ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7134b6c0-78eb-11dc-9810-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 49, org 13, person 102, work 8
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. srpna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 210.
4 article
Na ranut a odpol. Histy předy lácí aei v Praze v alesinistraei 2 x sa pžsl sa čtvrt l-ta . . . . B K — s dvoji donáskou na měsle . s0 na čtoit lela . ve hlialkácht : 2Kn0 na měsíc . Fošton: n m. . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkeu a měsíe t: . . . K e
Praha
5 article Rozuzlení krise uherské.
Rozuzlení krise uherské. Měsíc srpen tvoři jaksi poslední lhůtu k urovnání poměrů uherských, jež přikrost dvou mužů, hr. Tiszy na straně liberální a hr- Apponye na straně spojené opposice dospěly v opravdovou předehru stavu revolučního. Již dnem 15. září sejde se opětně odročená sně- movna, jejíž většina dle prohlášení předsedy Justha další případné odročení své činnosti ne- připustí, a on sám by odročovací reskript sně- movně již nepředložil. Tím by ovšem roztržka mezi uherským sněmem a Vídní byla úplná. Nemá-li dojiti na tento krajní připad, nulno zbývající ještě lhůty do 15. září použiti nejen k vytvoření základů, na nichž by za souhlasu většiny sněmovní se dalo utvořiti nové parla- mentní ministerstvo, ale spolu je i postaviti v čelo vlády, by sněmování dále nevázlo; vždyt v krátké době do Nového roku jest vyříditi ne- jen rozpočet a povolení branců a obnoviti stav zákonný na místě posavadního stavu ex lex, ale vyříditi i záležitosti vyrovnání rakousko-uher- ského, otázku kvotovou a zahraničných smluv obchodních. Pomýšlí-li se tudiž jak ve spojené opposici tak ve Vídni na to, aby posavadní chod v Uhrách skončil a dospělo se ke smírné dohodě, jest nejvyšší čas k tomu, a déle otáleti nelze.
Vídeň Uhry Tisza
6 article
Jsou pak viditelné známky, že v Uhrách nyní se dějí opět nové pokusy a přípravy ve směru tomto. Za nejdůležitější z nich možno pokládati prohlášení hr. Tiszy, že se vzdává vůdcovství strany liberální a že členům její po- necháno na vůli, aby sami rozhodli o svém dalším postupu. Ježto nelze pochybovati o tom, že značná část posavadních členů této strany použije volnosti a vstoupí do řad spojené oppo- sice — vyjímaje snad jedinou skupinu nejbliž- ších stoupenců Tiszových — lze pokládati sta- rou, vládní liberální stranu za naprosto odbytou. O liberální stranu a neústupnost Tiszovu však opíraly se dosud všecky naděje Vídně, kteráž na rady hr. Tiszy vždy ještě doufala, že s podaři vnésti do lůna spojených stran opposič- ních roztržku a utvořiti tak pomocí liberální strany novou vládní většinu. Odstoupení Tiszovo z vedení strany liberální jest tedy zároveň zjev- ným dokladem, že Vídeň s posavadní liberální stranou již nepočítá, a že tudíž zmizely i ony překážky, jež dohodě s koalici s této stran se kladly.
Tiszový Tisza Uhry Vídeň
7 article
Původně prý hr. Tisza na to naléhal, aby napřed spojená opposice se dohodla s Vídnío vládní program a potom že strana liberální se k programu tomu připojí, ale opposice odmítla tuto myšlénku, takže liberálové se budou ihned bezpodmínečně přihlašovati ke skupinám koalič- ním na základě společného programu spojené opposice. Přihlášky jejich očekávají se zejmena k skupině hr. Andrásse, dissidenty zvané, a ke skupině Banffově, tak zvané nové straně. Další zajímavý doklad pokusů smírných a příprav pro dohodu jest poslední projev bar. Banffa. Tento ve své řeči v Deési proslovené dává na jevo, že se pokládá za muže budou- enosti. Jakožto člen výkonného výboru spojené opposice přijal známý její program v celém rozsahu za svůj, výslovně prohlásil, že koalice se má zachovati, nepodnikne tudíž nie, co by její. trvání ohrozilo. Doufá ovšem, že většina členů strany liberální se připojí k jeho skupině, tak zvané nové straně, jež přijme nový název »strany Déakovy«. Banffy rovněž ví, že by bez koalice neměl potřebné sily a proto vyhiledává
Banffův Déakův spojený opposice
8 article
především podporu vůdce dissidentův, hraběte Andrásse, jehož postavení v koalici jest nej- pevnější. Pokud zůstane na stanovisku koaličním, může počítati s podporou košutoveů, kteří do programu koaličního dovedli vpraviti duch svých zásad a časem svým ovšem budou z této okolnosti vyvozovati důsledky. Docílení dohody v nynějších zmatcích nebudou překážeti, protože by se tím uspíšil přichod zjevné vlády absolutní, jenž by mohl býti přivoděn tím, že by panovník ustoupil, trvaje jakožto král uherský důsledně na stanovisku přísně ústavním. V posledním okamžiku ministerstvo bar. Fejérvára pokusilo se ještě o nátlak na spo- jenou opposici tim, že ústy ministra vnitra Kristoffa vrhlo do veřejnosti myšlenku zaveden všeobecného tajného volebního práva a tím, že ji Kristoffy pronesl v řeči k deputaci sociální demokracie, naznačil spolu, že má vláda v ruce proti koalici svého trumfa, široké massy lidu. dosud v Uhrách volebního práva nepožívajícího. Ale ani tento »nejvyšší« nátlak na koalicí neosvědčuje se tak, jak by si snad nynější — pouze o Vídeň se opírajícl ministerstvo —— přálo.
