ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 714817b0-78eb-11dc-85c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 52 celkem · entity: place 71, work 9, person 17, org 24
1 masthead
2. srpna 1905. Číslo 210.
2 masthead
NÁRODNÍ LINEY
3 masthead
Strana 5.
4 article
Iapila však také uím, že je toliko čás ťečno Spravou živnostenského řádu, třeba že veškery stavy živnostenské bez výjimky dožadovaly se jeho jednotné úpravy. Oprava tato přívede předpisy živ- nostensko právní, jejichž výklad slálými doplňkya změnami bez tak již dnes cítelně je stěžován, ještě n větší směs a nepřehlednosť a stane se tak semenem nových třenic a nových dobadů. Pro kupectvo znamenala by předložená osnova. kdyby byla uzákoněna bez proměn, stavem obehod- ním žádaných, nebezpečné ochromení jeho vývoje tím také, jelikož zdravost národohospodářského života státu bez středního obchodu je nemyslitelna, nebez- pečné ochromení hospodářství celé říše. Kdežto ostatním stavům živnostenským snaží se osnova vládní přijíti aspoňi do jisté míry vstříc, jest ku- pectvo nuceno ulěšovati se nadějí, že snad k uzáko- nění jejímu nedojde a že kruhy povolané hlasu ku- pectva neoslyší. Požadavky kupectva moravsko-slezského jsou obsaženy v následujícím pamětním spise
5 article
Rozdělení živnost
6 article
Živnosti jsou bud: a) živnosti svobodné, neb b) živnosti řemeslné, neb c) živnosti po kupecku provozované, aneh d) živnosti koncessované. Do kategorie živností po kupecku provozovaných spadejtež všechny obchodní živnosti vyjma živnosti drobnoprodejních a živností, zabývajících se obchodo- váním odpadky. Rozsah živnostenského oprávnění živností drobno- prodejních buď jasně a určitě vymezen. Žádáme, aby živnosti drobnoprodejní oprávněny byly obchodovati toliko produkty zahradními, zemědělskými, lesnímia hornickými, pokud jsou to produkty tuzemské a poku nejsou vůbec nijak ani po živnostensku, ani po továrnicku zpracovány Za podniky po továrnicku provozované pokládány buďtež ony podniky živnostenské, při nichž živnosten- ské obvyklé předměty zhotovuje nebo zpracovává ve společných uzavřených dílnách živnestenské dělnictv pomocné, počtem však více než 50, jež zaměstnáno jest mimo své příbytky; při tom používá strojů jako prostředků pomocných a dělba práce budiž pravidlem Průkaz kupecké způsobilosti.
7 article
vložen buď tento odstavec- Při obchodních živnostech po kupecku provozo- vaných: Chce-li kdo provozovati obchodní živnost po kupecku., Joba šetřiti předpisů §§ 11., 12. a 13.a kromě toho žádá se průkaz způsobilosti. Průkaž ten obsahujž jednak průkaz, že poměr učební byl řádně ukončen, a to předloženým listem výučným od představenstva gremia neb od obvodního společenstva vydaným, anebo předloženými vysvěd- čeními učebními (§ 104.), na druhé straně pak ob- sahujž průkaz o několikaletém zaměstnání pomoc- nickém v příslušné živnosti a to předloženým vysvěd- čením pracovním anebo předloženými vysvědčeními pracovními (§ 81). Vysvědčení pracovní ztvrzeno budiž od představenstva gremia neb od obvodního společenstva. Doba učební nesmí býti kratší dvou let a ne- smí býti delší tyř let. V těchto mezích hromada spo- lečenstevní podle § 114., písmeno b), vztahem podle § 119. c, písm. f) ustanov učební dobu pro učně ke společenstvu příslušné. Není-li tak určeno ve stano- vách, budiž počet učebních let ujednán v oněch me- zlch časových smlouvou učební. Zaměstnání učňovské a pomocnické dohromady trvej nejméně šest let. Výučný list i učební vysvědčení může nahraženo býti vysvědčením, že žadatel s prospěchem navště- voval nejméně dvoutřídní nebo vyšší obchodní školu. v níž možno osvojiti si důkladného odborného vzdě- lání obchodního a v případech zvláštního zřetele hodných vysvědčením, že žadatel s prospěchem na- vštěvoval jinou vyšší školu (gymnasium, reálku, státní průmyslovou školu) Vysvědčení takové nenahražuje však v žádném případě též vysvědčení o zaměstnání pomocnickém.
8 article
Doba zaměstnání pomocnického stanoví se pro absol- venty učilišť obchodních a pro absolventy jiných vyšších škol na dva roky. Minístr obchodu, shodna se s minístrem kultu vyučování, ustanoví způsobem nařízovacím příslušn ústavy, jejichž vysvědčení mohou nahraditi list výučný a vysvědčení učební. Výučný list neb učební vysvědčení a vysvědčení pracovní může nahraženo býti vysvědčením, že žadatel nejméně po šest let zaměstnán byl prakticky v tovární neb (bez rozdílu odboru) obchodnt kanceláři Volba odboru, jakož i přechod od jednoho od- boru k jinému je každému žadateli, jenž má průkar způsobilosti, volný. Na vdovy a sirotky po zemřelých obchodnících bodiž brán zvláštní zřetel, přes to však o žádusteci jejich za povolení živnosti po kupecku provozovan rozhodováno budiž teprve po předložení dobrozdání příslušného gremia neb obvodního společenstva. Obchodníkům nevyučeným, kteří počali provozo- vatí živnosti obchodní po kupecku ještě před prove dením tohoto zákona, nechť přísluší právo, živnosti své i při uzákonění průkazu způsobilosti provozovati bez jakéhokoli omezení a to po tak dlouho, poku by se jich buď sami nevzdali, aneb pokod by právo to úmrtím, po případě z příčiny jiné nezaniklo. Požadavek průkazu kupecké způsobilosti slavíme na první místo svých potřeb a dovoláváme se ho z těchže důvodů, pro které zaveden a uzákoněn byl pro stavy řemeslné a pro kleré přítomná osnova průkaz způsobilosti při živnosti řemeslné zostřeje. Námitky, jež této životní potřebě naší kupeny jsou v cestu, nejsou opodstalněny a nejsou založeny na základech práva přírozeného rozumu.
