ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 70e334f0-661f-11dc-9cf0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 39 celkem · entity: person 85, place 47, org 13, work 6
1 masthead
prosince 1801.
2 masthead
Přiloha „Národních Listul
3 masthead
K čislu 33a.
4 masthead
Strana9
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Obchodní a živnostenská komora v Praze konala včera odpoledne V. všeobecnou řádnou schůzi jež byla v nynějším její složení zároveň poslední Zabájil a řídil ji president komory pan cís. rada Wohanka. Po schválení zprávy jednací přešlose hned k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem byla zpráva komitétu o osnově zákona, jímž se zavádí pojišťování výslužného pro úřáďníky a zřízence soukromié některé veřejné. Reřerentem byl koncipista ko mory p. dr. Pilbauer. Osnova zákona o pojišťování výslužného pro úřadníky soukromé byla komorou ihned po svém uveřejnění podroběna zevrubnému sludiu, aniž byie čekňno na vyzvání vlády k podání dobrého zdaní které teprve o mnoho později komory došlo, e Dobré zdání, vypracované od referenla komorního koncipisty pana dra. Pilbauera, jež opírá se vedle obšírného materiálu, vzěšlého z písemné v té příčině uinteressentů uspořádané ankety, o zevrubnou, inte- grojící součásť tištěné zprávy, tvořící dobrozdání člena komory p. c. r. Filipa Falkowicze, osnovn po stránce pojišťovací techiniky rozebírající, bylo předmětem porady komitélu, kteréž za předsednictví přesidenta komory p. c r. Jos. Wohanky účaslnili se pání členové komory Bondy, c. r. Falko- wicz, c. r. Goller, Jirousek, Krejčí, Mo- kráček, šlechtic Riedl, Rott, Rivnáč. Rü- diger, Sobotka, Šebor a c. r. Tichý. Ná- vrhy změňovací z této porady vzešlé zredigovány byly subkomitétem, sestávajícím z pp. c. r. Falko wicze, Sobotky a referenta a schváleny ko- nečně od komise presidiální. Komise presidiální před- ložila tištěnou zprávu plenu doporučujíc, aby ji baze změny přijalo. Zpráva vrcholl v těchto návrzích ko- nečných:
cís Wohanka doktor Pilbauer Falkowicz Jos Bond r . Falko Goller Jirousek Krejčí Riedl Rott Rivnáč Šebor Tichá Praha Sobotka živnostenský komora Falko
6 article
»1. Z celého souboru pojišťovacích problém v bsnově rozvinulých jedině pojišťování invalidní a- jež bylo by ve smyslu připojeného, o pojišťovaci techniku se opírajícího dobrého zdání vybudovati na zálladě pevného premiového systému — pokládati jest za logické další vybudování našeho nynějšího systému pojišťování dělnického a jedině eno má s ním spo- ležný sociálněchospodářský podklad. Výjimku bylo z ohledů oportunních připustili toliko pro pojišťování slarobní a nice jediné z důvodu, že v souvislostí s po- jišťováním invalidním bylo by je lze poměrně s malým nákladem řešiti; avšak to jen pod tou podmínkou jestli že větší náklady, které by z toho vzešly, budou brazeny pojištěnci a státem. Všecky ostatní obory pojišťovací, o nichž se v osnově pujednává, bylo by z důvodů v dobrém zdání uvedených vypustiti z tohoto pojisťovacího projektu.
7 article
2. Zavésti časově dříve, jak se pomýšlí, samo- statné invalidní a starobní pojišťování pro soukromé úřadníky a zřízence zákonem zvláštním, pokládá však komora z důvodů shora pověděných za nepřípustné nad to takovýto kusovitý postup jen ještě více pod poruje jednostranné přesunutí pojistných břemen v ne prospěch zaměstnatelů. Zdárného řešení tohoto po- jišťovacího problému docíliti lze dle názoru komory toliko v rámci všeobecného invalidního a starobního pojišťování dělnického za finanční pomoci státní. 3. Pro případ však, že by této osnově přece mělo se dostati parlamentního projednání, musilo by spectální pojištění v ní obsažené obmezeno zůstat ve shodě s povahou nuceného pojišťování na nižší stupně platů, snad až k nejvyššímu služnému 3000 korun; okruh osob tohoto speciálního zákona bylo by přechodně přizpůsobiti k okruhu osob dnešníma pojiáťování nemocenskému podrobených (pokud jde o kategorii úřadníků tomulo pojišťování podléhají- cích) a rozšiření jeho vyhraditi teprve pro dobu, až bude zavedeno všeobecné invalidní pojišťování spolu s chystanou revisí zákona o nemocenském a úrazo- vém pojišťování.
8 article
Třídy platů bylo by účelněji odstupňovati, sna od 300 K ke 300 K; dolní hranici stáří bylo by zvýšiti na 20., po případě 21. rok věku, nejmenší příjem služební na 900 K. 4. Přípravné práce pro zavedení všeobecného invalidního pojišťování na základě jednotné organi- aace veškerého pojišťování dělnického buďtež nepro dleně zahájeny; zásadní účasť státu a obcí na ná kladech pojistných budiž tu vzata za základ, jako i účelné upravení dodatkového pojištění dobrovol nými příspěvky, po případě dobrovolné pokračován v takovém pojištění (čltaje v to i osoby, které pře kročily maximální stáří); ovšem budiž k obému při hlíženo již při eventušlním přepracování soukromých úřadníků se týkající speciální osnovy a buďtež uvá- ženy i ostatní podněty tohoto dobrého zdání 5. Při tom budíž zřetel vzat na ponenáhlé vy- tváření dnešního pojišťování dělnického k pojišťování sociálnímu, zatím dle německého vzoru, aspoň poku jde o živnostníky v širšim stova smyslu (zahrnuje v ně zejmena i živnostníky po domácku pracující) 6. Budiž pokud možno urychleno chystané zá- konné upravení veřejného průkazu práce, který jest pro zdárné řešení otázky omezení nezaměstnanosti rozhodujícím a jejž bude třeba zvláště také, co s týče zprostředkování vhodné příležitosti ku práci vdovám, osobám beroucím úrazovou nebo starobní rentu, a osobám v pokročilejším stáří dle zmenšené jejich výdělkové schopnosti upraviti, aby zachráněni byii před přílišnou újmou na své míře životní, a aby tak pracovní síla, ležící jinak ladem při nerovne soutěži jich se zdravými dělníky, byla náležite zužitkována.