Andráss Kristoff Uhry Vídeň
9 article
Především jest skupina socialistů, vedená Bo- kányem, obmezena pouze na dělnictvo velikých měst, kdežto většina venkovského dělnictva ná- leží k tak zvané »nově organisované sociální demokracii«. Když pak minulé neděle stran Bokányiova po veřejném průvodu ulícemi pešt- skými konala shromáždění, v němž tento pro- slovil obratnou řeč pro zavedení všeobecnéhu tajného volebního práva a velmi opatrně se zmínil i o projevu ministra Kristoffa, tu ozvalo se hlučně: »Abeůg nynější ministerstvo !«A když resoluce ve prospěch žádaně volební opravy byla jednomyslné přijata, propuklo celé shro- máždění ve výkřik stejně jednomyslný, kterýž dle »Budap. Hirlapu« trval po několik minut: »Ať žije revoluce !« Dle toho tedy ani bar. Fejérváry ani Kristoffý, ani konečně Vídeň z tohuto spojence nebudou míti velikou radost Bokányi sám ve své řeči prohlásil, že sociální demokraté nečekají opravu volebního práva o vlády, ale od sněmovny. Současně konali v Pešti schůzi důvěrníei »nově organisované strany sociálně demokra- tické« v Uhrách, a ti prohlásili, že uherský proletariát nejměně může očekávali od nynějšího ministerstva; že jeho postavení jest spíše vedle koalice, než proti ní, a že proletariát má rovněž na tom hmotný zájem, aby Uhry byly samo- statné a neodvislé. V resoluci, již ve stotisíei výtiseích dají rozšiřiti po celé zemi, vyzývají soudruhy, aby se nedávali zneužíti ku podpoř nynější protiůstavní vlády proti spojeným stra- nám opposičním.
Kristoff Kristoffý Uher Vídeň Pešť Uhry
10 article
Otázku opravy volebního práva nvedla nu přetřes strana Košutova již v okamžiku, kdy na počin Thalyův došlo ke smíru mezi obstrukcí hr. Tiszou a kdy jednou z podmínek smíru Ko- šutovci učiněnou bylo provedení volební reformy. Od té doby sbírala vláda již za Tiszy materiál pro tuto opravu, a také v době volební byla re- forma volební důležitou částí programu oppo- sičního. Pro všeobecné volební právo prohlási se tehdy Košut, hr. Apponyi, Barabáš, bar Banífy, předseda sněmovny Justh a mnozí jiní. Maďarská opposice se tedy sotva dá v tétc příčině přetrumfnouti vládou; na nejbližší schůz výkonného výboru, jež bude svolána po 5. t. m., bude k návrhu Košutovu tato otázka hlavním předmětem porady, načež prý Košut se odebére do Karlových Varů, oznámiti bar. Fejérvárovi konečné podmínky smírné dohody, za nichž by spojená opposice převzala vládu. Ostatně jest zajímavo, že vláda Fejérvá- rova, kleráž nabídkou služební a plukovní řeč maďarské vydala a zapřela národnosti nemu darské, nyní se domnívá, že by všeobecným vo lebním právem mohla působiti snad i na národ- nosti. Netřeba si tajiti, že i ve vládním návrhu. dojde-li naň, bude obsažena podmínka znalost čtení a psaní maďarsky, z čehož ovšem pro ná rodnosti valný zisk nekyne. Z tohoto přehledu nynější situace v Uhráeh vyplývá, že konec konců bude spojená opposiee rozhodující silou na celé čáře, a že v táboře jejím se shledají i někdejší liberálové i sociáln demokraté.