9 article
Namítá-ti se, že v mnobých státech průkazu kupeckého není a že přes to obchod dotyčných stálů je zdravý, jsme nucení k odmluvě, obsahující obža lobu na neupravenost hospodářských, sociálních i ji- ných poměrů u nás. Vedle toho třeba nezapomínati. že v cizině není průkazu ani při živnostech jiných že svoboda živnostenská spočívá tam na podkladec nejširších a že stavy živnostenské byly ve svobodě a pro svobodu vychovány. Námitku, že úspěchu a zdaru v ži nosti nedo- ciluje se literou zákona, nýbrž vlastním přičiněním a že, činí-li se co v zájmu klerého stavu, odnímá se mu z části vůle a snaha po vlastních činech, od- mítáme jako nevěcnou, neboť vlastní přičinění, práce, odvaha a kázeň předpokládá se jako příčina úspěchu a zdaru stejně i u stavů, jež právní ochrany ve způsobě průkazu již požívají. Důsledkem pravní ochrany není umrtvení energie a vytrvalosti, ona má za úkol zbaviti stavy přítěží, vůči uimž síla a od- vaha jednotlivce i spolků, i když rozpínána by byla úsilím a námahou nadlidskou, je bez moci. Stavy rozvíjeti se a růsti mohou jedině tehdy, jsou-li chráněny. Jsou-li nuceny však větší míru svého úsilí vynakládati na potření škodlivých jim živiůa omezovati se na obranu proti úlokům nepovolaných, oslabují se a upadají. Z příčiny té v době přítomné oslabuje se a upadá i stav náš — stav obchodní z něhož činěna jest záchranná stanice pro jedno tlivce, jichž existence na jiném poli práce se již ztroskotaly. Opatření toto jeví se na první po- hled rozumným, avšak při patření pronikavějším vy- stupuje jako opatření klamné a pochybené.
10 article
Příčiny úpadku řemeslníka, dělníka, úřadníka neb jiného jednotlivce mohou býti ovšem různě, avšak nejsou a nemohou býti bez vlivu i na jejich živnost obchodní, při níž jako záchraně se uchytí. Vytlačil-li je z původního zaměstnání nedostatek při- činění a pevné, vytrvalé vůle, učiní z nich obchod ztěží muže práce a muže karakieru. Pozbyli-li ma- jetek, opověď živnosti jim ho nenavrátí. Ponechává-li se pak svoboda obchodu snad k vůli oněm, kteří po- jednou ovládnuti jsou utkvělou myšlenkou, že zrodili se pro obchod, proč vydědění býti mají z vysoké blahovůle této vyučení obchodníci, v nichž vzbude se pojednou domněnka, že schopností svých prospěš- pějí využitkovati by mohli při řemesle, po případě při stavu lékárnickém, úřadnickém či některém stavu jiném, vázaném průkazemz Stav obchodní není stavem, k němuž dostačilo by pouhé přání býti obchodníkem, je třeba prot stejné, ba vyšší míry intelligence jako pro stavy ře- meslné a je třeba proň vedle zdatnosti duševní velíké techniky — vlastností, jichž nelze osvojiti s náhodně, bez přičinění a bez cviku.
11 article
Zákon zavazuje podnikatele, aby pomocníkům a do dovršeného 18. roku jich věku poskytovali potřeb- ného času k návštěvě večerních a nedělních škol živ- nostenských. Podnikatelů obchodních z povinnost této nevylučuje. Pro učně obchodní ustánovení zákon- ná platí stejně závazně, jako pro učně řemeslné a neodchylují se na rozdíl od dorostu řemeslného ničem a nijak. O vzdělání a mravnost zřízence ob- chodního dba a pečuje vláda jako o vzdělání a mrav- nost zřízence řemeslného. Předpokládá tedy, že poža- davkům nového řádu hospodářského přizpůsobení jed- notlivci nemohou stavu obchodnímu býti ke škodě Na druhé straně však dovoluje, aby živnosti obchodní uchytiti se měl právo každý, bez ohledu na vzdělání oduševnělost a schopnosti Že naprostá, neomezená svoboda tato obchodu neprospívá a spotřebitelstvo poškozuje, je patrno také z přečetných přestupků zákona o obchodě s potra- vínamí a příslušnými předměty užitnými. Již tento zákon sám o sobě je dostačitelným důvodem, aby živnost obchodní stala se přípustnou jedině těm, kteři novému řádu hospodářskému a novým poměrům a předpokladům jsou uzpůsobeni. Zavedením kupeckého průkazu nezdraží se ceny, jako se nezdražily uzákoněním průkazu řemeslného a také požadavkem zpátečníckým požadavek náš na- zvati nelze, nebyl-li za takový považován týž, dnes už splněný požadavek řemeslnictva.