9 article
7. Přediohy zákonů, vztahující se ke všem shor dotčeným bodům, buďlež komoře v čas dodány k po- souzenl.« Cís. rada pan Falkowicz poukázav na ně- která uslanovení osnovy vládní, jež jsou naprosto ne- přijatelna, rozebral podrobně zprávu komitétu a do poručil ji nezměněně ke schválení. Ředitel pan Karela vyslovil neprokrytě svů nesouhlas s referátem a to jak s věcným jeho odů vodněním, lak i s formou jeho sestavení a kritisoval zpravu se stanoviska úřadníka. Uznal, že v předloze vládní jest zapotřebí mnohé opraviti, ale odsoudil roz- hodně zamitavé stanovisko komitétu vůči předloz této, jež jest přece jen v řešení olázky socialní kro- kem ku předu. Není to žádné novum, neboť dělníc v dolech a v hutích jsou již tímto způsobem poji štěni. Čekati, až se zároveň zavedě všeobecné po jišťování dělnictva, znamenalo by čekali do nedozírna Za dělníky bude musiti platiti pojistnou kvótu na ně připadající dle všeho stát, ale zde přiblašují se sou- kromí úřadníci ve svých sdruženích sami, že- chtějí platiti sami a žádají jen, aby se jim ustanovila kvóta, kterou platiti mají. Rečník nevidí příčiny, proe by na tento spravedlivý jejich požadavek nemohlo přistoupiti. Nebude to zajisté tak strašným zatížením zaměstnavatele, neboť bude již s položkou tou při vyměřování služného jistě kalkulovati. Po vývodech pp. cís. rady Falkowicze a r- ferenta dra. Pilbauera, kteří zprávu komitélu proti výtkám pana řodišele Karely hájili a znovu do- poručili k přijetí, byla tato schválena. Druhým předmětem jednacího pořadu byla zpráv komise presidialní o osnově zákona, jímž se poskytují výhody daňové budovám se zdravými a levnými byty dělnickými Referoval pan dr. Pilbauer.
Cís Falkowicz Karela Pilbauer doktor
10 article
Presidiální komise navrhuje, aby o osnově po- dáno bylo dobré zdání v ten rozum, aby aspoň za- městnavatelům jakožto podnikatelům staveb byto dělnických dovolena byla opce pro přiměřeně zvý- šené — pevné sazby činžovní dle vzoru plat- nébo zákona na místo řízení dle § 11. pro obyčejný typ bytů dělmických příliš těžkopádného a cil pře- střelujícího a aby dočasné osvobození o daně přepo ftáno bylo na roční — snad 509 % — slevu daňovou, načež by pak konečně mohlo odpadnouti velice obtížné a pro četná průmyslová odvětví vůbec nepřijalelné ustanovení § 14., týkají- cího se 80leté, pokud se týče 50leté doby věno- vací. Mimo to žádá se, aby zamýšlená výhoda daňová rozšířena byla též na domy dělnické, děl- níky samými obývané, jakož i na domy lakové, obývané dělníky saisenními (se zřetelem k dotýčným tvrdostem nynější praxe) a na stavby adaptační, jimiž se jinaké budovy na byty děl- nické upravují, dále aby zvýšeny byly v § 2. maxi- mální mzdy, aby vyloučena byla maxi má l n míra plošní bytů dělnických (§ 5) a konečně, aby zásadně bylo použito nového zákona též na byly dělnické již trvajícl.
11 article
Návrh komise schválen byl bez debaty a při kročeno ke zprávě kuratoria umělecko- průmyslového musea o závěrce účt musejních za rok 1900. Relerát podával konci- pista p. dr. Pilbauer. Závěrka tato vykazuje úhrnné příjmy — nehled k pokladničnímu přebytku r. 1899 per K 28. 424.75 — částkou K 53.712.34 a úhrnná vydání částkou K 54.474.66, tudíž schodek K 462.32, čímž se sni- žuje vykázaná hotovost pokladníční na částk K 27.962.43. Zpráva byla vzata na vědomí a bez debaty schválena. Při navrhovací volbě osmi členů c. k. volebn komise byli zvoleni pp.: F. Balovec, F. Falko- wicz, Otto Forchheimer, Josef Jirousek Jos. Krejčík, Pavel Rademacher, Kar Tichý a Jan Vorlíček. Členem kuratoria umě lecko-průmyslového musea zvolen pan architekt Jos.
doktor Pilbauer F Balovec Forchheimer Jirousek Krejčík Pavel Rademacher Tichá Vorlíček Jos kuratorium uměleckýprůmyslový muzeum
12 article
Fanta, a při navrhovaci volbě k obsazení 10 míst censorů při fillálce Rakousko uherské banky v Praze pp.: Adolf Bloch, Leon Bondy, Karel D i m me st., Robert Forchheimer, Sigmund Hauro- witz, Ignát Kallberg, Petr F. Krejčí, Emanuel Placek, Ladislav Rott, Bohumil Ryšáne k, . R. Sobitschka, Karel Tichý, Fr. Waldeke Waldřiedu a dr. Karel sv. pán Wolf- Zdeka uer 4 míst při filiálce v Kolíně pp.: Josef Fi ala. Ant. Fifka, Alois Kroutil, Karel Latzel, Ignác Skutsch, Antonín Sládek, Antonín Sojka a 4 míst při filialce v Pardubicích pp. : Ottökan Fuxa, Jan Klečka, Karel Opitz, Edvard Ru- žička, F. V. Sichrovský, dr. Josef Štol ba. Zprávu komitétu o chystané osnově zákon stran zřizování, vydržování a úpravy pokračovacích škol obchodních a pro myslových podával náměstek sekretáře pan dr Gruber. V letodní zprávě zemského výboru podané zem- skému sněmu království českého o stavu pokračo vacích škol průmyslových, obchodních a příbuzných bylo obsaženo sdělení, dle něhož opětně předkládá zemský výbor zvláštní zprávou osnovu zákona zem- ského o úpravě škol pokračovacích a že zemský výbor u věci té vyžádal si též dobré zdání zemské komise živnostenské. Toto sdělení bylo příčinou, že presidium komory vzhledem k vydatnému jak finaně nímu tak morálnímu podporování škol těch komora- mi jakož i k živému zájmu, jejž nutně má obchod- nictvo a živnostnictvo na účelné úpravě tohoto od- větví školského, zakročilo u zemského výboru, aby byla komoře zaslána zmíněná osnova zákona, ale- spoň v posledním stadiu, než bude o ní jednáno ve sněmu. V polovici října byla konečně osnova komoře dodána a dle referátu sekrotářova náměstka p. dra.
