Uzákonění § 20. b) bylo by velikým a nedů-
vodným ústupkem vlády před vůlí a nátlakem ho-
stinstva a kupectvo by eitelně poškodilo. Drobný
obchod s pivem lahvovým uveden byl v živol
obchodnictvem a věky stal se jeho přirozeným
podstatným právem. Okolnost tuto potvrzují vyjá-
dření četných obchodních komor.
Protestujeme co nejdůrazněji proti tomu, aby na
účet stavu jednoho posilován byl stav druhý a žá-
dáme, aby respektovány byly i polřeby slavu našeho
a aby ponecháno nám bylo, co vlastní prací
vlastním přičiněním během dlouhých let a při
obětech v pravdě značných pro sebe jsme si vy-
budovali.
17
article
Z pražského trhu obilního. Včerejší naše bursa
byla četně navštívena, dostavili se domácí i zahra-
niční interessenti o ječmen. Nabídka českého ječmene
nebyla siče ještě vydatná, ale dostatečná k několika
koupím na zkoušku. Jakesti jsou velice různé, zbož
první jakosti je dosud vzácné. Vyhlídky na vývoz
nejsou nepříznivě, je-li jen zboží suché a zdravé.
Přiměřeně k jakosti jsou také ceny velice různé.
Z Prahy nebo ze stanic příznivě ležících platí se
K 7.10—8.20. Za zboží vybírané docíleno i více. Tak
bylo placeno za ječmen z Mělníka K 8.15, z Velvar
K 8.35. Úřadně znamenal vybímaný K 8.— až 8.10.
první jakosti K 7.60—7.75, prostřední K 7.40—7. 50.
merkantilní K 7.10—7.25. Jinak byl prodáván ze
Mstětic za K 7.80, ze Satalic za K 7.50—7.90, z No.
Bydžova za K 7.90, z Čelakovic za K 7.30—7.45,
z Chlumce za K 7.10, z Lysé za K 7.10, z Vrutice
za K 7.25, z Čes. Brodu za K 7.50—7.90, z Měšie
za K 7.30, z Peček za K 7.60, z Nymburka za K
7.25, z Poděbrad za K 7.45, z Mělníka za K 7.60.
Za starý ječmen placeno z Prahy K 8.— až 8.20.
Příznívé smýšlení o pšeníci a žitu v posledních dnech
dodrželo pokud šlo o zboží suché. Pro nové, n
úplně suché, byl zájem slabý a ceny levnější. Z Prahy
znamenala pšenice stará 79—81 kg těžká K 9.55
9.85, nová 77—80 kg K 9.15—9.30, staré žito 74—7e
kg K 8.15—8.25, nové 73—75 kg K 7.65—7.80, r-
kouské K 7.95—8.15, uherské K 7.80—7.90. S uher-
ským žitem došlo za cenu K 6.95 k několika závč-
rům. Jinak znamenalo nové žilo z Vrulice K 7.75,
Nymburka K 7.50—7.60, z Kolína K 7.50, z Lib-
ňovsi K 7.55, z Bečvar K 7.50, z Mělníka K 7.50a
z Benešova K 7.60—7.70. Nový oves byl nabízen z
Benešova, ale poněvadž byl vlhký docílil pouze k
7.25 z Prahy. Konsumenti počitají už s novým zbožím
a kupují staré zboží jen v nejnutnějších případech.
Praha
Mělník
Velvary
Satalice
Chlumec
Čes . Brod
Nymburk
Poděbrady
Kolín
Libra
Benešov
kg
9.85
nový 77
Vrulice K 7.75
18
article
Ceny tohoto dodržely následkem slabé nabídky na
K 8.20—8.40, nový na dodání do 15. srpna z Prahy
byl prodáván za K 7.30. Kukuřice upevněná. Laplata
z Děčína K 7.90—8.10. Ceny řepky klesly v posled-
ních dnech v Pešti o 50—60 hal. Továrníci jsou však
přes to s nákupy zdrželivi. Při mdlém smýšlení k do-
cílení z Prahy K 13.25—13.75, za uherské zboží k
13.20—13.20. Nový český mák byl prodáván první
jakost na poholové dodání z Čáslavi za K 27.00.
