1
masthead
prosince 1801.
2
masthead
Přiloha „Národních Listul
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
konala včera odpoledne V. všeobecnou řádnou schůzi
jež byla v nynějším její složení zároveň poslední
Zabájil a řídil ji president komory pan cís. rada
Wohanka. Po schválení zprávy jednací přešlose
hned k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem
byla zpráva komitétu o osnově zákona,
jímž se zavádí pojišťování výslužného
pro úřáďníky a zřízence soukromié
některé veřejné. Reřerentem byl koncipista ko
mory p. dr. Pilbauer.
Osnova zákona o pojišťování výslužného pro
úřadníky soukromé byla komorou ihned po svém
uveřejnění podroběna zevrubnému sludiu, aniž byie
čekňno na vyzvání vlády k podání dobrého zdaní
které teprve o mnoho později komory došlo, e
Dobré zdání, vypracované od referenla komorního
koncipisty pana dra. Pilbauera, jež opírá se vedle
obšírného materiálu, vzěšlého z písemné v té příčině
uinteressentů uspořádané ankety, o zevrubnou, inte-
grojící součásť tištěné zprávy, tvořící dobrozdání
člena komory p. c. r. Filipa Falkowicze, osnovn
po stránce pojišťovací techiniky rozebírající, bylo
předmětem porady komitélu, kteréž za předsednictví
přesidenta komory p. c r. Jos. Wohanky účaslnili
se pání členové komory Bondy, c. r. Falko-
wicz, c. r. Goller, Jirousek, Krejčí, Mo-
kráček, šlechtic Riedl, Rott, Rivnáč. Rü-
diger, Sobotka, Šebor a c. r. Tichý. Ná-
vrhy změňovací z této porady vzešlé zredigovány
byly subkomitétem, sestávajícím z pp. c. r. Falko
wicze, Sobotky a referenta a schváleny ko-
nečně od komise presidiální. Komise presidiální před-
ložila tištěnou zprávu plenu doporučujíc, aby ji baze
změny přijalo. Zpráva vrcholl v těchto návrzích ko-
nečných:
cís
Wohanka
doktor
Pilbauer
Falkowicz
Jos
Bond
r . Falko
Goller
Jirousek
Krejčí
Riedl
Rott
Rivnáč
Šebor
Tichá
Praha
Sobotka
živnostenský komora
Falko
6
article
»1. Z celého souboru pojišťovacích problém
v bsnově rozvinulých jedině pojišťování invalidní a-
jež bylo by ve smyslu připojeného, o pojišťovaci
techniku se opírajícího dobrého zdání vybudovati na
zálladě pevného premiového systému — pokládati jest
za logické další vybudování našeho nynějšího systému
pojišťování dělnického a jedině eno má s ním spo-
ležný sociálněchospodářský podklad. Výjimku bylo
z ohledů oportunních připustili toliko pro pojišťování
slarobní a nice jediné z důvodu, že v souvislostí s po-
jišťováním invalidním bylo by je lze poměrně s malým
nákladem řešiti; avšak to jen pod tou podmínkou
jestli že větší náklady, které by z toho vzešly, budou
brazeny pojištěnci a státem. Všecky ostatní obory
pojišťovací, o nichž se v osnově pujednává, bylo by
z důvodů v dobrém zdání uvedených vypustiti z tohoto
pojisťovacího projektu.
7
article
2. Zavésti časově dříve, jak se pomýšlí, samo-
statné invalidní a starobní pojišťování pro soukromé
úřadníky a zřízence zákonem zvláštním, pokládá však
komora z důvodů shora pověděných za nepřípustné
nad to takovýto kusovitý postup jen ještě více pod
poruje jednostranné přesunutí pojistných břemen v ne
prospěch zaměstnatelů. Zdárného řešení tohoto po-
jišťovacího problému docíliti lze dle názoru komory
toliko v rámci všeobecného invalidního a starobního
pojišťování dělnického za finanční pomoci státní.
3. Pro případ však, že by této osnově přece
mělo se dostati parlamentního projednání, musilo by
spectální pojištění v ní obsažené obmezeno zůstat
ve shodě s povahou nuceného pojišťování na nižší
stupně platů, snad až k nejvyššímu služnému 3000
korun; okruh osob tohoto speciálního zákona bylo
by přechodně přizpůsobiti k okruhu osob dnešníma
pojiáťování nemocenskému podrobených (pokud jde
o kategorii úřadníků tomulo pojišťování podléhají-
cích) a rozšiření jeho vyhraditi teprve pro dobu, až
bude zavedeno všeobecné invalidní pojišťování spolu
s chystanou revisí zákona o nemocenském a úrazo-
vém pojišťování.
8
article
Třídy platů bylo by účelněji odstupňovati, sna
od 300 K ke 300 K; dolní hranici stáří bylo by
zvýšiti na 20., po případě 21. rok věku, nejmenší
příjem služební na 900 K.
4. Přípravné práce pro zavedení všeobecného
invalidního pojišťování na základě jednotné organi-
aace veškerého pojišťování dělnického buďtež nepro
dleně zahájeny; zásadní účasť státu a obcí na ná
kladech pojistných budiž tu vzata za základ, jako
i účelné upravení dodatkového pojištění dobrovol
nými příspěvky, po případě dobrovolné pokračován
v takovém pojištění (čltaje v to i osoby, které pře
kročily maximální stáří); ovšem budiž k obému při
hlíženo již při eventušlním přepracování soukromých
úřadníků se týkající speciální osnovy a buďtež uvá-
ženy i ostatní podněty tohoto dobrého zdání
5. Při tom budíž zřetel vzat na ponenáhlé vy-
tváření dnešního pojišťování dělnického k pojišťování
sociálnímu, zatím dle německého vzoru, aspoň poku
jde o živnostníky v širšim stova smyslu (zahrnuje
v ně zejmena i živnostníky po domácku pracující)
6. Budiž pokud možno urychleno chystané zá-
konné upravení veřejného průkazu práce, který jest
pro zdárné řešení otázky omezení nezaměstnanosti
rozhodujícím a jejž bude třeba zvláště také, co s
týče zprostředkování vhodné příležitosti ku práci
vdovám, osobám beroucím úrazovou nebo starobní
rentu, a osobám v pokročilejším stáří dle zmenšené
jejich výdělkové schopnosti upraviti, aby zachráněni
byii před přílišnou újmou na své míře životní, a
aby tak pracovní síla, ležící jinak ladem při nerovne
soutěži jich se zdravými dělníky, byla náležite
zužitkována.
