2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. prosince 1901
5
article
která pojala všechny Slovany př
pohledu na smutné divadlo, kterak
polský klub s p. Javorským v čele
se dnes spojil s Prušáky ve sněmovně
poslanecké několik neděl po Vřesně proti poža-
davkům slovanským. Voláno na něj: »Hanba
polskému klubu! Pěkní bratří Po
lácil Pamatujte na Vřesno! Vřesno
Vřesno! Vřesno! Však vám to Pru-
šáci v Poznaňsku odplatí!« Poslanee
Povše, zajisté jeden z nejumírněnějších lidí ve
sněmovně, tak se rozhorlil, že zvolal na Poláky:
»Nám, kteři jsme chránili vašeho Abrahamoviče
když se na něj hnali Schönerer a Wolf, jste
se odměnili tak pěkně, že člověku až žluč se
bouří !«
Kolik bude ještě třeba lekcí vřesenských,
aby polepšil se polský klub, je-li vůbe
ješté polepšitelným? Změna k lep-
šímu nen možna u tohoto klubu.
Jest zralým k zahynutí a smeten
musí býti svým voličstvem, jako
plevy větrem. Nová generace, národnější
a slovanštější, musí přijíti z obrozené Haliče.
potom taková hanba, jaké se dopustilo dnes kolo
polské, bude vyloučena.
Slovan
Vřesno
Polák
Schönerer
Wolf
Poznaňsko
Halič
Poslanea Povš
6
article
Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dop
Ministr zemské obrany podal předlohu o dalším
trvání braneckého kontingeniu na r. 1902 a odvodu.
Dotazy podali poslanci: Klofáč a sp. p
zabavení spisu »Komunismus a anarchie« v Praze
— Aug Sehnal a sp. po nedostatečném vyšetření
hornických poměrů v ostravsko karvínském okrskui
— Kubr a sp. po jakési záležitosti sedlické; —
Choc a sp. po jazykové rovnoprávnosti u státníeh
dráh na Moravě a po úřadování dopravního ředitelství
olomuckého, dv. r. Neudecka; — Dvořák a sp.
po ulevení bídy ve vodňanském okresu: — For-
mánek a sp. po snižování české řeči obch. komo-
rou libereckou za oslavy jejího 50tetého trvání; —
König a sp. po jednání okr. soudu hořovického při
soudním odhadu pozemků v Lochovicích pro místní
dráhu ze zadní Třebáně do Lochovic; — Kubr
sp. po berních odpisech v okresu černokosteleckéma
— Nitsche a sp. po poštovním spojení mezi Jin
dřichovým Hradcem a Novou Bystřicí; — Iro a sp.
po rozpuštění okr. hosp. záložen a přikázání jic
kapitálů raiffeisenkám pod dozorem okr. úřadů: —
Stein a sp. po »konfiskaci na zkoušku« baden-
ského časopisu: — Hauck a sp po snížení po-
štovních poplatků a zavedení peněžních poukázek
dopisnicemi, na něž přilepí se známky do výše 2 K
— a po zadávání velkých i malých trafik; — Stejn
a sp. po zadávání vah, platebním rozkazu okr. hejt-
manství chebského pro poškození letní přikrývky za
vojenských cvičení a po ustanovování neněmeckých
dělníků při stavbě železnice v Podbořanech ; —
Kubr a sp. po exekucích, odpisech pozemkové
daně, počínání si exekutorů.
Klofáč
Aug Sehnal
Kubr
Choc
Dvořák
König
Jin
Stein
Hauck
Praha
Morava
Lochovice
Hradec
Nova Bystřice
Podbořany
7
article
Posl. Bareuther a sp. podali návrh na zři-
zení erärní budovy poštovní v Chebu pro tamější
poštu a telegrat a na vřadění přislušné položky do
státního rozpočtu.
Předseda oznamuje, že posl. Herzog vzdal se
mandátu. Ten je však ve snémovně a jde k předse-
dovi a prohlašuje, že se mandátu nevzdal, zdá prý
se, že jde tu o nějakou mystifikaci.
Předseda volá dodatečně k pořádku posl. Elder
sche pro jeho urážlivá slova proti posl. Axmannov
a oznamuje, že byly odvolány všecky pilné návrhy
kromě Šusteršičova a sp. na zřízení jihoslovanské
university.
Na Haueisův dotaz (z poslední schůze) po zne
užívání interpellačního práva předseda odpovědé
poukazem na své dubnové prohlašení a podotkl, že
nemůže opříti se takovým dotazům.
Potom rokovalo se o pilném návrhu posl
Šusteršiče a sp.
Posl. Šusteršlě: Zvláštní událost, že jiho-
slovanské strany předstupují s vécí, žádajíce, by byl
pilně projednána.
Posl. Stein volá: Proč pak se ten chlap ne
zastřeli!? Vždyť řekl, že se zastřelí, bude-li rozsudek
proti němu vynesený vrchním soudem potvrzen.
Proč se neznstřelí bídák! Je to veřejný skandál, že
takový chlap zde mluví. (Ve středu a u Slovan
velké vzrušení, všechna sněmovna je rozrušena.)
Předseda: Prosím, aby takových výrazů ne-
bylo užívano, není to pariamentní. Volám vás k po-
řádku!
Posl. Stein: Ať se chlap zastřelí! Ale on je
na to tuze hrdý, je to bídný denunciant. (Ze slo-
vanské strany volá se na předsedu, aby zachova
pořádek.)
Předseda: Volám vás opět k pořádku! Te
jde příliš daleko
Posl. Stei n volá: V mých očích je to bídný
špatný chlapí
Předseda: Musím se o to postarati, aby zde
byla hájena svoboda slova. Prosím posl. Susteršiče,
aby odůvodňoval svůj návrh.
Posl
Herzog
Elder
Haueisův
Stein
Cheb
8
article
chudé, jako Hněvkov a Filipov, Nemile, Kosov
a j. Aspoň by zmrzačily jejieh český život.
V okrese mohelnickém (soudním) Čechové
utrpěli dosti citelných ztrát. Úpadek lidnatosti
je všeobecný, ale v německých osadách ztratily
se namnoze dosti značné menšiny naše. Ne-
hledím už ani na sám Úsov, myslím na vesnice.