Vývozní činnost zakouských bank. Přímé styky
rakouských bank s obchodem vývozním byly do ne-
dávna ještě zcela nepatrné. Příčina tohoto zjevu, který
jest v přímém odporu jak s vysoce vyvinutým ban-
kovnictvím monarchie, tak i s dotyčnou činnosti banl
v jiných kulturních státech, leží v první řadě v tom.
že Rakousko neprovozuje žádné politiky koloniální.
dále pak v okolnosti, že zcela zvláštním naším zá-
konem akciovým kladou se zřízení nových bank s no
vými cíli a s novými tendencemi podnikavosti pře-
kážky téměř nepřekonatelné. Následkem toho bylo
dosud, že banky zaujímaly jakési postavení mono-
polové, jež jim umožňovalo silným vybudováním běž
ného obchodu bankovního dosáhnouti cíle akciových
Laplata
Praha
Děčín
Pešť
50
Čáslav
Rakousko
13.75
19
article
bank způsobem výtečným t. j. že mohly bez valného
risika poskytovati svým akcionářům uspokojivé zúro-
čení akciového kapitálu. Poměry zhoršily se však
poněkud v posledních létech potud, že silným zvý-
šením akciového kapitálu několika bank vzrostl téz
shon po nových obchodech a příležitostech výdělko-
vých, který nemůže býti při úvěru takovýmto obcho-
dům poskytovaném dostatečně uspokojován, poněvadž
poměry na vídeňské burse forcirování tohoto obchod-
ního odvětví nepřipouštějí. Na druhé straně nabývá
v Rakousku myšlénka vývoz této průmyslové země
povznésti vždy silnějšího a rostoucího zdůrazněnía
jest samozřejmým, že tak důležitý činitel hospodář-
ský, jako jsou banky, jeví snahu přizpůsobiti si kon-
stellaci tak, aby se mu dostalo nového pramene vý-
dělkového a průmyslům země dalšího odbytiště. Jest
potěšitelno, že ruch tento nabývá již praktických vý-
sledků. C. k. priv. rakouský ústav pro úvěr obchodní
a průmyslový ve Vídni přeměnil již před delší dobou
vývozní firmu Schweiger a spol. v komandilní společ-
nost i zúčastnil se při tom vynikajícím způsobem
finaněně. Nyní jest úmysl zříditi pod firmou télo
komanditní společnosli ve všech čínských centrech
obchodních filiálky, jež by propagovaly výhradně
jen rakouské výrobky průmyslové a bude za tím
účelem požádána vláda za subvenci jednou pro vždy
na výlohy zařizovací. Celková organisace bude vy-
žadovati nákladu pěti millionů korun, které jsou prý
už zajištěny. Projekt tento jest nyní zkoumán vládou
a hospodářskými korporacemi a lze očekávati, že bude
v nedaleké době uskutečněn. Také Anglorakouská
banka vídeňská všímá si nyní více vývozu. Angažo-
vala dva vývozní odhorníky a zřizuje samostatné od-
dělení svého obchodu se zbožím pro vývoz. Oddě-
lení to zahají svou činnost ještě v letošním podzimu.
Rakousko
Vídeň
Angažo
Schweiger
Anglorakouský banka
20
article
Vedle těchto reálních a zdravých podkladů pro zřízení
podniků vývozních vyskytl se také opětně projekt zří-
diti samostatnou banku vývozní. Již před
několika léty pomýšlelo se na zřízení státní banky
vývozní, ale zůstalo tehdy při projektu. Potom pro-
pagoval jistý pan Benedikter myšlénku velké rakou-
ské banky zámořské a uložil nyní po opětném studiu
výsledky svého šetření v pamětním spisu. Operační
bod této banky má býti rovněž v Číně, ale ústřední
správa ve Vídní. Kapitál má obnášeti 25 millionů
korun, z něhož mají složiti nejprve tři milliony ka-
pitalisté čínští, kdežlo pět millionů má býti splaceno
kapitalisty rakouskými. Projekt spočívá na předpo-
kladě, že se ho vláda finančně zúčastní, což všal
se asi za nynějších poměrů nestane. Za jistých pod-
mínek dala by se snad dosíci pro nový takový pod-
nik subvence, ale realisování jeho leží v daleké bu-
douenosti. K vůli úplnosti budiž ještě poukázáno
k tomu, že vídeňská Unionbanka zřídila už před delš
dobou Koloniální společnost v Terstu, která pracuje
s dobrými výsledky.