9
article
7. Přediohy zákonů, vztahující se ke všem shor
dotčeným bodům, buďlež komoře v čas dodány k po-
souzenl.«
Cís. rada pan Falkowicz poukázav na ně-
která uslanovení osnovy vládní, jež jsou naprosto ne-
přijatelna, rozebral podrobně zprávu komitétu a do
poručil ji nezměněně ke schválení.
Ředitel pan Karela vyslovil neprokrytě svů
nesouhlas s referátem a to jak s věcným jeho odů
vodněním, lak i s formou jeho sestavení a kritisoval
zpravu se stanoviska úřadníka. Uznal, že v předloze
vládní jest zapotřebí mnohé opraviti, ale odsoudil roz-
hodně zamitavé stanovisko komitétu vůči předloz
této, jež jest přece jen v řešení olázky socialní kro-
kem ku předu. Není to žádné novum, neboť dělníc
v dolech a v hutích jsou již tímto způsobem poji
štěni. Čekati, až se zároveň zavedě všeobecné po
jišťování dělnictva, znamenalo by čekali do nedozírna
Za dělníky bude musiti platiti pojistnou kvótu na ně
připadající dle všeho stát, ale zde přiblašují se sou-
kromí úřadníci ve svých sdruženích sami, že- chtějí
platiti sami a žádají jen, aby se jim ustanovila
kvóta, kterou platiti mají. Rečník nevidí příčiny, proe
by na tento spravedlivý jejich požadavek nemohlo
přistoupiti. Nebude to zajisté tak strašným zatížením
zaměstnavatele, neboť bude již s položkou tou při
vyměřování služného jistě kalkulovati.
Po vývodech pp. cís. rady Falkowicze a r-
ferenta dra. Pilbauera, kteří zprávu komitélu
proti výtkám pana řodišele Karely hájili a znovu do-
poručili k přijetí, byla tato schválena.
Druhým předmětem jednacího pořadu byla zpráv
komise presidialní o osnově zákona, jímž se
poskytují výhody daňové budovám se
zdravými a levnými byty dělnickými
Referoval pan dr. Pilbauer.
Cís
Falkowicz
Karela
Pilbauer
doktor
10
article
Presidiální komise navrhuje, aby o osnově po-
dáno bylo dobré zdání v ten rozum, aby aspoň za-
městnavatelům jakožto podnikatelům staveb byto
dělnických dovolena byla opce pro přiměřeně zvý-
šené — pevné sazby činžovní dle vzoru plat-
nébo zákona na místo řízení dle § 11. pro obyčejný
typ bytů dělmických příliš těžkopádného a cil pře-
střelujícího a aby dočasné osvobození o
daně přepo ftáno bylo na roční — snad 509 % —
slevu daňovou, načež by pak konečně mohlo
odpadnouti velice obtížné a pro četná průmyslová
odvětví vůbec nepřijalelné ustanovení § 14., týkají-
cího se 80leté, pokud se týče 50leté doby věno-
vací. Mimo to žádá se, aby zamýšlená výhoda
daňová rozšířena byla též na domy dělnické, děl-
níky samými obývané, jakož i na domy
lakové, obývané dělníky saisenními (se zřetelem
k dotýčným tvrdostem nynější praxe) a na stavby
adaptační, jimiž se jinaké budovy na byty děl-
nické upravují, dále aby zvýšeny byly v § 2. maxi-
mální mzdy, aby vyloučena byla maxi má l n
míra plošní bytů dělnických (§ 5) a konečně, aby
zásadně bylo použito nového zákona též na byly
dělnické již trvajícl.
11
article
Návrh komise schválen byl bez debaty a při
kročeno ke zprávě kuratoria umělecko-
průmyslového musea o závěrce účt
musejních za rok 1900. Relerát podával konci-
pista p. dr. Pilbauer.
Závěrka tato vykazuje úhrnné příjmy — nehled
k pokladničnímu přebytku r. 1899 per K 28. 424.75 —
částkou K 53.712.34 a úhrnná vydání částkou
K 54.474.66, tudíž schodek K 462.32, čímž se sni-
žuje vykázaná hotovost pokladníční na částk
K 27.962.43.
Zpráva byla vzata na vědomí a bez debaty
schválena.
Při navrhovací volbě osmi členů c. k. volebn
komise byli zvoleni pp.: F. Balovec, F. Falko-
wicz, Otto Forchheimer, Josef Jirousek
Jos. Krejčík, Pavel Rademacher, Kar
Tichý a Jan Vorlíček. Členem kuratoria umě
lecko-průmyslového musea zvolen pan architekt Jos.
doktor
Pilbauer
F Balovec
Forchheimer
Jirousek
Krejčík
Pavel Rademacher
Tichá
Vorlíček
Jos
kuratorium uměleckýprůmyslový muzeum
12
article
Fanta, a při navrhovaci volbě k obsazení 10 míst
censorů při fillálce Rakousko uherské banky v Praze
pp.: Adolf Bloch, Leon Bondy, Karel D i m me
st., Robert Forchheimer, Sigmund Hauro-
witz, Ignát Kallberg, Petr F. Krejčí, Emanuel
Placek, Ladislav Rott, Bohumil Ryšáne k, .
R. Sobitschka, Karel Tichý, Fr. Waldeke
Waldřiedu a dr. Karel sv. pán Wolf- Zdeka uer
4 míst při filiálce v Kolíně pp.: Josef Fi ala.
Ant. Fifka, Alois Kroutil, Karel Latzel, Ignác
Skutsch, Antonín Sládek, Antonín Sojka
a 4 míst při filialce v Pardubicích pp. : Ottökan
Fuxa, Jan Klečka, Karel Opitz, Edvard Ru-
žička, F. V. Sichrovský, dr. Josef Štol ba.
Zprávu komitétu o chystané osnově zákon
stran zřizování, vydržování a úpravy
pokračovacích škol obchodních a pro
myslových podával náměstek sekretáře pan dr
Gruber.
V letodní zprávě zemského výboru podané zem-
skému sněmu království českého o stavu pokračo
vacích škol průmyslových, obchodních a příbuzných
bylo obsaženo sdělení, dle něhož opětně předkládá
zemský výbor zvláštní zprávou osnovu zákona zem-
ského o úpravě škol pokračovacích a že zemský
výbor u věci té vyžádal si též dobré zdání zemské
komise živnostenské. Toto sdělení bylo příčinou, že
presidium komory vzhledem k vydatnému jak finaně
nímu tak morálnímu podporování škol těch komora-
mi jakož i k živému zájmu, jejž nutně má obchod-
nictvo a živnostnictvo na účelné úpravě tohoto od-
větví školského, zakročilo u zemského výboru, aby
byla komoře zaslána zmíněná osnova zákona, ale-
spoň v posledním stadiu, než bude o ní jednáno ve
sněmu.
