ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7139bfd0-78eb-11dc-ac05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: place 82, org 9, person 83, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
2. srpna 1905.
4 masthead
Císlo 210.
5 article
vlasti ve chvíli, kdy jeho posice je tak vralkou. Ostatně v tomto smyslu již těží z afféry tisk Balfouroví oddaný. K pobuřujícímu úvodníku »Morning-Postu« již včera námi citovanému, připo- míná londýnský dopisovatel »Münchener Neueste Nachrichten«: Naším přesvědčením je, že něme- cká vláda, když nejde o přímý konflikt s Anglií, nemohla by učiniti nic pošetilejšího a neužiteč- nějšího, nežli sledovati rady »Reichsbotu«. Ná- vštěva anglického loďstva v Baltu je snad bez- taktností v této chvíli; ale s podobnými angli- ckými kousky nesmí se Německo zabývati, do kud jeho zájmy nejsou vážně ohroženy. Angli- čaně sami by měli uvážiti, zdali jednaji moudře, když německému lidu vnucují přesvědčení, že je mu zapotřebí velmi silného německého loďstva. Většina berlínských listů nesdilí rovně stanovisko »Reichsbotu« a nevidí v ná- vštěvě anglické eskadry v balti- ckém moři důvod k bezprostřed- ním obavám.
Anglie Balt Německo Angl Münchener Neueste Nachrichten
6 article
»Vossisehe Zeitung« nepokládá jízdu an- glické eskadry do Baltu za znamení největšího zostření německo-anglického poměru. Německo zvětšilo během let svůj obchod, rozmnožilo své loďstvo, ale to nemůže býti důvodem k válce. Musili bychom pak anglickou vládu a anglický lid pokládati za schopné lupičské politiky, k čemuž není dosud důvodů. Demonstrace an- glického loďstva nemůže list považovati z hrozbu. Německo zná dostafečně síly Anglie, i když se mu nepředstaví její loďstvo v Baltu. Vůbec odsuzuje »Vossische Zeitung« přepjaté pessimistické posuzování situace a nic nepouka- zuje na pravděpodobnost vážnějšího konfliktu s Anglil. Z Londýna se oznamuje důležitý dnešn článek v »Tímes«, kde se praví, že jízda loďstva kanálu lamanšského do Baltu byla usta- novena již před několika měsíci. Není na ni nic zvláštního ani neobvyklého, nemá vět- šího mezinárodního významu než loňská návštěva německého lod- stva v Portsmouthu. Jedná se pouze o pravidelnou letní křížovou plavbu.
Balt Německo Anglie Londýn Portsmouth Vossisehe Zeitung Vossische Zeitung
7 article Řeč Pavla Deschanela.
Řeč Pavla Deschanela. Dne 31. července promluvil Pavel De- schanel, bývalý president sněmovny, obšírně před svými voliči v Nogent-le-Rotrou o událo- stech posledního období parlamentu. Řečník pře- třásal nejdůležitější otázky politické a sociální, zejmena rozluku církve a státu, pojišťování děl níků ve stáři a reformu volební, načež mluvi o politice zahraniční a pravil, že nynější situae Francie zavinily dvě hlavní chyby. První je, že Francie nepoužila doby transvaalské války k pro- jednání otázky marocké s Anglií. Tehdy bylo Rusko ještě přítomno v Evropě. Deschanel marně naléhal, aby se v tomto smyslu zakročilo. Tehdy se mohlo s Anglil jinak jednat nežli loni a Francie mohla ustoupiti Anglii v Egyptě a Novém Foundlandu za něco, kdežto nyní to učinila skoro zadarmo. Druhá chyba byla spá- chána v listopadu r. 1901, když markýz Ito byl v Paříži. Japonský státník nechtěl válku, byl pří- vržencem dohody s Ruskem. Japoncům se jed- nalo jen, aby jim byla ponechána volná ruka v Koreji. Mohly se zameziti v čas rejdy politi- ckých a vojenských dobrodruhů, toužících po válee. Francie, jež byla zpravena o všem, co se dělo a chystalo v Japonsku, měla v Petrohradě pronésti slovo rozvahy a rozumu a měla upo- zorniti svého spojence před srázem nebezpečné politiky, kam jej hnalo Německo. Markýz It nenašel opory ani v Paříží ani v Petrohradě, odebral se do Londýna, kde 30. ledna r. 1902 byla podepsána smlouva anglo-japonská. Rusko se vrhlo střemhlav do asijské dobro- družné politiky, opustilo Evropu a Franeie se oetla samotná vůči Anglii a Německu. Deschanel vyslovuje se s uznáním o Rouvierově pevnost a energii projevené v hodině kritické. V záleži- tosti marocké nemohl jednati jinak nežli jednal Francie pyká teď za chyby, spáchané před šesti léty-
Pavel Deschanel Pavel schanel Rotrou Anglit Ito Japonec Nogent Francie Anglie Rusko Evropa Egypt Nový Foundland Paříž Korea Japonsko Petrohrad Německo Londýn
8 article
K otázce této následovně odpovídá: „Čeho po- sud nemáme, nebudeme se tvářiti, jako bychom to měli, ale spíše přihližeti budeme, jak bychom toho dosáhli. První věcí jest, abychom se ohlédli, zdali máme látky potřebné, z níž by se časem veliká umělecká díla vytvořila; ale hne druhou věcí bude, abychom, máme-li látky ane jakých základů, přísně zkoumali a zkoumáním poznali, ce v této látce našeho a cizého jest, ja- kož i abychom dále zkoumali, co z cizého s na- ším souhlasí, aneb co se mu příkře na odpor stavi. Třetí věcí pak bude, abychom tomu, což našeho jest, obzvláštní pěstění věnovali, tomu pak, což cizého jest, buď výhost dali, aneb osudu svému ponechali.“ „Nčinili-li bychom dostatek aneb nedosta- tek první věci otázkou, zdali totiž máme potřeb- né látky aneb základů, na nichž bychom veliká národní umělecká díla založiti mohli, mohli by chom na otázku jen přesvědčivě odpověděti. Látku tuto máme ve svých národních a pak cír- kevních písních i postačuje látka tato v melodi- ckém, rhythmickém i harmonickém ohledu, aby sloužila za základ velkým uměleckým plodům.