Benedikter
Čína
Vídeň
Terst
Unionbanka
21
article
Švýcarské požadavky v obchodní smlouvě s Ra-
kousko-Uherskem. Listiny požadavků byly mezi Ra-
kousko-Uherskem a Švýcarskem vyměněny. Nároky či
něné Švýcarskem v ohledu obchodně politickém na naši
říši jsou nyní předmětem studia zúčastněných ressortů.
Z výkazu zahraničního našeho obchodu jest zřejmo,
ve kterých ohorech asi Švýcarsko položilo své po-
žadavky. Hlavní úlohu pro jich obchod do Rakousko-
Uherska hraje zboží textilní, zejmena bavlněné
a hedvábné, jakož i výšivky, dále stroje, hodiny a
přístroje. Nejdůležilější položkou jest odbyt hedvábí
a hedvábného zboží, kterýž obnášel v roce 1904
22.2 millionů korun., Nástrojů, hodin a krátkého
zboží prodalo Švýcarsko v naší říši v loňiském
roce za 11.6 mill. K. Bavlny, příze a z nich zhoto-
veného zboží vyvezlo Švýcarsko k nám za 5.6 mill.
potravin za 4.2 mill. K. Je asi nepochybno, že Švý-
carsko žádalo právě pro tyto výrobky, kteréž padnjí
na váhu při jeho vývozu, podstatné slevy oproti ta-
rifu autonomnímu.
Neznáze velkých cukerních firom v Paříži. Jak
jsme již telegraficky oznámili, bylo na cukerníeh
trzích v Paříži, v Londýně a v Hamburku velice rušno
následkem událostí, jichž střediskem byl trh pařížský.
Uhersko
Švýcarsko
Rakousko
Paříž
Londýn
Hamburk
RakouskýUhersko
22
article
Tam rozšířily se nejdříve neurčité pověsti, že dvě
velké pařížské firmy, provozující značné obchody cu-
kerní spolu s obchodem s bursovními papíry, octly se
následkem ztrát neobyčejné výše v platebních ne-
snázích. První pařížské zprávy omezovaly se pouze
na tote sdělení, kdežto pozdější officiální telegram pa-
řížský (námi už včera uveřejněný) oznamoval, ze
jednou z těchto firem, které se octly v nesnázích, jest
firma Jaluzotova, jejíž majitelem jest nacionalistický
poslanec Jules Jaluzot. Officiální telegram pařížský
sdělil, že zastavil platy. O závazcích Jaluzotových
není dosud bližších zpráv, ale odhadují se na čtr-
náct millionů franků. Pan Jaluzot jest ma-
jitelem známé velké obchodní firmy „Printemps“, má
rozsáhlé statky a cukerní rafinerii v Origny-Sainte-
Benoitě. Velké spekulace, kteréž podnikal, jako cu-
kerní průmyslník, vedly nyní k zastavení platů. Cena
surového cukru klesla v Paříži v posledním měsício
5.75 franků. Kdežto znamenal koncem června ještě
29.75 fr., klesi v pondělí až na 24 fr. Před týdnem
znamenal ještě 26.75 Ir. Klesání surového cukru za-
stavilo se dne 20. července, zotavení bylo však jen
zdánlivým a v minulém týdnu nastalo opětné silné
klesnutí o 2 fr. 75 centímů. V Londýně byly pod-
nikány v souvislosti s událostmi v Paříži velké pro-
deje a také hamburské cukerní ceny silně kolísaly. Pro
rakouský průmysl cukerní jest hnutí v Paříži rovněž
velice důležité, poněvadž při mezinárodních směneč-
ných stycích cukerních trhů mají změny cen v Pařízi
a v Londýně vliv na obchod v Hamburku, jež smý-
šlení působí pak opět zpělně na záznamy ústecké
pražské. Cukerní trhy musí proto aspoň v těchto nej-
bližších dnech býti připraveny na možnost kolísání
cen dokud nebude jasno ve příčině zastavení platů
a číselných rozměrů závazků.