12 article
Ve příčině tohoto požadavku našeho psánoa mluveno bylo zejmena v době poslední již dosti a nehodláme opakovati důvodů, jež jsou už všeobecně známy i uznávány jako důvody podstatné. Než přes to dovolujeme si opětně zdůrazniti pravdu, že stav ne- chráněný a vystavený na pospas živlům různorodým, nemůže nikdy se sláti stavem silným a zabezpoču- jícím příslušníkům svým možnost obstojné existence Slav obchodní nemůže jím býti již z té příčiny, po- něvadž počet příslušníků jeho roste do závratna poněvadž nezřízená a nečestná soutěž, vyvolanl dobrodruhy, donucuje mnohé k prostředkům, jež jsou v rozporu se zákonnými ustanoveními. Vrhají-li se z desíti, dvacíti různých stavů pochybné existence na stav obchodní, nemohou slavu tohoto, jsouce sami neduživi, uzdraviti. Přeplní jej a přeplnění nemůže jim přirozeně býti zárukou pro řádný a potřebný vý- voj. Na poli obchodu našeho za dnešních poměrů nen rozumného hospodářského boje, boje takového, jaký předpokládá se u všech stavů a jenž je nutný, nýbrž je tu bezúčelné a hříšné utrácení sil a mrhání majetku. Věci dospěly již tak daleko, že pořídku rozhoduje tu zdatnost, příčinění a práce, nýbrž ve většině případů náhodný sběh okolností.
13 article
Stav obchodní nemůže býti útočištěm slabých, neboť sám potřebuje ochrany a rychlého, mocného přispění, nemá li býti úplně potlačen. Nebezpečným soutěžcem jsou mu četné potravní spolky a různá družstva, nadaná mnohými výsadami a úlevami. kartely diktují obchodnictvu ceny, továrny odbývají své výrobky na spotřebitelstvo bezprostředně, řemeslní ctvo zakládá si prodejní a nákupní družstva surovin jednotlivci — neobchodníci — činí nákupy nejrůz- nějšího zboží pro řady rodin na společný účet — to vše vedle nesčetných jiných nepříznivých zjevů umenšuje obchodnictvu počet odběratelů do té míry. že je nevysvětlitelno, proč odvažuje se ještě kdo za těchto poměrů hledati existenci při obchodě a jak je možno, aby povolané kruhy spatřovaly v obchodě útočiště pro ty, kteří nedovedli se uživíti při stavě. požívajícím ochrany a přízně zákonů! Nežádáme tudíž jiného, než čím chráněny a za bezpečeny jsou všechny stavy jiné a prolo důrazně voláme, aby uzákoněn byl i průkaz pro živnosti ob- chodní po kupecku provozované, neboť jen jím bud možno stav obchodní vyhojiti z ran a chorob, jimiž je dnes postižen a jimiž těžce trpí Drobný obchod z pivem láhvovým
14 article
§ 15., pol, 15.
15 article
§ 20. b. Ohražujeme se proti tomu, aby drobný obchod s pivem láhvovým vázán byl na koncessi. Uzákonění § 20. b) bylo by velikým a nedů- vodným ústupkem vlády před vůlí a nátlakem ho- stinstva a kupectvo by eitelně poškodilo. Drobný obchod s pivem lahvovým uveden byl v živol obchodnictvem a věky stal se jeho přirozeným podstatným právem. Okolnost tuto potvrzují vyjá- dření četných obchodních komor. Protestujeme co nejdůrazněji proti tomu, aby na účet stavu jednoho posilován byl stav druhý a žá- dáme, aby respektovány byly i polřeby slavu našeho a aby ponecháno nám bylo, co vlastní prací vlastním přičiněním během dlouhých let a při obětech v pravdě značných pro sebe jsme si vy- budovali.
17 article
Z pražského trhu obilního. Včerejší naše bursa byla četně navštívena, dostavili se domácí i zahra- niční interessenti o ječmen. Nabídka českého ječmene nebyla siče ještě vydatná, ale dostatečná k několika koupím na zkoušku. Jakesti jsou velice různé, zbož první jakosti je dosud vzácné. Vyhlídky na vývoz nejsou nepříznivě, je-li jen zboží suché a zdravé. Přiměřeně k jakosti jsou také ceny velice různé. Z Prahy nebo ze stanic příznivě ležících platí se K 7.10—8.20. Za zboží vybírané docíleno i více. Tak bylo placeno za ječmen z Mělníka K 8.15, z Velvar K 8.35. Úřadně znamenal vybímaný K 8.— až 8.10. první jakosti K 7.60—7.75, prostřední K 7.40—7. 50. merkantilní K 7.10—7.25. Jinak byl prodáván ze Mstětic za K 7.80, ze Satalic za K 7.50—7.90, z No. Bydžova za K 7.90, z Čelakovic za K 7.30—7.45, z Chlumce za K 7.10, z Lysé za K 7.10, z Vrutice za K 7.25, z Čes. Brodu za K 7.50—7.90, z Měšie za K 7.30, z Peček za K 7.60, z Nymburka za K 7.25, z Poděbrad za K 7.45, z Mělníka za K 7.60. Za starý ječmen placeno z Prahy K 8.— až 8.20. Příznívé smýšlení o pšeníci a žitu v posledních dnech dodrželo pokud šlo o zboží suché. Pro nové, n úplně suché, byl zájem slabý a ceny levnější. Z Prahy znamenala pšenice stará 79—81 kg těžká K 9.55 9.85, nová 77—80 kg K 9.15—9.30, staré žito 74—7e kg K 8.15—8.25, nové 73—75 kg K 7.65—7.80, r- kouské K 7.95—8.15, uherské K 7.80—7.90. S uher- ským žitem došlo za cenu K 6.95 k několika závč- rům. Jinak znamenalo nové žilo z Vrulice K 7.75, Nymburka K 7.50—7.60, z Kolína K 7.50, z Lib- ňovsi K 7.55, z Bečvar K 7.50, z Mělníka K 7.50a z Benešova K 7.60—7.70. Nový oves byl nabízen z Benešova, ale poněvadž byl vlhký docílil pouze k 7.25 z Prahy. Konsumenti počitají už s novým zbožím a kupují staré zboží jen v nejnutnějších případech.