9 article
Neboť, uvážíme-li, že jsou to zvláště tři živly jež dohromady činí ráz a povahu, tudíž původ nost hudby, totiž: melodie, rhythmus a harmonie; uvážíme-li dále, že národní naše písně duchovní i světské obsahují velikou roa- manitost v melodických sledech tónů, jakož i ve- likou rozmanitost rhythmických figur a článků, jež se mohou rozmanitou kombinací ještě na mnohem větší počet rozmnožiti; uvážíme-li ko- nečně, že staré naše písně i mnohý harmonický postup v sobě obsahují, kterýžto postup téměř jen těmto písním vlastní jest: domyslíme se snadno, že obsahuje v sobě tato látka všech podmínek, jimiž se může hudba česká původní Jak závažná to slova. Dnes ovšem zdají se nám býti zcela přirozena a touhy spisovatelovy nejen uskutečnitelnými, nýbrž jedině správ- nými: ale v době tehdejši? Stači si pouze při- pamatovati, že Smetana vrátil se nedlouho před tím r. 1861 do Prahy z Göteborgu ve Švédsku kde byl ředitelem filharmonického sdružení „Harmoniska Sällskapet“, kam se odebral n státi.
Smetan Sällskapet Praha Göteborg Švédsko
10 article Ke kapitole o odlidňování Malé strany.
Ke kapitole o odlidňování Malé strany. Nic není přirozenějšího, než veliký zájem, jejž vzbudila nedávná přednáška konservátora pana J a n Heraina v Občanském klubu malostran- ském. Proto Budiž laskavě prominuto pisateli těchto řádků, že dovoluje si veřejně upozorniti na některe okolnosti, jichž by se právě v nynějši dob v zájmu Malé strany a celé Prahy mělo využitkovati. Zmiňuje se o nich řečenou schůzi přijatá reso- luce slovy: „Ukládáme výboru Malostranského občan- ského klubu, aby podnikl veškeré kroky, jež by věsti mohly k nápravě, zvláště aby vypracoval a podal ve smyslu tomto pelici na sněm království českého za postavení nové zemské budovy na Mal straně a pelici na říšskou radu za postavení nové budovy pro mistodržitelství, rovněž v naší čtvrti; nechať zároveň výbor Malostranského občanského klubu požádá zvláštními dopisy kluby poslanecké na sněmu i radě říšské za intervence v télo věci a vyšle na příslušná místa deputace.“ Se zřetelem na to, že je nyní vedle pana dra. Lad. Pinkasa poslancem na sněmu království českého za Malou stranu sám starosla měst pražských, pan dr. Vlad. Srb, jakož i se zřetelem na to, že týž volební okres na radě říšské zastupuje svou neúnav- nou činností proslulý inženýr pan Jan Kaftan, nemůže býti pochybnosti o tom, že vše, co podnik- nouti má výbor Občanského klubu na Malé straně, podporováno bude všemožně, ale zdárný výsledek může se dostaviti podle měho skromného zdání jenom tehdy, když by splněny byly tyto dvě hlavní podmínky, a to:
Herain doktor Vlad Srb Kaftan Praha malostranský občanský klub
11 article
Když by při nastávajících asi poradach mezi pa- nem předsedou ministerstva a pány zástupci národa českého již dnes nejednalo se pouze o prováděn kanalisačních a regulačních prací, o stavbě universit- ních budov v Praze, o stavbě budovy české techniky v Brně, o záležitostech železničních a pod., nýbrž zároveň a ihned o poskytnutí potřebných prostředků k tomu, aby rostavena byla sněmovní budova taková, která by při- měřena byla významu a důstojnosti to- hoto královstvíl Otázka tato byla již před mnoha léty před- mětem návrhů na sněmu království českého a zejmena cís. rada pan V. Nekvasil doložil návrh svůj, a by se sněmovna postavila na místě bývale kadetní školy, hotovým projektem. Po něm uči- nili pan Frant. Kytka a pan Jan Kaflan další návrhy v plném sezení sněmu a já sám v roce 1896 v poradách rozpočtové komise v ten smysl, aby sně- movna postavena byla na Kampě proto, že by svou poměrně malou výškou a sady kolem seskupenými ve značné miře mohla tato stavba k zachránění ny- nějšího pohledu na Malou stranu přispěti. Návrh ten byl půdorysně také rozluštěn v regu lačním plánu Malé strany, vypracovaném již v roce 1903 městským stavebním úřadem. Z uvedeného je zřejmo, že celá olázka není nová a že jenom vždy znovu byla odkládána. Přičiny, pro které se tak dělo, byly zvláště dvě a sice: nedosta- tečné peněžní prostředky a podnes převládající mí nění, že je třeba zbudovati novou sněmovnu na „hi- storické půdě budovy nynější.