V polovici října byla konečně osnova komoře
dodána a dle referátu sekrotářova náměstka p. dra.
Fanta
Bloch
Bond
Forchheimer
Kallberg
Placek
Rott
Ryšáne
R Sobitschka
Tichá
Waldřied
doktor
Karel svatý
Wolf
Fifka
Kroutil
Latzel
Skutsch
Sládek
Sojka
Kleček
Opitz
F V Sichrovský
Štol
Gruber
Rakousko
Praha
Francie
Kolín
Pardubice
I st
Sigmund Hauro
Edvard ruthenium
Josef fi
Ottökan Fuxa
13
article
Grubra ve schůzi zvláštního komitétu zevrubně
projednána, při čemž jevila se úplná shoda v násle-
dujících zásadních bodech. Nehledíc k tomu, že
osnova zákona k definitivnímn upravení prů my-
slového a obchodního školství pokračovacího
zákonem zemským součinnost obchodních
živnostenských komor nejen nerozšiřuje, nýbrž
i posavádní účast jejich při vrchní správě pokračo-
vacích škol úplně vylučuje, nehledíc dále k četným
méně závažným nepřesnostem stylistickým i věcným.
obsahuje osnova také takové zásadní vady, že ji se
slanoviska komory sámé, ani s hlediska zájmů ko-
morou zastoupených, bez velice podstalných změn
naprosto přijati nelze.
Tak se, abychom vylknuli jen některé nejdůleži-
tější body, v osnově zákona zřizování a krvání ško
pokračovacích nikterak nestaví na bezpečný základ
jakého při definitivní zákonné úpravě jest nevybnu-
telně potřebí; dále ani rozvržení jednotlivých činitelů
pokračovacího školství interessovaných v přispěvatele
dobrovolné a povinné, ani rozdělení příspěvkového
břemene mezi povinné příspěvatele nikterak se ne-
srovnává s prospěchem a skutečnou kompetenci jed-
netlivých činitelů ve příčině tohoto odvětví školního
taktéž předpisy, jež osnova-navrhuje o správě těchio
škol a dozoru nad nimi vyžadují pronikavé změny.
zejmena ve směru většího účastenství činitelů živno-
stenských, obchodnických a školských při jejich
správě, konečně jest v předpisech osnovy o povinne
docházce do škol pokračovacích obsaženo leccos, c
by již nynější výkonnost lěchlo škol snížilo a co
naproslo jest neslučitelno se žádoucím pokrokem
jejich do budoucnosti.
14
article
Poněvadž však nebylo možno, ve schůzi komi-
tétu dopodrobna propracovali velice objemný materiá
a zejmena ke kritice osnovy se pojící posilivní ná
vrhy referátu na takovou zákonnou úpravu pokračo
vacího školství, jaká se s hlediska komorního dopo
ručuje, usnesla se komise navrhnouti plenärní schů
komorní jednomyslně k schválení konečné návrhy
referátu a doporučuje, aby se konečné projednání
podrobného jich odůvodnění, jakož i positivních ná-
vrhů, které by se jmenem komorý měly činiti, zů-
stavilo komisi, jejíž sestavení by se opětně zůstavilo
presidiu komory.
Konečné návrhy referátu znějí takto: Komora
žádá zemský výbor: 1. aby osnovu zákona v tomt
znění sněmu zemskému k ústavnímu projednání ne-
předkládal; 2. aby k účelnému provedení reformy
svolal anketu, k níž by se kromě zástupců vlády
a zemského výboru přibrali též záslupcové obchod
ních a živnost. komor, vydržovatelé nejčelnějších
příslušných učilisť a zástupcové učitelstva ; 3. kdyby
ke svolání ankety takové nedošlo, aby konkretní ná
vrhy v dobrozdání komorním podané v zájmu pro
sperity škol pokračovacích a účelného jejich půso
bení na povznesení stavu obchodnického a živ
nostenského při zdělávání nové osnovy zákona,
resp. při ústavním vyřizování tohoto předmětu n
sněmě zemském přivedl k platnosti.
Když byli pp. Krejčík a Jirousek vy
slovili s referátem svůj naprostý souhlas a při
mluvili se za přijetí konečných návrhů, byly tylo
schváleny.
Následovala zpráva živnostenské sekce ve pří
čině organisace státních škol pru-
myslových a působení jejich absol-
ventů v praksi průmy slové.
Podával ji referent p. dr. V. Schuster.
Krejčík
Jirousek
doktor
V Schuster
organizace státní škola pr
15
article
Odpovídajíc na první otázku dotazníku c. k
ministerstvem obchodu komoře zaslaného, »v y ho-
vují-liabsolventi vyšších škol prů-
myslových a škol mistrovských
oněm požadavkům praxe, vzhledem
k nimž tato učeliště vůbec byla
zřízena a organisována«, míní sekce,
že absolventi vyšších škol průmyslových vyhovují
zůpina, absoíventi mistrovských škol potud, pokuo
se neodcizili původnímu a vlastnímu účelu mistrov-
ských škol, zřízených za účelem odborného vzdělání
praktických pracovníků vyšších kategori
v dílnách strojíren a na stavbách. V úvahu vzata
ovšem jen průměrná kvalifikace absolventů a také
průměrné požadavky praxe průmyslové; případy po-
vahy výjimečné, kdy na příklad absolvent dodělal se
pro své nadprůměrné nadání a velikou píli postavení
vyššího, než ke kterému jej odchovala škola, z úvahy
vypuštěny. Úsudek sekce dotvrzen jest obsáhlým
šetřením v kruzích interessentů a stafistikou o po-
volání absolventů pražské státní školy průmyslov
v praxi, sdělenou ředitelstvím školy.
16
article
K otázce 2, »jakých zkušeností na-
bylo seo theoretickém vzdělání n
mistrovských školách«, odpovězeno, ž
dnešní míra theoretického vzdělání na těchto školách
dosažitelného zplna vyhovuje a že neradno ji zvy-
šovati, leč také ne snižovati; na praklické vyučování
v dílnách a souvislost veškerého vyučování s prax
průmyslovou třeba však položiti největší důraz.