Praha Mělník Velvary Satalice Chlumec Čes . Brod Nymburk Poděbrady Kolín Libra Benešov kg 9.85 nový 77 Vrulice K 7.75
18 article
Ceny tohoto dodržely následkem slabé nabídky na K 8.20—8.40, nový na dodání do 15. srpna z Prahy byl prodáván za K 7.30. Kukuřice upevněná. Laplata z Děčína K 7.90—8.10. Ceny řepky klesly v posled- ních dnech v Pešti o 50—60 hal. Továrníci jsou však přes to s nákupy zdrželivi. Při mdlém smýšlení k do- cílení z Prahy K 13.25—13.75, za uherské zboží k 13.20—13.20. Nový český mák byl prodáván první jakost na poholové dodání z Čáslavi za K 27.00. Vývozní činnost zakouských bank. Přímé styky rakouských bank s obchodem vývozním byly do ne- dávna ještě zcela nepatrné. Příčina tohoto zjevu, který jest v přímém odporu jak s vysoce vyvinutým ban- kovnictvím monarchie, tak i s dotyčnou činnosti banl v jiných kulturních státech, leží v první řadě v tom. že Rakousko neprovozuje žádné politiky koloniální. dále pak v okolnosti, že zcela zvláštním naším zá- konem akciovým kladou se zřízení nových bank s no vými cíli a s novými tendencemi podnikavosti pře- kážky téměř nepřekonatelné. Následkem toho bylo dosud, že banky zaujímaly jakési postavení mono- polové, jež jim umožňovalo silným vybudováním běž ného obchodu bankovního dosáhnouti cíle akciových
Laplata Praha Děčín Pešť 50 Čáslav Rakousko 13.75
19 article
bank způsobem výtečným t. j. že mohly bez valného risika poskytovati svým akcionářům uspokojivé zúro- čení akciového kapitálu. Poměry zhoršily se však poněkud v posledních létech potud, že silným zvý- šením akciového kapitálu několika bank vzrostl téz shon po nových obchodech a příležitostech výdělko- vých, který nemůže býti při úvěru takovýmto obcho- dům poskytovaném dostatečně uspokojován, poněvadž poměry na vídeňské burse forcirování tohoto obchod- ního odvětví nepřipouštějí. Na druhé straně nabývá v Rakousku myšlénka vývoz této průmyslové země povznésti vždy silnějšího a rostoucího zdůrazněnía jest samozřejmým, že tak důležitý činitel hospodář- ský, jako jsou banky, jeví snahu přizpůsobiti si kon- stellaci tak, aby se mu dostalo nového pramene vý- dělkového a průmyslům země dalšího odbytiště. Jest potěšitelno, že ruch tento nabývá již praktických vý- sledků. C. k. priv. rakouský ústav pro úvěr obchodní a průmyslový ve Vídni přeměnil již před delší dobou vývozní firmu Schweiger a spol. v komandilní společ- nost i zúčastnil se při tom vynikajícím způsobem finaněně. Nyní jest úmysl zříditi pod firmou télo komanditní společnosli ve všech čínských centrech obchodních filiálky, jež by propagovaly výhradně jen rakouské výrobky průmyslové a bude za tím účelem požádána vláda za subvenci jednou pro vždy na výlohy zařizovací. Celková organisace bude vy- žadovati nákladu pěti millionů korun, které jsou prý už zajištěny. Projekt tento jest nyní zkoumán vládou a hospodářskými korporacemi a lze očekávati, že bude v nedaleké době uskutečněn. Také Anglorakouská banka vídeňská všímá si nyní více vývozu. Angažo- vala dva vývozní odhorníky a zřizuje samostatné od- dělení svého obchodu se zbožím pro vývoz. Oddě- lení to zahají svou činnost ještě v letošním podzimu.
Rakousko Vídeň Angažo Schweiger Anglorakouský banka
20 article
Vedle těchto reálních a zdravých podkladů pro zřízení podniků vývozních vyskytl se také opětně projekt zří- diti samostatnou banku vývozní. Již před několika léty pomýšlelo se na zřízení státní banky vývozní, ale zůstalo tehdy při projektu. Potom pro- pagoval jistý pan Benedikter myšlénku velké rakou- ské banky zámořské a uložil nyní po opětném studiu výsledky svého šetření v pamětním spisu. Operační bod této banky má býti rovněž v Číně, ale ústřední správa ve Vídní. Kapitál má obnášeti 25 millionů korun, z něhož mají složiti nejprve tři milliony ka- pitalisté čínští, kdežlo pět millionů má býti splaceno kapitalisty rakouskými. Projekt spočívá na předpo- kladě, že se ho vláda finančně zúčastní, což všal se asi za nynějších poměrů nestane. Za jistých pod- mínek dala by se snad dosíci pro nový takový pod- nik subvence, ale realisování jeho leží v daleké bu- douenosti. K vůli úplnosti budiž ještě poukázáno k tomu, že vídeňská Unionbanka zřídila už před delš dobou Koloniální společnost v Terstu, která pracuje s dobrými výsledky.