Košutův Košut Apponyi Barabáš Banífa Justh Karlová Vary Thalyův Tisza
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. srpna. (Sněm královstv českého.) Na sklonku letního zasedání říš- ské rady tvrdilo se s určitostí, že poslanecká sněmovna se sejde opět až někdy v listopadu. kdežto počátek podzima bude věnován zemským sněmům, aby mohly vyříditi své samosprávné věci. Z některých korunních zemí došly již zprávy, v nichž se udává aspoň s přibiižnou určitosti (polovina září) den svolání sněmu. Také na konci letošního zasedání českého sně- mu bylo se strany vládní prohlášeno, že sněmu bude na podzím poskytnuto dosti času, aby mohl pokračovati v pracích, zahájených na jaře. „N. W. Journ.“ sděluje však, že dle informací jemu daných, vláda zamýšlí sněm království če ského svolati lelos později, než ostatní sně my, jež se sejdou v druhé polovině září, tak že český sněm se sejde snad až v době vánočních prázdnin. Vláda by prý ráda zabránila, aby se český sněm zabýval už letos volební reformou Bude-li oprava volebního řádu přijata až napřes rok, dá se její schválení protáhnouti tak, aby se nové zemské volby mohly konati současně s novými volbami říšskými, na něž dojde kon cem r. 1906 nebo počátkem r. 1907. Původně bylo prý úmyslem vlády, český sněm letos vů bec už nesvolávati, ale upustila od tohoto úmy slu, poněvadž se obává, že by takový krok vzbudil odpor v celých Čechách.
N W Journ Praha Čechy poslanecký sněmovna
12 article
Zdá se nám, že zpráva „N. W. Journalu“ vznikla špatným citováním starší již zprávy uveřejněné v listech polských, že totiž událost. uherské mohou přimětí vládu rakouskou, aby hleděla v čas opatřiti státní potřeby svého stát a proto že bude nucena svolati říšskou radu již v září, tak že by zemské sněmy mohly býti sv - lány až v prosinci. V Praze, 1. srpna. (Z rozmluvy s hr Apponyem.) Jeden z pešťských novinářů vyžádal si u hr. Apponye rozmluvu hned, jak se tento z Eborhardu vrátil do Pešti. Šlo o to, jaké stanovisko hr. Apponyi zaujímá k navržené nové koalici na půdě vyrovnání z r. 1867 k obavám, že sněm uherský budc 15. září no- vým královským reskriptem odročen na další debu. Hr. Apponyi odvětil, že sloučení všech stran, stojících na půdě zákonů z roku 1867 (ovšem v rámci koalice) má za žádoucí. Nechce totiž předpokládati, že by si liberální strana přála nezdaru národní věci, aneb dokonce prol ní chtěla pracovati. Kdyby se liberálové spojil s novcu stranou neb e dissidenty, koalice nabyla by nové síly a uskutečnění jejího programu by se urychlilo. Pokud se týče nového odročení par- lamentu, souhlasí úplně s výrokem předsedy sněmovního, dra. Jul. Justha, že by přes krá- lovský reskript přešel k jednacímu pořadu sněm že by pracoval dále. Již rozpuštění sně- mu za stavu ex-lex pokládal za nezákonné; ale tehdy se tvrdilo, že vláda se odvolává k roz- sudku národa, čímž rozpuštění mohlo býti odů- vodněno. Odročení parlamentu za stavu ex-les nedá se však vůbec odůvodniti. Znamenalo by úmyslné maření parlamentarismu. Proto parla- ment nesměl by dbáti nového odročení a musi by pracovati dále i proti vůli vlády.