Jules Jaluzot
Jaluzotový
Jaluzot
Ir
Origna
SainteBenoita
Paříž
Londýn
Hamburk
Jaluzotov
23
article
Zemská znhradnicko-ovocnická a první výstav
chrysanthem v Praze. Komitět této výslavy oznamuje.
že následkem podaných zpráv a dobrých zdání většiny
okresů v království českém, svědčících o naproslé
neúrodě a místy jen nedostatečné úrodě zimního ovoce
následkem živelních pohrom, sucha atd., usnesl se
velkou tuto výstavu, jež má znázorniti do podrobností
zdatnost českého ovocnictvi a vývoz českého ovoce —
vyjímaje výstavu chrysanthem — odložiti na
září roku 1906 a rozšířiti ji na vše, co se zahrad-
nictvím a ovocnictvím souvisí. Vzhledem k tomu zů-
stává dosavadní komitět i nadále v činnosti a pracuje
již nyní úsilovně na výstavním programu, jenž bude
ce nejdříve vydán tískem. Přihlášky na tuto výstavu,
pokud se týká odboru školkářského, přijímají se, jako
dosud v presidiu (Král. Vinohrady, Riegrovy sady —
předseda L. Batčk). Program I. výstavy chrysaníhem,
která se letošního roku bude pořádati, vydán hude
co nejdříve a vyzývají se páni pětitelé k nejhojnějšímu
obesílání výstavy.
C. k. vojanská zásobárna v Praze oznamuje: Z
příčinou blízicích se vojenských cvičení bude k zaji-
štění potřebného chleba, ovsa, sena a slá m
zvláštní ambulantní komise c. k. intendance 8. armád-
ního sboru přijímati důvěrným způsobem písemné na-
bídky v následujících místech: 4. srpna v Janovi-
cích n. Úhl. o 1/49. hod. ranní na 9000 porcí chleba
(porce 700 gr.), na 64q ovsa a na 48 q sena; dne
4. srpna ve 3 hod. odpol. v Klatovech na 10.000
porcí chleba, 168 q ovsa a 90 q sena; 5. srpna o
9. hod. dopolední v Sušíci na 5400 porci chleba
a 121 a ovsa; 5. srpna odpoledne ve 3 hodiny
Král
L Batčk
Praha
Riegrův
Jan
Úhlava
Klatovy
24
article
Rábí na 185 q ovsa; 7. srpna o 149. hod. dopolední
v Horách Střibrných na 10.521 porci chleb
a 150 q ovsa; 7. srpna o 5. hodiné odpolední v Ne-
pomuku na 19.470 porcí chleba, 358 q ovsaa
170 q sena; 8. srpna ve 3 hod. odpoledne v Kato-
vicích na 13.755 porcí chleba a 158 q ovsa; 9.
srpna o 9. hod. dopolední ve Štěkni na 1000 porcí
chleba, 50 q sena, 16 q slámy stelné a 54 q slámy
do slamníku; 10. srpna o 8. hodině dopolední ve
Volyni na 435 q ovsa a ve 3 hod. 30 min. v Ne-
tolicích na 6900 porcí chleba a 328 q sena; ko-
nečně 11. srpna ve 2 hod. dopoledne v Milevsku
na 12.700 porcí chleba, 596 q ovsa a 383 q sena. Ho-
spodůři, pekaři a j. spolehliví dodavatelé, podnikatelé
se upozorňují, že se mohou tohoto řízení zúčastniti
v dotyčných hodinách, vždy u příslušného místního
úřadu buď esobně aneb předem písemné své nabídky
tamtéz zaslati. Nabídky musi býti na obálce z venku
označeny: „Nabídka k zajišťování dne.... u. ..