K otázce 3. »Jest pravda, že absolventi
mistrovských škol odboru mechanicko-
technického a elektrotechnického
konkurují s absolventy vyšších ško
průmyslových, zejmena zaměstnáním
v kancelářích koustrukčních — a v pří-
padu kladném: Jest to následek nedosta-
tečného počtu absolvenlů vyšších
škol průmyslových, či jsou absolvent
mistrovakých škol snad způsobilejš
k těmto úkonům« ?, odpověděla sekce, sbrnují
své vývody hojnými zkušenostmi z praxe dotvrzenými
v ten rozum, že příčinu soutěže řečené nelze hledati
v nedostatku absolventů škol vyšších, aniž v domněle
větší způsobilosti absolventů škol mistrovských
kteréž nestává, nýbrž v různých, v referátu úuve-
dených důvodech ponejvíce povahy speciální.
17
article
K 4. bodu ministerského dolazníku ve příčině
rozmnožení škol průmyslo výeh
v obvodu komorním odůvodňuje sekce po
třebu zřízení státní mistrovské školy odboru stro-
ního i stavebního v Praze —VII. a odborového roz
větvení c. k. státní školy průmyslové v Praze, kteráž
by měla býti rozdělena ve dvě školy, z nichž první
měla by strojnický odbor školy vyšší i mistrovské
a odbor lučební, druhá (v nové budově) stavitelský
odbor; hlavní tyto odbory byly by pak postupně dl
potřeby specialisovány v jednotlivé skupiny pro různá
odvětví průmyslová. Zřizování dalších chemických
oddělení však naprosto není potřebí.
K otázce 5. vysvětluje posléze referát obšírně
příčiny slabší účasti žáků na chemických
odděleních vyšších škol průmy slolvý ch
a dovozuje, že nelze si ani přáli většího návalu do
chemických oddělení jak z důvodů didaktických
tak i z té příčiny, že v praxi průmyslové jest jen
skrovná a omezená poptávka po absolventech tohoto
obora
Zpráva sekce živnostenské schválena byla bez
debaty.
Zprávu o průměrných cenách bavlněné příze
v měsících záři, říjnu a listopadu 1901 podal druhý
sekretář komory vládní rada p. dr. Čuhel.
Na to přijat byl souhlasný návrh obou sekc
komory, aby Františku Machovi, obuvnickému
dělníku p. Rosalie Tussigové (Adolfa Taussiga
vdovy), majitelky závodu obuvnického v Praze, za
více než 25letou nepřetržilou, vzornou službu v témz
závodě udělena byla bronzová medai!le ko-
morní.
Oficiálem komorním byl jmenován od 1. ledna
1902 dosavadní akcessista p. Jan Lehar.
doktor
Čuhel
Mach
Tussigová
Taussig
Lehar
Praha
18
article
Tím byl denní pořádek vyčerpán a presiden
cís. rada p. Wohanka promluvil pak následovně
Dnešní plenární schůze jest poslední, kterou komora
v nynějším svém složení konala, poněvadži mezi
10. a 20. t. m. bude dle došlých zpráv komora roz
puštěna a vypsány budou nové volby. Rozcházíme
se tedy a loučíme se, neboť i když mnozí z nás
vstoupí opět do nové komory, přece mnozí více
kandidováni nebudou. Ale zajisté i ti, kteří vystoupí
budou míti zájem na naší komoře a budou vždy
s velikou sympatif sledovati její činnost. Přál bycl
si jen, aby příští volby dopadly dobře, aby zde vždy
zasedali mužové intelligentní, řádní, pilní a snášeliví.
V rukou voličstva bude, aby učinilo výběr ze svých
řad, aby vyhledalo síly nejlepší a ty sem výslalo.
Wohanka
19
article
Komora, tím rozumím pány komorní rady i úřad
nictvo, může s uspokojením pohlížeti též na poslední
šestileté období, a nejen s uspokojením, ale i s ja-
kýmsi sebevědomím. Všichni jsme poctivě pracovali
a nejlepší své vědění vynaložili, abychom interessy
nám světené také hájili. Můžeme poblížeti na množ-
ství podnětů, na posilivní práci i na mnoho výsledků
Dnes jméno pražské komory je tak zvučné, že mů-
žeme s ním býti spokojeni. Zůstavujeme je nov
komoře, která má povinnost je nejen zachovati, nýbrž
také rozšířiti.
Na konec poděkoval pak president konceptním
úřadníkům, kteří v posledních šesti letech všechny
referáty opatřovali a místodržitelskému radovi Bro-
scheovi za podporu, kterou komoře za dobu své funkce
věnoval.
Když pak byli pp. místodržitelský rada Brosche
a vládní rada dr. Čuhel poděkovali za vlídné uznání
a pp. cís. rada Otto a Forchheimer jménem
členů obou stran komory vyslovili díky panu presi-
dentovi Wohankovi za jeho obětavou, záslužnou
a úspěšnou činnost s přáním, aby byl v příštím slo-
žení komory opět zvolen presidentem, byla schůze
skončena.
Bro
doktor
Čuhel
Otta
Wohanka
Brosche
20
article
Klesání cen lihu. Vývoz lihu přestal úplně a
ježto výroba nasledkem značné sklizně bramborové
velmi stoupla, nalezá nekontingentovaně zboží jen
těžko odbytu. Za lěchto poměrů jest pochopitelno
že ceny ustavičně klésají a blíží se již úrovni, v níl
bude lze dodávali spotřebě zboží nekontingentované.
Názor, že by k tomu dojíti mohlo, vyvolal značnou
nabídku kontingentovaného zboží na lrhu a způsobii
dosti veliké klesání cen. Toto klesání se v minulém
týdnu poněkud zastavilo, počalo však tímto týdnen
opět a vedlo k cenám, jaké již od lel na trhu nebyly
znamenány. Jen tento týden kleslo zboží o 90 haí
Ne nemálo přispěl k tomu i značný úbytek spo
Uřeby.
Mezinárodní oukerní konference v Brus-
selu. V posledních dnech byl zahraničný rakouský
úřad pozván na brůsselskou cukerní konferenci, která
se sejde dne 16. t. m. Pozvání jest celkem krátké
praví, že konference svolána za účelem případnébo
zrušení cukerní prémie. Mezi účastněnými státy
jmenovány: Německo, Rakousko, Belgie, Španělsko
Francie, Anglie, Nizozemí a Švédsko. Veškeré tylo
státy vysloviiy se pro pozvání Italie a Rumunska.