N W Jula Praha Pešť Hradec Appony
13 article
V Praze, 1. srpna. (Program Banífo- vy strany.) Z deéšské řeči bar. Banffa be- reme čásť, v níž řečník shrnul program své strany. Přejeme si, pravil, vybudovati uherský národní stát ve směru rozhodně liberálním demokratickém a národním. Uplatněním zásnd všeobecného volebního práva chceme poskyt nouti celému národu příležitost, aby spravoval a kontroloval věci svého národa. Žádáme účel- né, národním (maďarským!) zájmům hovící rozdělení volebních okre- sů se zvláštním zřením na města, snížení censu a upravení volebního práva osob, nemajících censu. Žádáme národní vychování, silnou ná- rodní (maďarskou) kulturní politiku a zabezpe- čení, že všechno cbyvatelstvo si při svojí státní řeč. Učitelské ústavy musej býti nezbytně ve správě státní. Žádáme recipro citu a rovnoprávnost všech vyznání, autonomi katolické církve, úpravu nekatolických kon fessí a osvobození duchovních i osadníků od ne- stejnoměrných břemen. Dále žádá program Banffův účelnou, maďarským zájmům hovíe kolonisaci a odpomoc při nedostatku práce pod- porováním průmyslu a investicí, čímž by se za- mezilo houfné stěhování lidu z Uher; reformu daní, ochranu existenčního minima, opravu děl- nického zákona a ústavy pro sprostředkován práce. Zemská správa má býti sestátněna, aniž by se ubližilo místní autonomii a veřejné svo- bodě. Pokud se týče otázky vojenské Banffy žádá pro uherskou čásť společné armády úplnou paritu, hovící stáloprávnímu postavení Uher. Státní maďarštině musí se dostati pří- slušných práv při vyučování důstojníků, př výcviku mužstva a v jazyku velení, služby správy vojenské. Aby důvěra, láska a oddanos národa k panovníku a jeho rodině byla utvrzena žádá se samostatný panovnický dvůr v Pešti.
Banffův Praha Uhry Pešť
14 article
Zákonitých práv koruny nová strana bude vždy šetřiti, ale ehce těž zabezpečiti práva a zákonem odůvodněné snahy národa. Z Pešti, 1. srpna. (Svolávání zá lož níků.) Ministerstvo honvédů uveřejňuje naří zení, dle něhož záložníci se nebudou svolávat prostřednictvím obcí, nýbrž svolávací listiny se budou vyvěšovati na četnickém velitel- ství a v Pešti na policejním ředitelství. Li stiny mají býti vyvěšeny 8 dní Z Pešti, 31. červenec. (Aktivní poli- tikaRumunů.) Rumunský poslanec. Jan Russu-Sirianu protestuj v „Tribuně“ proli temu, aby si příslušníci nemaďarských národ- nesti musili prostředky k životu potřebné opa- třovati jen pomocí maďarštiny. Nemáme svo- body tisku, shromažďovací, ani spolčovací; prá- va naše jsou jen na papíře, svobodná jsou pro nás jen vězení, do nichž nás šovinisté vhá- nějí jen proto, že ctíme zákony, panovníkem schválené. Nejbližší budoucnost vydá Rumun těžkým zkouškám. Šovinisté dosáhnou toho, že v Uhrách vytvoří se jen dvě strany, jedna vládn maďarská, druhá národnostní opposiční. Po- daří-li se nám spojiti všechny národnosti v jednu mohutnou opposici, budeme mít vyhráno, nebo se staneme tak mocným činitelem politickým že budou nuceni počítati s námi, ježto bez nás nebo proti nám nebude státní správa možna. Ale nutno miti na mysli, že žebroněnín nedosáhneme ničeho, tím méně mů- žeme tak dobýti práv a udržeti si je. Práv si musíme vydobýt. V drobném prodejís rusní číslo o zobě . . . za 8b opoladueaí . . . . za 2 h Ve slialkách za vesková rasní číslo. . . . . . . . 10h vspolední. Inserá t plali se hotově vepřel Přudplacení a inserty přijímá zdmlni- strace v Marianské ulici č. z. Tam nzcházejí se též rodskee, tlskársa a ezpečice „ Nátodnich Listu- Hukopisy se novracsji.