V Nekvasil František Kytka Kaflan Praha Brno Kampa
12 article
Oba tyto důvody musí padnouti a je konečně k tomu příhodná doba, která se tak brzy nevrátí, Že spořivost závládnuvší vůči projektované stavb sněmovny v ničem neprospěla, toho nejlepším dokla- dem je hrozný stav, do něhož se dostaly zemské finance i bez této stavby a poněvadž ve světě o všem pouze výsledek rozhoduje, není možno ničím obhájiti system, který způsobil to přenákladné skupování domů v okolí sněmovny nynější, v nich jsou umístěny zemské úřady způsobem, který ne- snese žádné krilikyl A ta „historičnost půdy“ je důvodem tak vratkým, že rovněž nesnese žádného dalšího roze- bírání vůči důležitosti zájmu jak obyvatelstva, tl i města Prahy, který se lpěním na tomto názoru dává v šanc. O pravých záměrech ve příčině stavby bu- doucí sněmovny není naší veřejnosti ofliciálně nic známo, a jenom snad asi před 4 nebo 5 léty vyskylla se zpráva o tom, že jest již zemským výborem vy- pracován pro sněmovnu na místě budov nynějších určitý návrh. Netvrdím, že je tomu skutečně tak, ale vzpomínám věci proto, abych poukázal na to, čeho nyní nezbytně třeba. To jes! vypsání sou- těže na návrh nové sněmovní budovy. Povinnost tato připadá jednak zemskému výboru království českého, jednak i obci pražskéa povinnost ta je tím naléhavější, poněvadž se již brzo musí rozhodnouti také o tom, kde bude státi budova malířské galerie království českého! Zemský výbor jest majitelem dosti velké skupiny domů, které by měly ustoupiti budově nové sněmovny a jistě jednou pro vždy nadobro změniti ráz Malo- stranského náměstí. Je tedy známo, co vše by mělo padnouti za obět provedení myšlenky, aby nová sněmovna stála na „historické půdě“ budov starých — čím však b tyto historicky i architeklenicky vel- mi cenně památky stavební nahraženy býti měly, dosud známo není!
Praha stranský náměstí
13 article
Jest již osudem všeho, co kdy vytvořila ruka lid- ská, že časem ustoupiti musí výtvoru novému, ale nahražovati staré památky skutečné ceny něčím no- vým je přípustno jedině tehdy, když je to příkazem naprosté nutnosti a pak se to mů státí jenom tehdy, když je dána dostalečná záruka, že výtvon dporučení klavírního virtuosa Dreyschocka. Ačkoli již v r. 1855 vyšly tiskem v Praze Marca Berry jeho polky, českým duchem pro vanuté, „Trois Polka de Salon“, op. 7., „Trois Polka počtiques“, op. 8., stal se z něho mezi- tím nadšený stoupenec Lisztův, c čem podávají důkaz jeho symfonické básně „Richard III.“, „Valdštýnův tábor“ a „Hakon Jarl“, vesměe skládané za pobytu v cizině. Smetana žil vzdá- len ozdravujícího ruchu, který tehdy po Če- chách se rozvanul a teprve zde v Praze, stý- kaje se se Zvonařem osobně, čitaje jeho články přiveden byl ku poznání, že cesta, kterou kráči správna není. Že tente vliv Zvonařův skutečně na něho působil, jest neklamno tím faktem, ana teprve „Prodaná nevěsta“ — začatá v r. 1864, tedy po Zvonařově propagaci myšlenky o své- rázném charakteru české hudby — byla prvým jeho dílem českým. Byl tedy poměr Zvonaře ke Smetanovi asi ten, jako Sušila ke Křížkov- skému.
Dreyschock Berra jít Salony Lisztův Valdštýnův Smetan Zvonař Zvonařův Sušil Praha Trois Polk Richard III
14 article
Zvonař skladatelem geniálním nebyl. Ne- stvořil děl, jež by vítězně přečkala dobu, v níž vznikla a jež by teprve doba příští dovedla dle pravé ceny posouditi; nebyl mužem, jemuž bylo dáno, aby to, co veškeru jeho bytost naplňovalc — snaha po charakteristickém typu české hudby — učinil radostnou skutečnosti: byl skla- datelem, v němž obrážel se věrně stav tehdejší tvorby hudební, ač po zásluze vytknouti dlužno, že často v jeho skladbách — nejvíce sborových — udeřil na český zpěvný tón. Ale články svými, horujícími po vymanění se naší pro- dukce hudební z cizích vlivů, toužícími po je- jím usamostatnění, uspíšil tu velikou periodu české hudby, která je representována velikým jmény Smetana a Dvořák.