Ovšem jsou i ty ztráty všechny papírové, ale
prokazují poměry. Ve Sludené Loučce zmizeli
22 Čechové, v Libové ze 33 zbyli toliko 2 a
ve Vlachově ztratili jsme 27 duší. Libovštía
Vlachovští obklopeni českými dědinami se tř
stran potřebují ve styku s českými lidmi ne-
ustále jazyka českého. Ve vsi všichni česky
znají, ba i často hovoří, ale Čechové tam zmi-
zeli! Čechův ubylo ještě ve Kvělíně a Lišnici.
Jediná česká obec Bezděkov střepala se desíti
Němců. Jinde zůstali nebo se nově objevili.
V Klopíně 8, ve Stavenicí 4. V Mirově Čechové
se statně uhájili, ba poměr jejich valně s
zlepšil. Měl minule Mírov 1982 obyvatele,
z nichž byli 1373 Němci; nyní však žije tam
1243 Němců a 413 Čechů, tak že Mírov jest
tedy ze 4 městysem českým. Ztrátou židovskéh
živlu (65) očistily se také české Loštice. Ze
dřívějších 250 Němeů zůstalo jich 117
Několik pozoruhodných německých menšin
třeba dosti nepatrných, objevilo se náhle v če
ských osadách na Zábřežsku: Přihlásili se děl-
nici Brassovi nátlakem k obcovací řeči německé.
Čecho
Čechův
Němec
Hněvkov
Filipov
Kosov
Úsov
Bezděkov
Stavenice
Mírov
český Loštice
Zábřežsko
Němec
Něme
9
article
Ža jí neumějí, nic nedělá. Německé menšiny
ty jsou zvláště v dědinách malých: v Postřeh-
nůvku 14, Jestřebí 14, Leštiné 11, Lupěnném1.
Nemili 6, Rovensku 29 (ze 4), Strupšíně8.
Václavové 2, Theodorové 6. Ve Svinově vzrostl
ze 2 na 121 Za to naopak české menšiny zmi-
zely docela: v Nedvězí (44), Pobučí (12).
Lubníku (5) a značně se ztenčily v Rohlia
Krasikově.
Podivného zjevu nemohu tuto zalajiti, aby
dojem sčítání byl poněkud úplný. Všechny obce
na Zábřežsku, které mují — jak u nás říkají
— šufrňáckou školu, značně Němeů ztratily
Čechů jim přibylo. O Císařově jsem už napsali
v Sudkově žije zrovna tolik lidí, jako r. 1890
ale tehdy bylo prý 224 Némců a Čechové 732.
nyní však je 849 Čechů a toliko 104 Némei
v Koloredové zůstalo 206 Němců, jako r. 1890
ale Čechů přibylo 27. V Pavlově, který se sou
Václavová
Theodorová
Čecho
Němec
Jestřebí
Leštiný
Nemit
Rovensko
Svinov
Nedvězí
Lubník
Zábřežsko
Císařov
Sudkov
Pavlov
Strupšín 8
Pobuč
10
article
Posl. Stein: To bude krásné odůvodňován
Proč pak nemluví svobodomyslný vlastenec, pro-
pak mluví takový arcireakcionář? (Nepokoj.)
Posl. Šusteršič (pokračuje): Návrh na zři
zení jihoslovanské university je první, který jiho
slovanské strany podávají od r. 1897. Jednás
o důležitou věc, neboť sdružily se všecky jiho
slovanské strany, jež jindy proti sobě stojí v roz
hořčeném boji. Nejedná se o věc strany, ale celéh
národa. (Souhlas mezi Slovinci.)
Poslanec Stein: Slovinci nechtějí o tomto člo-
věku ničeho slyšet. Je to hanba, že takový chlap
zde smí mluvit.
Předseda zvoní a žádá sněmovnu, by řečníkn
nevytrhovala.
Poslanec Stein: Opatřte mu několik pistolí
aby se zastřelil
Předseda zvoní.
Poslanee Stein: On prohlásil, že se musí za
střelit, bude-li proti němu rozsudek vrchním sou
dem potvrzen. Proč pak se nezastřelí? Ať se za-
střelí!
Předseda: Po třetí vás volám k pořádku!
Poslanec Stein: Je mi velice líto, ale nemoh
to odvolati.
Předseda: Není možno, aby to tak šlo dál
Musím se starati o to, aby zde bylo zachována svo-
boda slova, a musím předpokládati, že poslanci budou
míti úctu ke sněmovně. Litují, že nemám žádného
jiného prostředku, nežli volati k pořádku a jen tímt
způsobem pomoci poslanci Šusteršičovi k slovu.
Poslanec Stein: Promiňte, ale u mne jet
špatný chlap!
Posl
Stein
Šusteršič
Poslanea Stein
Šusteršič
11
article
Poslanec Pacher: Tady by měli co mluvit
jen živí lidé, ale tady se dává slovo morální meivoie
(Všeobecný nepokoj.)
Poslanec Šusteršič (pokračuje): Vyčilals
nám pilný návrh. Byla to vhodná cesta, aby se o ná-
vrhu jednalo. Jinou cestou bývalo by přikázání ná-
vrhu výboru. My jsme chtěti nastoupiti tuto cestu
ale podnět setkal se s odporem.
Poslanec Stein: Pane předsedo, dbejte důstoj
nosti sněmovny a odejměte mu slovo. Je to skvrna
na sněmovně, že tento bídák zde smí mluviti.
Předseda zvoní a žádá o pokoj.
Poslanec Šusteršič (pokračuje) poukazuje
k tomu, že různé dřívější vlády zmařily přijelí deputace
krajinského sněmu, které chtěly prositi císaře za zř
zení university v Lublani. Proto jim nezbývá, než
trvati při svém pilném návrhu. Ukazuje, že Rakousko
má u porovnání s Německem málo universit, a praví,
že jest povinností státu vyhověti kulturním potřebám
různých národů. V širém území jižně od Štyrského
Hradce není jediné university. Jihoslované vyvinuli
se kulturně již dostatečně, aby mohli požadovati
zřízení nejvyššího ústavu vzdělávacího.
