3
masthead
2. srpna 1905.
5
article
vlasti ve chvíli, kdy jeho posice je tak vralkou.
Ostatně v tomto smyslu již těží z afféry tisk
Balfouroví oddaný. K pobuřujícímu úvodníku
»Morning-Postu« již včera námi citovanému, připo-
míná londýnský dopisovatel »Münchener Neueste
Nachrichten«: Naším přesvědčením je, že něme-
cká vláda, když nejde o přímý konflikt s Anglií,
nemohla by učiniti nic pošetilejšího a neužiteč-
nějšího, nežli sledovati rady »Reichsbotu«. Ná-
vštěva anglického loďstva v Baltu je snad bez-
taktností v této chvíli; ale s podobnými angli-
ckými kousky nesmí se Německo zabývati, do
kud jeho zájmy nejsou vážně ohroženy. Angli-
čaně sami by měli uvážiti, zdali jednaji moudře,
když německému lidu vnucují přesvědčení, že je
mu zapotřebí velmi silného německého loďstva.
Většina berlínských listů nesdilí rovně
stanovisko »Reichsbotu« a nevidí v ná-
vštěvě anglické eskadry v balti-
ckém moři důvod k bezprostřed-
ním obavám.
Anglie
Balt
Německo
Angl
Münchener Neueste Nachrichten
6
article
»Vossisehe Zeitung« nepokládá jízdu an-
glické eskadry do Baltu za znamení největšího
zostření německo-anglického poměru. Německo
zvětšilo během let svůj obchod, rozmnožilo své
loďstvo, ale to nemůže býti důvodem k válce.
Musili bychom pak anglickou vládu a anglický
lid pokládati za schopné lupičské politiky,
k čemuž není dosud důvodů. Demonstrace an-
glického loďstva nemůže list považovati z
hrozbu. Německo zná dostafečně síly Anglie,
i když se mu nepředstaví její loďstvo v Baltu.
Vůbec odsuzuje »Vossische Zeitung« přepjaté
pessimistické posuzování situace a nic nepouka-
zuje na pravděpodobnost vážnějšího konfliktu
s Anglil.
Z Londýna se oznamuje důležitý dnešn
článek v »Tímes«, kde se praví, že jízda
loďstva kanálu lamanšského do Baltu byla usta-
novena již před několika měsíci. Není na ni
nic zvláštního ani neobvyklého, nemá vět-
šího mezinárodního významu než
loňská návštěva německého lod-
stva v Portsmouthu. Jedná se pouze
o pravidelnou letní křížovou plavbu.
Balt
Německo
Anglie
Londýn
Portsmouth
Vossisehe Zeitung
Vossische Zeitung
7
article
Řeč Pavla Deschanela.
Řeč Pavla Deschanela.
Dne 31. července promluvil Pavel De-
schanel, bývalý president sněmovny, obšírně
před svými voliči v Nogent-le-Rotrou o událo-
stech posledního období parlamentu. Řečník pře-
třásal nejdůležitější otázky politické a sociální,
zejmena rozluku církve a státu, pojišťování děl
níků ve stáři a reformu volební, načež mluvi
o politice zahraniční a pravil, že nynější situae
Francie zavinily dvě hlavní chyby. První je, že
Francie nepoužila doby transvaalské války k pro-
jednání otázky marocké s Anglií. Tehdy bylo
Rusko ještě přítomno v Evropě. Deschanel marně
naléhal, aby se v tomto smyslu zakročilo.
Tehdy se mohlo s Anglil jinak jednat nežli
loni a Francie mohla ustoupiti Anglii v Egyptě
a Novém Foundlandu za něco, kdežto nyní to
učinila skoro zadarmo. Druhá chyba byla spá-
chána v listopadu r. 1901, když markýz Ito
byl v Paříži.
Japonský státník nechtěl válku, byl pří-
vržencem dohody s Ruskem. Japoncům se jed-
nalo jen, aby jim byla ponechána volná ruka
v Koreji. Mohly se zameziti v čas rejdy politi-
ckých a vojenských dobrodruhů, toužících po
válee. Francie, jež byla zpravena o všem, co se
dělo a chystalo v Japonsku, měla v Petrohradě
pronésti slovo rozvahy a rozumu a měla upo-
zorniti svého spojence před srázem nebezpečné
politiky, kam jej hnalo Německo. Markýz It
nenašel opory ani v Paříží ani v Petrohradě,
odebral se do Londýna, kde 30. ledna r. 1902
byla podepsána smlouva anglo-japonská.
Rusko se vrhlo střemhlav do asijské dobro-
družné politiky, opustilo Evropu a Franeie se
oetla samotná vůči Anglii a Německu. Deschanel
vyslovuje se s uznáním o Rouvierově pevnost
a energii projevené v hodině kritické. V záleži-
tosti marocké nemohl jednati jinak nežli jednal
Francie pyká teď za chyby, spáchané před
šesti léty-
Pavel Deschanel
Pavel schanel
Rotrou
Anglit
Ito
Japonec
Nogent
Francie
Anglie
Rusko
Evropa
Egypt
Nový Foundland
Paříž
Korea
Japonsko
Petrohrad
Německo
Londýn
8
article
K otázce této následovně odpovídá: „Čeho po-
sud nemáme, nebudeme se tvářiti, jako bychom
to měli, ale spíše přihližeti budeme, jak bychom
toho dosáhli. První věcí jest, abychom se
ohlédli, zdali máme látky potřebné, z níž by se
časem veliká umělecká díla vytvořila; ale hne
druhou věcí bude, abychom, máme-li látky ane
jakých základů, přísně zkoumali a zkoumáním
poznali, ce v této látce našeho a cizého jest, ja-
kož i abychom dále zkoumali, co z cizého s na-
ším souhlasí, aneb co se mu příkře na odpor
stavi. Třetí věcí pak bude, abychom tomu, což
našeho jest, obzvláštní pěstění věnovali, tomu
pak, což cizého jest, buď výhost dali, aneb
osudu svému ponechali.“
„Nčinili-li bychom dostatek aneb nedosta-
tek první věci otázkou, zdali totiž máme potřeb-
né látky aneb základů, na nichž bychom veliká
národní umělecká díla založiti mohli, mohli by
chom na otázku jen přesvědčivě odpověděti.
Látku tuto máme ve svých národních a pak cír-
kevních písních i postačuje látka tato v melodi-
ckém, rhythmickém i harmonickém ohledu, aby
sloužila za základ velkým uměleckým plodům.
9
article
Neboť, uvážíme-li, že jsou to zvláště tři živly
jež dohromady činí ráz a povahu, tudíž původ
nost hudby, totiž: melodie, rhythmus a
harmonie; uvážíme-li dále, že národní naše
písně duchovní i světské obsahují velikou roa-
manitost v melodických sledech tónů, jakož i ve-
likou rozmanitost rhythmických figur a článků,
jež se mohou rozmanitou kombinací ještě na
mnohem větší počet rozmnožiti; uvážíme-li ko-
nečně, že staré naše písně i mnohý harmonický
postup v sobě obsahují, kterýžto postup téměř
jen těmto písním vlastní jest: domyslíme se
snadno, že obsahuje v sobě tato látka všech
podmínek, jimiž se může hudba česká původní
Jak závažná to slova. Dnes ovšem zdají se
nám býti zcela přirozena a touhy spisovatelovy
nejen uskutečnitelnými, nýbrž jedině správ-
nými: ale v době tehdejši? Stači si pouze při-
pamatovati, že Smetana vrátil se nedlouho před
tím r. 1861 do Prahy z Göteborgu ve Švédsku
kde byl ředitelem filharmonického sdružení
„Harmoniska Sällskapet“, kam se odebral n
státi.
Smetan
Sällskapet
Praha
Göteborg
Švédsko
10
article
Ke kapitole o odlidňování Malé
strany.
Ke kapitole o odlidňování Malé
strany.
Nic není přirozenějšího, než veliký zájem, jejž
vzbudila nedávná přednáška konservátora pana J a n
Heraina v Občanském klubu malostran-
ském.
Proto Budiž laskavě prominuto pisateli těchto
řádků, že dovoluje si veřejně upozorniti na některe
okolnosti, jichž by se právě v nynějši dob
v zájmu Malé strany a celé Prahy mělo využitkovati.
Zmiňuje se o nich řečenou schůzi přijatá reso-
luce slovy: „Ukládáme výboru Malostranského občan-
ského klubu, aby podnikl veškeré kroky, jež by věsti
mohly k nápravě, zvláště aby vypracoval a podal ve
smyslu tomto pelici na sněm království českého za
postavení nové zemské budovy na Mal
straně a pelici na říšskou radu za postavení
nové budovy pro mistodržitelství, rovněž
v naší čtvrti; nechať zároveň výbor Malostranského
občanského klubu požádá zvláštními dopisy kluby
poslanecké na sněmu i radě říšské za intervence v télo
věci a vyšle na příslušná místa deputace.“
Se zřetelem na to, že je nyní vedle pana dra. Lad.
Pinkasa poslancem na sněmu království českého
za Malou stranu sám starosla měst pražských, pan
dr. Vlad. Srb, jakož i se zřetelem na to, že týž
volební okres na radě říšské zastupuje svou neúnav-
nou činností proslulý inženýr pan Jan Kaftan,
nemůže býti pochybnosti o tom, že vše, co podnik-
nouti má výbor Občanského klubu na Malé
straně, podporováno bude všemožně, ale zdárný
výsledek může se dostaviti podle měho skromného
zdání jenom tehdy, když by splněny byly tyto dvě
hlavní podmínky, a to:
Herain
doktor
Vlad
Srb
Kaftan
Praha
malostranský občanský klub
11
article
Když by při nastávajících asi poradach mezi pa-
nem předsedou ministerstva a pány zástupci národa
českého již dnes nejednalo se pouze o prováděn
kanalisačních a regulačních prací, o stavbě universit-
ních budov v Praze, o stavbě budovy české techniky
v Brně, o záležitostech železničních a pod., nýbrž
zároveň a ihned o poskytnutí potřebných
prostředků k tomu, aby rostavena byla
sněmovní budova taková, která by při-
měřena byla významu a důstojnosti to-
hoto královstvíl
Otázka tato byla již před mnoha léty před-
mětem návrhů na sněmu království českého a zejmena
cís. rada pan V. Nekvasil doložil návrh svůj, a by
se sněmovna postavila na místě bývale
kadetní školy, hotovým projektem. Po něm uči-
nili pan Frant. Kytka a pan Jan Kaflan další
návrhy v plném sezení sněmu a já sám v roce 1896
v poradách rozpočtové komise v ten smysl, aby sně-
movna postavena byla na Kampě proto, že by svou
poměrně malou výškou a sady kolem seskupenými
ve značné miře mohla tato stavba k zachránění ny-
nějšího pohledu na Malou stranu přispěti.
Návrh ten byl půdorysně také rozluštěn v regu
lačním plánu Malé strany, vypracovaném již v roce
1903 městským stavebním úřadem.
Z uvedeného je zřejmo, že celá olázka není nová
a že jenom vždy znovu byla odkládána. Přičiny, pro
které se tak dělo, byly zvláště dvě a sice: nedosta-
tečné peněžní prostředky a podnes převládající mí
nění, že je třeba zbudovati novou sněmovnu na „hi-
storické půdě budovy nynější.
V Nekvasil
František
Kytka
Kaflan
Praha
Brno
Kampa
12
article
Oba tyto důvody musí padnouti a je konečně
k tomu příhodná doba, která se tak brzy nevrátí,
Že spořivost závládnuvší vůči projektované stavb
sněmovny v ničem neprospěla, toho nejlepším dokla-
dem je hrozný stav, do něhož se dostaly zemské
finance i bez této stavby a poněvadž ve světě
o všem pouze výsledek rozhoduje, není možno
ničím obhájiti system, který způsobil to přenákladné
skupování domů v okolí sněmovny nynější, v nich
jsou umístěny zemské úřady způsobem, který ne-
snese žádné krilikyl
A ta „historičnost půdy“ je důvodem tak
vratkým, že rovněž nesnese žádného dalšího roze-
bírání vůči důležitosti zájmu jak obyvatelstva, tl
i města Prahy, který se lpěním na tomto názoru
dává v šanc.
O pravých záměrech ve příčině stavby bu-
doucí sněmovny není naší veřejnosti ofliciálně nic
známo, a jenom snad asi před 4 nebo 5 léty vyskylla
se zpráva o tom, že jest již zemským výborem vy-
pracován pro sněmovnu na místě budov nynějších
určitý návrh. Netvrdím, že je tomu skutečně tak, ale
vzpomínám věci proto, abych poukázal na to, čeho
nyní nezbytně třeba. To jes! vypsání sou-
těže na návrh nové sněmovní budovy.
Povinnost tato připadá jednak zemskému
výboru království českého, jednak i obci pražskéa
povinnost ta je tím naléhavější, poněvadž se již brzo
musí rozhodnouti také o tom, kde bude státi budova
malířské galerie království českého!
Zemský výbor jest majitelem dosti velké skupiny
domů, které by měly ustoupiti budově nové sněmovny
a jistě jednou pro vždy nadobro změniti ráz Malo-
stranského náměstí.
Je tedy známo, co vše by mělo padnouti za obět
provedení myšlenky, aby nová sněmovna stála na
„historické půdě“ budov starých — čím však b
tyto historicky i architeklenicky vel-
mi cenně památky stavební nahraženy
býti měly, dosud známo není!
Praha
stranský náměstí
13
article
Jest již osudem všeho, co kdy vytvořila ruka lid-
ská, že časem ustoupiti musí výtvoru novému, ale
nahražovati staré památky skutečné ceny něčím no-
vým je přípustno jedině tehdy, když je to příkazem
naprosté nutnosti a pak se to mů státí jenom
tehdy, když je dána dostalečná záruka, že výtvon
dporučení klavírního virtuosa Dreyschocka.
Ačkoli již v r. 1855 vyšly tiskem v Praze
Marca Berry jeho polky, českým duchem pro
vanuté, „Trois Polka de Salon“, op. 7., „Trois
Polka počtiques“, op. 8., stal se z něho mezi-
tím nadšený stoupenec Lisztův, c čem podávají
důkaz jeho symfonické básně „Richard III.“,
„Valdštýnův tábor“ a „Hakon Jarl“, vesměe
skládané za pobytu v cizině. Smetana žil vzdá-
len ozdravujícího ruchu, který tehdy po Če-
chách se rozvanul a teprve zde v Praze, stý-
kaje se se Zvonařem osobně, čitaje jeho články
přiveden byl ku poznání, že cesta, kterou kráči
správna není. Že tente vliv Zvonařův skutečně
na něho působil, jest neklamno tím faktem, ana
teprve „Prodaná nevěsta“ — začatá v r. 1864,
tedy po Zvonařově propagaci myšlenky o své-
rázném charakteru české hudby — byla prvým
jeho dílem českým. Byl tedy poměr Zvonaře ke
Smetanovi asi ten, jako Sušila ke Křížkov-
skému.
Dreyschock
Berra
jít Salony
Lisztův
Valdštýnův
Smetan
Zvonař
Zvonařův
Sušil
Praha
Trois Polk
Richard III
14
article
Zvonař skladatelem geniálním nebyl. Ne-
stvořil děl, jež by vítězně přečkala dobu, v níž
vznikla a jež by teprve doba příští dovedla dle
pravé ceny posouditi; nebyl mužem, jemuž bylo
dáno, aby to, co veškeru jeho bytost naplňovalc
— snaha po charakteristickém typu české
hudby — učinil radostnou skutečnosti: byl skla-
datelem, v němž obrážel se věrně stav tehdejší
tvorby hudební, ač po zásluze vytknouti dlužno,
že často v jeho skladbách — nejvíce sborových
— udeřil na český zpěvný tón. Ale články
svými, horujícími po vymanění se naší pro-
dukce hudební z cizích vlivů, toužícími po je-
jím usamostatnění, uspíšil tu velikou periodu
české hudby, která je representována velikým
jmény Smetana a Dvořák.
Smetan
Dvořák
15
article
Zvonař zemřel v Praze, dne 23. listopadu
1865 o 10. hodině dopolední v 40. roce věku
tuberkulemi plie. Až ke konci života byl čin-
ným. V době, když již mu bylo ulehnouti, obíra
se skladbou mše a když práce na lůžku způso-
bovala mu obtíže, pracoval kleče na zemi, papín
notový maje rozložený na židli. Umělecká be-
seda, která společně s „Hlaholem“ vypravila mu
slavný pohřeb a též s tímto společně vydala
nový bude alespoň téže ceny jako výtvor, který se
ztrácí
V daněmí případě může poskytnouti celé našt
veřejnosli a zejmena městu Praze záruku toho pouze
veřejná, všem povolaným přístupná poutěž umělecká.
Proto je už zcela na čase, aby soutěž taková
vypsána byla, ale nikoli způsobem takovým, jako
soutěž poslední, na získání plánů pro blázinec v Boh-
nicích! Soutěž la vykazovala sice velmi značné ceny
za projekty, ale trpěla dvěma hlavními závadami, jež
byly: Předně velmi krátký čas a za druhé dote
doby neslýchaná oběť materiální, kterou musili
konkurující přiněsti vypracování tolika projektů
Spravedlivým bylo by jenom, aby se při soutěž
na plány sněmovny (a všech soutěžích podobných)
předem zaručilokaždému, kdo podá sku-
tečně vážnou a provedení schopnou
práci, že, i kdy mu cena přiřknuta ne-
bude, budou mu aspoň holová vydání,
s projektem spojená, nahraženal
Za tčchto podmínek budou se pak přirozeně moci
vlastní ceny vyměřiti obnosy mnohem menšími
docíli se jistě většího výběru návrhůl
Soudím dojista správně, když se domnívám, že
ve „Spolku architektův a inženýrů v království če-
ském“ zkušenosti nabytě o posledních veřejných sou-
těžích stanou se předmětem pödrobných úvah a porad.
Zvonař
Praha
16
article
Také obec pražská, které stojí před velmi důle-
žitým rozhodnutím o plánu polohy pro Malou stranu
měla by dáti v nejbličší době podnět k podání návrhů
v tom směru, kde by mimo „historickou půdu“
mohla, aneho snad měla státi budova nové sně-
movny.
Vyhlédnulí příhodného místa pro novou budovu
c. k. mistodržitelství království českého dálo
by se asi nejlépe teprve po rozluštění olázky stran
umístění sněmovny rozhodnouti a laké to je věcí
naléhavou proto, že když se rozhodne také osu
paláce Michnova a umístění budovy umělecké galerie.
nebude věru již nazbyt těch stavenišť, která
by se mohla v polohopisném plánu Malé strany pro
takovéto veřejné budovy vůbec reservovati!
Dovolil jsem si napsati tuto úvahu jenom proto.
že by věru nebylo radno ponechati rozřešení vzpo-
menutých velikých úkolů oudoucí Prahy jenom tomu,
s jakým zdarem se potkají kroky, jež za tou příčinou
podnikne výbor Občanského klubu na Malé
straně, neboť úlohy tyto jsou velmi důležitéa
naléhavé, vyžadující akce založené na nejširším
podkladu a co nejrychlejší, právě v době nynějšíl
Ot. Materna.
Michnův
Otakar
Matern
Praha
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejen dobrý Homerns, ale také ne-
dobrý Herbenus časem rád si zdřímne! Ovšem
Homer byl slep a proto i ve stavu bdělém
sotva asi co četl. Ale chefredaktor realistického
denníku je přece jak známo v české žurnali-
stice nejbystřejším ostrovidem a proto se mu
neměl přihoditi takový kousek, jaký se mu stal
včera s jeho článkem »Mezinárodní vý-
znam uherské krise«, citovanýmz
»Petrohradských Vědomostí« ja-
kožlo »nejvýraznější a všeobecn
zajímavý« o uherské otázce v celé rusk
žurnalistice. Tento nejvýraznější a všeobecně za-
jimavý článek mohl realistický denník míti už
v sobotu dne 15. července z nenáviděných —
»Národních Listů« a nepotřeboval teprve čekati
na jeho někde i doslovnou parafrási v list
petrohradském. Uvedeme několik ukázek z na-
šeho článku a ze zpětného převodu »Časova«,
který, jak dí, reprodukuje hlavní myšlenky článku
»Petrohradských Vědomostí«. Hned první věly
jsou hnedle totožny:
Homer
Časův
18
article
„Čas« dne 1. srpna
reprodukuje z » Potrohr.
Vědomosti
Počátky národnostního
znovuzrození maďarského
spadají do doby pádu
Napoleonova, kdy
v Evropě hrálo prvn
úlohu Rusko. Tebdy
byl položen první zákla
maďarské kuituře založe
ním akademie nauk.
Napoleonův
Evropa
Rusko
19
article
»NárodniListy« ze
dne 15. července píší:
»Bylo to po pádu Na-
poleona l. v době, kdy
v čele svalé uliance stalo
Rusko jakožto osvobo-
ditel Evropy ... kdyi
vynikající vlastenec ma-
darský... kladl nejen
pevné základy k ma
darské akademii ..
Rusko
Evropa
20
article
Politicky začali se opl
rati o západn! Evro
pu, zejmena o N-
mecko... Měla to být
protiváha Ruskua
jižnímu Slovan
stvu...
21
article
Tehdy hr. Szechenyi ..
Tehdy hr. Szechenyi ..
dospěl k myšlence, že
národ maďarský musí se
opírati o zapadní
Evropu, zvláště o
sousední národ něme-
cký, aby zjednal si
protiváhu proti
Slovanstvu...
Evropa
22
article
Ji (této ideje) využi
Deák, tvůrce duali
smu, zabezpečují
cího nadvládu Něm
cům v Předlitavsku
a Maďarům v Zali-
tavsku...
Deák
Maďar
Německo ec
Předlitavsko
Zat
23
article
.a byla rozhodující
(tato theorie) i v díle De-
akově, kterýmž zaveden
dualism.. ., jenž v této
polovině říše zůstavil
převahu politick ou
Němcům, za Lita-
vou však Maďarům
oznámení o jeho úmril, zasadila mu v r. 1872
pamětní desku na dům, v němž žil a zemřel,
č. 713—-l., ve Vodičkově ulici. Ale svoje osudy
mají i pamětní desky. Majitel domu zakryl ji krá-
movým portálem a chodec marně hledá zevnější
znak piety k zasloužilému umělci. —
Zvonař zemřel svoboden. Všecek jeho ži-
vot vyplňovala hudba, poesie a příroda, jež
i v dobách nepříznivých hrstě paprsků síly
vrhala de jeho pochmurné domácnosti. K osob-
ní jeho charakteristice uvádím dva úryvky z do-
pisu, v němž popisuje cestu do Mnichova a
Švýcar.
Maďar
Švýcar
Vodičkův ulice
Mnichov
24
article
— „Pinakothoka jest bez odporu jeden
z nejdůstojnějších chrámů maliřského umění
jako glyphotheka nejdůstojnější místo, kde
uschována jsou díla staré skulptury. Zajásal by
člověk vnitřní radostí a rozkoší, vstoupě do
těchto síní, zasvěcených umění. Zde možno sku-
tečně díla lidského ducha i lidské píle zbožně
pezorovati a zde možno se naučiti milovat lidiv
jejich dílech. Sem bych vždy svoje kroky za-
miřil, jestliže by lidské slabosti a malichernost
chtěly mi porušiti vznešený názor o lidech. Ma-
lým a nedokonalým se zdá lidský duch v jedno-
tlivých individuí, veliký však a neomylný
jestliže duch všech jednotlivých individuí se
spojí a ve své celosti objevi. A vidíme-li tolik
děl lidského ducha pohromadě, můžeme veli-
kost lidského ducha změřiti a — obdivovati!“
— „Z Augšpurku šlo to do Lipělína, města
na Bodamském jezeře. Odtud dopravil nás par-
ník do Kostnice, města, kde byl Hus souzen
k smrti odsouzen a upálen. Místo, kde Hus bl
vězněn, starý dominikánský klášter, jest roz-
padlé; dóm, ve kterém týž byl odsouzen a kněž-
ského posvěcení zbaven, jest prostorný, ano vel-
kolepý a ve svém tvrdém klidu ovšem neví, jak
veliké bezpráví v jeho prostorách bylo spá-
cháno.“ —
Zvonař byl povahou na výsost skromný. Rád
unikal šumu veřejného života, aby jméno jeho v
veřejnosti příliš se neozývalo. Snad tato jeho pří-
lišná prostota byla příčinou, že se na něho tak
záhy zapomnělo. Kéž tyto řádky přispějí oživit
paměť jeho zásluh!
Hus
Ma
Augšpurk
Lipělín
25
article
To pochopoval
hr. Jul. Andrassv
kterýž vykonal dří-
ve návštěvu v Pe-
trohradě, než se
stal spolutvůrcem
trojspolku. ..
Přes to že Maďai
chovali se jako nejhorli-
vější přívrženci troj-
spolku, ... začali ne-
úprosně stíhati výstřelky
všeněmecké propagandy
známého německého pudu
na Východ. Pociťovalit,
že zmohulněné němeclv
vedle západních Slo-
vanů nejblíže na
Východ má pře
Uhry. Z oné doby po
cházejí léž známé t ajne
instrukce, jež da
kanclěřBismark ně-
meckému generál-
nímu konsulovi
Pešti, jež v posled-
ních létech způso-
bily značnou pozo
nost...
... a když okázale pro
hlašováno z kruhů oněch
že celá koruna sv.
štěpánská i se Sedmi
hradskem spadá do
obvodu zájmů ně-
meckých, ... počaly
se i v Uhrách ozy
vati určité hlasy, že
nutno učiniti roz-
sáhlá ochranná opa-
tření.
Jula
Maďai
Uhry
Pešť
26
article
Ukázky tyto snad stačí na důkaz, že chod
myšlenek, místem i slov našeho článku a reali-
stické reprodukce nejvýraznějšího ruské úvahy
jsou totožny. Znamenalo by otisknouti takto větu
za větou, kdybychom chtěli býti úplnými a uká-
zati, kterak za naším článkem i článek v » Časue
reprodukovaný, týmž postupem myšlenek a slov
přichází k tomu, že účelem akce strany neod-
vislosti v Uhrách, bylo podle našeho znění, »zje-
dnati Uhrám vydatnější prostředky k vlastní
obraně, proti postupu politického proudu na Vý-
chod (zjednati Uhrám prostředky k obraně proti
německému nátlaku. »Čas«.). U nás ukazuje se
na maďarský imperialism také v realisti-
ckém denníku reprodukuje se tento tak zvaný
maďarský imperialism, u nás líčí se dojmy
anglické a francouzské, rovněž v reprodukovaném
článku atd., atd., jedině závěrky poslední věly
jsou poněkud odchylné. Jesl tedy jasno, že se
dal realistický denník napáliti — azbukou až
k tomu, že chválou až nezřízenou obmyslil čli-
nek — »Národních Listů«, což si nepochybně do
nejdelší smrti (kéž ještě dlouho žije!) neodpustl
Uhry
27
article
Nedávno vytkl nám, že jej sama čteme, jako
»čert písmo svalé«, není pochyby, že on počíná
si při lektuře našeho listu jako »zlých předtuch
prostý anděl«, Leč abychom zabili dvě mouchy
jednou ranou: také starostátnickému »Hlasu Ná-
roda«, ovšem »vezdy omylnému«, přihodilas
včera podobná kratochvíle. Uveřejnil ze »Š u m-
vana«, jakožto sdělení klatovského listu, o do-
mnělé protidynastické demonstraci na gymnasiu
v Klatovech půl sloupce textu, který slovo z
slovem mohl otisknouti již z naší zprávy
právě před týdnem uveřejněné, z níž »Šumavane
učinil nezúročitelnou půjčku. Inu, letní zábavy
— Porada českých důvěrníků o opavských po-
bočkách. Z Opavy, 1. srpna. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Tato neděli konala se zde porada českých
důvěrníků ze Slozska za hojné účasti z Opavska
Těšínska. Na ní jednáno bylo o opavských poboč-
kách a jednání prohlášeno za přísně důvěrné. Možno
proto pouze konstalovati, že v českém lidu ve Sler-
sku odpor proti zřízení českého učitel
ského ústavu mimo Opavu silně roste
O věci samé bude rozhodňuto snad již tento týden
Nedělní porada srolána byla posl. Hrubým
ministerský předseda bar. Gautsch vyžádal prý
si akta o pobočkách do středy.
— Osobní. Docent kožního lékařství dr. Bu
kovský ordinuje opět pravidelně. — MUDr. Lad
Řeháček, odb. lékař krční, nosní a ušní, vráli
se do Prahy a ordinuje opět pravidelně v Jungman
nově tř. č. 12. — Za starostu okres. zastupitelstv
v Unhošti zvolený rolník Jan Náprstek z Ho
stouně byl od císaře potvrzeu. — Kancelista u místo
držitelství Emil Wolí jmenován byl tajemníkem p
okresu.
Šumavan
Gautsch
doktor
MUDr
Řeháček
Náprstek
Emil Wolit
Klatovy
Opava
Opavsko Těšínsko
Praha
Unhošť
Š u m
28
article
— Úmrti. V mořských lázních v Zingslu zemřela
v neděli paní Helena Fähnrichová, roz. Rössle
rova, choť okresního lékaře v Praza. Pohřeb bud
ve čtvrtek o 4. hod. odpol. z domu smutku v Bei
ského třídě č. 695—-VII. na Malvazinky.
— K česko-ruským stykům. Hrabě J. K. Pokroy
tajemník nově se tvořící národní strany ruské, pros
tímto všechny české strany, jakož i všechny o Rusk
se znjímající Slovany rakouské, aby napsali své
dnešní úsudky a mínění o Rusku a zaslali je r-
dakci česko-ruského listu »Zvěsti«, odkudž mu —
přeloženy — budou zaslány
— Volby do komisí pro všeobecnou daň výdělkovon
v Karlíně konati se budou dne 7. a 8. srpna 190
od 9. od 12 h. ranní v místnostech velkorestaurac
u »města Petrohradu«.
— K nepořádkům na dráze cís. Františka Joseí
sděluje se nám z kruhů stěžovatelů na nepřistojnost
na stanici čerčanské při vlaku čís. 217. že se jim již
dostalo vyřízení jich stižnosti. Stěžovatelé, kteří text
svůj zapsali také do knihy stížností na nádraží na-
mítají proti nálezu ředitelství, že nikdo z nich nebyl
pozván k vylíčení věci při vyšetřování, a že vše
zůstaveno pouze na výpovědi obviněných úředníků.
Takovým způsobem ovšem — tak dovozují stěžovatelí
vypadlo vyšetřování ve prospěch obviněných. Mimo
jiné stojí stížníci na tom, že kniha stížností nebyla
jim vydána nikoli proto, že ji »úředník službu konající
ve skříni v nastalém zmatku nalézti nemohl«, nýbrž
že beze všeho hledání výslovně hned prohlásil
že knihy v úřadovně není.
Fähnrichová
Rössl
Pokroy
František Joseum
Rusko
Karlín
Petrohrad
29
article
— Vyměřování poplalků z dědictví. Dle rozhod
nutí správního soudu má se při vyměřování poplatk
z pozůstalosti přiblížeti k onomu jmění, jež bylo
v držení zůstavitele v době jeho smrti, s sice neje-
nom v držení právním, ale i pouze jen v držení fakti-
ckém, ludíž vše, co podléhalo jeho moci, tak že s tím
mohl dle vůle nakládati. Je-li věc sice ve faktickém
držení zůstavitele a má-li se na ní pohlížeti jako na
čásť pozůstalosti dědickému poplatku podléhající, není
přece vyloučen důkaz o tom, že se má jako věe
jiného majilele z pozůstalosti poplatku podléhajíe
vyloučiti (§ 57 poplat. zákona). Pro tento důkaz rozho-
dujícím je ministerské nařízení ze dne 25. červenn
1853 ř. z. č. 148
— Současně dvě jubilea práce oslavena byla v
známém zlatotepeckém závodě p. Jana Czady v Praze.
založeném r. 1839, totiž p. V. Pokorného, který
40 let a p. A. Jedličky, který 37 let nepřetržite
v dílnách jmenované firmy zaměstnán jest. Při této
příležitosti byli oba vyznamenáni obchodní a živno-
stenskou komorou bronzovou medaillí s diplomema
kromě toho odevzdal jim maj. závodu pří slavnostním
pohostění, jehož se veškeré dělnictvo firmy zúčastnilo,
cenné dary
— Umělecká výstava v Lázních Bělohradě Ve
čtvrtek dne 3. t. m. o 2. hod. odp. bude ve dvoraně
lázeňského hotelu přednášetí známý umělec L. Kub
»O umění výtvarném«. Po přednášce bude
Czady
V Pokorný
A Jedlička
Praha
Kuba
lázeň Bělohrad
30
article
Pochopi! hrab
Andrassy a dří v
než založil troj-
spolek, odebral se
k vyjednávání d
Petrohradu...
Zatím Maďaři... troj
spolku se nedoty
kali, ale začali chápat
že politika Drang nach
Osten ohrožuje nejen
Slovany, nýbrž tak
Madary. Není tak dávno,
co maďarská veřejnost ne-
obyčejně se rozčilila, když
se dostaly do ve-
řejnosti Bism ar
kovy instrukce, daně
německému gene-
rálnímu konsulov
v Budapešti...
Andrassy
Maďar
Petrohrad
Budapešť
31
article
Když pak v poslední
době rakouští Všeněmei
začali v říšské radě bez
obalu prohlašovati
že koruna sv. Ště
pána patří do obla-
sti německých zá
jmů, uznalo se konečně
v Uhrách, že je nutno
změnit kurs a konat pří-
pravy k obraně prot
Němcům.
Němec
Uhry
32
article
prohlídka výstavy. Ve 4 hod. počíná koncert lázeňské
kapely.
— Pěladvacelileté jubileum služební. Včera slavil
p. JUDr. August Stein, mag. rada a přednosta refe-
rátu assanačního pětadvacátý výroční den svého
vstoupení do služeb obce pražské. Narodil se v Novém
Knině roku 1854, gymnasium studoval v Písku, práva
v Praze, hodnosti doktorské dosáhl roku 1880. Dn
1. srpna téhož roku vstoupil jako konceptní prakti-
kant do služeb obce pražské, později jmenován kon-
cipistou a působil v referátech hospodářském, škol-
ním a berním; dne 27. února 1893 svěřeno mu bylo
jakožto koncipistovi řízení právě zřízené kanceláře
assanační, téhož roku jmenován byl sekretářem, roku
1902 mag. radou v VIl. tř. hodnostní a letos v květnu
mag. radou v VI. třídě hodnostní. Mimo působení
své ve spoleích česko-židovských věnuje se po celou
řadu let otázce assanační a plalí v tom směru za
uznanou autoritu, i bývá brán často na poradu i do
cizích měst, vlastní otázkou assanační se zabývajících.
JUDr
Stein
Písek
Praha
33
article
Spletitý a obtižný podnik assanační vyžaduje muže
celého a takovým je bez odporu dr. Slein. Obliba jehe
zejmena u konceptních úřadníků došla výrazu lelos
v tom, že zvolen byl za míslopředsedu klubu magi-
strátních konceptních úřadníků, v němž i dříve hla
jeho měl váhy nemalé. — Úřadnictvo referátu assa-
načního, jemuž byl dr. Stein vždy milým chéfem, de-
brým učitelem a přítelem, oslavilo včerejší den tím
způsobem, že dostavilo se ve slavnostním úboru.
vzpomnělo v oslovení svém jeho zásluh, zejmenao
podnik assanační a blahopřálo mu, by těšil se nadále
dosavadní svěžesti duševní. Při té příležitosti věnovalo
úřadnictvo referálu assanačního na místě nákladu na
obvyklou květinovou výzdobu místností referátních
na počest svého chěla ve prospěch Husova fondu
18 K a ve prospěch Ústřední Matice školské 10
— Dík za jubilejní Matiční dar. Zemská ústředn
hasičská jednota v království českém odvedla 2. čer-
vence Ústřední Matici školské jubilejní dar tisíc korun.
Slein
Stein
brý
Husův
34
article
V uznání vlastenecké obělavosti té zaslala Ú. M. S.
jednotě vřelý přípis, v němá praví: „Kéž by vzácný
tento příklad národní obětavosti, který je novým dů-
kazem přízně slavně Zemské ústřední jednoty ha-
sičské k nejpřednější naší národní instituci, povzbudi
k přemýšlení o důležitosti Ústřední Matice školské
k následování ještě tam, kde snahy Ústřední Malice
školské nedocházejí dosud pochopení a docenění!
— Z městské knihovny a čitárny na Král. Vino-
hradech. V měsíci červenci půjčeno bylo v 11 půjčov-
ních dnech 1408 knih 580 čtenářům (lani pouze
1381). Z knih těchto bylo belletrie původní 666,
belletrie přeložené 600 svazků, 122 děl poučných
20 časopisů. Čítárnu navštívilo ve 22 dnech půjčov-
ních 246 osob a četlo 282 knihy. Knihovna a čítárna
zůstanou přes měsíc srpen uzavřeny.
Půjčovati se počno opětně po prázdninách v pátek
dne 1. září.
— Málo příjemné překvapení zažila v sobot
manželka kočího Josela Zíky v Plzni. O 10. hodině
večer, když byla sama doma, v bytě v Čelakovskéhe
ulici, přišly k ní 53lelá Anna Křiváčková se svou
19letou dcerou Terezií a položivše v něm malé děcko,
o kterém prohlásili že jest Zikovc, ale že se o ně
nestará, rychle se vzdálily. V neděli ráno se Zíka
se Křiváčkovou pohádal a stropil takový po-
vyk, že policie nucena byla zakročiti. Na Křiváčkovou
učiněno bylo též oznámení pro nebezpečné vynro-
žování.
jednotit
Král
Josel Zíka
Křiváčková
Terezia
Zíka
Křiváčkův
Plzeň
Čelakovskéhe ulice
35
article
— Dostal milost. Úřadník dráhy O. Sch., který
rozsudkem krajského soudu v Hradci Králové ze dn
11. února 1904 pro zločin proti mravopočestnosti od-
souzen byl k těžkému žaláři na dobu 4 měsíců, podní
zdejším advokátem p. drem. Maxmiliáner Mělníkem
žádost o milost k cisaři. Žádosl ta měla ten výstedek,
že čtyiměsíční trest těžkého žaláře proměněn a snížen
byl v prostý žalář v trvání šesti neděl a že odsou-
zenému nastalé právní následky z rozsudku promi-
nuty byly, takže týž opět do státní služby přijat býti
může.
— To zde ještě nebylol I Ben Akiba byl by pře-
kvapen a nemohl by zvolati: „Nic nového pod slun-
cem!“ Co bylo včera v Praze objeveno, jest skutečnon
zvláštností, tím pozoruhodnější, že sensační objev
stal se v krátkém doutníku c. k. monopolu. Už ledaces
v útrobách doutníků byle nalezeno, tak na př. hře-
bíky, vrkoče vlasů, dřívku a jiné podobné nechutné
přísady, které při zapálení vydávaly odporný zá-
poch a v kuřákovi bolestné pocity vzbuzovaly. Al
neslýchaným zajisté jest, aby v doulníku byla na-
lezena celá kůže z vuřta! Tento objev uěinil p. Václav
Štefan, majitel závodu instalatérského ve Smečkách.
V jisté pražské trafice koupil si hrsť „krátkých“, jedno
z nich odřízl a zapaloval. Ale mrška ne a ne hořek.
ben Akiba
Al
Václav Štefan
Hradec Králové
Praha
Maxmiliáner Mělník
36
article
Tu se konečně pan Štefan dopálil, doutník přelomil
a ajta — z vnitřku kratáka vybatolil se notný závitek
kůže z vuřta obecného. Snad po drobnohledném pro-
zkoumání znalci uznají, že je to pergament jemný.
ale to na zvláštním tomto odhalení dojista nic ne-
mění.. Jak se tato kromobyčejná přísada do doutniku
dostala, jest ovšem tajemstvím výroby a možno oče-
kávati, že pokusy v tom směru nezůstanou osamo-
ceny. A tak doufáme v těchto krušných dobách, že
nastane všeobecný blahobyt, kdy c. k. továrny na
tabák budou na př. v krátkých dodávati vuřty, ve
dlouhých sardinky atd., zejmena by se s výhodou
selkalo, kdyby v „retkách“ byla zabalena rákoska.
s níž by notný výprask dostala bujará mládež, kten
si kouřením plíce otravujel
— Na Ovocném trhu staroměstském povstal včer
dopoledne značný shon. Jistá dáma, která přišla na-
koupit ovoce, vytrousila tobolku se 60 K; tobolku
nalezla jedna z prodavaček a ukryla ji. Za mocného
vzrušení prodavaček, které zakládají si ne poctivém
jednání, byla nespolehlivá prodavačka předvedena na
strážnici, kam ji provázelo lání zástupu. Trestní řízenl
proti ní zavedeno
— Ezekuce příčinou sebevraždy. U řezníka, ho
stinského a majilele domu Karla Pernema v Ullers-
dorfu u Moldavy v Rudohoří proveden byl minulého
týdne exekuční zájem pro malou částku, kterou dlužen
byl obchodníku v Teplicích, což jej tak rozčililo, ž
se na půdě svého donu oběsi
— Olec uprchl dětem. V Koloredově u Místku
ovdověl před několika měsíci tovární mistr W., ote
7 dětí, ze kterých nejstaršímu je teprve 14 let, k nimž
vzal si hospodyni. W, byl velice zadlužen a kromě
toho byl před několika dny i z práce propuštěn.
Štefan
Pernem
Ullers
Moldava
Rudohoří
Teplice
Koloredov u Místek
37
article
V zoufalém stavu, v němž se ocil, odstranil nejprr
hospodyni a všechny movité věci a za tři dny pak zmize
sám, zanechav své děti v nejvělší bídě. V dopise,
který nalezen byl v jeho posteli, radil jim, by šli na
hrob své matky, že naleznou na něm peníze, sám že
jede do Švýcar, skočit tam s největšího vrchu. Záro-
veň děkoval všem, kdo se jeho dětí ujmou. Nad těmito
slitoval se nejprve továrník, v jehož závodě býval
otec jejich zaměstnán a dav jim ošetřovatele, posky-
tuje jim také výživu. Děti, které budou dopraveny
do své domovské obce, na hrobě své matky peněz
ovšem nenašly žádných.
— Ohně na venkově. Dne 27. m. m. zapálen byl
neznámým způsobem na poli u Kyj stob, v němž bylo
uloženo 940 m. ct. slámy v ceně 3500 K. Majilel
stohu, dědic velkostatkáře B. Freye z Vysočan, jest
pojištěn. — Z Klatov se nám telefonuje ze dn
1. t. m.: Dnes ráno vznikl z neznámé příčiny v ohradě
firmy B. J. Brumml, parní pila a obchod se dřívím
v Klalovech, požár, který nabyl záhy velkých roz-
měrů. Nadlidským namáháním hasičských sborů b
děkovali, že nerozšiřil se na obytně domy a pilu, jež
zústaly netknuty, takže oba sdružené podniky, parní
píla i chenická továrna pracují dále. Škoda způsoben
na zásobách dříví, jest značná, ale hražena jest po-
jištěním.
Švýcar
Frey
Brumml
Vysočany
Klatovy
B . J
38
article
— Užtkuuí zaijí. Kočí A. Sch. v Jirkově opře
se při hledání hub v pátek o zemi, by snáze pozved
větev a uštknut byl při tom zmijí do ruky. Jelikož
neprodleně objevily se u něho následky olravy krve.
dopraven byl do nemocnice, kde doufaý v jeho vy-
léčení
— Nehoda dělnice. Anna Imová z Pankráce, za-
městnaná na novostavbě čp. 360 v Nuslích, včere
odpoledne spadla s druhého patra do prvého a zlomil
dvě žebra. Po lékařském přispění byla odvezena do
nemocnice.
— Zabit blekem. Za bouřky, klerá snesla se dn
29. t. m. po půlnoci na Hlubocku, pojala byla rodina
rolníka p. Václava Holíka v Tupesách č. 13 takovou
hrůzou, že vstala a společně se modlila. Holík se
svou manželkov klečeli u postele. Pojednou se za-
blesklo a plesk, vniknuv do světnice, zabil hospodáře,
omráčil jeho manželku a zhasl světlo. Když se ho-
spodyně vzpamatovala a rozsvilila, shledala, že jelí
muž u postele klečící, jest mrtev. — Za prudké
boure, která zuřila dne 28. t. m. na Tachovsku.
udeřil blesk v Schonwaldu do mandele obilí a zabi
dělnici Marii Wamserovou, která se v něm ukryla
Imová
Holík
Wamserová
Jirkov
Pankrác
Nusle
Hlubocko
Tupesy
Tachovsko