Smetan Dvořák
15 article
Zvonař zemřel v Praze, dne 23. listopadu 1865 o 10. hodině dopolední v 40. roce věku tuberkulemi plie. Až ke konci života byl čin- ným. V době, když již mu bylo ulehnouti, obíra se skladbou mše a když práce na lůžku způso- bovala mu obtíže, pracoval kleče na zemi, papín notový maje rozložený na židli. Umělecká be- seda, která společně s „Hlaholem“ vypravila mu slavný pohřeb a též s tímto společně vydala nový bude alespoň téže ceny jako výtvor, který se ztrácí V daněmí případě může poskytnouti celé našt veřejnosli a zejmena městu Praze záruku toho pouze veřejná, všem povolaným přístupná poutěž umělecká. Proto je už zcela na čase, aby soutěž taková vypsána byla, ale nikoli způsobem takovým, jako soutěž poslední, na získání plánů pro blázinec v Boh- nicích! Soutěž la vykazovala sice velmi značné ceny za projekty, ale trpěla dvěma hlavními závadami, jež byly: Předně velmi krátký čas a za druhé dote doby neslýchaná oběť materiální, kterou musili konkurující přiněsti vypracování tolika projektů Spravedlivým bylo by jenom, aby se při soutěž na plány sněmovny (a všech soutěžích podobných) předem zaručilokaždému, kdo podá sku- tečně vážnou a provedení schopnou práci, že, i kdy mu cena přiřknuta ne- bude, budou mu aspoň holová vydání, s projektem spojená, nahraženal Za tčchto podmínek budou se pak přirozeně moci vlastní ceny vyměřiti obnosy mnohem menšími docíli se jistě většího výběru návrhůl Soudím dojista správně, když se domnívám, že ve „Spolku architektův a inženýrů v království če- ském“ zkušenosti nabytě o posledních veřejných sou- těžích stanou se předmětem pödrobných úvah a porad.
Zvonař Praha
16 article
Také obec pražská, které stojí před velmi důle- žitým rozhodnutím o plánu polohy pro Malou stranu měla by dáti v nejbličší době podnět k podání návrhů v tom směru, kde by mimo „historickou půdu“ mohla, aneho snad měla státi budova nové sně- movny. Vyhlédnulí příhodného místa pro novou budovu c. k. mistodržitelství království českého dálo by se asi nejlépe teprve po rozluštění olázky stran umístění sněmovny rozhodnouti a laké to je věcí naléhavou proto, že když se rozhodne také osu paláce Michnova a umístění budovy umělecké galerie. nebude věru již nazbyt těch stavenišť, která by se mohla v polohopisném plánu Malé strany pro takovéto veřejné budovy vůbec reservovati! Dovolil jsem si napsati tuto úvahu jenom proto. že by věru nebylo radno ponechati rozřešení vzpo- menutých velikých úkolů oudoucí Prahy jenom tomu, s jakým zdarem se potkají kroky, jež za tou příčinou podnikne výbor Občanského klubu na Malé straně, neboť úlohy tyto jsou velmi důležitéa naléhavé, vyžadující akce založené na nejširším podkladu a co nejrychlejší, právě v době nynějšíl Ot. Materna.
Michnův Otakar Matern Praha
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nejen dobrý Homerns, ale také ne- dobrý Herbenus časem rád si zdřímne! Ovšem Homer byl slep a proto i ve stavu bdělém sotva asi co četl. Ale chefredaktor realistického denníku je přece jak známo v české žurnali- stice nejbystřejším ostrovidem a proto se mu neměl přihoditi takový kousek, jaký se mu stal včera s jeho článkem »Mezinárodní vý- znam uherské krise«, citovanýmz »Petrohradských Vědomostí« ja- kožlo »nejvýraznější a všeobecn zajímavý« o uherské otázce v celé rusk žurnalistice. Tento nejvýraznější a všeobecně za- jimavý článek mohl realistický denník míti už v sobotu dne 15. července z nenáviděných — »Národních Listů« a nepotřeboval teprve čekati na jeho někde i doslovnou parafrási v list petrohradském. Uvedeme několik ukázek z na- šeho článku a ze zpětného převodu »Časova«, který, jak dí, reprodukuje hlavní myšlenky článku »Petrohradských Vědomostí«. Hned první věly jsou hnedle totožny:
Homer Časův
18 article
„Čas« dne 1. srpna reprodukuje z » Potrohr. Vědomosti Počátky národnostního znovuzrození maďarského spadají do doby pádu Napoleonova, kdy v Evropě hrálo prvn úlohu Rusko. Tebdy byl položen první zákla maďarské kuituře založe ním akademie nauk.
Napoleonův Evropa Rusko
19 article
»NárodniListy« ze dne 15. července píší: »Bylo to po pádu Na- poleona l. v době, kdy v čele svalé uliance stalo Rusko jakožto osvobo- ditel Evropy ... kdyi vynikající vlastenec ma- darský... kladl nejen pevné základy k ma darské akademii ..
Rusko Evropa
20 article
Politicky začali se opl rati o západn! Evro pu, zejmena o N- mecko... Měla to být protiváha Ruskua jižnímu Slovan stvu...
21 article Tehdy hr. Szechenyi ..
Tehdy hr. Szechenyi .. dospěl k myšlence, že národ maďarský musí se opírati o zapadní Evropu, zvláště o sousední národ něme- cký, aby zjednal si protiváhu proti Slovanstvu...
Evropa
22 article
Ji (této ideje) využi Deák, tvůrce duali smu, zabezpečují cího nadvládu Něm cům v Předlitavsku a Maďarům v Zali- tavsku...
Deák Maďar Německo ec Předlitavsko Zat
23 article
.a byla rozhodující (tato theorie) i v díle De- akově, kterýmž zaveden dualism.. ., jenž v této polovině říše zůstavil převahu politick ou Němcům, za Lita- vou však Maďarům oznámení o jeho úmril, zasadila mu v r. 1872 pamětní desku na dům, v němž žil a zemřel, č. 713—-l., ve Vodičkově ulici. Ale svoje osudy mají i pamětní desky. Majitel domu zakryl ji krá- movým portálem a chodec marně hledá zevnější znak piety k zasloužilému umělci. — Zvonař zemřel svoboden. Všecek jeho ži- vot vyplňovala hudba, poesie a příroda, jež i v dobách nepříznivých hrstě paprsků síly vrhala de jeho pochmurné domácnosti. K osob- ní jeho charakteristice uvádím dva úryvky z do- pisu, v němž popisuje cestu do Mnichova a Švýcar.