Benedikter Čína Vídeň Terst Unionbanka
21 article
Švýcarské požadavky v obchodní smlouvě s Ra- kousko-Uherskem. Listiny požadavků byly mezi Ra- kousko-Uherskem a Švýcarskem vyměněny. Nároky či něné Švýcarskem v ohledu obchodně politickém na naši říši jsou nyní předmětem studia zúčastněných ressortů. Z výkazu zahraničního našeho obchodu jest zřejmo, ve kterých ohorech asi Švýcarsko položilo své po- žadavky. Hlavní úlohu pro jich obchod do Rakousko- Uherska hraje zboží textilní, zejmena bavlněné a hedvábné, jakož i výšivky, dále stroje, hodiny a přístroje. Nejdůležilější položkou jest odbyt hedvábí a hedvábného zboží, kterýž obnášel v roce 1904 22.2 millionů korun., Nástrojů, hodin a krátkého zboží prodalo Švýcarsko v naší říši v loňiském roce za 11.6 mill. K. Bavlny, příze a z nich zhoto- veného zboží vyvezlo Švýcarsko k nám za 5.6 mill. potravin za 4.2 mill. K. Je asi nepochybno, že Švý- carsko žádalo právě pro tyto výrobky, kteréž padnjí na váhu při jeho vývozu, podstatné slevy oproti ta- rifu autonomnímu. Neznáze velkých cukerních firom v Paříži. Jak jsme již telegraficky oznámili, bylo na cukerníeh trzích v Paříži, v Londýně a v Hamburku velice rušno následkem událostí, jichž střediskem byl trh pařížský.
Uhersko Švýcarsko Rakousko Paříž Londýn Hamburk RakouskýUhersko
22 article
Tam rozšířily se nejdříve neurčité pověsti, že dvě velké pařížské firmy, provozující značné obchody cu- kerní spolu s obchodem s bursovními papíry, octly se následkem ztrát neobyčejné výše v platebních ne- snázích. První pařížské zprávy omezovaly se pouze na tote sdělení, kdežto pozdější officiální telegram pa- řížský (námi už včera uveřejněný) oznamoval, ze jednou z těchto firem, které se octly v nesnázích, jest firma Jaluzotova, jejíž majitelem jest nacionalistický poslanec Jules Jaluzot. Officiální telegram pařížský sdělil, že zastavil platy. O závazcích Jaluzotových není dosud bližších zpráv, ale odhadují se na čtr- náct millionů franků. Pan Jaluzot jest ma- jitelem známé velké obchodní firmy „Printemps“, má rozsáhlé statky a cukerní rafinerii v Origny-Sainte- Benoitě. Velké spekulace, kteréž podnikal, jako cu- kerní průmyslník, vedly nyní k zastavení platů. Cena surového cukru klesla v Paříži v posledním měsício 5.75 franků. Kdežto znamenal koncem června ještě 29.75 fr., klesi v pondělí až na 24 fr. Před týdnem znamenal ještě 26.75 Ir. Klesání surového cukru za- stavilo se dne 20. července, zotavení bylo však jen zdánlivým a v minulém týdnu nastalo opětné silné klesnutí o 2 fr. 75 centímů. V Londýně byly pod- nikány v souvislosti s událostmi v Paříži velké pro- deje a také hamburské cukerní ceny silně kolísaly. Pro rakouský průmysl cukerní jest hnutí v Paříži rovněž velice důležité, poněvadž při mezinárodních směneč- ných stycích cukerních trhů mají změny cen v Pařízi a v Londýně vliv na obchod v Hamburku, jež smý- šlení působí pak opět zpělně na záznamy ústecké pražské. Cukerní trhy musí proto aspoň v těchto nej- bližších dnech býti připraveny na možnost kolísání cen dokud nebude jasno ve příčině zastavení platů a číselných rozměrů závazků.
Jules Jaluzot Jaluzotový Jaluzot Ir Origna SainteBenoita Paříž Londýn Hamburk Jaluzotov
23 article
Zemská znhradnicko-ovocnická a první výstav chrysanthem v Praze. Komitět této výslavy oznamuje. že následkem podaných zpráv a dobrých zdání většiny okresů v království českém, svědčících o naproslé neúrodě a místy jen nedostatečné úrodě zimního ovoce následkem živelních pohrom, sucha atd., usnesl se velkou tuto výstavu, jež má znázorniti do podrobností zdatnost českého ovocnictvi a vývoz českého ovoce — vyjímaje výstavu chrysanthem — odložiti na září roku 1906 a rozšířiti ji na vše, co se zahrad- nictvím a ovocnictvím souvisí. Vzhledem k tomu zů- stává dosavadní komitět i nadále v činnosti a pracuje již nyní úsilovně na výstavním programu, jenž bude ce nejdříve vydán tískem. Přihlášky na tuto výstavu, pokud se týká odboru školkářského, přijímají se, jako dosud v presidiu (Král. Vinohrady, Riegrovy sady — předseda L. Batčk). Program I. výstavy chrysaníhem, která se letošního roku bude