Při nabídkách podaných pro stanice: Sušice, Rábí,
Katovice a Volyně, nechť pp. offerenti výslovně udají:
1. platí-li offerta jejich pouze pro jmenované stanice,
2. neb pro obvod 10 km., 3. neb pro obvod 30 km.
Dodávka chleba bude požadována ve dnech od 23.
srpna do 3. září, dodávka ovsa ve dnech od 23. srpna
rovněž do 3. září, dodávka sena ve dnech od 22
srpna do 3. září. Přesný den, kdy potřeby tyto na
jednollivých stanicích koupené dodány býti musí
bude offerentům sdělen při koupi.. Český odbor rady
zemědělské zúčastní se tohoto zajišťovacího řizení
zvláštním svým delegátem a vyzývá také rolnictvo.
které oves, seno a slámu prodati míní, by neprome-
škalo naznačené lhůty.
Rábí
Kato
Štěkeň
Volyň
Milevsko
Sušice
Katovice
Český odbor rada
km
25
article
Srbská správa monopolová. Příjmy srbské mono-
polové správy ohnášely v červnu t. r. 2,806.407 franků
t. j. proti 2,918.535 fr. v červnu 1904 méně o 112.127
franků. Klesnutí výnosu vykazují: sůl (— 64.256 fr).
kolky (— 15.949 fr.), cla (— 48.055 fr.) a obut (—
47.926 fr.), kdežto stoupnutí vykazují: tabák (+ 37.629
Ir.), petrolej (+ 7.398 fr.), sirky (+ 1848 fr.) a ciga-
retový papír (+ 17.183 fr.). Výlohy režijní obnášely
323.406 fr. (proti 321.533) a na suroviny 141.057 fr.
(54.234 fr.), takže se jeví přebytek 2,341.944 fr. proti
2,542.768 fr. v červnu roku loňského. Od počátku
roku obnášejí hrubé příjmy 16,939.072 fr. (loni v sou-
dobí 17,072.794 fr.), z čehož připadá 1.837.301 fr
(1,794.098 fr.) a 2,093.322 fr. (1.798.625 fr.) na suro-
viny, takže čistý roční zisk činí 13,008.448 fr., proti
13,480.072 fr. v soudobí loňském. Na dluhy bylo
z toho remittováno 11,317.632 fr. (12,742.626 fr.)a
1,690.816 fr. (737.445 fr) zůstalo v pokladnách správy
monopolové.
Ir
Fr
26
article
Slosování a tahy.
Při dvacátém prvním slosování melioračních úpí-
nů Zemské banky království českého na měnu zlato-
vou znějících, jež se konalo 1. srpna 1905, slosovány
byly úpisy následující: po zl 1000 = K 2000: 20
23 46 112 113 281 320 435 694 1433 1513; po zl.
500 = K 1000: 10 57 188 359 522; po zl. 100 —
K 200: 82 124 125 133 20B 225 282 299 321 392 393
394 483 498 629 644 712 756 765 771 778 1006 1015;
Z dříve vylosovaných melioračních úpisů nebyla
předložena k výplatě čísla: po zl. 1000 = K 2000:
1445; po zl. 500 = K 1000: 136 138 139 355; po
zl. 100 = K 200: 8 72 81 179 191 192 196 205
217 219 220 251 261 262 263 267 271 272 273
296 338 800 919. Příští slosování bude dne 1.
února 1906.