Maďar Švýcar Vodičkův ulice Mnichov
24 article
— „Pinakothoka jest bez odporu jeden z nejdůstojnějších chrámů maliřského umění jako glyphotheka nejdůstojnější místo, kde uschována jsou díla staré skulptury. Zajásal by člověk vnitřní radostí a rozkoší, vstoupě do těchto síní, zasvěcených umění. Zde možno sku- tečně díla lidského ducha i lidské píle zbožně pezorovati a zde možno se naučiti milovat lidiv jejich dílech. Sem bych vždy svoje kroky za- miřil, jestliže by lidské slabosti a malichernost chtěly mi porušiti vznešený názor o lidech. Ma- lým a nedokonalým se zdá lidský duch v jedno- tlivých individuí, veliký však a neomylný jestliže duch všech jednotlivých individuí se spojí a ve své celosti objevi. A vidíme-li tolik děl lidského ducha pohromadě, můžeme veli- kost lidského ducha změřiti a — obdivovati!“ — „Z Augšpurku šlo to do Lipělína, města na Bodamském jezeře. Odtud dopravil nás par- ník do Kostnice, města, kde byl Hus souzen k smrti odsouzen a upálen. Místo, kde Hus bl vězněn, starý dominikánský klášter, jest roz- padlé; dóm, ve kterém týž byl odsouzen a kněž- ského posvěcení zbaven, jest prostorný, ano vel- kolepý a ve svém tvrdém klidu ovšem neví, jak veliké bezpráví v jeho prostorách bylo spá- cháno.“ — Zvonař byl povahou na výsost skromný. Rád unikal šumu veřejného života, aby jméno jeho v veřejnosti příliš se neozývalo. Snad tato jeho pří- lišná prostota byla příčinou, že se na něho tak záhy zapomnělo. Kéž tyto řádky přispějí oživit paměť jeho zásluh!
Hus Ma Augšpurk Lipělín
25 article
To pochopoval hr. Jul. Andrassv kterýž vykonal dří- ve návštěvu v Pe- trohradě, než se stal spolutvůrcem trojspolku. .. Přes to že Maďai chovali se jako nejhorli- vější přívrženci troj- spolku, ... začali ne- úprosně stíhati výstřelky všeněmecké propagandy známého německého pudu na Východ. Pociťovalit, že zmohulněné němeclv vedle západních Slo- vanů nejblíže na Východ má pře Uhry. Z oné doby po cházejí léž známé t ajne instrukce, jež da kanclěřBismark ně- meckému generál- nímu konsulovi Pešti, jež v posled- ních létech způso- bily značnou pozo nost... ... a když okázale pro hlašováno z kruhů oněch že celá koruna sv. štěpánská i se Sedmi hradskem spadá do obvodu zájmů ně- meckých, ... počaly se i v Uhrách ozy vati určité hlasy, že nutno učiniti roz- sáhlá ochranná opa- tření.
Jula Maďai Uhry Pešť
26 article
Ukázky tyto snad stačí na důkaz, že chod myšlenek, místem i slov našeho článku a reali- stické reprodukce nejvýraznějšího ruské úvahy jsou totožny. Znamenalo by otisknouti takto větu za větou, kdybychom chtěli býti úplnými a uká- zati, kterak za naším článkem i článek v » Časue reprodukovaný, týmž postupem myšlenek a slov přichází k tomu, že účelem akce strany neod- vislosti v Uhrách, bylo podle našeho znění, »zje- dnati Uhrám vydatnější prostředky k vlastní obraně, proti postupu politického proudu na Vý- chod (zjednati Uhrám prostředky k obraně proti německému nátlaku. »Čas«.). U nás ukazuje se na maďarský imperialism také v realisti- ckém denníku reprodukuje se tento tak zvaný maďarský imperialism, u nás líčí se dojmy anglické a francouzské, rovněž v reprodukovaném článku atd., atd., jedině závěrky poslední věly jsou poněkud odchylné. Jesl tedy jasno, že se dal realistický denník napáliti — azbukou až k tomu, že chválou až nezřízenou obmyslil čli- nek — »Národních Listů«, což si nepochybně do nejdelší smrti (kéž ještě dlouho žije!) neodpustl
Uhry
27 article
Nedávno vytkl nám, že jej sama čteme, jako »čert písmo svalé«, není pochyby, že on počíná si při lektuře našeho listu jako »zlých předtuch prostý anděl«, Leč abychom zabili dvě mouchy jednou ranou: také starostátnickému »Hlasu Ná- roda«, ovšem »vezdy omylnému«, přihodilas včera podobná kratochvíle. Uveřejnil ze »Š u m- vana«, jakožto sdělení klatovského listu, o do- mnělé protidynastické demonstraci na gymnasiu v Klatovech půl sloupce textu, který slovo z slovem mohl otisknouti již z naší zprávy právě před týdnem uveřejněné, z níž »Šumavane učinil nezúročitelnou půjčku. Inu, letní zábavy — Porada českých důvěrníků o opavských po- bočkách. Z Opavy, 1. srpna. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Tato neděli konala se zde porada českých důvěrníků ze Slozska za hojné účasti z Opavska Těšínska. Na ní jednáno bylo o opavských poboč- kách a jednání prohlášeno za přísně důvěrné. Možno proto pouze konstalovati, že v českém lidu ve Sler- sku odpor proti zřízení českého učitel ského ústavu mimo Opavu silně roste O věci samé bude rozhodňuto snad již tento týden Nedělní porada srolána byla posl. Hrubým ministerský předseda bar. Gautsch vyžádal prý si akta o pobočkách do středy. — Osobní. Docent kožního lékařství dr. Bu kovský ordinuje opět pravidelně. — MUDr. Lad Řeháček, odb. lékař krční, nosní a ušní, vráli se do Prahy a ordinuje opět pravidelně v Jungman nově tř. č. 12. — Za starostu okres. zastupitelstv v Unhošti zvolený rolník Jan Náprstek z Ho stouně byl od císaře potvrzeu. — Kancelista u místo držitelství Emil Wolí jmenován byl tajemníkem p okresu.
Šumavan Gautsch doktor MUDr Řeháček Náprstek Emil Wolit Klatovy Opava Opavsko Těšínsko Praha Unhošť Š u m
28 article
— Úmrti. V mořských lázních v Zingslu zemřela v neděli paní Helena Fähnrichová, roz. Rössle rova, choť okresního lékaře v Praza. Pohřeb bud ve čtvrtek o 4. hod. odpol. z domu smutku v Bei ského třídě č. 695—-VII. na Malvazinky. — K česko-ruským stykům. Hrabě J. K. Pokroy tajemník nově se tvořící národní strany ruské, pros tímto všechny české strany, jakož i všechny o Rusk se znjímající Slovany rakouské, aby napsali své dnešní úsudky a mínění o Rusku a zaslali je r- dakci česko-ruského listu »Zvěsti«, odkudž mu — přeloženy — budou zaslány — Volby do komisí pro všeobecnou daň výdělkovon v Karlíně konati se budou dne 7. a 8. srpna 190 od 9. od 12 h. ranní v místnostech velkorestaurac u »města Petrohradu«. — K nepořádkům na dráze cís. Františka Joseí sděluje se nám z kruhů stěžovatelů na nepřistojnost na stanici čerčanské při vlaku čís. 217. že se jim již dostalo vyřízení jich stižnosti. Stěžovatelé, kteří text svůj zapsali také do knihy stížností na nádraží na- mítají proti nálezu ředitelství, že nikdo z nich nebyl pozván k vylíčení věci při vyšetřování, a že vše zůstaveno pouze na výpovědi obviněných úředníků. Takovým způsobem ovšem — tak dovozují stěžovatelí vypadlo vyšetřování ve prospěch obviněných. Mimo jiné stojí stížníci na tom, že kniha stížností nebyla jim vydána nikoli proto, že ji »úředník službu konající ve skříni v nastalém zmatku nalézti nemohl«, nýbrž že beze všeho hledání výslovně hned prohlásil že knihy v úřadovně není.
Fähnrichová Rössl Pokroy František Joseum Rusko Karlín Petrohrad
29 article
— Vyměřování poplalků z dědictví. Dle rozhod nutí správního soudu má se při vyměřování poplatk z pozůstalosti přiblížeti k onomu jmění, jež bylo v držení zůstavitele v době jeho smrti, s sice neje- nom v držení právním, ale i pouze jen v držení fakti- ckém, ludíž vše, co podléhalo jeho moci, tak že s tím mohl dle vůle nakládati. Je-li věc sice ve faktickém držení zůstavitele a má-li se na ní pohlížeti jako na čásť pozůstalosti dědickému poplatku podléhající, není přece vyloučen důkaz o tom, že se má jako věe jiného majilele z pozůstalosti poplatku podléhajíe vyloučiti (§ 57 poplat. zákona). Pro tento důkaz rozho- dujícím je ministerské nařízení ze dne 25. červenn 1853 ř. z. č. 148 — Současně dvě jubilea práce oslavena byla v známém zlatotepeckém závodě p. Jana Czady v Praze. založeném r. 1839, totiž p. V. Pokorného, který 40 let a p. A. Jedličky, který 37 let nepřetržite v dílnách jmenované firmy zaměstnán jest. Při této příležitosti byli oba vyznamenáni obchodní a živno- stenskou komorou bronzovou medaillí s diplomema kromě toho odevzdal jim maj. závodu pří slavnostním pohostění, jehož se veškeré dělnictvo firmy zúčastnilo, cenné dary — Umělecká výstava v Lázních Bělohradě Ve čtvrtek dne 3. t. m. o 2. hod. odp. bude ve dvoraně lázeňského hotelu přednášetí známý umělec L. Kub »O umění výtvarném«. Po přednášce bude
Czady V Pokorný A Jedlička Praha Kuba lázeň Bělohrad
30 article
Pochopi! hrab Andrassy a dří v než založil troj- spolek, odebral se k vyjednávání d Petrohradu... Zatím Maďaři... troj spolku se nedoty kali, ale začali chápat že politika Drang nach Osten ohrožuje nejen Slovany, nýbrž tak Madary. Není tak dávno, co maďarská veřejnost ne- obyčejně se rozčilila, když se dostaly do ve- řejnosti Bism ar kovy instrukce, daně německému gene- rálnímu konsulov v Budapešti...
Andrassy Maďar Petrohrad Budapešť
31 article
Když pak v poslední době rakouští Všeněmei začali v říšské radě bez obalu prohlašovati že koruna sv. Ště pána patří do obla- sti německých zá jmů, uznalo se konečně v Uhrách, že je nutno změnit kurs a konat pří- pravy k obraně prot Němcům.