Jan Russ Sirian Rumun Pešť Uhry
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. srpna. Anglické loďstvo v Baltu a německé hrozby. V popředí všech událostí octl se rozruch způsobený v Německu připravovanou vyjíždkou anglické eskadry do moře baltického. Mezi Anglií a Německem stahuje se k bouři a zatím se již blýská v žurnálech, jejichž ovzduší je naplněno hrozivou nedůtklivostí. Angličtí novi- nářští jingově tropí si posměch z Němeů, bodrý humor John Bulla upadá do vyzývavého smíchu cockneyů, stavicích se do posy pěstních zápasníků a i nejrozšafnější moniteuři německé politiky dostávají z toho záchvaty zuřivosti rozkřikují se na vzpupnou Britanii s celým dů- razem německého sebevědomí od Sadové a o Se Janu. Zejmena vylýkají německé listy anglickému tisku perfidnost, s jakou prý na pobouření myslí pustil do světa zprávu, že Německo chce anglickému loďstvu uzavříti Baltické moře a ž tento úmysl byl předmětem schůzky německého císaře s carem a s králem Oskarem švědským a s Christianem dánským. »Berliner Tagblatt« horlí proti chauvinisti- ckému štvaní protiněmeckého tisku anglického. »Daily Mail« a »Daily Express« podněcují ve svém štvaní. Vážnější tisk vyjadřuje se ovšem zdrželivěji, dokonce odsuzují novinářské jingy. kteří chtějí svým pokřikem zachrániti kabinet Balfourův, a snaží se učiniti jeho zahraniční politiku populární. Londýnský dopisovatel »Münchener Neueste Nachrichten« v obšírném článku pojeďnává plavbě britické eskádry do Baltu.
Bulla Jan Oskar Christian Balfourův Praha Balt Německo Anglie Münchener Neueste Nachrichten Daily Maila
16 article
Velitelem cskadry, o jejímž složení jsme již včera přinesli podrobnější zprávu, bude ad mirál Sir Artur Wilson. Loďstvo vyjede upro- střed srpna, navštiví Esbjerg, Swinemünde (28. až 31. srpna), Gottenburg. »Dally »Telegraph« tvrdí, že výprava bude míli ráz obvyklé cvičné plavby. Rozměrnost anglické eskadry učiní jistě v Baltu velký do- jem. Již dlouhá léla anglické loďstvo nenavští- vilo Balt a tato výprava je uspořá- dána s úmyslem, aby vzbudila v Evropě sensaci. Baltické moře je ole- vřené, je tak přístupné cizímu loďštvu jako Středezemní moře, Allantický oceán, Severní moře nebo kanál Lamanšský. Výprava ta je důsledkem nové politiky admi- rality, jež uspořádala nové rozdě- lení britských sil námořních a po- ložila jejích těžiště na sever. Dopisovatel mnichovského žurnálu zmiňuje se o sensaci a znepokojení, způsobeném v Lon- dýně známým článkem úřadního »Reichsbota« a nepokládá tento článek za šťastný, neboť žen prý vodu na mlýn anglických germanofobů. Do- poručovalo by se prý spíše mlčeti a netropiti zbytečný poplach. Berlinský dopisovatel »Standardu« vytlouká z článku v »Reichsbotu« kapitál, tvrdí, že je předzvěstí úmyslu německé vlády prohlásiti bal- tické moře za »mare elausum«, Ale s německé strany se tento úmysl nej- rozhodněji popírá — jak jsme již včera uvedli na těchto místech — neboť Berlin se chce vyhnouti každému konfliktu s Velkou Britanií a po- dobný plán na uzavření Baltu by mohlo Německo uskutečniti až po vítězné válee s Anglil. Kdyby se o něco podobného teď jednalo, měl by Balfour za sebou celý národ a mohl by si zahráti na záchrance
Wilson Gottenburg Balfour Esbjerg Swinemünde Telegraph Evropa Lon Berlín Velká Británie Německo Středezemní moře Allantický oceán severní moře