Při dvacátém sedmém slosování komunálních
dlužních úpirů Zemské banky království českého na
měnu zlatovou znějících, jež se konalo dne 1. srpna
1905, slosovány byly úpisy následujících čísel: po
zl. 10.000 = K 20.000: 61 403 942 1045 1510 2207
pozl. 5000 = K 10.000: 15 73 74 333 365 472 591
871 907 1132 1267 1416 1481 1856 2000 2363 2367
2472 2710 2979 3343 3374 3947 3983 4185 4477
4491 4661 5115 5446 5522 5564; po zl. 1000 —
72
27
article
K 2000: 86 310 313 365 506 591 637 900 928 982
1120 1270 1289 1344 1350 1524 1581 1622 1639
1911 1973 2012 2123 2165 2210 2248 2250 2270
2313 2680 2816 2869 3094 3256 3282 3303 3371
3685 3904 3907 3948 4008 4109 4110 4336 4611
4837 4867 4900 5032 5065 5365 5776 5856 6031
6288 6320 6380 6761 7189 7419 7656 7657 7716
7903 8077 8111 8224 8388 8456 8528 8970 9138
9236 9677 10092 10345 10379 10471 10492 11170
11175 11629 11926 12231 12349 12525 12539 12744
12862 12907 13018 13113 13361 13428 13595 13619
13649 13695 13780 13847 18897 14390 14510 14534
14918 14985 15486 15528 16208 16825 17201 17884
18073 18232 18598 18890 18911 19034 20130 20141
21367 21458 21609 21803 21874 21987 22166 22171
22382 22581 23216 23362 23436 23687 24144 24611
24859 24927 24987 25070 25248 25852 26217 27138
27350 27357 27364 27488 27849 27914 27080 28042
28188 28865 29074 29231 29555 29709 29713; po
zl. 500 = K 1000: 227 257 263 288 386 395 571
643 692 697 1176 1201 1234 1589 1784 1961 2066
2364 2673 2982 3018 3291 3391 3409 3846 4058
4616 5028 5056 5170 5640 5742 6412 6459 6577
6623; po zl. 100 = K 200: 84 106 241 452 515
531 588 634 771 778 818 909 921 928 981 1004
1082 1183 1401 1589 1632 1744 1765 2053 2411
2605 2686 2705 2871 2972 3003 3092 3104 3118
3171 3795 4084 4138 4296 4297 4844 4640 5315
5342 5389 5709 5752 7086 7320 7370 7601 7701
7807 7844 8274 8320 8468 8787 8980 9221 9420
9767 9909 10563 10758 11177 11184 11276 11397
11511 11640 12355 12500 12908 13120 13290 13478
13587 14825 15008 15290 15356 15456 15510 15755
15802 15939 15996 16262 16291 16390 16450
16652 16683 16826 16833 17192 17460 17916.
28
article
Vylosované komunální i meliorační dlužní úpisy vy-
pláceti se budou tři měsíce pe slosování, to jest dnem
1. listopadu 1905 počínajíc, vrátí-li se bance i s ku-
pony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do dne
splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se v Praze
u pokladny Zemské banky království českého, ve
Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro
obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu
pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky, u ban-
ky „Union“, u Vídeňské bankovní jednoty a u tamní
filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
ústav pro obchod
živnostenský banka
29
article
Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů vyzvednuta
do 31. ledna 1906, uloží ji Zemská banka pro majitele
úpisů jako kontokorentní vklad 1% pod eskontní saz-
bou Rakousko-uherské banky, nejvýše třemi ze sta
zůročitelný a bude pak příslušně částky i s úrokem
kontokorentním vypláceti hlásícím se majitelům úpisů
ve lhůtách výpovědních pro kontokorentní vklady
obecně platných. Kupony vylosovaných úpisů budou
se sice vypláceti u pokladny banky i po slosování,
avšak kupony, scházející na dlužním úpisu, k vý-
platě předloženém, které mají pozdější den dospělosti,
odečtou se při výplatě kapitálu plnou sumou. Vylo-
sované dlužní úpisy eskomplují se už od dnešního
dne a vyměňují se za nové úpisy při pokladně Zemské
banky království českého. Z dříve vylosovaných úpisů
nebyla předložena k výplatě čísla: po zl. 10.090 =
K 20.600: 1788; po zl. 5000 = K 10.000: 898 1786
2065 2262 2756 2775 2988 3080 3266 4854 5292
5509; po zl. 1000 — K 2000: 526 631 632 1351
1508 1702 2958 3615 3650 4065 4179 4624 5441
5911 6798 7141 7644 8282 8320 8358 8425 870
8756 9136 9224 9812 10842 11080 11291 12006
12011 12027 12115 12222 12244 12384 12542 12765
13275 13358 13569 13703 14465 15232 15379 15859
16303 17038 17057 17198 17275 18750 18901 19140
19498 20076 21485 21595 22318 23046 23283 23599
24823 24599 24637 25205 25398 26448 26615 26694-
po zl. 500 =K 1000: 159 173 304 472 621 198
2572 2958 2959 3097 3351 3478 3547 3687 507
5214 5475 5723 6042 6082 6083 6095 6166; po al.