pořádati, vydán hude co nejdříve a vyzývají se páni pětitelé k nejhojnějšímu obesílání výstavy. C. k. vojanská zásobárna v Praze oznamuje: Z příčinou blízicích se vojenských cvičení bude k zaji- štění potřebného chleba, ovsa, sena a slá m zvláštní ambulantní komise c. k. intendance 8. armád- ního sboru přijímati důvěrným způsobem písemné na- bídky v následujících místech: 4. srpna v Janovi- cích n. Úhl. o 1/49. hod. ranní na 9000 porcí chleba (porce 700 gr.), na 64q ovsa a na 48 q sena; dne 4. srpna ve 3 hod. odpol. v Klatovech na 10.000 porcí chleba, 168 q ovsa a 90 q sena; 5. srpna o 9. hod. dopolední v Sušíci na 5400 porci chleba a 121 a ovsa; 5. srpna odpoledne ve 3 hodiny
Král L Batčk Praha Riegrův Jan Úhlava Klatovy
24 article
Rábí na 185 q ovsa; 7. srpna o 149. hod. dopolední v Horách Střibrných na 10.521 porci chleb a 150 q ovsa; 7. srpna o 5. hodiné odpolední v Ne- pomuku na 19.470 porcí chleba, 358 q ovsaa 170 q sena; 8. srpna ve 3 hod. odpoledne v Kato- vicích na 13.755 porcí chleba a 158 q ovsa; 9. srpna o 9. hod. dopolední ve Štěkni na 1000 porcí chleba, 50 q sena, 16 q slámy stelné a 54 q slámy do slamníku; 10. srpna o 8. hodině dopolední ve Volyni na 435 q ovsa a ve 3 hod. 30 min. v Ne- tolicích na 6900 porcí chleba a 328 q sena; ko- nečně 11. srpna ve 2 hod. dopoledne v Milevsku na 12.700 porcí chleba, 596 q ovsa a 383 q sena. Ho- spodůři, pekaři a j. spolehliví dodavatelé, podnikatelé se upozorňují, že se mohou tohoto řízení zúčastniti v dotyčných hodinách, vždy u příslušného místního úřadu buď esobně aneb předem písemné své nabídky tamtéz zaslati. Nabídky musi býti na obálce z venku označeny: „Nabídka k zajišťování dne.... u. .. Při nabídkách podaných pro stanice: Sušice, Rábí, Katovice a Volyně, nechť pp. offerenti výslovně udají: 1. platí-li offerta jejich pouze pro jmenované stanice, 2. neb pro obvod 10 km., 3. neb pro obvod 30 km. Dodávka chleba bude požadována ve dnech od 23. srpna do 3. září, dodávka ovsa ve dnech od 23. srpna rovněž do 3. září, dodávka sena ve dnech od 22 srpna do 3. září. Přesný den, kdy potřeby tyto na jednollivých stanicích koupené dodány býti musí bude offerentům sdělen při koupi.. Český odbor rady zemědělské zúčastní se tohoto zajišťovacího řizení zvláštním svým delegátem a vyzývá také rolnictvo. které oves, seno a slámu prodati míní, by neprome- škalo naznačené lhůty.
Rábí Kato Štěkeň Volyň Milevsko Sušice Katovice Český odbor rada km
25 article
Srbská správa monopolová. Příjmy srbské mono- polové správy ohnášely v červnu t. r. 2,806.407 franků t. j. proti 2,918.535 fr. v červnu 1904 méně o 112.127 franků. Klesnutí výnosu vykazují: sůl (— 64.256 fr). kolky (— 15.949 fr.), cla (— 48.055 fr.) a obut (— 47.926 fr.), kdežto stoupnutí vykazují: tabák (+ 37.629 Ir.), petrolej (+ 7.398 fr.), sirky (+ 1848 fr.) a ciga- retový papír (+ 17.183 fr.). Výlohy režijní obnášely 323.406 fr. (proti 321.533) a na suroviny 141.057 fr. (54.234 fr.), takže se jeví přebytek 2,341.944 fr. proti 2,542.768 fr. v červnu roku loňského. Od počátku roku obnášejí hrubé příjmy 16,939.072 fr. (loni v sou- dobí 17,072.794 fr.), z čehož připadá 1.837.301 fr (1,794.098 fr.) a 2,093.322 fr. (1.798.625 fr.) na suro- viny, takže čistý roční zisk činí 13,008.448 fr., proti 13,480.072 fr. v soudobí loňském. Na dluhy bylo z toho remittováno 11,317.632 fr. (12,742.626 fr.)a 1,690.816 fr. (737.445 fr) zůstalo v pokladnách správy monopolové.
Ir Fr
26 article
Slosování a tahy. Při dvacátém prvním slosování melioračních úpí- nů Zemské banky království českého na měnu zlato- vou znějících, jež se konalo 1. srpna 1905, slosovány byly úpisy následující: po zl 1000 = K 2000: 20 23 46 112 113 281 320 435 694 1433 1513; po zl. 500 = K 1000: 10 57 188 359 522; po zl. 100 — K 200: 82 124 125 133 20B 225 282 299 321 392 393 394 483 498 629 644 712 756 765 771 778 1006 1015; Z dříve vylosovaných melioračních úpisů nebyla předložena k výplatě čísla: po zl. 1000 = K 2000: 1445; po zl. 500 = K 1000: 136 138 139 355; po zl. 100 = K 200: 8 72 81 179 191 192 196 205 217 219 220 251 261 262 263 267 271 272 273 296 338 800 919. Příští slosování bude dne 1. února 1906. Při dvacátém sedmém slosování komunálních dlužních úpirů Zemské banky království českého na měnu zlatovou znějících, jež se konalo dne 1. srpna 1905, slosovány byly úpisy následujících čísel: po zl. 10.000 = K 20.000: 61 403 942 1045 1510 2207 pozl. 5000 = K 10.000: 15 73 74 333 365 472 591 871 907 1132 1267 1416 1481 1856 2000 2363 2367 2472 2710 2979 3343 3374 3947 3983 4185 4477 4491 4661 5115 5446 5522 5564; po zl. 1000 —