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Josef Leopold Zvonař. Životopisný nástin. *) Napsal Ad. Piskáček. Narodil se dne 22. ledna 1824 v Kublově u Žebráka. Kublov jest málo znám, ačkoli děje se o něm zmínka již při události kronikářem Hájkem položené k roku 1003. Zmínka ta děje se při lstném přepadení knižete Jaromira Vršovci; zachránil ho věrný Hovora. Obdržel za to odměnou osady: Kublov, Broumy, Trubín a Hudlice, zlaté ostruhy, znak a úřad lovčího. Kublov jest půvabně položen v blízkosti lesů křivoklátských a stal se rodištěm jednoho z nej- lepších hudebníků českých, dnes ovšem skoro zapomenutého. „Žíti v lidské paměti“ bývá hluchý pojem. Vrstva hřbitovní hlíny, na rakev zesnulého dopadající, trhá často pouta, jimiž by vzpomínka a vděčnost potomstva měla býti na vždy spjata s duševním odkazem zesnulého. A tak nezbývá, než aspoň po létech stručně při- pomenouti si životní příhody a osudy muže, jejž v době plné činnosti duševní ctily a vážilysi všecky strany. Zvonař byl synem rodičů zcela chudob- ných. Otec jeho slul František a byl zedníkem. Jak křestní list synu jeho, dne 23. ledna 1824 velizským farářem Janem Leiblem vydaný, praví, byl synem Josefa, výměnkáře v Kublově a Mag- daleny Wokačz (Vokáčové) ze Bzové. Matk jeho slula za svobodna Prokšová Kateřina a byla dcerou po Václavu, ševci a Dorotě Zymové, též z Kublova. Oba byli poddaní Točníku. Chudé domácnosti přispivala malka skrovným výdělkem z hokynářství. Hoch jejich záhy jevil zálibu v hudbě a zpěvu. U jeho rodičů se doma po starém zvyku ráno na úsvitě i na nešpory zpívávalo, a tu malí Zvonař v koutku světničky se choule naslouchávai zbožným písním, jež děd jeho, krejčí a dva strýcové zpívávali. Mohl-li na kruchtě po očku sledovati pana -čitele, se- dícího za pisklavými varhánkami a hrajícího ze starých, zažloutlých partesů, bývala mladá jeho
Josef Leopold Ada Piskáček Hájek Jaromira Vršovec Hovor Zvonař František Leibl Josef Wokačz Vokáč Prokšová Kateřina Václav Dorota Kublov Žebrák Broumy Trubín Hudlice Mag Bzová
18 article
*) Ke slavnosti v Kublově. duše u vytržení. A což teprve, když slepým svým strýcem Frýbertem ve zpěvu poněkud vy- cvičen, přijat byl panem učitelem ve sbor chrá- mových zpěváků, aby pomáhal zpívati ,discant Zmíněný strýc, z povolání hudebník, po- střehl vlohy chlapcovy a vyučoval ho hudbě na flétu, klarinet a lesní roh. Dětská léta minula, léta nevinných a ne- uvědomělých radostí, a malý Josef dán byl k dědu na včení krejčovině. Hochu nevoněla. Snil o hudbě. Vzpomenul-li, že v přihrádce stol- ku pečlivě jest uschována jeho první skladba thema v A-dur s dvěma variacemi? Velizský farář Josef Dmych ujal se nadaného hocha, umíniv si, že umožní mu studia učitelská. Sám jej ve všem potřebném připraviv, vymohl mu přijetí ku Piaristům do Berouna, odkud Zvonai přišel ve stáří 17 let do Prahy odbýti přípravný běh učitelský. Ale ani tato dráha ho nelákala.
Frýbert Josef Dmych Kublov Beroun Praha klarinet a lesní roh téma v Adur
19 article
Toužil stále po těsnějším styku s hudbou, které se konečně zcela oddal, vstoupiv na pražskou varhanickou školu. Ústav vychodil s úspěchem bylť ihned povolán na ústav jako assistent s mě- síčním platem 5 zl. stř., to jest 10 K 50 h. Po- vinností jeho bylo vyučovati každodenně čtyř hodiny, k čemu ovšem nutno připočísti čas, ztrá- vený domácími opravami úloh žáků. Plat byl tal- malý, že jistě ani nejskromnějších nároků ne- splňoval. Zvonař byl synem českých rodičů, ale my- slil a cítil skoro jako Němec. Ne svou vinou, ale poměry, v nichž žil, a které pro všechno české měly posměšek a pohrdání. Nelze říci, že by to byl nějak těžce nesl. Žil tak, jako žili všichni kolem něho, až bouřlivý rok 1848 i jej pro- budil. Stal se členem „Svornosti“ a přidělen byl ku prvé setnině, které byl velitelem Karel baron Villani, a kde poručíkem Tyl. V tom čase složil svůj sbor „Společná“ na Pickova slova. Skládal jej ve svém pokojíku nedaleko „Nových alejí“ — nynější Ferdinandovy třídy. Bylo právě o svatodušních svátcích v červnu. Píše o tom. Společná byla skládána při hřmotu děl a ručnic v nových alejích. Byl to strašný výjev; po každé ráně se řítilo sklo z oken a otřásalo se vše; bylo to dne svátečního, asi ke čtvrté hodině po poledni. Tento rok byl v životě jeho rozhodujícím.