Německo
Rakousko
Belgie
Španělsko
Francie
Anglie
Nizozemí
Švédsko
Rumunsko
21
article
Státy tyto přihlásily se již dříve ke konferenci.
Z Německa. K úpadku záloženské
spořitelni banky v Drážďanech se sdě-
luje, že peněžní rozpaky banky této datují se o
úpadku drážďanské průmyslové a lipské banky, kdy
žádali vkladatelé zpět svoje deposita. Banka měla
ale veškery své prostředky uloženy ve směnkácha
hypotekách, takže nemohla ihned vkladatelům vyho-
věti. Ve směnečném úvěru uloženo 2,100.000 mk. ,
hypotékách 8 mill. mk. Revisní komise v lednu t. r
dosazená konstatovala tenkráte, že závod passivním
není, následkem čehož angažovalo se nejen několik
peněžních závodů ale i řada jednotlivců k její zá-
chraně. Výsledky tohoto skutku byly zdánlivě
úspěšny a valná hromada, svolaná na 9. t. m. měla
se usnésti na zvýšení akciového kapitálu o 1 mill.
mk. Leč při bližším opětném zkoumání ukázal se
stav banky nezachranitelným a konsorcium záchranné
se rozešlo. Důvodem byly příliš vysoké půjčky na
stavební objekty. — Indický úřad londýn
ský odmítnul v poslední době nabíáky německé
válcovny, jež se pokládaly za přijaty. Rozhodl prý
ohled na nepřátelské smýšlení německého obyvatel-
stva proti Anglií.
Německo
Drážďany
Anglie
22
article
Ruský průmysl cukerní. Stav ruské výroby
cukerní jest dle nejnovějších zpráv velice příznivý
skoro stejný s loňským, v němž těžilo ruské cukro
varnictví značně z nečekaného vzrůstu domácí spo
třeby. Vláda byla v lednu — jak známo — sil
nější domácí potřebou nucena zvýšiti kontingení
cukru pro domácí spotřeby o 41/2 mill. p. Opatření
toto nevedlo ke snížení cen; raffinerie záhy vypro-
daly své zásoby a nemohly ani vyhověti všem přáním
obchodu. Následkem těchto úspěchů vzrostla i ploch
cukrovou řepou obdělaná o 8%; za letních měsíců
zdálo se sice, že bude letošní řepní sklizeň velmi
malou, leč příznivé počasí září a října zlepšilo stav
cukrovky značnou měrou. Letošní řepní sklizeň ruská
jest co do množství větší, co do jakosti jen nepatrně
horší loňské. Následkem toho lze očekávati výrobu
54—55 mill. p. bílého cukru pískového, množství to
stačící nejen na úhradu domácí spotřeby, ale i na
krytí vývozních závazků. Pro rok 1901/2 vyhradila
ruská vlada 39 mill. p. bílého písku cukerního do-
mácí spotřebě a 5 mill. p. určila pro nedotknutelné
zásoby. Ježto v době 1900/1 spotřeboval domácí trh
41 mill. p., jest množství 39 mill. p. poměrně nízké
a nepovede ke stlačení domácích cen. Pro dobu do
1. ledna 1902 ustanovila vláda nejvyšší cenu na
4.35 r. za 1 p. a od 1. ledna do 1. září 1902 4.50r.
23
article
Zavedení zemské dávky z piva za pří-
činou ozdravěni zemských flnanci. Český odbor
rady zemědělské rozeslal o záležitosti projektovaného
zavedení zemské dávky z piva všem bospodářským
spolkům i kruhům interessovaným dolazník, v němž
praví: »Upiynuté zasedání sněmu království českého
objevilo potřebu hledati nový pramen přijmů zem
ských k úhradě vzrostlých výdajů zemské správy
U příčině té vyskytl se zejmena projekt zaveden
zemské dávky z piva. Český odbor rady zemědělské
pokládá v zájmu zemědělství za vhodné zaujati v ča
stanovisko vůči tomuto projektu, aby zjistil, zdali a
v jaké míře zavedení dávky takové mohlo by státi
se skutkem bez závažného poškození zájmů země-
dělství českého, jakož i průmyslu hospodářského
(pivovarství a sladovnictví). Z té příčiny žádá český
odbor rady zemědělské za laskavé podání dobrého
zdání o tom: 1. jevf-li se zavedení zemské dávky
z piva zájmům zemědělským tamějšího obvodu,
resp. zájmům pivovarského a sladovnického průmyslu
vážně nebezpečným neb škodlivým, jakou měrou a
v jakém směru; 2. které podmínky (záruky) by ne-
zbytně splněny býti musily a jaká maximální výše
daně byla by přípustnou, aby případné škodlivé ná
sledky zemské daně z piva, kdyby tato přece zave-
dena byla, byly co možno omezeny.« Na dotazníky
tyto došlo 135 dobrých zdání, která zní pro zavedení
dávky 57 a proti 78. Důvody uvedené pro i prot
Český odbor rada
24
article
různí se velice, tak uvádí se zvláště proti zavedení
dávky zemské, že zvýšení konsumní daně z piva
bude rozhodně míti za následek klesnutí spolřeby
piva, kterým poškozeny budou v první řadě pivovary
a vše co v nich podpory nalezá; neméně poškozen
bude stav hostinský, beztoho dosti zubožený a po
léta již po pomoci volající. Ale zvláště poškozen bude
stav rolnický; nejen že se mu dostane méně pivo-
varských odpadků, ale pravá škoda dotkne se rolník
tím, že zhorší se odbyt ječmene a cena jeho klesne.
Důvody těch, vyslovujících se pro vyšší zdanění piva.
vrcholí v tom, že konečně jednou musí se ustati
ustavičným zvýšením přirážek zemských a zadlužo-
váním království ke krytí běžných vydání zemských.
Mimo to jest výhodnější pro rolnictvo, když přispěj
všecky vrstvy obyvatelstva ke zvýšení příjmů země
než kdyby nevyhnutelné vyšší vydání její mělo se
krýti pouze zvýšenou zemskou přirážkou k daním
přímým, tedy i s daní pozemkovou. Na základě této
ankety navrhl komitét jedoající o zemské dávce
z piva následující: S uvalením zemské dávky na pivo
vysloven bud ž souhlas s podmínkami: 1. Že výška
zamyšlené dávky zemské nesmí převyšovati 2 K na
1 hl. Se zavedením dávky 1 K 40 h nelze však sou-
hlasiti. 2. Přirážka pivní povolená obcím ke kryt
jich potřeb taktéž nemá se povoliti přes 2 K na 1 hl
25
article
3. Že zamýšlená dávka zemská vybírána bude stát
ními úřady při placení daně potravní z piva přiráž
kou, by ušetřilo se výdání zá vybírání a tím při
rážka ta vynesla obnos co nejvyšší; mimo to při
rážkou na státní daň ze stůpně cukernatosti mla-
dinky byly by k větší dávce přidržány větší pivo-
vary, které silnější pivo vaří a tím menší pivovary
se poněkud šetřily. (Dle nýnější sazby odpovídalo by
to 60% zvýšení daně), konečně 4. hlavní váhu klade
český odbor na to, by při nynějším upravení zem
ských finanel, pakli by zamýšlená dávka pivní ne
stačila k uhražení celého schodku zemského, zároveř
zemský výbor postaral se o to, předložiti snému krá-
lovství českého návrhy k celěmu upravení zemských
linancí, by vyloučena byla obava, že v krátkém čase
přistoupí se zase k opětnému uvalení nových břemen
na ony vrstvy, které dosud byly zdanění nejvíce po-
drobeny a to v první řadé na majitele realit.
Náprava flneněního stavu Italíe. Stáln
rozpočet lialie na r. 1902 určuje příjmy na 1752
mill. l., výdaje 1711 mill. 1., takže končí přebytkem
41 mili. l., při čemž nutno uvážiti, že do vydajů
zařaděny i stavební nák ady železniční i náklady
čínské výpravy. Také rozpočet itohoto roku jest velm
přízmivý a lze očekávati nejméně přebytků 13 mill.l
Ještě před 7 lety byla Italie passivní 150—200 mill. 1.
Italia
mill
26
article
Ozdravění toto bylo ovšem spojeno se značným
obětmi a sebezapřením. Bylo nutno vzdáti se my šlenky
na kolonie, na velkou námořní moc (před dvaceti
léty byla lalie po Angiii největší námořní mocí, dnes
jest na sedmém místěj, bylo třeba prováděti doma
značné úspory a p. Nyní docilena opět rovnováha
v rozpočtu a vláda obírá se spravedlivějším rozvrhem
břemen státních. Rozřešení této otázky věnováno
bude celé toto desetiletí. Vojenské požadavky byly
dosli citelně obmezeny a uslanoveno, že nesmí roz
počet vojenský převýšiti 240 mill. l., námořní 9
mill. I. Teprve kdyby se zdařilo konvertovati 490
státní dluh na dluh s menším zúročením, bylo by
lze na vojsko věnovati větší obnes. Ruku v ruce s
zlepšením stálního rozpočtu šlo i zlepšení slavu ho-
spodářského. Zemědělství i průmysl slibně se rozví-
její a vývoz jich sloupá rok za rokem (o 100
200 milf. 1.). I v letošní nepliznivé době stoupl ji
o 75 mill. I. O zlepšení zemědělské výroby svědči
ostatek, že dovoz zemědělských strojů se zčiveroná
sobil. Ještě větší pokroky činí průmysl, díky znač
ným a četným silám vodním. Výroba hlavních prů
myslů stoupla od r. 1897 do r. 1900 takto« chemický
z 37 na 63 mill. I., báňský z 228 na 345 miil.l.
důlní z 64 na 85 mill. 1. Obraz rozvoje bavinařskéh
průmyslu podávají tato data: Počet tkalcovskýcl
strojů vzrosti z 13.500 na 60.000, počet vřelen
z 900 000 na 2 mill., počet dělníků z 53.000 n
134.000 a cena výroby z 58 na 300 mill. l. Stejn
má se to s hedvábnictvím. Mzdy poměrně dosti
stouply. Nejhorší následky »velmocenské krise« jsou
tedy patrně překonány a Itálie spěje snad vstříe
lepším dobám.
Itálie
27
article
Zpráva o sklizni okopanin a píce, jakož
i o sklizni ovoce a stavu ozimu v polovici listopadu
1901 podaná delegáty českého odboru rady země-
délské a sestavená na základě rozdělení královstv
českého v krajiny přirozené. (Stupnice ocenění: 1.
velmi dobrý; 2. dobrý; 3. prostřední; 4. špalný
5. neúroda.) I. Česká nížina, a) západní část
Výsledek sklizně cukrovky, brambor dobrý, buráku
prostřední, zelí dobrý, otavy prostřední, jablek, třešní
prostřední, hrušek a švestek dobrý. Stav ozimů: pše-
nice a žita dobrý, řepky dobrý až velmi dobrý, píce
na lukách a polích dobrý. b) východní část: Výo
sledek sklizně cukrovky dobrý, brambor dobrý až
velmi dobrý, buráku dobrý až prostřední, otavy
špatný, ovoce dobrý až prostřední. Stav ozimů : pše-
nice velmi dobrý až dobrý, žita velmi dobrý, řepky
velmi dobrý až dobrý, píce na lukách a polích dobrý
— II. Jižní pohoří Sudet. a) obvod opočen-
ský: Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambo
velmi dobrý až dobrý, buráku a zelí dobrý, otav
špatný, ovoce prostřední. Stav ozimů: pšenice dobrý
žita velmi dobrý, řepky dobrý, píce na polích dobrý
na lukách velmi dobrý až dobrý. b) obvod jičínský
Sudety
český odbor rada země
28
article
Výsledek sklizně cukrovky dobrý až prostřední
brambor dobrý až velmi dobrý, buráku prostřední
zeli špatný, otavy prostřední, jablek a hrušek pro-
střední až špatný, švestek velmi dobrý. Slav ozimů
pšenice dobrý, žita velmi dobrý, řepky dobrý, píce
na polích dobrý, na lukách prostřední. — IIi
Dolní poříčí Ohře. Výsledek sklizně cukrovky
dobrý, brambor velmi dobrý, buráku dobrý, zelí pro-
střední až špatný, etavy dobrý, jablek a hrušek
prostřední, švestek velmí dobrý. Stav ozimů: pšenic
žita, řepky a píce na polích a lukách velmi dobrý
— IV. Horní poříčí Ohře. Výsledek sklizn
brambor dobrý, buráku prostřední, píce na polích ne-
úroda, na louce dobrý, jablek prostřední, hrušck neúroda,
švestek dobrý. Stav ozimů: pšenice dobrý, žila velmi
dobrý, jetele velmi dobrý. — V. Hornatina v po-
říčí Berounky a Podbrdsko.— Výsledek
sklizně cukrovky dobrý, brambor velmi dobrý, bu-
ráku prostřední, zelí a otavy dobrý, ovoce prostřední.