72
27 article
K 2000: 86 310 313 365 506 591 637 900 928 982 1120 1270 1289 1344 1350 1524 1581 1622 1639 1911 1973 2012 2123 2165 2210 2248 2250 2270 2313 2680 2816 2869 3094 3256 3282 3303 3371 3685 3904 3907 3948 4008 4109 4110 4336 4611 4837 4867 4900 5032 5065 5365 5776 5856 6031 6288 6320 6380 6761 7189 7419 7656 7657 7716 7903 8077 8111 8224 8388 8456 8528 8970 9138 9236 9677 10092 10345 10379 10471 10492 11170 11175 11629 11926 12231 12349 12525 12539 12744 12862 12907 13018 13113 13361 13428 13595 13619 13649 13695 13780 13847 18897 14390 14510 14534 14918 14985 15486 15528 16208 16825 17201 17884 18073 18232 18598 18890 18911 19034 20130 20141 21367 21458 21609 21803 21874 21987 22166 22171 22382 22581 23216 23362 23436 23687 24144 24611 24859 24927 24987 25070 25248 25852 26217 27138 27350 27357 27364 27488 27849 27914 27080 28042 28188 28865 29074 29231 29555 29709 29713; po zl. 500 = K 1000: 227 257 263 288 386 395 571 643 692 697 1176 1201 1234 1589 1784 1961 2066 2364 2673 2982 3018 3291 3391 3409 3846 4058 4616 5028 5056 5170 5640 5742 6412 6459 6577 6623; po zl. 100 = K 200: 84 106 241 452 515 531 588 634 771 778 818 909 921 928 981 1004 1082 1183 1401 1589 1632 1744 1765 2053 2411 2605 2686 2705 2871 2972 3003 3092 3104 3118 3171 3795 4084 4138 4296 4297 4844 4640 5315 5342 5389 5709 5752 7086 7320 7370 7601 7701 7807 7844 8274 8320 8468 8787 8980 9221 9420 9767 9909 10563 10758 11177 11184 11276 11397 11511 11640 12355 12500 12908 13120 13290 13478 13587 14825 15008 15290 15356 15456 15510 15755 15802 15939 15996 16262 16291 16390 16450 16652 16683 16826 16833 17192 17460 17916.
28 article
Vylosované komunální i meliorační dlužní úpisy vy- pláceti se budou tři měsíce pe slosování, to jest dnem 1. listopadu 1905 počínajíc, vrátí-li se bance i s ku- pony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se v Praze u pokladny Zemské banky království českého, ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky, u ban- ky „Union“, u Vídeňské bankovní jednoty a u tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Praha Vídeň Čechy Morava ústav pro obchod živnostenský banka
29 article
Nebude-li hodnota vylosovaných úpisů vyzvednuta do 31. ledna 1906, uloží ji Zemská banka pro majitele úpisů jako kontokorentní vklad 1% pod eskontní saz- bou Rakousko-uherské banky, nejvýše třemi ze sta zůročitelný a bude pak příslušně částky i s úrokem kontokorentním vypláceti hlásícím se majitelům úpisů ve lhůtách výpovědních pro kontokorentní vklady obecně platných. Kupony vylosovaných úpisů budou se sice vypláceti u pokladny banky i po slosování, avšak kupony, scházející na dlužním úpisu, k vý- platě předloženém, které mají pozdější den dospělosti, odečtou se při výplatě kapitálu plnou sumou. Vylo- sované dlužní úpisy eskomplují se už od dnešního dne a vyměňují se za nové úpisy při pokladně Zemské banky království českého. Z dříve vylosovaných úpisů nebyla předložena k výplatě čísla: po zl. 10.090 = K 20.600: 1788; po zl. 5000 = K 10.000: 898 1786 2065 2262 2756 2775 2988 3080 3266 4854 5292 5509; po zl. 1000 — K 2000: 526 631 632 1351 1508 1702 2958 3615 3650 4065 4179 4624 5441 5911 6798 7141 7644 8282 8320 8358 8425 870 8756 9136 9224 9812 10842 11080 11291 12006 12011 12027 12115 12222 12244 12384 12542 12765 13275 13358 13569 13703 14465 15232 15379 15859 16303 17038 17057 17198 17275 18750 18901 19140 19498 20076 21485 21595 22318 23046 23283 23599 24823 24599 24637 25205 25398 26448 26615 26694- po zl. 500 =K 1000: 159 173 304 472 621 198 2572 2958 2959 3097 3351 3478 3547 3687 507 5214 5475 5723 6042 6082 6083 6095 6166; po al.