Zvonař Němec Karel Villani Tyl Pickův Ferdinandův
20 article
Viděl nyní jasně, postřehoval, kde a v čem je potřebna českému živlu posila. Stavěl se všady. kde tušil, žeby mohl se úspěchu veřejným zá- jmům domoci, v první řady. Ale žár r. 1848 v českých srdcích chladl, až na novo jej vznitilo vydání říjnového diplomu r. 1860, kdy český živel elementární silou se projevil. Dehatovalo se, organisovalo a zpívalo se. Zvonaře vidíme v předních řadách spolkového ruchu. Společně s J. L. Lukesem, F. Hellerem, E. Melišem, J. Pechem, L. Procházkou, J. Srbem a Em. Vašá- kem zakládá pražský „Hlahol“ v r. 1861. Dvč léta později druží se se Smetanou, Pivodou zakládají společně hudební odbor „Umělecké besedy“, jejímž prvým starostou byl J. Wenzig- V témže roce účastnil se v „Umělecké besedě“ cyklu přednášek, který výbor ustanovil takto 1. Sabina mluvil o Dobrovském, 2. Zvonař hudbě, 3. kanovník Štule o literatuře polské 4. Jeřábek o vyvinování se demokratických ide ve středověku a o působení tehdejší literatury na středověké dějiny, 5. kanovník Štule opě o polské literatuře, 6. Hálek o umění a poesi zvláště. Téhož roku zvolen byl „Uměleckou be- sedou“ spolu s B. Smetanou do komise pro se- stavení plánu dramatické školy a skoro sou- časně sestavil s J. Böhmem, drem. Procházkou a J. Förstrem promemorium, datované dnem 20. dubna a svědčící dru. Fr. L. Riegrovi jak intendantu českého divadla.
Zvonař Lukes F Heller E Meliš J Pech L Procházka em Smetana Pivoda J Wenzig Sabina Dobrovský Jeřábek Hálek B Smetana J Böhm J Förstr František L Riegr Hlahol český divadlo
21 article
Činnost jeho skladatelská počíná již v roce 1843, a první jeho skladba veřejně provedena v Cecilském spolku r. 1847. Byla německá — slula „Die Abfahrt“ — a přešla bez veškerého úspěchu. Od r. 1848 obíral se skladbou písní a sborů na slova českých básníků, Čelakovského Chmelenského a zvláště Al. V. Šmilovského který ve Zvonaři, jak sám praví, poznal pra vého kněze umění, s jakým druhým se posud na své pouti životem nesetkal.**) Z nejlepších jeho děl tohoto druhu jest ballada na text Al. v Šmilovského „Švanda dudák“ pro soli a mužský sbor. Málo kdo ví, že Zvonař skladbu tuto do kenčil. Tak píše K. Bendl, který byl jeho žáken ve skladbě a tedy jistě s ním i v úzkém styku Šmilovskému v dopise ze dne 14. října 1866 „Mezi věemi, které po nebožiíku Zvonaři zů- staly, viděl jsem začatý sbor „Švanda dudák“ **) V předmluvě ke svým Sebraným spisům bá nickým. 1. L. Kober, v Praze, 1874.
Čelakovský V Šmilovský Al Švanda Zvonař K Bendl L Kober Šmilovský Praha
22 article
na Vaše slova. Snad Vy jej máte? Kare Frič,*) u kterého se ty věci nacházejí, nemoh ničeho najít, ten kousek, co jsem našel, vzal jsem k sobě. Nevíte ničeho o tom sboru? Snad by se dal dodělat, kdyby to Zvonař nebyl do dělal, ale k tomu mně zase chybí text! Zvonař ukončil tento sbor knátce před smrtí, totiž dne 25. května 1865 a zaslal je ihned zpěváckému spolku ve Strakonicích, jehož byl čestným členem. Pražští přátelé rukopisu ani neviděli, jest však dodnes pečlivě uložen v archivu zpěv. spolku „Zvon“ ve Strakonicích pod čís. 479. Jinou, velkou skladbou sborovou jest romance „Běla krasavice“ pro solo a 4 mužské hlasy, op. 42. Slova jsou F. L. Čelakov- ského. Skladba vyšla v Praze tiskem u Christof a Kuhé a referent —o0— napsal o ní ve „Sla voji“ jak následuje: „Musíme se vůbec v ter smysl vysloviti, že tak zdařilých, hluboce pro myšlených, co do původnosti a způsobu v upo- třebení hudebního materiálu vynikajících sborů velmi málo — ba velmi pořídku máme. Kdo skladbu tuto bedlivě prostuduje, najde nejenon uměleckou práci skrz na skrz, ale přiučí se zvláště co do rhytmu a harmonisování zajiste novým a rázně účinkujícím obratům.“ —