Fanta Bloch Bond Forchheimer Kallberg Placek Rott Ryšáne R Sobitschka Tichá Waldřied doktor Karel svatý Wolf Fifka Kroutil Latzel Skutsch Sládek Sojka Kleček Opitz F V Sichrovský Štol Gruber Rakousko Praha Francie Kolín Pardubice I st Sigmund Hauro Edvard ruthenium Josef fi Ottökan Fuxa
13 article
Grubra ve schůzi zvláštního komitétu zevrubně projednána, při čemž jevila se úplná shoda v násle- dujících zásadních bodech. Nehledíc k tomu, že osnova zákona k definitivnímn upravení prů my- slového a obchodního školství pokračovacího zákonem zemským součinnost obchodních živnostenských komor nejen nerozšiřuje, nýbrž i posavádní účast jejich při vrchní správě pokračo- vacích škol úplně vylučuje, nehledíc dále k četným méně závažným nepřesnostem stylistickým i věcným. obsahuje osnova také takové zásadní vady, že ji se slanoviska komory sámé, ani s hlediska zájmů ko- morou zastoupených, bez velice podstalných změn naprosto přijati nelze. Tak se, abychom vylknuli jen některé nejdůleži- tější body, v osnově zákona zřizování a krvání ško pokračovacích nikterak nestaví na bezpečný základ jakého při definitivní zákonné úpravě jest nevybnu- telně potřebí; dále ani rozvržení jednotlivých činitelů pokračovacího školství interessovaných v přispěvatele dobrovolné a povinné, ani rozdělení příspěvkového břemene mezi povinné příspěvatele nikterak se ne- srovnává s prospěchem a skutečnou kompetenci jed- netlivých činitelů ve příčině tohoto odvětví školního taktéž předpisy, jež osnova-navrhuje o správě těchio škol a dozoru nad nimi vyžadují pronikavé změny. zejmena ve směru většího účastenství činitelů živno- stenských, obchodnických a školských při jejich správě, konečně jest v předpisech osnovy o povinne docházce do škol pokračovacích obsaženo leccos, c by již nynější výkonnost lěchlo škol snížilo a co naproslo jest neslučitelno se žádoucím pokrokem jejich do budoucnosti.
14 article
Poněvadž však nebylo možno, ve schůzi komi- tétu dopodrobna propracovali velice objemný materiá a zejmena ke kritice osnovy se pojící posilivní ná vrhy referátu na takovou zákonnou úpravu pokračo vacího školství, jaká se s hlediska komorního dopo ručuje, usnesla se komise navrhnouti plenärní schů komorní jednomyslně k schválení konečné návrhy referátu a doporučuje, aby se konečné projednání podrobného jich odůvodnění, jakož i positivních ná- vrhů, které by se jmenem komorý měly činiti, zů- stavilo komisi, jejíž sestavení by se opětně zůstavilo presidiu komory. Konečné návrhy referátu znějí takto: Komora žádá zemský výbor: 1. aby osnovu zákona v tomt znění sněmu zemskému k ústavnímu projednání ne- předkládal; 2. aby k účelnému provedení reformy svolal anketu, k níž by se kromě zástupců vlády a zemského výboru přibrali též záslupcové obchod ních a živnost. komor, vydržovatelé nejčelnějších příslušných učilisť a zástupcové učitelstva ; 3. kdyby ke svolání ankety takové nedošlo, aby konkretní ná vrhy v dobrozdání komorním podané v zájmu pro sperity škol pokračovacích a účelného jejich půso bení na povznesení stavu obchodnického a živ nostenského při zdělávání nové osnovy zákona, resp. při ústavním vyřizování tohoto předmětu n sněmě zemském přivedl k platnosti. Když byli pp. Krejčík a Jirousek vy slovili s referátem svůj naprostý souhlas a při mluvili se za přijetí konečných návrhů, byly tylo schváleny. Následovala zpráva živnostenské sekce ve pří čině organisace státních škol pru- myslových a působení jejich absol- ventů v praksi průmy slové. Podával ji referent p. dr. V. Schuster.
Krejčík Jirousek doktor V Schuster organizace státní škola pr
15 article
Odpovídajíc na první otázku dotazníku c. k ministerstvem obchodu komoře zaslaného, »v y ho- vují-liabsolventi vyšších škol prů- myslových a škol mistrovských oněm požadavkům praxe, vzhledem k nimž tato učeliště vůbec byla zřízena a organisována«, míní sekce, že absolventi vyšších škol průmyslových vyhovují zůpina, absoíventi mistrovských škol potud, pokuo se neodcizili původnímu a vlastnímu účelu mistrov- ských škol, zřízených za účelem odborného vzdělání praktických pracovníků vyšších kategori v dílnách strojíren a na stavbách. V úvahu vzata ovšem jen průměrná kvalifikace absolventů a také průměrné požadavky praxe průmyslové; případy po- vahy výjimečné, kdy na příklad absolvent dodělal se pro své nadprůměrné nadání a velikou píli postavení vyššího, než ke kterému jej odchovala škola, z úvahy vypuštěny. Úsudek sekce dotvrzen jest obsáhlým šetřením v kruzích interessentů a stafistikou o po- volání absolventů pražské státní školy průmyslov v praxi, sdělenou ředitelstvím školy.