Němec Uhry
32 article
prohlídka výstavy. Ve 4 hod. počíná koncert lázeňské kapely. — Pěladvacelileté jubileum služební. Včera slavil p. JUDr. August Stein, mag. rada a přednosta refe- rátu assanačního pětadvacátý výroční den svého vstoupení do služeb obce pražské. Narodil se v Novém Knině roku 1854, gymnasium studoval v Písku, práva v Praze, hodnosti doktorské dosáhl roku 1880. Dn 1. srpna téhož roku vstoupil jako konceptní prakti- kant do služeb obce pražské, později jmenován kon- cipistou a působil v referátech hospodářském, škol- ním a berním; dne 27. února 1893 svěřeno mu bylo jakožto koncipistovi řízení právě zřízené kanceláře assanační, téhož roku jmenován byl sekretářem, roku 1902 mag. radou v VIl. tř. hodnostní a letos v květnu mag. radou v VI. třídě hodnostní. Mimo působení své ve spoleích česko-židovských věnuje se po celou řadu let otázce assanační a plalí v tom směru za uznanou autoritu, i bývá brán často na poradu i do cizích měst, vlastní otázkou assanační se zabývajících.
JUDr Stein Písek Praha
33 article
Spletitý a obtižný podnik assanační vyžaduje muže celého a takovým je bez odporu dr. Slein. Obliba jehe zejmena u konceptních úřadníků došla výrazu lelos v tom, že zvolen byl za míslopředsedu klubu magi- strátních konceptních úřadníků, v němž i dříve hla jeho měl váhy nemalé. — Úřadnictvo referátu assa- načního, jemuž byl dr. Stein vždy milým chéfem, de- brým učitelem a přítelem, oslavilo včerejší den tím způsobem, že dostavilo se ve slavnostním úboru. vzpomnělo v oslovení svém jeho zásluh, zejmenao podnik assanační a blahopřálo mu, by těšil se nadále dosavadní svěžesti duševní. Při té příležitosti věnovalo úřadnictvo referálu assanačního na místě nákladu na obvyklou květinovou výzdobu místností referátních na počest svého chěla ve prospěch Husova fondu 18 K a ve prospěch Ústřední Matice školské 10 — Dík za jubilejní Matiční dar. Zemská ústředn hasičská jednota v království českém odvedla 2. čer- vence Ústřední Matici školské jubilejní dar tisíc korun.
Slein Stein brý Husův
34 article
V uznání vlastenecké obělavosti té zaslala Ú. M. S. jednotě vřelý přípis, v němá praví: „Kéž by vzácný tento příklad národní obětavosti, který je novým dů- kazem přízně slavně Zemské ústřední jednoty ha- sičské k nejpřednější naší národní instituci, povzbudi k přemýšlení o důležitosti Ústřední Matice školské k následování ještě tam, kde snahy Ústřední Malice školské nedocházejí dosud pochopení a docenění! — Z městské knihovny a čitárny na Král. Vino- hradech. V měsíci červenci půjčeno bylo v 11 půjčov- ních dnech 1408 knih 580 čtenářům (lani pouze 1381). Z knih těchto bylo belletrie původní 666, belletrie přeložené 600 svazků, 122 děl poučných 20 časopisů. Čítárnu navštívilo ve 22 dnech půjčov- ních 246 osob a četlo 282 knihy. Knihovna a čítárna zůstanou přes měsíc srpen uzavřeny. Půjčovati se počno opětně po prázdninách v pátek dne 1. září. — Málo příjemné překvapení zažila v sobot manželka kočího Josela Zíky v Plzni. O 10. hodině večer, když byla sama doma, v bytě v Čelakovskéhe ulici, přišly k ní 53lelá Anna Křiváčková se svou 19letou dcerou Terezií a položivše v něm malé děcko, o kterém prohlásili že jest Zikovc, ale že se o ně nestará, rychle se vzdálily. V neděli ráno se Zíka se Křiváčkovou pohádal a stropil takový po- vyk, že policie nucena byla zakročiti. Na Křiváčkovou učiněno bylo též oznámení pro nebezpečné vynro- žování.
jednotit Král Josel Zíka Křiváčková Terezia Zíka Křiváčkův Plzeň Čelakovskéhe ulice
35 article
— Dostal milost. Úřadník dráhy O. Sch., který rozsudkem krajského soudu v Hradci Králové ze dn 11. února 1904 pro zločin proti mravopočestnosti od- souzen byl k těžkému žaláři na dobu 4 měsíců, podní zdejším advokátem p. drem. Maxmiliáner Mělníkem žádost o milost k cisaři. Žádosl ta měla ten výstedek, že čtyiměsíční trest těžkého žaláře proměněn a snížen byl v prostý žalář v trvání šesti neděl a že odsou- zenému nastalé právní následky z rozsudku promi- nuty byly, takže týž opět do státní služby přijat býti může. — To zde ještě nebylol I Ben Akiba byl by pře- kvapen a nemohl by zvolati: „Nic nového pod slun- cem!“ Co bylo včera v Praze objeveno, jest skutečnon zvláštností, tím pozoruhodnější, že sensační objev stal se v krátkém doutníku c. k. monopolu. Už ledaces v útrobách doutníků byle nalezeno, tak na př. hře- bíky, vrkoče vlasů, dřívku a jiné podobné nechutné přísady, které při zapálení vydávaly odporný zá- poch a v kuřákovi bolestné pocity vzbuzovaly. Al neslýchaným zajisté jest, aby v doulníku byla na- lezena celá kůže z vuřta! Tento objev uěinil p. Václav Štefan, majitel závodu instalatérského ve Smečkách. V jisté pražské trafice koupil si hrsť „krátkých“, jedno z nich odřízl a zapaloval. Ale mrška ne a ne hořek.