Pacher
Šusteršič
Stein
Jihoslovan
Lublaň
Rakousko
Německo
Štyrský Hradec
vysoký ústav vzdělávací
12
article
Odkud vezmou Slovinci professory, olázkou tou
nemusí si nikdo lámat hlavu. Tuto starost ponechte
klidně národu slovinskému. Ovšem tam, kde ještě
není universita, není také žádného sboru universit
ních professorů, avšak národ, jehož četní synové
působí jako učilelé na cizích universitách a nejsou
to právé učitelě nejšpatnější, jsou mezi nimi jmena
jako Vega, Kopitar, Niklozič, Krainz — v nejbližš
době bude míti dosti učitelských sil pro domácí uni
versilu. Otázka zřízení jihoslovanské university jest
podstatně již přes 200 let na denním pořádku, Již
r. 1787 žádali krajinští stavové za zřízení filosofické
fakulty v Lublani. V první třetině minulého stolet
byla v Krajině úplná univeršita a až do r. 184
udržela se fakulta medicinsko-chirurgická, filosofická
theologická.
Slovinec
Vega
Kopitar
Niklozič
Krainz
Lublaň
13
article
Když roku 1848 posl. Ulepič na kroměříž-
ském sněmě tuto záležitost urgoval, odpověděl mu
hr. Stadion, že vláda se přesvědčila, že universila
Lublani by byla užitečnou. (Slyšte
Slyšte! na lavicích slovanských.) Že však požadavel
ten může býti uskutečněn jen tehdá, když bude ho
tova reforma vysokého školství. (Slyšte ! Slyšte
na lavicích slovanských.)
Roku 1840 byly zřízeny v Lublani dvě právni-
cké stolice se slovinským jazykem vyučovacím, po-
zději však byly přeloženy do Štyrského Hradce
kdež až do r. 1855 trvalo pět právnických stolics
slovinským jazykem vyučovacím. (Slyšte! Slyšáte
na lavicích slovanských.) Tam přednášel slavný
právník Krainz slovinsky a budoucí vůdce Němců
v Bukovině prof. Schudle. (Hlučné Slyšte! Slyšte-
na lavicích slovanských.) Ve příčině finančníh
effektu vyžadovala by lublaňská universita nákladu
asi jen 400.000 K v řádném rozpočtu. Uváží-li se
že celý rozpočet pro university obnáší 11 mill. K
musí se uznati, že těchto 400.000 K ročně jest ma-
Kdyby se o léto záležitosti jednalo věcně, byle
by to rozhodně na neprospěch odpůrců našich ná-
vrhů. To bylo také důvodem, proč Němci se vzpí-
rali, aby návrh nebyl přikázán vyučovacímu výboru
To charakterisuje rozpaky, ve kterých se odpůrcov
návrhu nacházeji, tím více, že němečtí po-
s lanci v Krajině na zemském sněmu dali ku
zřízení university v Lublani v zásadě svůj s ou-
hlas. Řečník vyslovuje na konec naději, že tento
požadavek Slovinců bude konečně splněn. (Hlučný
pollesk a pochvala. Vřava na lavicích všeněme-
ckých.)
Posl. Berger dovozoval, že při uvažování
zřízení cizojazyčných universit musí se, rozebrati
celkové poméry státu. Národní mír je žádoucím, ale
před tím musí býti boj s vítězem a přemoženým
ličkostí.
Krainz
Němec
Posl
Berger
Lublaň
Štyrský Hradec
Bukovina
slyšet slyšet
14
article
sedními Lechovicemi tvoří jedinou obec, bylo
415 Čechův a 115 Némců, nyní napočítalise
Němci 72 a 432 Češi.
Vedle školy janoušovské jest u nás nej-
zajímavější škola »šulfrňácká« v Pavlově. Brass
otevřel školu roku 1888 a za nedlouho školu
dříve klidné občany rozjitřila. Brassovi napo-
máhal seč byl sám učitel české školy. Jeho zá-
sluhou udržela se škola dál! Schulvereinu však
nechtělo se ročně 2500 K vyhazovat a r. 1890
konečně navrhl sousedům cechovickým, aby po-
dali na zemský výbor žádost za utvoření samo-
statné obce a odloučení od Pavlova. Obec měla
býti německá, jak až dosavad: je tam 119
Čechův a 52 Němci. Ti jsou bohatší a mají
hlavní slovo. V nové obci byli by Čechové
pátým kolem u vozu a přece nebylo by lze
popříti, že školu veřejnou vydržuje vlastně česká
menšina 119 hlav pro německou většinu o 52
duších. Mimo to by se byli Němci zmohl
v soudním okrese mohelnickém o jeden hla
do sněmu, říšské rady, silničního výboru atd.
Našinci dělení se opřeli a po pětiletém průlahu
zemský výbor žádost dne 19. ledna 1901 zamítl.
Němec
Čech
Brass
Čechův
Čecho
sední Lechovice
Pavlov
Čechův
Némec
15
article
Radost byla veliká a Čechové umlnili se zřídit
hostinec, aby měli středisko. Tím patrně »ně
mectví« pomalu dohoří. V Lechovicích nen
upřímného Němce, vyjma hajného, jenžza
trochu ehrastí ostatní nadělá.
A na konec praktické aviso. Advokát
horlivý pracovník národní, který by dovedl, aby
12.000 Čechů okresu šumberského nemusilo
choditi k německým právníkům by se dal opatřit
V Záhřeze pro 18.000 Čechů jsou dva češti
advokáti, v Mohelníci hájí právně český advokát
9000 Čechů. Proč by se nemohl podnikavý
člověk usadit mezi dvanácti tisíci našinci na
Šumbersku? V samém Šumberku žije na 400
Čechů. V okrese jsou dvě veliké záložny česká
v Rudě nad Moravou z roku 1873 a v Bludově
z roku 1886. Čeští lidé hledají pomoci právní
dosud u německých advokátův a téch je v Šum-
berku šest! Ani záložny, ani čeští lidé nestaraji
se o nápravu. Ač mají mnohdy své obtíže
Bdvokáti Němci vyrábějí vše po německu, zá
ložnám takél
Ve Zvoli, v listopadu.
Edvard Müller.
Čecho
Němec
Mohelník
Müller
Lechovice
Ruda nad Morava
Bludov
Šum
Zvol
Šumberk
16
article
Němci zápasí tu pouze o existenci svého národa
Také hnutí »Pryč od Říma« je částí tohoto boje.
Není prý pravda, že vláda stojí na strané Vše
němců, naopak lze dokázati, že zvláště ministerstvo
vyučování drží jen s národními protivníky. Nejední
se tu pouze o Susteršičův návrh, nýbrž o všechna ta
přání malých a nejmenších národností, jež vynasna-
žují se o stejný cíl. Takým způsobem by Rakousko
propadlo zkáze, neboť tato říše musí býti německou
nebo vůbec nebude.
Hanbou je nejen pro sněmovnu, ale také pr
Slovince, že taký návrh podal posl. Šusteršič. Má
se zříditi jiho slovanská universita, ať zřídí se srbsk
v Sarajevě. Vlaská kultura staví se na roveň s ně
meckou, to připouštím, avšak brojí proti povlašťo-
vání prý německých krajů. Jeho strana vyslovís
vždy proti utrakvisování inšprucké university a
polilických příčin také proti zřízení vlaské univer
sity v Terstu, neboť o tamní výborný přístav nesm
se přijíti.
Horlí proti snahám po národnostní rovnopráv
nosti; je prý to nesmysl, neboť řeči nejsou prý
rovnocenny. (Smích.) Nelze jich stejně používati
(Odpor mezi Čechy a Jihoslovany.)
Řečník uvádí pak statistiku myšlenkové práce
německých a slovanských národů a praví mez
jiným, že roku 1895 stovanští národové produkoval
356 svazků, Němci však 23.607 svazků.
Poslanec Hořica: Němci rakouští sami? T
byste nevykonali, to se produkovalo v Německu!
Poslanec baron Pražák: Odkud máte tato
data?
Poslanec Stein: Ovšem, na konec řeknete, ž
data jsou falešná! Nachtějte se jen tak blamovat!
Němec
Jihoslovan
Hořica
Pražák
Stein
Řím
Rakousko
Sarajevo
Terst
Čechy
Německo
17
article
Poslanec Berger: Jest to z článku v Del
brtckových »Jahrbücher« od čelného učence. Sto
jíte-li na stanovisku, že všecko, co napíší němeči
učencí, jest falešné a jen rukopis Kralodvorský jes
pravý, nemůžeme dále zde debatovati.
Poslanec Hořica: Jakýsi pan Goethe přec
shledal, že jest ten rukopis velice poetický a pěkný
Poslanec Pacher: Hanka byl zajisté velikým
básníkem!
Poslanec Udržal: Vždyť vy jste ten rukopis
nečell!
Poslanec Pacher: Jsem z těch, kteří jej četli
Poslanec Berger: Roku 1896 obnášely tiskové
produkty stovanského obyvatelstva 356 knih a 61
časopisů, dohromady 9744.
Poslanec dr. Brzorád: Styďte se tvrditi něeo
podobného
Poslanec dr. Žáček: Kdo to řekl, jest nevě
domým lhářem, ale nikoli spisovatelem. (Bouřlivý
odpor na lavicích všeněmeckých.)
Poslanec dr. Žáček: Německý spisovatel byse
přece neměl tak snížitil
Poslanec Pacher: Neotvírejte tak hubu, pan
místopředsedo dre. Žáčku, jinak bych vám ji moh
něčím zaepat. (Bouřlivé projevy nevole na pravici
vřava ve sněmovně.)
Poslanec dr. baron Pražák: To jest německ
kultural
Poslanec Stein: Nikoliv, u vás jest takov
kultura! Taková drzost, nás vrážet, vy infamní
chlape. (Bouřlivá vřava.)
Poslanec Pacher (po delší přestávce): Jsen
ochoten loyalně odvolati, co jsem řekl místopřed-
sedovi dru. Žáčkovi, protože jsem slyšel, že nenazvao
mne vědomým lhářem, nýbrž onoho spisovatele-
Pánové však pochopí, že se nemohu nechati jmeno-
vati vědomým lbářem.
Poslanec Hořica: To on také neřekl. Stali
stiku jate vy přece nefabrikoval.
Posl. Berger (pokračuje) dovozuje, žeje
v zájmu všech národů, aby se zdokonalily vysoké
školy německé a proto předkladá dvě resoluee
o zřízení německých universit v Brně a v Solno-
hradu.
Berger
Hořica
Goethe
Pacher
Hank
Udržal
doktor
Brzorád
Žáček
Pražák
Stein
Jsen
Posl
Solnohrad
německý univerzita v Brno
18
article
Odsuzuje činnost ministra vyučování — je prý
klerikální — odsuzuje založení nové techniky
v Beně a poměry na tomto ústavě. Dále praví
Jest všude zvykem, že knihkupec knihovnám vyso-
kých škol povoluje 10% srážku. V Brně jest několik
velkých německých knihkupectví, která by zajist
povolila 100 srážku. Obětavost českého professorstva
ukázala se však co nejskvělejí tím, že jednomu če-
skému knihkupectví v Brně .
Posl. dr. bar. Pražák: To se mýlite, domní
vále-li se, že jest tam jen jeden.
Posl. Berger (pokračuje): ... . který jest do
davatelem českých techniků v Brně, který však
pokud se jeho obchodu týká, nemá takového úvěru
jako Němci, darovali tuto 10% srážku. To jest pře-
kročení kompetence sboru professorského, neboť pe-
níze, které byly dány na zřízení české techniky
jsou peníze státní a vyhazování těchto 10% na pro-
spěch českého knihkupce jest.... (Hlučný posměch
na lavicích českých.)
Posl. Herzog: To se můžete smát, jak chcele
Posl. Berger: ... jen z krádeže.
Posl
doktor
bar
Berger
Němec
Herzog
Brno
19
article
Posl. Malik: To jest český cirkl! (Bouřlivý
odpor a protest na lavicích českých poslanců.)
Posl. Choc: Vy jste renegát, vy nemáte vy
chování ani německé, ani české.
Posl. Fress! (tluče pěsií na lavici): To si o
vás nedáme libitil
Posl. Berger: Ticho, Fressle, jinak tě popad
neme bned za límec!
Posl. Iro: Svěrací kazajku pro Čechy!
Posl. Berger protestuje proti židovské zá-
plavě na universitách a stěžoval si na odstrkování
Němců v úřadech, zejmena v ministerstvu vyučo-
vání. Konečně prohlašuje, že neněmecké university
přispějí ke zkáze Rakouska a proto každý, komu na
státu záleží, bude hlasovati proti zřizování českých
vysokých škol. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci,
hluk mezi Čechy
Mistopředseda Kaiser: Bylo mně několika po-
slanci sděleno, že pan posl. Malik urazil těžce český
národ a pan posl. Malik mně to též sám potvrdii.
Posl
Malik
Berger
Fressla
Němec
Čecho
Mistopředseda Kaiser
Ness
Čechy
Rakousko
20
article
Protože jest naprosto nepřípustno, aby se zde pro-
nášely urážky, zvláště pak urážky národa, uděluji
posl. Malikovi důtku.
Ministr vyučování dr. Hartel praví, že je
velice nesnadnou a zodpovědnou úlohou vyučovac
správy, založiti novou universitu, má-li býti univer
sitou vědy a akademického učení. Na budově b
nesešlo, ale měně cenný ústav vykoná méně cennou
práci. Touto méně cennou produkcí trpěly by nejen
vlastní národnosti ale celý stát. Vyličuje nesnáze na
základě prý domácí a pak zkušenosti v Německu jak
při zřizování tak při obsazování a vydržování vy-
soké školy. Tenkráte žádá se za zřízení pěti uni-
versit najednou. To je nemožná věc pro vyučovací
správu. Úniversitu vůbec není možná dekretovati
zákonem; je to zvolna zrající plod vědeckého vý-
voje, Rakouské university jsou ve svém vývoji po-
zadu za jinými. Za třicet let staly se velké změny
Uznává že v Praze německá ani česká universil
nemají přiměřených ústavů, tyto budou stavětí se
nejbližších létech a budou sláti milliony. Nellbí se
mu, že pilným návrhem má se rozhodnout o nové
universitě, jejiž ráz mu není jasný. Nebyl by s t
vykonati co se žádá a nepřevzal by za to zodpo-
vědnost.
Také parlament sotva by převzal zodpovědnost
za finanční náklad. Připouští, že bylo a je dos
vynikajících sil, uznává nadání, zejmena jihoslovan
ských národností, ale pochybuje, že by to vše do
stačovalo.
Konečně ohražoval se ministr proti Bergerovým
vývodům a zastával se úřadnictva minislerstva vy
učování. Uprázdněné místo odborného přednosty
obsadí s největší svědomitostí a ne z národníc
důvodů.
Malik
doktor
Hartel
Bergerův
Německo
Praha
21
article
Posl. dr. Žáček: Výklad ministra vyučování
v příčině ochoty a vůle vyhověti jihoslovanskému
návrhu neuspokojil mnoho a prohlašoji jměnem
českého klubu, že tento podporovati bude návr
jihoslovanský eo nejvřeleji a pro něj hlasovati, poně
vadž návrh len jest úplně oprávněný a dd
vodný. (Pochvala v pravo.) Námitky p. Hartl
proti lehkomyslnému a ukvapenému zřízování uni
versit sdílím úplně. Z námitek těchto nelze však od-
vozovati, že vláda by se měla postaviti proti po-
danému pilnému návrhu. Nejedná se tou dobou jer
o přání stran jihoslovanské university, nýbrž o přání
stran zlízení všech universit. Jest to tužbou českého
národa, aby měl českou universitu druhou a to na
Moravě. Pochopuji, že ministr vyučování p. Hart
nemůže prohlásiti, že může zříditi českou universitu
v době nejbližší. »My však musíme přiznati,« pravil
ministr, »že jsme zůstali, bohužel, velice pozadue
Ano, zůstali isme pozadu, nejen v budování uni
versit, nýbrž také ve zřizování universit vůbec
V létech padesátých byla zvláště v Olomouci kv
toucí tehda universila, jež měla tehda 800 posluchačn
Za takového systému nemůže se nikdo diviti, že se
najednou projevuje tolik přání, když se nechal uply
nouti celý věk a nic se v Rakousku v tom směr
nestalo. Vyučovací správa musí, je-li potřeha zřizo
vati vysoké školy, dáti se správnou cestou, chopit
se správných prostředků, zjednati správn
mille u, ve kterém by tolo ovoce vědeckého rozvoje
jak on pravil, mohlo také uzráti. (Souhlas)
Uváží-li se, že na české universitě pražské již
r. 1897 bylo 3298 posluchačů a že na právnické
fakultě téfo uníversity v prvním roku průměrně bývá
400 posluchačů a že v posluchárnách, když se místa
využitkuje co nejvíce, může se směstnat
nejvýše 290 posluchačů, jest otázkou, jak s
má zabývati prefessor posluchači individuálně?
Posl
doktor
Žáček
Hartl
Hart
Morava
Olomouc
Rakousko
22
article
Právě talo okolnost by měla donutiti vyučovací
správu, aby nejednala lehkovážně o přednesených
zprávách, nýbrž aby vážně uvažovala o jejich splnění
protože se tím podává nejlepší důkaz, že počet uní
versit u nás jest příliš skrovný. V celé E ropě
jsou jen dva stůty, kde jesti poměr universi
k obyvatelstvu ještě nepříznivější než u nás, jsou t
Bulharsko a Rusko.
Z 8 universit rakouských jest 5 německých,
polské a 1 česká. Ostatní národy nemají vůbee
žádné vysoké školy. Jest nezbylno, aby se tato
olázka posuzovala vážně a věcně a nikoli tak, jak
se děje v politických schůzích polovzdělanými lidm
a pohříchu, také lidmi, majícími akademické hodnosti
a zastávajícími státní hodnosti a úřady. Jest smutn
slyšeti, že universita, není li německů, eo ipso jes
universitou méně cennou a že musíme si dáti libiti
že c. k. profensor, od něhož by se dalo očekávati
aspoň zákonné minimum vědomosti a vzdělání, ne-
dovede svoji kandidaturu do obecního zastupitelstv
brněnského odůvodůovati a opírati lépa, než tím, že
prý jest Němcem z celého srdce svého.
C. k. professor, o němž by se přece každý musil
domnívati, že má alespoň minimum zákonných vě
domostí a vzdělání, odávodňoval, že stojí na stano
visku, že německý lid ostatní nárůdečky naší vlast
daleko a vysoko převyšuje a že vědy, kterým se vy-
učuje na jinojazyčných školách vysokých, jsou méně
cenny. Nejen prý z národního, ale také z kulturního
stanoviska bylo by — prý — zřizování vyso-
kých škol pro různé nárůdečky zbyte-
ným, protože tyto vysoké školy nejso
a nebyly ničím jiným, nežli překláda
cími úslavy, státem autorisovanými. Řečník onen
za hlučné pochvaly končil slovy, že bude vždy
všude jednati pod heslem »némecko pokro
kové a hospodářsky«.
Němec
Bulharsko
Rusko
23
article
Dlužno jen litovati žáků, kteří svěřeni jsou vý
chově takového člověka. (Řečník tu míní poslance
Zlichlera v Brně. Pozn. red.) Na brněnské schůzi ne
meckých žen tvrdila jedna učitelka, že v letech pade
sátých mělo Brno úplně německou universitu, nyní
však že země platí jen na bohosloveckou fakultu.
Dr. Hartl jistě žasl, když se dověděl, že jest v Brně
fakulta bohoslovecká. Potom není divu, když poslanei
nedovedou uvésti lepšího argumentu proti zřízení če
ské university na Moravě, leč námitku: »Tato uni
versita jest zcela zbytečná a její účelem má býti jen
ukojení hrabivosti Čechů.« Jak jest vůbec možná, že
se v otázce tak vážné mluví takovým způsobem
Dokud nenastane změna, nepokročíme v Rakousku
kulturně. (Hlučný souhlas.) Není dnes divu, když
strany, ktaré mají ve svém programu germanisaci če-
ského národa, důsledně potirají zřízení university
české a chtějí kromě toho ještě zrušiti českou tech-
niku v Brně. Ale žasnouti musí člověk, kdlyž strany
které tvrdí samy o sobě, že jsou pokrokové a pro-
hlašují, že chtějí hověti kulturním zájmům českého
lidu, týmž dechem mluví proti české vysoké škole
moravské. Vysoké školy mohou zkvétati
a přinésti plody národu jen tenkráte,
hlásáli se na nich věda jazykem lidu
(Hlučný souhlas na pravici.) Od university žádá se
dnes, aby se tam nejen přednášelo, ale též aby mužové
vědy šli mezi lid a učinili vědění svému lidu při
stupným. (Pochvala.) Veškeré kruhy oby va
telstva žádají od university nápoj a jídlo pro vě-
decký svůj hlad a žízeň. Tomuto požadavku lze vy-
hověti jen tenkráte, má-li lid universitu, n
které se učí jeho jazykem.
Zlichler
doktor
Hartl
Čecho
Brno
Rakousko
univerzita na Morava
24
article
Řečník po té vyličuje zevrubně historii moravské
university od r. 1855 a líčí jednotlivé její fase jak
na sněmu moravském, tak i na říšské radě a při-
pomíná resoluci, již na prospěch brzkého aktivován
moravské university přijala sněmovna poslanecká.
Nestává žádné druhé země v Rakousku, která by
měla větších nároků na universitu, jako Morav
(Hlučný souhlas a potlesk v pravo.), která jest ze
dvou třetin česká. University pražská a vídeňská do-
znaly by značné úlevy zřízením české universily
v Brně. Slyšíme stálé protesty proti tomu, aby s
moravská universita zřizovala v Brně Všechny dů-
vody, které přehnaná fantasie Němců moravských
uvedla, spočívají na halucinaci a nikoliv na pravdě
V posledních lelech ani jediné německé město morav-
ské nebylo počeštěno a celá věc spočívá jedině v tom
že všecky záležitosti byly vyřizovány tak, jako by
Morava byla německá, ježto všecka města moravská
považována byla za německá. Byla doba, pánové, ve
které četná zastupitelstva obci venkovských počínal
si jako německá a volila dokonce německé poslance.
Němec
Rakousko
Morava
Brno
University pražský
25
article
Tenkráte pomocí několika úřadníků a židů bylo ně-
mectví posilněno a bylo-li skutečně možno pomoc
těchto elementů a pomocí neuvědomělého českéh
lidu sehnati německou majoritu v obecním zastupitel-
stvu, tož dlužno konstatovati, že to byla měst
pouze s »tak zvanýme německým zn
stoupením, jichž vniterním jazy kem
byla čeština, poněvadž obecní radní německ
neuměli. (Hlučná veselost v pravo.) V Mora vsk ý ch
Klobukách byla německá měšťan ská
škola, na které se četl český nápis: »Ně me-
cků měšťanská škola«. V čele obecního za-
stupitelstva branického nalezal se rozený Hanák
jmenem Zajíček, který neuměl ani slov
německy. Byl to však renegát, ktarých jest v mě-
stech moravských hojně. Jakmile však plemeno těchto
renegátů vymřelo, vzalo také němectví v těchto mě-
stech za své (Hlučný souhlas a pollesk v pravo.)
neboť synové těchto lidí, kteří si dali odkoupiti z
peníze a hodnosti svoji národnost, styděli se za bez-
charakternost a sprosťáctví svých otců a přihlásili se
k národu, ke kterému skutečně náležejí. (Hllučný sou-
hlas v pravo.)
V Hranicích byl německý purkmistr jménem
Hanák
Zajíček
Klobuky
Hranice
Hllučný být
26
article
Václavík, který si počínal jako zachraňovatei
Němectví. V Uherském Hradišti byl Slovák Ročka
německým purkmistrem a německým
poslancem, ale naposledy se sťa
českým purkmistrem (Hlučná veselos
v pravo.) Purkmistr dr. Svoboda, syn českéh
obuvníka, jest náramně nobl purkmistrem a proto
mají všichni obuvníci ve Vyškové touhu býti po-
važovánu za Němce. (Hlučná veselost.) Po mnoho
let byl Svoboda německým purkmistrem, nž
konečně tento Praněmec stal se Čechem, který n
moravský sněm dokonce podal petici za zřízení če
ského gymnasia ve Vyškově.
Posl. Auspitz: Česká jména ničeho ne-
dokazují. Rieger jest také německé jméno.
Posl. dr. Záček: Jména ovšem nedokazují nie
ale německy by takovi lidé měl
uměti.
Posl. A uspitz: Svoboda uměl velice dobře
německy.
Posl. dr. Žáček: Rád věřím, poněvadž se na
učil němčině na gymnasiu, ale jeho tatík ne-
uměl ani slova německého. Pokládáteli
lakové lidi za Němce, pak nemáte ani pojmu o ná-
rodnosti. (Hlučný souhlas v pravo.) Takov
bídné kreatury, které prodávají svoj
národnosl, neměli byste reklamovat
jako své. (Hlučný souhlas v pravo.) Vezmětes
toho Svobodu i jiné! Jsou vaši, ale také ostuda jes
vaše! Ostudou jest pro národ, který přijímá re-
negáty, ať jest to kterýkoliv. (Hlučný souhlas.)
Namítá se tedy proti české universitě moravské
že by se Brno počeštilo. Jest však Brno městem ně-
meckým? Při posledním sčítání napočteno tan
68.000 Němců a 38.000 Čechů.
Posl. Gtlöckner: A což v Praze?
Posl. dr. Žáček: Praha má velkou většinu
českou a přece jest tam německá universita
technika, četná gymnasia, reálky a odborné školy
četné měšťanské a obecné školy. Brno není městem
německým, ve kterém by Čechové nemohli žádnýeh
Václavík
Slovák
Roček
doktor
Svoboda
Němec
Čecho
Posl
Rieger
Záček
Takov
uherský Hradiště
Vyškov
Brno
Praha
Auspitz
27
article
svých práv uplatniti. Brno jest kromě toho hlavním
městem ze 3/4 české země. Jest to věru Iroufalost
odpírati takové obrovské majoritě, která stojí kul-
turně na stejné výši, jako německá minorita, jako
by neměla žádného práva a nároku na další postup
a pokrok kulturní. Táži se, padli jsme opět do sta-
rých dob tmářství, či žijeme v osvíceném XX. sto-
letí? Mají býti obnoveny časy, o kterých se praví.
že jsou potupou a ostudou pro lidstvo? Každý vzdě-
laný člověk měl by pokládati za svou povinnost,
chrániti svou národnost. Veškerá mravní síla ná-
roda musí spočívati v tom, aby se povznesl, aby
žádal respokt pro své vlastní nároky, ale aby také
osvědčoval respekt k nárokům druhých národů.
(Hlučný potlesk v pravo.) Němci vždy mávali pra-
porem své kultury a vzdělanosti a vždy se chlubilí,
že jsou nepřátely tmářství a nevzdělanosti. Nyn
však jsou oni tmáři, kteří odepírají slovanským
národům vzdělávacích ústavů.
Než, pánové, i vláda měla by konati svoji po-
vinnost. Třicet let již uznává nezbytnost české uni-
versity v Brně, nicméně nedělá nic, aby opatřilas
potřebné profess ry. Ona nechává hladověti výlečné
talenty, místo aby je honorovala jako docenty. Český
národ může obsaditi celou universitu talenty vlast-
ními, které jsou chloubou vědy. Bylo mi z kompe-
tentních stran praveno, že neprodleně jest možno na
obsazení každého odvětví lékařské fakulty učiniti
návrh ternový, při čemž by každý praesentovaný
byl autoritou vědeckou. Nikdo nemůže tvrditi, že če-
ský národ jest chud na talenty; jeho umělci, hudeb-
níci, výtvarnici, básníci a j. dobyli si světového jměn
a předstihli všechny umělce celého Rakouska. (Hlučný
souhlas.) Synové českého národa náležejí ve mnohých
oborech vědy k předním ozdobám jejím (Hlučný sou-
hlas.), jako na př. Škoda, Rokitanský, Albert aj.
Němec
Albert
Brno
Rakousko
28
article
Český národ má talentů dost a nepotřebuje mlti
strach, že se nepovznese k nejvyšším bodům vědy.
Nerozsuzujme takové odborné a věcné otázky po-
supnými výroky politické vášně a malicherných há-
dek, ale jednejme a suďme vážně a seriosně. Potom
zajisté veškeré vysoké školy a veškerá věda všech
národů bude míti trvalý a všeobecný prospěch. Slo-
vané domáhají se nyní prostředků, aby dosíci mohli
kulturní výše a budu proto hlasovati se svými přá-
teli dle čistého svědomí pro tento návrh. (Hlučnýa
dlouho trvající potlesk. Řečníku se gratuluje.)
Posl. Hortis želí, Jže Němci i Slovinci spoje-
nými silami odpírají
Vlachům universítu. (Posl.
Ploj volá: My vám ji přejeme.) Studenti sotva.
(Posl. Ploj: Ale ne v Terstu.) Protože si jej sami
osobujete. To nemůžeme dopustili, neboť Terstje
náš. Až se nám stane po právu, budeme také spra-
vedliví. Teď musíme stavěti do popředí své národní
a kulturní zájmy. Již 50 let ucházíme se o vysoké
školy; podmínky pro jejich zřízení jsou tu. Namítky
proti Terstu svědčí o nepřízni a neznalosti poměrů.
Poslanecká sněmovna vyzývala vládu již jednou,
aby rozřešila otázku vlašské university a poslední
událostí dosvědčují její nutnost. Konečně prohfa-
šuje, že bude hlasovati proti pilnosti podaného ná-
vrhu. (Hlučná pochvala a potlesk mezi Vlachy.)
Posl. Ferjaněič pojednával o národních
poměrech v Rakousku a s trpkostí praví, že Ne-
němei považují se tu za nezvané hosty. 8 millionů
Němců mají zde 5 universit a rádi by ještě více;
pro většinu ostatních národností jsou vysoké školy
tři a Němci vzpírají se jich rozmnožení.
Posl
Němec
Vlach
Terst
Rakousko
29
article
Zřízení vlašské university v Terstu, domovu
irredenty, bylo by na pováženou. Věrný slovinský
kmen je strážcem Adrie a státu prospěje, bude-li jej
podporovati. Jihoslovanské university přeje si celý
národ slovinský a je nezbytna, Hnutí tomu musí vy-
hověti se se stanoviska rovnoprávnosti a proto, ž
Slovinci chtějí vyvinovati svůj národ. Od svého
záměru nikdy neupustí. (Pochvala.)
Poslanec rytíř Javorský lituje podáván
pilných návrhů, protože zdržují od důležitých prac
Této předloze nechce upírati zvláštní důležitost
prohlašuje: Byli jsme vždy ochotní přičiniti s
horlivě o rozvoj duchovního života národů. Pro-
vázíme vřelou přízní a srdečnou účastí snahy slovin-
ského národa (Hlučná pochvala v pravo), ale ne-
můžeme hlasovati pro pilný návrh, protože parlament
podobá se téžce nemocnému, o jehož pozdravení
osetřující lékař pochybuje. Poláci troufají však, ž
nemocný je na cestě k pozdravení. (Souhlas mezi
Poláky.)
Avšak na nemocném nemůže žádati se, co by
jeho stav nesnesl. Je naší povinností vystříhati s
národním svárům, jež jsou přičinou dlouholeté neděl-
nosti parlamentu, neb aspoň popřáti nemocnému
parlamentu čas k pozdravení se. Otázka zřízení
university nerozřeší se pilným návrhem a proto Po-
láci budou hlasovati proti němu. (Pochvala a potlesk
mezi Poláky.)
Posl. Fresl volá: Bylo by nejlíp, rozpustiu
parlament.
Adrie
Javorská
Polák
Posl
Fresl
Terst
vlašský univerzita
30
article
Posl. Klaiě prohlásil jmenem chofvatských po-
slanců, že souhlasí s vývody slovinských poslancův
a budou hlasovati pro jejich návrh. Žádá, by práv-
nické a filosofické zkoušky, složené v Záhřebě, pla-
tily v Rakousku a polemisoval zevrubně s poslancem
Bergrem. (Hlučná pochvala mezi Chorvaty a
Slovinci.)
Posl. Pommer líčil poměry ve slovanských
zemích svým způsobem a prohlásil, že pilný návrh
podali přemrštěnci, již vědí, že je nedostatek slovin-
ských žákův i učitelů. Každý Slovinec, chice - li to
k něčemu přivésti, musí prý uměti německy. Ve slo-
vinských krajích nemají dosud ani měšťanských škol.
(Slyšte! Slyšte! — Výkřiky) Ať upraví si nejprvé
národní školy, pro universitu není dosud místa. (O-
por.) Za sto let může se přijíti zase s takým pilným
návrhem.
Posl. Kathrein čte prohlášení: Dle svého pro-
gramu vynasnažíme se poctivě a vždy, aby dostalo
se všem kmenům v říši stejně spravedlivé ochrany
a stejné podpory jejich duchovním zájmům. Jsme
ochotní podporovati všeliké vhodné vědecké snažení
a dle svých sil napomáhati všelikému kulturnímu
vývoji. Nová universita nemůže se provésti pilným
návrhem, teprve po zevrubném vyšetření a zkoumání
a proto budeme hlasovati proti pilnosti návrhu.
Posl. Glöckner navrhl konec debaty, což
přijato.
Posl. Wolífhardt, hlavní řečník proti návrhu,
prohlašuje se jmenem své strany proti pilnosti i ná-
vrhu samotnému. Vyslovuje se proti postulátní poli-
fice a nadržuje Vlachům proti Slovincům. Němci,
již považujl se za přední kmen v Rakousku a při-
čiňují se o slátní němčinu, mohli by se přičiňovat
jen o universitu německou. Krajina je prý německým
územím (Ohó! mezi Slovinci) a zřízení slovanské
university v Lublani by zničilo práva němectví.
Posl
Bergr
Chorvat
Pommer
Glöckner
Vlach
Němec
Záhřeb
Rakousko
Ohó
Lublaň
31
article
Také stát musí se jí opříti, protože hy neprospívala
kultuře slovinského národa, nýbrž fanalisovaných
Posl, dv. r. Ploj (hlavní řečník pro náveh)
dovozoval, že universita je nalehavou potřebou
má příslušné podmínky svého zřízení. Její zřízení
prospěje také slátu. Touto universitou nemá se ře-
šiti část jazykového problemu rakouského. Slovinci
žádají pouze elementární právo na rovnoprávnosta
chránění své řeči v úřadech. Také vlašské univer-
sity je třeba, avšak řečník neví, kde najde minist
pro ni na rychlo vlašské učitele, když opatření ně-
meckých sil pro černovickou universitu stálo toli
Polemisuje s posl. Bergrem a proti jeho tvrzení,
že jihoslovanská universita bude pouhou vychovatel-
nou agitátorů. Slovinská universita nebude cizojazy-
čnou, neboť Slovinci jsou ještě v Rakousku a slovin-
čina je řečí domácí. (Pochvala mezi Slovinci a Čechy.)
Slovinci mají poslání na Adrii: chrániti celistvost
Rakouska na jihu a brániti habsburský trůn prot
známým tužbám a záluskům. Prohlášení Jaworského
přispěje k značnému oslabení dobrých a upřímných
poměrů Slovinců k Polákům
Parlament, jenž nehoví nalehavým kulturním po-
třebám, není žádným parlamentem a není hoden za-
sedati v těchto nádherných síních. (Hlučná pochvala
mezi Slovinci a Čechy.)
Varuje Němce jde-li jim skutečně o srovnání
národních sporův, aby nedělali nesnáze kulturnímu
ústavu, jakým má býti slovanská univěrsita. Třeba
nedosáhlo se dnes účelu pilného návrhu, Slovinci
neustanou domáhati se své university a troufají, že
za nedlouho bude v Lublani zřízena ke prospěchu
duchovního vývoje Slovinců. (Hlučná pochvala mezi
Slovinci a Čechy; řečníku gratulují.)
Následují věcné opravy poslanců Primavesího
Tambosiho, bar. Pražáka, Ferrího, Hořice.
Slovinců.
Ploj
Bergr
Slovinec
Čecho
Adrie
Jaworský
Polák
Němec
Tambosi
Rakousko
Lublaň
Pražák
Ferrí
Hořice