Horní poříčí Ohře
Podbrdsko
Iia Dolní poříčí Ohře
29
article
Slav ozimů: pšenice, žita, řepky dobrý, píce na
lukách a polích velmi dobrý. — VI. Plzeňská
pánev. Výsledek sklizně cukrovky dobrý, brambor
velmi dobrý až dobrý, buráku prostřední, zelí dobrý
až prostřední, píce na polích prostřední, na lukáci
dobrý, hrušek a jablek špalný, švestek dobrý až pro-
střední. Stav ozimů: pšenice dobrý, žila velmi tobrý
až dobrý, řepky velmi dobrý, píce na lukách dobrý
— VII. Budějovická pánev a česká ryb-
ničná rovina. Výsledek sklizně cukrovky pro-
střední až dobrý, brambor velmi dobrý až dobrý.
buráku dobrý, zelí velmi dobrý až dobrý, píee na
polích a lukách prostřední, ovoce prostřední. Stav
ozimů: pšenice, žita dobrý, řepky velmi dobrý až
dobrý, píce na polích a lukách dobrý až prostřední.
30
article
— VIII. Českomoravská vysočina. a) ob-
vod táborský a německo-brodský: Výsledek sklizně
cukrovky dobrý až prostřední, brambor velmi dobrý
buráku dobrý až prostředni, zelí prostřední, píce na
polích a lukách prostřední, ovoce prostřední. St
ozimů: pšenice, žita, řepky velmi dobrý až dobrý
pice na polích a lukách prostřední. b) obvod pelhři
movský: Výsledek sklizně brambor velmi dobrý
buráku, zelí prostřední, píce na polich špatný, na
lukách prostřední, ovoce prostřední, lnu dobrý. Stav
ozimů: pšenice dobrý, žita velmi dobrý až dobrý
píce na polích dobrý až prostřední. — IX. Horská
krajina Sudet. Výsledek sklizně brambor a bu
ráku velmi dobrý, zelí prostřední, píce na polích
špatný, na lukách prostřední, ovoce prostřední. Slav
ozimů: pšenice velmi dobrý až dobrý, žita dobrý.
řepky dobrý, píce na polích prostřední, na lukách
dobrý. — X. Horská krajina šumavská
Výsledek sklizně brambor dobrý, buráku prostřední
zelí, řepky, píce na polích a lukách dobrý, ovoce
prostřední až špatný. Stav ozimů: pšenice prostřední
až dobrý, žita dobrý, řepky, píce na polich a lukách
dobrý.
Sudety
31
article
Komitét pro záležitosti družstovní při
českém odboru rady zemědělské konal dne 11. listo-
padu 1901 za předsedání pana Heřmana Jandy svou
schůzi. Ze zpráv předsednictva vyjímáme: C. k. mi-
nisterstvo orby povolilo obnos 850 korun k úhradě
výloh spojených s vydáním spisu: »Poučení o země-
dělských skladištích obilních«, sepsaného panem
drem. Frant. Fiedlerem a vydaného nákladem českého
odboru rady zemědělské. C. k. ministerstvo orby
projevilo ochotu poskytnouti družstvu hospodářského
lihovaru ve Stráži nezůročitelnou půjčku do 10.000
korun. Zemský výbor království českého povolil ho-
spodářskému družstvu ve Velvarech na zřízení druž-
slevního skladiště zemskou subvenci ve výší 6300K
(15% nákladu) a bezúročnou půjčku ve výši 42 0K
(10% nákladu). Družstvu obilního skladiště v Kou-
řimi vyplacena byla I. polovička zemské subvence
per 8000 K a zemské bezúročné půjčky 5000 K.
Heřman Janda
František
Fiedler
Stráž
Velvary
Kou
32
article
Mlékařskému družstvu v Korytech byla c. k. mini-
sterstvem orby povoiena subvence 2000 K na po-
stavení parní mlékárny. Zemský výbor. královštví
českého usnesl se vložiti do zemského rozpočlu na
r. 1902 zemědělským družstevním podntkům na sub-
vence 200000 korun a na nezúročitelné zápůjčky
100.000 korun. Sněm království českého zmocnil
zemský výbor, aby vydání, pro něž v rozpočtu na
r. 1901 vložen jest obnos 300.000 K k podporování
hospodářských skladišť a jiných hosp. družstevních
podníků a která až do konce října vypadají, hiradil
v mezích—tohoto rozpočtu proti dodalečnému zúčto-
vání. Zemský výbor král, českého poukázai skladist-
nímu družstvu v Rychnově n. Kn. k výplatě polo-
vinu povolené subvence 2750 K a zápůjčky 1800 K.
Rychnov
Kněžná
33
article
Obilní skladiště v České Skalici bylo v srpnu t.r.
otevřeno a veřejnému provozováni odevzdáno. Potom
referoval p. Jos. Srb o připisu zemského výboru za
sdělení podmínek, za jakých by se měly hospodář-
ským druzstvům (zvláště mlékařským) po volovati
vypláceti subvence a nezůročitelné zápůjčky a za
jakých by tyto zápůjčky měly býti spláceny. Refe-
rent navrhuje, by družstvům poskytována byla 15%
subvence zařizovacího nákladu a 109% nezúročitelna
půjčka, splatná v 10 letech (při splácení počínaje
5. rokem) a sice tak, že by družstvům bez vlastních
budov poskytovala se subvence i zápůjčka hned,
družstvům s vlastními budovami pak první polovina
subvence a půjčka při rovnosti stavby, druhá po
provedené kolaudaci. Po krátké debatě přijat navri
referentův s dodatkem, navrženým hrab. V. Schön-
bornem, by družstva povinna byla přistoupiti k
svazu zemské jednoty družstev, podrobiti se revisi
tělo jednoty i zemědělské rady a aby stanovení
kvalifikace osoby mlékárnu spravující podléhalo
schválení zemědělské rady. Zpráva zemského
výboru v příčině knihovního zajištění nezúročitel-
ných státních a zemských zápůjček skladištním
družstvům udělených vzata na vědomní. Usneseno
doporučiti žádost Ústřední jednoty českých hospo-
dářských společenstev za státní subvenci k účelům
revisním a poučovacím pro rok 1900. Usneseno do-
poručiti žádost Zemské jednoty nákupních, prodej-
ních a výrobních společenstev v Praze za zemskou
a státní subvenci k účelům revisním a správním.
Jos
Srb
V Schön
Český Skalica
Praha
34
article
O žádosti mlékařského družstva v Okrouhlici za
udělení státní a zemské subvence ke vnitřnímu za-
řízení společné mlékárny usneseno, vyříditi žádost,
až družstvo předloží seznam splacených podílů
pachtovní smlouvu a zařizovací rozpočet. O žádosti
hospodářského družstva ve Voděradech o zemskoua
státní subvenci na stavbu obilního skladiště usne-
seno doporučiti udělení zemské a státní subvence
po 15% zařizovačího nákladu a nezúročitelné zá-
půjčky po 100. Stejně usneseno o žádosti rolnického
mlékařského družstva v Bohušovicích Brňanech. Po vy-
čerpání programu přednesl p. Jaroš stížnost na správu
severozápadní dráhy, která nedostatkem potřebných
vozů znemožnila obilnímu skladišti v Jaroměři do-
dati v čas prodané obilí. Předseda p. HI. Janda slibil
v záležitosti té zakročiti u ministerstva orby a mini-
sterstva železnic. Potom schůze skončena
Otevření tratě Schönwehr Loket. Tra
Schönwehr-Loket se stanicemi: Slavkov-Horní, poreu-
lánka (osobní zastávka) a Loket-Továrna (za-
stávka a nákladiště) bude dnes 7. prosince 1901 va-
řejné dopravě odevzdána. Při tom bude stanice
Slavkov Horní pro veškeru dopravu, osobní
zastávka Porculánka pro dopravu osob a obme-
zenou dopravu zavazadel, zastávka a nákladiště
LoketTovárna pro dopravu osob a obmezenou
dopravu zavazadel, jakož i pro dopravu nákladů
v plných vozech otevřena. Doprava výbušných látek
na této dráze jest vyloučena.
Jaroš
Janda
Voděrady
Bohušovice Brňan
Jaroměř
Schönwehr
Loket
Slavkov
35
article
Z vývozního spolku pro Čechy, Moravu
a Slezsko v Praze. V měsíci listopadu opatřila
kancelář spolková odbytních a nákupních
pramenů rozličného zboží, agentů, zástupců,
sazeb dopravních a celních, pak různých překladůz
cizích a do cizích jazyků a pod. celkem 1102: dále
podal Vývozní spolek písemně v té době 1247 stra-
nám 2004 informací o solidnosti a úvěru
hodnosli firem domácích a cizích; dále
návštěv přijato a ústních dotazů (mimo
telefonické) vyřízeno 240; konečně upozornil své
členy (925), že má o 37 firmách sdůležité« ao
11 firmách svelmi důležité« zprávy a oznámil
jim 132 insolvence a 130 konkurs ů.
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
36
article
Paření sušených švestek v pytlich. Firma
F. V. O. Šulce v Brčce (Bosna) sděluje s vývozní
kanceláří pražské obchodní a živnostenské komory.
že ve svém, po způsobu inspektora zemědělského
oddělení zemské vlády pro Bosnu a Hercegovinu
Augustina Havelky zřízeném závodě na paření za-
vedla rozesílání dvakrát pařených švestek i v pyllích.
Příslušný církulář vyložen jest ve jmenované vý vozní
kanceláři k nahlédnutí.
XXII. Bergrův záloženský ročník právě
vydán. Obsahuje úvodní články, úplné seznamy če-
ských záložen, spořitelních a záložních spolků, spo-
řitelen a bankovních ústavů v zemích koruny česke
i na Slovensku, jakož i jejich statistiku. Praktica
a informační tato kapesní knížka potřebna jest nejen
pro peněžní ústavy, nýbrž i pro každého, kdo s te-
mito styku vyhledává. Cena ročníku 2 K 60 h
Expedice v Praze, Václavské nám. čís. 63n.
Trhy poněžní
6. prosince. (Záv ěre čn
Šulc
Brčka
Augustin Havelka
Bergrův
Bosna a Hercegovina
Slovensko
Praha
Václavský já
F . V
Bosna
37
article
Z Vídně,
úřadní kursy-)
Unorova renta.
společná » květ.
» » stříb.
rakouská » zlatá
» » kor
uherská » zlatá
» kor.
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. ..
po 100 zl. ..
státní losy 186
losy tisské . . .
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
turecké losy.
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
446.—
r. úst. pro úv. poz.
886.—
rak. úvérní ústav
654.75
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
416.—
vídeňská unionka
538.—
česká b. Union .
246.50
Živnost. banka
buštěhradská A . 2660.—
B . 975.-
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická —.—
Smýšlení pevné, z počátku byla dá-
vána přednost hodnotám báňským, na
konec kreditky a akcie dráhy jižni po-
dražily.
Eskontní sazby 31/2, 4 proe.
x. Z Vídně, 6. prosince. (Telefonogr.
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Přes chabé
zprávy berlínské bylo smýšlení na zdejší burse
pevné za kursů stoupajících. Z počátku byl
zájem obrácen na hodnoty železářské, z nichž
znáčně zdražily úhradnými spekulačními kou-
pěmi zvláště alpinky. Zároveň polepšily s
podstatně také rýmavsko-muráňské, pražské
železářské a české báňské. Zdražení želézář-
ských odůvodňováno opět domněnkou, že otázka
kartelů bude konečně rozřešena. Na polední
burse pak, vzhledem na chabost berlinského
trhu ustoupily do pozadí a poněkud ochably.
Za to upevnily se pak kreditky, což uvedeno
ve spojení se zprávou, že kreditka produla svou
Unorův
Vídeň
ústav 654.75 uherský
38
article
rak. severozáp. dr 465.—
polabská dráha 474.—
pražsko-duchcov. 177.25
spól. st. dr. rak uh. 651.—
jižní dráha
silniční dr. lit. A 266 5e
„ . B. 261.—
dunaj, paroplaveb. 764 —
rakouský Lloyd . 2.—
pražská želez. sp. 1435.—
Česká montan. sp. 1137.—
alpská montan. sp. 404.50
rým.muráň. spol. 482 —
rak. zbrojovka . 297.—
vídeň. stavební sp. 147.——
peštská vagonka-
severočeska uhlář
257.—
západočeská uhl.
mostecká uhl. sp.
768.—
12005
Schodnica ..
turecka tabák. rež. 290-
devisa německa . 117.20
» londýnska 239. 40
pařižská . 95.2
„ curyšská . 94 8
dvacetifrank
19.05
marka papífová . 117.20
rub
» . 253.—
marka
39
article
98.95
99.05
98. 95
118 80
95 9
118.50
190.—
140.85
171 75
217.—
146.75
406.—
395.75
102 25
265.—
665.—