Rakousko
30 article
100 =K 200: 213 299 347 438 445 581 597 669 1157 1189 1285 1474 1763 1991 2610 2678 2846 3090 3461 3774 3850 3857 3898 4005 4045 4098 4145 4460 4694 4978 5085 5203 5468 5746 5896 5941 5982 6012 6021 6219 6619 6653 7158 7220 7475 7547 7578 7997 8025 8103 8273 8402 8406 8453 8573 8722 8808 8918 9146 9203 9280 9419 9468 9922 10408 10522 10615 10699 10902 11347 11438 11618 12167 12367 12927 12969 13236 13282 13983 14570 14677 14952 15032 15145 15316 15375 15589 15640 16108 16314 16379 16457 16651 17113 17227 17576. V amortisačním řízení nacházejí se komunální dlužní úpisy: po zl. 5000 = K 10.000: 67 70 71 72 73 74; po zl. 1000 = K 2000: 9220 9227 9228 9229 11219 11220. Příští slosování bude dne 1. února 1906. O dnešním tahu státních losů z r. 1880 taženy byly serie: 54 120 195 223 398 662 718 771 790 897 972 991 1138 1166 1220 1254 1570 1590 1676 1747 1794 1810 1943 2077 2095 2117 2126 2157 2165 2222 2249 2396 2423 2565 2573 2780 2798 2871 2985 3005 3268 3459 3537 3588 3629 3711 3748 3786 3809 3922 3937 4140 4147 4226 4441 4564 4603 4817 5060 5067 5074 5077 5260 5336 5350 5397 5428 5450 5478 5494 5533 5537 5581 5782 5817 6006 6014 6021 6130 6176 6245 6456 6472 6485 6489 6584 6691 6705 6700 6729 6800 6812 6959 7028 7075 7135 7315 7358 7398 7416 7539 7549 7738 8021 8031 8110 8131 8166 8460 8477 8632 8750 8913 8923 8995 9072 9074 9106 9180 9190 9388 9476 9543 9562 9564 9570 9575 9710 9756 9977 10128 10375 10433 10458 10472 10553 10653 10700 10787 10856 10913 10918 10929 10932 11024 11113 11163 11196 11431 11508 11588 11670 11714 11750 11773 11779 11841 12040 12107 12137 12166 12411 12433 12438 12442 12517 12530 12608 12719 12765 12917 12985 13033 13198 13226 13313 13698 13718 13701 13823 13825 13857
37 article
16680 16735 16870 16879 16954 17019 17057 17183 17245 17321 17332 17430 17439 17483 17505 17573 17605 17631 17635 17661 17756 17840 17889 17931 17960 18048 18066 18118 18119 18228 18340 18301 18500 18511 18758 18771 18776 18792 18825 18871 18998 19004 19054 19106 19128 19291 19298 19472 19489 19536 19654 19866 19924 19906. Prémiový tah bude 2, listopadu.
38 article
Banky, záložny a spořitelny. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem července K 16,911.678.— oproti K 16,835.082.— v měsíci předešlém, tudíž více o K 76.596.—. Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4lgprocentních bankovních dlužníeh úpisů v obnosu K 7,988.200.— Městská spořitelna pražská. V měs. červenci bylo od 13.101 stran vloženo K 3,476 322.68a od 11.908 stran vybráno K 3,629.251.69; bylo tedy o K 152929.01 více vybráno. Zůstatek vkladů koncem července 1905 K 158,094. 229. 40. Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vklade 31. července 1905 činil K 11,770.100.—, od toho od- padá na hypoteční důchodkové listy K 2,785.600.—. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné vý- měně podané směnky, cheky, poukázky a faktury činily od 24.—31. července t. r. úhrnem K 23,080 637.26 proti K 14,935.765.02 v soudobí roku 1904. Součet všech podání od 2. ledna 1905 obnáší K 434,982.637.73 a vykazuje u porovnání s K 413,017.565.18 téhož období předešlého roku příbytek K 21,965.072 55 Za měsíc červenec 1905 vykazují vklady výplaty korun Měst. spořit. na Král. Vino- hradech M. spoř. v Semilech n. J.. Obč. zál. v Chrudimi . .. Spoř. král. města Nymburka Okr. zál. hosp. v Nymburce Jub. ob. spoř. cís. Frant. Jos. I. v Polské Ostravě . .. Spoř. města Č. Třebové . Záložna na Vys. Mýtě . . Malostranská zál. v Praze Obč. záložna v Chocni . . Spoř. m. obce Bakova n. J.. Obč. záložna v Přelouči. Českobudějovická zál.. Obč. záložna ve Slaném .. Občanská zál. v Nymburce. Obč. zálož. v Poděbradech Záložna řemeslnicko - živnosten- ská v Žižkově Okr. zál. hosp. na Smíchově Měst. spoř. na Mělníce M. sp. v Mnich. Hradišti.
Král František Čechy Semily Chrudim Nymburk Ostrava Č . Třebová Praha Choceň Bakov můj Přelouč Poděbrady Žižkov Smíchov Mělník Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka
39 article Trhy peněžni.
Trhy peněžni. Pražská bursa. V Praze, 1. srpna. (Původní zpráva » Nár. Listá«. Při klidném trhu placeny na dnešní burse komunáln dlužní úpisy české zemské banky za K 100.40 a zá- stavní listy první moravské spořitslny rovněž z K 100.40. Jinak podáváno za akcie: Živnostenské banky K 246.—, České banky Union K 247.—, strojírny Daňkovy K 467.—, podolské cementárny K 175.—. zajišťovací banky K 227.— peněa. Otiiciální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 50b . „ » 31/89 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zt.) 49% „ , » » » (v k) Mel. úpisy » . . (va zl.) 49%0 „» » » » (v K) 49 % 49 0 Žel. » » Dlužní úpisy České prům. banky 41/ve Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 40u. Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy . » » 41 % Zástavní listy I. mor. spořítelny 41/2 » » hal. zem. banky 4 1/2 Kom. dl. úpisy » , „ 40 Železnič. » . . . 4% Zást. listy Hal. akc. hyp, banky 41/2 » » Rak. uherské banky 49% » » Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 » ., „ 34/n Kom. dl. úp. . » . 4% » » . » » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol, renta (v pap.) 4.200 (ve stř.) 4.2
Daňkův Mel Praha Český banka Union Český průmyslový Železnič
40 article
Dubnová » , (v pap.) 49 Květnová » » Červencová spol. renta (ve stř.) 42 Rakouská zlatá renta . . . . 490 » korunová renta . . 4% » investiční » . . 31/v Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . .. Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojirna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní. Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Mlodřanech » tov. orient, cukrov. x. Z Vídně, 1. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa, Řada okolností přiměla dnes spe- kulaci k nejvělší zdrželivosti. Byly to především ko- mentáře, které vydávány byly novinami k cestě an- glického lodstva kanálovéno do Východního moře,
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Zala Hradec Králové C . Budějovice Vídeň východní moře Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost