Číslo 295.

V Praze, dne 27. října 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedtce Praha, Pštrosaova ulice, číslo200 -II Nefrankované dopisy se nepřijímejí, rukopisy se nevracejí Nozapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126

KAl Slunce vychází v 6 hodin 42 minuty ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 45 minuť večer

JLILKt

Sobota: Sv. Sabiny, mučenice. Čtyřicetihodinná pobožnost chrámu Páně u sv. Jindřicha na Nov. městě od 24.—28. t. m. Předplatne pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . . . 2.80 čtyrtletně . . . K 8.46 celoročně... . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně... . . K 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francte, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně 13.20 celoročně . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Před volbami. V Praze, 26. října. Minulou neděli jsme uveřejnili společné pro- volání všech tří stran, které stojí na zásadách ka- tolické víry, a jak souhlasné zprávy oznamují, byl našimi stoupenci nadšeně přijat; neboť bylo to splněním touhy sv. Otce papeže Lva XIII., který si přeje, aby mezi katolickými stranami nastala jednota, poněvadž jen společným úsilím možno se postaviti vítězně proti společnému nepříteli, jak se to stalo hlavně v Německu. Poukazujeme také na potěšitelný zjev v Tyrolsku, kde obě katolické strany se smířily a svorně po boku budou praco- vati proti nepříteli. Katolické strany v Čechách potřebovaly za- jisté této svornosti, aby mohly vstoupiti do voleb- ního víru, kterého se účastní mnoho stran. Každá strana vysílá své kandidáty, aby tu získali přízeň mezi širokými vrstvami lídu. Bude se pracovati na mnoze ne programem vážným, nýbrž lesklými frásemi, které ovšem voličstvu se zamlouvají, avšak nemají veliké ceny. Katolické strany zajisté nemohly mlčeti, když viděly, kterak vládnoucí strana bagatelisuje stav věcí, který pro nás není nikterak příznivým.

Mladočeští poslanci vidí, že se ocitli na srázné ploše od té doby, co přinutili r. 1879 Staročechy, aby vstoupili na půdu rakouského parlamentu. Ža to ovšem Staročechům byla povolena česká uni- versita za odměnu, že poslechli, avšak přece dlužno toho litovati, že se podvolili nezřízeným agitacím svobodomyslných stranníků. Tito tehdy stále tvr- dili, že jest potřebí míti nějaké forum, kdel bychom přednesli svoje stížnosti a že zajisté budeme vy- slyšeni, když se stále budeme domáhati svých práv. A nyní jsou proti parlamentu. Kde je tu dů- slednost? A od té doby co vytlačili Staročechy z říšské rady, šlo to stále hůře s politikou našeho národa. A výsledky? Zrušení jediné vymoženosti, jazyko- vých nařízení, mělo v zápětí rozeštyání politických vášní v zemích rakouských a nedělnost parla- mentu. A přece sám dr Edvard Grégr prohlásil vůči Staročechům: »Avšak mluvme, co chceme, v politice rozhoduje o dobrotě politiky jenom jedna věc, to jest výsledek; ta politika jest dobrá, která se dodělala dobrých výsledků; ta politika jest špatná, která se pro národ špatných anebo žádných dodělala výsledků.« Ovšem, jinak se vede straně opposiční a jinak vážné, která se chce vykázati úspěchy. Zdali se neosvědčila obava téhož poslance dra. Ed. Grégra, kterou pronesl na voličské schůzi ve Vysokém

Mýtě r. 1886: »Bylo by největším neště- stím, kdyby Mladočeši se dostali do většiny a k řízení politiky českéh národa.« A kam spěje nynější taktika mladočeských poslanců? K obstrukci, která zaviní osamocenost čekého poselstva a takto jeho bezmecnost. Samy »Nár Listy« se toho lekají, any psaly 6. října r. 1900: »Poláci se nás před celým světem slavně odřekli, p. dr. Ebenhoch nás tisíckráte dříve za- přel, než hr. Stürgkh zakokrhal, že jako nepřátelé Rakouska musíme býti slovem moci zdrceni, Slo- vinci opatrně ještě neříkají ani a, ani b, ale na svých schůzích se poslenci jejich vyslovili téměř všichni proti naší obstrukci, a jest vůbec podezře- lým zjevem, že nejlepší náš přítel mezi nimi pan Kušar nehodlá již kandidovati.« Toť skvostné při- znání vůdčího orgánu v nestřežené chvíli. Katoličtí kandidáti musí poukázati na ten smutný výsledek dosavadní politiky české, musí přesvědčiti voliče, že našemu národu třeba spo- jenců, a těch nabudeme pouze ve svazu bývalé pra- vice, která k našim snahám byla spravedliva, která však musí ovšem se zasaditi účinně o práva na- šeho národa, mnohem účinněji, nežli se tak dosud stalo, aby národu našemu nevzešla pohroma. Katoličtí voličové, agitujte zavčas, aby byli zvoleni volitelé z naší strany, podporujte hnutí ka- tolické, aby do parlamentu byli vysláni katoličtí zástupci, kteří na základě positivního programu by obhájili práv našeho národa společně s našimi spojenci.

Volební ruch. Čechy. Přísedící zemského výboru pan Karel Adámek prohlašuje dnes se vší určitostí, že o pří- štích volbách nebude již za poslance do říšské rady kandidovati. — Rozmnožený výkonný výbor německo-pokrokové strany konal včera v Praze schůzi, v níž se hlavně zabýval kandidatu- rami pro příští volby na říšskou radu. Porada trvala plných osm hodin, ale výsledek její byl neúplný. Usneseno bylo proto, aby na neděli, dne 18. listo- padu svolán byl do Prahy sjezd důvěrníků německo- pokrokové strany. Morava. Na Telčsku vzmáhá se volební ruch na prospěch zvolení P. dr. Ant. Stoja na zemským poslancem v kruzích rolnických vždy víca více. Protikandidáta jeho Povolného fedrují židé! Stejně utěšené vyhlídky má dp. dr. Stojan na Uh. Brodsku, kdež byl takořka jednohlasně prohlášen za kandidáta pro mandát říšského poslance za pátou kurii, jejž výborně vykonával již za minulého období parlamentárního. — Při schůzi živnostenských spole- čenstev v Místku, konané dne 23. října, prohlásili se přítomní jednohlasně pro dp. P. Valo uš ka poněvadž ze všech navrhovaných kandidátův uznali jej za nejschopnějšího a největší důvěru k němu mají, že ujme se zájmů živnostenských.

Halič. Velice zajímavy jsou zprávy, jež do- cházejí o vyhlídkách, jaké mejí vzhledem k říšským volbám do říšské rady židé v Haliči. V kurii velkostatkářské, jež volí 20 poslanců, mohli by si zvoliti samostatně vlastního poslance ve volebním okrese stryjsko-dolinském, neboť jim patří v politickém stryjském okresu 68.8 proc. a v polit. dolinském okrese dokonce 84.6 proc. vlastnictví tabu- lárního. Kromě toho mohou rozhodovati ještě ve čty- řech jiných skupinách volebních (Zločov, Sambor, Řešov a Tarnopol), neboť patří jim tam přes čtvrtinu velkostatků. Kromě toho mohou si samostatně zvoliti své vlastní poslance ve městě Brodech a ve městské skupině kolomyjské. Kromě toho mají veliké menšiny ještě v pěti jiných volebních městských skupinách. Že všecky tři mandáty za obchodní komory připadnou židům, rozumí se samo sebou. Ve volebních skupi- nách venkovských obcí nemají židé arciť naděje žádné, za to však mohou svými hlasy rozhodovati v něko- lika skupinách V. kurie. Celkem by židé haličtí mohli samostatně si zvoliti 9—10 vlastních kandidátů. Je tedy Halič důkladně požidovštěna. Tyrolsko. Ke zprávě, již uveřejnili jsme včera o uzavření kompromisu mezi katolickou a křestansko- sociální stranou v Tyrolsku dlužno dodati, že kom- promis záleží vlastně v tom, že strana katolická, resp. strana bar. Dipauliho a dra. Kathreina ponechá straně dra. Schöpfra celou V. kurii se dvěma mandáty, tu- díž také se sporným mandátem bar. Dipauliho, za to však že strana Schöpfrova přenechá straně katolické jeden okres venkovský, který zastupoval dosud posla- nec Rohracher, a že tento okres bude kandidovati bar.

Dipauliho. Mohlo se následkem toho míti za to, že uzavřený kompromis povede ke smíru mezi oběma tak těžce rozvaděnýmí dobře katolickými stranami v Tyrolsku, že o něm baron Dipauli také věděl a že následkem toho nebude o příštích volbách žádného bratrovražedného boje. Než o jiném zdá se nás pou- čovati depeše, již přináší dnešní »Vaterland« z Bol- zana a jež zní: »Baron Dipauli není úča- sten kompromisu mezi Zallingrem Schöpfrem Svou kandidaturu pro V. kurii ani nepostavil, ani se jí nevzdal. Na straně konserva- tivců (Dipauliho) nepokládají se vázanými ujednáním Zallingrovým.« Jsme věru na další rozvoj této zále- žitosti dychtivi, ale přejeme si arciť, aby ve prospěchu společné dobré věci byla zdárně urovnána a sice co nejdříve. Jinak dlužno zaznamenati, že naprosto nelze pochybovati o uzavření kompromisu v tyrolských velkostatcích. Byl uzavřen na dobu desíti let a to nejen pro říšské, nýbrž i zemské volby. Pr

volby říšské budou obě kompromis uzavřevší strany, německo-liberální a konservativní, míti po dvou kan- didátech, ale jeden z obou konservativních mandátů připadnouti má Vlachovi, jehož věrně-rakouské vla- stenectví jest prokázáno. Při volbách do sněmu ty- rolského budou míti liberální Němci 6 a konserva- tivci 4 kandidáty. Německo-pokroková strana po- stoupí při tom jeden mandát liberálnímu Vlachu, ale také konservativci vezmou při jmenování svých kan- didátů zřetel na Vlachy, dobře rakousky smýšlející. Volby doplňovací do kompromisu toho však pojaty nejsou. Zajímavo, ale arciť i pochopitelno jest, že ně- mecko-liberální tisk kompromis uzavřený v tyrolských velkostatcích pro volby na říšskou radu celkem vítá, protože straně, jíž slouží, kyne z něho jen prospěch, za to však že dosti těžce nese kompromis, uzavřený pro sněm. Štýrsko. Volby volitelů ve Štýrsku zahá- jeny budou v prvním témdni měsíce listopadu, a sice v údolí murském.

Zprávy politické. Ministerská porada. Předseda ministerstva šl. Körber měl včera u císaře celou hodinu trvající slyšení, načež konána byla ministerská porada. Kromě churavícího dosud ministra dra. Rezka súčastnili se této porady všichni členové kabinetu. Tyrolští Vlachové a vláda. Oznámili jsme hned, jak dostal se na veřejnost list, jímž předseda ministerstva dr. Körber odpověděl na známý poža- davek vlaských poslanců z Tyrol, týkající se rozdě- lení země podle národnosti, že vlaští poslanci byli touto odpovědí nad míru znepokojeni a roztrpčeni. Nyní potvrdil to baron Malfati, vůdce vlaských po- slanců z Tyrol, jemuž dr. Körber onen list poslal, sám. Vyjádřilť se v rozmluvě, jež měl v té záleži- tosti se zpravodajem »Oaster. Volksztgu.«, že vlaští poslanci z Vlach postaví se v rozhodnou oposici vůči vládě, poněvadž dr. Körber netajil se ve svém listě, že jest zásadním odpůrcem upravení tridentské otázky. A změní prý následkem toho také přátelské poměry, ve kterých žili až dosud se stranami německýmia to tím více, ani Vlachové považují a to prý důvodně za to, že i kompromis, uzavřený v tyrolském velko- statku (Viz výše.), jest pro ně škodlivý. Politování hodný předseda kabinetu zjednal si takto nového nepřítele a odpůrce, o kterém snad nezdálo se mu ani ve snu.

Říšský uherský sněm pokračuje v debatě, točící se kolem kvotové otázky. Debata sama roz- lévá se širokým proudem a vyniká, jak již včera bylo oznámeno, zvláštními pozoruhodnými momenty. Hned když včera skončil předseda ministerstva Koloman Szell svou flippiku proti vývodům poslanců Czavol- ského a Polraziho, kteří tak veliký důraz položili na provedení českého státního práva a uskutečnění sa- mostatného českého práva, protože jenom on jediný vydatně mohl by čeliti vlnám pangermanismu, jenž hrozí pohltiti Rakousko, ujal se slova posl. Pichler. Ohražoval se mezi jiným proti tomu, aby samostatné právo národa, činiti potřebná opatření, bylo po celý rok podvázáno. Na to promluvil opět ministrpresident Kol. Szell, aby vyvrátil některé výroky poslance Pichlera a skončil svoje vývody takto: »Mám za to, že jsem správně jednal, předpokládaje rozhodnutí na šest měsíců, když tehdy vyrovnání ještě nebylo vstou- pilo v život, a nechtěl jsem se vystaviti v šanc vý- čitce, že ustanovení ve vyrovnání, škodlivá pro Uhry, nabyla platnosti, kdežto ustanovení příznivá nedosáhla ještě zákonné platnosti. Byl bych také stal se vinným neprozíravostí, kdybych byl nyní navrhl rozhodnutí o kvotě pouze do konco prosince, ježto dohodnutí o kvotě nyní je nemožno, když rakouská říšská rad teprve v lednu příštího roku se sejde.« Ale ani tě- mito slovy neukonejšil Koloman Szell hněvnou ne- spokojenost neodvislé strany. Usneslať se hned včera po schůzi sněmovní a to pod mohutným dojmem ce- lého jejího průběhu, že bude hlasovati nejen proti vy- rovnání, nýbrž také proti předloze, týkající se dekla- race arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, protože dle jejího mínění odporuje ona osnova zákonu ústav- V Praze, 26. října.