16 article
K otázce 2, »jakých zkušeností na- bylo seo theoretickém vzdělání n mistrovských školách«, odpovězeno, ž dnešní míra theoretického vzdělání na těchto školách dosažitelného zplna vyhovuje a že neradno ji zvy- šovati, leč také ne snižovati; na praklické vyučování v dílnách a souvislost veškerého vyučování s prax průmyslovou třeba však položiti největší důraz. K otázce 3. »Jest pravda, že absolventi mistrovských škol odboru mechanicko- technického a elektrotechnického konkurují s absolventy vyšších ško průmyslových, zejmena zaměstnáním v kancelářích koustrukčních — a v pří- padu kladném: Jest to následek nedosta- tečného počtu absolvenlů vyšších škol průmyslových, či jsou absolvent mistrovakých škol snad způsobilejš k těmto úkonům« ?, odpověděla sekce, sbrnují své vývody hojnými zkušenostmi z praxe dotvrzenými v ten rozum, že příčinu soutěže řečené nelze hledati v nedostatku absolventů škol vyšších, aniž v domněle větší způsobilosti absolventů škol mistrovských kteréž nestává, nýbrž v různých, v referátu úuve- dených důvodech ponejvíce povahy speciální.
17 article
K 4. bodu ministerského dolazníku ve příčině rozmnožení škol průmyslo výeh v obvodu komorním odůvodňuje sekce po třebu zřízení státní mistrovské školy odboru stro- ního i stavebního v Praze —VII. a odborového roz větvení c. k. státní školy průmyslové v Praze, kteráž by měla býti rozdělena ve dvě školy, z nichž první měla by strojnický odbor školy vyšší i mistrovské a odbor lučební, druhá (v nové budově) stavitelský odbor; hlavní tyto odbory byly by pak postupně dl potřeby specialisovány v jednotlivé skupiny pro různá odvětví průmyslová. Zřizování dalších chemických oddělení však naprosto není potřebí. K otázce 5. vysvětluje posléze referát obšírně příčiny slabší účasti žáků na chemických odděleních vyšších škol průmy slolvý ch a dovozuje, že nelze si ani přáli většího návalu do chemických oddělení jak z důvodů didaktických tak i z té příčiny, že v praxi průmyslové jest jen skrovná a omezená poptávka po absolventech tohoto obora Zpráva sekce živnostenské schválena byla bez debaty. Zprávu o průměrných cenách bavlněné příze v měsících záři, říjnu a listopadu 1901 podal druhý sekretář komory vládní rada p. dr. Čuhel. Na to přijat byl souhlasný návrh obou sekc komory, aby Františku Machovi, obuvnickému dělníku p. Rosalie Tussigové (Adolfa Taussiga vdovy), majitelky závodu obuvnického v Praze, za více než 25letou nepřetržilou, vzornou službu v témz závodě udělena byla bronzová medai!le ko- morní. Oficiálem komorním byl jmenován od 1. ledna 1902 dosavadní akcessista p. Jan Lehar.
doktor Čuhel Mach Tussigová Taussig Lehar Praha
18 article
Tím byl denní pořádek vyčerpán a presiden cís. rada p. Wohanka promluvil pak následovně Dnešní plenární schůze jest poslední, kterou komora v nynějším svém složení konala, poněvadži mezi 10. a 20. t. m. bude dle došlých zpráv komora roz puštěna a vypsány budou nové volby. Rozcházíme se tedy a loučíme se, neboť i když mnozí z nás vstoupí opět do nové komory, přece mnozí více kandidováni nebudou. Ale zajisté i ti, kteří vystoupí budou míti zájem na naší komoře a budou vždy s velikou sympatif sledovati její činnost. Přál bycl si jen, aby příští volby dopadly dobře, aby zde vždy zasedali mužové intelligentní, řádní, pilní a snášeliví. V rukou voličstva bude, aby učinilo výběr ze svých řad, aby vyhledalo síly nejlepší a ty sem výslalo.
Wohanka
19 article
Komora, tím rozumím pány komorní rady i úřad nictvo, může s uspokojením pohlížeti též na poslední šestileté období, a nejen s uspokojením, ale i s ja- kýmsi sebevědomím. Všichni jsme poctivě pracovali a nejlepší své vědění vynaložili, abychom interessy nám světené také hájili. Můžeme poblížeti na množ- ství podnětů, na posilivní práci i na mnoho výsledků Dnes jméno pražské komory je tak zvučné, že mů- žeme s ním býti spokojeni. Zůstavujeme je nov komoře, která má povinnost je nejen zachovati, nýbrž také rozšířiti. Na konec poděkoval pak president konceptním úřadníkům, kteří v posledních šesti letech všechny referáty opatřovali a místodržitelskému radovi Bro- scheovi za podporu, kterou komoře za dobu své funkce věnoval. Když pak byli pp. místodržitelský rada Brosche a vládní rada dr. Čuhel poděkovali za vlídné uznání a pp. cís. rada Otto a Forchheimer jménem členů obou stran komory vyslovili díky panu presi- dentovi Wohankovi za jeho obětavou, záslužnou a úspěšnou činnost s přáním, aby byl v příštím slo- žení komory opět zvolen presidentem, byla schůze skončena.
Bro doktor Čuhel Otta Wohanka Brosche
20 article
Klesání cen lihu. Vývoz lihu přestal úplně a ježto výroba nasledkem značné sklizně bramborové velmi stoupla, nalezá nekontingentovaně zboží jen těžko odbytu. Za lěchto poměrů jest pochopitelno že ceny ustavičně klésají a blíží se již úrovni, v níl bude lze dodávali spotřebě zboží nekontingentované. Názor, že by k tomu dojíti mohlo, vyvolal značnou nabídku kontingentovaného zboží na lrhu a způsobii dosti veliké klesání cen. Toto klesání se v minulém týdnu poněkud zastavilo, počalo však tímto týdnen opět a vedlo k cenám, jaké již od lel na trhu nebyly znamenány. Jen tento týden kleslo zboží o 90 haí Ne nemálo přispěl k tomu i značný úbytek spo Uřeby. Mezinárodní oukerní konference v Brus- selu. V posledních dnech byl zahraničný rakouský úřad pozván na brůsselskou cukerní konferenci, která se sejde dne 16. t. m. Pozvání jest celkem krátké praví, že konference svolána za účelem případnébo zrušení cukerní prémie. Mezi účastněnými státy jmenovány: Německo, Rakousko, Belgie, Španělsko Francie, Anglie, Nizozemí a Švédsko. Veškeré tylo státy vysloviiy se pro pozvání Italie a Rumunska.
Německo Rakousko Belgie Španělsko Francie Anglie Nizozemí Švédsko Rumunsko
21 article
Státy tyto přihlásily se již dříve ke konferenci. Z Německa. K úpadku záloženské spořitelni banky v Drážďanech se sdě- luje, že peněžní rozpaky banky této datují se o úpadku drážďanské průmyslové a lipské banky, kdy žádali vkladatelé zpět svoje deposita. Banka měla ale veškery své prostředky uloženy ve směnkácha hypotekách, takže nemohla ihned vkladatelům vyho- věti. Ve směnečném úvěru uloženo 2,100.000 mk. , hypotékách 8 mill. mk. Revisní komise v lednu t. r dosazená konstatovala tenkráte, že závod passivním není, následkem čehož angažovalo se nejen několik peněžních závodů ale i řada jednotlivců k její zá- chraně. Výsledky tohoto skutku byly zdánlivě úspěšny a valná hromada, svolaná na 9. t. m. měla se usnésti na zvýšení akciového kapitálu o 1 mill. mk. Leč při bližším opětném zkoumání ukázal se stav banky nezachranitelným a konsorcium záchranné se rozešlo. Důvodem byly příliš vysoké půjčky na stavební objekty. — Indický úřad londýn ský odmítnul v poslední době nabíáky německé válcovny, jež se pokládaly za přijaty. Rozhodl prý ohled na nepřátelské smýšlení německého obyvatel- stva proti Anglií.
Německo Drážďany Anglie
22 article
Ruský průmysl cukerní. Stav ruské výroby cukerní jest dle nejnovějších zpráv velice příznivý skoro stejný s loňským, v němž těžilo ruské cukro varnictví značně z nečekaného vzrůstu domácí spo třeby. Vláda byla v lednu — jak známo — sil nější domácí potřebou nucena zvýšiti kontingení cukru pro domácí spotřeby o 41/2 mill. p. Opatření toto nevedlo ke snížení cen; raffinerie záhy vypro- daly své zásoby a nemohly ani vyhověti všem přáním obchodu. Následkem těchto úspěchů vzrostla i ploch cukrovou řepou obdělaná o 8%; za letních měsíců zdálo se sice, že bude letošní řepní sklizeň velmi malou, leč příznivé počasí září a října zlepšilo stav cukrovky značnou měrou. Letošní řepní sklizeň ruská jest co do množství větší, co do jakosti jen nepatrně horší loňské. Následkem toho lze očekávati výrobu 54—55 mill. p. bílého cukru pískového, množství to stačící nejen na úhradu domácí spotřeby, ale i na krytí vývozních závazků. Pro rok 1901/2 vyhradila ruská vlada 39 mill. p. bílého písku cukerního do- mácí spotřebě a 5 mill. p. určila pro nedotknutelné zásoby. Ježto v době 1900/1 spotřeboval domácí trh 41 mill. p., jest množství 39 mill. p. poměrně nízké a nepovede ke stlačení domácích cen. Pro dobu do 1. ledna 1902 ustanovila vláda nejvyšší cenu na 4.35 r. za 1 p. a od 1. ledna do 1. září 1902 4.50r.
23 article
Zavedení zemské dávky z piva za pří- činou ozdravěni zemských flnanci. Český odbor rady zemědělské rozeslal o záležitosti projektovaného zavedení zemské dávky z piva všem bospodářským spolkům i kruhům interessovaným dolazník, v němž praví: »Upiynuté zasedání sněmu království českého objevilo potřebu hledati nový pramen přijmů zem ských k úhradě vzrostlých výdajů zemské správy U příčině té vyskytl se zejmena projekt zaveden zemské dávky z piva. Český odbor rady zemědělské pokládá v zájmu zemědělství za vhodné zaujati v ča stanovisko vůči tomuto projektu, aby zjistil, zdali a v jaké míře zavedení dávky takové mohlo by státi se skutkem bez závažného poškození zájmů země- dělství českého, jakož i průmyslu hospodářského (pivovarství a sladovnictví). Z té příčiny žádá český odbor rady zemědělské za laskavé podání dobrého zdání o tom: 1. jevf-li se zavedení zemské dávky z piva zájmům zemědělským tamějšího obvodu, resp. zájmům pivovarského a sladovnického průmyslu vážně nebezpečným neb škodlivým, jakou měrou a v jakém směru; 2. které podmínky (záruky) by ne- zbytně splněny býti musily a jaká maximální výše daně byla by přípustnou, aby případné škodlivé ná sledky zemské daně z piva, kdyby tato přece zave- dena byla, byly co možno omezeny.« Na dotazníky tyto došlo 135 dobrých zdání, která zní pro zavedení dávky 57 a proti 78. Důvody uvedené pro i prot
Český odbor rada
24 article
různí se velice, tak uvádí se zvláště proti zavedení dávky zemské, že zvýšení konsumní daně z piva bude rozhodně míti za následek klesnutí spolřeby piva, kterým poškozeny budou v první řadě pivovary a vše co v nich podpory nalezá; neméně poškozen bude stav hostinský, beztoho dosti zubožený a po léta již po pomoci volající. Ale zvláště poškozen bude stav rolnický; nejen že se mu dostane méně pivo- varských odpadků, ale pravá škoda dotkne se rolník tím, že zhorší se odbyt ječmene a cena jeho klesne. Důvody těch, vyslovujících se pro vyšší zdanění piva. vrcholí v tom, že konečně jednou musí se ustati ustavičným zvýšením přirážek zemských a zadlužo- váním království ke krytí běžných vydání zemských. Mimo to jest výhodnější pro rolnictvo, když přispěj všecky vrstvy obyvatelstva ke zvýšení příjmů země než kdyby nevyhnutelné vyšší vydání její mělo se krýti pouze zvýšenou zemskou přirážkou k daním přímým, tedy i s daní pozemkovou. Na základě této ankety navrhl komitét jedoající o zemské dávce z piva následující: S uvalením zemské dávky na pivo vysloven bud ž souhlas s podmínkami: 1. Že výška zamyšlené dávky zemské nesmí převyšovati 2 K na 1 hl. Se zavedením dávky 1 K 40 h nelze však sou- hlasiti. 2. Přirážka pivní povolená obcím ke kryt jich potřeb taktéž nemá se povoliti přes 2 K na 1 hl
25 article
3. Že zamýšlená dávka zemská vybírána bude stát ními úřady při placení daně potravní z piva přiráž kou, by ušetřilo se výdání zá vybírání a tím při rážka ta vynesla obnos co nejvyšší; mimo to při rážkou na státní daň ze stůpně cukernatosti mla- dinky byly by k větší dávce přidržány větší pivo- vary, které silnější pivo vaří a tím menší pivovary se poněkud šetřily. (Dle nýnější sazby odpovídalo by to 60% zvýšení daně), konečně 4. hlavní váhu klade český odbor na to, by při nynějším upravení zem ských finanel, pakli by zamýšlená dávka pivní ne stačila k uhražení celého schodku zemského, zároveř zemský výbor postaral se o to, předložiti snému krá- lovství českého návrhy k celěmu upravení zemských linancí, by vyloučena byla obava, že v krátkém čase přistoupí se zase k opětnému uvalení nových břemen na ony vrstvy, které dosud byly zdanění nejvíce po- drobeny a to v první řadé na majitele realit. Náprava flneněního stavu Italíe. Stáln rozpočet lialie na r. 1902 určuje příjmy na 1752 mill. l., výdaje 1711 mill. 1., takže končí přebytkem 41 mili. l., při čemž nutno uvážiti, že do vydajů zařaděny i stavební nák ady železniční i náklady čínské výpravy. Také rozpočet itohoto roku jest velm přízmivý a lze očekávati nejméně přebytků 13 mill.l Ještě před 7 lety byla Italie passivní 150—200 mill. 1.