Rakousko
30
article
100 =K 200: 213 299 347 438 445 581 597 669
1157 1189 1285 1474 1763 1991 2610 2678 2846
3090 3461 3774 3850 3857 3898 4005 4045 4098
4145 4460 4694 4978 5085 5203 5468 5746 5896
5941 5982 6012 6021 6219 6619 6653 7158 7220
7475 7547 7578 7997 8025 8103 8273 8402 8406
8453 8573 8722 8808 8918 9146 9203 9280 9419
9468 9922 10408 10522 10615 10699 10902 11347
11438 11618 12167 12367 12927 12969 13236 13282
13983 14570 14677 14952 15032 15145 15316 15375
15589 15640 16108 16314 16379 16457 16651 17113
17227 17576. V amortisačním řízení nacházejí se
komunální dlužní úpisy: po zl. 5000 = K 10.000:
67 70 71 72 73 74; po zl. 1000 = K 2000: 9220
9227 9228 9229 11219 11220. Příští slosování bude
dne 1. února 1906.
O dnešním tahu státních losů z r. 1880 taženy
byly serie: 54 120 195 223 398 662 718 771 790
897 972 991 1138 1166 1220 1254 1570 1590 1676
1747 1794 1810 1943 2077 2095 2117 2126 2157
2165 2222 2249 2396 2423 2565 2573 2780 2798
2871 2985 3005 3268 3459 3537 3588 3629 3711
3748 3786
3809 3922
3937 4140 4147 4226 4441
4564 4603
4817 5060
5067 5074 5077 5260 5336
5350 5397
5428 5450
5478 5494 5533 5537 5581
5782 5817
6006 6014 6021 6130 6176
6245 6456
6472 6485 6489 6584 6691
6705 6700
6729 6800
6812 6959 7028 7075 7135
7315 7358 7398 7416 7539 7549 7738
8021 8031 8110 8131 8166 8460 8477
8632 8750
8913 8923 8995 9072 9074 9106 9180
9190 9388
9476 9543 9562 9564 9570 9575 9710
9756 9977
10128 10375 10433 10458 10472 10553
10653 10700
10787 10856 10913 10918 10929 10932
11024 11113
11163 11196 11431 11508 11588
11670
11714 11750
11773
11779 11841 12040
12107
12137
12166 12411
12433
12438 12442
12517
12530
12608
12719
12765
12917
12985
13033
13198
13226
13313 13698
13718
13701
13823
13825
13857
37
article
16680
16735
16870
16879
16954
17019
17057 17183
17245
17321
17332
17430
17439
17483
17505 17573
17605
17631
17635
17661
17756
17840
17889 17931
17960
18048
18066
18118
18119
18228
18340 18301
18500
18511
18758
18771
18776
18792
18825 18871
18998
19004
19054
19106 19128
19291
19298 19472 19489 19536 19654
19866 19924 19906.
Prémiový tah bude 2, listopadu.