ben Akiba Al Václav Štefan Hradec Králové Praha Maxmiliáner Mělník
36 article
Tu se konečně pan Štefan dopálil, doutník přelomil a ajta — z vnitřku kratáka vybatolil se notný závitek kůže z vuřta obecného. Snad po drobnohledném pro- zkoumání znalci uznají, že je to pergament jemný. ale to na zvláštním tomto odhalení dojista nic ne- mění.. Jak se tato kromobyčejná přísada do doutniku dostala, jest ovšem tajemstvím výroby a možno oče- kávati, že pokusy v tom směru nezůstanou osamo- ceny. A tak doufáme v těchto krušných dobách, že nastane všeobecný blahobyt, kdy c. k. továrny na tabák budou na př. v krátkých dodávati vuřty, ve dlouhých sardinky atd., zejmena by se s výhodou selkalo, kdyby v „retkách“ byla zabalena rákoska. s níž by notný výprask dostala bujará mládež, kten si kouřením plíce otravujel — Na Ovocném trhu staroměstském povstal včer dopoledne značný shon. Jistá dáma, která přišla na- koupit ovoce, vytrousila tobolku se 60 K; tobolku nalezla jedna z prodavaček a ukryla ji. Za mocného vzrušení prodavaček, které zakládají si ne poctivém jednání, byla nespolehlivá prodavačka předvedena na strážnici, kam ji provázelo lání zástupu. Trestní řízenl proti ní zavedeno — Ezekuce příčinou sebevraždy. U řezníka, ho stinského a majilele domu Karla Pernema v Ullers- dorfu u Moldavy v Rudohoří proveden byl minulého týdne exekuční zájem pro malou částku, kterou dlužen byl obchodníku v Teplicích, což jej tak rozčililo, ž se na půdě svého donu oběsi — Olec uprchl dětem. V Koloredově u Místku ovdověl před několika měsíci tovární mistr W., ote 7 dětí, ze kterých nejstaršímu je teprve 14 let, k nimž vzal si hospodyni. W, byl velice zadlužen a kromě toho byl před několika dny i z práce propuštěn.
Štefan Pernem Ullers Moldava Rudohoří Teplice Koloredov u Místek
37 article
V zoufalém stavu, v němž se ocil, odstranil nejprr hospodyni a všechny movité věci a za tři dny pak zmize sám, zanechav své děti v nejvělší bídě. V dopise, který nalezen byl v jeho posteli, radil jim, by šli na hrob své matky, že naleznou na něm peníze, sám že jede do Švýcar, skočit tam s největšího vrchu. Záro- veň děkoval všem, kdo se jeho dětí ujmou. Nad těmito slitoval se nejprve továrník, v jehož závodě býval otec jejich zaměstnán a dav jim ošetřovatele, posky- tuje jim také výživu. Děti, které budou dopraveny do své domovské obce, na hrobě své matky peněz ovšem nenašly žádných. — Ohně na venkově. Dne 27. m. m. zapálen byl neznámým způsobem na poli u Kyj stob, v němž bylo uloženo 940 m. ct. slámy v ceně 3500 K. Majilel stohu, dědic velkostatkáře B. Freye z Vysočan, jest pojištěn. — Z Klatov se nám telefonuje ze dn 1. t. m.: Dnes ráno vznikl z neznámé příčiny v ohradě firmy B. J. Brumml, parní pila a obchod se dřívím v Klalovech, požár, který nabyl záhy velkých roz- měrů. Nadlidským namáháním hasičských sborů b děkovali, že nerozšiřil se na obytně domy a pilu, jež zústaly netknuty, takže oba sdružené podniky, parní píla i chenická továrna pracují dále. Škoda způsoben na zásobách dříví, jest značná, ale hražena jest po- jištěním.
Švýcar Frey Brumml Vysočany Klatovy B . J
38 article
— Užtkuuí zaijí. Kočí A. Sch. v Jirkově opře se při hledání hub v pátek o zemi, by snáze pozved větev a uštknut byl při tom zmijí do ruky. Jelikož neprodleně objevily se u něho následky olravy krve. dopraven byl do nemocnice, kde doufaý v jeho vy- léčení — Nehoda dělnice. Anna Imová z Pankráce, za- městnaná na novostavbě čp. 360 v Nuslích, včere odpoledne spadla s druhého patra do prvého a zlomil dvě žebra. Po lékařském přispění byla odvezena do nemocnice. — Zabit blekem. Za bouřky, klerá snesla se dn 29. t. m. po půlnoci na Hlubocku, pojala byla rodina rolníka p. Václava Holíka v Tupesách č. 13 takovou hrůzou, že vstala a společně se modlila. Holík se svou manželkov klečeli u postele. Pojednou se za- blesklo a plesk, vniknuv do světnice, zabil hospodáře, omráčil jeho manželku a zhasl světlo. Když se ho- spodyně vzpamatovala a rozsvilila, shledala, že jelí muž u postele klečící, jest mrtev. — Za prudké boure, která zuřila dne 28. t. m. na Tachovsku. udeřil blesk v Schonwaldu do mandele obilí a zabi dělnici Marii Wamserovou, která se v něm ukryla
Imová Holík Wamserová Jirkov Pankrác Nusle Hlubocko Tupesy Tachovsko