Italia mill
26 article
Ozdravění toto bylo ovšem spojeno se značným obětmi a sebezapřením. Bylo nutno vzdáti se my šlenky na kolonie, na velkou námořní moc (před dvaceti léty byla lalie po Angiii největší námořní mocí, dnes jest na sedmém místěj, bylo třeba prováděti doma značné úspory a p. Nyní docilena opět rovnováha v rozpočtu a vláda obírá se spravedlivějším rozvrhem břemen státních. Rozřešení této otázky věnováno bude celé toto desetiletí. Vojenské požadavky byly dosli citelně obmezeny a uslanoveno, že nesmí roz počet vojenský převýšiti 240 mill. l., námořní 9 mill. I. Teprve kdyby se zdařilo konvertovati 490 státní dluh na dluh s menším zúročením, bylo by lze na vojsko věnovati větší obnes. Ruku v ruce s zlepšením stálního rozpočtu šlo i zlepšení slavu ho- spodářského. Zemědělství i průmysl slibně se rozví- její a vývoz jich sloupá rok za rokem (o 100 200 milf. 1.). I v letošní nepliznivé době stoupl ji o 75 mill. I. O zlepšení zemědělské výroby svědči ostatek, že dovoz zemědělských strojů se zčiveroná sobil. Ještě větší pokroky činí průmysl, díky znač ným a četným silám vodním. Výroba hlavních prů myslů stoupla od r. 1897 do r. 1900 takto« chemický z 37 na 63 mill. I., báňský z 228 na 345 miil.l. důlní z 64 na 85 mill. 1. Obraz rozvoje bavinařskéh průmyslu podávají tato data: Počet tkalcovskýcl strojů vzrosti z 13.500 na 60.000, počet vřelen z 900 000 na 2 mill., počet dělníků z 53.000 n 134.000 a cena výroby z 58 na 300 mill. l. Stejn má se to s hedvábnictvím. Mzdy poměrně dosti stouply. Nejhorší následky »velmocenské krise« jsou tedy patrně překonány a Itálie spěje snad vstříe lepším dobám.
Itálie
27 article
Zpráva o sklizni okopanin a píce, jakož i o sklizni ovoce a stavu ozimu v polovici listopadu 1901 podaná delegáty českého odboru rady země- délské a sestavená na základě rozdělení královstv českého v krajiny přirozené. (Stupnice ocenění: 1. velmi dobrý; 2. dobrý; 3. prostřední; 4. špalný 5. neúroda.) I. Česká nížina, a) západní část Výsledek sklizně cukrovky, brambor dobrý, buráku prostřední, zelí dobrý, otavy prostřední, jablek, třešní prostřední, hrušek a švestek dobrý. Stav ozimů: pše- nice a žita dobrý, řepky dobrý až velmi dobrý, píce na lukách a polích dobrý. b) východní část: Výo sledek sklizně cukrovky dobrý, brambor dobrý až velmi dobrý, buráku dobrý až prostřední, otavy špatný, ovoce dobrý až prostřední. Stav ozimů : pše- nice velmi dobrý až dobrý, žita velmi dobrý, řepky velmi dobrý až dobrý, píce na lukách a polích dobrý — II. Jižní pohoří Sudet. a) obvod opočen- ský: Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambo velmi dobrý až dobrý, buráku a zelí dobrý, otav špatný, ovoce prostřední. Stav ozimů: pšenice dobrý žita velmi dobrý, řepky dobrý, píce na polích dobrý na lukách velmi dobrý až dobrý. b) obvod jičínský
Sudety český odbor rada země
28 article
Výsledek sklizně cukrovky dobrý až prostřední brambor dobrý až velmi dobrý, buráku prostřední zeli špatný, otavy prostřední, jablek a hrušek pro- střední až špatný, švestek velmi dobrý. Slav ozimů pšenice dobrý, žita velmi dobrý, řepky dobrý, píce na polích dobrý, na lukách prostřední. — IIi Dolní poříčí Ohře. Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambor velmi dobrý, buráku dobrý, zelí pro- střední až špatný, etavy dobrý, jablek a hrušek prostřední, švestek velmí dobrý. Stav ozimů: pšenic žita, řepky a píce na polích a lukách velmi dobrý — IV. Horní poříčí Ohře. Výsledek sklizn brambor dobrý, buráku prostřední, píce na polích ne- úroda, na louce dobrý, jablek prostřední, hrušck neúroda, švestek dobrý. Stav ozimů: pšenice dobrý, žila velmi dobrý, jetele velmi dobrý. — V. Hornatina v po- říčí Berounky a Podbrdsko.— Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambor velmi dobrý, bu- ráku prostřední, zelí a otavy dobrý, ovoce prostřední.
Horní poříčí Ohře Podbrdsko Iia Dolní poříčí Ohře
29 article
Slav ozimů: pšenice, žita, řepky dobrý, píce na lukách a polích velmi dobrý. — VI. Plzeňská pánev. Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambor velmi dobrý až dobrý, buráku prostřední, zelí dobrý až prostřední, píce na polích prostřední, na lukáci dobrý, hrušek a jablek špalný, švestek dobrý až pro- střední. Stav ozimů: pšenice dobrý, žila velmi tobrý až dobrý, řepky velmi dobrý, píce na lukách dobrý — VII. Budějovická pánev a česká ryb- ničná rovina. Výsledek sklizně cukrovky pro- střední až dobrý, brambor velmi dobrý až dobrý. buráku dobrý, zelí velmi dobrý až dobrý, píee na polích a lukách prostřední, ovoce prostřední. Stav ozimů: pšenice, žita dobrý, řepky velmi dobrý až dobrý, píce na polích a lukách dobrý až prostřední.
30 article
— VIII. Českomoravská vysočina. a) ob- vod táborský a německo-brodský: Výsledek sklizně cukrovky dobrý až prostřední, brambor velmi dobrý buráku dobrý až prostředni, zelí prostřední, píce na polích a lukách prostřední, ovoce prostřední. St ozimů: pšenice, žita, řepky velmi dobrý až dobrý pice na polích a lukách prostřední. b) obvod pelhři movský: Výsledek sklizně brambor velmi dobrý buráku, zelí prostřední, píce na polich špatný, na lukách prostřední, ovoce prostřední, lnu dobrý. Stav ozimů: pšenice dobrý, žita velmi dobrý až dobrý píce na polích dobrý až prostřední. — IX. Horská krajina Sudet. Výsledek sklizně brambor a bu ráku velmi dobrý, zelí prostřední, píce na polích špatný, na lukách prostřední, ovoce prostřední. Slav ozimů: pšenice velmi dobrý až dobrý, žita dobrý. řepky dobrý, píce na polích prostřední, na lukách dobrý. — X. Horská krajina šumavská Výsledek sklizně brambor dobrý, buráku prostřední zelí, řepky, píce na polích a lukách dobrý, ovoce prostřední až špatný. Stav ozimů: pšenice prostřední až dobrý, žita dobrý, řepky, píce na polich a lukách dobrý.
Sudety
31 article
Komitét pro záležitosti družstovní při českém odboru rady zemědělské konal dne 11. listo- padu 1901 za předsedání pana Heřmana Jandy svou schůzi. Ze zpráv předsednictva vyjímáme: C. k. mi- nisterstvo orby povolilo obnos 850 korun k úhradě výloh spojených s vydáním spisu: »Poučení o země- dělských skladištích obilních«, sepsaného panem drem. Frant. Fiedlerem a vydaného nákladem českého odboru rady zemědělské. C. k. ministerstvo orby projevilo ochotu poskytnouti družstvu hospodářského lihovaru ve Stráži nezůročitelnou půjčku do 10.000 korun. Zemský výbor království českého povolil ho- spodářskému družstvu ve Velvarech na zřízení druž- slevního skladiště zemskou subvenci ve výší 6300K (15% nákladu) a bezúročnou půjčku ve výši 42 0K (10% nákladu). Družstvu obilního skladiště v Kou- řimi vyplacena byla I. polovička zemské subvence per 8000 K a zemské bezúročné půjčky 5000 K.
Heřman Janda František Fiedler Stráž Velvary Kou
32 article
Mlékařskému družstvu v Korytech byla c. k. mini- sterstvem orby povoiena subvence 2000 K na po- stavení parní mlékárny. Zemský výbor. královštví českého usnesl se vložiti do zemského rozpočlu na r. 1902 zemědělským družstevním podntkům na sub- vence 200000 korun a na nezúročitelné zápůjčky 100.000 korun. Sněm království českého zmocnil zemský výbor, aby vydání, pro něž v rozpočtu na r. 1901 vložen jest obnos 300.000 K k podporování hospodářských skladišť a jiných hosp. družstevních podníků a která až do konce října vypadají, hiradil v mezích—tohoto rozpočtu proti dodalečnému zúčto- vání. Zemský výbor král, českého poukázai skladist- nímu družstvu v Rychnově n. Kn. k výplatě polo- vinu povolené subvence 2750 K a zápůjčky 1800 K.
Rychnov Kněžná
33 article
Obilní skladiště v České Skalici bylo v srpnu t.r. otevřeno a veřejnému provozováni odevzdáno. Potom referoval p. Jos. Srb o připisu zemského výboru za sdělení podmínek, za jakých by se měly hospodář- ským druzstvům (zvláště mlékařským) po volovati vypláceti subvence a nezůročitelné zápůjčky a za jakých by tyto zápůjčky měly býti spláceny. Refe- rent navrhuje, by družstvům poskytována byla 15% subvence zařizovacího nákladu a 109% nezúročitelna půjčka, splatná v 10 letech (při splácení počínaje 5. rokem) a sice tak, že by družstvům bez vlastních budov poskytovala se subvence i zápůjčka hned, družstvům s vlastními budovami pak první polovina subvence a půjčka při rovnosti stavby, druhá po provedené kolaudaci. Po krátké debatě přijat navri referentův s dodatkem, navrženým hrab. V. Schön- bornem, by družstva povinna byla přistoupiti k svazu zemské jednoty družstev, podrobiti se revisi tělo jednoty i zemědělské rady a aby stanovení kvalifikace osoby mlékárnu spravující podléhalo schválení zemědělské rady. Zpráva zemského výboru v příčině knihovního zajištění nezúročitel- ných státních a zemských zápůjček skladištním družstvům udělených vzata na vědomní. Usneseno doporučiti žádost Ústřední jednoty českých hospo- dářských společenstev za státní subvenci k účelům revisním a poučovacím pro rok 1900. Usneseno do- poručiti žádost Zemské jednoty nákupních, prodej- ních a výrobních společenstev v Praze za zemskou a státní subvenci k účelům revisním a správním.
Jos Srb V Schön Český Skalica Praha
34 article
O žádosti mlékařského družstva v Okrouhlici za udělení státní a zemské subvence ke vnitřnímu za- řízení společné mlékárny usneseno, vyříditi žádost, až družstvo předloží seznam splacených podílů pachtovní smlouvu a zařizovací rozpočet. O žádosti hospodářského družstva ve Voděradech o zemskoua státní subvenci na stavbu obilního skladiště usne- seno doporučiti udělení zemské a státní subvence po 15% zařizovačího nákladu a nezúročitelné zá- půjčky po 100. Stejně usneseno o žádosti rolnického mlékařského družstva v Bohušovicích Brňanech. Po vy- čerpání programu přednesl p. Jaroš stížnost na správu severozápadní dráhy, která nedostatkem potřebných vozů znemožnila obilnímu skladišti v Jaroměři do- dati v čas prodané obilí. Předseda p. HI. Janda slibil v záležitosti té zakročiti u ministerstva orby a mini- sterstva železnic. Potom schůze skončena Otevření tratě Schönwehr Loket. Tra Schönwehr-Loket se stanicemi: Slavkov-Horní, poreu- lánka (osobní zastávka) a Loket-Továrna (za- stávka a nákladiště) bude dnes 7. prosince 1901 va- řejné dopravě odevzdána. Při tom bude stanice Slavkov Horní pro veškeru dopravu, osobní zastávka Porculánka pro dopravu osob a obme- zenou dopravu zavazadel, zastávka a nákladiště LoketTovárna pro dopravu osob a obmezenou dopravu zavazadel, jakož i pro dopravu nákladů v plných vozech otevřena. Doprava výbušných látek na této dráze jest vyloučena.
Jaroš Janda Voděrady Bohušovice Brňan Jaroměř Schönwehr Loket Slavkov
35 article
Z vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. V měsíci listopadu opatřila kancelář spolková odbytních a nákupních pramenů rozličného zboží, agentů, zástupců, sazeb dopravních a celních, pak různých překladůz cizích a do cizích jazyků a pod. celkem 1102: dále podal Vývozní spolek písemně v té době 1247 stra- nám 2004 informací o solidnosti a úvěru hodnosli firem domácích a cizích; dále návštěv přijato a ústních dotazů (mimo telefonické) vyřízeno 240; konečně upozornil své členy (925), že má o 37 firmách sdůležité« ao 11 firmách svelmi důležité« zprávy a oznámil jim 132 insolvence a 130 konkurs ů.
Morava Slezsko Praha spolek pro Čechy
36 article
Paření sušených švestek v pytlich. Firma F. V. O. Šulce v Brčce (Bosna) sděluje s vývozní kanceláří pražské obchodní a živnostenské komory. že ve svém, po způsobu inspektora zemědělského oddělení zemské vlády pro Bosnu a Hercegovinu Augustina Havelky zřízeném závodě na paření za- vedla rozesílání dvakrát pařených švestek i v pyllích. Příslušný církulář vyložen jest ve jmenované vý vozní kanceláři k nahlédnutí. XXII. Bergrův záloženský ročník právě vydán. Obsahuje úvodní články, úplné seznamy če- ských záložen, spořitelních a záložních spolků, spo- řitelen a bankovních ústavů v zemích koruny česke i na Slovensku, jakož i jejich statistiku. Praktica a informační tato kapesní knížka potřebna jest nejen pro peněžní ústavy, nýbrž i pro každého, kdo s te- mito styku vyhledává. Cena ročníku 2 K 60 h Expedice v Praze, Václavské nám. čís. 63n. Trhy poněžní 6. prosince. (Záv ěre čn
Šulc Brčka Augustin Havelka Bergrův Bosna a Hercegovina Slovensko Praha Václavský já F . V Bosna
37 article
Z Vídně, úřadní kursy-) Unorova renta. společná » květ. » » stříb. rakouská » zlatá » » kor uherská » zlatá » kor. státní losy 1854 » » 1860 po 500 zl. .. po 100 zl. .. státní losy 186 losy tisské . . . » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy. b. anglo-rakouská vídeň. b. jednota 446.— r. úst. pro úv. poz. 886.— rak. úvérní ústav 654.75 uh. úvěrní banka b. pro země rak. 416.— vídeňská unionka 538.— česká b. Union . 246.50 Živnost. banka buštěhradská A . 2660.— B . 975.- duchcov. podmok. —.— Ivovskočernovická —.— Smýšlení pevné, z počátku byla dá- vána přednost hodnotám báňským, na konec kreditky a akcie dráhy jižni po- dražily. Eskontní sazby 31/2, 4 proe. x. Z Vídně, 6. prosince. (Telefonogr. »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Přes chabé zprávy berlínské bylo smýšlení na zdejší burse pevné za kursů stoupajících. Z počátku byl zájem obrácen na hodnoty železářské, z nichž znáčně zdražily úhradnými spekulačními kou- pěmi zvláště alpinky. Zároveň polepšily s podstatně také rýmavsko-muráňské, pražské železářské a české báňské. Zdražení želézář- ských odůvodňováno opět domněnkou, že otázka kartelů bude konečně rozřešena. Na polední burse pak, vzhledem na chabost berlinského trhu ustoupily do pozadí a poněkud ochably. Za to upevnily se pak kreditky, což uvedeno ve spojení se zprávou, že kreditka produla svou
Unorův Vídeň ústav 654.75 uherský
38 article
rak. severozáp. dr 465.— polabská dráha 474.— pražsko-duchcov. 177.25 spól. st. dr. rak uh. 651.— jižní dráha silniční dr. lit. A 266 5e „ . B. 261.— dunaj, paroplaveb. 764 — rakouský Lloyd . 2.— pražská želez. sp. 1435.— Česká montan. sp. 1137.— alpská montan. sp. 404.50 rým.muráň. spol. 482 — rak. zbrojovka . 297.— vídeň. stavební sp. 147.—— peštská vagonka- severočeska uhlář 257.— západočeská uhl. mostecká uhl. sp. 768.— 12005 Schodnica .. turecka tabák. rež. 290- devisa německa . 117.20 » londýnska 239. 40 pařižská . 95.2 „ curyšská . 94 8 dvacetifrank 19.05 marka papífová . 117.20 rub » . 253.—
marka
39 article
98.95 99.05 98. 95 118 80 95 9 118.50 190.— 140.85 171 75 217.— 146.75 406.— 395.75 102 25 265.— 665.—