38
article
Banky, záložny a spořitelny.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
činily koncem července K 16,911.678.— oproti
K 16,835.082.— v měsíci předešlém, tudíž více
o K 76.596.—. Kromě toho bylo v oběhu
vlastních 4lgprocentních bankovních dlužníeh
úpisů v obnosu K 7,988.200.—
Městská spořitelna pražská. V měs. červenci
bylo od 13.101 stran vloženo K 3,476 322.68a
od 11.908 stran vybráno K 3,629.251.69; bylo
tedy o K 152929.01 více vybráno. Zůstatek
vkladů koncem července 1905 K 158,094. 229. 40.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vklade
31. července 1905 činil K 11,770.100.—, od toho od-
padá na hypoteční důchodkové listy K 2,785.600.—.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné vý-
měně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
činily od 24.—31. července t. r. úhrnem K 23,080 637.26
proti K 14,935.765.02 v soudobí roku 1904. Součet
všech podání od 2. ledna 1905 obnáší K 434,982.637.73
a vykazuje u porovnání s K 413,017.565.18 téhož
období předešlého roku příbytek K 21,965.072 55
Za měsíc červenec 1905 vykazují
vklady výplaty
korun
Měst. spořit. na Král. Vino-
hradech
M. spoř. v Semilech n. J..
Obč. zál. v Chrudimi . ..
Spoř. král. města Nymburka
Okr. zál. hosp. v Nymburce
Jub. ob. spoř. cís. Frant. Jos. I.
v Polské Ostravě . ..
Spoř. města Č. Třebové .
Záložna na Vys. Mýtě . .
Malostranská zál. v Praze
Obč. záložna v Chocni . .
Spoř. m. obce Bakova n. J..
Obč. záložna v Přelouči.
Českobudějovická zál..
Obč. záložna ve Slaném ..
Občanská zál. v Nymburce.
Obč. zálož. v Poděbradech
Záložna řemeslnicko - živnosten-
ská v Žižkově
Okr. zál. hosp. na Smíchově
Měst. spoř. na Mělníce
M. sp. v Mnich. Hradišti.
Král
František
Čechy
Semily
Chrudim
Nymburk
Ostrava
Č . Třebová
Praha
Choceň
Bakov můj
Přelouč
Poděbrady
Žižkov
Smíchov
Mělník
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
39
article
Trhy peněžni.
Trhy peněžni.
Pražská bursa.
V Praze, 1. srpna. (Původní zpráva » Nár. Listá«.
Při klidném trhu placeny na dnešní burse komunáln
dlužní úpisy české zemské banky za K 100.40 a zá-
stavní listy první moravské spořitslny rovněž z
K 100.40.
Jinak podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 246.—, České banky Union K 247.—, strojírny
Daňkovy K 467.—, podolské cementárny K 175.—.
zajišťovací banky K 227.— peněa.
Otiiciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 50b
. „ » 31/89
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zt.) 49%
„ , » » » (v k)
Mel. úpisy » . . (va zl.) 49%0
„» » » » (v K) 49 %
49 0
Žel. » »
Dlužní úpisy České prům. banky 41/ve
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 40u.
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy . » » 41 %
Zástavní listy I. mor. spořítelny 41/2
» » hal. zem. banky 4 1/2
Kom. dl. úpisy » , „ 40
Železnič. » . . . 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp, banky 41/2
» » Rak. uherské banky 49%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 4 0
» ., „ 34/n
Kom. dl. úp. . » . 4%
» » . » » 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Únorová spol, renta (v pap.) 4.200
(ve stř.) 4.2
Daňkův
Mel
Praha
Český banka
Union
Český průmyslový
Železnič
40
article
Dubnová » ,
(v pap.) 49
Květnová » »
Červencová spol. renta (ve stř.) 42
Rakouská zlatá renta . . . . 490
» korunová renta . . 4%
» investiční » . . 31/v
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . ..
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojirna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní.
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Mlodřanech
» tov. orient, cukrov.
x. Z Vídně, 1. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa, Řada okolností přiměla dnes spe-
kulaci k nejvělší zdrželivosti. Byly to především ko-
mentáře, které vydávány byly novinami k cestě an-
glického lodstva kanálovéno do Východního moře,
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Zala
Hradec Králové
C . Budějovice
Vídeň
východní moře
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost