ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4b45fed0-661f-11dc-91e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 136, place 85, org 11, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
7. prosince 1901
4 masthead
Číslo 337.
5 article
která pojala všechny Slovany př pohledu na smutné divadlo, kterak polský klub s p. Javorským v čele se dnes spojil s Prušáky ve sněmovně poslanecké několik neděl po Vřesně proti poža- davkům slovanským. Voláno na něj: »Hanba polskému klubu! Pěkní bratří Po lácil Pamatujte na Vřesno! Vřesno Vřesno! Vřesno! Však vám to Pru- šáci v Poznaňsku odplatí!« Poslanee Povše, zajisté jeden z nejumírněnějších lidí ve sněmovně, tak se rozhorlil, že zvolal na Poláky: »Nám, kteři jsme chránili vašeho Abrahamoviče když se na něj hnali Schönerer a Wolf, jste se odměnili tak pěkně, že člověku až žluč se bouří !« Kolik bude ještě třeba lekcí vřesenských, aby polepšil se polský klub, je-li vůbe ješté polepšitelným? Změna k lep- šímu nen možna u tohoto klubu. Jest zralým k zahynutí a smeten musí býti svým voličstvem, jako plevy větrem. Nová generace, národnější a slovanštější, musí přijíti z obrozené Haliče. potom taková hanba, jaké se dopustilo dnes kolo polské, bude vyloučena.
Slovan Vřesno Polák Schönerer Wolf Poznaňsko Halič Poslanea Povš
6 article
Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dop Ministr zemské obrany podal předlohu o dalším trvání braneckého kontingeniu na r. 1902 a odvodu. Dotazy podali poslanci: Klofáč a sp. p zabavení spisu »Komunismus a anarchie« v Praze — Aug Sehnal a sp. po nedostatečném vyšetření hornických poměrů v ostravsko karvínském okrskui — Kubr a sp. po jakési záležitosti sedlické; — Choc a sp. po jazykové rovnoprávnosti u státníeh dráh na Moravě a po úřadování dopravního ředitelství olomuckého, dv. r. Neudecka; — Dvořák a sp. po ulevení bídy ve vodňanském okresu: — For- mánek a sp. po snižování české řeči obch. komo- rou libereckou za oslavy jejího 50tetého trvání; — König a sp. po jednání okr. soudu hořovického při soudním odhadu pozemků v Lochovicích pro místní dráhu ze zadní Třebáně do Lochovic; — Kubr sp. po berních odpisech v okresu černokosteleckéma — Nitsche a sp. po poštovním spojení mezi Jin dřichovým Hradcem a Novou Bystřicí; — Iro a sp. po rozpuštění okr. hosp. záložen a přikázání jic kapitálů raiffeisenkám pod dozorem okr. úřadů: — Stein a sp. po »konfiskaci na zkoušku« baden- ského časopisu: — Hauck a sp po snížení po- štovních poplatků a zavedení peněžních poukázek dopisnicemi, na něž přilepí se známky do výše 2 K — a po zadávání velkých i malých trafik; — Stejn a sp. po zadávání vah, platebním rozkazu okr. hejt- manství chebského pro poškození letní přikrývky za vojenských cvičení a po ustanovování neněmeckých dělníků při stavbě železnice v Podbořanech ; — Kubr a sp. po exekucích, odpisech pozemkové daně, počínání si exekutorů.
Klofáč Aug Sehnal Kubr Choc Dvořák König Jin Stein Hauck Praha Morava Lochovice Hradec Nova Bystřice Podbořany
7 article
Posl. Bareuther a sp. podali návrh na zři- zení erärní budovy poštovní v Chebu pro tamější poštu a telegrat a na vřadění přislušné položky do státního rozpočtu. Předseda oznamuje, že posl. Herzog vzdal se mandátu. Ten je však ve snémovně a jde k předse- dovi a prohlašuje, že se mandátu nevzdal, zdá prý se, že jde tu o nějakou mystifikaci. Předseda volá dodatečně k pořádku posl. Elder sche pro jeho urážlivá slova proti posl. Axmannov a oznamuje, že byly odvolány všecky pilné návrhy kromě Šusteršičova a sp. na zřízení jihoslovanské university. Na Haueisův dotaz (z poslední schůze) po zne užívání interpellačního práva předseda odpovědé poukazem na své dubnové prohlašení a podotkl, že nemůže opříti se takovým dotazům. Potom rokovalo se o pilném návrhu posl Šusteršiče a sp. Posl. Šusteršlě: Zvláštní událost, že jiho- slovanské strany předstupují s vécí, žádajíce, by byl pilně projednána. Posl. Stein volá: Proč pak se ten chlap ne zastřeli!? Vždyť řekl, že se zastřelí, bude-li rozsudek proti němu vynesený vrchním soudem potvrzen. Proč se neznstřelí bídák! Je to veřejný skandál, že takový chlap zde mluví. (Ve středu a u Slovan velké vzrušení, všechna sněmovna je rozrušena.) Předseda: Prosím, aby takových výrazů ne- bylo užívano, není to pariamentní. Volám vás k po- řádku! Posl. Stein: Ať se chlap zastřelí! Ale on je na to tuze hrdý, je to bídný denunciant. (Ze slo- vanské strany volá se na předsedu, aby zachova pořádek.) Předseda: Volám vás opět k pořádku! Te jde příliš daleko Posl. Stei n volá: V mých očích je to bídný špatný chlapí Předseda: Musím se o to postarati, aby zde byla hájena svoboda slova. Prosím posl. Susteršiče, aby odůvodňoval svůj návrh.
Posl Herzog Elder Haueisův Stein Cheb
8 article
chudé, jako Hněvkov a Filipov, Nemile, Kosov a j. Aspoň by zmrzačily jejieh český život. V okrese mohelnickém (soudním) Čechové utrpěli dosti citelných ztrát. Úpadek lidnatosti je všeobecný, ale v německých osadách ztratily se namnoze dosti značné menšiny naše. Ne- hledím už ani na sám Úsov, myslím na vesnice. Ovšem jsou i ty ztráty všechny papírové, ale prokazují poměry. Ve Sludené Loučce zmizeli 22 Čechové, v Libové ze 33 zbyli toliko 2 a ve Vlachově ztratili jsme 27 duší. Libovštía Vlachovští obklopeni českými dědinami se tř stran potřebují ve styku s českými lidmi ne- ustále jazyka českého. Ve vsi všichni česky znají, ba i často hovoří, ale Čechové tam zmi- zeli! Čechův ubylo ještě ve Kvělíně a Lišnici. Jediná česká obec Bezděkov střepala se desíti Němců. Jinde zůstali nebo se nově objevili. V Klopíně 8, ve Stavenicí 4. V Mirově Čechové se statně uhájili, ba poměr jejich valně s zlepšil. Měl minule Mírov 1982 obyvatele, z nichž byli 1373 Němci; nyní však žije tam 1243 Němců a 413 Čechů, tak že Mírov jest tedy ze 4 městysem českým. Ztrátou židovskéh živlu (65) očistily se také české Loštice. Ze dřívějších 250 Němeů zůstalo jich 117 Několik pozoruhodných německých menšin třeba dosti nepatrných, objevilo se náhle v če ských osadách na Zábřežsku: Přihlásili se děl- nici Brassovi nátlakem k obcovací řeči německé.
Čecho Čechův Němec Hněvkov Filipov Kosov Úsov Bezděkov Stavenice Mírov český Loštice Zábřežsko Němec Něme
9 article
Ža jí neumějí, nic nedělá. Německé menšiny ty jsou zvláště v dědinách malých: v Postřeh- nůvku 14, Jestřebí 14, Leštiné 11, Lupěnném1. Nemili 6, Rovensku 29 (ze 4), Strupšíně8. Václavové 2, Theodorové 6. Ve Svinově vzrostl ze 2 na 121 Za to naopak české menšiny zmi- zely docela: v Nedvězí (44), Pobučí (12). Lubníku (5) a značně se ztenčily v Rohlia Krasikově. Podivného zjevu nemohu tuto zalajiti, aby dojem sčítání byl poněkud úplný. Všechny obce na Zábřežsku, které mují — jak u nás říkají — šufrňáckou školu, značně Němeů ztratily Čechů jim přibylo. O Císařově jsem už napsali v Sudkově žije zrovna tolik lidí, jako r. 1890 ale tehdy bylo prý 224 Némců a Čechové 732. nyní však je 849 Čechů a toliko 104 Némei v Koloredové zůstalo 206 Němců, jako r. 1890 ale Čechů přibylo 27. V Pavlově, který se sou
Václavová Theodorová Čecho Němec Jestřebí Leštiný Nemit Rovensko Svinov Nedvězí Lubník Zábřežsko Císařov Sudkov Pavlov Strupšín 8 Pobuč
10 article
Posl. Stein: To bude krásné odůvodňován Proč pak nemluví svobodomyslný vlastenec, pro- pak mluví takový arcireakcionář? (Nepokoj.) Posl. Šusteršič (pokračuje): Návrh na zři zení jihoslovanské university je první, který jiho slovanské strany podávají od r. 1897. Jednás o důležitou věc, neboť sdružily se všecky jiho slovanské strany, jež jindy proti sobě stojí v roz hořčeném boji. Nejedná se o věc strany, ale celéh národa. (Souhlas mezi Slovinci.) Poslanec Stein: Slovinci nechtějí o tomto člo- věku ničeho slyšet. Je to hanba, že takový chlap zde smí mluvit. Předseda zvoní a žádá sněmovnu, by řečníkn nevytrhovala. Poslanec Stein: Opatřte mu několik pistolí aby se zastřelil Předseda zvoní. Poslanee Stein: On prohlásil, že se musí za střelit, bude-li proti němu rozsudek vrchním sou dem potvrzen. Proč pak se nezastřelí? Ať se za- střelí! Předseda: Po třetí vás volám k pořádku! Poslanec Stein: Je mi velice líto, ale nemoh to odvolati. Předseda: Není možno, aby to tak šlo dál Musím se starati o to, aby zde bylo zachována svo- boda slova, a musím předpokládati, že poslanci budou míti úctu ke sněmovně. Litují, že nemám žádného jiného prostředku, nežli volati k pořádku a jen tímt způsobem pomoci poslanci Šusteršičovi k slovu. Poslanec Stein: Promiňte, ale u mne jet špatný chlap!
Posl Stein Šusteršič Poslanea Stein Šusteršič
11 article
Poslanec Pacher: Tady by měli co mluvit jen živí lidé, ale tady se dává slovo morální meivoie (Všeobecný nepokoj.) Poslanec Šusteršič (pokračuje): Vyčilals nám pilný návrh. Byla to vhodná cesta, aby se o ná- vrhu jednalo. Jinou cestou bývalo by přikázání ná- vrhu výboru. My jsme chtěti nastoupiti tuto cestu ale podnět setkal se s odporem. Poslanec Stein: Pane předsedo, dbejte důstoj nosti sněmovny a odejměte mu slovo. Je to skvrna na sněmovně, že tento bídák zde smí mluviti. Předseda zvoní a žádá o pokoj. Poslanec Šusteršič (pokračuje) poukazuje k tomu, že různé dřívější vlády zmařily přijelí deputace krajinského sněmu, které chtěly prositi císaře za zř zení university v Lublani. Proto jim nezbývá, než trvati při svém pilném návrhu. Ukazuje, že Rakousko má u porovnání s Německem málo universit, a praví, že jest povinností státu vyhověti kulturním potřebám různých národů. V širém území jižně od Štyrského Hradce není jediné university. Jihoslované vyvinuli se kulturně již dostatečně, aby mohli požadovati zřízení nejvyššího ústavu vzdělávacího.
Pacher Šusteršič Stein Jihoslovan Lublaň Rakousko Německo Štyrský Hradec vysoký ústav vzdělávací
12 article
Odkud vezmou Slovinci professory, olázkou tou nemusí si nikdo lámat hlavu. Tuto starost ponechte klidně národu slovinskému. Ovšem tam, kde ještě není universita, není také žádného sboru universit ních professorů, avšak národ, jehož četní synové působí jako učilelé na cizích universitách a nejsou to právé učitelě nejšpatnější, jsou mezi nimi jmena jako Vega, Kopitar, Niklozič, Krainz — v nejbližš době bude míti dosti učitelských sil pro domácí uni versilu. Otázka zřízení jihoslovanské university jest podstatně již přes 200 let na denním pořádku, Již r. 1787 žádali krajinští stavové za zřízení filosofické fakulty v Lublani. V první třetině minulého stolet byla v Krajině úplná univeršita a až do r. 184 udržela se fakulta medicinsko-chirurgická, filosofická theologická.
Slovinec Vega Kopitar Niklozič Krainz Lublaň
13 article
Když roku 1848 posl. Ulepič na kroměříž- ském sněmě tuto záležitost urgoval, odpověděl mu hr. Stadion, že vláda se přesvědčila, že universila Lublani by byla užitečnou. (Slyšte Slyšte! na lavicích slovanských.) Že však požadavel ten může býti uskutečněn jen tehdá, když bude ho tova reforma vysokého školství. (Slyšte ! Slyšte na lavicích slovanských.) Roku 1840 byly zřízeny v Lublani dvě právni- cké stolice se slovinským jazykem vyučovacím, po- zději však byly přeloženy do Štyrského Hradce kdež až do r. 1855 trvalo pět právnických stolics slovinským jazykem vyučovacím. (Slyšte! Slyšáte na lavicích slovanských.) Tam přednášel slavný právník Krainz slovinsky a budoucí vůdce Němců v Bukovině prof. Schudle. (Hlučné Slyšte! Slyšte- na lavicích slovanských.) Ve příčině finančníh effektu vyžadovala by lublaňská universita nákladu asi jen 400.000 K v řádném rozpočtu. Uváží-li se že celý rozpočet pro university obnáší 11 mill. K musí se uznati, že těchto 400.000 K ročně jest ma- Kdyby se o léto záležitosti jednalo věcně, byle by to rozhodně na neprospěch odpůrců našich ná- vrhů. To bylo také důvodem, proč Němci se vzpí- rali, aby návrh nebyl přikázán vyučovacímu výboru To charakterisuje rozpaky, ve kterých se odpůrcov návrhu nacházeji, tím více, že němečtí po- s lanci v Krajině na zemském sněmu dali ku zřízení university v Lublani v zásadě svůj s ou- hlas. Řečník vyslovuje na konec naději, že tento požadavek Slovinců bude konečně splněn. (Hlučný pollesk a pochvala. Vřava na lavicích všeněme- ckých.) Posl. Berger dovozoval, že při uvažování zřízení cizojazyčných universit musí se, rozebrati celkové poméry státu. Národní mír je žádoucím, ale před tím musí býti boj s vítězem a přemoženým ličkostí.
Krainz Němec Posl Berger Lublaň Štyrský Hradec Bukovina slyšet slyšet
14 article
sedními Lechovicemi tvoří jedinou obec, bylo 415 Čechův a 115 Némců, nyní napočítalise Němci 72 a 432 Češi. Vedle školy janoušovské jest u nás nej- zajímavější škola »šulfrňácká« v Pavlově. Brass otevřel školu roku 1888 a za nedlouho školu dříve klidné občany rozjitřila. Brassovi napo- máhal seč byl sám učitel české školy. Jeho zá- sluhou udržela se škola dál! Schulvereinu však nechtělo se ročně 2500 K vyhazovat a r. 1890 konečně navrhl sousedům cechovickým, aby po- dali na zemský výbor žádost za utvoření samo- statné obce a odloučení od Pavlova. Obec měla býti německá, jak až dosavad: je tam 119 Čechův a 52 Němci. Ti jsou bohatší a mají hlavní slovo. V nové obci byli by Čechové pátým kolem u vozu a přece nebylo by lze popříti, že školu veřejnou vydržuje vlastně česká menšina 119 hlav pro německou většinu o 52 duších. Mimo to by se byli Němci zmohl v soudním okrese mohelnickém o jeden hla do sněmu, říšské rady, silničního výboru atd. Našinci dělení se opřeli a po pětiletém průlahu zemský výbor žádost dne 19. ledna 1901 zamítl.
Němec Čech Brass Čechův Čecho sední Lechovice Pavlov Čechův Némec
15 article
Radost byla veliká a Čechové umlnili se zřídit hostinec, aby měli středisko. Tím patrně »ně mectví« pomalu dohoří. V Lechovicích nen upřímného Němce, vyjma hajného, jenžza trochu ehrastí ostatní nadělá. A na konec praktické aviso. Advokát horlivý pracovník národní, který by dovedl, aby 12.000 Čechů okresu šumberského nemusilo choditi k německým právníkům by se dal opatřit V Záhřeze pro 18.000 Čechů jsou dva češti advokáti, v Mohelníci hájí právně český advokát 9000 Čechů. Proč by se nemohl podnikavý člověk usadit mezi dvanácti tisíci našinci na Šumbersku? V samém Šumberku žije na 400 Čechů. V okrese jsou dvě veliké záložny česká v Rudě nad Moravou z roku 1873 a v Bludově z roku 1886. Čeští lidé hledají pomoci právní dosud u německých advokátův a téch je v Šum- berku šest! Ani záložny, ani čeští lidé nestaraji se o nápravu. Ač mají mnohdy své obtíže Bdvokáti Němci vyrábějí vše po německu, zá ložnám takél Ve Zvoli, v listopadu. Edvard Müller.
Čecho Němec Mohelník Müller Lechovice Ruda nad Morava Bludov Šum Zvol Šumberk
16 article
Němci zápasí tu pouze o existenci svého národa Také hnutí »Pryč od Říma« je částí tohoto boje. Není prý pravda, že vláda stojí na strané Vše němců, naopak lze dokázati, že zvláště ministerstvo vyučování drží jen s národními protivníky. Nejední se tu pouze o Susteršičův návrh, nýbrž o všechna ta přání malých a nejmenších národností, jež vynasna- žují se o stejný cíl. Takým způsobem by Rakousko propadlo zkáze, neboť tato říše musí býti německou nebo vůbec nebude. Hanbou je nejen pro sněmovnu, ale také pr Slovince, že taký návrh podal posl. Šusteršič. Má se zříditi jiho slovanská universita, ať zřídí se srbsk v Sarajevě. Vlaská kultura staví se na roveň s ně meckou, to připouštím, avšak brojí proti povlašťo- vání prý německých krajů. Jeho strana vyslovís vždy proti utrakvisování inšprucké university a polilických příčin také proti zřízení vlaské univer sity v Terstu, neboť o tamní výborný přístav nesm se přijíti. Horlí proti snahám po národnostní rovnopráv nosti; je prý to nesmysl, neboť řeči nejsou prý rovnocenny. (Smích.) Nelze jich stejně používati (Odpor mezi Čechy a Jihoslovany.) Řečník uvádí pak statistiku myšlenkové práce německých a slovanských národů a praví mez jiným, že roku 1895 stovanští národové produkoval 356 svazků, Němci však 23.607 svazků. Poslanec Hořica: Němci rakouští sami? T byste nevykonali, to se produkovalo v Německu! Poslanec baron Pražák: Odkud máte tato data? Poslanec Stein: Ovšem, na konec řeknete, ž data jsou falešná! Nachtějte se jen tak blamovat!
Němec Jihoslovan Hořica Pražák Stein Řím Rakousko Sarajevo Terst Čechy Německo
17 article
Poslanec Berger: Jest to z článku v Del brtckových »Jahrbücher« od čelného učence. Sto jíte-li na stanovisku, že všecko, co napíší němeči učencí, jest falešné a jen rukopis Kralodvorský jes pravý, nemůžeme dále zde debatovati. Poslanec Hořica: Jakýsi pan Goethe přec shledal, že jest ten rukopis velice poetický a pěkný Poslanec Pacher: Hanka byl zajisté velikým básníkem! Poslanec Udržal: Vždyť vy jste ten rukopis nečell! Poslanec Pacher: Jsem z těch, kteří jej četli Poslanec Berger: Roku 1896 obnášely tiskové produkty stovanského obyvatelstva 356 knih a 61 časopisů, dohromady 9744. Poslanec dr. Brzorád: Styďte se tvrditi něeo podobného Poslanec dr. Žáček: Kdo to řekl, jest nevě domým lhářem, ale nikoli spisovatelem. (Bouřlivý odpor na lavicích všeněmeckých.) Poslanec dr. Žáček: Německý spisovatel byse přece neměl tak snížitil Poslanec Pacher: Neotvírejte tak hubu, pan místopředsedo dre. Žáčku, jinak bych vám ji moh něčím zaepat. (Bouřlivé projevy nevole na pravici vřava ve sněmovně.) Poslanec dr. baron Pražák: To jest německ kultural Poslanec Stein: Nikoliv, u vás jest takov kultura! Taková drzost, nás vrážet, vy infamní chlape. (Bouřlivá vřava.) Poslanec Pacher (po delší přestávce): Jsen ochoten loyalně odvolati, co jsem řekl místopřed- sedovi dru. Žáčkovi, protože jsem slyšel, že nenazvao mne vědomým lhářem, nýbrž onoho spisovatele- Pánové však pochopí, že se nemohu nechati jmeno- vati vědomým lbářem. Poslanec Hořica: To on také neřekl. Stali stiku jate vy přece nefabrikoval. Posl. Berger (pokračuje) dovozuje, žeje v zájmu všech národů, aby se zdokonalily vysoké školy německé a proto předkladá dvě resoluee o zřízení německých universit v Brně a v Solno- hradu.
Berger Hořica Goethe Pacher Hank Udržal doktor Brzorád Žáček Pražák Stein Jsen Posl Solnohrad německý univerzita v Brno
18 article
Odsuzuje činnost ministra vyučování — je prý klerikální — odsuzuje založení nové techniky v Beně a poměry na tomto ústavě. Dále praví Jest všude zvykem, že knihkupec knihovnám vyso- kých škol povoluje 10% srážku. V Brně jest několik velkých německých knihkupectví, která by zajist povolila 100 srážku. Obětavost českého professorstva ukázala se však co nejskvělejí tím, že jednomu če- skému knihkupectví v Brně . Posl. dr. bar. Pražák: To se mýlite, domní vále-li se, že jest tam jen jeden. Posl. Berger (pokračuje): ... . který jest do davatelem českých techniků v Brně, který však pokud se jeho obchodu týká, nemá takového úvěru jako Němci, darovali tuto 10% srážku. To jest pře- kročení kompetence sboru professorského, neboť pe- níze, které byly dány na zřízení české techniky jsou peníze státní a vyhazování těchto 10% na pro- spěch českého knihkupce jest.... (Hlučný posměch na lavicích českých.) Posl. Herzog: To se můžete smát, jak chcele Posl. Berger: ... jen z krádeže.
Posl doktor bar Berger Němec Herzog Brno
19 article
Posl. Malik: To jest český cirkl! (Bouřlivý odpor a protest na lavicích českých poslanců.) Posl. Choc: Vy jste renegát, vy nemáte vy chování ani německé, ani české. Posl. Fress! (tluče pěsií na lavici): To si o vás nedáme libitil Posl. Berger: Ticho, Fressle, jinak tě popad neme bned za límec! Posl. Iro: Svěrací kazajku pro Čechy! Posl. Berger protestuje proti židovské zá- plavě na universitách a stěžoval si na odstrkování Němců v úřadech, zejmena v ministerstvu vyučo- vání. Konečně prohlašuje, že neněmecké university přispějí ke zkáze Rakouska a proto každý, komu na státu záleží, bude hlasovati proti zřizování českých vysokých škol. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci, hluk mezi Čechy Mistopředseda Kaiser: Bylo mně několika po- slanci sděleno, že pan posl. Malik urazil těžce český národ a pan posl. Malik mně to též sám potvrdii.
Posl Malik Berger Fressla Němec Čecho Mistopředseda Kaiser Ness Čechy Rakousko
20 article
Protože jest naprosto nepřípustno, aby se zde pro- nášely urážky, zvláště pak urážky národa, uděluji posl. Malikovi důtku. Ministr vyučování dr. Hartel praví, že je velice nesnadnou a zodpovědnou úlohou vyučovac správy, založiti novou universitu, má-li býti univer sitou vědy a akademického učení. Na budově b nesešlo, ale měně cenný ústav vykoná méně cennou práci. Touto méně cennou produkcí trpěly by nejen vlastní národnosti ale celý stát. Vyličuje nesnáze na základě prý domácí a pak zkušenosti v Německu jak při zřizování tak při obsazování a vydržování vy- soké školy. Tenkráte žádá se za zřízení pěti uni- versit najednou. To je nemožná věc pro vyučovací správu. Úniversitu vůbec není možná dekretovati zákonem; je to zvolna zrající plod vědeckého vý- voje, Rakouské university jsou ve svém vývoji po- zadu za jinými. Za třicet let staly se velké změny Uznává že v Praze německá ani česká universil nemají přiměřených ústavů, tyto budou stavětí se nejbližších létech a budou sláti milliony. Nellbí se mu, že pilným návrhem má se rozhodnout o nové universitě, jejiž ráz mu není jasný. Nebyl by s t vykonati co se žádá a nepřevzal by za to zodpo- vědnost. Také parlament sotva by převzal zodpovědnost za finanční náklad. Připouští, že bylo a je dos vynikajících sil, uznává nadání, zejmena jihoslovan ských národností, ale pochybuje, že by to vše do stačovalo. Konečně ohražoval se ministr proti Bergerovým vývodům a zastával se úřadnictva minislerstva vy učování. Uprázdněné místo odborného přednosty obsadí s největší svědomitostí a ne z národníc důvodů.
Malik doktor Hartel Bergerův Německo Praha
21 article
Posl. dr. Žáček: Výklad ministra vyučování v příčině ochoty a vůle vyhověti jihoslovanskému návrhu neuspokojil mnoho a prohlašoji jměnem českého klubu, že tento podporovati bude návr jihoslovanský eo nejvřeleji a pro něj hlasovati, poně vadž návrh len jest úplně oprávněný a dd vodný. (Pochvala v pravo.) Námitky p. Hartl proti lehkomyslnému a ukvapenému zřízování uni versit sdílím úplně. Z námitek těchto nelze však od- vozovati, že vláda by se měla postaviti proti po- danému pilnému návrhu. Nejedná se tou dobou jer o přání stran jihoslovanské university, nýbrž o přání stran zlízení všech universit. Jest to tužbou českého národa, aby měl českou universitu druhou a to na Moravě. Pochopuji, že ministr vyučování p. Hart nemůže prohlásiti, že může zříditi českou universitu v době nejbližší. »My však musíme přiznati,« pravil ministr, »že jsme zůstali, bohužel, velice pozadue Ano, zůstali isme pozadu, nejen v budování uni versit, nýbrž také ve zřizování universit vůbec V létech padesátých byla zvláště v Olomouci kv toucí tehda universila, jež měla tehda 800 posluchačn Za takového systému nemůže se nikdo diviti, že se najednou projevuje tolik přání, když se nechal uply nouti celý věk a nic se v Rakousku v tom směr nestalo. Vyučovací správa musí, je-li potřeha zřizo vati vysoké školy, dáti se správnou cestou, chopit se správných prostředků, zjednati správn mille u, ve kterém by tolo ovoce vědeckého rozvoje jak on pravil, mohlo také uzráti. (Souhlas) Uváží-li se, že na české universitě pražské již r. 1897 bylo 3298 posluchačů a že na právnické fakultě téfo uníversity v prvním roku průměrně bývá 400 posluchačů a že v posluchárnách, když se místa využitkuje co nejvíce, může se směstnat nejvýše 290 posluchačů, jest otázkou, jak s má zabývati prefessor posluchači individuálně?
Posl doktor Žáček Hartl Hart Morava Olomouc Rakousko
22 article
Právě talo okolnost by měla donutiti vyučovací správu, aby nejednala lehkovážně o přednesených zprávách, nýbrž aby vážně uvažovala o jejich splnění protože se tím podává nejlepší důkaz, že počet uní versit u nás jest příliš skrovný. V celé E ropě jsou jen dva stůty, kde jesti poměr universi k obyvatelstvu ještě nepříznivější než u nás, jsou t Bulharsko a Rusko. Z 8 universit rakouských jest 5 německých, polské a 1 česká. Ostatní národy nemají vůbee žádné vysoké školy. Jest nezbylno, aby se tato olázka posuzovala vážně a věcně a nikoli tak, jak se děje v politických schůzích polovzdělanými lidm a pohříchu, také lidmi, majícími akademické hodnosti a zastávajícími státní hodnosti a úřady. Jest smutn slyšeti, že universita, není li německů, eo ipso jes universitou méně cennou a že musíme si dáti libiti že c. k. profensor, od něhož by se dalo očekávati aspoň zákonné minimum vědomosti a vzdělání, ne- dovede svoji kandidaturu do obecního zastupitelstv brněnského odůvodůovati a opírati lépa, než tím, že prý jest Němcem z celého srdce svého. C. k. professor, o němž by se přece každý musil domnívati, že má alespoň minimum zákonných vě domostí a vzdělání, odávodňoval, že stojí na stano visku, že německý lid ostatní nárůdečky naší vlast daleko a vysoko převyšuje a že vědy, kterým se vy- učuje na jinojazyčných školách vysokých, jsou méně cenny. Nejen prý z národního, ale také z kulturního stanoviska bylo by — prý — zřizování vyso- kých škol pro různé nárůdečky zbyte- ným, protože tyto vysoké školy nejso a nebyly ničím jiným, nežli překláda cími úslavy, státem autorisovanými. Řečník onen za hlučné pochvaly končil slovy, že bude vždy všude jednati pod heslem »némecko pokro kové a hospodářsky«.
Němec Bulharsko Rusko
23 article
Dlužno jen litovati žáků, kteří svěřeni jsou vý chově takového člověka. (Řečník tu míní poslance Zlichlera v Brně. Pozn. red.) Na brněnské schůzi ne meckých žen tvrdila jedna učitelka, že v letech pade sátých mělo Brno úplně německou universitu, nyní však že země platí jen na bohosloveckou fakultu. Dr. Hartl jistě žasl, když se dověděl, že jest v Brně fakulta bohoslovecká. Potom není divu, když poslanei nedovedou uvésti lepšího argumentu proti zřízení če ské university na Moravě, leč námitku: »Tato uni versita jest zcela zbytečná a její účelem má býti jen ukojení hrabivosti Čechů.« Jak jest vůbec možná, že se v otázce tak vážné mluví takovým způsobem Dokud nenastane změna, nepokročíme v Rakousku kulturně. (Hlučný souhlas.) Není dnes divu, když strany, ktaré mají ve svém programu germanisaci če- ského národa, důsledně potirají zřízení university české a chtějí kromě toho ještě zrušiti českou tech- niku v Brně. Ale žasnouti musí člověk, kdlyž strany které tvrdí samy o sobě, že jsou pokrokové a pro- hlašují, že chtějí hověti kulturním zájmům českého lidu, týmž dechem mluví proti české vysoké škole moravské. Vysoké školy mohou zkvétati a přinésti plody národu jen tenkráte, hlásáli se na nich věda jazykem lidu (Hlučný souhlas na pravici.) Od university žádá se dnes, aby se tam nejen přednášelo, ale též aby mužové vědy šli mezi lid a učinili vědění svému lidu při stupným. (Pochvala.) Veškeré kruhy oby va telstva žádají od university nápoj a jídlo pro vě- decký svůj hlad a žízeň. Tomuto požadavku lze vy- hověti jen tenkráte, má-li lid universitu, n které se učí jeho jazykem.
Zlichler doktor Hartl Čecho Brno Rakousko univerzita na Morava
24 article
Řečník po té vyličuje zevrubně historii moravské university od r. 1855 a líčí jednotlivé její fase jak na sněmu moravském, tak i na říšské radě a při- pomíná resoluci, již na prospěch brzkého aktivován moravské university přijala sněmovna poslanecká. Nestává žádné druhé země v Rakousku, která by měla větších nároků na universitu, jako Morav (Hlučný souhlas a potlesk v pravo.), která jest ze dvou třetin česká. University pražská a vídeňská do- znaly by značné úlevy zřízením české universily v Brně. Slyšíme stálé protesty proti tomu, aby s moravská universita zřizovala v Brně Všechny dů- vody, které přehnaná fantasie Němců moravských uvedla, spočívají na halucinaci a nikoliv na pravdě V posledních lelech ani jediné německé město morav- ské nebylo počeštěno a celá věc spočívá jedině v tom že všecky záležitosti byly vyřizovány tak, jako by Morava byla německá, ježto všecka města moravská považována byla za německá. Byla doba, pánové, ve které četná zastupitelstva obci venkovských počínal si jako německá a volila dokonce německé poslance.
Němec Rakousko Morava Brno University pražský
25 article
Tenkráte pomocí několika úřadníků a židů bylo ně- mectví posilněno a bylo-li skutečně možno pomoc těchto elementů a pomocí neuvědomělého českéh lidu sehnati německou majoritu v obecním zastupitel- stvu, tož dlužno konstatovati, že to byla měst pouze s »tak zvanýme německým zn stoupením, jichž vniterním jazy kem byla čeština, poněvadž obecní radní německ neuměli. (Hlučná veselost v pravo.) V Mora vsk ý ch Klobukách byla německá měšťan ská škola, na které se četl český nápis: »Ně me- cků měšťanská škola«. V čele obecního za- stupitelstva branického nalezal se rozený Hanák jmenem Zajíček, který neuměl ani slov německy. Byl to však renegát, ktarých jest v mě- stech moravských hojně. Jakmile však plemeno těchto renegátů vymřelo, vzalo také němectví v těchto mě- stech za své (Hlučný souhlas a pollesk v pravo.) neboť synové těchto lidí, kteří si dali odkoupiti z peníze a hodnosti svoji národnost, styděli se za bez- charakternost a sprosťáctví svých otců a přihlásili se k národu, ke kterému skutečně náležejí. (Hllučný sou- hlas v pravo.) V Hranicích byl německý purkmistr jménem
Hanák Zajíček Klobuky Hranice Hllučný být
26 article
Václavík, který si počínal jako zachraňovatei Němectví. V Uherském Hradišti byl Slovák Ročka německým purkmistrem a německým poslancem, ale naposledy se sťa českým purkmistrem (Hlučná veselos v pravo.) Purkmistr dr. Svoboda, syn českéh obuvníka, jest náramně nobl purkmistrem a proto mají všichni obuvníci ve Vyškové touhu býti po- važovánu za Němce. (Hlučná veselost.) Po mnoho let byl Svoboda německým purkmistrem, nž konečně tento Praněmec stal se Čechem, který n moravský sněm dokonce podal petici za zřízení če ského gymnasia ve Vyškově. Posl. Auspitz: Česká jména ničeho ne- dokazují. Rieger jest také německé jméno. Posl. dr. Záček: Jména ovšem nedokazují nie ale německy by takovi lidé měl uměti. Posl. A uspitz: Svoboda uměl velice dobře německy. Posl. dr. Žáček: Rád věřím, poněvadž se na učil němčině na gymnasiu, ale jeho tatík ne- uměl ani slova německého. Pokládáteli lakové lidi za Němce, pak nemáte ani pojmu o ná- rodnosti. (Hlučný souhlas v pravo.) Takov bídné kreatury, které prodávají svoj národnosl, neměli byste reklamovat jako své. (Hlučný souhlas v pravo.) Vezmětes toho Svobodu i jiné! Jsou vaši, ale také ostuda jes vaše! Ostudou jest pro národ, který přijímá re- negáty, ať jest to kterýkoliv. (Hlučný souhlas.) Namítá se tedy proti české universitě moravské že by se Brno počeštilo. Jest však Brno městem ně- meckým? Při posledním sčítání napočteno tan 68.000 Němců a 38.000 Čechů. Posl. Gtlöckner: A což v Praze? Posl. dr. Žáček: Praha má velkou většinu českou a přece jest tam německá universita technika, četná gymnasia, reálky a odborné školy četné měšťanské a obecné školy. Brno není městem německým, ve kterém by Čechové nemohli žádnýeh
Václavík Slovák Roček doktor Svoboda Němec Čecho Posl Rieger Záček Takov uherský Hradiště Vyškov Brno Praha Auspitz
27 article
svých práv uplatniti. Brno jest kromě toho hlavním městem ze 3/4 české země. Jest to věru Iroufalost odpírati takové obrovské majoritě, která stojí kul- turně na stejné výši, jako německá minorita, jako by neměla žádného práva a nároku na další postup a pokrok kulturní. Táži se, padli jsme opět do sta- rých dob tmářství, či žijeme v osvíceném XX. sto- letí? Mají býti obnoveny časy, o kterých se praví. že jsou potupou a ostudou pro lidstvo? Každý vzdě- laný člověk měl by pokládati za svou povinnost, chrániti svou národnost. Veškerá mravní síla ná- roda musí spočívati v tom, aby se povznesl, aby žádal respokt pro své vlastní nároky, ale aby také osvědčoval respekt k nárokům druhých národů. (Hlučný potlesk v pravo.) Němci vždy mávali pra- porem své kultury a vzdělanosti a vždy se chlubilí, že jsou nepřátely tmářství a nevzdělanosti. Nyn však jsou oni tmáři, kteří odepírají slovanským národům vzdělávacích ústavů. Než, pánové, i vláda měla by konati svoji po- vinnost. Třicet let již uznává nezbytnost české uni- versity v Brně, nicméně nedělá nic, aby opatřilas potřebné profess ry. Ona nechává hladověti výlečné talenty, místo aby je honorovala jako docenty. Český národ může obsaditi celou universitu talenty vlast- ními, které jsou chloubou vědy. Bylo mi z kompe- tentních stran praveno, že neprodleně jest možno na obsazení každého odvětví lékařské fakulty učiniti návrh ternový, při čemž by každý praesentovaný byl autoritou vědeckou. Nikdo nemůže tvrditi, že če- ský národ jest chud na talenty; jeho umělci, hudeb- níci, výtvarnici, básníci a j. dobyli si světového jměn a předstihli všechny umělce celého Rakouska. (Hlučný souhlas.) Synové českého národa náležejí ve mnohých oborech vědy k předním ozdobám jejím (Hlučný sou- hlas.), jako na př. Škoda, Rokitanský, Albert aj.
Němec Albert Brno Rakousko
28 article
Český národ má talentů dost a nepotřebuje mlti strach, že se nepovznese k nejvyšším bodům vědy. Nerozsuzujme takové odborné a věcné otázky po- supnými výroky politické vášně a malicherných há- dek, ale jednejme a suďme vážně a seriosně. Potom zajisté veškeré vysoké školy a veškerá věda všech národů bude míti trvalý a všeobecný prospěch. Slo- vané domáhají se nyní prostředků, aby dosíci mohli kulturní výše a budu proto hlasovati se svými přá- teli dle čistého svědomí pro tento návrh. (Hlučnýa dlouho trvající potlesk. Řečníku se gratuluje.) Posl. Hortis želí, Jže Němci i Slovinci spoje- nými silami odpírají Vlachům universítu. (Posl. Ploj volá: My vám ji přejeme.) Studenti sotva. (Posl. Ploj: Ale ne v Terstu.) Protože si jej sami osobujete. To nemůžeme dopustili, neboť Terstje náš. Až se nám stane po právu, budeme také spra- vedliví. Teď musíme stavěti do popředí své národní a kulturní zájmy. Již 50 let ucházíme se o vysoké školy; podmínky pro jejich zřízení jsou tu. Namítky proti Terstu svědčí o nepřízni a neznalosti poměrů. Poslanecká sněmovna vyzývala vládu již jednou, aby rozřešila otázku vlašské university a poslední událostí dosvědčují její nutnost. Konečně prohfa- šuje, že bude hlasovati proti pilnosti podaného ná- vrhu. (Hlučná pochvala a potlesk mezi Vlachy.) Posl. Ferjaněič pojednával o národních poměrech v Rakousku a s trpkostí praví, že Ne- němei považují se tu za nezvané hosty. 8 millionů Němců mají zde 5 universit a rádi by ještě více; pro většinu ostatních národností jsou vysoké školy tři a Němci vzpírají se jich rozmnožení.
Posl Němec Vlach Terst Rakousko
29 article
Zřízení vlašské university v Terstu, domovu irredenty, bylo by na pováženou. Věrný slovinský kmen je strážcem Adrie a státu prospěje, bude-li jej podporovati. Jihoslovanské university přeje si celý národ slovinský a je nezbytna, Hnutí tomu musí vy- hověti se se stanoviska rovnoprávnosti a proto, ž Slovinci chtějí vyvinovati svůj národ. Od svého záměru nikdy neupustí. (Pochvala.) Poslanec rytíř Javorský lituje podáván pilných návrhů, protože zdržují od důležitých prac Této předloze nechce upírati zvláštní důležitost prohlašuje: Byli jsme vždy ochotní přičiniti s horlivě o rozvoj duchovního života národů. Pro- vázíme vřelou přízní a srdečnou účastí snahy slovin- ského národa (Hlučná pochvala v pravo), ale ne- můžeme hlasovati pro pilný návrh, protože parlament podobá se téžce nemocnému, o jehož pozdravení osetřující lékař pochybuje. Poláci troufají však, ž nemocný je na cestě k pozdravení. (Souhlas mezi Poláky.) Avšak na nemocném nemůže žádati se, co by jeho stav nesnesl. Je naší povinností vystříhati s národním svárům, jež jsou přičinou dlouholeté neděl- nosti parlamentu, neb aspoň popřáti nemocnému parlamentu čas k pozdravení se. Otázka zřízení university nerozřeší se pilným návrhem a proto Po- láci budou hlasovati proti němu. (Pochvala a potlesk mezi Poláky.) Posl. Fresl volá: Bylo by nejlíp, rozpustiu parlament.
Adrie Javorská Polák Posl Fresl Terst vlašský univerzita
30 article
Posl. Klaiě prohlásil jmenem chofvatských po- slanců, že souhlasí s vývody slovinských poslancův a budou hlasovati pro jejich návrh. Žádá, by práv- nické a filosofické zkoušky, složené v Záhřebě, pla- tily v Rakousku a polemisoval zevrubně s poslancem Bergrem. (Hlučná pochvala mezi Chorvaty a Slovinci.) Posl. Pommer líčil poměry ve slovanských zemích svým způsobem a prohlásil, že pilný návrh podali přemrštěnci, již vědí, že je nedostatek slovin- ských žákův i učitelů. Každý Slovinec, chice - li to k něčemu přivésti, musí prý uměti německy. Ve slo- vinských krajích nemají dosud ani měšťanských škol. (Slyšte! Slyšte! — Výkřiky) Ať upraví si nejprvé národní školy, pro universitu není dosud místa. (O- por.) Za sto let může se přijíti zase s takým pilným návrhem. Posl. Kathrein čte prohlášení: Dle svého pro- gramu vynasnažíme se poctivě a vždy, aby dostalo se všem kmenům v říši stejně spravedlivé ochrany a stejné podpory jejich duchovním zájmům. Jsme ochotní podporovati všeliké vhodné vědecké snažení a dle svých sil napomáhati všelikému kulturnímu vývoji. Nová universita nemůže se provésti pilným návrhem, teprve po zevrubném vyšetření a zkoumání a proto budeme hlasovati proti pilnosti návrhu. Posl. Glöckner navrhl konec debaty, což přijato. Posl. Wolífhardt, hlavní řečník proti návrhu, prohlašuje se jmenem své strany proti pilnosti i ná- vrhu samotnému. Vyslovuje se proti postulátní poli- fice a nadržuje Vlachům proti Slovincům. Němci, již považujl se za přední kmen v Rakousku a při- čiňují se o slátní němčinu, mohli by se přičiňovat jen o universitu německou. Krajina je prý německým územím (Ohó! mezi Slovinci) a zřízení slovanské university v Lublani by zničilo práva němectví.
Posl Bergr Chorvat Pommer Glöckner Vlach Němec Záhřeb Rakousko Ohó Lublaň
31 article
Také stát musí se jí opříti, protože hy neprospívala kultuře slovinského národa, nýbrž fanalisovaných Posl, dv. r. Ploj (hlavní řečník pro náveh) dovozoval, že universita je nalehavou potřebou má příslušné podmínky svého zřízení. Její zřízení prospěje také slátu. Touto universitou nemá se ře- šiti část jazykového problemu rakouského. Slovinci žádají pouze elementární právo na rovnoprávnosta chránění své řeči v úřadech. Také vlašské univer- sity je třeba, avšak řečník neví, kde najde minist pro ni na rychlo vlašské učitele, když opatření ně- meckých sil pro černovickou universitu stálo toli Polemisuje s posl. Bergrem a proti jeho tvrzení, že jihoslovanská universita bude pouhou vychovatel- nou agitátorů. Slovinská universita nebude cizojazy- čnou, neboť Slovinci jsou ještě v Rakousku a slovin- čina je řečí domácí. (Pochvala mezi Slovinci a Čechy.) Slovinci mají poslání na Adrii: chrániti celistvost Rakouska na jihu a brániti habsburský trůn prot známým tužbám a záluskům. Prohlášení Jaworského přispěje k značnému oslabení dobrých a upřímných poměrů Slovinců k Polákům Parlament, jenž nehoví nalehavým kulturním po- třebám, není žádným parlamentem a není hoden za- sedati v těchto nádherných síních. (Hlučná pochvala mezi Slovinci a Čechy.) Varuje Němce jde-li jim skutečně o srovnání národních sporův, aby nedělali nesnáze kulturnímu ústavu, jakým má býti slovanská univěrsita. Třeba nedosáhlo se dnes účelu pilného návrhu, Slovinci neustanou domáhati se své university a troufají, že za nedlouho bude v Lublani zřízena ke prospěchu duchovního vývoje Slovinců. (Hlučná pochvala mezi Slovinci a Čechy; řečníku gratulují.) Následují věcné opravy poslanců Primavesího Tambosiho, bar. Pražáka, Ferrího, Hořice. Slovinců.
Ploj Bergr Slovinec Čecho Adrie Jaworský Polák Němec Tambosi Rakousko Lublaň Pražák Ferrí Hořice