Kare Frič Zvonař Běla F L Čelakov Christof Kuhý Strakonice Praha
23 article
Zajímava obsazením jest duma „Píseň D- libora vězně“ na báseň Jana z Hvězdy, pro bari- ton solo, violu a orchestr, op. 29. Na slova Šmi- lovského složil ke koncertu na rozloučenou s basistou Karlem Strakatým kantátu „Umíra jící pěvec“ pro bas solo, mužský sbor a orchestr op. 32. Skladba tato docílila při provozování ve- likého úspěchu. Menších jeho sborů jest celá řada a pamětníci dřívějších produkcí pěveckýeh pamatují se jmenovitě na jeho sbory „Po- cestný“, žertovný sbor, jehož opakování si obe- eenstvo při prvém provozování vyžádalo „Žárlivý basař“, op. 38. V oboru hudby církevní — složil pět mš vekálních i orchestrálních skladeb, dvoje re- quiem — zejmena zasloužilým se učinil vydá ním díla „Hudební památky české“ ve čtyřech svazcích. Jest to klassické vydání starých če- ských chorálů v originální úpravě, která tak mnohý skvost církevního zpěvu českého uvedla zase do chrámu. Na díle tomto pracoval plnýel nět let, což při jeho neůmorné píli a vytrvalost ***) Jeden ze Zvonařových přátel jest nejlepší zárukou zdatnosti a záslužnosti díla. Skladbu instrumentální i operní pěstoval úsi- lovně a jmenovitě v poslednější doufal dojíti uznání svých vážných snah uměleckých a do jisté míry i reformačních. Z děl dramatických zmiňuji se pouze o tříaktové jeho opeře „Zá- boji“, ke které libretto podala mu přátelská ruka
Karel strakatý Umír Zvonařův orchestra op . 32 Záboj píseň Dlibor Jan z Hvězda
24 article
Šmilovského. Tento považoval Zvonaře za nej- schopnějšího, jenž by složiti mohl českou operu, vyhovující i pokrokovému stanovisku hudby zvýšeným požadavkům dramatickým, jak je vy- ložil Šmilovský ve článku „Básník a hudebník“, vyšlém ve „Slavoji“ r. 1862. Ale opera se ne- provozovala. Zvonař ukončil partituru její dvě léta před svou smrti, v r. 1863, tedy v dobe svého vyzrání uměleckého a sám byl přesvědčen, že tvoří vrehol jeho činnosti skladatelské. Ne- mohu rozsuzovati, nemaje po ruce partitury díla, bylo-li odmítavé chování ředitelstv českého di- vadla oproti „Záboji“ oprávněné — sám tohdejší kapelník Maýr provozoval v koncertě ku prospěchu techniků, jenž konal se na Žofině 8. března 1863 finale prvého jednáni — aleo tcm jsem pevně přesvědčen, že tento neúspěch
Šmilovský Zvonař Záboj Maýr český di Slavoj
25 article
Zvonaře bolel a bodal až do posledních dnů jeno života. Vymyká se z rámce těchto řádků, abych podrobně ličil theorie Zvonaře ovládající, než k dílu tak velikému přistoupil, ale jest jisto, že reformní snahy ovládaly jej již tehdy a nutily ho, aby se postavil proti bezmyšlenkovitému odzpěvování arií v místech a scénách zcel protichůdných. Nojlepšího názoru o tom na- budeme, pročteme-li jeho theoretické úvahy, které ukládal buď do Nerudových „Obrazů ži- vota“, buď do Melišova „Dalibora“ aneb do „Slavoje“ Ulmova. Jde z nich všech na jevo, jak velice vážil si pokroku v umění, kteréhokoli druhu a jmenovitě ovšem v hudbě. Pomlčími o jeho činnosti paedagogické, z míry záslužné, chtěje dotknouti se poměru Zvonaře k české hudbě a B. Smelanovi, jenž z působení jeho má rysy tak význačné. Z theoretických úvah Zvonařových jde na jevo, že úsilovně snažil se o vytvoření vlastního typu české hudby. Ve článku „Zkumné při- spěvky ku poznání povahy a ducha české hudby, čerpané z českých písní duchovních i světských“ — uveřejněném ve „Slavoji“ r. 1863 — mluví o tom, jeví-li se národní hudba ve velkých vý- tvorech hudebních, jako v symfoni, opeře.
Zvonař Nerudův Melišův Dalibor Ulmův Smelan Zvonařův Slavoj